OSPS 10 C 172/2021-70

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Blankou Šibrovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ trvale bytem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_005⟫ toho času obec a číslo, PSČ obec ⟪LB:lb_006⟫ o výživné neprovdané matky a náklady spojené s těhotenstvím a porodem

I. Žalovaný je povinen platit žalobkyni výživné ve výši 2 000 Kč měsíčně od 1. 9. 2021 do 28. 2. 2022 vždy do každého 15. dne v měsíci předem.

II. Žalovaný je povinen platit žalobkyni výživné ve výši 1 000 Kč měsíčně od 1. 3. 2022 do 11. 11. 2022 vždy do každého 15. dne v měsíci předem.

III. Nedoplatek na výživném vzniklý za období od 1. 9. 2021 do 30. 6. 2022 ve výši 16 000 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč vždy spolu s běžným výživným počínaje právní mocí rozsudku pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich.

IV. Žaloba se zamítá v části požadovaného výživného 3 000 Kč měsíčně od 11. 11. 2020 do 31. 8. 2021.

V. Žaloba se zamítá v části požadovaného výživného 1 000 Kč měsíčně od 1. 9. 2021 do 28. 2. 2022.

VI. Žaloba se zamítá v části požadovaného výživného 2 000 Kč měsíčně od 1. 3. 2022 do 11. 11. 2022.

VII. Žaloba se zamítá v části nákladů spojených s těhotenstvím a porodem ve výši 1 500 Kč.

VIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IX. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever soudní poplatek ve výši 500 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 1. 9. 2021, doplněnou podáním ze dne 18. 10. 2021, domáhala uložení povinnosti žalovanému platit žalobkyni výživné neprovdané matky od 11. 11. 2020 po dobu dvou let ve výši 3 000 Kč měsíčně a nákladů spojených s těhotenstvím a porodem ve výši 1 500 Kč s odůvodněním, že dne 11. 11. 2020 se žalobkyni a žalovanému narodila dcera jméno příjmení. Žalobkyně s žalovaným společně bydleli v nemovitosti žalovaného v obci obec od podzimu 2019 do 28. 8. 2021, kdy žalovaný vyzval žalobkyni k odstěhování se s dcerou. Žalobkyně v období porodu a po porodu pobírala peněžitou pomoc v mateřství a ode dne 11. 4. 2021 pobírá rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč měsíčně. Za náklady spojené s těhotenstvím a porodem považuje zejména těhotenské ošacení, odsávačku mateřského mléka, vitamíny a pestřejší stravu v době těhotenství, celkem se jedná o částku 1 500 Kč. Pravidelným výdajem žalobkyně je výživné ve výši 3 000 Kč na dceru z prvního manželství, která byla svěřena do péče otce.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil s tím, že během těhotenství i po porodu dcery bylo o žalobkyni i dceru dobře postaráno, bylo dbáno na potravinové doplňky i vyváženou a pestrou stravu žalobkyně, na čemž se podíleli žalobkyně i žalovaný, žalovaný financoval i těhotenské kalhoty a dále chod celé domácnosti po dobu společného soužití. Žalovaný na dceru pravidelně přispívá.

3. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav. Z rodného listu bylo zjištěno, že jméno příjmení se narodila dne 11. 11. 2020 otci celé jméno žalovaného a matce celé jméno žalobkyně. Z usnesení Okresního soudu Plzeň-sever ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne 13. 10. 2021, bylo zjištěno, že otci byla uložena povinnost do doby rozhodnutí ve věci samé v řízení o úpravě péče a výživného platit na výživu nezletilé jméno příjmení částku 1 200 Kč měsíčně do každého 20. dne v měsíci předem k rukám matky. Z rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum, bylo zjištěno, že soud schválil dohodu rodičů tak, že nezletilá jméno příjmení, datum narození, se svěřuje do péče matce, otec se zavazuje platit na výživu nezletilé částku 2 500 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2021 do každého 15. dne v měsíci předem k rukám matky a nedoplatek na výživném v částce 4 900 Kč se otec zavazuje zaplatit v měsíčních splátkách ve výši 500 Kč vždy spolu s běžným výživným k rukám matky pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení jedné z nich počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.

4. Z potvrzení stát. instituce ze dne 15. 10. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyni byly v období od 1. 1. 2019 do 26. 9. 2020 vypláceny dávky nemocenského pojištění. Z oznámení Úřadu práce České republiky ze dne 15. 3. 2021 a 5. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyni byl přiznán rodičovský příspěvek na nezletilou jméno příjmení ve výši 5 750 Kč od 11. 4. 2021, který byl zvýšen na částku 10 000 Kč od 1. 5. 2021. Z rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, bylo zjištěno, že nezletilá jméno celé jméno žalobkyně, datum narození, dcera žalobkyně, byla svěřena do péče otce a matka se zavázala přispívat na výživu nezletilé jméno částkou 3 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 5. 2019 se splatností vždy do každého 25. dne v měsíci předem na účet otce. Z rozhodnutí ulice odborné školy pedagogické a sociální, ulice odborná škola pedagogická a anonymizováno obec a číslo ze dne 2. 5. 2022 bylo zjištěno, že jméno příjmení, datum narození, syn žalobkyně, se přijímá od 1. 9. 2022 ke vzdělávání do 1. ročníku na uvedené škole.

5. Potvrzeními právnická osoba – právnická osoba, zaměstnavatele žalovaného, bylo prokázáno, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného činil v roce 2020 částku 28 351 Kč, v roce 2021 částku 29 665 Kč, v období leden až březen 2022 částku 29 192 Kč a v období duben až květen 2022 částku 24 997 Kč. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 15. 3. 2022 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovaným jako nájemcem a jméno a jméno příjmení jako pronajímateli, kdy touto smlouvou pronajímatelé pronajali nájemci k účelu bydlení byt 3+1 v prvním patře domu adresa ve anonymizováno, ulice ulice, na dobu určitou do 28. 2. 2023 s výší nájemného 11 000 Kč měsíčně, splatného vždy k 15. dni kalendářního měsíce s tím, že v ceně jsou zahrnuty veškeré náklady na provoz bytu včetně služeb.

6. Z účastnického výslechu žalobkyně vyplynulo, že má vyživovací povinnost ke třem nezletilým dětem s tím, že na nejmladší jméno dostává od žalovaného výživné ve výši 2 500 Kč, dceři jméno bude 18 let, žije u otce a žalobkyně jí posílá výživné 3 000 Kč, k synovi jméno bude mít povinnost počínaje zářím 2022, kdy nastoupí na školu, je mu 21 let, bydlí s přítelem v Německu. Od září bude syn přes týden na internátu a na víkend bude jezdit k žalobkyni, otci nebo do Německa. Žalovaný hradí na nezletilou jméno též dlužné výživné, a to až do října s běžným výživným celkem 3 000 Kč. Žalobkyně žila s žalovaným ve společné domácnosti od října 2019 do 28. 8. 2021, tedy i v době těhotenství a porodu, hospodařili společně, žalobkyně měla na starost nákupy, co se týče jídla a drogerie, žalovaný měl na starosti splátky hypotéky, pojistky na auto. Žili na adrese obec a číslo v rodinném domě, který patří žalovanému a jeho bývalé manželce. Žalobkyně byla žalovaným vyzvána k odstěhování se z jeho rodinného domu. Od 28. 8. 2021 žalobkyně žije u svých rodičů v bytě, který je ve vlastnictví rodičů, rodičům přispívá částkou 2 500 Kč na vodu, elektřinu, plyn a další služby. V bytě žije žalobkyně s dcerou jméno a dále žalobkyně matka, bratr a sestra. Nezletilá jméno je v péči matky. Ke styku nezletilé jméno s žalovaným nedochází, žalovaný s nimi nekomunikuje, o dceru se nezajímá. Příjmy žalobkyně tvoří rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč měsíčně a přídavek na nezletilou ve výši 1 100 Kč měsíčně. Dluhy nemá. Výdaje žalobkyně činí 3 000 Kč výživné na dceru jméno, 600 Kč telefonní paušál, 300 Kč životní pojištění, 1 000 Kč léky a doplňky stravy, kdy žalobkyně se léčí s endometriózou, bere hormonální léky a doplňky na hormonální rovnováhu, 400 Kč doprava, 2 500 Kč jídlo, 1 500 až 2 500 Kč voda, elektřina, stočné, 250 Kč příspěvek na hormonální antikoncepci dceři jméno a od září přibude příspěvek pro syna jméno 1 500 Kč. Žalobkyně nevlastní žádný majetek. Zdravotní stav žalobkyně i nezletilé jméno je dobrý. Žalovaný na Vánoce přispěl nezletilé částkou 800 Kč a na narozeniny částkou 1 000 Kč. Žalobkyně před těhotenstvím byla zaměstnána ve právnická osoba jako recepční a asistentka ředitelky s průměrným měsíčním příjmem 17 000 až 18 000 Kč.

7. Z účastnického výslechu žalovaného vyplynulo, že má tři vyživovací povinnosti, a to k nezletilé jméno ve výši 3 000 Kč včetně dlužného výživného, dceři jméno, které je 16 let, a synovi, kterému bude 14 let, kteří jsou v péči matky, na které hradí výživné celkem ve výši 6 100 Kč. Žalovaný dále uvedl, že na nezletilou jméno přispívá vysokou částkou výživného vzhledem k tomu, že se tak dohodli, neboť nechtěl, aby nezletilá nějakým způsobem strádala. S žalobkyní žili ve společné domácnosti zhruba od září nebo října roku 2019 do konce srpna 2021 v rodinném domě v obec a číslo, který patří žalovanému a jeho bývalé manželce. Žalovaný s žalobkyní hospodařili společně, žalovaný měl na starosti chod domu, veškeré výdaje na energie, vozový park, když bylo potřeba, nakoupil jak pro nezletilou tak pro žalobkyni a žalovaného, co bylo potřeba na chod domácnosti. Společně žili a hospodařili i v době těhotenství a porodu žalobkyně. V rodinném domě, který je ve společném jmění manželů žalovaného a jeho bývalé manželky, které dosud není vypořádáno, žalovaný žil do března letošního roku, následně přešel do bytu v nájmu do obec, a to z důvodu problémů bývalé manželky s jejím přítelem, kde žila s dětmi. Po prosbě hlavně dětí se z rodinného domu odstěhoval a dům jim přenechal k dispozici s ohledem na psychicky špatný stav dětí z přítele bývalé manželky. Od března 2022 tak žije v nájmu, a to sám. Má přítelkyni, která bydlí dva domy vedle, své výdaje si však hradí sám. Je zaměstnán ve právnická osoba – právnická osoba, jeho průměrný čistý měsíční příjem od dubna 2022 klesl na částku zhruba 25 000 Kč vzhledem k tomu, že již nemůže uplatňovat slevu na daních na děti, když jeho bývalá manželka začala pracovat a toto uplatňuje ona. V době, kdy žil v rodinném domě v obec, hradil výdaje na hypotéku 5 000 Kč měsíčně, dále zálohy na elektřinu ve výši 2 000 Kč měsíčně, výdaje na chod domácnosti, v současné době již nehradí hypotéku 5 000 Kč, kterou převzala bývalá manželka, která se přestěhovala zpět do rodinného domu, žalovaný však hradí nájemné ve výši 11 000 Kč měsíčně, dále pojištění 700 Kč měsíčně, telefon paušál 529 Kč měsíčně, penzijní připojištění 300 Kč měsíčně, jídlo a další výdaje 2 000 Kč měsíčně, cestovné dříve 3 500 Kč měsíčně, nyní projezdí 5 000 Kč měsíčně do zaměstnání. Žalovaný vyjma hypotéky na rodinný dům nemá žádné dluhy. Ohledně majetku žalovaný uvedl, že vlastní rodinný dům dosud ve společném jmění manželů, dále automobil. Automobil, s nímž jezdila žalobkyně, prodal za 5 000 Kč v únoru 2022 vzhledem k tomu, že již nebyl v dobrém stavu. Zdravotní stav žalovaného je dobrý. Na nezletilou jméno přispěl finančně k Vánocům a k narozeninám. Žalovaný dále uvedl, že všechny tři děti má velmi rád, po nezletilé jméno se mu stýská, ale nejezdí za ní pouze kvůli žalobkyni, vzhledem k tomu, že se na to psychicky necítí, přeje si, aby do budoucna byl mezi ním a nezletilou normální vztah.

8. Podle § 920 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako „o. z.“), není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Podle § 922 odst. 2 o. z. výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

9. Cílem právní úpravy institutu výživného neprovdané matky je ochrana neprovdané matky v majetkové sféře, tedy před nepříznivými sociálními a majetkovými dopady porodu a následné péče o novorozené dítě za situace, kdy nesdílí s otcem dítěte rodinnou domácnost a tudíž nedochází k úhradě společných nákladů této domácnosti a nedojde ze strany otce dítěte k dobrovolnému plnění. Životní situace ženy, která porodila, je obzvláště obtížná, kromě jiného i z ekonomického hlediska. V důsledku porodu a následné péče o dítě dochází zpravidla k přirozenému úbytku příjmů matky a je na otci dítěte, aby se v rámci rodinné solidarity, dané existencí společného dítěte, přiměřeně podílel na výživě matky, respektive její snížené příjmy kompenzoval. Důvodem pro přiznání výživného není ani neschopnost matky samostatně se živit, ale skutečnost, že v souvislosti s těhotenstvím a narozením dítěte došlo ke snížení příjmu matky, které je žádoucí kompenzovat poskytováním výživy v přiměřeném rozsahu otcem dítěte. Smyslem citované zákonné úpravy tak je kompenzovat matce dítěte snížení jejích příjmů, tedy snaha po vyrovnání výdělkových možností matky, které klesly v souvislosti s péčí o novorozené dítě. Uvedenému odpovídá i soudní praxe (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 31. 8. 2020 sp. zn. III. ÚS 2169/20). Správnost tohoto výkladu stvrdila i komentářová literatura. Oprávněnou je matka, která za otce svého dítěte není provdána. Při vymezení rozsahu a způsobu plnění této specifické vyživovací povinnosti je třeba aplikovat i obecná ustanovení o výživném, zejména ustanovení § 913 o. z., pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

10. Zákonné kritérium rozsahu pro plnění poskytované podle § 920 o. z. je hledisko přiměřenosti. Nejde o plnění vyživovací povinnosti v plném rozsahu podle kritérií zásadně shodné životní úrovně. Není tedy nutné, aby matka dítěte sdílela vyšší životní úroveň otce dítěte. Soud tak vycházel z obecných zásad pro stanovení výživného stanovených v § 913 odst. 1 o. z., kdy soud vzal v úvahu na straně žalobkyně její odůvodněné potřeby jakožto osoby oprávněné a její majetkové poměry a na straně žalovaného, soud posuzoval jeho schopnosti, možnosti a majetkové poměry jakožto osoby povinné.

11. Bylo nesporné, že účastníci řízení do konce srpna 2021 žili v partnerském vztahu ve společné domácnosti a společně hospodařili. V období od 11. 11. 2020, tj. od narození nezletilé, do 31. 8. 2021 tak žalobkyni nárok na výživné neprovdané matky ze strany žalovaného nevznikl a nevznikl jí tak ani nárok na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, když v těchto obdobích spolu účastníci řízení též žili ve společné domácnosti a společně hospodařili. V tomto směru byl návrh žalobkyně zamítnut (výrok IV. a VII.). Soud se tak dále zabýval možnou výší výživného neprovdané matky v období od 1. 9. 2021.

12. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně má příjem pouze z rodičovského příspěvku 10 000 Kč O nezletilou žalobkyně osobně pečuje. Před nástupem na mateřskou dovolenou činil průměrný měsíční příjem žalobkyně částku 17 000 – 18 000 Kč. Průměrný měsíční příjem žalovaného činil v roce 2021 částku 29 665 Kč, v období leden až březen 2022 částku 29 192 Kč a od měsíce dubna 2022 došlo ke snížení na částku 24 997 Kč. Soud pro účely stanovení výživného vycházel i z výše uvedených výdajů žalobkyně a žalovaného a za výživné odpovídající hlediskům § 913 o. z., při zohlednění odůvodněných potřeb a majetkových poměrů žalobkyně a schopností, možností a majetkových poměrů žalovaného, považuje soud částku 2 000 Kč měsíčně za období od 1. 9. 2021 do 28. 2. 2022 (výrok I.) a částku 1 000 Kč měsíčně za období od 1. 3. 2022, kdy došlo k poklesu příjmů žalovaného a zvýšení jeho výdajů s ohledem na hrazení nájemného, do 11. 11. 2022, tedy do dvou let nezletilé jméno (výrok II.).

13. Nárok na výživné žalobkyně tak byl zamítnut co do částky 1 000 Kč měsíčně od 1. 9. 2021 do 28. 2. 2022 (výrok V.) a dále do částky 2000 Kč měsíčně od 1. 3. 2022 do 11. 11. 2022 (výrok VI.), když v tomto rozsahu nesplňoval dle názoru soudu kritérium přiměřenosti výživného.

14. Žalovaný dluží žalobkyni výživné od 1. 9. 2021 do konce měsíce června 2022. Dluh na výživném za 6 měsíců po 2 000 Kč činí částku 12 000 Kč a za 4 měsíce po 1 000 Kč činí částku 4 000 Kč, celkem činí částku 16 000 Kč. Žalovaný vzhledem k výši svého příjmu není schopen uhradit dlužné výživné žalobkyni najednou, neboť stanovením povinnosti k jednorázové úhradě by byla ohrožena schopnost žalovaného platit výživné pro nezletilé děti. Soud proto podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), stanovil žalovanému přiměřené splátky dlužného výživného počínaje právní mocí rozsudku pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich.

15. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněno § 142 odst. 2 o. s. ř., když každý z účastníků řízení měl úspěch ve věci pouze částečný, soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.

16. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je ve smyslu § 11 odst. 2 písm. f) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, osvobozena od soudního poplatku, poplatková povinnost tak přechází na žalovaného, soud tak v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 písm. j) citovaného zákona uložil žalovanému zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé a podle Sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., položky 7 písm. a) za návrh na zahájení řízení o určení výživného v daném případě činí soudní poplatek částku 500 Kč. Soud tak uložil žalovanému povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 500 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím dobrovolně plněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.