OSPU 10 C 316/2025-61

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Derikovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátkou Jméno advokátky ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ zastoupená obecným zmocněncem Anonymizováno ⟪LB:lb_009⟫ bytem Anonymizováno ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení 20 057 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 498 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč, splatných vždy do každého 25. dne příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy tento rozsudek nabude právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť jedné z nich.

II. Řízení se částečně co do částky 1 502 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 1 502 Kč od 31. 3. 2025 do zaplacení, zastavuje.

III. Žaloba se co do částky 6 057 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 18 555 Kč od 31. 3. 2025 do zaplacení, zamítá.

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 634 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně Jméno advokátky do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna doplatit na účet ČR – Okresního soudu v adresa-Anonymizováno VS: var. symbol soudní poplatek ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 14. 11. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 20 057 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 057 Kč od 31. 3. 2025 do zaplacení. Tvrdila, že žalobkyně (Jméno žalobkyně., IČ Anonymizováno) nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 12. 2024 se společností právnická osoba, IČ IČO (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“). Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou dne 23. 12. 2024 Smlouvu o úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“), na základě které poskytl žalované úvěr ve výši 14 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 30. 3. 2025. Žalovaná načerpaný úvěr do dne splatnosti nesplatila a dostala se do prodlení s vrácením úvěru. Žalovaná se ve smlouvě zavázala uhradit smluvní úrok ve výši 6 057 Kč. Předmětem návrhu je pohledávka v celkové výši 20 057 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 14 000 Kč a smluvního úroku 6 057 Kč nejpozději splatných dne 30. 3. 2025, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po datu splatnosti úvěru z nesplacené jistiny. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.Anonymizováno.cz, na které si žalovaná vybrala dle své vlastní volby dostupné parametry – výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Následně se seznámila s veškerými poplatky za poskytnutí úvěru a úroky spojenými s požadovaným úvěrem a vyplnila registrační formulář, kde napsala své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Poté byla žalovaná obeznámena s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními, plynoucími z uzavření smlouvy. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy vůči původnímu věřiteli. Původní věřitel úvěr žalované vyplatil dne 23. 12. 2024 převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. účtu, platba byla identifikována uvedením variabilního symbolu var. symbol. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu, a to i formou předžalobní upomínky ze dne 15. 8. 2025. Žalobkyně dále uvedla, že pokud by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, tak aby nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované.

2. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 12. 2024 mezi společností právnická osoba, jako původním věřitelem a postupitelem a společností Jméno žalobkyně. (žalobkyně), jako postupníkem a novým věřitelem, čímž prokázala aktivní legitimaci ve sporu. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 15. 8. 2025.

3. K výzvě soud žalobkyně doplnila, že žalovaná souhlasila, že za účelem ochrany svých majetkových práv a v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy může využívat informace z dlužnických registrů, konkrétně z registrů SOLUS, z.s.p.o., CNCB – Czech Non-Banking právnická osoba, z.s.p.o. a právnická osoba. Úvěruschopnost žalované byla vyhodnocena na základě tvrzení žalované o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobkyně nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Žalovaná dále prohlásila, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, není si vědoma, že by byla evidována v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie. V interní databázi věřitele, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, či v databázi neplatných dokladů právnická osoba a nejsou známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho dluhů a povinností.

4. Podáním doručeným soudu dne 1. 6. 2026 vzala žalobkyně žalobu částečně co do částky 1 502 Kč včetně příslušenství zpět, neboť žalovaná před podáním žaloby uhradila původnímu věřiteli dne 31. 1. 2025 částku 754 Kč a dne 18. 3. 2025 částku 748 Kč. Nadále se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 18 555 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 31. 3. 2025 do zaplacení. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku a řízení podle § 96 odst. 1, 2 a 4 občanského soudního řádu (o. s. ř.) částečně co do částky 1 502 Kč včetně zákonného úroku zastavil.

5. Usnesením č.j. spisová značka ze dne 16. 3. 2026 soud žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň ji poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalované včetně žaloby doručeno dne 26. 3. 2026.

6. Žalovaná uvedla, že si půjčku vzala se svým otcem, dostala se ale z důvodu finanční tísně do prodlení s úhradou, snažili se danou situaci s původním věřitelem řešit, ale bezvýsledně. Žalovaná požádala o možnost úhrady dlužné částky ve splátkách.

7. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě, a žalovaná se k výzvě soudu dle ust. § 115a o. s. ř. nevyjádřila (soud má za to, že souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání), rozhodl soud bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

8. Smlouvou o úvěru č. hodnota ze dne 23. 12. 2024, Obchodními podmínkami a platebními informacemi měl soud prokázáno, že společnost právnická osoba poskytla žalované úvěr ve výši 14 000 Kč, který žalovaná čerpala dne 23. 12. 2024. Úvěr byl poskytnut na 12 měsíců, výše minimální měsíční splátky činila 5 % výše jistiny + úrok přirostlý za předchozích 30 dní, zápůjční úroková sazba činila 279,83 % ročně, RPSN 660 %. Žalovaná v souladu se Smlouvou úvěr nesplácela. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu, jak vyplývá z dopisu ze dne 15. 8. 2025.

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.

14. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 o. z.), na základě níž žalovaná čerpala úvěr v celkové výši 14 000 Kč, který se s úrokem zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o. z.), kde právní předchůdce žalobkyně vystupuje v postavení podnikatele (§ 420 o. z.), a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.). Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila. Soud má za to, že posouzení schopnosti žalované splácet úvěr právním předchůdcem žalobkyně zjevně nebylo provedeno v souladu s ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru a důsledkem je sankce v podobě neplatnosti smlouvy o úvěru. Žalobkyně k otázce posuzování úvěruschopnosti neposkytla žádná další tvrzení ani důkazy, neboť s příslušnou dokumentací týkající se zkoumání úvěruschopností žalované nedisponuje.

15. Vzhledem k tomu, že na základě neplatného právního úkonu bylo poskytnuto plnění ze strany právního předchůdce žalobkyně žalované ve výši 14 000 Kč, přichází pouze nárok žalobkyně na vydání bezdůvodné obohacení ve výši 12 498 Kč, neboť žalovaná na svůj dluh zaplatila celkem 1 502 Kč. Žalované tak bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 12 498 Kč, ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

16. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když každý z účastníků měl ve věci pouze částečný úspěch (žalobkyně co do 62,31 % a žalovaná co do 37,69 %). Po odečtení úspěchu a neúspěchu ve věci tak má žalobkyně nárok na přiznání nákladů řízení co do 24,62 %. Náklady žalobkyně byly v plné výši představovány soudním poplatkem v částce 1 000 Kč, odměnou advokáta za 2,5 úkonů právní pomoci po 400 Kč za převzetí věci, jednoduchou předžalobní výzvu a podání návrhu (§ 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3 x 100 Kč paušál (§ 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a 21 % DPH. Celkem byly náklady žalobkyně představovány částkou 2 573 Kč, ze které jí byla jako náklady řízení přiznána částka 634 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám advokáta žalobkyně (platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř).

17. Lhůta k plnění uložené povinnosti žalované (výrok I. a IV.) byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., kdy soud umožnil úhradu dlužné částky ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně (pod ztrátou výhody splátek) a ohledně nákladů řízení byla poskytnuta žalované lhůta delší, a to 2 měsíce. V důsledku toto rozhodnutí soudu nemůže být ve svém výsledku na úkor žalobkyně jako věřitele, když za předpokladu řádného splácení se žalobkyně pravděpodobně domůže úhrady dříve, než cestou exekuce (dlužná částka by měl být uhrazena v horizontu cca 14 měsíců).

18. S návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyně uhradila soudní poplatek ve výši 803 Kč. Jelikož elektronický platební rozkaz nebyl vydán, byla žalobkyni v souladu s položkou 2 bod 2. a položkou 1 bod 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků uložena povinnost doplatit ještě 200 Kč.

19. Lhůta k plnění povinnosti žalobkyně ve výroku V. byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, písemně, ve dvojím vyhotovení, ve lhůtě 15 dní ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Pokud nebude soudní poplatek uhrazen do 30 dnů po marném uplynutí lhůty jeho splatnosti, předá soud pohledávku k vymáhání místně příslušnému celnímu úřadu.