OSPV 4 C 145/2023-88

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Švarcovou, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D. ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ bytem ulice a číslo, PSČ obec ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 53 035,98 Kč s příslušenstvím,

I. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 53 035,98 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 1 682,54 Kč, s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 53 035,98 Kč od datum do zaplacení, s 19,9% úrokem ročně z částky 51 324,18 Kč od datum do zaplacení, s 19,9% úrokem ročně z částky 1 711,80 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky dle výroku I. Právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému 144 425 Kč. Úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal k vrácení poskytnuté částky pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 045 Kč (v celkem 96 splátkách), splatných k 20. dni v měsíci, přičemž první splátka je splatná datum, a to tak, že splátky budou prováděny inkasem z úvěrového účtu žalovaného. Mezi stranami byl sjednán úrok 19,90 % ročně. Žalobkyně popsala, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného, dle informací získaných od žalovaného k jeho rodinným, majetkovým, pracovním a jiným poměrům. Žalovaný uvedl, že je svobodný, žije u rodičů, je zaměstnaný na dobu neurčitou s měsíčním příjmem, kdy s ohledem na výši jeho měsíčního příjmu a výši požadovaného úvěru vyhodnotila právnická osoba, žalovaného jako dostatečně solventního. Žalovaný se dostal do prodlení, a to již se splátkou splatnou datum, stejně tak dále se splátkou splatnou datum, datum, datum, splátku splatnou v prosinci 2016 a lednu 2017 uhradil řádně a včas, dále byl v prodlení se splátkami, kdy hradil s prodlením několika dnů (byl takto opakovaně v prodlení, k tomu v podrobnostech doplnění žaloby ze dne datum), byl v prodlení i se splátkami splatnými v květnu až červenci 2022, proto došlo k zesplatnění celé dlužné částky ke dni datum (o tom byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne datum), žalovaný uhradil celkem 255 412,21 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným ke dni datum postoupena na žalobkyni (oznámeno žalovanému dopisem ze dne datum). Žalovaná částka 53 035,98 Kč představuje na jistině 51 324,18 Kč a na úrocích z úvěru 1 711,80 Kč (které dle smluvního ujednání pravidelně přirůstaly k jistině), úrok z prodlení ke dni datum ve výši 1 682,54 Kč, 15% úrok z prodlení ročně z 53 035,98 Kč od datum do zaplacení, 19,90% úrok ročně z 51 324,18 Kč od datum do zaplacení, 19,90% úrok ročně z 1 711,80 Kč od datum do zaplacení. Od datum dosud nebylo žalovaným na žalovanou částku ničeho přes výzvu žalobkyně uhrazeno.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud ve věci provedl dokazování listinami.

4. Dne datum žalovaný podepsal žádost o poskytnutí úvěrového produktu, kterou u právnická osoba, žádal o úvěr 130 000 Kč na konsolidaci, s počátkem splácení datum. Žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů nebo rodinných příslušníků, počet dalších osob v domácnosti je 0, je vyučený a je zaměstnaný u právnická osoba, od datum na dobu neurčitou, s měsíčním příjmem 16 934 Kč, měsíčně splácí na úvěrech 4 923 Kč, nemá splátky u jiných bank nebo nebankovních produktů. Jiné výdaje v žádosti o úvěr uvedeny nejsou.

5. Z listiny zvané posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že právnická osoba, uvedla, že žádost o úvěr byla podána přes pobočkovou síť, dle příjmu 16 934 Kč, který byl zkontrolován v předchozích transakcí na bankovním účtu klienta u právnická osoba, byl žalovaný ověřen v insolvenčním rejstříku, CBCB, dle interní evidence neměl žalovaný negativní příznaky, pokud klient uvedl měsíční výdaje 0, banka vycházela z údajů dle statistických dat, tj. výdaje 6 463 Kč, přestože klient uvedl v žádosti splátky 0, bylo zjištěno, že požadovaným úvěrem bude konsolidován měsíční závazek na splácení úvěrových produktů, a to kontokorentní úvěr s limitem 5 000 Kč s orientační splátkou 417 Kč měsíčně u právnická osoba (byl zřízen datum), úvěr dle kreditní splátkové karty u právnická osoba, se splátkou 1 250 Kč (limit 25 000 Kč, zřízen datum), dva spotřebitelské úvěry u právnická osoba (založen datum s limitem 40 000 Kč a založen datum s limitem 100 000 Kč), ve výši 946 Kč a 2 028 Kč měsíčně. příjmení to má žalovaný kreditní kartu s limitem 20 000 Kč s orientační splátkou 1 000 Kč měsíčně, u jiné finanční instituce (založeno datum). Splátka nového úvěru bude 3 057 Kč, celkové měsíční úvěrové zatížení žalovaného nově bude 4 057 Kč. S ohledem na uvedené dospěla právnická osoba, k tomu, že je žalovaný dostatečně solventní, měsíčně má k dispozici volné zdroje (12 877 Kč).

6. Dle výpisu z bankovního účtu žalovaného č. bankovní účet za dobu od datum do datum (tj. půl roku), soud zjistil, že každý měsíc v tomto období byl žalovaný v mínusu. Dle výpisu v květnu 2016„ mínus 2 007,53 Kč“, kdy celkové příjmy byly 40 425,78 Kč a celkové výdaje byly 37 408,09 Kč, současně byl zjištěn příjem od právnická osoba ve výši 16 125 Kč a 1 170 Kč, současně byly zaznamenány neprovedené položky inkasa pro nedostatečný disponibilní zůstatek na účtu; v dubnu 2016„ mínus 5 025,22 Kč“, kdy celkové příjmy byly 19 934,01 Kč a celkové výdaje byly 20 079,72 Kč, současně byl zjištěn příjem od právnická osoba ve výši 17 415 Kč, současně byly zaznamenány neprovedené položky inkasa pro nedostatečný disponibilní zůstatek na účtu; v březnu 2016„ mínus 4 879,51 Kč“, kdy celkové příjmy byly 20 965,01 Kč a celkové výdaje byly 21 446,24 Kč, současně byl zjištěn příjem od právnická osoba ve výši 18 896 Kč, současně byly zaznamenány neprovedené položky inkasa pro nedostatečný disponibilní zůstatek na účtu; v únoru 2016„ mínus 4 398,28 Kč“, kdy celkové příjmy byly 21 591 Kč a celkové výdaje byly 21 089,98 Kč, současně byl zjištěn příjem od právnická osoba ve výši 17 022 Kč, datum žalovaný čerpal zápůjčku od právnická osoba 4 500 Kč; v lednu 2016„ mínus 4 899,30 Kč“, kdy celkové příjmy byly 16 807,99 Kč a celkové výdaje byly 16 755,82 Kč, současně byl zjištěn příjem od právnická osoba ve výši 15 536 Kč a kreditní položka od Grafton Recruitment 1 203 Kč, současně byly zaznamenány neprovedené položky inkasa pro nedostatečný disponibilní zůstatek na účtu; v prosinci 2015„ mínus 4 951,47 Kč“, kdy celkové příjmy byly 24 137,01 Kč a celkové výdaje byly 23 987,94 Kč, současně byl zjištěn příjem od právnická osoba ve výši 18 402 Kč a kreditní položka od Grafton Recruitment 5 666 Kč, současně byly zaznamenány neprovedené položky inkasa pro nedostatečný disponibilní zůstatek na účtu.

7. Dne datum žalovaný podepsal standardní informace o spotřebitelském úvěru, kde jsou uvedeny informace k úvěru, jak jsou uvedeny níže dle smlouvy o úvěru.

8. Dne datum uzavřela právnická osoba, jakožto úvěrující, s žalovaným, jakožto úvěrovaným, smlouvu o úvěru, dle které se úvěrující zavázala poskytnout žalovanému úvěr 144 425 Kč a to tak, že se jedná o účelově vázaný nezajištěný úvěr na konsolidaci úvěrů nebo zápůjček od právnická osoba, či jiné společnosti, konkrétně dle čl. 2 2 bude takto splacen úvěr od právnická osoba, ze dne datum (v částce 0 Kč), kontokorent u obec spořitelny, a.s, č. ú. bankovní účet (0 Kč), splátkový úvěr u právnická osoba, č. ú. bankovní účet (72 946 Kč), úvěr čerpaný prostřednictvím kreditní karty u právnická osoba, č. ú. bankovní účet (21 282 Kč), splátkový úvěr u právnická osoba, č. ú. bankovní účet (33 197 Kč), na splacení konsolidovaných úvěrů bude použito 127 425 Kč. Použití zbývajících peněžních prostředků není účelově vázáno. Úvěr bude veden na úvěrovém účtu č. bankovní účet. Úvěr byl sjednán s pevnou úrokovou sazbou 19,90 % ročně, RPSN 22,58 %. Žalovaný se zavázal ke splacení úvěru v 96 měsíčních splátkách ve výši 3 045 Kč splatných k 20. dni v měsíci, první splátka splatná datum, při řádném splácení bude poslední splátka zaplacena datum a to ve výši 2 986 Kč. Inkaso ke splácení úvěru bude z účtu žalovaného č. bankovní účet. Dle čl. 7 bylo současně sjednáno pojištění úvěru spočívající v pojištění žalovaného proti neschopnosti splácet úvěr pro případ smrti, invalidity a pracovní neschopnosti. Čl. 8 upravuje porušení smlouvy, a to mimo jiné, pokud se žalovaný dostane do prodlení se splacením 1 splátky úvěru po dobu delší jak 3 měsíce, nebo se dostane do prodlení se splacením více než dvou splátek. Dle čl. 8 2 v případě porušení smlouvy může úvěrující dle písm. b) prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný.

9. Z výpisu z úvěrového účtu č. bankovní účet soud zjistil, že dne datum došlo k čerpání úvěru 144 425 Kč, za poplatek 1 444 Kč za vyřízení úvěru, úvěr byl téhož dne čerpán v částkách 70 262,80 Kč, 32 000,73 Kč, 19 073 Kč, 4 005 Kč, 19 083,47 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení hned se 3. splátkou splatnou datum, stejně tak byl v prodlení v řádu dnů se splátkou 4., splatnou datum, stejně tak byl v prodlení v řádu dnů se splátkou 5., splatnou datum, stejně tak byl v prodlení v řádu dnů se splátkou 6., splatnou datum, splátku v prosinci 2016 uhradil řádně a včas, stejně tak splátku splatnou v lednu 2017, následně se opět dostal do prodlení (únorovou a březnovou splátku 2017 uhradil s několikadenním prodlením), řádně a včas uhradil splátku splatnou datum, dále již byl opakovaně v prodlení, některé platby uhradil řádně, byl průběžně v prodlení. Při součtu hrazených částek soud zjistil, že nejpozději cca začátkem roku 2020 měl uhrazeno 144 425 Kč (bez ohledu na to, na co byly platby právnická osoba, započteny). K datum je uveden dluh na jistině 51 324,18 Kč, dluh na úrocích z úvěru 1 711,80 Kč a dluh na úroku z prodlení 1 682,54 Kč.

10. Dopisem ze dne datum právnická osoba, vyzvala žalovaného k úhradě dluhu a upozornila jej na možnost zesplatnění celé dlužné částky z úvěru. Dopisem ze dne datum právnická osoba, oznámila žalovanému zesplatnění úvěru k datum.

11. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z postupitele právnická osoba, na postupníka, žalobkyni, a to ke dni datum, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum (pohledávka za žalovaným je pod ID číslo v příloze číslo), k tomu žalobkyně doložila také dohodu o úplatě ze dne datum, potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne datum. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum (žalobkyně doložila doklad o odeslání žalovanému).

12. Dopisem ze dne datum byl žalovaný upozorněn na dlužnou částku a na možnost jejího soudního vymáhání (žalobkyně doložila doklad o odeslání žalovanému).

13. Žalobkyně doložila všeobecné obchodní podmínky právnická osoba, ve znění účinném od 1. 1. 2015.

14. Závazkový vztah ze smlouvy o úvěru, vzniklý dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále„ o. z.“), dále zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (účinným do 30. 11. 2016).

15. Ust. § 419 o. z., vymezuje pojem spotřebitele, ust. § 420 odst. 1 a 2 o. z., vymezuje pojem podnikatele. Ust. § číslo, § číslo, § 1813 o. z. vymezují použitelnost na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“). Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

16. Dle § číslo, § číslo odst. 2, § 2399 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Smlouva o úvěru je finanční smlouvou dle §§ číslo an. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí, peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky.

17. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Dle § 9 odst. 3 uvedeného zákona, spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

18. K této úpravě také směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS.

19. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, k tomu nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C- číslo ze dne datum.

20. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Dle § číslo, § číslo odst. 1, § číslo, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

23. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud za to, že právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba, postoupila platně pohledávku za žalovaným na žalobkyni (§ 1879 an. o. z.), přičemž postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno. Soud má s ohledem na shora uvedené za to, že mezi právnická osoba, a žalovaným, bylo dne datum uzavřeno ujednání, na základě kterého byl žalovanému poskytnut účelově vázaný spotřebitelský úvěr (§ 2395 an. o. z.), a to na konsolidaci jeho předchozích závazků, v celkové výši 144 425 Kč, kdy 127 425 Kč bylo určeno na splacení předchozích závazků, ve zbytku bylo na vůli žalovaného, jakým způsobem peníze využije. Úvěr byl sjednán s pevnou úrokovou sazbou 19,90 % ročně, a splácením v 96 měsíčních splátkách, každá splátka splatná k 20. dni v měsíci, první splátka splatná datum. Splátky budou prováděny formou automatického inkasa z bankovního účtu žalovaného. Jedná se o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (§ 420 odst. 1 a 2 o. z.), a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.). Dle § 9 zákona č. 145/2010 Sb. bylo povinností právnická osoba, posoudit s odbornou péčí před uzavřením smlouvy o úvěru úvěruschopnost žalovaného, a úvěr poskytnout pouze tehdy, pokud bude žalovaný úvěr schopen splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Ust. § 9 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Povinnost zkoumat úvěruschopnost dlužníka vyplývá z čl. 8 a čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, přičemž podrobně se nesplněním této povinnosti zabýval, jak je ostatně uvedeno shora, Ústavní soud v nálezu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, či také Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření dlužníka dostatečně, nebo poskytnutí úvěru i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy, jedná se o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti. Soud žalobkyni vyzval k dotvrzení a doložení, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalovaného, s poučením o následcích neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního. Z listin doložených žalobkyní ke splnění této zákonné povinnosti má soud za to, že právnická osoba, pochybila, pokud žalovanému poskytla úvěr 144 425 Kč dne datum, a to protože z informací, které měla k jeho majetkové a osobní situaci, nemohla dojít k závěru, že se jedná o úvěruschopnou a dostatečně solventní osobu, kdy soud uvažuje právě tu skutečnost, že se jednalo o úvěr čerpaný v převážně části právě na konsolidaci předchozích závazků. O tom, že se nejednalo o dostatečně solventní osobu svědčí mimo jiné i to, že se žalovaný dostal do prodlení se splácením již 3. splátky splatné datum, stejně tak byl následně dále pravidelně v prodlení. Údaje požadované a doložené žalovaným byly neúplné a vzbuzovaly pochybnosti o pravdivosti a vypovídací hodnotě uvedených tvrzení. Žalovaný uvedl, že bydlí u rodičů nebo rodinných příslušníků, ale současně uvedl, že žije v domácnosti sám (jedná se o vnitřně rozporná tvrzení a právnická osoba, mělo zajímat, jak je to skutečně s bydlením žalovaného a jaké jsou jeho skutečné náklady na bydlení). Žalovaný neuvedl, že má splátky u jiných finančních institucí, ale tuto skutečnost právnická osoba, zjistila sama. Uvedené svědčí o nevěrohodnosti tvrzení žalovaného v samotné žádosti u úvěr (mimo jiné se jedná o velice kusé informace), kdy právnická osoba, měla vyžadovat doložení jeho skutečné majetkové situace. právnická osoba, vycházela z bankovního účtu žalovaného č. bankovní účet za dobu půl roku před poskytnutím úvěru, pak má soud za to, že právě z tohoto výpisu je nepochybné, že žalovaný byl dlouhodobě ve špatní finanční situaci, jeho příjmy nedokázaly dlouhodobě pokrýt jeho výdaje, a pokud došlo tímto úvěrem se splátkou 3 045 Kč ke konsolidaci finančních produktů s měsíčním splátkovým zatížením cca 4 500 Kč, jedná se v podstatě o rozdíl 1 500 Kč, kdy bylo zjevné, že žalovaný byl dlouhodobě finančně v mínusu v řádu více tisíc Kč měsíčně (konsolidace tak nebyla taková, aby se z finančních problémů dostal; současně z výpisu bylo zjištěno, že žalovaný čerpal i u nebankovní finanční společnosti právnická osoba). S ohledem na uvedené má soud za to, že smlouva o úvěru byla sjednána neplatně (§ 9 zákona č. 145/2010 Sb.), neboť byla dána vysoká pochybnost o majetkové situaci žalovaného a přesto mu byl tento úvěr poskytnut. Proto se soud nezabýval dalšími ujednáními dle smlouvy, neboť ta je jako celek neplatná. S ohledem na uvedené by bylo možné žalobě vyhovět pouze pro požadavek na vydání bezdůvodného obohacení. Poskytnuté peněžní prostředky žalovanému, které nevrátil, představují bezdůvodné obohacení žalovaného. Platby realizované žalovaným, které žalobkyně započetla na neplatně sjednaná plnění, tedy na neexistující dluh žalovaného, je nutné započíst na poskytnuté bezdůvodné obohacení žalovaného. Jiný výklad by naopak zakládal bezdůvodné obohacení na straně žalobkyně, které by vedlo k množení sporů, což je zcela neúčelné a absurdní, lze-li práva a povinnosti stran řešit smysluplně jinak, aniž by soud vyžadoval další aktivitu (úkon započtení) ze strany žalovaného. Protože žalovanému byla poskytnuta částka 144 425 Kč, a žalovaný dle tvrzení žalobkyně splatil celkem 255 412,21 Kč, žalovaný zcela poskytnutou částku již dávno uhradil (tzv. úvěrující přeplatil). Pro posouzení nároku ve vztahu k úroku z prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení je zásadní, že žalovaný splatil postupnými platbami částku 144 425 Kč nejpozději k začátku roku 2020, a pokud byl vyzván k úhradě celého dluhu až datum, pak teprve po té době by mohlo dojít k prodlení žalovaného se splacením bezdůvodného obohacení (k tomu rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2009, sp. zn. 30 Cdo 4720/2007). Žalovaný se tak do prodlení se splacením bezdůvodného obohacení nedostal. Soud proto žalobu zcela zamítl.

24. Dle § 151 odst. 1 první věta o. s. ř., o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byl zcela úspěšný žalovaný, kterému však žádné náklady řízení nevznikly. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, které se podává do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově.