OSPS 8 C 45/2021-17

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem celé jméno řešitele ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka s 8,05% zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši částka za období od datum do datum, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně částky částka a smluvní pokuty ve výši částka zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši částka do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu Plzeň-sever.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.

Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobce domáhal na žalovaném vrácení peněžních prostředků ze smlouvy o úvěru. Tvrdil, že právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, IČO, uzavřel dne datum s žalovaným smlouvu o úvěru na částku částka, kterou se zavázal vrátit nejpozději do datum Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka původního věřitele za žalovaný postoupena žalobci. Ke dni postoupení činila pohledávka za žalovaným celkem částka a skládala se z jistiny částka, nesplaceného úroku ve výši částka, smluvní pokuty částka a nákladů za inkasní vymáhání ve výši částka. Žalovaný neuhradil ničeho, ačkoliv byl o zaplacení upomenut.

Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Se souhlasem účastníků byla věc projednána bez jednání (§ 115a o.s.ř.), kdy výzva, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání byla žalovanému spolu s žalobou doručena dne datum. Soud proto věc projednal na základě listinných důkazů založených ve spise.

Na základě listinných důkazů založených ve spise a s přihlédnutím k žalobním tvrzením dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. Ze smlouvy o postoupení z datum uzavřené podle § 1879 občanského zákoníku mezi žalobcem a společností právnická osoba, IČO bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil žalobci pohledávku za žalovaným vymáhanou touto žalobou. Dopisem z datum žalobce doložil, že žalovaný byl informován o tom, že k postoupení pohledávky došlo. Žalobce je proto aktivně legitimován k podání žaloby.

Dle zjištěného skutkového stavu původní věřitel uzavřel s žalovaným datum smlouvu o úvěru číslo. Na základě smlouvy se původní věřitel zavázal žalovanému poskytnout částku částka na bankovní účet klienta. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky s poplatkem za poskytnutí úvěru částka, nejpozději do datum Celkem se žalovaný zavázal uhradit částku částka.

Podle § 2 odst. 3 o. z., výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 243/2015, dále sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“ Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. R 52/2005 ve vztahu k trestnému činu lichvy stanovila, že k takovému trestnému činu dojde v případě, že poskytnuté plnění ze strany věřitele je v hrubém nepoměru k protiplnění požadovaného po dlužníku, např. při úroku přesahujícím 70% jistiny. Současně je třeba přihlížet k závěrům plynoucím z rozhodnutí Ústavního soudu, sp. zn. III. ÚS 4084/12 z datum a I. ÚS 199/11 z datum o tom, že soudní ochrany se nemá dostat subjektů, které evidentně poškozují práva svých klientů, kdy v důsledku hrubě nerovnovážného smluvního postavení v neprospěch spotřebitele, zasahují nejen do právní sféry, ale i osobní. V tomto směru je třeba nahlížet na smluvní ujednání jako na celek a případně učinit závěr o neplatnosti smlouvy jako takové, a nutnosti vypořádání závazků podle pravidel bezdůvodného obohacení dle § 2991 Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Žalovaný je tedy povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru částka, od které nebylo odečteno žádné plnění, neboť žalovaný neuhradil ničeho. Jistina úvěru byla žalobci přiznána se zákonnými úroky z prodlení dle § 1970 OZ. Ve zbytku žalovaného nároku byla žaloba zamítnuta, když zbývající nároky se odvíjí od neplatně sjednané smlouvy.

Soud dále uložil žalobci povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku ve výši částka v souladu s Položkou 2 odst. 2. Sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy zčásti úspěšnému žalovanému byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši částka představujících 26 % z celkové výše, když rozdíl úspěchu v řízení 63 % a neúspěchu tvoří uvedených 26 % Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku ve výši částka, nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 2,5 úkonu á částka, tedy celkem částka a paušální náhrada v částce částka za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu, odpor a souhlas s rozhodnutím bez nařízení ústního jednání) a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši částka částkou částka.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze se domáhat jejího splnění návrhem na výkon rozhodnutí.