OSPT 9 C 111/2023-47

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudkyní JUDr. Simonou Vojíkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) jméno FOdatum adresa ⟪LB:lb_002⟫ b) jméno FOdatum adresa ⟪LB:lb_003⟫ oba zastoupeni advokátem právní zástupce sídlem sídlo ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalovanému: Anonymizováno. jméno FOdatum adresa ⟪LB:lb_006⟫ o určení neexistence zástavního práva

I. Určuje se, že nemovitosti - st. p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, jejíž součástí je stavba bez čp/če, st. p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, st. p. č. hodnota, jejíž součástí je stavba bez čp/če, st. p. č. hodnota, jejíž součástí je stavba bez čp/če, st. p. č. hodnota, jejíž součástí je stavba bez čp/če, st. p. č. hodnota, st. p. č. hodnota, jejíž součástí je stavba bez čp/če, st. p. č. hodnota, jejíž součástí je stavba bez čp/če, st. p. č. hodnota, jejíž součástí je stavba bez čp/če, st. p. č. hodnota, jejíž součástí je stavba bez čp/če, st. p. č. hodnota, jejíž součástí je stavba bez čp/če, st. p. č. hodnota, jejíž součástí je stavba bez čp/če, st. p. č. hodnota, jejíž součástí je stavba bez čp/če, st. p. č. hodnota, jejíž součástí je stavba bez čp/če, st. p. č. hodnota, jejíž součástí je stavba bez čp/če, parc.č. Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno, vše v k. ú. adresa, nejsou zatíženy zástavním právem ve prospěch žalovaného na podkladě smlouvy ze dne 1. 3. 2005 k zajištění pohledávky ve výši 630 000 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na náhradě nákladů tohoto řízení částku 19 739,40 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

1. Žalobci se svou žalobou ze dne 18. 10. 2023 domáhali vydání soudního rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že nemovitosti v žalobě uvedené (specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku) nejsou zatíženy zástavním právem ve prospěch žalovaného jako zástavního věřitele k zajištění peněžité pohledávky ve výši 630 000 Kč dle smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 1. 3. 2005. V žalobě uvedli, že předmětnou zástavní smlouvou zajištěná pohledávka za převod obchodního podílu ve společnosti jméno FO právnická osoba. ve výši 630 000 Kč byla splatná dne 31. 12. 2005, k jejímu promlčení došlo ke dni 1. 1. 2009; tímto dnem došlo též k promlčení zástavního práva tuto pohledávku zajišťujícího. Žalovaný neumožnil změnu zápisu v katastru nemovitostí ve vztahu k dosud v jeho prospěch zapsanému zástavnímu právu, když výzvu žalobců v tomto smyslu si v úložní době nevyzvedl, žalobcům tak nezbývá, než se domáhat určení, že předmětné nemovitosti zatíženy zástavním právem nejsou, když právě na základě takového rozhodnutí soudu může dojít k výmazu zástavního práva z katastru nemovitostí.

2. Žalovaný se k žalobou uplatněnému nároku nijak nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručováno na adrese dle § 46b písm. a) o.s.ř., zásilka byla žalovanému doručena dle § 49 odst. 4 o.s.ř. dnem právnická osoba. 2024. Protože zůstala zachována lhůta dle § 115 odst. 2 o.s.ř., jednal soud a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, jak mu to umožňuje § 101 odst. 3 o.s.ř.

3. Po provedeném dokazování zjistil soud tento skutkový stav.

4. Žalobci jsou vlastníky nemovitostí – st.p.č. Anonymizováno/Anonymizováno, jejíž součástí je stavba bez čp/če, st.p.č. Anonymizováno/Anonymizováno, st.p.č. hodnota, jejíž součástí je stavba bez čp/če, st.p.č. hodnota, jejíž součástí je stavba bez čp/če, st.p.č. hodnota, jejíž součástí je stavba bez čp/če, st.p.č. hodnota,st.p.č. hodnota, jejíž součástí je stavba bez čp/če, st.p.č. hodnota, jejíž součástí je stavba bez čp/če, st.p.č. hodnota, jejíž součástí je stavba bez čp/če, st.p.č. hodnota, jejíž součástí je stavba bez čp/če, st.p.č. hodnota, jejíž součástí je stavba bez čp/če, st.p.č. hodnota, jejíž součástí je stavba bez čp/če, st.p.č. hodnota, jejíž součástí je stavba bez čp/če, st.p.č. hodnota, jejíž součástí je stavba bez čp/če, st.p.č. hodnota, jejíž součástí je stavba bez čp/če, parc.č. Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/AnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno, vše v k.ú. adresa, a to na základě kupní smlouvy ze dne 13. 4. 2007 (č.l. 26 – 28). Ve vztahu ke všem předmětným nemovitostem je v katastru nemovitostí evidován zápis zástavního práva ve prospěch žalovaného k zajištění pohledávky ve výši 630 000 Kč, a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 1. 3. 2005 (výpis z KN č.l. 21 – 23).

5. Žalovaný byl žalobci dopisem ze dne 16. 1. 2023 vyzván k součinnosti ve vztahu k výmazu promlčeného zástavního práva z katastru nemovitostí (č.l. 8), zásilka výzvu obsahující nebyla žalovaným vyzvednuta a byla vrácena zpět odesilateli (č.l. 9).

6. Ve vztahu k určení neexistence zástavního práva na předmětných nemovitostech se bylo nejprve třeba zabývat otázkou věcné legitimace účastníků a zároveň existencí naléhavého právního zájmu na straně žalobců na požadovaném určení.

7. Předpoklad úspěšnosti žaloby na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, spočívá po procesní stránce v tom, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem. Zároveň platí, že věcná legitimace a naléhavý právní zájem nejsou totožnými pojmy a z existence jednoho nelze bez dalšího dovozovat existenci druhého. Naléhavý právní zájem žalobce je však podmíněn jeho aktivní věcnou legitimací (rozhodnutí NS ČR sp. zn. 28 Cdo 3889/2008). Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení vyjadřuje způsob právní ochrany, které se má dostat soudním rozhodnutím tomu, kdo má v řízení o určovací žalobě aktivní věcnou legitimaci, a to vůči tomu, kdo je k požadovanému určení pasivně věcně legitimován (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1 vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 527 s.).

8. V řízení o určení, zda tu zástavní právo je či není, jsou nositeli práv a povinností, o něž v řízení jde, zástavní věřitel, který má právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy, a zástavní dlužník, který je vlastníkem zástavy (rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 679/2001). V daném případě jsou zástavními dlužníky žalobci, coby vlastníci zástavním právem dotčených nemovitostí, zástavním věřitelem pak žalovaný. Z uvedeného je zřejmé, že žalobci jsou aktivně věcně legitimováni k podání žaloby na určení neexistence zástavního práva, a zároveň že všichni, kdož jsou účastni právního vztahu, o který v řízení jde, jsou účastníky řízení.

9. Naléhavý právní zájem žalobců na požadovaném určení ve smyslu § 80 o.s.ř. je dán skutečností, že v případě úspěchu žaloby soudní rozhodnutí představuje podklad pro změnu zápisu v katastru nemovitostí za účelem zajištění jeho souladu se skutečným stavem.

10. S ohledem na dobu vzniku zástavního práva, určení jehož neexistence se žalobci v tomto řízení domáhali, ve spojení s ustanovením § 3028 odst. 3 o.z. byla věc posouzena dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (obč. zák.).

11. Podle § 100 odst. 1 obč. zák. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

12. Podle § 100 odst. 2 obč. zák. promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní práva se nepromlčují dříve než zajištěná pohledávka.

13. Podle § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

14. Zástavní právo je právem, které podléhá promlčení, neboť nejde o majetkové právo, které by bylo – na rozdíl od vlastnického práva – z možnosti promlčení se vyloučeno, i když má také věcněprávní povahu (rozsudek NS ze dne 25. 4. 2007, sp. zn. 21 Cdo 1918/2005, Soudní judikatura, 2007, poř. č. hodnota). Promlčecí doba zástavního práva je tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé (tj. ode dne, kdy vzniklo právo na uspokojení zajištěné pohledávky ze zástavy). Bylo-li zřízeno zástavní právo, má zástavní věřitel právo (nárok) na uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy v případě, že pohledávka zajištěná zástavním právem nebyla splněna včas; totéž právo má zástavní věřitel, jestliže pohledávka byla po své splatnosti splněna jen částečně nebo nebylo-li splněno příslušenství pohledávky (§ 165 odst. 1 obč. zák.). Jestliže zástavní věřitel neuplatnil právo (nárok) na uspokojení zajištěné pohledávky (části pohledávky nebo příslušenství) z výtěžku zpeněžení zástavy včas a jestliže se zástavní dlužník dovolal promlčení zástavního práva, má to mimo jiné za následek, že zástavní věřitel se nemůže úspěšně domoci ani zpeněžení zástavy, ani uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy. I když promlčené právo přetrvává – obecně vzato – jako tzv. naturální obligace, nelze takový závěr bez dalšího vztáhnout také na zástavní právo. Ke zpeněžení zástavy může dojít na návrh zástavního věřitele, nestanoví-li zvláštní právní předpisy jiné způsoby zpeněžení, např. ve veřejné dražbě prováděné podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, nebo soudním prodejem zástavy (srov. § 165a odst. 1 obč. zák.). Namítl-li zástavní dlužník důvodně promlčení zástavního práva, nelze tu úspěšně dovozovat tzv. naturální obligaci spočívající v možnosti uspokojení zajištěné pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy, neboť zpeněžení zástavy na návrh zástavního věřitele tu již nemůže být provedeno a dobrovolné splnění práva (nároku) na uspokojení zajištěné pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy zástavním dlužníkem není pojmově možné; k přijetí „promlčeného dluhu“ tedy v tomto případě, na rozdíl od závazkových právních vztahů, už z povahy věci nemůže dojít. Zástavní dlužník se může bránit proti právu zástavního věřitele na uspokojení zajištěné pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy nejen (zákonem předepsanou) obranou proti návrhu zástavního věřitele na zpeněžení zástavy, ale také prostřednictvím žaloby o určení, že tu zástavní právo není (např. určením, že věc není zatížena zástavním právem), je-li na takovém určení naléhavý právní zájem [§ 80 písm. c) o.s.ř.]. Došlo-li k promlčení zástavního práva, může se zástavní dlužník nepochybně dovolat promlčení při každé (zákonem poskytnuté) obraně proti výkonu práva (nároku) zástavního věřitele na uspokojení zajištěné pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy, tedy rovněž v řízení zahájeném podáním žaloby o určení, že tu zástavní právo není. Jestliže se zástavní dlužník dovolal (důvodně) promlčení zástavního práva, je nepochybné, že zástavní věřitel se již nemůže domoci prodeje nebo jiného zpeněžení zástavy, a tedy ani uspokojení zajištěné pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy, a že zástavní právo nemůže nadále (ani v budoucnu) být způsobilým právním prostředkem pro uspokojení zajištěné pohledávky. Opačný názor ve svých důsledcích popírá význam promlčení zástavního práva a přiznává soudní ochranu projevující se zamítnutím žaloby, která směřovala proti výkonu promlčeného práva, ačkoliv – jak vyplývá z § 100 odst. 1 věty třetí ObčZ – promlčené právo nelze přiznat – rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2185/2009.

15. Zástavní právo, určení jehož neexistence se žalobci v tomto řízení domáhali, bylo zřízeno k zajištění pohledávky ve výši 630 000 Kč, představující cenu za převod obchodního podílu ve společnosti jméno FO právnická osoba. žalovaným na společnost „AJ“ spol s r.o. na základě smlouvy o převodu obchodního podílu; částka za převod měla být zaplacena do 31. 12. 2005 (zástavní smlouva č.l. 6 – 7). Tříletá promlčecí doba ve vztahu k této pohledávce začala běžet dnem 1. 1. 2006, když tehdy mohlo být právo z ní ve smyslu § 101 obč. zák. vykonáno poprvé, a skončila dnem 1. 1. 2009, přičemž tímto dnem došlo k jejímu promlčení.

16. Rovněž promlčecí doba zástavního práva je tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé (tj. ode dne, kdy vzniklo právo na uspokojení zajištěné pohledávky ze zástavy – § 101 obč. zák.). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by své zástavní právo uplatnil včas, proto bylo soudem uzavřeno, že i ve vztahu k zástavnímu právu došlo k jeho promlčení, a to dnem 1. 1. 2009. S ohledem na závěr o promlčení zástavního práva bylo žalobě jako důvodné vyhověno, a to s odkazem na závěry výše uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 2185/2009, podle kterého se v důsledku promlčení zástavního práva zástavní dlužník může bránit proti právu zástavního věřitele na uspokojení zajištěné pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy nejen (zákonem předepsanou) obranou proti návrhu zástavního věřitele na zpeněžení zástavy, ale také prostřednictvím žaloby o určení, že tu zástavní právo není (např. určením, že věc není zatížena zástavním právem).

17. Žalobci byli v řízení zcela úspěšní, a mají tak právo na plnou náhradu nákladů tohoto řízení ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. S ohledem na pluralitu účastníků na straně žalobců bylo zvažováno stanovení sazby za 1 úkon právní služby dle § 9 odst. 4 písm. b) a § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. (AT) ve spojení s § 12 odst. 4 AT, s ohledem na okolnosti daného případu má však soud za to, že formální aplikací tohoto ustanovení by byla založena zjevná nespravedlnost. Nelze připustit, aby výše odměny automaticky závisela na množství zastupovaných účastníků, aniž by současně jejich pluralita ovlivnila obtížnost či pracnost jejich právního zastupování. V daném případě žalovali žalobci jako spoluvlastníci o určení, že jejich nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem, obtížnost jejich zastoupení se tak nijak nelišila od situace, kdy by vlastníkem nemovitostí, na kterých vázne dle katastru nemovitostí zástavní právo, byla jediná osoba. Skutečnost, že nemovitosti jsou ve spoluvlastnictví, se do obtížnosti jejich zastoupení nijak nepromítla, mechanické použití § 12 odst. 4 AT se tak z uvedeného důvodu jeví jako nespravedlivé. V tomto směru soud odkazuje na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 26 Cdo 3964/2015. Za odpovídající principu proporcionality a přiměřenosti považuje soud sazbu odměny stanovené jako společné pro všechny zastoupené (nikoli za každou osobu samostatně).

18. Náklady řízení na straně žalobců představuje zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč, odměna za právní zastoupení 12 400 Kč [za čtyři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/96 Sb. (AT) po 3 100 Kč za jeden úkon dle § 9 odst. 4 písm. b) a § 7 bod 5 AT], náhrada hotových výdajů 1 200 Kč za čtyři úkony po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT, náhrada cestovného 660,70 Kč (za jízdu k jednání soudu z město do město a zpět při ujetých celkem hodnota km osobním automobilem Anonymizováno, RZ SPZ, při kombinované spotřebě 4,5 litrů nafty na 100 km dle technického průkazu, vyhláškové ceně nafty 38,70 Kč za jeden litr a základní náhradě 5,60 Kč za jeden ujetý kilometr), náhrada za ztrátu času 400 Kč (za celkem hodnota půlhodiny po 100 Kč dle § 14 odst. 3 AT) a 21% DPH 3 078,70 Kč. Celkem tak žalobkyni byla na náhradě nákladů tohoto řízení přiznána částka 19 739,40 Kč.

19. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), neboť v řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly její prodloužení. Plnit je žalovaný povinen k rukám právního zástupce žalobců (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, odvolání se podává u Okresního soudu v Prachaticích.

Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti stanovené tímto rozsudkem, lze se jejich splnění domáhat prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.