OSPS 25 C 13/2016-409

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Sperkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1. celé jméno žalované, datum narození ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa svědka, původního účastníka, žalované, žalované a žalobkyně ⟪LB:lb_005⟫ zastoupená obecným zmocněncem příjmení jméno příjmení ⟪LB:lb_006⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_007⟫ 2. celé jméno žalované, datum narození ⟪LB:lb_008⟫ bytem adresa svědka, původního účastníka, žalované, žalované a žalobkyně ⟪LB:lb_009⟫ obě zastoupeny advokátkou JUDr. jméno příjmení příjmení ⟪LB:lb_010⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_011⟫ pro určení vlastnického práva

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení ve výši 81 247,08 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaných.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala určení, že je vlastníkem části pozemku parc. číslo vedeného na list vlastnictví pro k.ú. a územní celek vedeného u stát. instituce, stát. instituce. Uvedená část pozemku byla oddělena geometrickým plánem číslo. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že dne datum uzavřela kupní smlouvu s manžely příjmení, na základě které nabyla vlastnické právo k budově adresa na pozemku parc.č. St. anonymizováno a k pozemku parc.č. St. anonymizováno v katastrálním území a obci obec s vedlejšími stavbami – dvěma kůlnami, studnou a venkovními úpravami. Uvedený pozemek parc.č. St. anonymizováno v k. ú. a obci obec byl v době prodeje, před ním i po něm oplocen, kdy toto oplocení, resp. plot, o kterém byla žalobkyně přesvědčena, že je hranicí jejího pozemku parc. č. St. anonymizováno v k. ú. a obci obec a pozemku žalovaných parc. číslo v k. ú. a obci obec, stojí a stál již řadu let před uzavřením uvedené smlouvy stále na stejném místě a nebyl žádným způsobem posunován. Došlo pouze k opravě uvedeného plotu žalovanými a následně žalobkyní a jejím manželem, kdy byla na stávající plot instalována prkna. V anonymizováno rok při vyměřování sousedního pozemku pracovníky geodetické kanceláře žalobkyně zjistila, že oplocení jejího pozemku parc. č. St. anonymizováno v k. ú. a obci obec zasahuje do části pozemku žalovaných parc. číslo v k.ú. a obci obec a na této části pozemku je umístěna jedna z kůlen, která byla specifikována v uvedené kupní smlouvě ze dne datum. Žalobkyně byla vzhledem ke všem okolnostem po celou dobu v dobré víře, že uvedená část pozemku parc. číslo v k. ú. a obci obec označená v geometrickém plánu parc. číslo je jejím pozemkem parc. č. St. 247 v k. ú. a obci obec, který nabyla na základě uvedené kupní smlouvy ze dne datum. Žalobkyně byla od uzavření kupní smlouvy ze dne datum s právními účinky vkladu ke dni datum vzhledem ke všem uvedeným skutečnostem v dobré víře, že jí předmětný pozemek patří a užívala jej s tím, že je jejím pozemkem parc. č. St. anonymizováno v k.ú. a obci obec. Byla tedy držitelem oprávněným a vzhledem k desetileté lhůtě uvedené v ustanovení § 134 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (platný a účinnost, dále jen„ obč. zák.“), i jejím vlastníkem, a to z důvodu vydržení nejpozději ke dni datum. Přesto, že se žalobkyně stala vlastníkem části pozemku žalovaných na základě vydržení, začala s manželi příjmení v roce rok o uvedené věci jednat, navrhla předmětný pozemek od žalovaných odkoupit nebo jej směnit za jiný pozemek, který má ve svém vlastnictví. Žalovaní mimosoudní řešení věci odmítli a požadovali odstranění staveb žalobkyně na předmětném pozemku, přičemž nepravdivě uváděli, že hranice pozemků byly otci žalobkyně a následně i žalobkyni známy již jen z následného posunutí oplocení pozemku parc. číslo který žalovaní nabyli a který údajně zasahoval do staveb kůlny.

2. Žaloba původně směřovala proti jméno a jméno příjmení celé jméno původního účastníka však dne datum zemřel a tak bylo usnesením č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí rozhodnuto, že v řízení bude pokračováno s pozůstalou dcerou, celé jméno žalované, narozenou dne datum, jako se žalovanou číslo.

3. Žalovaní se žalobou nesouhlasili, tvrdili, že hranice pozemků byla žalobkyni známa, stejně jako byla známa jejímu otci, který tehdy společně s matkou žalobkyně pozemek kupoval od manželů příjmení. Po zakoupení pozemku parc. číslo v k.ú. obec od paní příjmení došlo k zachování studny na pozemku manželů příjmení, k odstranění plotu mezi jejich a nově nabytým pozemkem a samotný plot byl jako celek posunut na možnou hranici nově zakoupeného pozemku od paní příjmení k hranici pozemku žalobkyně tak, jak se dohodli s jejím otcem, neboť v přesném vytyčení plotu bránily stavby žalobkyně zasahující na sporný pozemek parc. číslo v k.ú. obec. Žalovaní tvrdili, že o hranicích sousedních pozemků věděli jak oni, tak rodiče žalobkyně a současně i žalobkyně sama. Žalobkyně si je tedy vědoma skutečného stavu věci a od první výzvy směřující k vydržení části pozemku parc. číslo v k.ú. obec nejedná v dobré víře. Nejméně od roku rok musela žalobkyně vědět o správné hranici pozemku, když právě v tomto roce byla tato v terénu vyznačena a tedy nemohlo dojít k vydržení.

4. Zdejší soud o věci rozhodl ve věci poprvé anonymizováno č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, tak že žalobě vyhověl a žalovaným uložil zaplatit náhradu nákladů řízení žalobkyni každé v rozsahu ½ z celkové částky 50 522 Kč a dále uložil žalovaným zaplatit státu na účet soudu prvního stupně státem zálohované náklady řízení, a to každé v rozsahu ½ z celkové částky

2 584,52 Kč Uvedený rozsudek byl následně zrušen anonymizováno název soudu č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí.

5. Následně postupoval zdejší soud dle pokynů shora uvedeného anonymizováno název soudu a významně rozšířil dokazování, na jehož podkladu vydal dne datum rozhodnutí rozsudek č.j. číslo jednací, kterým po doplnění dokazování opět žalobě vyhověl a určil, že žalobkyně je výlučným vlastníkem části pozemku parc. číslo vedeného na list vlastnictví pro katastrální území a územní celek u stát. instituce, stát. instituce, označené v geometrickém plánu číslo ze dne datum, parc. číslo žalovaným uložil zaplatit žalobkyni náklady řízení každé v rozsahu ½ z celkové částky 62 115 Kč a dále uložil žalovaným zaplatit státu na účet soudu prvního stupně státem zálohované náklady řízení, a to každé v rozsahu ½ z celkové částky 2 584,52 Kč.

6. Následně název soudu anonymizováno ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a žalovaným uložil povinnost zaplatit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 11 900 Kč, a to každé v rozsahu ½, když rozhodnutí soudu prvního stupně shledal věcně správným.

7. Na základě dovolání žalovaných název soudu anonymizováno ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, výše uvedený rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení, když uvedl, že podle ustálené judikatury Ústavního soudu zásadám spravedlivého procesu odpovídá nejen možnost účastníka vyjádřit se k provedeným důkazům, nýbrž i navrhnout důkazy vlastní. Soud sice není povinen provést všechny navržené důkazy, avšak musí o vznesených návrzích rozhodnout, a pokud jim nevyhoví, vyložit z jakých důvodů navržené důkazy neprovedl, respektive pro základ svých skutkových zjištění je nepřevzal a jestliže tak obecný soud neučiní, zatíží své rozhodnutí nejen vadami spočívajícími v porušení obecných právních předpisů, ale současně postupuje i v rozporu se zásadami vyjádřenými v hlavě páté Listiny základních práv a svobod a v důsledku toho též i v rozporu s čl. 95 odst. 1 Ústavy. Této povinnosti odvolací soud nedostal, když neprovedl žalovanými navržené důkazy, při odvolacím jednání provedl pouze žalobkyní předloženou fotografii a vyjádření anonymizováno příjmení, ale neprovedení žalovanými navržených důkazů neodůvodnil, přesto své rozhodnutí založil na závěru, že žalované neprokázaly tvrzené skutečnosti rozhodné pro posouzení nedostatku dobré víry žalobkyně. Právní posouzení věci odvolacím soudem je tak neúplné a tudíž nesprávné.

8. Po rozhodnutí název soudu název soudu opětovně přezkoumal napadený rozsudek, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, vzal v úvahu argumentaci žalovaných v odvolání i argumentaci žalobkyně v jejím vyjádření, s ohledem na obsah argumentace žalovaných v souladu s § 213 odst. 2 o.s.ř. zopakoval některé dosud provedené důkazy a poté dospěl k závěru, že zatím nejsou splněny předpoklady ani pro potvrzení, ani pro změnu napadeného rozsudku, neboť soud prvního stupně nezjistil skutkový stav v rozsahu potřebném pro rozhodnutí věci, zároveň učinil některá nesprávná skutková zjištění poté, co alespoň některé provedené důkazy nesprávně zhodnotil. Jelikož odvolací soud nemůže sám činit skutková zjištění odchylná od soudu prvního stupně, aniž by sám provedl důkazy nebo zopakoval důkazy provedené soudem prvního stupně, přičemž činnost odvolacího soudu je v zásadě přezkumná, když účelem odvolacího řízení není opakovat v plném rozsahu důkazy provedené soudem prvního stupně. Jelikož na základě důkazů provedených odvolacím soudem vznikla vážná pochybnost o správnosti skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně, a tím i o správnosti právního posouzení věci, odvolací soud přistoupil dle § 219a odst. 1 písm. a) a odst. 2 o.s.ř. ke zrušení rozsudku soudu prvního stupně a vrácení mu věci dle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. k dalšímu řízení, a to anonymizováno č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí Odvolací soud uložil soudu prvního stupně, aby v dalším řízení znovu zhodnotil všechny provedené důkazy, případně podstatné důkazy zopakoval nebo provedl i další důkazy v souladu s návrhy stran či za podmínek uvedených v § 120 odst. 2 věta první o.s.ř. i důkazy nenavržené účastníky řízení, přičemž aby při hodnocení všech provedených důkazů pečlivě postupoval podle § 132 o.s.ř. a následně tímto způsobem náležitě zjištěný skutkový stav poté znovu právně posoudil.

9. Následně došlo ke změně v obsazení soudu prvního stupně, přičemž soud po důkladném studiu spisu dospěl k závěru, že pro dokreslení celkové situace je třeba provést některé další důkazy v řízení doposud neprovedené, ačkoli pro rozhodnutí ve věci jsou nejpodstatnější zejména ty důkazy, které již provedeny byly. Tyto je na místě následně znovu pečlivě zhodnotit, a to i ve smyslu shora uvedeného zrušovacího anonymizována tři slova obec č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí.

10. Žalobkyně během ústního jednání dne datum navrhla soudu, aby připustil změnu žaloby, tak aby žalobní petit odpovídal skutečnému aktuálnímu stavu, který nastal po právní moci předchozího rozhodnutí a následném zrušení rozsudku Nejvyšším soudem ČR. Tedy pozemek původně oddělený geometrickým plánem, jehož vlastnictví se žalobkyně domáhala, se v důsledku přečíslování, po právní moci anonymizováno zdejší soudu č. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, potvrzeného anonymizováno název soudu č. číslo jednací ze den datum rozhodnutí, nyní staly pozemky parc. č. St. anonymizováno a parc. číslo v k.ú. obec, po zrušení název soudu ve vlastnictví žalovaných. Žalobkyně se tak nadále v řízení domáhala určení, že je vlastnicí nově označených pozemků parc. č. St. anonymizováno a parc. číslo v k.ú. obec. Soud změnu žaloby během ústního jednání dne datum usnesením připustil a nadále tak rozhodoval o určení vlastnictví k pozemkům parc. č. St. anonymizováno a parc. číslo pro k.ú. a územní celek u stát. instituce, stát. instituce.

11. S ohledem na skutečnost, že se jedná o žalobu na určení, zabýval se opětovně soud na počátku tím, zda je dán naléhavý právní zájem žalobkyně na určení jejího vlastnického práva k předmětným pozemkům. Naléhavý právní zájem, zda tu právní vztah nebo právo je či není ve smyslu ustanovení § 80 o.s.ř. je dán zejména tam, kdy by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kdyby se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým. Určovací žaloba má preventivní povahu a má za účel poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva. Není proto opodstatněna tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny a kde je třeba se domáhat ochrany žalobou na plnění. V případě, kdy lze žalovat na splnění povinnosti, tak může být naléhavý právní zájem na určení dán tehdy, jestliže se určovací žalobou vytvoří pevný právní základ pro uspořádání vzájemných vztahů účastníků sporu a předejde se tak případným dalším žalobám na plnění, nebo jestliže žaloba na plnění neřeší a ani nemůže řešit celý obsah a dosah sporného právního stavu nebo práva. V této věci žalobkyně tvrdí, že vlastnictví k pozemkům parc. č. St. anonymizováno a parc. číslo v k.ú. obec nabyla vydržením, přičemž jeho vlastníky jsou v katastru nemovitostí zapsány žalované. Naléhavý právní zájem žalobkyně na určení vlastnictví ve smyslu § 80 o.s.ř. je v tomto případě dle názoru soudu dán, neboť vyhověním žalobě o určení vlastnictví k pozemkům parc. č. St. anonymizováno a parc. číslo v k.ú. obec dojde ke změně zápisu v katastru nemovitostí, který je v současné době mezi účastníky sporný.

12. Mezi účastníky byly na ústním jednání dne datum prohlášeny nespornými skutečnosti týkající se nabytí vlastnického práva k pozemku parc. č. St. 247 v k.ú. obec pro žalobkyni a k pozemku parc. číslo v k.ú. obec pro žalované. Spornou zůstala otázka vlastnického práva k pozemkům parc. č. St. anonymizováno a parc. číslo v k.ú. obec.

13. Soud po zhodnocení provedených důkazů, zopakování podstatných důkazů a doplnění dokazování dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, neboť nebylo prokázáno, že žalobkyně nemovitosti držela po celou tvrzenou dobu, tedy od datum v dobré víře a z toho důvodu nemohlo dojít k vydržení.

14. Z listin provedených k důkazu, a to především z kupní smlouvy ze dne datum, uzavřené formou notářského zápisu sepsaného notářkou anonymizováno jméno příjmení pod číslo jednací, spisová značka, a z výpisu z katastru nemovitostí ze dne datum k list vlastnictví vedenému u stát. instituce, stát. instituce, pro katastrální území a územní celek, vyplynulo, že manželé jméno jméno příjmení, jako vlastníci nemovitostí, rodinného domu č.p číslo na pozemku parc. číslo pozemku parc. číslo prodali tyto nemovitosti s vedlejšími stavbami – dvěma kůlnami, studnou a venkovními úpravami do vlastnictví žalobkyně, která uvedené nemovitosti do svého vlastnictví nabyla (ještě jako jméno příjmení). Právní účinky vkladu na základě uvedené kupní smlouvy nastaly ke dni datum. Z výše uvedeného notářského zápisu dále vyplývá, že při uzavření kupní smlouvy byli přítomni jméno příjmení svým jménem a také na základě plné moci ze dne datum jako zmocněnkyně svého manžela, jméno příjmení, dále žalobkyně a rodiče žalobkyně, manželé jméno a jméno celé jméno svědka, v jejichž prospěch bylo zároveň zřízeno předkupní právo k převáděným nemovitostem a bezplatné právo užívání bytu jako věcné břemeno, které přechází s vlastnictvím nemovitostí na případné další nabyvatele.

15. Z notářského zápisu sepsaného notářkou anonymizováno jméno příjmení pod číslo jednací bylo zjištěno, že manželé jméno a jméno celé jméno původního účastníka nabyli užívací právo k pozemku parc. číslo v k.ú. obec, když tento byl oddělen z pozemku parc. číslo v k.ú. obec. Dle výpisu z katastru nemovitostí k list vlastnictví vedenému u stát. instituce, stát. instituce, pro katastrální území a územní celek, jsou vlastníky pozemku parc. číslo (zahrada) manželé jméno a jméno celé jméno původního účastníka, a to na základě kupní smlouvy ze dne datum s právními účinky vkladu ke dni datum. Dle anonymizováno název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, patří 2. žalované ze zaniklého společného jmění manželů mj. podíl v rozsahu jedné ideální poloviny pozemků parc. číslo parc. číslo (oboje zahrada) v katastrální uzemí, zapsané v katastru nemovitostí vedeném stát. instituce, stát. instituce, na list vlastnictví pro obec a k.ú. obec. Dle dohody o rozdělení pozůstalosti po zemřelém celé jméno původního účastníka pak 1. žalovaná nabyla z pozůstalosti také podíl v rozsahu jedné ideální poloviny pozemků parc. číslo parc. číslo v katastrální uzemí. Předmětný pozemek parc. číslo byl vymezen v geometrickém plánu číslo ze dne datum.

16. Rozhodnutím pozemkový úřad anonymizováno okres ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací opravil anonymizována dvě slova své rozhodnutí číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, v právní moci dnem datum, čímž upřesnil vlastnické právo pro oprávněnou osobu, paní jméno příjmení, tak, že je vlastnicí nemovitostí v k. ú. obec parc. č. dle katastru nemovitostí číslo o výměře 0, číslo ha, a dále že není vlastnicí dalších níže uvedených nemovitostí v k. ú. obec. Pro obnovení vlastnických práv byl vyhotoven Plzeňskou geodetickou kanceláří geometrický plán číslo dle kterého jsou upřesněny vydávané i nevydávané pozemkové parcely dle tohoto rozhodnutí. Uvedený geometrický plán je přílohou tohoto rozhodnutí. Z geometrického plánu vyplývá, že byl vypracován pro vydání katastrálních parcel číslo číslo dle zákona č. 229/1991 Sb. Nové hranice byly dle tohoto geometrického plánu v terénu označeny„ zab. žel. trubkami, plotem“, k zaměření došlo dne datum. Součástí dané zakázky byl i vytyčovací náčrt anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova jméno příjmení, ze kterého vyplývá, že hranice vytyčil dne datum p. příjmení a pí. příjmení, geometrický plán byl ověřen dne datum.

17. Soud k důkazu také provedl fotografickou dokumentaci, zachycující současný a také historický stav pozemků žalobkyně a žalovaných. Jedná se zejména o vyobrazení hranic pozemku žalobkyně parc. č. St anonymizováno a pozemku žalovaných parc. číslo pořízené nesporně v době před nabytím pozemku číslo žalovanými, což je jednoznačně zřejmé z toho, že fotografie byly pořízeny z oken vyššího podlaží domu žalovaných, stojícím na pozemku parc. číslo je na nich zachycen i plot oddělující pozemek parc. číslo pozemek parc. číslo přičemž se jedná o dřevěný, plaňkový plot, uchycený mezi sloupy (pravděpodobně žulové) a na parcele číslo jsou zachyceni manželé příjmení při sušení sena (dnes se jedná již také o pozemky parc. č. St. 710 a parc. číslo v k.ú. obec, vzniklé po prvním pravomocném rozhodnutí v této věci na základě geometrického plánu číslo). Dále se jedná o fotografie zachycující pozemek parc. číslo z pohledu od domu žalovaných poté, co žalované resp. právní předchůdce žalované číslo v roce rok nabyli do svého vlastnictví pozemek parc. číslo přičemž fotografie byly pořízeny s určitým časovým odstupem (zřejmé z toho, že na jedné je zachycena 2. žalovaná a na druhé její dcera se psem, přičemž na dříve pořízené je pes ještě štěně a dále na později pořízené fotografii je již je vybudován v pravém rohu pozemku parc. číslo u hranice s pozemkem žalobkyně, nový zahradní dům). Konečně se jedná o fotografie zachycující přibližně současný stav, jednak předložené účastníky a dále i pořízené soudem prvního stupně při místním šetření. Fotografie zachycující jak celkový pohled na pozemky a jejich proměny v průběhu času, tak i detailní pohledy na strukturu plotu v současné době. V době vydání tohoto rozhodnutí bylo soudem zjištěno, že fotografie v přílohové obálce na č.l. 257 spisu absentuje, přičemž v reakci na dané zjištění zástupkyně žalovaných během ústního jednání dne datum sdělila, že na provedení dané fotografie k důkazu netrvá, nicméně pro úplnost soud uvádí, že z anonymizováno o jednání název soudu ze dne datum, bylo zjištěno, že se jednalo o fotografii z roku rok, a tedy by pro rozhodnutí soudu neměla rozhodující vliv. Pro úplnost soud uvádí, že z anonymizováno název soudu vyplývá, že tato byla pořízena z pozemku žalobkyně, ze strany pozemku přiléhající k pozemku dříve patřícímu svědkovi příjmení, a je na ní pohled na vstup ze silnice na pozemek žalobkyně. Z dobově nejstarších fotografií (č.l. 63 spisu) vyplývá, že pozemky nebyly odděleny plotem v místě, kde se nyní plot nachází, a žalobkyně tvrdí, že tento plot byl na daném místě již v době nabytí vlastnictví nemovitosti žalobkyní, stejně jako se v těchto místech dle názoru soudu, po důkladném prostudování fotografií, nenacházel žádný žulový sloup. Z fotografií poskytujících pohled na oplocení z pozemku žalobkyně je zřejmé, že plot v současné době navazuje na boční stěnu kůlny, je z prken a jsou v něm zabudovány 4 široké kůly.

18. Soud měl k dispozici také situační náčrt předložený stranou žalovanou, ze kterého přehledně vyplývá umístěný budov, hranic pozemků, i průběh sporného plotu.

19. K důkazu byl dále proveden informativní výpis z katastru nemovitostí ohledně pozemku parc. číslo v k.ú. obec, a dále výpis z katastru nemovitosti k tomuto pozemku ke dni datum, pro něž svědčilo vlastnické právo žalobkyni a jejímu manželovi, ze kterého soud neučinil žádná, pro rozhodnutí podstatná, skutková zjištění, stejně ta jako tyto neučinil z Ověření zjednodušené dokumentace stát. instituce ze dne datum, ze kterého vyplývá skutečnost, že žalobkyně požádala o legalizaci stavby kůlny.

20. Z výpisu z katastru nemovitostí list vlastnictví prokazující stav k datu datum, včetně katastrálních map, vyplývá, že k tomuto datu byla žalobkyně vlastníkem pozemku parc. číslo v k.ú. obec.

21. Z kupní smlouvy z datum ve spojení s výpisy z katastru nemovitostí k list vlastnictví (ke dni datum) a list vlastnictví (ke dni datum) vyplývá, že žalobkyně zcizila pozemek parc. č. St. anonymizováno, kdy hranice tohoto pozemku byla vyznačena vytyčovacím náčrtem právnická osoba, ze dne datum, kdy dle tvrzení žalobkyně během tohoto vytyčení zjistila, že hranice pozemku s žalovanými neodpovídá místu, kde je postaven plot. Průběh sporné hranice vyplývá z anonymizováno plánu číslo ze dne datum vypracovaného anonymizováno jméno příjmení.

22. Sdělení anonymizováno příjmení ze dne datum soud v daném případě nehodnotil, neboť tento popisoval současný způsob vytyčování hranic pozemků v terénu podle § 88 vyhlášky č. 357/2013 Sb., kdy pro rozhodnutí soudu v této věci bylo však podstatné, jak se vytyčovaly hranice pozemků v roce 1998, tedy podle vyhlášky č. 190/1996 Sb.

23. Aktuální stav hranic a vlastnictví pozemku soud zjistil z kopie katastrální mapy ze dne datum a výpisů z katastru nemovitostí k list vlastnictví a list vlastnictví, kdy z těchto vyplývá, že sporné pozemky jsou ve vlastnictví žalovaných. Žalobkyně má na pozemku parc. č. St. anonymizováno stavbu bez čp/če, jiná stavba o výměře 36 m2.

24. Dne datum soud provedl šetření na pozemcích parc. číslo parc. číslo v k. ú. a obci obec, za účelem zjištění vymezení hranic uvedených pozemků. Při vstupu na pozemek parc. č. St. anonymizováno z veřejné komunikace (z pozemku parc. číslo) bylo zjištěno, že hranice je vymezena v této části po celé šíři vraty a vstupní brankou, vlevo je zděná hradba, na kterou navazuje dům sousedů. Na pravé straně se nachází rodinný dům adresa a v levém zadním pozemku je zděná kůlna. Za domem adresa se nachází dřevěný plot asi 2 m vysoký, ve kterém jsou zabudovány 2 sloupy a 2 dřevěné pražce, přičemž plot je zakončen dřevěným sloupem. Mezi uvedeným dřevěným plotem a domem adresa není zřejmá skutečná hranice pozemků parc. č. St. anonymizováno a parc. číslo pozemek je udržovaný, není zarostlý,. V průběhu šetření žalobkyně otevřela vrata do garáže a poukázala na otvor ve zdi, a to vpravo při zemi, který měl dříve sloužit jako vstup pro domácí zvířata, když v garáži se dříve chovaly slepice, ovce a prasata. Při pohledu od dřevěného plotu ke vstupním vratům na pozemek parc. č. St. anonymizováno je vidět na sousední dům pana příjmení, tedy na boční stěnu, ve které se nachází jedno okno s výhledem na nemovitosti žalobkyně. V blízkosti sousedního domu pana příjmení je na pozemku žalobkyně umístěn také přístřešek pro automobil. Při místním šetření na pozemku parc. číslo bylo zjištěno, že v zadní části zahrady je dřevěný plot, kterým je oddělen pozemek parc. číslo pozemek žalobkyně, součástí plotu jsou 2 kamenné kůly a vlevo 2 dřevěné. Při pohledu od domu žalovaných na tento plot po levé straně navazuje plot opatřený pletivem, v levém zadním rohu jsou nahromaděná prkna různých rozměrů a dřevěné desky apod., a dále jsou podél plotu vysázeny dřeviny a pozemek je lehce zarostlý kopřivami. Dle sdělení zástupce žalovaných, který byl po celou dobu provádění šetření také přítomen, byl dřevěný plot, jenž byl přenesen k hranici nemovitosti žalobkyně, původně umístěn u garáže žalovaných asi 1 m za studnou, která se nachází na pozemku parc. číslo. Tento plot dříve odděloval pozemek parc. číslo od pozemku parc. číslo. Dle sdělení svědka pana celé jméno původního účastníka, který byl rovněž přítomen, měli v tomto dřevěném plotu dříve vyndavací díl, aby mohli procházet na zahradu anonymizováno. Jmenovaný svědek dále uvedl, že v zadní části zahrady anonymizováno byl nízký plot, který přeskakoval, když chodil k sousedům. Svědek celé jméno svědka při provádění šetření sděloval, že v místě nynější kůlny v pravé zadní části zahrady, dříve stála jiná kůlna, kde parkoval své vozidlo, a že ve střední části zahrady parc. číslo měl ohradu z králičího pletiva pro chov prasat a drůbeže.

25. K důkazu byla vyslechnuta také řada svědků, kteří znali dřívější i současnou podobu sporného pozemku a vyjadřovali se k reálnému vymezení tohoto pozemku a jeho užívání.

26. Svědkyně jméno příjmení, která byla společně s manželem předchozím spoluvlastníkem nemovitostí žalobkyně, potvrdila, že na žalobkyni byly převedeny pozemky i s kůlnami. Dále uvedla, že také oni užívali zahradu za domem, nepamatovala si již, zda mezi pozemky stál plot, či zda tam byly nějaké sloupy. Zahradu užívali zároveň s domem. Ke vstupu na zahradu využívali část pozemku v blízkosti kůlny, v další části byl pozemek zarostlý.

27. Svědek jméno příjmení uvedl, že spolu s manželkou o převodu nemovitostí na žalobkyni jednali s rodiči žalobkyně, a že v době převodu nemovitostí nebyly vymezeny hranice pozemků ploty. Svědek si nepamatoval na žádnou pochybnost o tom, že by kůlny nestály na pozemku parc. číslo který byl na žalobkyni převáděn. Následně uvedl, že rodiče žalobkyně měli k dispozici nákres z geodézie a byli srozuměni s tím, kudy prochází hranice pozemku. Svědek uvedl také, že na hranici pozemků parc. číslo parc. číslo byla řada malin, a místo bylo zarostlé, což bránilo pronikání ovcí, které se pásly na zahradě. V blízkosti kůlny byl jakýsi„ lígr“ z planěk a králičího pletiva, který vždy zahákli za dva kůly, a tudy vstupovali na zahradu. Svědek také uvedl, že v roce rok, při vyřizovaní restitucí jeho manželky, zjistili, že se kůlna nenachází na pozemku, který je v současné době ve vlastnictví žalobkyně, a již při převodu nemovitosti na žalobkyni bylo zřejmé, že hranice pozemku zasahuje částečně do stavby kůlny, což vyplývalo také z listin z geodézie, o čemž také informoval otce žalobkyně. Restituce zahrady byla vyřízena až po prodeji nemovitosti žalobkyni, která se následně o odkup zahrady nezajímala, proto jí následně prodali anonymizováno. Dále uvedl, že v době převodu nebyly v plánech zakresleny kůlny. Co se týká plotu mezi zahradou a pozemky žalobkyně, k tomuto uvedl, že v době převodu se tam žádný plot nenacházel, žulové kůly byly až u hranice zahrady s pozemkem anonymizováno.

28. Svědek celé jméno svědka, švagr žalobkyně, ve své výpovědi uvedl, že pozemek žalobkyně je stále stejný, jen je tam vyšší plot oproti původnímu. Již si nepamatoval, zda v plotu byly umístěny betonové sloupy či nějaký vchod.

29. Svědek jméno celé jméno svědka, bratr žalobkyně, uvedl, že od doby, kdy žalobkyně nemovitosti koupila, je vše totožné, jen je udělaný nový plot, ale stále na stejném místě. Dříve se tam nacházel nízký zarostlý dřevěný plot, který vedl po celé délce stávajícího plotu.

30. Svědek jméno celé jméno svědka, manžel žalobkyně, vypověděl, že pozemek, užívali s žalobkyní zhruba

20 let, kdy nevěděli, že je chybně ohraničen. Někdy v roce rok měli s manželkou pozvanou geodézii a bylo jim sděleno, že pozemek žalobkyně je chybně vymezen a kudy vede jeho skutečná hranice. Svědek také uvedl, že žije v obec od roku rok, a dříve byl mezi pozemky nízký zarostlý plot, dva žulové sloupy a dřevěná branka. Na tento plot, pak sousedé posunuli plaňkový plot, na který si s žalobkyní přibili prkna s tím, že hranice pozemku je stále na stejném místě. Sousedé jim nesdělovali nic o tom, že jsou hranice pozemků chybně vymezeny. Dále uvedl, že naopak on se žalobkyní chtěli se sousedy celou věc řešit.

31. K důkazu byl vyslechnut také svědek jméno celé jméno původního účastníka, bratr 1. žalované a syn 2. žalované, který nevěděl, kde byla skutečná hranice sousedních pozemků, ale uvedl, že původně se dřevěný plot a žulové kůly nacházely u domu žalovaných asi 1 metr za studnou. S otcem jej přenášeli asi o 10 až 12 metrů dále a zasazovali do země tak, aby to„ lícovalo“ s kůlnou a stodolou žalobkyně. Z dětství si svědek pamatoval na nízký metrový plot, který byl dřevěný, a byly tam také kousky pletiva. V době rekonstrukce plotu se jeho otec (celé jméno původního účastníka) domlouval s panem celé jméno svědka (otcem žalobkyně) ohledně kůlny, u jejich jednání však přítomen nebyl. Dále uvedl, že na pozemku žalovaných stála ještě jedna kůlna, která musela být odstraněna, dále voliéra pro psy a brouzdaliště pro kachny. Plot, o kterém mluvil, byl asi 1 metr za stromem, který je na fotografii na čl. 37 spisu.

32. Svědek jméno příjmení při své výpovědi uvedl, že v místě žil od 50. let, pak se odstěhoval, vždy byl mezi pozemky nízký plot asi 120 cm, kdy se vždy nacházel v místě, jako je nyní, akorát byl nižší. Svědek uvedl, že on žádným způsobem plot neposunoval. Dále se svědek vyjádřil k fotografiím z místa, kdy popsal stavby na fotografiích, kdy uvedl, že některé tam dříve nestály, ale asi je tam dostavěl pan příjmení. Svědek také uvedl, že žulové sloupy byly také v původním plotě. Žalobkyně mu nikdy neříkala o tom, že si je vědoma toho, že část pozemku není její.

33. Svědek celé jméno svědka, při své výpovědi uvedl, že v domě žalobkyně žil od roku rok do roku rok, a to byl vlastníkem ještě pan příjmení, svědek bydlel v podkroví. K pozemku uvedl, že na něm žádný plot nebyl, ani žádné kůly, které jsou součástí dnešního plotu, pouze plot který tam zbudoval svědek za účelem chovu domácích zvířat, který byl z králičího pletiva cca 60 cm vysoký, domácí zvířata tam v té době choval také pan příjmení. Svědek uvedl, že v době, kdy jeho otec koupil žalobkyni nemovitost, žádný plot na pozemcích nestál. Dále se vyjadřoval ke vztahu se žalobkyní jako jeho sestrou, se kterou nemluví od jeho odstěhování se z předmětné nemovitosti, a také s žalovanými, se kterými se také kamarádí. Při své výpovědi před Krajským soudem v Plzni nejprve vyjadřoval k příbuzenskému vztahu se žalobkyní, a také uvedl, že v minulosti v nemovitosti také bydlel, co se týká fotografií, k těmto uvedl, že budou asi z doby, než se do domu nastěhoval on i žalobkyně. Uvedl, že on sám žádný plot na pozemku nepamatuje, ani plot, který je patrný z fotografií na č.l. 63, číslo, jelikož pokud by tam plot byl historicky, sám by nemusel budovat své provizorní ploty, které následně zabraňovaly útěkům jím chovaných zvířat, když ploty, které tam zhotovoval byly z různých materiálů, v různých velikostech a také místech. Co se týká žulových sloupků, tyto tam dle svědka v době, kdy tam bydlel, nebyly, stejně jako tam nebyl ani nynější plot, který neví, kdy byl zbudován. Dále uvedl, že od vjezdových vrat až do kůlny ani žádný plot být nemohl, jelikož tam běžně jezdil s traktůrkem pod přístřešek na fotografii vpravo s červenou střechou. Dále se svědek také vyjádřil k situaci, kdy měl dceři žalobkyně říkat něco ohledně účasti u soudu, kdy uvedl, že její dcera byla podnapilá a nic konkrétního jí neříkal. Svědek také uvedl, že ještě před uzavřením kupní smlouvy, jednal jeho otec s panem příjmení, a pan příjmení mu nabízel pozemky s domem k prodeji, a to včetně zahrady. Pan Píša byl přesvědčen, že pozemek parc. číslo je jeho a zřejmě až u notářky zjistil, že jej převést nemůže, že není v jeho vlastnictví. Svědek se od tchána dozvěděl, že tam byl také nějaký problém s garáží, která byla postavená načerno. Po předložení fotografie založené na č.l. 75 spisu svědek uvedl, že v době, kdy v domě žil, plot na pozemku nestál.

34. Žalobkyně celé jméno žalobkyně ve své účastnické výpovědi sdělila, že nemovitosti koupila v roce rok a za několik měsíců se s manželem do domu nastěhovali. V té době byl pozemek oddělen nízkým a zarostlým plotem. celé jméno původního účastníka koupili zahradu v roce rok a plot z planěk, který byl za jejich domem, umístili na místo, kde byl původní nízký plot. Následně žalobkyně s manželem na tento plot přibili prkna. Nemovitosti byly specifikovány v kupní smlouvě a žalobkyně byla přesvědčena o tom, že jí patří tak, jak je to vymezeno dodnes. Žalobkyni do doby, než se od geodézie dozvěděla o chybném zaměření pozemku, nikdo nesděloval, že by část nemovitostí byla postavena na pozemku žalovaných, a to ani před šesti lety, když žalobkyně opravovala boční plot, který by byl delší, pokud by s manželem věděli, že výměra neodpovídá.

35. celé jméno žalované, 1. žalovaná, jako účastnice vypověděla, že u jednání ohledně opravy plotu ani u provádění opravy nebyla přítomna, ale viděla, že její otec a bratr plot opravují. Potvrdila, že na hranici pozemku zahrady a pozemku žalobkyně byl rozpadlý plot, byla tam také branka do voliéry pro psa. Jiná branka tam nebyla. Od doby, kdy rodiče zahradu koupili, věděla, že část pozemku za plotem je ještě jejich, neví však přesně, jaká část zahrady rodičům patřila.

36. celé jméno žalované, 2. žalovaná, uvedla, že v roce rok koupili stavební pozemek, který si oplotili. Na sousedním pozemku měl pan příjmení ovce a v roce rok koupili dům celé jméno svědka 2. žalovaná nevěděla, že nemovitosti koupila žalobkyně, ale myslela si, že jsou ve vlastnictví manželů příjmení, a žalobkyně je nabyla v dědictví. Následně od manželů příjmení zakoupili zahradu, i když věděli, že část pozemku je špatně vyměřená. Krátce nato za ní přišel pan celé jméno svědka s tím, že by chtěl koupit asi polovinu zahrady, 2. žalovaná však toto odmítla. Na pozemku za třešní byl asi metrový plůtek, jinak tam nebylo nic. Nikdo se o to nestaral, bylo to velmi zarostlé. Po dohodě s panem celé jméno svědka pozemek oplotili. Pak přišel manžel (celé jméno původního účastníka) s tím, že„ sousedi na plot něco tlučou“. Potom pan celé jméno svědka onemocněl a zemřel, žalovaným se pak narodila vnoučata, tak situaci dále neřešili. V zimě rok za nimi přišli manželé příjmení s tím, že potřebují zkolaudovat kůlnu a žalobkyně chtěla s 2. žalovanou mluvit ohledně„ řešení pozemku,“ avšak 2. žalovaná ji odkázala na její děti. Dohodli se, že pozemek chtějí vyměnit, nikoli prodat. 2. žalovaná však nevěděla přesně, za jaký pozemek chtěla žalobkyně s manželem spornou část pozemku směnit. 2. žalovaná s žalobkyní nediskutovala a nijak ji nevyhledávala, měly mezi sebou určité spory, ale snažily se je řešit.

37. S ohledem na to, že název soudu byla výpověď svědka celé jméno svědka shledána jako věrohodná, kdy skutečnosti z ní vyplývající nesvědčily pro žalobkyni, navrhla soudu, aby k důkazu provedl sms komunikaci mezi žalobkyní a její dcerou, ve které tato informovala žalobkyni o setkání s celé jméno svědka. Soud danou komunikaci provedl k důkazu, a z této zjistil, že svědek celé jméno svědka měl dceři žalobkyně sdělit, že jej žalobkyně odepsala a proto svědčil. Nicméně z této komunikace nevyplývá, že by měl svědek sdělit dceři žalobkyně, že záměrně uváděl nepravdy za účelem poškodit její matku. Soud proto jako nadbytečný zamítl důkazní návrh žalobkyně výslechem svědkyně jméno celé jméno žalobkyně, dcery žalobkyně, neboť i pokud by z tohoto výslechu vyplynulo, že svědek jméno celé jméno žalobkyně sdělil, že svědčil proti její matce, nelze uzavřít, že svědectví v její neprospěch bylo svědectvím nepravdivým. Svědek se během výpovědi před název soudu autenticky, podrobně a věrohodně vyjádřil ke skutečnosti, proč se se žalobkyní nestýká, rovněž se vyjádřil k předmětnému setkání s dcerou žalobkyně. Soud proto shledal výpověď jméno celé jméno žalobkyně nadbytečnou, kdy má za to, že tato by do řízení nevnesla žádné nové skutečnosti podstatné pro rozhodnutí. Výpověď svědka celé jméno svědka totiž pouze potvrzuje skutečnosti zjištěné dále z jiných důkazů a soud tedy nemá o její pravdivosti pochyb.

38. Soud na danou věc aplikoval ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.

39. Dle § 134 odst. 1 obč.zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

40. Podle § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná. Předpokladem dobré víry a oprávněného držitele věci je přesvědčení, že mu věc patří jako vlastníkovi. Dobrá víra držitele se musí vztahovat ke všem právním skutečnostem, které mají za následek nabytí věci nebo práva, které je předmětem držby, tedy i k existenci platné smlouvy o převodu nemovitosti.

41. Podle § 79 odst. 1 vyhlášky č. 190/1996 Sb., hranice pozemků se označují hraničními znaky, kterými jsou zpravidla kameny s opracovanou hlavou, znaky z plastu nebo znaky železobetonové o rozměru nejméně 80 mm x 80 mm x 500 mm. Přípustné je použít jako hraničního znaku též zabetonovanou ocelovou trubku alespoň 600 mm dlouhou nebo lomového neopracovaného kamene. Na tvrdých podkladech (např. beton, skála) se označí hranice pozemků zapuštěným hřebem nebo jiným vhodným kovovým předmětem nebo vytesaným křížkem na opracované ploše.

42. S ohledem na tvrzení žalobkyně o vydržení vlastnického práva k předmětným pozemkům (po změně žaloby) parc. č. St. anonymizováno a parc. číslo v k.ú. obec, které do roku rok považovala za součást pozemku parc. č. St. anonymizováno, jež nabyla do svého vlastnictví na základě shora uvedené kupní smlouvy a jehož součástí je rodinný dům adresa, dvě kůlny a spolu s dalšími součástmi pozemku, se soud musel zabývat skutečností, zda žalobkyně předmětný pozemek užívala po zákonem stanovenou dobu v dobré víře, že jí patří.

43. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že bylo prokázáno, že žalobkyně nabyla vlastnické právo k pozemku parc. č. St. anonymizováno v obci a k.ú. obec s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí ke dni datum. Žalované nabyly vlastnické právo postupně, jak je shora uvedeno. Data a způsoby nabytí vlastnického práva účastnic byly těmito prohlášeny za nesporné. Spornou však zůstala otázka, zda žalobkyně vydržela pozemky v současné době v katastru nemovitostí označené parc. č. St. anonymizováno a parc. číslo v k.ú. obec. Tomuto rozhodnutí předcházela řada rozhodnutí soudů všech stupňů. Soud prvního stupně tak nyní znovu pečlivě zhodnotil všechny provedené důkazy, kdy některým přiložil větší váhu, neboť má za to, že právě na základě těchto je možné učinit si obraz o skutečném stavu věci.

44. Po zhodnocení všech výpovědí, jak svědeckých, tak účastnických v souvislosti také s dalšími provedenými listinnými důkazy, se soud se také ztotožňuje s názorem název soudu, kdy taktéž shledal jako věrohodnou výpověď svědka celé jméno svědka, kdy tato byla podporována zejména dobovými fotografiemi, které dokládaly neexistenci plotu v dnešním umístění. Výpověď svědka, jak bylo konstatováno zejména název soudu, byla věrohodná, spontánní a nijak neafektovaná. To, že se měl dceři žalobkyně zmínit ohledně toho, že vypovídal v neprospěch žalobkyně, nevypovídá nic o tom, že by svědek nemluvil pravdu, ba naopak jeho výpověď byla v souladu také s dalšími listinnými důkazy, což jen umocňuje její věrohodnost. Co se týká účastnické výpovědi žalobkyně, její výpověď však kolidovala zejména s fotografiemi ohledně existence plotu, je nutné zmínit, že je možné, že žalobkyně zcela nevěděla ohledně poměrů a hranicích pozemků, avšak o tomto musel vědět minimálně otec žalobkyně, který koupi pozemků řešil, jak také uvedl svědek příjmení, již při prodeji domu a přiléhajících pozemků žalobkyni o tomto uvědomil jejího otce, který jí ještě jako nezletilou u koupě zastupoval. Svědek příjmení, stejně jako svědek celé jméno svědka měli ohledně poměrů na pozemku nejpřesnější informace, když v místě, před převodem vlastnického práva k nemovitosti, na žalobkyni oba bydleli, a také oba shodně tvrdili, že žádný plot se na pozemcích nenacházel. V souladu s těmito výpověďmi byla také výpověď svědka jméno celé jméno původního účastníka, který uvedl, že plot na místě, jako je v dnešní době stavěl on se svým otcem, kdy se jednalo o posunutí plotu, včetně umístění žulových sloupů, který je také patrný z dobových fotografií dále do zahrady po jejím nabytí žalovanou číslo právním předchůdcem žalované číslo, kdy také žalované uvedly ve své výpovědi, že o posouvání plotu věděly, stejně jako to, že se plot nenachází na faktické hranici pozemku. To, že žulové sloupy součástí plotu nebyly a musely tam být zabudovány později, je podporováno také zejména fotografiemi a výpověďmi zejména celé jméno svědka a jméno příjmení. Svědkyně příjmení ohledně hranice pozemku nic zásadního neuvedla, vyjadřovala se spíše k převodu nemovitostí na žalobkyni. Co se týká výpovědí svědků celé jméno svědka, jméno celé jméno svědka a jméno celé jméno svědka, tito svědci jako příbuzní žalobkyně, měli zájem na výsledku sporu, tudíž i jejich výpovědi byly v tomto smyslu učiněny, kdy jejich výpovědi ohledně umístění plotu byly v rozporu zejména s fotografiemi, které také existenci plotu v místě jako dnes vyvrací. Stejně jako byla vyvrácena věrohodnost výpovědi svědka jméno příjmení, který v místě době koupě nemovitostí žalobkyní trvale nežil, tudíž ohledně poměrů a umístění plotu, případně jeho stavby či posunutí nemohl mít zcela přesné informace. Dle názoru soudu je tak v daném případě stěžejní výpověď svědka jméno příjmení a také celé jméno svědka, které jsou nejvýznamnější spolu s fotografiemi pro určení existence plotu a případnému posouzení dobré víry žalobkyně k vydržení sporných pozemků.

45. Za stěžejní důkazy v tomto řízení soud považuje zejména fotografie zachycující nejstarší stav, neboť z dobově nejstarších fotografií (č.l. 63 spisu), na kterých jsou zachyceny osoby při sušení sena, vyplývá, že pozemky nebyly odděleny plotem v místě, kde se nyní plot nachází, a žalobkyně tvrdí, že tento plot byl na daném místě již v době nabytí vlastnictví nemovitosti žalobkyní, stejně jako se v těchto místech dle názoru soudu, po důkladném prostudování fotografií, nenacházel žádný žulový sloup. Z daných fotografií vyplývá, že na stavbu kůlny navazoval kotec pro psa, který již dále nepokračoval žádným plotem oddělujícím předmětné pozemky. Pokud by se totiž na místě v těchto místech plot nacházel, nebylo by možno bez překážky vidět osobní automobil stojící vedle domu žalobkyně. Na místě se nacházelo několik plotů, ale soud dospěl k závěru, že všechny tyto ploty se nacházely minimálně o několik metrů blíže k domu žalovaných, než stojí současný sporný plot navazující na hranu stavby kůlny žalobkyně. Pokud se tedy na místě v dané době žádný plot nenacházel, jak vypověděli i svědci celé jméno svědka příjmení příjmení, nemohla dobrá víra žalobkyně ani započít. Nicméně i pokud by se na místě nacházel jakýkoli plot z fotografie neseznatelný, musela by být dobrá víra žalobkyně narušena nejpozději dne datum, kdy na místě došlo k vytyčení hranice pozemků v terénu a podle právních předpisů platných v té době, tj. vyhlášky č. 190/1996 Sb., muselo být vyznačení v terénu na první pohled patrné. Datum vytyčení hranice v terénu vyplývá z pravomocného rozhodnutí pozemkový úřad úřadu okres ze dne datum rozhodnutí číslo jednací, kdy dle jeho příloh došlo k vytyčení v terénu zabetonovanými železnými trubkami. Jen stěží si lze představit, že by si žalobkyně takových trubek (popř. vytesaného křížku, který bylo dle vyhlášky č. 190/1996 Sb., také možno udělat, ačkoli o tomto se geometrický plán nezmiňuje) nevšimla. Dané správní rozhodnutí, jehož součástí geometrický plán je, je rozhodnutím pravomocným, je veřejnou listinou a soud tedy vychází z údajů v něm uvedených, kdy presumuje jejich správnost, a tedy nemá důvod pochybovat o tom, že by hranice v terénu vyznačeny nebyly, kdy pouhé tvrzení žalobkyně, že o zaměření nevěděla, není danou skutečnost způsobilé zpochybnit.

46. Co se týká dalších listinných důkazů, z těchto soud naznal zcizování nemovitostí, byla provedena řada výpisů z katastru nemovitostí, nicméně žádná z těchto listin nebyla rozhodná pro určení toho, zda mohlo dojít ze strany žalobkyně k vydržení předmětných pozemků.

47. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobu zamítl, neboť dospěl k závěru, že žalobkyně vlastnické právo k pozemkům parc. č. St. 710 a parc. číslo v k.ú. obec, nevydržela. Soud dospěl k závěru, že dobrá víra žalobkyně, což je jedna z obligatorních podmínek pro vydržení, nemohla ani započít, a to proto, že pozemky žádný plot v době nabytí vlastnictví žalobkyní, který by odpovídal plotu stávajícímu, neodděloval. I pokud by však z jakéhokoli důvodu byly splněny podmínky pro započetí řádné držby, dobrá víra žalobkyně byla narušena nejpozději dne datum, kdy došlo k reálnému vyznačení hranic pozemků v terénu. I pokud by žalobkyně značkám nerozuměla, měla se následně chovat s náležitou obvyklou mírou opatrnosti, neboť daným vyznačením musely pro průměrné rozumného člověka – vlastníka nemovitosti, vyvstat pochybnosti o hranicích jeho pozemku a její pasivita, ať již účelová, či z nevědomosti, jí neomlouvá a nemůže jít k tíži žalovaných. Vlastnické právo ke sporným pozemkům tak nadále svědčí žalovaným, kdy soud poukazuje na skutečnost, že po právní moci předchozího rozhodnutí v této věci, nechala žalobkyně zlegalizovat stavbu kůlny a nastala situace, kdy dle výpisu z katastru nemovitostí, nyní stojí stavba žalobkyně na pozemcích žalovaných. Z uvedeného důvodu soud na závěr apeluje na účastnice, aby se pokusily nastalou situaci komplexně narovnat.

48. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že soud přiznal žalovaným, které byly v řízení úspěšné právo na jejich náhradu v celkové výši 81 247,08 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplacených soudních poplatků ve výši 19 000 Kč (5 000 Kč soudní poplatek z odvolání, 14 000 Kč soudní poplatek z dovolání), nákladů zálohované státem, které žalované o právní moci předchozího rozsudku zaplatily, ve výši 2 585 Kč, dále odměny obecného zmocněnce a nákladů na právní zastoupení. Odměna obecného zmocněnce sestává z cestovného v souvislosti s cestou realizovanou dne datum ve výši 585,28 Kč za 90 ujetých km (33,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,26 l číslo km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”). Dále byly součástí vyúčtovaných nákladů náklady na cestovné žalovaných z obec do obec na proběhlá ústní jednání. Nutno podotknout, že dle § 30 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy by mohl soud přiznat účastnicím náhradu za skutečné, účelné a hospodárné cestovní výdaje veřejným hromadným dopravním prostředkem. Pro užití vlastního motorového vozidla je vyžadován souhlas soudu, který v daném řízení účastnicím udělen nebyl, a náhradu za dopravu veřejným hromadným dopravním prostředkem nepožadovaly, proto jim náhrada cestovného přiznána nebyla. Dále náleží žalovaným odměna za zastupování obecným zmocněncem ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř., ve výši 300 Kč za každý úkon ve smyslu vyhlášky 254/2015 Sb., kdy za každou zastupovanou osobu náleží odměna snížená o 20%, tedy 480 Kč za obě žalované za jeden úkon. Odměna náleží za 17 úkonů (vyjádření k žalobě, 9 x účast na jednání, závěrečný návrh, odvolání, místní šetření, 2 x písemné podání, závěrečný návrh, odvolání), celkem 8 160 Kč. Vyúčtování obecného zmocněnce obsahovalo rovněž požadavek odměny za 9x přípravu na jednání, kdy však požadavek odměny za takový úkon nemá žádnou zákonnou oporu, a tak tato přiznána nebyla. A dále odměna za právní zastoupení ve výši 50 916,80 Kč sestávající z odměny ve výši 4 960 Kč za každý úkon právní služby za obě žalované stanovené z tarifní hodnoty 50 000 Kč (za každou zastoupenou 3 100 Kč – 20%), a to za každý z 8 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis dovolání, účast na jednání soudu – jednání u odvolacího soudu 3 x započaté dvě hodiny, jednání soudu prvního stupně 2 x započaté dvě hodiny, písemné podání) celkem ve výši 39 680 Kč, 8 x režijní paušál 300 Kč celkem 2 400 Kč a 21% DPH ve výši 8 836,80Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalovaných byla stanovena dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., neboť pokud má účastník v průběhu řízení postupně zástupců několik, nahradí se k rukám toho zástupce, který je zde v době rozhodnutí (viz Občanský soudní řád, 3. vydání, 2021, s. 712 - 713: M. příjmení).

49. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce a pověření zvoleného soudního exekutora jejím výkonem.