OSPS 5 C 125/2022-159

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Antonínem Pektorem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: TIGA s.r.o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, IČO Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/1 ⟪LB:lb_004⟫ za účasti vedlejšího účastníka Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a.s., IČO Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0, Anonymizováno 63 Anonymizováno ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení 528 224 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba čárka, kterou se žalobce domáhá vůči žalovanému zaplacení náhrady škody 528 244 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 247 270 Kč od 26. 9. 2019 do zaplacení, z částky 42 024 Kč od 30. 1. 2020 do zaplacení, z částky 100 000 Kč od 29.2. 2020 do zaplacení, z částky 20 000 Kč od 16. 4. 2020 do zaplacení, z částky 30 000 Kč od 28. 5. 2020 do zaplacení, z částky 30 000 Kč od 10. 7. 2020 do zaplacení, z částky 28 930 Kč od 15. 8. 2020 do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení 110 848 Kč ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

III. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníku na nákladech řízení 4 800 Kč ve lhůtě jednoho měsíce.

1. Žalobou z 26. 8. 2022 ve znění doplnění žaloby z 30. 9. 2022 a replice k obraně žalovaného z 2. 12. 2022 včetně doplnění žaloby z 21. 2. 2023, které bylo svým obsahem částečné zpětvzetí, s nímž žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného vyjádřili souhlas 1. 3. 2023 při jednání a o němž bylo rozhodnuto usnesením při jednání 4. 10. 2023 a ve znění částečného zpětvzetí žaloby z 29. 5. 2023, o němž bylo rozhodnuto usnesením z 29. 5. 2023 na čl. 26, se po úpravách petitu, pokud jde o jistinu zpětvzetí co do 7 976 Kč a dále dalších úpravách petitu týkající se požadova-ného zákonného úroku z prodlení, žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částek uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že nárok odůvodňoval tím, že se jedná o náhradu škody, která vznikla žalobkyni v důsledku jednání žalovaného 8. 7. 2019, který nesprávným řízením motorové-ho vozidla - zemědělského stroje, porušil svoji povinnost co by účastníka silničního provozu dle § 4 a) zákona č. 361/2000 Sb., jak o tom svědčí záznam o dopravní nehodě s tím, že v této sou-vislosti byl projednán přestupkově Policií ČR, vinu uznal a zaplatil pokutu, a proto nese plnou odpovědnost, která žalobci vznikla. Žalobce v této souvislosti uvedl, že coby zhotovitel, uzavřel se společností Petrom stavby, a. s., generálním zhotovitelem, 29. 4. 2019 smlouvu o dílo na vyho-tovení stavby III/1804, adresa, Tovární ulice s termínem dokončení do 30. 6. 2019, prodlouženým dodatkem číslo hodnota. z 1. 7. 2019 do 30. 9. 2019 a následně dodatkem číslo hodnota. z 30. 8. 2019 do 30. 9. 2019. Žalobce uvedl, že v době přestupku měl již hotovou část stavby silnice včetně obrubníku u chodníku s tím, že stavba musela z technologických důvodů dozrát. adresa bylo řádně označeno služební páskou a dopravními značkami o omezení provozu, který byl na místě jednosměrně omezen, aby nedošlo k poškození díla. Podle žalobce byly obrubníky již zatvrdlé, chyběla pokládka vrstvy asfaltu fixujícího kamennou přídlažbu u obrubníků, když tímto spárováním se docílí pevnosti přídlažby a nebyl proveden úplný zához zeminy pro opěru obrub-níku. Žalobce uvedl, že žalovaný nedbal na značení dopravní o nutnosti zvýšené opatrnosti, nezvládl řízení zemědělského stroje, v důsledku nepřiměřené rychlosti najel do nedokončeného díla a velmi jej poškodil. Žalobce byl pod hrozbou vysokých sankcí vázán lhůtou k předání díla do 30. 9. 2019 a opravu nemohl provést vlastními silami a musel si za tím účelem sjednat subdo-davatele, podnikatele Iona Uhlia, IČ IČO, s živnostenským oprávněním na stavební práce, který provedl opravu a vyúčtoval jí dvěma fakturami na celkovou částku 536 200 Kč. Konkrétně se mělo jednat o fakturu 69-2019 z 12. 9. 2019 na částku 247 270 Kč splatnou 26. 9. 2019, fakturu číslo hodnota-2019 z 9. 10. 2019 na částku 288 930 splatnou 23. 10. 2019 s tím, že první faktura byla uhrazena bezhotovostně 30. 9., druhá faktura byla uhrazována bezhotovostně v rozsahu 50 000 Kč 29. 1. 2020, 100 000 Kč 28. 2. 2020, 20 000 Kč 15. 4. 2020, 30 000 Kč 27. 5. 2020, 30 000 Kč 7. 7. 2020, 28 930 Kč 14. 8. 2020. Žalobce uvedl, že stavbu prováděl prostřednictvím subdodavatelů, z nichž jeden realizoval opravu, a to pro Petrom stavby, a. s, IČ IČO, s nímž měla žalobkyně uzavřenu smlouvu o dílo z 29. 4. 2019 na III/1804, adresa, Tovární ulice a rozsah prací byl vymezen přesným položkovým rozpočtem a zadávací dokumentací. Žalobce uvedl, že oprava byla realizována subdodavatelem v rozsahu položek včetně měrných údajů s tím, že v průběhu projednání věci před soudem žalobce doplnil, že rozsah škody je dle něj zřejmý z rozsahu oprav, které jsou vypsány ve fakturách vystavených Ionem Uhliou, dále předloženou fotodokumentací, na níž je zřejmé poškození obrubníku pneumatikou zemědělského stroje a dále je na nich vidět, jak žalovaný projíždí stavbu a nezatvrdlé obrubníky ničí. Žalobce uvedl, že je-li žalovaným tvrzeno, že projížděl jen částí stavby, pak je to podle žalobce sporné, neboť musel projet celým opravovaným úsekem. Žalobce dále uvedl, že samotný rozsah poškození je zřejmý z položkového rozpočtu veřejné zakázky v úseku poškozeném žalovaným s tím, že oprava spočíva-la v nahrazení těchto poškozených částí. K rozsahu poškození a oprav pak žalobce navrhl předvolat svědky a jednatele žalobkyně. Po poučení podle § 118 a odst. 3 o. s. ř., k doložení, že rozsah škody odpovídá položkám vyfakturovaným za opravu subdodavatelem, žalobce navrhl provedení znaleckého posudku z oboru stavebnictví, který posoudí ve vazbě na zjištěný rozsah škody, přiměřené náklady opravy. Žalobce uvedl, že získal od Policie ČR podklady dva dny po dopravní nehodě, škodu ihned nahlásil pojišťovně, její přesnou výši však neznal (Poznámka soudu: Na druhou stranu žalobce uváděl, že rozsah škody byl zřejmý z toho, jaké části byly poškozeny a jejich cena byla dána položkovým rozpočtem). Žalobce k rozsahu škody uvedl, že rozsah poškození ohledně obrubníků a dalších částí stavby bylo možno zjistit na začátku s tím, že žalobce znal cenu poškozeného materiálu a části obrubníku, ale neznal přesnou výši škody, neboť tu zjistil až v souvislosti s vyfakturováním oprav subdodavatelem Ionem Uhlijou v měsíci září a říjnu 2019. K námitce žalovaného, že žalobce jako odborník na stavební práce musel ještě před zadáním opravy vědět, kolik bude rámcově oprava stát, že se navíc musel se subdodavatelem opravy dohodnout rámcově na ceně a že musel vědět, kolik investoval do stavby a tedy v jakém rozsahu mu škoda vznikla a že tudíž nemusel čekat ani na vyjádření likvidátora pojišťovny, neboť je odborně způsobilý k posouzení škody, žalobce namítal, že nemohl vědět přesně, v jakém rozsahu zhotovitel opravu provede, k odborné způsobilosti žalobce uváděl, že některé práce realizuje subdodavatelsky a jejich cenu nezná, navíc pojišťovna likvidátora přes žádost žalobce nezaslala a s likvidátorem se nebylo možno telefonicky spojit s tím, že od pojišťovny dostal ža-lobce pokyn, ať vše nafotí, nechá opravit a zašle faktury. V rámci doplnění žaloby žalobce uvedl, že rozsah škody nebylo možno jasně určit jen pohledem na odtrhnutý obrubník, vše bylo zjištěno až při jejich výměně. Pan Uhlia se snažil zachránit co nejvíce obrubníku, žádný z nich však nes-měl být deformován či uštípnut. Žalobci byla dopředu sice známa cena vysoutěžené zakázky, o nákladnosti opravy však nemohl vědět. Žalobce dále uvedl, že chování žalovaného po způsobení škody bylo nestandardní, na místě jednateli žalobce sdělil, že na řešení nemá čas a musí řešit ze-mědělské věci a dal mu toliko telefonní spojení na sebe. Následně opakovaně odvolával schůzky k řešení věci a nakonec se ani nedostavil a sdělil, že škodu nezpůsobil. K námitce žalovaného, že škoda byla zčásti způsobena třetími osobami, žalobce uvedl, že na stavbě bylo způsobeno více škod vícero škůdci, ale na jiném úseku stavby, než který poškodil žalovaný. Z pořízené fotodo-kumentace podle žalobce dle charakteru poškození plyne, že bylo způsobeno kombajnem s tím, že jsou k dispozici i fotografie žalovaného s kombajnem a je patrná jízda jím řízeného vozidla po obrubnících stavby. Žalobce rovněž doplnil, že jiné škody byly evidovány samostatně a řešeny Policií ČR a zejména se týkaly jiného úseku stavby. Žalobce uváděla, že stavba byla řádně označe-na dopravními kužely, které žalovaný nerespektoval a které podle dopravního předpisu (viz. citace čl.47p.v.) znamenají plnou čáru se zákazem vjezdu. Žalobce uvedl, že fotodokumentace svědčí o tom, že žalovaný zákaz nerespektoval a byl také při řešení dopravní nehody Policií ČR shledán vinným, vinu uznal a tím i odpovědnost za škodu. K námitce vedlejšího účastníka, že si žalobce zavinil škodu sám tím, že umožnil průjezd staveništěm jakýmkoliv vozidlům bez hmot-nostního a šířkového limitu a že stavbou označil pouze tabulí projíždíte staveništěm a omezil rychlost nad 30 km s tím, že kužely jsou dle fotodokumentace pořízené Policií ČR umístěny pouze na kanálových výpustích, žalobce uvedl, že nesporuje rozmístění těchto kuželů, podle něj však platí, že kužely takto umístěné představují čáru, za níž by nikdo neměl vyjíždět. K tomu vedlejší účastník namítal, že tuto argumentaci nelze akceptovat, neboť aby se jednalo o řádné dopravní značení, muselo by jít o kužely oranžovo bílé barvy. V posuzované věci však dle foto-dokumentace byly pouze oranžové. K této námitce žalobce uváděl, že značení tak, jak bylo realizováno, bylo schváleno příslušným správním orgánem Plzeňského kraje. Žalobce nesporoval barvu kuželu na místě, poukazoval však, že podle přílohy číslo hodnota vyhlášky 294/2015 Sb. k zákonu č. 361/2000 Sb. platí pravidlo, že rozmístěný kužel plní funkci souvislé podélné čáry a barva kuželu na tom nic nezmění. K námitce ohledně šíře vozovky žalobce uvedl, že je povin-ností řidiče, aby se přesvědčil, že projede cestou bez úhony. Žalobce dále namítal, že žalovaný porušil povinnost mít doprovodné vozidlo plynoucí z opatření obecné povahy v případě, kdy šíře vozu překročí 3,2-4 m. Podle žalobce bylo dopravní značení odsouhlaseno správním orgánem Plzeňského kraje s tím, že měl být umožněn průjezd kamionů do průmyslové zóny s tím, že kombajn, který řídil žalovaný, je nadměrné vozidlo a neměl na komunikaci vůbec vyjíždět. Žalobce uvedl, že žalovaný by měl doložit, že měl pro kombajn na danou trasu a čas od Krajské-ho úřadu povolení pro užívání komunikace, pro přepravu zvlášť těžkých a rozměrných břemen, respektive povolení pro užití vozu, jehož rozměry a hmotnost přesahuje míru stanovenou vyhláš-kou Ministerstva dopravy číslo 314/2014. Žalobce dále uvedl, že se na žalovaného obrátila s žádostí o náhradu škody 236 200 Kč, což žalovaný odmítl s odkazem na zjištění pojistitele, ved-lejšího účastníka, že na díle jsou i další poškození, které žalovaný nemohl zavinit a způsobit, když komunikace byla poškozena různými neztotožněnými vozidly, což je zřejmé dle fotodokumen-tace, kde jsou viditelná poškození a stopy pneumatik v přilehlých nezpevněných pásek, která na poškození navazují a neodpovídají pojištěnému vozidlu žalovaného. Žalobce dále uvedl, že před podáním žaloby se na žalovaného obrátil s pokusem o smír s tím, že jmenovaný prostřednictvím právního zástupce tento nárok odmítl. Dále žalobce uvedl, že se obrátila na právního zástupce žalovaného s výzvou o jednání o náhradě škody, což bylo rovněž odmítnuto. Tato koresponden-ce mezi účastníky byla nesporná. V rámci doplnění žalobce k výzvě soudu uvedl, že prodlení žalovaného dovozuje z pokusu o smír z 1. 5. 2021, v němž stanovila lhůtu k zaplacení 30 dní. Při jednání soudu (čl. 65 p. v.) žalobce uvedl, že žádá úrok ve vazbě na dopis z 5. 1. 1001 se stanove-ním třicetidenní lhůty k zaplacení s tím, že po poučení soudu k doložení doručení této upomínky žalobce odkázal na to, že žalovaný prostřednictvím zástupce na upomínku reagoval 11. 6. 2021.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil v plném rozsahu včetně skutkových tvrzení a navrhoval její zamítnutí. V prvé řadě považoval za sporná skutková tvrzení žalobce, z nichž není zřejmé, jaké nedokončené dílo a v jakém rozsahu měl žalovaný údajně poškodit, v jakém rozsahu byla oprava provedena a zda žalovaná částka 536 200 Kč byla za opravu související pouze s poškozením, které měl způsobit žalovaný. Podle žalovaného výpočet částky náhrady škody je nedostatečný a nepřez-koumatelný, a proto by nemělo být rozhodnuto jinak, než že bude žaloba zamítnuta. Žalovaný činil sporný, že by poškodil nedokončené dílo žalobce s tím, že podle šetření pojišťov-ny - vedlejšího účastníka, jsou na díle i poškození, které žalovaný nemohl zavinit, kdy zde byly zejména viditelné stopy od pneumatik mnoha různých neztotožněných vozidel, a to i v přilehlých nezpevněných pásech, které navazují na poškození a neodpovídají typu vozidla žalovaného. adresa-vaný pak zejména vznesl námitku promlčení ohledně žalované částky s tím, že podle záznamu o dopravní nehodě sepsaného žalobcem a žalovaným škoda vznikla 8. 7. 2019 a byla-li žaloba podá-na 25. 8. 2022, pak se tak stalo po uplynutí tříleté promlčecí doby. Žalovaný uvedl, že podle § 620 odst. 1 OZ okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty zahrnují vědomost o škodě, osobě povinné k náhradě škody a subjektivní promlčecí doba k náhradě škody běží od okamžiku, kdy se poškozený dozvěděl či mohl dozvědět o škodě a osobě povinné k úhradě s tím, že u poš-kozeného je tato vědomost dána i tehdy, pokud o rozhodných skutečnostech vědět měl a mohl (s odkazem na rozhodnutí NS ČR sp.zn. spisová značka z 28. 5. 2020). V této souvislosti žalovaný uváděl, že pokud ke škodě došlo v den sepisu záznamu 8. 7. 2019, pak žalobce zastoupený jednatelem již v té době věděl ve vazbě na uvedení, že jsou poškozeny obrubníky a přídlažba (v záznamu dopravní nehodě), jako stavebník, v jakém rozsahu škoda vznikla, respektive toto vědět měl a mohl. Podle žalovaného tak subjektivní lhůta žalobci běžela od 8. 7. 2019. Vedlejší účastník na straně žalovaného (jeho pojistitel), se připojil k vznesené námitce promlčení, kterou doplnil o uvedení toho, že žalobce, co by stavební firma by měla být dostatečně odborně zdatná, aby měla, jak požaduje judikatura, alespoň rámcovou představu o výši škody. Vedlejší účastnice rovněž na-mítala zamítnutí žaloby z důvodu, že není prokázán skutečný rozsah škody, která nemůže být totožná s částkou uvedenou na fakturách s tím, že má za to, že je žalobce využil situace a provedl opravy všech poškození stavby, která se za dobu realizace vyskytla, a to i těch, které žalovaný nezpůsobil. Vedlejší účastník v této souvislosti poukazoval na fotodokumentaci pořízenou Policií ČR, z níž je zřejmé, že poškození na vozovce jsou nesourodá, na jedné straně obrubník vyvrácen mimo vozovku, proti tomu ostatní jsou vyvráceny do vozovky, někde dlažební kostka chybí, mís-to ní je zanesené místo, což svědčí o tom, že škoda vznikla dříve, někdy jsou na vozovce stopy různých pneumatik po celém úseku, kde jsou obrubníky popraskané a poničené. Podle vedlejšího účastníka tak z povahy poškození vyplývající z fotodokumentace je zřejmé, že škoda vznikla buď později, anebo v důsledku jiných vozidel. Současně vedlejší účastnice namítala, že žalobce nepro-kázal, že by částky za opravu souvisely s případným poškozením, které měl způsobit žalovaný. Dále vedlejší účastnice namítala, že si žalobce zcela nebo přinejmenším zčásti vznik škody zavinil tím, že umožnil na staveništi vyjíždět jakýmkoliv vozidlům bez hmotnostního omezení, například i kamionům a podobně a dále, že stavbu označila pouze cedulí - Projíždíte staveništěm a omezil zde rychlost na 30 km v hodině. Vedlejší účastnice namítala, že si žalobce škodu zavinil zčásti sám nedostatečným dopravním značením, zejména omezením ve vjezdu bez hmotnostního a šířkového limitu, čímž porušil obecnou prevenční povinnost, kdy je logické v situaci, že zde má stavbou ve stavu „zrání“, že nepřipustí, aby na takovou stavbu vjela nadměrná vozidla, kde je zvýšené riziko poškození. Vedlejší účastnice dále namítala, že je pochybná i rovněž kvalita stavby, která je polotovarem.

3. Na základě projednání věci před soudem a provedeného dokazování dospěl soud k následují-cím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry.

4. Z žalobcem předložené smlouvy o dílo z 29. 4. 2019 a navazujícího dodatku číslo hodnota. z 1. 7. 2019 a dodatku číslo hodnota. z 30. 8. 2019 je zřejmé, že se žalobce, co by zhotovitel pro objednatele společnosti Petrom stavby, a. s., zavázal provést stavbu označenou III/1804, adresa, Tovární ulice s termínem dokončení po prodloužení dodatkem číslo hodnota. a 2. do 30. 9. 2019. Ze záznamu dopravní nehodě z 8. 7. 2019 sepsaného žalovaným na jedné straně a jednatelem žalob-ce na straně druhé, podepsaného oběma jmenovanými, je zřejmé, že žalovaný měl vjet do Tovární ulice v Horní Bříze s mým vozidlem John Deer (viz. fotografie na čl. 54) a mělo přitom dojít k viditelnému poškození obrubníku a přídlažby. Dle zprávy Policie ČR z 30. 3. 2023 byla věc na místě vyřešena příkazem za porušení ustanovení § 4 a) zákona č. 361/2000, čímž naplnil žalovaný skutkovou podstatu přestupku podle § 125 c) odst. 1 písm. k) citovaného zákona s tím, že řidič (žalovaný) na místě zaplatil blokovou pokutu. K rozsahu poškození byla předložena žalo-bcem fotodokumentace (čl. 49-51 a 54) a dále byla vyžádána fotodokumentace pořízená Policií ČR v rámci šetření dopravní nehody, zaslaná ve formě CD (čl.99) a rovněž k důkazu provedena. Z fotodokumentace je v obecné rovině patrno, že stavba byla zčásti poškozená, pokud jde o ob-rubníky a příruby s ohledem na otisk pneumatiky o velikosti, jenž odpovídala vozidlu žalovaného, tedy kombajnu. Jsou zde však i části, kdy je poškození vozovky vizuálně takového charakteru, který nelze přímo spojit s případným průjezdem vozidla žalovaného (v intencích námitek vedlejšího účastníka). K otázce rozsahu poškození a zjištění okolností rozhodných pro uplatnění náhrady škody byl proveden výslech jednatele žalobce jméno FO a výslech jeho zaměstnance jméno FO. Posledně jmenovaný uvedl, že žalobce prováděl v roce 2019 stavební práce v Horní Bříze pro společnost Petrom stavby v letních měsících spočívající víceméně v rekonstrukci průta-hu silnice vedoucí obcí s tím, že dílo se dělalo na čtyři etapy. Svědek nevěděl, zdali si žalobce zajišťoval materiál sám nebo jej dodával objednatel, rovněž tak nevěděl, jestli na práce měli stanovený nějaký rozpočet, včetně toho, že si nevzpomínal ani na to, zda měli vlastní zaměstnan-ce. Nicméně na stavbě podle něj pracovalo 15-20 lidí. Práce musela být hotová v konkrétním ter-mínu, neboť po nich na stavbu nastupovali asfaltéři. Stavba se dělala na etapy, komunikace tak byla průjezdná vždy z jedné poloviny, a to skrze semafory. Podle svědka na stavbě bylo dopravní značení, zdali v podobě omezení rychlosti či omezující velikost vozidel či jeho váhu nebyl scho-pen říci. Rovněž tak nebyl schopen uvést, zda-li byl nějak omezen zákaz jízdy či chůze. Pokud jde o rozsah poškození stavby, tak svědek uvedl, že došlo k poškození stavby kamionem, který jel ko-munikací do nějakého závodu a poškodil v zatáčce část komunikace. V druhém případě pak došlo k poškození stavby v důsledku vjetí kombajnu žalovaným na vozovku, kde vznikla relativně velká škoda. Svědek uvedl, že byl přímo u toho, jak na silnici vjel žalovaný. Potvrdil, že to bylo vozid-lem, který je na fotografii číslo hodnota s tím, že žalovaný projel celým úsekem a byl zastaven až na jeho konci. Svědek potvrdil, že žalovaný kombajnem vyhazoval obrubníky a podobně, protože byl hrozně široký, trochu kličkoval a točil koly a ničil kraje. Po tom projetí spolu s jednatelem žalobce stavbu prošli a zjišťovali, že tam jsou vyvrácené obrubníky, vyvalené kostky. Zajištění opravy pak bylo realizováno skrze jednatele žalobce. Svědek potvrdil, že některá poškození vyfo-tili bezprostředně poté. Dále svědek uvedl, že poškození, které vzniklo kamionem, vzniklo na jiné části opravované vozovky, při jiné etapě. Svědek dále uvedl, že není schopen říct, jak dlouho byla prováděna oprava poškozené vozovky s tím, že jí prováděla osoba, kterého zná jako Ivana z Plzně a s nímž žalobce občas spolupracuje. Svědek uvedl, že zaregistroval to, jak firma jmeno-vaného odkopávala nějaké obrubníky a kostky. Pak je zase zabetonovávala a odkopaný materiál odvážela, případně vozili na místo nový materiál a beton. Svědek nebyl schopen říct, jak dlouho oprava subdodavatelem trvala, kolik lidí ji realizovalo, nevěděl ani, jestli v průběhu realizace opra-vy viděl jednatele a subdodavatele na místě řešit rozsah oprav. Svědek nebyl rovněž schopen říct, jestli materiál, který byl nově použit, si zajišťoval subdodavatel, anebo jej žalobce subdodavateli poskytl. Svědek uváděl, že dle něj nebylo možno poté, co si poškozenou stavbu prošli a nafotili, odhadnout konkrétní výši vzniklé škody, neboť to od oka nebylo možné udělat. Dále svědek uvedl, že není schopen říci, jak dlouhá doba uběhla mezi tím, kdy na vozovku vyjel kombajn žalo-vaného a kdy se vozovka začala opravovat. Uvedl však, že to nemohla být dlouhá doba, neboť žalobce byl tlačena termínem. Žalobce doložil faktury, kterými mu Ion Uhlia vyúčtovává 288 930 Kč, fakturou z 9. 10. 2019, splatnou 23. 10. 2019 s tím, že se mělo jednat o fakturaci za montáž obrubníku přídlažby po poškození zemědělským strojem v Horní Bříze, rozepsanou jako položka 1) dodávka silničního obrubníku, 268 kusů á 230 Kč, celkem 61 640 Kč, 2) dodávka betonu včetně dopravy 25/30 c 280 bm krát 228 Kč, celkem 61 104 Kč, 3) montáž betonu a obrubníků 268 bm krát 320 Kč, celkem 85 760 Kč a 4) přídlažba kamenné kostky 100 krát 100 krát 300 včetně dodávky betonu a spárování 69 bm krát 1050 Kč 72 450 Kč. V této souvislosti po zjiště-ní, že jednotlivé položky ve svém součtu nedávají celkovou částku, ale částku nižší 280 954 Kč žalobce reagoval na uvedené částečným zpětzetím žaloby, o němž bylo, jak shora uvedeno, rozhodnuto. Žalobce dále doložil, že jí jmenovaný Ion Uhlia vyúčtoval fakturou z 12. 9. splatnou 26. 9. 2019, 247 270 Kč s vymezením faktury - vám za provedené práce - demontáž po poškození zemědělským strojem v Horní Bříze, bourání betonu, položka 1) ruční bourání betonu, betonových obrubníků, kamenobetonové přídlažby s odvozem na mezidopo N 41 233 m³ krát 4 952,538 Kč, celkem 204 208 Kč, 2) odvoz na skládku včetně naložení 18 400 Kč, 3) skládkovné 82 466 tuny krát 300 Kč, 24 062 Kč. Ve vztahu k uhrazení vyfakturovaných částek žalobce doložil výpis z účtu z 30. 9. na 247 270 Kč, a to na účet odpovídajícím účtu ve fakturách s VS odpovídajícím účtu ve fakturách. Dále žalobce doložil, že postupně bezhotovostně na fakturu 88219 na účet uvedený ve faktuře výpisem z účtu zaplatil subdodavateli 50 000 Kč 29. 1. 2020, 100 000 Kč 28. 2. 2020, 20 000 Kč 15. 4. 2020, 30 000 Kč 27. 5. a 7. 7. 2020 a konečně 28 930 Kč 14. 8. 2020, respektive předtím 29. 7. 2020, bylo zaplaceno dalších 30 000 Kč. Jednatel žalobce v rámci účastnického výslechu potvrdil, že žalobce realizoval práce na stavbě vozovky a chodníků ulice III/1804 v Horní Bříze, Tovární s tím, že konkrétně měli provádět veškeré zemní práce, obrubníky, chodníky, vodovod, elektrifikaci i kanalizaci, vyjma asfaltování. právnická osoba pracovali od jara do podzimu. Zhotovitelem celé stavby byla společnost Petrom stavby, s. r. o. pro něž subdodavatelsky prováděli dané práce. Pro realizaci stavby měli dokumentaci od investora, Krajského ředitelství dálnic a silnic, součástí projektové dokumentace byla i příloha týkající se rozpočtu stavby, kde byly naceněny jak provedené práce, tak materiál. Jednatel však uvedl, že si není sto vybavit, jaká byla cena prací a materiálu s tím, že stavbu dělali celkem za 10-15 000 000. Dobu realizace dohodli s investorem s tím, že jelikož je silnice frekventovaná, využívaná i náklad-ními vozy, byla dohodnuta rekonstrukce do čtyř úseků. Bylo dohodnuto i dopravní značení, tzv. Dio, tedy projekt, který si nechala vypracovat společnost Petrom stavby a jen schválil krajský úřad a policie. V průběhu stavby byl zajištěn jednosměrný provoz semafory s omezením pro vjezd. Jednatel uvedl, že stavbu měli provést v termínu, který se smluvně prodlužoval. K dopravnímu značení jednatel žalobce uvedl, že v místech, kde koukaly výpustě, byly tyto výpustě na vozovce označeny jako překážka kužely. Dále zde byla přídlažba, která koukala ven a ta musela být v místě, kde doposud nebyla asfalt označena, aby se po ní nejezdilo. Jednatel žalobce uvedl, že byl osobně na místě, když mělo dojít k poškození vozovky žalovaným, potvrdil autentičnost fotogra-fií předložených žalobcem i zajištěných policií. Jednatel dále uvedl, že neví, kolik jim v době poš-kození zbývalo času k realizaci první etapy (pozn. soudu - proti tomu ve svém výslechu vypověděl, že ihned poté, co dostal záznam o dopravní nehodě od policie, tj. třetí den od nehody, kontaktoval pojišťovnu s tím, že potřebuje rychlé vyřízení pojistné události. Tu pak popsal tak, že žalovaný na třímetrovou vozovku v podstatě vjel s čtyřmetrovým kombajnem. Nebylo možno tomu zabránit, projel celým úsekem. Když žalovaného na konci zastavil, tento uvedl, že zazmatkoval, ale že spěchá sekat obilniny. Přes domluvu, že si telefonicky dohodnou na setkání k tomu nedošlo, proto byla zavolána policie, která s žalovaným věc řešila, ten na místě souhlasil s tím, že přestupek udělal a dostal pokutu. Jednatel uvedl, že při vyřizování věci s pojišťovnou mu bylo řečeno, ať škodu nafotí a nechá opravit. Dále jednatel uvedl, že sice na vozovce vznikly i jiné škody, ale ty byly na jiné části etapě realizované stavby. Po projetí žalovaným stavbou nafotili viditelná poškození i stopy po kombajnu. Jednotlivá poškození však nefotil. Jednatel dále uvedl, že škodu nechal opravit přes firmu pana Uhlia s tím, že se dohodli na jednotkové ceně, tedy kolik mu bude zaplaceno za metr od rozebrání a zhotovení přídlažby a obrubníků. Jednatel uvedl, že nemohl přesně dopředu vědět, jaký rozsah prací bude třeba, neboť se těžko odhaduje, jak poško-zení obrubníků, kostek, dokud se nevytáhnou. Smlouvu na opravu s panem Uhliou měl sjednánu ústně, žádnou limitní cenu dohodnutu neměli. Jednatel uvedl, že pan Uhlia začal s opravami prakticky ihned s tím, že bylo postupováno tak, že jakmile byly práce hotové, přijel na místo stav-by, úsek prošel a zkontroloval. Takto postupoval v podstatě každý den v průběhu provádění opravy, kdy kontroloval, jaký úsek, jaká část opravy a kolik bylo provedeno, co je poškozeno a jaký materiál na to byl použit. Za tímto účelem si vše zapisoval do notesu. Zejména počet metrů zhotovených a druh užitého materiálu, konkrétně obrubníků a kostek. Nakonec si odsouhlasil s panem Uhliou počet jednotkových metrů, na jejichž základě jmenovaný vystavil faktory. Jednatel uvedl, že nekontroloval množství materiálu použitého panem Uhliou, neboť ten materiál na opravu kupoval žalobce a panu Uhliovi byla proplácena jenom práce. Pokud byly následně jednateli v této souvislosti předloženy faktury, kterými dokládal vznik škody, v nichž byly i polož-ky za materiál, pak jednatel toto vysvětloval tak, že na fakturách je uveden i materiál tím, že panu Uhliovi materiál prodali a on jim ho prodal zpátky. Jednatel rovněž uvedl, že není schopen říci, jestli kontroloval, zda sedí početně jednotlivé položky i z hlediska množství materiálu. K dotazu, jak jde dohromady uvedené s tím, co dříve uvedl, že jednotkové metry si s panem Uhliou odsou-hlasili s tím, že ve fakturách jsou položky - montáž obrubníků samostatně, beton, doprava, odvoz na skládku, jednatel sdělil, že tyto položky uvedené ve faktuře odpovídají tomu, co pan Uhlia udělal. K dotazu, jakým způsobem zkontroloval skládkované 82 tun, jednatel žalobce uvedl, že to v podstatě rámcově odpovídalo množství vybouraných obrubníků, které musely být odvezeny s tím, že počet uvedený ve faktuře 17 268 kusů obrubníků byl zjištěn tak, že se ty obrubníky prů-běžně při opravě počítaly. Ve vztahu k vyúčtování skládkovného a odpadu ve fakturách jednatel žalobce uvedl, že při této ceně v podstatě vycházel z toho, že tyto ceny odpovídají tomu, co se za to platí ve stavebnictví. K dotazu soudu zda si vzpomíná, že by měly faktury, které vystavil pan Uhlia přílohy, jednatel žalované uvedl, že na to si nevzpomíná. K dotazu jakým způsobem tedy zkontroloval, zda rozsah dodaného materiálu a jeho ceny uvedené ve faktuře odpovídají skuteč-nosti, jednatel uvedl, že s panem Uhliou procházeli stavbu a že si k tomu udělal zápisky, které zahodil. Stavební deník nebyl ve vztahu k opravě veden. Ke stanovení jednotkové ceny 230 Kč za obrubník jednatel žalobce uvedl, že se na této ceně s panem Uhliou dohodli a rovněž tak si od-souhlasili cenovou položku za metr prostorového betonu včetně dopravy a za montáž betonu a obrubníku 228 Kč a 320 Kč za metr. Rovněž tak podle jednatele byla dohodnuta položková cena 4 952,538 Kč za m² práce s tím, že stanovovat jednotkovou cenu v tisícinách koruny je podle něj obvyklé. K položce skládkovného jednatel žalobce uvedl, že vycházel z toho, že mu pan Uhlia vždy předložil nějaký počet hodin, kolik lidí tam dělalo a k tomu výpočet s tím, že jmenovaný měl na stavbě 5-10 lidí průběžně. K tomu, jak byl zjištěn počet odpracovaných hodin, jestliže se počet pracovníků měnil, jednatel žalobce uvedl, že měl v podstatě průběžně o přítomnosti těchto osob na stavbě přehled a podepisoval jim počet hodin. Ve vztahu k skládkovnému, které bylo vyúčto-váno, jednatel žalobce uvedl, že toto kontroloval v podstatě výpočtem (kt. předložil a je založen na čl. 124). Jednotkovou cenu skládkovného si se subdodavatelem panem Uhliou dohodli s tím, že jde o cenu obvyklou. K tomu, jak odlišil případná poškození způsobená žalovaným od jiných poškození jednatel žalobce, uvedl, že v podstatě měl na stavbu načtenou, neboť tam chodil ně-kolikrát denně a čerstvé poškození bylo od ostatních patrné s tím však, že má za to, že jiné poš-kození na té stavbě tam nebylo. Jednatel žalobce dále popsal fotografie, které předložila policie z místa, kde ke škodě mělo dojít. Jednatel žalobce dále uvedl, že pan Uhlia prováděl opravu v rozsahu mezi 14 dny a jedním měsícem, přičemž pana Uhliu kontaktoval několik dní po vzniku škody.

5. Podle § 619 odst. 1 OZ, jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne proml-čecí doba běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé podle § 629 odst. 1 OZ promlčecí lhůta trvá tři roky, podle § 636 odst. 1 OZ právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za 10 let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. Ve smyslu rozhodnutí NS ČR sp.zn. spisová značka z 28. 5. 2020, subjektivní promlčecí lhůta k náhradě škody běží od okamžiku, kdy se poškozený dozvěděl či mohl dozvědět o škodě a osobě povinné k náhradě s tím, že u poškozeného je tato vědomost dána i tehdy, pokud o rozhodných skutečnostech vědět měl a mohl. V této souvislosti je ve vazbě na žalobce, respektive jeho jednatele, který je obchodní společností zabývající se stavebními pracemi zřejmé, že v rámci své odbornosti bylo možno po žalobci požadovat, aby při řádném prohlédnutí stavby, respektive aby nejpozději k okamžiku, kdy na stavbě byla ukončena oprava zjištěných škod subdodavatelem panem Ionem Uhliou, měl žalobce alespoň rámcovou představu o tom, jaká škoda vznikla a tuto škodu vůči žalovanému, který ji zavinil, uplatnil. Z provedeného dokazování, a to zejména výslechu jednatele žalobce je zřejmé, že subdodavatel pan Ion Uhlia začal s opravami ihned poté, co žalobce řešil věc s poji-šťovnou, tedy bezprostředně poté, co měl k dispozici protokol o dopravní nehodě sepsaný policií. K poškození stavby žalovaným mělo dojít 8. 7. 2019, protokol o dopravní nehodě byl sep-saný policií byl po třech dnech, tedy 11. 7. 2019 a uvedl-li jednatel žalobce, že ihned, tedy poté začal pan Ion Uhlia subdodavatelsky realizovat opravu (tedy 12. 7. 2019), kterou prováděl podle jednatele žalobce v období 14 dní, maximálně jednoho měsíce, pak k okamžiku skončení opravy subdodavatelem tj. dne 12. 8. 2019 musel jednatel žalobce mít povědomost o rozsahu škody (v podobě nákladů na opravu), kterou lze vůči žalovanému uplatnit. Pokud byla žaloba podána u soudu 26. 8. 2022, stalo se tak po uplynutí tříleté promlčecí lhůty a námitka promlčení je důvodná a soud byl nucen k ní přihlédnout. Z těchto důvodů byla žaloba zamítnuta.

6. S ohledem na shora uvedené soud neprováděl další důkazy směřující k zjištění rozsahu poškození. V této souvislosti nutno uvést, že z dosud zjištěného skutkového stavu nelze mít rozsah škody za prokázaný, samotný výslech jednatele žalobce k uvedenému nepostačuje a to ani ve vazbě na zajištěnou fotodokumentaci. Pro stanovení výše škody znaleckým posudkem by musel být rozsah poškození blíže objasněn, aby byl dostatek podkladů k případnému znaleckému zkoumání.

7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěšnému žalovanému a vedlejšímu účastníků na straně žalovaného, byla přiznána plná náhrada nákladů řízení představo-vaná v případě žalovaného náklady právního zastoupení za jeden úkon právní služby 10 460 Kč, režijní paušál 300 Kč, celkem za devět úkonů právní služby - vyjádření v žalobě, účast na jednání 23. 1., 1. 3., 29.3., 29. 5., 24. 7., 25. 9. a poloviční úkon za účast při vyhlášení rozsudku, celkem tedy osm krát 10 460 Kč, tedy 83 680 Kč, jeden krát 5 230 Kč, tedy na úkonech právní služby 88 910 Kč s navýšením o devět režijních paušálů po 300 Kč, 2 700 Kč, celkem 91 610 Kč navýšených o 21 % DPH 19 238 Kč, celkem 110 848 Kč.

8. Na nákladech vedlejšího účastníka byly přiznány paušální částky 300 Kč, podle vyhlášky č. 252/2015 Sb. a to za dvě vyjádření k věci 2. 12. 2022 a 6. 2. 2023, šest účastí na jednání, celkem tedy osm krát 300 Kč, 2 400 Kč a dále jízdné prokazatelné za šest jízd vlakem adresa a zpět po 400 Kč, tedy 2 400 Kč, celkem 4 800 Kč. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., platební místo nákladů řízení bylo stanoveno podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.