OSPU 120 C 23/2020-134

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Prokšovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem i místem podnikání adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_008⟫ zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení 140 324 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 140 324 Kč s úrokem z prodlení ve výši

8,05 % ročně od 12. 9. 2017 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Žalobci se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se návrhem doručeným soudu dne 8. 9. 2020 domáhal po žalované zaplacení částky shora s příslušenstvím. Tvrdil, že v rámci své podnikatelské činnosti objednal u žalované dodání zboží dle objednávky z 2. 9. 2017. Před dodáním zboží byla vydána žalovanou zálohová faktura číslo ze 7. 9. 2017, která zněla na cenu objednaného zboží 140 324,34 Kč a byla splatná 8. 9. 2017. Tuto fakturu žalovaný uhradil bezhotovostní platbou dne 8. 9. 2017 na účet uvedený v zálohové faktuře. Dne 11. 9. 2017 mu byl doručen email, v němž mu tehdejší jednatelka žalované sdělila, že zaplacená částka bude„ započtena“ na dluh právnická osoba anonymizováno, jejímž jednatelem žalobce v té době byl. Žalobce dovodil, že tímto žalovaná odstoupila od uzavřené kupní smlouvy. Se započtením dané částky na pohledávku právnická osoba anonymizováno žalobce nesouhlasí. Předžalobní výzvu žalované nezaslal, přesto žádal přiznat náhradu nákladů řízení s odkazem na rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 4730/2016.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s tím, že žalovanou částku přijala, avšak nejedná se zde o bezdůvodné obohacení. Žalobce porušil právní povinnost v rámci jednání za právnická osoba anonymizováno., čímž této vznikla škoda 690 248 Kč, přičemž vznik této škody byl v příčinné souvislosti s jednáním žalobce. právnická osoba byla v prodlení s úhradou faktur vystavovaných žalovanou za dodané zboží. Žalovaná popsala situaci právnická osoba anonymizováno., která se ocitla v insolvenčním řízení i důvody, které jí vedly k provedení zápočtu žalobcem uhrazené částky na její pohledávky za právnická osoba anonymizováno.

3. Jelikož i Vrchní soud v Praze v usnesení ze dne 27. 4. 2021, č. j. Ncp 280/20201-127 uvedl, že nárok žalobce uplatněný žalobou nesouvisí s jednáním žalobce, co by jednatele společnosti právnická osoba, soud blíže nerozepisoval vyjádření žalované týkající se právě této společnosti a jejího vztahu se žalovanou a stejně tak nerozepisoval vyjádření žalobce k tomuto. Z těchto důvodů pak soud neprovedl k důkazu listiny předložené žalovanou týkající se právě právnická osoba anonymizováno a vycházel pouze z důkazů vztahujících se na vzájemná jednání účastníků.

4. Soud zjistil z objednávky č. OV číslo, zálohové faktury a výpisu z účtu, že žalobce s uvedením svého IČ i DIČ objednal dne 2. 9. 2017 u žalované 19 druhů zboží, na které mu žalovaná dne 7. 9. 2017 vystavila fakturu číslo splatnou 8. 9. 2017 a znějící na částku 140 324 Kč. Uvedená částka byla dne 8. 9. 2017 zaslána pod variabilním symbolem odpovídajícím číslu faktury na účet uvedený na faktuře, tj. bankovní účet. Zálohová faktura se týkala objednaného zboží.

5. Z emailu z 11. 9. 2017 soud zjistil, že jméno příjmení za žalovanou sdělila žalobci, že dala pokyn, aby mu zboží nebylo odesláno, že zaslaná částka bude ponechána na prozatímním účtu, až do doby úplného splacení dluhu právnická osoba

6. Dle § 1721 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

7. Dle § 1722 o.z. plnění, které je předmětem závazku, musí být majetkové povahy a odpovídat zájmu věřitele, i když tento zájem není jen majetkový.

8. Dle § 1723 odst. 1 o.z. závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.

9. Dle § 1723 odst. 2 o.z. ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv, se použijí přiměřeně i na závazky vznikající na základě jiných právních skutečností.

10. Dle § 2004 odst. 1 o.z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

11. Dle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

12. Dle § 2991 odst. 1 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Dle § 1982 odst. 1 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

14. Dle § 1982 odst. 2 o.z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

15. Podle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

16. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Ze shora uvedeného vyplývá, že v očekávání obdržení objednaného zboží žalobce jako podnikající fyzická osoba uhradil žalobkyni částku 140 324 Kč. Zboží však neobdržel a peníze mu vráceny nebyly, neboť žalovaná si dané peníze ponechala na částečnou úhradu své pohledávky za právnická osoba anonymizováno. Uvedené nebylo ani sporováno. Souzen tak byl pouze vztah účastníků.

18. V tomto případě žalovaná zasláním zálohové faktury přislíbila, že v případě jejího uhrazení v termínu splatnosti poskytne žalobci objednané zboží. Žalobce svůj závazek uhradit cenu zboží splnil, žalovaná však nikoli. Dle soudu je zřejmé, z emailu z 11. 9. 2017, že žalovaná má zájem na odstoupení od kupní smlouvy, ač to zde není přímo takto sděleno, a žalobce tuto skutečnost přijal. V tom případě však žalovaná měla bez dalšího uhrazenou částku na kupní cenu žalobci vrátit.

19. K zápočtu zaslané částky ve smyslu § 1982 o.z. nemohlo dojít. V případě zápočtu musí jít o vzájemné pohledávky, kdy věřitel jedné pohledávky je zároveň dlužníkem druhé pohledávky a naopak. V tomto případě však žalovaná započetla svou pohledávku za právnická osoba anonymizováno na pohledávku žalobce. Nedošlo k zápočtu vzájemných pohledávek účastníků ani v částečném rozsahu. Skutečnost, že žalovaná měla/má pohledávku za subjektem, jehož jednatelem byl v dané době právě žalobce, na toto nemá vliv. V tomto případě se jedná o vztah mezi žalobcem jakožto podnikající fyzickou osobou a dalším podnikatelem – žalovanou. právnická osoba se předmět řízení netýká, ač je či byla personálně navázána na žalobce.

20. Soud tak dospěl k závěru, že návrh žalobce na zaplacení částky shora vč. úroků z prodlení je důvodný. Žalovaná nevrátila částku, kterou jí žalobce zaslal a bezdůvodně jí zadržuje. Žalovaná je tak povinna vrátit to, oč se obohatila (zaplacená kupní cena v předmětné výši) plněním ze strany žalobce z právního důvodu (závazek z kupní smlouvy), který odpadl. Tím, že tak žalovaná neučinila, se dostala do prodlení s úhradou dané částky.

21. O úrocích z prodlení, které odpovídají zákonné výši ve smyslu § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., bylo rozhodnuto též dle návrhu žalobce příjmení prodlení se žalovaná dostala dnem následujícím po dni, v němž sdělila (email z 11. 9. 2017), jak hodlá s obdrženou částkou naložit.

22. Ve sporu byl zcela úspěšný žalobce, ten však nezaslal žalované výzvu dle § 142a o.s.ř.. Ač mu muselo být zřejmé již od 11. 9. 2017, že žalovaná nehodlá předmětnou částku uhradit, nijak ji k úhradě nevyzval. I to mohlo u žalované vzbudit dojem, že s jejím postupem souhlasí. Dle soudu tedy nelze žalobci přiznat náhradu nákladů toho řízení, na která by mu jinak ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. náležela. Soud neshledal žádné důvody hodné zvláštního zřetele zmiňované v § 142a odst. 2 o.s.ř., proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku II.

23. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř. s přihlédnutím k návrhu žalobce.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho písemného doručení vyhotovení Ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích, a to písemně ve dvou vyhotoveních.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.