OSPS 8 C 453/2023-16

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Kokožkou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: [osobní údaje žalovaného] ⟪LB:lb_004⟫ pro 109 341,76 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 109 341,76 Kč s 15% zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 19 024 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 109 341,76 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 110 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet formou pravidelných měsíčních splátek po 4 758 Kč. Žalovaný však vůči žalobkyni své splatné závazky neuhradil. I přes upomínání žalobkyní nebyla ze strany žalovaného řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka úvěru splatná dne [datum], a další splátky úvěru. Žalovaný neuhradil svůj dluh ani přes opakované upomínání.

2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.

3. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Ze smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že dne [datum] žalovaný s žalobkyní uzavřel smlouvu o úvěru (dále též jen„ smlouva“) na částku 110 000 Kč RPSN činilo 39,99 % a základní roční úroková sazba činila 25,55 %. Z detailu pohybu [anonymizováno] banky bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] částku 39 338 Kč. Z potvrzení o vyplacení úvěru a opakovaná platební instrukce ze dne [datum] bylo zjištěno, že účastníci si dohodli poskytnutí úvěru v několika platbách. Z upomínky ze dne [datum], [datum], předžalobní výzvy, zesplatnění úvěru ze dne [datum] ve spojení s podacím archem z téhož dne plyne, že žalovanému byly zaslány upomínky k úhradě dluhu.

4. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.

6. Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci v souladu s § 153 o.s.ř. Vyšel z předložených listinných důkazů (§ 120 o.s.ř.), když na žalovaném bylo, aby případně v řízení tvrdil a prokázal, že jeho povinnost k zaplacení zanikla, zejména, že žalovanou částku zaplatil, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo.

7. Soud žalobu shledal důvodnou, když bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 o.z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 110 000 Kč. Žalovaný však porušil svou povinnost vrátit žalobkyni řádně a včas poskytnuté peněžní prostředky. Žalobkyni tak vedle práva na úhradu dlužné jistiny vzniklo i právo na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve spojení s § 1 a 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 024 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 374 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 109 341,76 Kč sestávající z částky 5 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 2 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.

9. adresa k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.