OSPU 20 C 105/2026-70

Okresní soud v Pardubicích rozhodl soudkyní JUDr. Ditou Prokšovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně A., IČ: IČO žalobkyně A ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobkyně A ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený Jméno žalobkyně B, advokátem ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa žalobkyně A ⟪LB:lb_005⟫ zn. Anonymizováno ⟪LB:lb_006⟫ proti ⟪LB:lb_007⟫ žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované ⟪LB:lb_008⟫ bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_009⟫ o zaplacení 20 870,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 19 500 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Co do úroku z prodlení v zákonné výši 11,5 % ročně z částky 22 288,29 Kč od 14. 2. 2026 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku 2 788,29 Kč, co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky 1 000 Kč a co do částky 370,50 Kč se návrh zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v adresa-Anonymizováno/Anonymizováno pod VS var. symbol soudní poplatek ve výši 208 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 359,50 Kč k rukám jejího zástupce Jméno žalobkyně B do patnácti dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala žalobou podanou dne 11. 3. 2026 zaplacení částky 19 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z 22 288,29 od 14. 2. 2026 do zaplacení, kapitalizovaného úroku 2 788,29 za dobu 16. 10. 2025 – 13. 1. 2026 a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč představující náklady na dvě odeslané upomínky a dále smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky za dobu následujícím po dni k plnění uvedeném v předžalobní výzvě až do dne sepsání žaloby, tj. 370,50 Kč. Tvrdila, že dne 17. 9. 2025 uzavřela se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota, na základě které poskytla žalované úvěr až do výše 19 500 Kč, který žalovaná fakticky načerpala. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v minimálních měsíčních splátkách splatných vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce v minimální částce 975 Kč. Žalovaná neuhradila minimální splátku splatnou 15. 10. 2025. Již durhou upomínkou z 5. 11. 2025 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné splátky, avšak ta své závazky ani poté nesplnila. Žalobkyně proto přistoupila v souladu se smlouvou k zesplatnění úvěru, a to oznámením o zesplatnění ze dne 30. 1. 2026. Úvěruschopnost žalované byla posouzena. Vycházeno bylo z porovnání příjmů a výdajů žalovaného a způsobu plnění jeho dosavadních závazků. Totožnost žalovaného si žalobkyně ověřila z občanského průkazu a ještě z druhého dokladu totožnosti, pořídila kompletní výpisu z bankovního účtu žalovaného za poslední tří kalendářní měsíce a pro analýzu jeho finanční situace vycházela k pokročilého modelu zahrnující i ekonomické podmínky a trendy na finančním trhu. Dále v individuálních případech má žalobkyně k dispozici výplatní pásky či potvrzení o příjmu žalovaného alespoň za tři měsíce, rozsudek o výživném, dohodu o výkonu pěstounské píče, nájemní smlouvu, důchodový výměr, smlouvu o založení bankovního účtu a potvrzení o trvalém pobytu. Nahlížela do insolvenčního rejstříku, databáze odcizených dokladů, SOLUSu, Centrální evidence exekucí. Zjistila tak, že žalovaný si může dovolit splácet nové závazky 975 Kč měsíčně. Vycházela přitom z deklarovaného příjmu žalované a zjištěného příjmu na účtu, nákladů na bydlení deklarovaných i zjištěných z účtu, nákladů na domácnost. Žalovaná neuhradila ničeho.

2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, přičemž žaloba jí byla řádně doručena do její datové schránky dne 29. 5. 2026. Pouze se dotázala, zda se může domluvit na splátkách 1 500 Kč.

3. Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“), neboť s tím žalovaná souhlasila, resp. se na výzvu nevyjádřila, a žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobním návrhu.

4. Smlouvou o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota vč. přílohy 1 a dalších listin, bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaná tuto uzavřely dne 17. 9. 2025, na jejím základě byly žalované poskytnuty prostředky resp. úvěrový rámec do výše 19 500 Kč, které měly být žalovanému vyplaceny jednorázově na účet uvedený ve smlouvě, a to č. č. účtu. Úvěr byl sjednán na dobu neurčitou, úroková sazba byla sjednána na 57,99% p.a. Žalovaná se zavázala splatit poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve v minimální splátce, jejíž výpočet byl stanoven v čl. 5.1. smlouvy, vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Adresa pro doručování určená žalovanou ve smlouvě byla shodná s jejím trvalým bydlištěm – adresa, emailovou adresu uvedla: e-mail. Účastníce se ve smlouvě dále mj. dohodly (čl. 5.4.), že v případě zaslání upomínek žalované na úhradu dlužné částky bude žalobkyně účtovat 500 Kč. Totožnost žalovaného žalobkyně zjistila z předloženého občanského a řidičského průkazu, jejichž kopie si pořídila a soudu doložila.

5. Dle detailu pohybu bylo zjištěno, že na účet uvedený ve smlouvě bylo zasláno 19 500 Kč dne 17. 9. 2025.

6. Ze základních informací spotřebiteli, datového výstupu z Credit Info CEE a dalších listin soud zjistil, že se poskytovatel úvěru - žalobkyně snažil zjišťovat úvěruschopnost žalované. Vycházela ze zjištění, že občanský průkaz, který žalovaná předložila, není ztracený či odcizený, že se žalovaná nenachází v procesu insolvence, není vedena proti ní aktivní exekuce, má výbornou platební morálku, ničeho nesplácí, není proti ní vedena aktivní exekuce, její příjem činí 18 976 Kč, když sama si nahlásila 30 000 Kč měsíčně, náklady na bydlení žalované žalobkyně vyhodnotila 12 000 Kč, ač žalovaná uvedla 15 000 Kč. Žalobkyně kalkulovala s náklady na potraviny a běžné zboží domácnosti žalované ve výši 6 300 Kč/6 000 Kč. Bylo přihlédnuto i finančním závazkům žalované 8 000 Kč. Po zhodnocení všech vstupních hodnot dospěla žalobkyně k závěru, že žalovaná je úvěruschopná.

7. Z přehledu bankovních transakcí soud zjistil, že v období před uzavřením smlouvy měla žalovaná měsíční příjem od právnická osoba. kolem 12 000 Kč v průměru, hradila stokorunové až tisícikorunové částky v obchodem s potravinami či spotřebním zbožím (Pepco, DM, Tesco, Albert,…). Také obdržela každý měsíc, a to i opakovaně částky v řádech stokorun či nižších tisíců Kč prostřednictvím ThePay, která jak je soudu známo z úřední povinnosti, také poskytuje půjčky či úvěry.

8. Z upomínek z 20. 10. 2025, písemné i emailové, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou na adresu pro doručování uvedenou ve smlouvě k úhradě dlužných 975 Kč + 500 Kč za upomínku. Upomínkou č. hodnota z 5. 11. 2025 pak byla žalovaná vyzvána opět k úhradě dlužných 975 Kč a dvou nákladů na upomínky, tj. 2x 500 Kč.

9. K úhradě celkové částky 28 308,29 Kč (19 500 Kč na jistině úvěru + úrok 2 788,29 Kč, náklady upomínání 1 000 Kč a náklady právního zastoupení 5 020 Kč) byla žalovaná s upozorněním na možné soudní řízení vyzvána dopisem zástupce žalobkyně z 30. 1. 2026.

10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „Obč.Z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 1968 Obč.Z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle § 1970 Obč.Z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Dle § 2993 věty prvé Obč.Z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

16. V souladu s rozsudkem Soudního dvora (druhého senátu) sp. zn. C-679/18 ze dne 5. března 2020 je soud povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru prověřit úvěruschopnost spotřebitele, a přihlédnout k neplatnosti smlouvy i v případě, že spotřebitel neplatnost sám nenamítne.

17. Po provedeném dokazování soud shledal, že žalobní návrh je důvodný pouze co do 30 000 Kč.

18. V prvé řadě se soud zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování poskytovatel úvěru vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Nemůže se však spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. spisová značka ze dne 1. dubna 2015). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. Tato neplatnost je podle shora citovaného rozsudku Soudního dvora sp. zn. C-679/18 absolutní, soud je k ní proto povinen přihlížet z úřední povinnosti.

19. Žalobkyně nesplnila svou povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (úvěruschopnost), když si pro účely posouzení úvěruschopnosti neověřila dostatečně měsíční příjmy i výdaje žalované. Prokázány nebyly žádné výdaje, nebyly tyto doloženy, nebylo zjištěno, zda a jaké má v době uzavírání předmětné smlouvy výdaje s bydlením, jistě vynakládala tisícové částky na stravu, oblečení, hygienu, dopravu, pojištění apod., když dle soudu jsou výdaje uvedené v hodnocení klienta se soudu jeví podhodnocené. Žádné důkazy k tomuto nebyly předloženy ani označeny. Je tak zjevné, že žalobkyně nevyhodnotila finanční situaci žalované dostatečně. Posouzení úvěruschopnosti proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů. Přestože žalobkyně zjevně nemohla ekonomickou situaci žalované s odbornou péčí vyhodnotit, úvěr 19 500 Kč poskytla.

20. S návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyně uhradila soudní poplatek ve výši 836 Kč. Jelikož elektronický platební rozkaz nebyl vydán, byla žalobkyni v souladu s položkou 2 bod 2. a položkou 1 bod 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků uložena povinnost doplatit ještě 208 Kč (výrok III.). Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř.

21. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Předmětem řízení není pouze žalovaná částka, nýbrž taktéž požadované příslušenství, tj. úrok a úrok z prodlení. O tomto předmětu řízení musel soud rozhodnout a podle míry úspěchu obou účastníků ve vztahu k takto vymezenému předmětu řízení pak bylo rovněž nutné rozhodnout o náhradě nákladů řízení. Poměr úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci byl stanoven s ohledem nejen na požadovanou a soudem přiznanou jistinu, ale i s ohledem na úroky z prodlení za dobu do dne vyhlášení rozsudku. Ve věci byla žalobkyně úspěšná z 79 % a náleží jí tak náhrada nákladů řízení ve výši 58 % (79 % úspěch mínus 21 % neúspěch). Náhrada náklad řízení žalobkyně by v plné výši činila 2 344 Kč - § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif – AT), odměna advokáta za 2,5 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) po 400 Kč, celkem 1 000 Kč, 3x paušální náhrada podle § 14b odst. 6 písm. a) AT po 100 Kč, celkem 1 300 Kč a náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 044 Kč celkem. Z této částky pak 58 % činí právě 1 359,50 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady nahradit k rukám advokáta.

22. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř. s přihlédnutím k návrhu žalobkyně. Žalovaná neuhradila ani první splátku, ke které se zavázala. Od 29. 5. 2026, kdy obdržela žalobní návrh, mohla začít šetřit, a i již v minulosti mohla splátky na úhradu dlužné částky zaslat. Na případných splátkách se mohou účastníci dohodnout i nyní.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí, a to písemně ve dvojím vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Nebude-li soudní poplatek uhrazen do 30 dnů po marném uplynutí lhůty jeho splatnosti, předá soud pohledávku k vymáhání místně příslušnému celnímu úřadu – Celnímu úřadu Liberec.