OSPU 4 T 67/2023-90

Okresní soud v Pardubicích rozhodl v hlavním líčení konaném dne 21. března 2024 v senátě složeném z předsedy Mgr. Karla Gobernace a soudců Mgr. Pavla Hajdú a Václava Rybyšara,

Obžalovaný

Oleksii Mikheiev, nar. Datum narození obžalovaného, dělník, v ČR naposledy bytem Adresa obžalovaného, v současné době neznámého pobytu (řízení proti uprchlému), státní příslušník Ukrajiny, je vinen, že

I. dne datum krátce před 2:30 hodin řídil v adresa, a to z místa svého bydliště v adresa na čerpací stanici Shell v adresa a zpět vozidlo Anonymizováno Anonymizováno, rz: SPZ, po předchozím požití alkoholických nápojů, ve stavu, pro který nebyl schopen se bezpečně účastnit silničního provozu, načež byl v adresa na parkovišti za domem čp. 1673 v čase 2:29 hod zastaven a kontrolován policejní hlídkou, před kterou u něj byly provedeny v časech 2:31 a 2:37 hodin dvě dechové zkoušky přístrojem Dräger s výsledkem 1,52‰, resp. 1,42‰ alkoholu, tedy vykonával ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, jinou činnost, při které by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku,

II. dne datum v době okolo 2:37 hodin v adresa na parkovišti za domem čp. Anonymizováno v rámci silniční kontroly prováděné hlídkou právnická osoba, ve složení pprap. jméno FO (OEČ: Anonymizováno) a prap. jméno FO (OEČ: Anonymizováno), bezprostředně po provedení druhé dechové zkoušky, kterou byla v dechu obžalovaného zjištěna hladina alkoholu 1,42 ‰, aniž by byl vyzván k zaplacení jakékoliv finanční částky a aniž by jeho protiprávní jednání bylo řešeno na místě v blokovém řízení, nejprve přistoupil k policistovi pprap. jméno FO, přičemž v jedné ruce držel bankovku v nominální hodnotě právnická osoba Kč, napřáhl ji k policistovi v gestu vyzývajícím k převzetí bankovky a současné řekl: „Ne, papíry“, na to se jej policista zeptal, zdali je chce uplatit, obžalovaný však mlčel, proto mu policista sdělil, že teď nic platit nebude a že musí s kolegou sepsat papíry, obžalovaný tedy bankovku stáhl zpět a zastrčil si ji do kapsy bundy, následně, když se policista posadil ke svému kolegovi do služebního vozidla, zaťukal obžalovaný na boční okénko, a když jej policista otevřel, obžalovaný vzniklým otvorem prostrčil do vozidla ruku s bankovku v nominální hodnotě právnická osoba Kč, kterou beze slov položil na palubní desku, a když ji policista prap. jméno FO vzal a vystoupil ven z vozu, aby se obžalovaného dotázal, proč jim ty peníze dal, obžalovaný po chvilce řekl „je to pro úřad“, případně užil pouze výrazu „úřad“, tedy jinému v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu nabídl úplatek a takový čin spáchal vůči úřední osobě, čímž spáchal pod bodem I. přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku, pod bodem II. zločin podplácení podle § 332 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku, a odsuzuje se podle § 332 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 1 (jeden) rok podmíněně.

Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku se výkon trestu odkládá na zkušební dobu v trvání 1,5 (jeden a půl) roku.

Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku se ukládá trest zákazu činnosti ve formě zákazu řízení všech motorových vozidel v délce trvání 1,5 (jeden a půl) roku.

1.Z důkazů provedených v hlavním líčení považoval soud za prokázané, že obžalovaný dne datum krátce před 2:30 hodin řídil v adresa, a to z místa svého bydliště v adresa na čerpací stanici Shell v adresa a zpět vozidlo Anonymizováno Anonymizováno, rz: SPZ, po předchozím požití alkoholických nápojů, ve stavu, pro který nebyl schopen se bezpečně účastnit silničního provozu, načež byl v adresa na parkovišti za domem čp. 1673 v čase 2:29 hod zastaven a kontrolován policejní hlídkou, před kterou u něj byly provedeny v časech 2:31 a 2:37 hodin dvě dechové zkoušky přístrojem Dräger s výsledkem 1,52‰, resp. 1,42‰ alkoholu a dále v průběhu popsané silniční kontroly prováděné hlídkou právnická osoba, ve složení pprap. jméno FO a prap. jméno FO, bezprostředně po provedení druhé dechové zkoušky, kterou byla v dechu obžalovaného zjištěna hladina alkoholu 1,42 ‰, aniž by byl vyzván k zaplacení jakékoliv finanční částky a aniž by jeho protiprávní jednání bylo řešeno na místě v blokovém řízení, nejprve přistoupil k policistovi pprap. jméno FO, přičemž v jedné ruce držel bankovku v nominální hodnotě 2.000 Kč, napřáhl ji k policistovi v gestu vyzývajícím k převzetí bankovky a současné řekl: „Ne, papíry“, na to se jej policista zeptal, zdali je chce uplatit, obžalovaný však mlčel, proto mu policista sdělil, že teď nic platit nebude a že musí s kolegou sepsat papíry, obžalovaný tedy bankovku stáhl zpět a zastrčil si ji do kapsy bundy, následně, když se policista posadil ke svému kolegovi do služebního vozidla, zaťukal obžalovaný na boční okénko, a když jej policista otevřel, obžalovaný vzniklým otvorem prostrčil do vozidla ruku s bankovku v nominální hodnotě právnická osoba Kč, kterou beze slov položil na palubní desku, a když ji policista prap. jméno FO vzal a vystoupil ven z vozu, aby se obžalovaného dotázal, proč jim ty peníze dal, obžalovaný po chvilce řekl „je to pro úřad“, případně užil pouze výrazu „úřad“.

2. Obžalovaný v přípravném řízení vypověděl, k řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu se zcela doznal a nad tímto skutkem vyjádřil lítost. Ke skutku podplácení uvedl, že na Ukrajině je běžné, že pokud se stane cokoliv, vždy je nutné na místě zaplatit finanční obnos policistům, kteří až následně dávají podnět příslušným orgánům, proto bankovku v hodnotě právnická osoba Kč policistům nabízel, jelikož se domníval, že tímto urychlí proces projednávání, i proto při předávání bankovky řekl „To je pro úřad“. Od svých kolegů věděl, že již v minulosti platili pokutu policistům přímo na místě, česky moc dobře neumí a policistům asi špatně porozuměl, nikdy nikoho nechtěl podplácet a celá situace ho velmi mrzí. Hlavní líčení již bylo konáno v řízení proti uprchlému, protože obviněný po svém výslechu v přípravném řízení odcestoval přes Ukrajinu do Ruska, příkaz k zatčení byl vydán datum a dosud nebyl realizován.

3. Vina obžalovaného je u skutku pod bodem I. rozsudku, kromě plného doznání obžalovaného, prokázána listinnými důkazy, konkrétně záznamy o provedených dechových zkouškách, jejichž průběh je zachycen také na kamerovém záznamu a výpovědí svědků, zasahujících policistů jméno FO a jméno FO. Vina obžalovaného u skutku pod bodem II. rozsudku, který obžalovaný nedoznává, je rovněž prokázána výpovědí svědků, zasahujících policistů jméno FO a jméno FO a nepřímo, z hlediska míry ovlivnění obžalovaného alkoholem, případně k objasnění možného nedorozumění stran jazykové bariéry policistů a obžalovaného, také kamerovým záznamem o provedených dechových zkouškách.

4. Svědek jméno FO vypověděl, že datum v noční době, okolo půl třetí ráno, sloužili s kolegou jméno FO, všimnuli si vozidla Ford, rozhodli se ho zastavit v adresa, řidič byl pod vlivem alkoholu, bylo to z něho dost cítit, vyzvali ho k předložení dokladů, doklady u sebe neměl, dále se rozhodli přistoupit ke zkoušce alkoholu, která byla pozitivní, a to i opakovaná zkouška. Poté následovali řidiče do místa jeho bydliště, kde si vzal doklady, cestovní pas, možná i řidičský průkaz a šli zpátky k vozidlu, kde začali vše vypisovat a řidič jim klepal na okénko spolujezdce. Kolega otevřel okénko, a řidič tam dal částka bankovku na palubní desku. Svědek dále uvedl, že peníze vzal a ptal se ho, proč jim peníze dával, on na to vůbec nereagoval, koukal asi 10 sec a svědek k němu natáhl ruku s bankovkou, on si bankovku vzal a řekl něco ve smyslu s úřadem, mohlo to být způsobeno i alkoholem, následně vše potřebné vyplnili a nahlásili na obvodní oddělení, bankovku od svědka si řidič vzal. Svědek doplnil, že si myslí, že jim řidič rozuměl poměrně dobře, neřekl to zcela zřetelně, když mluvil o tom úřadu, spíše to jakoby zamumlal. Při další komunikaci, kterou ještě s řidičem vedli, když mu vysvětlovali, že potřebují jeho doklady, jim řidič ve všem rozuměl, pro doklady jsme poté šli.

5. Svědek jméno FO vypověděl, že měli společnou hlídku s kolegou jméno FO a když vykonávali dohled na BESIP, tak viděli, jak vyjíždí vozidlo Anonymizováno a rozhodli se auto zastavit a provedli kontrolu řidiče, který u sebe neměl žádné doklady, proto ho vylustrovali podle toho, co jim řekl za jméno a provedli s ním dechovou zkoušku, která byla pozitivní, poté dělali zkoušku opakovanou. Řidič uvedl, že bydlí kousek od místa, tudíž s ním došli k němu, on si vzal doklady a vrátili se zpátky k vozidlu, kde začali sepisovat papíry, přičemž jméno FO seděl na místě spolujezdce. Svědek jméno FO dále uvedl, že si šel na zadní sedadla vozidla, kde mají věci, pro flašku vody, a protože už bylo po řešení věci, tak ani on ani kolega neměli zapnuté kamery, vzal si ze zadních sedadel vodu a zavřel zadní dveře vozidla a napil se, a pak k němu ten řidič přistoupil s tím, že mu dával jednu bankovku částka tak, že k němu natahoval ruku se slovy „ne papíry“. Svědek jméno FO dále vypověděl, že na to řidiči řekl, jestli to má brát jako úplatek, že je to protiprávní jednání a také, že teď to nelze vyřešit na místě pokutou, tu jízdu pod vlivem alkoholu, že teď na místě nic platit nebude a potom si sedl na místo spolujezdce a pomáhal kolegovi vypisovat papíry. Po nějaké chvíli zaťukal řidič na jeho okénko, on okénko stáhl, myslel si, že jim řidič něco potřebuje říct, ale on jim hodil jednu bankovku částka na svědkovu pravou stranu na palubní desku. Následně oba policisté vystoupili a znovu řidiče poučili o tom, že to nelze řešit na místě a pokutou, že se to bude muset řešit dále, že teď prostě nic platit nebude. Svědek jméno FO uzavřel, že má dojem, že česky řidič rozuměl, protože když šli pro doklady a bavili se s ním, tak všemu rozuměl a nevyptával se, na jejich dotazy a pokyny reagoval vždy napoprvé a adekvátně, proto si nemyslí, že by tam byla nějaká jazyková bariéra. Bankovku mu vrátili a on si ji zastrčil do kapsy u bundy. Zabavili mu řidičský průkaz a on pan odešel, auto nechal zaparkované tam, kde ho zastavili, bylo to na parkovišti. Po celou dobu služebního zákroku se nezmiňovali, že by měl řidič hradit na místě nějakou pokutu. Vždy, když mu svědek řekl, ať si bankovku vezme, tak si ji vzal.

6. Průběh obou dechových zkoušek a jednání policistů s obžalovaným v jejich průběhu je prokázán kamerovým záznamem službu konajících policistů.

7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že se obžalovaný jednání, které je mu kladeno za vinu, dopustil, přičemž tímto jednáním naplnil pod bodem ad I) rozsudku všechny zákonné znaky skutkové podstaty přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku, protože řídil motorové vozidlo v době, kdy byl ovlivněn alkoholem v míře okolo 1,5 promile alkoholu v dechu, jak je patrné ze záznamů o provedených dechových zkouškách. Dále svým jednáním obžalovaný pod bodem ad II) rozsudku naplnil všechny zákonné znaky skutkové podstaty zločinu podplácení podle § 332 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku, protože jinému v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu nabídl úplatek a takový čin spáchal vůči úřední osobě.

8. Obžalovaný v době, kdy probíhala jeho kontrola ze strany příslušníků policie ČR ve služebních uniformách a poté, co byl s výsledky této kontroly seznámen, kdy nadýchal při obou dechových zkouškách vždy hodnotu kolem 1,5 promile alkoholu v dechu a byly s ním činěny služební úkony, včetně doprovodu do místa jeho bydliště pro doklad totožnosti, nabídl službu konajícímu policistovi jméno FO v době, kdy se tento pohyboval v blízkosti služebního vozidla (šel si pro láhev s pitím do prostoru zadních sedadel služebního vozidla), částku ve výši částka v jedné bankovce této nominální hodnoty se slovy „ne papíry“. Následně byl dotázán, zda má být tato částka brána jako úplatek s tím, že se jedná o protiprávní jednání, načež od jméno FO převzal bankovku zpět, aby později, v době, kdy již byli oba policisté zpět ve služebním vozidle a vyplňovali listiny v souvislosti s provedenou kontrolou na obsah ovlivnění alkoholem obžalovaného, jim obžalovaný zaťukal na okénko služebního vozidla a poté, co okénko stáhli, jim vhodil bankovku nominální hodnoty částka do služebního vozidla na palubní desku se slovy „o úřadu“. Po celou dobu služebního zákroku přitom policisté nedělili obžalovanému, že by měl platit pokutu, naopak mu sdělili, že zaplacením finanční částky na místě nelze situaci řešit. Z kamerového záznamu je také patrné, že obžalovaný poměrně dobře s hlídkou Policie ČR spolupracoval, resp. míra jeho ovlivnění alkoholem nebyla taková, že by nebyl schopen policisty vnímat, případně jim rozumět, o čemž svědčí jeho reakce na výzvu k prokázání totožnosti, kdy hledal doklady ve vozidle (a nenašel je) a zejména dále jeho reakce při provádění obou dechových zkoušek. Ostatně kontakt policistů s obžalovaným byl mnohem delší, než pouhá silniční kontrola, protože jej doprovázeli do nedalekého místa jeho bydliště pro doklad totožnosti, konkrétně pas. Pokud tedy obžalovaný po takto provedených úkonech následně v době, kdy po vrácení se zpět k vozidlu obžalovaného a služebnímu vozidlu hlídky Policie ČR v době, kdy oba příslušníci Policie ČR zpracovávali administrativu, obžalovaný 2 x nabídl bankovku v hodnotě 2 000 Kč se slovy „ne papíry“, případně „na úřad“, pak je, podle názoru soudu, možné učinit spolehlivě závěr o tom, že chtěl ovlivnit služební postup policistů v návaznosti na zjištěný stupeň ovlivnění alkoholem, jakožto řidič motorového vozidla, ve svůj prospěch. Pokud obžalovaný namítal, že jeho spoluobčané v některých případech platili pokuty na místě hlídce Policie ČR, pak by šlo takové jednání akceptovat v době, kdy by byl k zaplacení konkrétní finanční částky příslušníkem Policie ČR vyzván a tomu by odpovídalo i uložení blokové pokuty na místě, ovšem o takový případ se v projednávané věci nejednalo. Naopak poprvé, kdy se obžalovaný snažil částku 2 000 Kč předat jméno FO mimo služební vozidlo a v době, kdy se tento občerstvoval, byl tímto policistou výslovně upozorněn na to, že se jedná o protiprávní jednání. I přes tuto skutečnost pak obžalovaný své jednání vůči hlídce Policie ČR ještě jednou zopakoval, a to v době, kdy zaťukal na okénko služebního vozidla hlídky, která zpracovávala administrativu, a po jeho stáhnutí se znovu pokusil bankovku v hodnotě 2 000 Kč policistům předat. Srozumitelnost jazyka ukrajinského a českého je vzájemně blízká, nehledě na to, že hlídka policie ČR neřešila s obžalovaným nic složitého. Výzva k dechovým zkouškám, výzva k prokázání totožnosti, cesta do bydliště obžalovaného pro cestovní pas, případně řidičský průkaz, stejně jako případná slova „úplatek“, nebo „nelze zaplatit pokutu“, nejsou natolik lingvisticky náročné formulace, aby bylo možné námitky obžalovaného stran nedorozumění s hlídkou Policie ČR akceptovat. Celý služební zákrok trval spolehlivě více než 15 minut (odstup od dechových zkoušek 5 minut a dále cesta do bydliště obžalovaného a zpět a pak ještě administrativa), nebyl proto žádný spěch, který by mohl přispět k tomu, že by obžalovaný něčemu nerozuměl. Je evidentní, že po dotazu jméno FO, stejně jako před ním, když peníze policistovi nabízel, obžalovaný nepoužil formulaci, že peníze předává jako úplatek, protože tato trestná činnost takovým způsobem páchána nebývá, vždy se jedná pouze o více či méně naznačenou nabídku.

9. Naplněna byla objektivní i subjektivní stránka trestných činů, jako forma zavinění byl shledán v obou případech minimálně úmysl nepřímý podle § 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku. Společenská škodlivost činu pro společnost byla v zákonem předpokládané míře naplněna.

10. Při úvaze o druhu a výměře trestu soud vycházel z § 38 odst. 1 a § 39 odst. 1 tr. zákoníku, bylo přihlédnuto ke způsobenému následku, okolnostem případu i způsobu spáchání trestného činu, k osobě pachatele a jeho pohnutce. Obžalovaný se dopustil poprvé trestné činnosti na území České republiky, jedná se tak z dostupných údajů o bezúhonnou osobu, k části žalovaného jednání se navíc plně doznal, byť vzhledem k průběhu dechových zkoušek a kamerovému záznamu službu konajících policistů nelze toto doznání příliš přeceňovat. Pokud jde o jízdu osobním vozidlem, pak se nejednalo o jízdu nijak dlouhou, prakticky v řádu stovek metrů. Trest tak byl ukládán úhrnný podle § 43 odst. 1 tr. zákoníku, symbolický, výchovný, v mezích hranice zákonné trestní sazby podle § 332 odst. 2 tr. zákoníku (trestní sazba 1 rok až 6 let), přičemž trest na samé spodní hranici zákonné trestní sazby, tedy v trvání 1 rok, byl shledán jako dostatečný, se zkušební dobou v trvání 1,5 roku. Současně byl obžalovanému uložen trest zákazu činnosti ve formě zákazu řízení všech motorových vozidel v trvání 1,5 roku. V případech délky zkušební doby i trestu zákazu činnosti bylo přihlédnuto i k časovému odstupu od spáchání trestné činnosti (více než rok) a zejména k tomu, že obžalovaný se fakticky na území ČR dlouhodobě nenachází a není reálný předpoklad, vzhledem k jeho cílové destinaci, že by se na území České republiky ještě vrátil.

Proti tomuto rozsudku lze do osmi dnů od jeho doručení podat k Okresnímu soudu v Pardubicích odvolání. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích. Rozsudek může odvoláním napadnout státní zástupce a obviněný pouze v případě, že není v souladu s dohodou o vině a trestu, jejíž schválení státní zástupce soudu navrhl. Proti rozsudku může podat odvolání poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, pro nesprávnost výroku o náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo o vydání bezdůvodného obohacení, ledaže v dohodě o vině a trestu souhlasil s rozsahem a způsobem náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo vydáním bezdůvodného obohacení a tato dohoda byla soudem schválena v podobě, s níž souhlasil.