OSPS 5 C 211/2020-287

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Antonína Pektora a přísedících Ing. Bc. Olgy Smetkové a Martina Bartoše ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_004⟫ pro určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru

I. Žaloba, kterou by bylo určeno, že výpověď z pracovního poměru, daná žalovaným žalobci, datovaná 16. 7. 2020 je neplatná, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení 103 618 Kč k rukám zástupce žalované a to ve lhůtě 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň – sever na nákladech vynaložených státem 2 250 Kč na účet číslo – číslo, variabilní symbol ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí žalovaným z 16.7.2020. Uváděl, že byl zaměstnán u žalovaného na základě pracovní smlouvy z 8.2.2013 a jejích dodatků z 20.12.2017 a 29.3.2018 na neurčito jako vedoucí montáže. Žalovaným mu dal výpověď datovanou 16.7.2020 podle § 52 g) zákoníku práce (z.č.262/2006 Sb. – ZPr) pro závažné porušení povinností plynoucích z právních předpisů, jenž bylo vymezeno skutkově tak, že„ 29.6.2020 při odpolední směně kolem 16:00 hodiny poslal montážníci paní příjmení zkontrolovat ručníky a toaletní papír na WC s tím, že její nepřítomnosti využil a z palety, kam se dávají hotové výrobky odcizil dva kusy zabalených sanitárních armatur, přisvojil si je a odnesl do své kanceláře, což je zdokumentováno a potvrzeno svědky“. Žalobce tvrdil, že výpovědní důvod nebyl naplněny. Nesporoval, že poslal paní příjmení kontrolovat WC a následně, s ohledem na její pracovní nekázeň na směně, si odnesl do své kanceláře dva kusy baterií. Ty rozbalil a zkontroloval, což bylo součástí jeho pracovní náplně, vrátil do krabice, přelepil a odnesl zpět na pracoviště jmenované. Toto následně po třech dnech při projednání s jednatelem žalované a personalistkou paní příjmení sdělil. Přesto vedením nebyl s obviněním, že odcizil baterie, konfrontován a byla zavolána policie. Podle žalovaného výpovědní důvod nebyl naplněn, neboť při projednání věci v přestupkovém řízení byla věc odložena. Dále nebylo doloženo, v rámci inventury, že by dva kusy armatur chyběly a že je žalobce odnesl z areálu. Žalobce uvedl, že armatury byly tak velké, že by jej zaměstnanci museli při vynášení vidět. Neměl žádnou motivaci odcizit armatury za situace, kdy si je mohl v rámci bonusového programu zakoupit s 60 % slevou. Tvrzení žalovaného, že využil nefunkční kamerový systém a baterie odnesl vedlejší bránou, popíral s tím, že si zapomněl zaměstnaneckou kartu a proto nešel jako obvykle hlavní bránou, ani nevěděl o tom, že je tam kamera porouchána. Žalobce sdělil, že dopisem z 12.8.2020 vyjádřil nesouhlas s výpovědí a trval na dalším zaměstná-vání dopisem z 15.9.2020.

2. V rámci závěrečného návrhu žalobce uvedl, že žalovaný musí prokázat, že si baterie přisvojil, tedy že je nevrátil a odnesl z dispozice žalované. To však nebylo prokázáno. Nepostačuje nesporná skutečnosti, že si baterie odnesl do své kanceláře. Tímto jednáním rozhodně nedošlo k jeho zaviněnému porušení pracovních povinností jako vedoucího výroby. V řízení neprokázalo, že by se baterie ztratily a navíc, že by k tomu došlo v důsledku jeho jednání. I pokud by měl soud za prokázané, že se baterie ztratily, pak je neprokázáno, že by mu tuto ztrátu bylo možno přičítat. Odnesením baterií do své kanceláře nepřekročil své pravomoce a není tu příčinná souvislost mezi jeho protiprávním jednáním a ztrátou baterií. Žalobce sporoval tvrzenou hodnotu baterií (cca 11 tis) s tím, že před Policií ČR uvedla paní příjmení, že žalované vznikla škoda 3 000 Kč. I pokud by soud dospěl k závěru, že porušil své povinnosti, pak se tak nestalo závažným způsobem, který by mohl vést ke skončení pracovního poměru podle § 52 g) ZPr s tím, že pouhá ztráta baterií není důvodem k ukončení pracovního poměru, neboť není dán příslušný stupeň intenzity porušení právních předpisů ze strany žalobce, co by zaměstnance a s ohledem na osobu žalobce, jeho zastávanou funkci, dosavadní postoj k práci, době a situaci, za níž k porušení došlo a způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností. Žalobce je bezúhonný, bezkonfliktní, předtím zodpovědně vykonával svoji práci a měl oprávnění vykonávat vizuální kontrolu výsledku práce dělnic. Výpovědní důvod je vykonstruovaný s cílem ukončit pracovní poměr bez odstupného.

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Výpovědní důvod byl naplněn. Žalobce poslal 29.6.2020 při odpolední směně bez relevantního důvodu montážníci paní příjmení kontrolovat toaletní papír a ručníky na WC a využil její nepřítomnosti a z palety, kam se odkládají hotové zabalené výrobky, odnesl dva kusy vodovodních baterií za situace, kdy do jeho pracovní náplně nepatřila kontrola hotových výrobků, neboť toto bylo věcí oddělení kvality a seřizovačů. Absence dvou kusů baterií byla řádně zjištěna a to okamžitou kontrolou paní příjmení, která si hotové kusy zapisuje. Ta provedla kontrolu z podnětu paní příjmení, jenž viděla v nestandartním počínání žalobce, který nejprve poslal paní příjmení pryč z pracovního místa, pak se rozhlédl kolem sebe, sebral dva kusy baterií a odnesl je do kanceláře, ač neměl ve své pracovní náplni prováděl supervizní kontrolu. Ztráta dvou baterií byla zjištěna také následně provedenou kontrolou vedoucím směny panem příjmení z podnětu seřizovače pana příjmení, na kterého se obrátila paní příjmení s paní příjmení. Žalovaný uvedl, že žalobce navíc jednal za podezřelých okolností, kdy si uvedeného dne měl zapomenout zaměstnaneckou kartu, takže nemohl jít z práce hlavním vchodem, kde jsou kamery, ale šel vchodem vedlejším, kde zrovna byly nefunkční kamery. Žalovaný uvedl, že věc byla s žalobcem projednána jednatelem a personalistkou s drobným časovým odstupem pro nutnost věc si napřed prověřit a provést potřebná šetření mezi zaměstnanci a prohlédnout si kamerové záznamy.

4. V závěrečném návrhu žalovaný zdůraznil, že provedeným dokazováním bylo zjištěno, že do pracovní náplně žalobce nenáležela kontrola hotových výrobků. Rovněž bylo zjištěno, že odchod žalobce z práce 29.6.2020 nebyl zaznamenán kamerovým systémem, neboť žalobce zřejmě účelově nezvolil standardní odchod hlavním vchodem, ale vedlejším vchodem přes recepci, kde nebyla funkční kamera. Bylo prokázáno, že se žalobce dopustil jednání vymezeného ve výpovědi a naopak neprokázal své tvrzení, že by baterie, které odnesl, vrátil zpět. Nikdo ze slyšených svědků jej baterie vidět vracet neviděl, z čehož lze s vysokou pravděpodobností dovodit, že s nimi neoprávněně nakládal. Pokud by je vrátil, pak by svědkyni příjmení tyto výrobky nechyběly s tím, že podstatné je, že nebyly ani dohledány v rámci prováděného šetření nikde jinde. Žalobce byl prokazatelně posledním, kdo s bateriemi disponoval a to tak, že je odnesl. Žalovaný dále poukázal za to, že výpověď žalobce z hlediska časových nuancí není pravděpodobná, neboť pokud by žalobce prováděl údajnou kontrolu baterií až po deseti minutách a celkově by mu trvala minimálně 20 minut, pak by musela skončit již v době, kdy paní příjmení byla zpět na svém pracovišti a počet baterií si kontrolovala. Z toho lze dovodit, že je prakticky vyloučeno to, co žalobce uvádí, tedy že je vrátil zpět, neboť to nemohl v daném časovém úseku stihnout.

5. Na základě projednání věci před soudem a provedeného dokazování dospěl soud k následují-cím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry.

6. Mezi účastníky nebyla sporná skutečnost, že žalovaný je subjektem práva (obchodní korporací) a že mezi žalobcem a žalovaným vznikl pracovní poměr na základě pracovní smlouvy a dodatky na pozici vedoucího montáže. Nadto byly tyto skutečnosti doloženy pracovní smlouvou a dodatky k ní. Dále byla doložena výpověď z pracovního poměru daná žalobci datovaná 16.7. 2020. Za žalovaného jednal jméno příjmení, kdy dle výpisu z Obchodního rejstříku (čl. 40) ohledně žalované je zřejmé, že byl jako jednatel osobou k tomu oprávněnou. Pokud jde o doručení výpovědi, k tomu došlo, jak plyne z dopisu z 12.8.2020 žalobce (čl. 32) a následného nesouhlasu s výpovědí dopisem z 15.9.2020 (čl.34) a nesporných tvrzení účastníků k 4.8.2020. Pracovní poměr měl být ukončen tedy uplynutím dvouměsíční lhůty plynoucí od 1.9.2020, tedy k 30.10.2020. S ohledem na to, že žaloba byla podána 16.12.2020, byla podle § 72 ZPr zachována dvouměsíční lhůta k podání žaloby, která běžela od 1.11.2020. Obsahově podaná výpověď formálně odpovídá náležitostem, předvídaným v § 50 ZPr, tedy byla podána v písemné formě a z důvodu stanoveného ustanovením § 52 ZPr konkrétně písmene g) tj. že mělo dojít k porušení povinností stanovených právními předpisy zaměstnancem. Výpověď musí být skutkově vymezena tak, aby jí nebylo možno zaměnit s jiným výpovědním důvodem, což s ohledem na text výpovědi (uvedený v odstavci 1 kurzívou) lze mít za naplněné.

7. Obecně k uvedenému výpovědnímu důvodu je třeba uvést, že se vyžaduje alespoň nedbalostí zavinění. Porušení povinností stanovených právními předpisy musí dosahovat určité intenzity, přičemž zákoník práce v tomto ohledu zná obecně tři stupně porušení právních povinností 1) méně závažné, 2) závažné a 3) porušení zvlášť hrubým způsobem, které může vést i k okamžité-mu zrušení pracovního poměru. Naplnění závažnosti přitom závisí na konkrétních skutkových okolnostech a soud vždy přihlíží k intenzitě porušení povinností. V případě, že by bylo prokázá-no úmyslné odcizení majetku zaměstnavatele, pak ve smyslu R 25/2013 Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21Cdo 2596/11 ze 17.10.2012, bylo možno toto samo o sobě nutno hodnotit jako porušení povinnosti zvlášť hrubým způsobem. Soud musí přihlížet dále k zastávané funkci zaměstnance. V posuzované věci je zřejmé (z pracovní smlouvy a dodatků (čl.4-17) a náplně v popisu pracovního místa (čl.74 p.v.), že žalobce byl vedoucím celé montáže, byl nadřízeným vedoucímu směny, seřizovačům, skladnicím i montážnicím. Z hlediska organizační struktury byl podřízeným přímo jednateli žalované. Je tedy na místě závěr, že jeho postavení v rámci organizační struktury bylo na samém vrcholu organizační struktury a s ohledem na to je třeba předpokládat, že od zaměstnance v takovém postavení je oprávněné požadovat vyšší standard chování a na případné porušení právních povinností je v kontextu jeho postavení nutno hledět jako na závažnější, než u níže postavených zaměstnanců. Je zřejmé, že s ohledem na obsah pracovní náplně žalobce a rozsah odpovědnosti z toho vyplývající, je nutné zachování vyššího stupeň důvěry zaměstnavatele vůči takto postavenému zaměstnanci. Soud při posuzování intenzity porušení právních povinností hodnotí také, jaký byl dosavadní postoj zaměstnance k plnění pracovních úkolů a v neposlední řadě pro posouzení intenzity porušení pracovních povinností je také podstatná skutečnost, zda byla zaměstnavateli jednáním způsobena škoda a případně v jaké výši. V této souvislosti žalovaný dokládal výstup z počítačového programu QAD z 29.6.2020 (čl.244) z nějž vyplývá, že uvedeného dne byla do výroby zadána objednávka 48 ks vodovodních baterií typu číslo, přičemž konečné množství vyrobených baterií bylo pouze 45 a to z důvodu, že 2 baterie žalovaný odnesl a nevrátil, když chyběly a nebyly dohledány a 1 baterie nebyla zaevidována v důsledku poškození chromu. K poslednímu tvrzení byl doložen záznam opravu HM z 29.6.2020 s tím, že jedna z baterií byla pro poškození vyřazeno (viz čl. 226 až 228). Pokud jde o hodnotu baterií, které měly být žalobcem odneseny a nevráceny, doložil žalovaný ceník, tisk elektronické podoby ceníku (čl. 243 až 265) s tím, že uvedený typ baterie (dle přehledu čl. 244) stojí 11 667 Kč jeden kus. K tomu je třeba uvést, že tento ceník byl proveden k důkazu při jednání přes počítač v elektronické podobě ve zvětšené verzi (čitelně) a obsahuje i typové označení baterie číslo číslo, které odpovídá záznamu v pracovním listu zaměstnankyně paní příjmení z 29.6.2020 (čl.98) v němž si zaznamenávala, jaký typ výrobku a od kdy do kdy v dne 29.6.2020 montovala. Je tedy možné uzavřít, že obvyklá hodnota 2 ks vodovodních baterií, které měl žalobce odnést a nevrátit činí 23 334 Kč bez Dph.

8. Pokud jde o nefunkčnost kamerového systému, kterou měl využít žalobce pro vynesení baterií z areálu firmy, pak z výpisu z docházky žalobce z 29.6.2020 (čl. 52) je zřejmé, že žalobce nemá zaznamenán odchod a příchod do zaměstnání přes elektronickou kartu (jak bylo obvyklé) s tím, že dle vyjádření bezpečnostní služby G3, která kamerový systém spravuje (čl.70). Kontaktními osobami u žalovaného byla paní příjmení a žalobce. Dle sdělení bezpečností služby (čl. 102) k 29.6.2020 evidovali nefunkční kameru 13, 14 snímající hlavní vchod k docházkovému systému a na parkoviště u recepce a na parkoviště. Podle bezpečnostní služby G3 (sdělení čl. 107), žalobce o kamerách nefunkčních od května 2020, věděl, neboť věci ohledně opravy byly řešeny s ním. Žalobce sám při výslechu připustil, že bezpečnostní agentura jeho telefon měla k dispozici, popřel však, že by byl o nefunkčnosti informován. Jednatel žalované pan příjmení ve své výpovědi uvedl, že v areálu firmy je provozován kamerový systém bezpečnostní právnická osoba s tím, že žalobce odpovídal za funkčnost tohoto systému v tom směru, že měl zajistit případné revize a opravy a z tohoto titulu měl také přístup ke kamerovému systému. Je tedy zřejmé, že k inkriminované události došlo za situace částečné nefunkčnosti kamerového systému, o čemž měl žalobce informaci.

9. Pokud jde o pracovní náplň žalobce, ve vztahu k níž bylo mezi účastníky sporné, že byl oprávněn provádět super kontrolu výrobku. Žalobce poukazoval na to, že součástí dodatku k pracovní smlouvě (čl. 30) byl i přehled ročních bonusů, kde pro žalobce jedním z ukazatelů byla i„ super kontrola“. Dále žalobce poukazoval na popis pracovního místa vedoucího montáže (čl. 74 p.v.), z něhož je zřejmé, že vedoucí montáže je podřízený přímo vedoucímu výrobního závodu v ČR a je nadřízeným pracovníkům montáže, přičemž k jeho pracovním úkolům náleží také„ zajištění kvality výrobků dle standardu firmy příjmení“. Žalobce uvedl při výslechu, že kontrolu prováděl namátkově v případě podezření, že někdo odchází z pracoviště či neplní normu, v podstatě každý den bez zápisu. Vycházel přitom z toho, že má odpovědnost za celou výrobu, kdy její kvalita byla jedním z hledisek pro výplatu bonusu. Navíc měl v přehledu náplně práce také kontrolu kvality a toto mu řekla osobně i předchozí jednatelka žalované. Uvedl, že pravidelnou kontrolu výrobků prováděli zaměstnanci oddělení kvality, namátkovou kontrolu v případě více reklamací prováděli seřizovači nebo žalobce. Dále uvedl, že pravidelně dělal kontrolu procesu výroby a dále uvedl, že v minulosti na výslovný pokyn jednatele žalované pana příjmení prováděl namátkové kontroly v době, kdy se přecházelo na nový systém odměn, kdy jedním z hledisek byla i kvalita. V této souvislosti uvedl, že v minulosti udělal namátkovou kontrolu např. u paní příjmení způsobem, kdy kontrolované baterie před ní na volném pracovním stole zkontroloval. Žalobce uvedl, že pravidla pro způsob provedení kontroly stanovena nebyla a pokud v přestupkovém řízení připustil, že udělal chybu, měl tím na mysli chybu v postupu nikoliv, že by neměl oprávnění kontrolu provést. Jednatel žalované vypověděl, že zaměstnanci dostanou při nástupu listinu, v níž je popsána jejich pracovní náplň. K pracovní náplni žalobce (čl. 74, 75) uvedl, že je-li zde uvedeno zajištění kvality výrobku, pak to představuje povinnost zajistit dodržování pravidel výrobního procesu, tedy aby montážnice nedělaly chyby při výrobě. Tuto kontrolu mají primárně na starosti mistři a technici. Pokud jde o kvalitu výrobku jako takového, za to zodpovídá oddělení kvality, jenž má za povinnost denně kontrolovat určité procento výrobků s tím, že postupují tak, že montážníci oznámí provedení kontroly, sepíšou s ní protokol, vezmou si pět armatur, které odvezou na kontrolní pracoviště za účelem tlakové zkoušky vodou. Jednatel žalované uvedl, že po převzetí firmy finským koncernem se změnil obsah pracovní náplně žalobce s tím, že bylo uvedeno, že je povinen dbát dodržování kvality výrobních procesů, tedy zajistit kvalifikované zaměstnance a není oprávněn posuzovat kvalitu výrobku jako takového. Podle jednatele žalované nebylo povinností žalobce kontrolovat výsledný produkt a neví ani o tom, že by od něj žalobce v tomto směru dostal pokyn. Dostal od jednatele pokyn kontrolovat výrobní proces, tedy sledovat postup montáže a to při pohovoru v roce 2018. Svědkyně montážnice paní příjmení a příjmení shodně uvedly, že kontrolu hotových výrobků mělo na starosti kontrolní oddělení postupující tak, že oznámilo montážníci, že si bere pět kusů výrobků, před ní je zkontroluje, zda jsou správně zabaleny všechny komponenty a zda je funkční s tím, že někdy baterie odvezli na tlakovou zkoušku. Obě svědkyně uvedly, že neví o tom, že by žalobce v minulosti kontroloval výrobní proces, tedy pozoroval, jak kompletují baterie. Seřizovač, svědek pan příjmení a vedoucí směny pan příjmení v tomto ohledu rovněž uvedl, že kontrolu hotových výrobků dělá oddělení kvality. Přitom postupuje tak, že to oznámí montážníci, vybere namátkově pět až deset kusů, výrobek si odveze do místnosti se zkoušečkou, kde jej rozbalí, odzkouší včetně tlaku na vodu a odnesou zpět, vždy během směny, aby o tom montážnice věděla. Svědek příjmení k tomu uváděl, že kontrola se zpravidla provádí nejde-li o tlakovou zkoušku na pracovním stolu před montážnicí a výrobek se nikam neodváží. Svědek příjmení i svědek příjmení shodně uvedli, že nikdy neviděli žalobce, že by se zapojoval do procesu kontroly výroby ať už výrobního procesu či hotového výrobku. Svědek příjmení však připustil, že v kompetenci žalobce podle něj byl i dohled nad kvalitou výroby.

10. V tomto ohledu lze uzavřít, že pokud měl žalobce ve své kompetenci provádět nějakou kontrolu, pak to byla kontrola výrobního procesu, tedy způsobu jakým se realizuje vlastní montáž výrobku, nikoliv však kontrolu hotového výrobku jako takového z hlediska kvality provedené montáže, zhotovení a zabalení výrobku. V této souvislosti jednatel žalované uvedl, že dával žalobci pokyn, aby sledoval postup montáže tj. výrobní proces. Na druhou stranu žádný z vyslechnutých svědků nepotvrdil, že by žalobce v minulosti takovou vizuální kontrolu montáže prováděl. Se shora uvedených důkazů je také zřejmé, že kontrolu výrobku jako takového, mělo v kompetenci kontrolní oddělení, které pro to mělo stanovený postup. Zejména kontrolu prová-dělo s vědomím montážnice, obvyklé přímo před ní, po sepsání protokol o tom, kolik výrobků ke kontrole bylo vybráno. Pokud docházelo k tlakové kontrole prováděné mimo pracoviště montážnice, pak se kontrolované výrobky vracely téhož dne zpět s vědomím montážníce. V této souvislosti je zřejmé, že nebylo obvyklé, aby žalobce prováděl kontrolu tím způsobem, kterým uvedl, že ji měl provádět u dvou baterií, které následně nebyly nalezeny. Tedy že by si v nepřítomnosti montážnice baterie vzal, odnesl do své kanceláře a po zkontrole je opět bez vědomí montážnice vrátil z místa odkud je odnesl. Takové jednání bylo nad rámec jeho kompe-tencí a nelze jej podřadit pod pracovní úkoly uvedené v popisu jeho pracovního místa či pod hledisko pro odměňování. Rovněž se zcela vymykalo pravidlům (zejména z hlediska transparent-nosti) za jakých byly kontroly realizovány k tomu oprávněným kontrolním oddělením.

11. Pokud jde o průběh incidentu, při němž mělo dojít ke ztrátě dvou baterií 29.6.2020, pak z dopisu žalobce z 12.8.2020 (čl. 32) v nímž reaguje na výpověď vyplývá, že paní příjmení poslal na kontrolu, neboť předtím byla opakovaně ústně napomínána pro pracovní nekázeň a opuštění pracoviště s tím, že poté, co odešla, žalobce přistoupil ke kontrole dvou kusů baterií, které provedl ve svém kanceláři s tím, že poté balení zalepil a následně vrátil na pracoviště paní příjmení v době, kdy jmenovaná nebyla na pracovišti. S žalobcem byl sepsán 2.7.2020 záznam (čl. 73) podepsaný personalistkou paní příjmení i žalobcem v němž je uvedeno, že žalobce číslo požádal paní příjmení o kontrolou sociálního zařízení a šaten, půjčil si od ní dvě hotové baterie a provedl kontrolu, která trvala 10 minut. S ohledem na to, že bylo vše v pořádku, výrobky zabalil, přelepil a odnesl zpět do boxu paní příjmení a pak šel do své kanceláře s tím, že kolem 16:45 hodin odjel domů přes vchod vedle recepce s tím, že přitom mluvil s panem příjmení. Z účastnického výslechu žalobce vyplynulo, že 29.6.2020 provedl kontrolu paní příjmení neboť po nástupu na odpolední směnu nebyla opakovaně na svém pracovišti, dvakrát ji viděl s paní příjmení. Požádal jí za přítomnosti pana příjmení o kontrolu WC v prvním patře, neboť v té době chodila uklízečka nepravidelně. Po jejím odchodu si vzal dva kusy baterií ke kontrole. S ohledem na jejich velikost je nebylo možno rozbalit na místě, proto je odnesl do své kanceláře, kde nikdo nebyl. Měl za to, že jej musela vidět paní příjmení (pozn. což jmenovaná při výslechu nepotvrdila). Dále uvedl, že šel ke stolu seřizovačů, aby mu s kontrolou pomohli, jenže nikdo zde nebyl. Následně musel řešit problém s vraty ve skladu, cca po 10 minutách se vrátil do své kanceláře, aniž by někoho potkal. Pak teprve rozlepil krabice s bateriemi, vytáhl je z kartonu a igelitu, v němž jsou zabaleny, provedl kontrolu hybnosti. K dotazu jak mohl posoudit správnost montáže, neměl-li kusovník jako zaměstnanci z oddělení kvality, uvedl, že měl k dispozici dvě baterie, které mohl srovnat. Dále žalobce uvedl, že tlakovou zkoušku nedělal a prováděl jen vizuální kontrolu. Po 10 minutách baterie přeleštil, vrátil do krabice, přelepil páskou s firemní etiketou. Záznam o kontrole nedělal, zaměstnance z oddělení kvality si nepřizval. Zabalené krabice vrátil do gitterboxu u pracovního stolu číslo v době, kdy tam paní příjmení nebyla. Do konce směny jí neviděl. Neví, zda počet výrobků v boxu byl stejný, při odnesení nezjišťoval kolik hotových výrobků zbývá. Jednatel žalované vypověděl, že 1.7.2020 dostal od personalistky paní příjmení informaci, že byl žalobce viděn u boxu s hotovými výrobky jedné z montážnic odkud vzal dva kusy, když předtím poslal jmenovanou pryč, kontrolovat WC a výrobky nevrátil. Toto měla vidět jiná z montážnic. Žalobce jim k tomu uvedl, že paní příjmení poslal kontrolovat toalety, vzal dva kusy baterií, které za 5 až 10 minut zkontroloval a vrátil je zpět na místo. Jednatel dále uvedl, že ačkoliv baterie hledali, tak je nenašli. S žalobcem věc řešili s dvoudenním odstupem, neboť číslo odcházela bývalá jednatelka paní příjmení a nechtěl jí touto věcí zatěžovat. Pověření zaměstnanci zkontrolovali v logistickém centru Renus, že chybějící dva kusy baterií nebyly odvezeny s boxem z výrobního závodu, kdy šlo o malou zakázku, která se vešla do jednoho boxu. Svědkyně paní příjmení uvedla, že jí žalobce 29.6.2020 poslal kontrolovat toalety, což se předtím nikdy nestalo s tím, že to bylo překvapivé, neboť na to měli uklízečky. Po několika minutách se vrátila a kolegyně z protějšího pracovního stolu paní příjmení za ní přišla s tím, že žalobce si vzal dva kusy baterií a zda o tom ví. Z toho důvodu si přepočítala hotové výrobky a zjistila, že jí dva chybí. Šlo přitom o méně častou zakázku, kdy se vyrábělo maximálně několik desítek kusů. Kvůli plnění normy měla napsáno, kolik jich vyrobila a navíc si to i pamato-vala. Následně v podstatě zakázku dodělala. K pracovnímu listu (čl. 98) uvedla, že před přestáv-kou udělala 43 kusů baterie typu číslo a pak ještě dva kusy. Na konci směny udělal mistr pan příjmení tzv. bukování, u kterého byl vedoucí směry pan příjmení, přičemž každý zvlášť přepočítával počet vyrobených kusů. Při bukování se zjistilo, že má evidováno o dvě baterie více než bylo reálně v gitterboxu. Poté jí mistr přestavěl pracovní stůl na novou zakázku. Přičemž kolegyně příjmení mu řekla, co viděla. příjmení žalobce dokonce směny již neviděla. O věci byl vyhotoven zápis (čl. 99), který podepsala. V něm je uvedeno, že podle upozornění paní příjmení si žalobce odnesl dvě baterie a po dodělání zakázky byl proveden celkový přepočet zakázky z důvodu bukování zakázky. Chybí dva kusy z celkového počtu zakázky na 47 kusů a zabukováno je pouze 45 kusů. Kromě svědkyně příjmení je podepsán také vedoucí směny pan příjmení a mistr na směně pan příjmení. Svědkyně příjmení dále uvedla, že poté si jí ještě vedení firmy zavolalo, aby popsala, co se stalo. Jinak nebyla schopna uvést, které další dělnice s ní byly na směně. Svědkyně příjmení uvedla, že pracuje jako dělnice u žalované, kdy kompletuje vodovodní baterie včetně jejich zabalení. Úklid toalet v situaci, kdy nebyla v provozovně uklízečka, měla na její směně na starosti paní příjmení a takto bylo i v roce 2020. Svědkyně uvedla, že viděla, jak žalobce přišel k paní příjmení, něco jí říkal. V tu dobu ukončovala zakázku, upoutal jí její smích, a proto se tím směrem otočila, přitom viděla, jak žalobce ukazuje směrem z haly a paní příjmení odchází. Pak viděla, jak se žalobce rozhlédl na jednu a na druhou stranu a vzal dvě baterie z gitterboxu, kde byly hotové a zabalené výrobky a odnesl si je do kanceláře. Stalo se to tak zhruba jednu až dvě hodiny po začátku směny, jenž začíná v 14:45 hodin. Svědkyně uvedla, že ve výrobní hale byly i jiné dělnice, zhruba 20 lidí, zdali byl někdo z nich v té době na místě či v blízkosti pracovního stolu paní příjmení, však neví. Svědkyně dále uvedla, že se paní příjmení zhruba po 5 minutách vrátila, v tu dobu byl již u jejího stolu seřizovač pan příjmení s tím, že zakázku měla dokončenou. Celou dobu na její stůl viděla a na její dotazy paní příjmení sdělila, že měla jít kontrolovat WC. Svědkyně jí sdělila, aby si zkontrolovala vyrobené kusy z důvodu, že viděla žalobce, jak si dvě baterie odnáší. Ona si je přepočítala, počet výrobků v gitterboxu a zjistila, že jí dva kusy chybí. Přitom to kontrolovala podle evidence, kterou si vedou kvůli normě. Svědkyně uvedla, že s paní příjmení mohla mluvit, protože jí právě seřizovač pan příjmení předělával stůl na novou zakázku. I jemu řekla, že paní příjmení chybí dvě baterie. příjmení po dokončení přestavby šel za vedoucím směny panem příjmení, zhruba po 5 až 10 minutách, které mu trvala přestavba pracovního stolu. Společně šli k pracovnímu stolu paní příjmení, koukali se do gitterboxu s výrobky. Svědkyně uvedla, že věc sdělila seřizovači proto, že celá situace byla nestandardní s tím, že se nikdy v minulosti nestalo, že by někdo bez oznámení odnášel baterie pryč, což ví, protože jsou během pracovní směny prakticky pořád u pracovního stolu. Pocit nestandardnosti svědkyně měla i proto, že se žalobce nervózně rozhlížel a pak si dvě baterie odnesl do kanceláře. Současně svědkyně uvedla, že nikdy předtím neviděla, že by žalobce něco řešil s dělnicí u pracovního stolu. Svědek příjmení v této souvislosti uvedl, že někdy v létě 2020 v době, kdy dělal paní příjmení přestavbu pracovního stolu, mu řekla, že viděla něco neobvyklého ohledně paní příjmení a žalobce, který ji měl poslat od pracovního stolu a pak jí vzal z gitterboxu dva kusy baterií a odnesl pryč do kanceláře. Toto nebylo obvyklé, a proto to sdělil vedoucímu směny panu příjmení. Potom šli společně k pracovnímu stolu paní příjmení, zhruba ½ hodiny poté, co se od paní příjmení dozvěděl uvedenou informaci. Zde přepočítali počet hotových výrobků a zjistili, že nějaký chybí. Kontrolovali i to, zda nebyl nějaký kus vyřazen během výroby jako poškozený nebo nefunkční. Pokud neprojde výrobek např. tlakovou zkouškou, pak se dává do zvláštního červeného boxu. O kontrole podle svědka sepsal pan příjmení záznam, který on podepsal. Svědek potvrdil, že se jedná o záznam z číslo (založený na čl. 99). Podle svědka bylo zjištěno, že paní příjmení měla vyrobit 47 kusů a v boxu měla pouze 45 kusů. Zjistili tedy, že 2 kusy chybí. Zabukováno tak bylo 45 kusů. Svědek uvedl, že bylo možné zabukovat méně kusů výrobků, než na kolik kusů byla předepsaná zakázka. Obvykle k tomu docházelo v situaci, kdy nebylo dostatek komponentů, nebylo je možno naskladnit. Svědek příjmení, vedoucí směny vypověděl, že v červnu 2020 dostal od pana příjmení informaci o tom, že paní příjmení viděla, jak žalobce odnáší z pracovního stolu paní příjmení baterie, když předtím jí měl poslat kontrolovat toalety. Z tohoto důvodu vyslechl paní příjmení a příjmení a po dokončení zakázky zjistili, že chybí 2 kusy baterií, ačkoliv nepřebývaly žádné komponenty pro jejich výrobu, takže muselo dojít k tomu, že se ztratily baterie jako tako-vé. O věci byl sepsán záznam, svědek potvrdil, že jde o záznam z číslo na čl. 99, když postupovali tak, že spočítali počet hotových kusů a bylo zřejmé, že paní příjmení má komponenty na zkompletování jen dalších tří kusů, takže bylo jasné, že něco chybí. Následně paní příjmení dodělala zakázku a z 47 kusů 2 kusy chyběly. Svědek uvedl, že se ptali dalších dělnic na hale, zdali viděli žalobce odnášet baterie. příjmení ne všech, ale žádná z nich to neuvedla. Pak svědek volal na personální oddělení s tím, že druhý den věc řešil s žalobcem jednatel žalované. Vedení společ-nosti následně zjišťovalo, o jaký typ výrobku šlo a kontrolovalo se, zda opravdu chybí. Došlo i ke komunikaci s externím skladem anonymizováno, zdali tam baterie nejsou. Svědkyně jméno příjmení, jenž pracovala v polovině roku 2020 jako montážní dělnice u žalované, uvedla, že si nevzpomíná, že by s ní v polovině roku 2020 v době, kdy mělo dojít k mimořádné události, pracovala na směně paní příjmení a příjmení. Nebyla schopná si vzpomenout ani na to, zdali se jí někdo v této souvislosti ptal na žalobce, zdali při směně něco odnášel či přinášel. Svědkyně rovněž uvedla, že si nevzpomíná na to, že by jí žalobce někdy v minulosti dával nějaké úkoly či nějak korigoval. Současně ale uvedla, že si myslí, že žalobce chodil mezi montážnicemi a díval se, jak montují baterie. Svědkyně jméno příjmení rovněž montážní dělnice uvedla, že si také nevzpomí-ná na situaci, kdy by se v minulosti řešil incident týkající se žalobce. Uvedla, že paní příjmení a příjmení jsou její kolegyně. Nicméně si nevzpomíná, že by se v souvislosti s žalobcem a jimi řešil nějaký incident. Svědkyně uvedla, že superkontrolu dělá kontrolní oddělení, které přijede s vozíčkem, náhodně vyberou pět kousků, které si ke kontrole odvezou a zase je přivezou. Dále svědkyně uvedla, že si nevzpomíná, že by žalobce někdy v minulosti manipuloval s hotovými zabalenými výrobky. Rovněž uvedla, že si nevzpomíná, že by žalobce někdy kontroloval proces montáže baterií. Svědkyně jméno příjmení montážnice uvedla, že v minulosti nikdy neviděla žalobce, že by chodil po výrobní hale se zabalenou baterií a ani si nevybavuje, že by v minulosti v této souvislosti došlo k něčemu neobvyklému. V obecné rovině uvedla, že ví o tom, že žalobce měl odnést nějaké baterie paní příjmení, nicméně tuto informaci slyšela víceméně z druhé ruky. Svědkyně jméno příjmení, montážnice uvedla, že v obecné rovině ví o tom, že mělo dojít k incidentu s žalobcem, neboť se to mezi dělnicemi probíralo v tom směru, že jmenovaný měl odnést nějaké baterie jméno příjmení. Ona sama nebyla přítomna situaci, kdy by viděla žalobce během směny nějaké zabalené baterie odnášet nebo přinášet a dávat je do boxu. Svědkyně dále uvedla, že se jí nikdo neptal na celý incident, pan příjmení či někdo jiný. Dále svědkyně potvrdila, že kontrolu mají na starosti mistři a oddělení kontroly. Svědkyně rovněž uvedla, že si myslí, že neviděla na pracovní stůl paní příjmení, neboť je před ním složen obalový materiál do takové výšky, že na pracovní stůl nemusí být vidět. Svědkyně současně uvedla, že neví o tom, že by žalobce v minulosti někdy dělal kontroly hotových výrobků.

12. Soud má za to, že ze záznamu sepsaného, podepsaného svědkem příjmení, příjmení a anonymizováno z 29.6.2020 ve spojení s výslechem svědkyně paní příjmení, svědkyně paní příjmení, svědků pana příjmení a příjmení i s ohledem z části na to, co ve svém výslechu uvedl žalobce a jednatel žalované je zřejmé, že žalobce 29.6.2020 poslal montážníci paní příjmení z výrobní haly kontrolovat toalety, což bylo nestandardní s tím, že nestandardní bylo i to, že následně se rozhlédl a odnesl si z gitterboxu paní příjmení dva kusy zabalených armatur do své kanceláře. Skutečnost, že dva kusy baterií paní příjmení chybí je zřejmá zejména z jejího výslechu, kterážto výslovně uvedla, že si pro účely normy zapisuje počet vyrobených kusů průběžně a po přepočítá-ní zjistila, že jí dva kusy baterií chybí poté, co dodělala zakázku, když se vrátila z kontroly toalet, kdy měla k výrobě komponenty pouze na další dva kusy. Počet vyrobených kusů svědkyně zapsala do pracovního listu potvrzeného svědkem příjmení (čl. 98) a svědek příjmení a příjmení potvrdili, že po dokončení zakázky bylo zjištěno, že dva kusy baterií chybí. Žalovaný v této souvislosti doložil záznam z elektronického evidenčního systému, dle kterého mělo být u tohoto typu výrobku podle číselného označení vyrobeno 48 kusů, 1 kus byl odepsán z důvodu vadnosti a mělo být vyrobeno 47 kusů, přičemž 2 kusy chyběly. Skutečnost, že na místě došlo k přepočítání celkového počtu hotových výrobků potvrdili i svědci příjmení a příjmení. Jednatel žalobce k tomu uvedl, že zjišťovali rovněž kolik výrobků bylo vyexpedováno právnická osoba a bylo zjištěno, že pouze 45 kusů s tím, že jistotu, že žalobce vzal 2 kusy baterií, odnesl je, nabyli z toho důvodu, že paní příjmení měla tyto vyrobené kusy ve své evidenci. Spediční firma potvrdila, že 2 kusy výrobků chybí a současně se následně pokusili dohledat baterie na jiných místech areálu bezvýsledně. Z uvedeného lze učinit závěr, že žalobce odnesl z gitterboxu paní příjmení 2 kusy baterií s tím, že tyto již nebyly vráceny zpět, aniž by šlo o jednání, které by bylo obvyklé z hlediska jeho pracovní náplně. Rovněž tak lze dovodit, že 2 kusy těchto baterií se v důsledku jednání žalobce již nenašly a žalovanému tak v tomto směru byla způsobena i majetková újma odpovídající ceně výrobku podle typu baterie ve výši 11 667 Kč za kus, celkem tedy 23 334 Kč.

13. Žalobce byl v této souvislosti poučen o povinnosti doložit své tvrzení za situace, kdy i z jeho strany nebylo sporným, že 2 baterie z gotterboxu paní příjmení odnesl, že odnesené výrobky vrátil zpět. Toto však doloženo z jeho strany nebylo.

14. Shora uvedeným jednáním žalobce porušil svoji prevenční odpovědnost předcházet škodám na straně zaměstnavatele podle § 249 odst. 1 ZPr ve spojení s § 301 písm. d) ZPr s tím, že nakládal s výrobky žalovaného v rozporu se svojí pracovní náplní a způsobem, který vedl k tomu, že se dostali z majetkové dispozice zaměstnavatele, čímž se umenšil jeho majetek. Podstatné přitom je, že se tak stalo za okolností, které implikují nepřímo závěr o tom, že se žalobce dispozicí s majetkem žalovaného přímo obohatil. Uvedená situace výrazně narušuje důvěru zaměstnavatele v zaměstnance. Žalobce, který byl vysoce postavený v organizační struktuře žalovaného a z tohoto titulu mu byla poskytována adekvátní možnost pohybu po výrobním závodě bez kontroly a zvláštních pravidel obvyklých pro níže postavené zaměstnance směřující k zajištění evidence toho, jak nakládají s majetkem zaměstnavatele (žalovaného), aby se tak zabránilo jeho ztrátám. V důsledku jednání žalobce došlo ke škodě na straně žalovaného ve výši 22 000 Kč. S ohledem na to, že nebylo obvyklé a ani nebylo v pracovní náplni žalobce, aby prováděl kontrolu hotových výrobků a za tímto účelem je bez vědomí montážních dělnic odnášel mimo jejich dispozici bez toho, aniž by došlo k řádnému zabukování nebo zaevidování toho, že jsou odneseny ke kontrole, se dopustil porušení právních povinností, které s ohledem na jeho postavení a okolnosti, za kterých k nim došlo, je třeba hodnotit jako závažné porušení pracovních povinností a to i s přihlédnutím k postavení žalobce v organizační striktuře žalovaného. Z tohoto důvodu byl výpovědní důvod obsažený ve výpovědi z 16.7.2020 naplněn. Skutečnost, že v přestupkovém řízení nebyl žalobce shledán vinným, není pro posouzení věci rozhodné, neboť podle § 135 odst. 2 o. s. ř. si tuto otázku může soud oprávněně posoudit samostatně. Soud tedy dospěl k závěru, že výpověď daná žalobci byla dána důvodně, došlo k naplnění výpovědního důvodu, tedy porušení pracovních povinností žalobce v závažné intenzitě a podání výpovědi bylo v souladu se zákoníkem práce. Z těchto důvodů byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná.

15. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěšné-mu žalovanému byla přiznána plná náhrada nákladů řízení představovaná náklady právního zastoupení a to odměnou právního zástupce za jeden úkon právní služby podle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 7, 2 500 Kč za 23 úkonů právní služby, převzetí věci, vyjádření k žalobě, podání z 3.5. a 11.5.2021 a závěrečný návrh, účasti na jednáních v roce 2021 dne číslo, číslo, číslo, 4.8. a číslo delší než 2 hodiny, číslo a číslo. Dále účasti na jednáních číslo delší než 2 hodiny, číslo a číslo delší než 2 hodiny 2022 a účasti na jednáních číslo, 6.3. více než 2 hodiny a 5.4.2023 Celkem 57 500 Kč s navýšením o 21 % DPH 12 075 Kč, dále 23 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu s navýšením o 21 % DPH 1 449 Kč, dále náhradu za promeškaný čas podle § 14 a) advokátního tarifu za 6 půlhodin x 13 účastí na jednání s navýšením o 21 % DPH 1 638 Kč a konečně náhradu jízdného podle § 13 a cestovní náhrady jízdného ve výši 16 256 Kč za jednu jízdu 190 Kč z místa sídla advokáta do sídla soudu při průměrné spotřebě 5,4 litru motorové nafty na 100 km, sedmi účastí na jednáních v roce 2021 vyhláškové ceně paušální náhrady za ujetý km 4,40 Kč a vyhláškové ceně za litr motorové nafty 27,20 Kč (vyhláška č.589/2020 Sb.), tří jízd v roce 2022 při paušální náhradě 4,70 Kč za jeden ujetý km a vyhláškové ceně motorové nafty 47,10 Kč za litr (vyhláška č. 511/2021 Sb.), a dvou jízd v roce 2023 při paušální náhradě za ujetý km 5,20 Kč a vyhláškové ceně motorové nafty za 1 litr 44,10 Kč (vyhláška č. 467/2022 Sb.). Celkem tedy bylo přiznáno na odměně za úkony právní služby včetně DPH 69 575 Kč, na režijních paušálech včetně DPH 8 349 Kč, na náhradě promeškaného času 9 438 Kč a na jízdném 16 256 Kč, celkem tedy 103 618 Kč Lhůta k zaplacení s ohledem na výši přiznaných nákladů byla stanovena ve smyslu § 160 o. s. ř. delší než je obvyklé a to 1 měsíc.

16. Dále soud rozhodl o povinnosti žalobce ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř. zaplatit České republice na nákladech vynaložených státem 2 250 Kč s tím, že se jedná o tlumočné, které bylo vynaloženo v souvislosti s výslechem jednatele žalované.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.