OSPV 14 C 190/2021-64

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ zastoupená opatrovnicí advokátkou anonymizováno jméno příjmení, ⟪LB:lb_005⟫ sídlem ulice a číslo, PSČ obec ⟪LB:lb_006⟫ o vyklizení bytu,

I. Žaloba na uložení povinnosti žalované vyklidit a vyklizený žalobci předat byt číslo v domě adresa or. číslo na ulici příjmení, číslo obec, o velikosti 1+0 s příslušenstvím v 8. podlaží uvedeného domu, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. O povinnosti žalobce zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Prostějově plnou náhradu nákladů řízení bude rozhodnuto samostatným usnesením poté, co bude rozhodnuto o náhradě nákladů opatrovníka žalované.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Prostějově dne datum domáhal proti žalované povinnosti vyklidit ve výroku tohoto rozhodnutí specifikovaný byt. Návrh odůvodnil tím, že žalobce je vlastníkem bytovému domu v obec, na ulici adresa, č. o. anonymizováno, na p. číslo zapsaný na list vlastnictví, v k.ú. a obci a okrese obec, u stát. instituce, stát. instituce a v tomto bytovém domě se nachází byt, který je konkretizován ve výroku tohoto rozhodnutí (dále jen Byt) s příslušenstvím, jehož rozsah vyplývá proto z protokolu o převzetí bytu, evidenčního listu. Byt je ve správě právnická osoba Žalobce uzavřel se žalovanou dne datum nájemní smlouvu na dobu určitou. Doba nájmu skončila ke dni datum a to na základě dodatku k nájemní smlouvě, který byl uzavřen dne datum. Od té doby žalovaná užívá byt bez právního důvodu, na výzvy nereagovala a byt žalobci nepředala. Žalobce nemá zájem se žalovanou uzavírat novou nájemní smlouvu, a proto byla žalované dne datum zaslána předžalobní výzva k vyklizení, na kterou nereagovala. Žalovaná dne datum uzavřela se žalobcem dohodu o uznání dluhu ohledně částky 16.831 Kč, z titulu dlužného nájemného.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne datum. Tvrdila, že nemůže byt vyklidit, protože nemá možnosti jiného bydlení. Poukázala na opatrovnické řízení vedené u nadepsaného soudu pod sp. zn. spisová značka, o omezení její svéprávnosti a opatrovnictví. Zdůraznila, že v této věci byl již vyhotoven znalecký posudek, kde znalec konstatoval, že duševní poruchy žalované omezují schopnost samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života a pečovat o svoji osobu. Z těchto důvodů měla za to, že ve věci by nemělo býti dále pokračováno.

3. Žalobce prostřednictvím svého advokáta nesouhlasil s přerušením řízení a na žalobě dále setrval.

4. Okresní soud v Prostějově usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací ustanovil žalované opatrovníka pro toto řízení, advokátku anonymizováno jméno příjmení a toto rozhodnutí nabylo právní moci dne datum. Soud takto procesně postupoval z důvodu řízení vedeného proti žalované pod sp. zn. spisová značka, ve které byl vydán dne datum dosud nepravomocný rozsudek, pod č. j. číslo jednací, kterým byla žalovaná omezena ve svéprávnosti na dobu 5 let, počítanou od právní moci tohoto rozsudku. příjmení jiné také v rozsahu omezení způsobilosti nakládat s finančními prostředky a veškerým majetkem, jejichž hodnota převyšuje částku 800 Kč, 1x za 14 dnů, v témže rozsahu také uzavírat smlouvy. Vzhledem k výsledku tohoto opatrovnického řízení, ze kterého pro nalézací soud vyplynulo, že žalovaná zřejmě není schopna z důvodu duševní poruchy hájit sama své zájmy v této konkrétní věci, jí byl ustanoven opatrovníkem advokát.

5. Opatrovnice žalované na soudním jednání poukázala na to, že by vyhovění žaloby vzhledem ke zjištěnému zdravotnímu stavu žalované, bylo v rozporu s dobrými mravy. Zdůraznila, že probíhá řízení o omezení svéprávnosti žalované, byť nebylo pravomocně skončeno, ale je třeba zvážit, zda by v případě vydání vyhovujícího rozhodnutí v projednávané věci nebylo zasaženo do práv žalované a nebyla jí tímto rozhodnutím způsobena újma.

6. Soud ve věci provedl dokazování těmito listinami:

Výzvou k vyklizení z datum, včetně doručenky, výzvou k úhradě pohledávky z datum, včetně doručenky, vyúčtováním služeb za období anonymizováno – anonymizováno rok, vývojem plateb žalované, výpočtovým listem platným od datum, včetně dodejky a doručenky, nájemní smlouvy z datum, nájemní smlouvy z datum, dodatky k nájemní smlouvě z datum, z datum, protokolem o převzetí bytu, uznáním dluhu z datum a rozsudkem zdejšího soudu č. j. číslo jednací, z nichž zjistil následující skutkový stav.

7. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobce, jako vlastník předmětného bytového domu v obec, ulice ulice a číslo, č. o. anonymizováno, je aktivně legitimován pro toto řízení, stejně tak nebylo sporným ani to, že žalovaná v předmětném bytovém domě, ve vlastnictví žalobce, užívá byt číslo v 8. podlaží o velikosti 1+1 a další zařízení s příslušenstvím, jak bylo zjištěno z protokolu o převzetí bytu a evidenčního listu. Tím je rovněž dána pasivní procesní legitimace žalované pro toto řízení. Žalobce (pronajímatel) a žalovaná (nájemce), uzavřeli nájemní smlouvu dne datum, ve které byl sjednán nájemní vztah na dobu od datum do datum s nájemným ve výši 2.819 Kč měsíčně. Po uplynutí doby, na kterou byla sjednána původní nájemní smlouva, byla uzavřena další nájemní smlouva z datum a dodatkem k této nájemní smlouvě ze dne datum byl nájemní vztah prodloužen na dobu určitou do datum (zjištěno z nájemní smlouvy z datum a dodatku z datum). Po tomto datu nebylo prokázáno, že by žalovaná měla k Bytu právní titul, na základě kterého by mohla Byt užívat. Od datum žalovaná v Bytě bydlí bez právního důvodu. Důvodem, proč žalobce nebyl ochoten se žalovanou uzavřít další nájemní smlouvu je zřejmý a byl prokázán listinou - uznáním dluhu, který žalovaná podepsala dne datum, ze kterého soud zjistil, že žalovaná vůči žalobci, jako věřiteli, uznává dluh ve výši 16.831 Kč a tento dluh vyplývá z nájemní smlouvy, kterou žalobce jako pronajímatel a žalovaná jako nájemkyně uzavřeli. Existence dluhu žalované na nájemném byla prokázána rovněž přehledem plateb žalované, včetně přehledu předpisů nájemného a jejich úhrady za období od srpna 2018 do května 2021, kdy bylo provedeno vyúčtování a zjištěn rozdíl - 53.269 Kč. Opatrovnice žalované existenci dluhu nezpochybnila.

Z rozsudku zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, který z důvodu odvolání žalované nenabyl právní moci, soud zjistil, že usnesením nadepsaného soudu ze dne datum bylo zahájeno řízení o omezení svéprávnosti posuzované celé jméno žalované (žalované) a řízení o opatrovnictví posuzované a to z podnětu stát. instituce, odboru sociálních věcí. Již z tohoto podnětu bylo zřejmé, že žalovaná od roku 2013 žila v ubytovacím zařízení na ulici ulice v obec a z důvodu nespolehlivosti v úhradách byla ubytovací smlouva žalované ukončena v roce 2018. Zpracovatelka podnětu zajistila pro žalovanou nájem městského bytu zvláštního určení, kde je nízké nájemné a jistota bydlení za podmínky řádného hrazení nájemného. Žalovaná však tuto povinnost nesplnila a opět dluží nájemné. Soud vyhověl podnětu a omezil žalovanou uvedeným rozsudkem ve svéprávnosti na dobu pěti let, počínaje právní mocí výroku rozsudku a rozhodl, že žalovaná mimo ostatní není způsobilá nakládat s finančními prostředky a veškerým majetkem, jejichž hodnota převyšuje částku 800 Kč 1 krát z a14 dní, ve stejném rozsahu není způsobilá uzavírat smlouvy. Soud takto rozhodl na základě závěrů znalce příjmení jméno příjmení ve znaleckém posudku, z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, včetně výslechu znalce, z nichž zjistil, že žalovaná trpí lehkou demencí, s omezenou schopností hospodařit s financemi a zajistit si veškeré záležitosti související se samotným žitím a poruchou s bludem s postpsychotickým defektem. Znalec konstatoval, že posuzovaná není schopna samostatně uzavírat smlouvy nájemní, smlouvy o poskytování sociálních služeb, je ale schopna si koupit zboží do celkové hodnoty 800 Kč a schopna darovat movitou věc do ceny 800 Kč. Znalec konstatoval, že žalovaná není schopna zcela samostatně vyřizovat své záležitosti, co se týče jednání na úřadech v souvislosti s podáním žádosti o přiznání dávek státní podpory, vyřizování záležitostí ohledně bytu, apod., i zde je třeba alespoň dohled.

Podle ustanovení § 2225 odst. 1 a 2 o. z. Při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu.

Při odevzdání věci si nájemce oddělí a vezme vše, co do věci vložil nebo na ni vnesl vlastním nákladem, je-li to možné a nezhorší-li se tím podstata věci nebo neztíží-li se tím nepřiměřeně její užívání.

Podle ustanovení § 2262 odst.1o.z. odmítne-li nájemce byt vyklidit, může pronajímatel navrhnout soudu, aby rozhodl o vyklizení bytu; nepodá-li však návrh do deseti dnů po nájemcově odmítnutí, právo domáhat se vyklizení bytu zaniká.

8. Soud zjištěný skutkový stav posoudil podle citované právní úpravy a dospěl k tomuto právnímu závěru.

9. Žalobce se v projednávané věci domáhá ochrany před zásahem do svého vlastnického práva k předmětné nemovitosti, kde se nachází Byt, ke kterému dochází ze strany žalované, ve smyslu ust. § 1040 o. z. Žalovaná na výzvy k vyklizení nereaguje. Předpokladem úspěšnosti takové žaloby je, že žalobce prokáže, že je vlastník Bytu, ke kterému se vázala nájemní smlouva uzavřená se žalovanou a že současně dochází ze strany žalované k zásahu do jeho vlastnického práva tím, že žalovaná užívá Byt a že jí k tomuto užívání již nesvědčí žádný právní titul. Soud konstatuje, že žalobce prokázal aktivní procesní legitimaci pro toto řízení, je vlastníkem nemovitosti, ve které se nachází Byt a Byt přenechal žalované z titulu opakovaně uzavírané nájemní smlouvy na dobu určitou (nájemní smlouva datum a nájemní smlouva z datum včetně jejich dodatků). Nájemní vztah mezi účastníky skončil ke dni datum, když žalobce další nájemní smlouvu na dobu určitou se žalovanou neuzavřel, neboť žalovaná opakovaně neplnila povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy a to, nehradila nájemné. Lze tedy konstatovat, že v řízení bylo prokázáno, že od datum žalované k užívání Bytu nesvědčí žádný právní titul. Současně žalovaná byla vyzvána k vyklizení bytu předžalobní výzvou dne datum. Výzva jí byla doručována na adresu, kde se žalovaná s ohledem na zjištěné okolnosti případu nyní již protiprávně zdržuje. Žalobce se pokusil kromě výzvy k vyklizení bytu vést žalovanou k úhradě pohledávky, tedy pohledávky vzniklé z titulu užívání Bytu žalovanou bez právního titulu, kdy se žalovaná z důvodu bezdůvodného obohacení za období od datum do datum obohatila o částku 18.094 Kč. Tato výzva k vyklizení a uhrazení byla žalované doručena do vlastních rukou dne datum bez jakékoliv odezvy. Soud proto konstatuje, že v tomto případě byly splněny všechny zákonné předpoklady pro to, aby žaloba mohla býti úspěšná. Soud však přihlédl k tomu, že žalobce před podáním žaloby v této konkrétní věci, nepřihlédl k širším okolnostem tohoto případu tak, jak soud zjistil zejména ze shora označeného rozsudku zdejšího soudu, byť si byl, anebo mohl být v průběhu tohoto řízení těchto skutečností vědom. Soud na tomto místě zdůrazňuje, že řízení o opatrovnictví posuzované (žalované) a to z podnětu Magistrátu města Prostějova, odboru sociálních věcí (tedy žalobce), přesto později zahajuje řízení o vyklizení žalované. Soud si je vědom, že dříve při aplikaci § 3 odst. 1 obč. zák., ve věcech vyklizení bytu nebyla judikatura Nejvyššího soudu ČR jednotná, a k jejímu sjednocení došlo až přijetím Stanoviska Nejvyššího soudu ČR, ze dne datum, sp. zn. Cpjn 6/2009 Nejvyšší soud v tomto rozhodnutí uzavřel, že obecné pravidlo, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 obč. zák.), se vztahuje na výkon veškerých soukromých práv a není důvod pro to, aby z něj byl vyčleněn určitý druh žalob. Skutečnost, že výkon vlastnického práva realizovaný žalobou na vyklizení bytu je uplatňován v rozporu s dobrými mravy, se podle okolností daného případu projeví buď určením delší, než zákonné lhůty (§ 160 odst. 1 o.s.ř., vázání vyklizení na bytovou náhradu, nebo i zamítnutím žaloby), pro tentokrát. Lze tedy konstatovat, že uvedená judikatura je plně aplikovatelná i s účinností zák. č. 89/2012 Sb., od datum, kde dle ust. § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění, a proto výkon práva musí být uplatněn v rámci zákona, tj. v souladu s jeho obsahem a zároveň být přiměřený (proporcionální) s ohledem na cíl, kterého má být dosaženo, nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a právních zájmů jiného; v opačném případě by šlo o zneužití výkonu práva, který není dovolen a je proto sankciován. V tomto případě s ohledem na zdravotní stav žalované v době podání žaloby, který se jeví býti, s ohledem na dosud nepravomocné rozhodnutí zdejšího a závěry znalce, ze kterých soud vycházel, trvalým a na základě něhož žalovaná není schopna chápat důsledky neplnění povinností z nájemní smlouvy, tedy neplacení nájemného, je možné konstatovat, že žaloba o vyklizení Bytu, je podána v rozporu s dobrými mravy. Soud přihlédl ke všem zjištěným skutečnostem na obou smluvních stranách shora uváděných nájemných smluv. Ve smluvním vztahu vystupuje žalobce (pronajímatel) jako právnická osoba, ekonomicky silná ve vztahu k žalované (nájemkyni), jako fyzické osobě bez příjmu, závislé na sociálních dávkách, se zdravotním postižením, a proto žalobce vědom si těchto okolností, nemůže bez dalšího pro tentokrát požadovat vyklizení bytu. Do budoucna lze totiž počítat s tím, že žalovaná bude mít pro další právní jednání opatrovníka. Lze také poukázat na to, že žalovaná se takto nechová po krátkou dobu, ale již jednou s ní žalobce neobnovil nájemní smlouva k předcházejícímu místu jejího bydliště, jak soud zjistil. Soud je povinen zdůraznit, že zamítnutím žaloby na vyklizení Bytu nebylo rozhodnuto o tom, že žalovaná je oprávněna Byt užívat trvale a bezúplatně. Zamítnutí žaloby je rozhodnutím jen pro tentokrát a nebrání žalobci, aby se při změně poměrů vyklizení Bytu domáhal znovu (odst. I. výroku).

10. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Žalované, která byla pro toto řízení procesně úspěšná, žádné náklady tohoto řízení nevznikly (odst. II. výroku).

11. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla pro toto řízení zastoupena opatrovnicí – advokátkou, které vznikly účelně vynaložené náklady a právo na odměnu za výkon funkce opatrovníka žalované, které jí budou po vyúčtování uhrazeny. Tím vzniknou náklady státu, které s ohledem na výsledek tohoto řízení, kdy žalobce nebyl procesně úspěšný a s ohledem na jeho ekonomickou stabilitu a postavení, jako osoby silnější v tomto řízení, bude rozhodnuto o jeho povinnosti zaplatit náklady řízení (§ 148 odst. 1 o.s.ř.) a to samostatným usnesením poté, co bude rozhodnuto o náhradě nákladů opatrovníka žalované (odst. III. výroku).

Proti tomuto rozsudku je odvolání přípustné do 15 (patnácti) dnů ode dne jeho doručení, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, ke Krajskému soudu v Brně, ve dvojím vyhotovení.