OSPU 10 C 272/2025-72

Soud:
Okresní soud v Pardubicích
Spisová značka:
10 C 272/2025-72
Datum rozhodnutí:
2026-02-23
ECLI:
ECLI:CZ:OSPU:2026:10.C.272.2025.1

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Derikovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátkou Jméno advokátky ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 50 190 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky částka, smluvní pokuty ve výši částka a zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši částka k rukám zástupce žalobce Jméno advokátky do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je povinen doplatit soudní poplatek ve výši částka na účet č. č. účtu, VS var. symbol, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne datum domáhal po žalované zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím, tj. zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení a smluvní pokuty ve výši částka. Tvrdil, že žalobce poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.rerum.cz, na které si žalovaná vybrala dle své vlastní volby dostupné parametry – výše požadovaného úvěru v českých korunách a dobu splatnosti úvěru ve dnech. Následně žalovaná vyplnila registrační formulář, kde uvedla své osobní údaje včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Žalovaná dále uvedla heslo pro přístup k jejímu uživatelskému profilu. Registrace a vstup do uživatelskému účtu byly podmíněny souhlasem žalované se smluvní dokumentací, kterou žalovaná odsouhlasila zaškrtnutím příslušného pole formulářů s odkazy na smluvní dokumentaci. Žalovaná dokončila registraci zadáním pětimístného verifikačního SMS do žádosti o úvěr. K ověření žalovanou uvedených údajů byla žalovaná povinna poskytnout žalobci fotokopii svého dokladu totožnosti. Žalovaná se dále zavázala zaplatit žalobci částku ve výši částka prostřednictvím bankovního převodu, jenž je označena jako ověřovací platba, kterou žalobce vyžaduje za účelem ověření totožnosti a majitele bankovního účtu. K ověření výše příjmu žalovaná poskytla žalobci výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy. Žalovaná byla dále žalobcem lustrována ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalované a byla jí schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Dle odst. 10.9. smlouvy o spotřebitelském úvěru byla smlouva podepsána prostřednictvím pětimístného verifikačního SMS kódu, který žalobce zaslal žalované na uvedené telefonní číslo. SMS kód ve znění 58076 žalovaná následně vložila do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobce a odesláním potvrdila svoji vůli být smlouvou vázána. Žalovaná výše uvedenými kroky dne datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum uzavřela s žalobcem smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“). Žalobce poskytl žalované úvěr dne datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, a to převodem z bankovního účtu žalobce na bankovní účet žalované č. č. účtu. Žalobce identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu var. symbol, jenž odpovídá rodnému číslu žalované. Žalovaná se dle odst. 2.1.6. Smlouvy zavázala zaplatit žalobci smluvní úrok ve výši 40 % p.m. z jistiny. Úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaná měla dle odst. 2.1.7. Smlouvy splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 3. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání Smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byla žalobcem opakovaně upomínána. V poslední upomínce ze dne datum byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru ke dni datum a vyzvána k jeho úhradě. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou celého úvěru dne datum. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce odeslané dne datum. Předmětem žaloby je pohledávka v celkové výši částka, skládající se z nesplacené části jistiny ve výši částka a ze smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši částka nejpozději splatných dne datum, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru. Žalobce dále uvedl, že v případě, že by soud neměl nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, požadoval, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. Pro případ prodlení žalované se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % p.d. z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalovaná se do prodlení dostala následující den po dni zesplatnění úvěru, který nastal datum. Žalobce proto požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % p.d., kterou počítá z jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení datum do data odeslání předžalobní výzvy datum, kapitalizovaná výše smluvní pokuty činí částka. Ke dni podání žaloby žalovaná ničeho ani na základě předžalobní výzvy žalobci neuhradila.

2. Usnesením č.j. spisová značka ze dne datum soud žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň ji poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalované společně se žalobou doručeno dne datum.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. S ohledem na skutečnost, že se žalovaná k výzvě soudu dle ust. § 115a občanského soudního řádu (o. s. ř.) nevyjádřila a žalobce s tímto postupem souhlasil již v žalobě, rozhodl soud v souladu se shora citovaným ustanovením bez nařízení jednání, vycházel přitom z obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

4. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. hodnota a Potvrzeními o provedení transakce, bylo zjištěno, že žalobce a žalovaná uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalované úvěr v celkové výši částka, který žalovaná čerpala postupně bezhotovostně dne datum (částka částka), dne datum (částka částka), dne datum (částka částka), dne datum (částka částka), dne datum (2 x částka částka), dne datum (částka částka) a dne datum (částka částka). Smlouva byla uzavřena na dobu úplného splacení úvěru, smluvní úrok byl sjednán ve výši 40 % p.m. Žalovaná se zavázala splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 3. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období, jistinu mohla splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. V případě prodlení žalované byl žalobce oprávněn přistoupit k zesplatnění úvěru. Osobní údaje uvedené žalovanou byly ověřeny z občanského průkazu, jako další dokumenty byly předloženy výplatní pásky žalované za období 1/2024-5/2024 (z těchto bylo zjištěno, že měsíční příjem žalované je cca částka) a výpisy z účtu žalované za období leden–březen 2024. Žalobce pro porušení smluvních povinností žalovanou úvěr zesplatnil, a to dopisem ze dne datum. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána ke splacení celé pohledávky ve výši částka nejpozději do tří dnů, jak bylo prokázáno dopisem žalobce ze dne datum s podacím archem.

5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

10. Podle § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je co do částky částka důvodná, a to z titulu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobce a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 o. z.), na základě této smlouvy žalovaná obdržela postupně úvěr ve celkové výši částka. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o. z.). V případě úvěru posouzení schopnosti žalované splácet úvěr zjevně nebylo provedeno v souladu s ust. § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od datum. Žalobce měl v době uzavírání Smlouvy informaci o tom, že žalovaná dosahuje mzdy cca částka (výplatní pásky 1/2024-5/2024) a dále měl k dispozici výpis z účtu žalované. Žalobce se však otázkou bydlení, vyživovacích povinností, faktických nákladů žalované nezabýval, ani žádné jiné listiny vyžadovány nebyly, žalobce tak rezignoval na povinnost mu kladenou ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Posouzení schopnosti žalované splácet úvěr tedy zjevně nebylo provedeno v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a důsledkem je sankce v podobě neplatnosti smlouvy o úvěru. Primárním cílem zákona o spotřebitelském úvěru je ochrana individuálního spotřebitele "před přijetím neuvážených a nezodpovědných rozhodnutí, plynoucích z neznalosti a nedostatečných zkušeností, jakož i osobních morálně volních vlastností a životních i sociálních poměrů spotřebitele, které mohou zásadním způsobem dopadnout na jeho osobní a rodinnou finanční situaci, postihnout jeho majetek a ohrozit uspokojování základních životních potřeb, ekonomickou funkci rodiny a společenský status jejich členů, vč. narušení jejich sociálních vztahů". Spotřebitel je tak chráněn "i před sebou samotným" a vlastním neúměrným zadlužováním, resp. přijímáním takových dluhů, které by v budoucnosti nebyl schopen splácet. Sekundárně je pak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy.

12. Pouze jazykový výklad nové právní úpravy účinné od datum a obsažené v § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. by (zejména vzhledem k druhé větě § 87 odst. 1) mohl nasvědčovat, že touto změnou došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele. Tento závěr je však vyvrácen rozsudkem Evropského soudního dvora z datum ve věci vedené pod sp. zn. C679/18, jejímž předmětem byla žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Okresního soudu v adresa (Česká republika) ze dne datum, došlým Soudnímu dvoru dne datum, který jednoznačně uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

13. Vzhledem k tomu, že na základě neplatného právního úkonu bylo poskytnuto plnění ze strany žalobce žalované ve výši částka, přichází pouze nárok žalobce na vydání bezdůvodné obohacení ve výši částka, když žalovaná dosud žalobci ničeho neuhradila. Žalované tak bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku částka, ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. S ohledem na skutečnost, že smlouva o spotřebitelském úvěru z důvodu porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je neplatná (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.) a soudu zároveň nejsou známy možnosti spotřebitele vrátit dluh (žalovaná zůstala v řízení pasivní), stanovil soud žalované lhůtu ke splnění povinnosti vrátit žalobkyni poskytnuté prostředky podle § 160 odst. 1, věta před středníkem, o. s. ř., tedy do tří dnů. Prodlení žalované jako spotřebitele se splněním dluhu tak nenastane před uplynutím takto stanovené lhůty.

14. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když každý z účastníků měl ve věci pouze částečný úspěch (žalobce co do 59,77 % a žalovaná co do 40,23 %). Po odečtení úspěchu a neúspěchu ve věci tak má žalobce nárok na přiznání nákladů řízení co do 19,54 %. Náklady žalobce byly v plné výši představovány zaplaceným soudním poplatkem v částce částka, odměnou advokáta za 2,5 úkony právní pomoci po částka (§ 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, jednoduchou předžalobní výzvu a podání žaloby, 3 x částka paušál za úkony shora (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a 21 % DPH. Celkem byly náklady žalobce představovány částkou částka, ze které mu byla jako náklady řízení přiznána částka částka. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř).

15. S návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu žalobce uhradil soudní poplatek ve výši částka. Jelikož elektronický platební rozkaz nebyl vydán, byla žalobci v souladu s položkou 2 bod 2. a položkou 1 bod 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků uložena povinnost doplatit ještě částka.

16. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když nebyly shledány důvody pro stanovení lhůty delší či ve splátkách.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, písemně, ve dvojím vyhotovení, ve lhůtě 15 dní ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Pokud nebude soudní poplatek uhrazen do 30 dnů po marném uplynutí lhůty jeho splatnosti, předá soud pohledávku k vymáhání místně příslušnému celnímu úřadu.