OSPS 10 C 208/2021-92

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Blankou Šibrovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ zastoupená opatrovnicí advokátkou Mgr. jméno příjmení příjmení ⟪LB:lb_008⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_009⟫ o určení vlastnictví

I. Určuje se, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parcelní číslo ostatní plocha, pozemku parcelní číslo ostatní plocha, pozemku parcelní číslo – ostatní plocha, pozemku parcelní číslo – ostatní plocha a pozemku parcelní číslo – ostatní plocha, zapsaných na list vlastnictví pro katastrální území Nečtiny, obec Nečtiny, okres okres, u Katastrálního úřad pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Kralovice.

II. Žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Státu se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud určil, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parcelní číslo ostatní plocha, pozemku parcelní číslo ostatní plocha, pozemku parcelní číslo – ostatní plocha, pozemku parcelní číslo – ostatní plocha a pozemku parcelní číslo – ostatní plocha, zapsaných na list vlastnictví pro katastrální území Nečtiny, obec Nečtiny, okres okres, u Katastrálního úřad pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště Kralovice, s odůvodněním, že notářským zápisem spisová značka, NZ číslo sepsaným dne 6. 9. 1954 na anonymizováno notářství v Plasích byla uzavřena mezi paní jméno příjmení a manžely jméno celé jméno žalobce a jméno příjmení (dále jen„ právní předchůdci žalobce“) kupní smlouva, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva paní jméno příjmení k budově adresa v obci obec a pozemkům o výměře číslo m² na právní předchůdce žalobce, a to za ujednanou kupní cenu. Na základě souhlasu Rady místního národního výboru v Nečtinech č. j. 173/1974 ze dne 17. 10. 1974 byly vybudovány právními předchůdci žalobce na pozemku parcelní číslo (později č. st. číslo, st. číslo, st. číslo) dvě garáže. jméno místního národního výboru v Nečtinech pana jméno celé jméno žalobce označuje jako vlastníka stavební parcely číslo v katastrálním území Nečtiny. Po úmrtí právních předchůdců žalobce se stal žalobce mimo jiné výlučným vlastníkem budovy adresa postavené na pozemku parc. č. st. číslo, pozemku parc. číslo (na kterém byly vybudovány garáže dle výše specifikovaného souhlasu) a pozemku parc. číslo pozemku parc. číslo. Žalobce proto měl za to, že je vlastníkem shora specifikovaných nemovitých věcí, tedy mimo jiné pozemku parc. číslo (později pozemku parc. číslo). Katastrální úřad příjmení kraje provedl v roce 2008 kontrolu a opravu údajů obsažených v katastru nemovitostí, došlo ke zrušení pozemku parc. číslo jeho nahrazení pozemkem parc. číslo dále ke zrušení pozemku parc. číslo na němž byly právními předchůdci žalobce vybudovány garáže a jeho nahrazení pozemkem parc. číslo. Současně došlo k úpravě hranice pozemku parc. číslo s pozemkem parc. číslo. Jako vlastník nemovitých věcí, jmenovitě pak pozemku parc. číslo nemovitých věcí zapsaných na list vlastnictví u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Kralovice, pro katastrální území a obec Nečtiny, byla v katastru nemovitostí uvedena žalovaná, a to bez bližší identifikace. Právní předchůdci užívali od r. 1954 pozemky parc. číslo v dobré víře jako vlastníci, neboť měli za to, že na ně vlastnické právo k těmto pozemkům přešlo shora specifikovaným notářským zápisem. Tato dobrá víra byla navíc posílena rozhodnutím o povolení stavby garáží z roku 1974, kdy byli právní předchůdci žalobce (konkrétně otec žalobce) označeni jako vlastníci shora specifikovaných pozemků (tehdy pozemku parc. číslo). Po úmrtí právních předchůdců žalobce rovněž sám žalobce tyto pozemky užíval v dobré víře jako jejich vlastník, přičemž byl evidován jako vlastník v katastru nemovitostí. V rozmezí let 1954 až do současnosti žalovaná (ani její případní právní nástupci) předmětné pozemky nijak nevyužívali, nijak nebránili jejich užívání právním předchůdcům žalobce a posléze žalobci samému.

2. Žalobce označil osobu žalované pouze jménem a příjmením s odůvodněním, že žalobci není známa a ani nemůže poskytnout její bližší údaje. Žalobce čestně prohlásil, že tyto skutečnosti není schopen zjistit a jediný poznatek o existenci žalované (jméno a příjmení) plyne z katastru nemovitostí a navrhl žalované ustanovit pro řízení opatrovníka v souladu se závěry nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 155/99 ze dne 30. 9. 1999. Soud tomuto návrhu vyhověl a usnesením ze dne 18. 2. 2022, č. j. 10 C 208/2021-28, které nabylo právní moci dne 21. 2. 2022, v souladu se závěry citovaného nálezu Ústavního soudu a nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 300/96 ze dne 15. 1. 1997 ustanovil žalované, jejíž pobyt není znám, podle § 29 odst. 3, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), pro toto řízení opatrovnici advokátku Mgr. jméno příjmení příjmení.

3. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav.

4. Notářským zápisem N 133/54-6, NZ číslo sepsaným dne 6. 9. 1954 na Státním notářství v Plasích byla uzavřena mezi jméno příjmení a manžely jméno celé jméno žalobce a jméno příjmení, právními předchůdci žalobce, kupní smlouva, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva jméno příjmení k budově adresa v obci obec a pozemkům o výměře 38 arů a 94 m² s veškerými stavbami, zákonným příslušenstvím a součástmi na právní předchůdce žalobce, a to za ujednanou kupní cenu.

5. Z rozhodnutí Rady Místního národního výboru v Nečtinech ze dne 17. 10. 1974 soud zjistil, že bylo rozhodnuto o přípustnosti stavby dvou garáží, které hodlá postavit jméno celé jméno žalobce, adresa na své stavební parcele číslo katastrální území obce Nečtiny.

6. Notářským zápisem N 885/82, NZ číslo sepsaným dne 9. 9. 1982 na Státním notářství okres byla uzavřena mezi manžely jméno celé jméno žalobce a jméno příjmení, právními předchůdci žalobce, a žalobcem smlouva postupní, jejímž předmětem bylo postoupení nemovitostí žalobci a to domu adresa s parcelou stavební číslo do které jsou nyní sloučeny díly dalších parcel číslo, 139 a 212 jiného vlastníka, stavební parcela má nyní označení číslo, dále zahrady parcelní číslo ve vlastním užívání se všemi součástmi, vedlejšími stavbami a příslušenstvím a v rozsahu jakém jsou manželé celé jméno žalobce vlastníky převáděných nemovitostí. Místní národní výbor v Nečtinech dne 23. 9 1982 rozhodl o schválení uvedené smlouvy postupní.

7. Z usnesení Okresního soudu Plzeň–sever ze dne 12. 5. 2003, č. j. 11 D 248/2003-5, které nabylo právní moci dne 12. 5. 2003, bylo zjištěno, že dědické řízení po jméno celé jméno žalobce, narozeném 23. 1. 1934, zemřelém 22. 2. 2003, otci žalobce, bylo zastaveno a zanechaný nepatrný majetek, tj. staré bytové zařízení do čtyř místností v hodnotě palivového dřeva 2 000 Kč byl vydán vypraviteli pohřbu pozůstalému synovi celé jméno žalobce (žalobci).

8. Z usnesení Okresního soudu Plzeň–sever ze dne 22. 5. 2008, č. j. 11 D 238/2008-11, které nabylo právní moci dne 22. 5. 2008, bylo zjištěno, že dědické řízení po jméno příjmení, narozené 15. 7. 1937, zemřelé 19. 3. 2008, matce žalobce, bylo zastaveno z důvodu nezanechání žádného majetku. Usnesením Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 20. 2. 2014, č. j. 11 D 238/2008-24, které nabylo právní moci dne 20. 2. 2014, byl dodatečně objevený majetek zůstavitelky jméno příjmení, tj. spoluvlastnický podíl v rozsahu ideální poloviny na pozemku č. parc. číslo (lesní pozemek) o výměře 188 m² v katastrálním území Hrad Nečtiny, v obvyklé ceně 2 000 Kč, zapsaném u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Kralovice na listu vlastnictví číslo pro obec Nečtiny, k. ú. část obce, vydán vypraviteli pohřbu pozůstalému synovi celé jméno žalobce (žalobci).

9. Z oznámení Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Kralovice, ze dne 23. 1. 2008, bylo zjištěno, že tento žalobci oznámil, že v katastrálním operátu katastrálního území Nečtiny vyznačil opravu údajů katastru nemovitostí, kdy rozdělil stavební parcelu číslo o výměře 36 m², evidovanou bez listu vlastnictví, na stavební parcelu číslo o výměře 27 m² a na stavební parcelu číslo o výměře 9 m², tyto st. parcely byly zaevidovány na list vlastnictví číslo (celé jméno žalovaného, adresa neznámá), dále zrušil stavební parcelu číslo o výměře 212 m², evidovanou bez listu vlastnictví a nově zaevidoval parcelu číslo o výměře 99 m², parcelu číslo o výměře 68 m² a parcelu číslo o výměře 45 m², na list vlastnictví číslo. Katastrální úřad zjistil, že stavební parcely číslo jsou v katastru nemovitostí evidovány bez listu vlastnictví. Přešetřením operátu bývalého pozemkového katastru a katastru nemovitostí bylo zjištěno, že ani parcely bývalého pozemkového katastru číslo st. 139, 212 a parcela číslo z kterých jsou stavební parcely katastru nemovitostí tvořeny, nejsou v katastru nemovitostí evidovány. Bylo provedeno oparcelnění těchto parcel a na základě listiny založené na katastrálním pracovišti Kralovice, knihovní vložka číslo byly nově vzniklé parcely nahrány na list vlastnictví 647 – celé jméno žalovaného, adresa neznámá.

10. Z knihovní vložky číslo sdělení Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Kralovice, vyplynulo, že zůstaly zachovány pozemky číslo (dnes číslo číslo), číslo (dnes číslo číslo) a číslo (dnes číslo). Pozemky byly odepsány panu celé jméno žalovaného zůstaly jméno celé jméno žalovaného, která byla zapsána jako spoluvlastnice pozemků zapsaných na listu vlastnictví číslo katastrální území Nečtiny, neboť při tvorbě digitální mapy v roce 2014 bylo zjištěno, že u uvedených nemovitostí není uveden žádný vlastník, proto byl k uvedeným parcelám doplněn poslední známý vlastník celé jméno žalovaného, uvedená jako poslední zapsaný vlastník na knihovní vložce číslo.

11. Ze sdělení Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Kralovice, vyplývá ohledně rozdělení pozemku parcelní číslo stavební 140 na pozemky parcelní číslo stavební číslo, číslo a číslo, že pozemek parcelní číslo stavební číslo a číslo vznikl v roce 1979 při údržbě evidence nemovitostí a parcelní číslo stavební číslo v roce 1983 při obnovení vlastnictví. K přečíslování pozemku parcelní číslo stavební číslo a číslo na pozemek parcelní číslo došlo při tvorbě digitální katastrální mapy v roce 2014, kdy vlastník nedodal listiny potřebné pro zápis stavby do katastru nemovitostí.

12. Z výpisu z katastru nemovitostí list vlastnictví číslo prokazující stav evidovaný k datu 28. 1. 2008 vyplývá, že jako vlastník pozemků stavební parcela číslo parcela číslo katastrální území a obec Nečtiny, byla uvedena žalovaná, adresa neznámá, a nabývacím titulem je pozemková kniha KV číslo. Z výpisu z katastru nemovitostí list vlastnictví číslo prokazující stav evidovaný k datu 10. 3. 2022 soud zjistil, že jako vlastník pozemků, které jsou předmětem tohoto řízení, kdy došlo ke změně číslování parcel (číslo a číslo na číslo a číslo), je uvedena žalovaná, adresa neznámá (nedostatečně identifikovaný vlastník), a nabývacím titulem je pozemková kniha KV číslo.

13. Z výpisu z katastru nemovitostí list vlastnictví číslo prokazující stav evidovaný k datu 10. 3. 2022 soud zjistil, že žalobce je zapsán jako vlastník pozemku parcely stavební číslo jehož součástí je stavba adresa, bydlení, katastrální území a obec Nečtiny, u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Kralovice, a nabývacím titulem je smlouva postupní RI číslo 1982 ze dne 9. 9. 1982. Z výpisu z katastru nemovitostí totožného listu vlastnictví číslo prokazující stav evidovaný k datu 24. 10. 2022 soud zjistil, že žalobce je zapsán nadále jako vlastník uvedených nemovitostí a dále nemovitosti pozemku parcely stavební číslo jehož součástí je stavba bez čp/če, jiná st. a pozemků parcely číslo ve shodném katastrálním území a obci.

14. Čestným prohlášením ze dne 21. 10. 2022 potvrdila jméno příjmení, datum narození, že bydlela v Nečtinech 92 od roku 1950 do roku 1960 a nejméně od roku 1955 užívala a užívá rodina žalobce, jeho rodiče, manželka a děti, pozemky, které jsou předmětem tohoto řízení, trvale jako jejich vlastníci spolu s pozemky parc. číslo jako jeden celek, přičemž tyto pozemky jsou společně oploceny.

15. Snímky katastrální mapy předmětných pozemků potvrzují rozdělení a postupné přečíslování pozemků, tak jak je popsáno výše a dále je z nich zřejmé, že pozemky parcelní číslo na sebe navazují a navazují na pozemky nacházejícími se ve vlastnictví žalobce, tj. pozemky parcelní číslo.

16. Soud provedl šetření na místě, kterému byl přítomen žalobce, jeho zástupce, opatrovnice žalované a svědci jméno příjmení, jméno celé jméno žalobce (bývalá manželka a bratr žalobce) a Ing. jméno příjmení (starosta obce Nečtiny), o čemž pořídil protokol ze dne 6. 1. 2023, kdy byla provedena prohlídka a fotodokumentace předmětných pozemků parcelní číslo včetně garáže a dále rodinného domu adresa a pozemků parcelní číslo v katastrálním území a obci obec. Bylo zjištěno, že na pozemcích parcelní číslo se nachází garáž pro dvě vozidla, jejíž stavba byla povolena právnímu předchůdci žalobce jméno celé jméno žalobce, otci žalobce, rozhodnutím Rady Místního národního výboru v Nečtinech dne 17. 10. 1974 na jeho stavební parcele původní číslo. Pozemky parcelní číslo na sebe navazují a dále bezprostředně navazují na pozemky ve vlastnictví žalobce, tj. pozemky parcelní číslo s nimiž jsou společně oploceny. Přes předmětné pozemky částečně vede i vstup na pozemky ve vlastnictví žalobce a vstup do jeho rodinného domu.

17. Z fotodokumentace z let 1982 – 1993 předložené žalobcem soud zjistil, že tato zachycuje stav předmětných nemovitostí a to rodinného domu, garáže i pozemků v podstatě v totožném stavu jako se nacházejí v současnosti.

18. Z účastnické výpovědi žalobce vyplynulo, že předmětné nemovitosti užíval, co si pamatuje od jeho narození, předtím je užívali jeho rodiče. Když byl starší, stavěli s otcem garáž a septik na předmětných pozemcích, vše se vždy ohlašovalo na obecní úřad a nikdy to nikdo nesporoval. Nikdo se nikdy o předmětné pozemky nezajímal. Rodiče koupili tyto pozemky od jméno příjmení. V současné době pozemky i rodinný dům a veškeré stavby užívá žalobcův syn a žalobce bydlí na anonymizováno obec. Na předmětných pozemcích s žalobcem žila dříve i manželka, s kterou jsou rozvedeni. V současné době žalovanou shání i ČEZ, vzhledem k tomu, že mají problémy s natažením podzemního kabelu přes pozemky, které jsou na katastru nemovitostí uvedeny v jejím vlastnictví.

19. Z výslechu svědkyně jméno příjmení, bývalé manželky žalobce, vyplynulo, že přišla do obec v roce 1982, kdy garáž a vše, co v současné době je na předmětných nemovitostech, už bylo postaveno. V té době nemovitosti užívali rodiče žalobce. Není jí známo, zda následně se nemovitosti v rodině předávaly. S žalobcem zde v rodinném domě bydleli, stavěli horní patro, aby nebydleli s rodiči. Poté, co rodiče žalobce zemřeli, v roce 1992 nebo 1993, tak v té době se rozvedli.

20. Z výslechu svědka jméno celé jméno žalobce, bratra žalobce, vyplynulo, že se v anonymizováno v roce 1954 narodil a bydleli v adresa. Co se týká pozemků, které jsou předmětem řízení, tak po vyučení, když mu bylo 20 let, tak stavěli s otcem garáž a s žalobcem, protože většinu prací dělal svědek. Když se žalobce oženil, tak se svědek přestěhoval k babičce na mlýn, kde bydlí dosud. Co si pamatuje, tak pozemky byly takhle v tomto stavu užívané jím a rodiči a ani následně se nic nezměnilo. Rodiče bydleli v přízemí a žalobci s jeho ženou pomáhal se stavbou patra. Stavba garáže se hlásila na obecní úřad a nikdy s tím žádné problémy nebyly. Ze sousedů tady již delší dobu nikdo nebydlí, dům vpravo vedle předmětného domu (pohled ze silnice před domem) je na zbourání, nikdo se o něj nestará.

21. Ze svědecké výpovědi Ing. jméno příjmení, starosty obce Nečtiny, vyplynulo, že pokud jde o usedlost obec a číslo, nevzpomíná si, že by to někdy vypadalo jinak. V Nečtinech žije od roku 1980, kdy pracoval jako agronom a okolo stavby a pozemků jezdil a znal i rodiče žalobce. Pozemek, jak je oplocený, tak byl vždy užívaný. Starostou obce Nečtiny je od roku 1990, s rodinou žalobce řešili spoustu věcí, pronájmy pozemků a nějaké převody, nějaké věci týkající se sítí, komunikaci, která vede okolo, takže okolo domu adresa a těchto pozemků, se pohybuje velmi často a v posledních asi 10 – 15 letech, tak je i soused, a nepamatuje, že by tyto pozemky a stavby byly v nějaké jiné podobě, garáž zde byla od doby, co se vyskytuje v Nečtinech. Vždy stavby a pozemky užíval někdo z rodiny příjmení, nejdříve rodiče, potom synové, žil tady žalobce, a není mu známo, že by tady žil někdy někdo jiný. Ohledně žalované uvedl, že jméno paní celé jméno žalovaného nebo jejích příbuzných mu nic neříká. Obec poskytla podobné věci, že došlo třeba k tomu, že pravděpodobně nebyla dotažena konfiskace majetku a pozemky zůstaly z téhle doby, kdy nějaký úředník pravděpodobně udělal formulář a zůstaly tady na LV jména původních obyvatel, u kterých došlo v roce 1945 k odsunu a s tím je pravděpodobně spojené toto nedorozumění.

22. Žalobce netrval na provedení důkazu výslechem svědkyně jméno příjmení.

23. Opatrovnice žalované v závěru řízení uvedla, že má za to, že žalobcův nárok je důvodný a navrhla vyhovění žalobě s tím, že je nepochybné, že již právní předchůdci žalobce a následně i on sám užívají předmětné pozemky v dobré víře, že jim, respektive jemu vlastnické právo náleží. Ohledně žalované je pak nepochybné, že vyjma jejího jména a příjmení neexistují žádné její identifikační údaje, není ani zřejmé, zda je osobou žijící.

24. Soud se zabýval nejprve otázkou, zda v této věci je dán naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva žalobce k předmětným pozemkům, který je podle § 80 o. s. ř. podstatnou náležitostí všech žalob na určení. Soud učinil závěr, že naléhavý právní zájem na určení vlastnictví je dán, neboť soudní praxe a odborná literatura je ve shodě v tom, že navrhuje-li žalobce určení svého vlastnického práva k nemovitosti nebo jiného práva, které se zapisuje do Katastru nemovitostí České republiky, je na požadovaném určení vždy naléhavý právní zájem, má-li být soudní rozhodnutí určující právo zaznamenáno do katastru nemovitostí (k tomu srovnej § 7 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem) a tímto způsobem dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v Katastru nemovitostí České republiky (k tomu srovnej např. usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 10. 1994, sp. zn. 7 Co 2075, číslo, uveřejněné v časopise Soudní rozhledy, 1995, číslo str. 25 nebo příjmení, L., příjmení, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 528).

25. Z provedeného dokazování je zřejmé, že žalobce a před ním i jeho rodiče, tj. právní předchůdci žalobce, drželi a užívali předmětné nemovitosti v dobré víře, že jim tyto nemovitosti patří. Při hodnocení dobré víry je vždy třeba brát v úvahu, zda držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, respektive nemohl mít, po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří. obec víra zaniká v okamžiku, kdy se držitel seznámil se skutečnostmi, které objektivně musely vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří anebo že je subjektem práva, jehož obsah vykonává (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. 5. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1843/2000). Právní předchůdci žalobce užívali nemovitosti od roku 1954 na základě kupní smlouvy uzavřené dne 6. 9. 1954 s jméno příjmení v dobré víře jako vlastníci. Tato dobrá víra byla posílena i rozhodnutím Místního národního výboru v Nečtinech ze dne 17. 10. 1974 o povolení stavby garáže, kde byl právní předchůdce žalobce označen jako vlastník předmětných pozemků dříve označených jako pozemek parcelní číslo. Následně je v dobré víře jako vlastník užíval žalobce na základě smlouvy postupní ze dne 9. 9. 1982, z níž plyne, že došlo k převodu vlastnického práva rodičů žalobce na žalobce mimo jiné k pozemku parcelní číslo st. 140, do něhož byly sloučeny další parcely číslo. Žalobce i jeho rodiče nemovitosti nabyli řádně a nebylo prokázáno, že by měli mít pochybnosti o tom, že jim předmětné nemovitosti patří a domnívat se, že vlastníkem je jiná osoba. Skutečnost, že by žalobce neměl být vlastníkem předmětných pozemků, vyšla najevo až v roce 2008 v souvislosti s opravou chyb v údajích katastru nemovitostí, kdy došlo k rozdělení a přečíslování předmětných pozemků a jako vlastník byla zapsaná žalovaná. Žalovaná od roku 1954 až do současnosti předmětné pozemky nevyužívala a ani nijak nebránila v jejich užívání žalobci a jeho právním předchůdcům. Uvedené držení a užívání předmětných nemovitostí právními předchůdci žalobce a následně žalobcem bylo potvrzeno i výpověďmi svědků jméno příjmení, jméno celé jméno žalobce, Ing. jméno příjmení a čestným prohlášením jméno příjmení.

26. Soud tak posoudil nárok žalobce podle § 134 odst. 1 a 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). Oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li je nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitou věc a pod dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Do této doby se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce. Na základě výše uvedeného lze učinit závěr, že žalobce i jeho právní předchůdci, tj. rodiče žalobce, byli v dobré víře a současně je splněna i podmínka, že nemovitosti užívali po dobu delší nežli deset let a tudíž jejich vlastnictví nabyli vydržením. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl.

27. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 150 o. s. ř. a žádnému z účastníků nebyla přiznána náhrada nákladů řízení a to s ohledem na povahu řízení, kdy žádný z účastníků svým jednáním nezavinil stav zápisu o vlastnictví předmětných nemovitostí v katastru nemovitostí a dále s ohledem na neexistenci identifikačních údajů žalované.

28. O náhradě nákladů řízení státu bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o. s. ř., dle něhož stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. S ohledem na aplikaci § 150 o. s. ř. ohledně náhrady nákladů účastníků řízení, kdy žádnému z účastníků nebyla přiznána náhrada nákladů řízení, soud rozhodl tak, že státu se nepřiznává náhrada nákladů řízení, které představuje odměna za zastupování soudem ustanovené opatrovnice žalované.

Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání, neboť účastníci řízení se po vyhlášení rozsudku vzdali práva odvolání do všech výroků.