OSPV 15 C 13/2022-128

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Greplovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 800.000 Kč s přísl., o určení neexistence zástavních práv k nemovitostem

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 800.000 Kč s úrokem ve výši 3 % ročně od 1.1.2012 do zaplacení, se zamítá.

II. Určuje se, že na nemovitostech - pozemku parcela číslo stavební Anonymizováno (zastavěná plocha a nádvoří), na pozemku stojí stavba adresa číslo popisné Anonymizováno (rodinný dům) (list vlastnictví číslo hodnota), a na pozemku parcela číslo Anonymizováno/Anonymizováno (zahrada), jak jsou zapsány v katastru nemovitostí pro obec adresa, katastrální území adresa, na listu vlastnictví číslo hodnota, u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště adresa, neexistuje zástavní právo zřízené Smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitosti ze dne Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno (k pozemku parcela číslo Anonymizováno/Anonymizováno) a ze dne AnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno (k pozemku parcela číslo stavební Anonymizováno) k zajištění pohledávky žalobkyně ve výši 4.750.000 Kč s příslušenstvím vůči žalovanému ze smluv o půjčce (vklad zástavního práva povolen rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště adresa, pod sp. zn. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno s právními účinky vkladu ke dni Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno a pod sp. zn. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno s právními účinky vkladu ke dni 22. 3. 2012).

III. Určuje se, že na spoluvlastnickém podílu o velikosti Anonymizováno/Anonymizováno ke stavbě adresa, číslo popisné Anonymizováno (rodinný dům), nacházející se na pozemku parcela číslo stavební Anonymizováno (list vlastnictví číslo hodnota), jak je zapsána v katastru nemovitostí pro obec adresa, katastrální území adresa, na listu vlastnictví číslo hodnota, u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště adresa, neexistuje zástavní právo zřízené Smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno k zajištění pohledávky žalobkyně ve výši 4.750.000 Kč s příslušenstvím vůči žalovanému ze smluv o půjčce (vklad zástavního práva povolen rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště adresa, pod sp. zn. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno, s právními účinky vkladu ke dni Anonymizováno.Anonymizováno. Anonymizováno).

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 111.640 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 10.1.2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 800.000 Kč s odůvodnění, že žalobkyně má vůči žalovanému, svému bývalému manželu, pohledávku ve výši 4.750.000 Kč jistiny s příslušenstvím – úrokem 3 % ročně ode dne 1. ledna 2012. Pohledávka dle žalobkyně vznikla postupně na základě plnění ze smluv o půjčce poskytnutých žalovanému, když žalovaný potřeboval finanční prostředky na úhradu jiných svých závazků. Půjčky byly žalobkyní poskytovány žalovanému dílem v hotovosti, dílem bezhotovostně, přičemž mezi nimi jako mezi bývalými manžely nebyly vystavovány doklady o jednotlivých platbách. Žalobkyně předpokládala, že půjčky budou vráceny a postačilo jí ujištění žalovaného o úmyslu uhradit závazek, vyjádřené písemným uznáním závazku dne Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno a zajištěním zástavou na základě zástavních smluv uzavřených mezi účastníky. Žalovaný jimi zastavil nemovitosti nacházející se v k.ú. adresa, obec adresa, zapsané na listu vlastnictví č. hodnota u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště adresa, a to podíl ideálních Anonymizováno/Anonymizováno stavby rodinného domu č.p. Anonymizováno na stavební parcele č. hodnota, dále pozemky zapsané ve stejném katastrálním území na listu vlastnictví č. hodnota, p.č. st Anonymizováno (dříve Anonymizováno/Anonymizováno) a Anonymizováno/Anonymizováno. Zástavní právo bylo zapsáno do katastru nemovitostí rozhodnutími Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno s účinností ke dni 17.1.2012, resp. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno s účinností ke dni 22.3.2012. Žalobkyně žalobou požadovala po žalovaném pouze část pohledávky, a to ve výši 800.000 Kč. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě závazku, ničeho však neuhradil. právnická osoba žalobě se žalovaný vyjádřil podáním ze dne 13.4.2022 (doručeným soudu dne 19.4.2022) tak, že žalobu neuznává. Žalobkyně v žalobě tvrdí, že má vůči žalovanému pohledávku ve výši 4.750.000 Kč s příslušenstvím, která měla vzniknou na základě smluv o půjčkách, tyto však dále nijak nekonkretizuje a k půjčkám nic nedoložila. Žalovaný k tomu uvedl, že žádné půjčky do data uznání závazku v celkové údajné výši 4.750.000 Kč nikdy od žalobkyně neobdržel, a to ani částečně. Celý tvrzený závazek je fiktivní a smyšlený. Toto potvrzuje e-mailová komunikace, ve žalobkyně uvádí, z čeho se má jeho údajný dluh ve výši 4.750.000 Kč skládat – a to z půjčky 800.000 Kč žalovanému a částky 3.950.000 Kč na nějaké údajné majetkové vypořádání po rozvodu. Rozvod účastníků však proběhl v roce 2006 a tehdy bylo společné jmění manželů i vypořádáno, kdy žalobkyně hradila částku 3.790.000 Kč žalovanému. V následné části emailu pak popisuje, že vlastně tato částka 3.950.000 Kč „je považována za vyrovnanou na základě finančního vyrovnání po rozvodu“. jméno FO z toho je zřejmý opak tvrzení žalobkyně, že tedy žalovaný půjčku ve výši 4.750.000 Kč nikdy neobdržel. Dále žalovaný vysvětlil, proč podepsal uznání dluhu ze dne Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno. Bylo to v době, kdy měl velké finanční problémy, a to z důvodu požadavků finančního úřadu na doplacení daní. Žalobkyně tehdy využila situace a v době kdy měl žalovaný deprese, že nedokáže situaci překonat, přišla s plánem, jak jeho situaci zlepšit. Jeho problém totiž znala detailně. Nabídla mu, že mu půjčí nějaké peněžní prostředky, když ji podepíše uznání dluhu. Toto uznání si celé připravila žalobkyně, žalovaný jej v této tíživé situaci podepsal, a to aniž by měl od žalobkyně půjčenou byť jedinou korunu. Sice se divil částce na uznání uvedené, protože nabízela půjčení asi 500.000 Kč, ale žalobkyně výši částky na uznání uvedené vysvětlila tím, že to je cca hodnota domu, jež žalovaný vlastní a je to proto, aby mu ho nezabavil finanční úřad. Stejně zdůvodnila požadavek podepsat i zástavní smlouvu. Žalovaný sice v dané době nerozuměl kontextu věci, ale v podstatě mu tehdy nic jiného nezbývalo, tak i tuto podepsal, když se danou situací cítil zatlačen do kouta. Zhruba o měsíc později pak žalobkyně přišla s tím, že ta první zástavní smlouva měla nějakou chybu a že ji žalovaný musí podepsat znovu. Tehdy si ani neuvědomil, že je to na různé pozemky (do první smlouvy totiž žalobkyně zapomněla napsat pozemek pod domem). Teprve po podpisu uznání dluhu, který nikdy neexistoval, žalobkyně půjčila žalovanému první peníze - celkově to v 7 platbách bylo 484.000 Kč, a to v období od 11.1.2012 do 24.10.2012 (dne 11.1.2012 od žalované obdržel částku 100.000 Kč, dne 2. 2. 2012 částku 100.000 Kč, dne 21. 3. 2012 částku 50.000 Kč, dne 30. 5. 2012 částku 50.000 Kč, dne 3. 7. 2012 částku 46.000 Kč, dne 23. 8. 2012 částku 50.000 Kč a dne 24. 10. 2012 částku 88.000 Kč). Tyto peníze se žalovaný zavázal splatit do tří let od data poslední půjčky, tedy do 24.10.2015. Když se před splatností zajímal, jak dluh uhradit, žalobkyně tehdy mávla rukou, že je to v pořádku. Nabyl dojmu, že s ohledem na předchozí vyrovnání, kdy při dělení společného majetku byl velmi vstřícný, jde o vstřícný krok žalobkyně a vnitřně mu to přišlo fér a měl to tedy za vyřešené. Až v roce 2020 byl konfrontován s požadavkem žalobkyně, že má laskavě darovat dům a pozemky společnému synovi tituly před jménem jméno FO, jinak po žalovaném bude chtít 5 miliónů. Toto žalovaný odmítl a ze strany žalobkyně nastal šokující tlak, který vyústil v žalobu. S ohledem na odstup času a způsob, jakým se žalovaná domáhá vrácení částky (tj. nikdy neexistujícího dluhu), má žalovaný za to, že jediným cílem žalované od počátku bylo a je dosáhnout přepisu nemovitostí vlastněných žalovaným (resp. podílů na nich) zajištěných zástavními smlouvami, které uzavřel v tíživé situaci k neexistujícímu dluhu, na společného syna tituly před jménem jméno FO. Žalovaný ve vyjádření k žalobě zdůraznil, že smlouva o půjčce je reálným kontraktem, je tedy smlouvou, k jejímuž vzniku a ke vzniku práv a povinností z ní plynoucích je zapotřebí mimo smluvního konsenzu i poskytnutí finančních prostředků – jinak řečeno smlouva o půjčce platně vznikne až v momentě předání finančních prostředků. Žalovaný však do dne 10.1.2012 od žalobkyně neobdržel žádnou půjčku, první ze sedmi následných půjček mu byla poskytnuta až dne 11. 1. 2012, a to na částku 100.000 Kč. jméno FO o uznání závazku je uzavřena dne Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno (navíc na zcela smyšlenou částku), před uzavřením smluv o půjčce. Žalovaný tedy nemohl uznat dluh, který v době jeho uznání (dne 10. 1. 2012) neexistoval, neboť uznání dluhu je akcesorickým zajišťovacím institutem k jinému již vzniklému závazku, nelze jím tedy mimo jiné ani založit závazek nový. Uznání dluhu obsažené v jméno FO o uznání závazku je tedy absolutně neplatné a bez jakýchkoli právních účinků, a to dle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“). Pro úplnost žalovaný namítl promlčení i půjčky ve výši 484.000 Kč z období od 11.1.2012 do 24.10.2012, byť není předmětem tohoto řízení, když tato následovala po podpisu fiktivního uznání dluhu. Žalovaný dle ve svém vyjádření k žalobě namítl neplatnost obou zástavních smluv (jednak ze dne 11.1.2012, jednak ze dne 2.2.2012). Za prvé se obě vztahují k neexistujícímu dluhu, neboť žalovaná mu nikdy, tj. ani před uzavřením zástavních smluv a ani po jejich uzavření neposkytla finanční prostředky ve výši 4.750.000 Kč na základě smluv o půjčce (jediné smlouvy o půjčce byly uzavřeny mezi účastníky až později v období od 11.1.2012 do 24.10.2012 a nejsou předmětem tohoto řízení), obě se vztahují k jiné neexistující pohledávce žalobkyně. Za druhé ani z jedné ze zástavních smluv nelze jednoznačně určit, k jakým smlouvám o půjčce se tyto vztahují, tj. není zřejmé, jaké smlouvy o půjčce má žalovaná na mysli, kdy tyto smlouvy měla uzavřít, jaké konkrétní peněžní prostředky a jakým způsobem měla žalovanému půjčit. Za třetí to byla právě žalobkyně, kdo sepsal zástavní smlouvy, a tyto předložila žalovanému v tíživé finanční situaci, využila tak jeho tísně, kdy podpis zástavních smluv fakticky nemohl odmítnout (aspoň to tak cítil, když v něm vyvolala pocit důvěry, že mu chce pomoci v nelehké životní situaci). Žalobkyně tedy mimo jiné jednala v rozporu s dobrými mravy. Z toho tedy plyne, že obě zástavní smlouvy jsou absolutně neurčitými právními úkony a hlavní závazek, ke kterému se mají vztahovat (se kterými obě zástavní smlouvy akcesoricky souvisí) je fiktivní. Z tohoto důvodu jsou obě zástavní smlouvy absolutně neplatné dle § 37 odst. 2 a dle § 39 obč. zák.. Starý občanský zákoník, který se na posuzování platnosti a neplatnosti obou zástavních smluv použije, byl totiž vystaven na zásadě, že právní úkon, který trpí vadou, je vždy absolutně neplatný, pokud zákon výslovně nestanoví, že je neplatný pouze relativně (viz. § 40a obč. zák., ve kterém je obsažen taxativní výčet relativní neplatnosti). Žalovaný proto také navrhl, aby soud určil, že zástavní právo k výše uvedeným nemovitostem nikdy platně nevzniklo (byť toto bylo na základě absolutně neplatných zástavní právo je zapsáno v katastru nemovitostí. Jelikož nikdy nevzniklo, tak by nemělo být ani zapsáno v katastru nemovitostí a pro jeho výmaz musí v souladu s § 66 odst. 1 písm. d) katastrální vyhlášky svým rozhodnutím určit, že zástavní právo neexistuje. Jelikož žalobkyně již zahájila soudní spor o zaplacení fiktivního závazku, žalovaný se domnívá, že je navíc i z ekonomického hlediska přijatelnější, aby soud rozhodl v tomto řízení a nikoli v samostatném řízení. V nemovitostech, které jsou předmětem údajného zástavního práva, bydlí žalovaný se svou rodinou, tudíž jsou bezprostředně ohrožovány rodinné poměry a rodinná domácnost nacházející se v zatížených nemovitostech, ačkoli s ohledem na neexistenci hlavního závazku by tyto ohrožovány být neměly. Navíc žalobkyně by mohla (byť neoprávněně) přikročit k případné dražbě nemovitostí, či k jinému uspokojení z nemovitostí, ačkoliv žádná její pohledávka fakticky neexistuje a zástavní právo fakticky nikdy nevzniklo, čímž by mohlo dojít k porušení základních práv na ochranu vlastnictví žalovaného. Dále je žalovanému zástavním právem zapsaným v katastru nemovitostí znemožňováno nakládání s nemovitostmi.

3. K vyjádření žalovaného se dne 5.1.2023 vyjádřila žalobkyně tak, že tvrzení žalovaného nejsou pravdivá. Žalobkyně opakovaně poskytovala žalovanému půjčky v období let 2006-2011, a to ve výši od 10.000 Kč do 120.000 Kč na jeho nutné finanční potřeby, zejména při stavbě jeho domu adresa, když na jeho dokončení neměl žalovaný finanční prostředky. Konkrétně například v letech 2007-9 obdržel půjčku 50.000 Kč na opravu havarovaného auta, dne 11.7.2011 obdržel půjčku 105.000 Kč a dne 26.10.2011 půjčku 100.000 Kč atd. Mezi stranami jako bývalými manžely nebyly vystavovány doklady o jednotlivých platbách. Žalobkyně předpokládala, že půjčky budou vráceny a původně jí stačilo ujištění žalovaného o úmyslu závazky uhradit. Tyto půjčky se však žalovaný nikdy nepokusil ani částečně splatit. Když v lednu 2012 žádal žalovaný půjčky další, podmínila již žalobkyně jejich poskytnutí uznáním závazků dosavadních a jejich zajištěním, k čemuž ze strany žalovaného zcela dobrovolně došlo ve dnech 10.1.2012 a pak 2.2.2012. Žalovaný se tehdy ke svým závazkům hlásil a sliboval je splatit, stejně jako půjčky nové. Popis situace, jak jej podává žalovaný, postrádá logiku – není důvodu, aby strany vymýšlely neexistující dluhy z minulosti a nezajistily namísto toho dluhy nově vznikající. Vzhledem k tomu, že finanční situace žalovaného se žalobkyni jevila jako trvale nedobrá, navrhla, a to již před lety, aby žalovaný svůj dům daroval jejich společnému synovi jméno FO s tím, že bude ve prospěch žalovaného zřízeno právo doživotního bezplatného užívání. Tento návrh naprosto nelze považovat za snahu „připravit žalovaného o nemovitost“ a s žalovaným dluhem nemá nic společného. Žalovaný se ve svém vyjádření pokouší zastřít realitu, že v období po rozvodu manželství v roce 2006 nejméně do konce roku 2012 opakovaně žádal a získával od žalobkyně značné finanční prostředky a tyto nikdy nevracel a navíc od roku 2012 ani neplatil výživné na syna jméno FO. Žalobkyně setrvala na svém žalobním návrhu a protinávrh žalovaného navrhla zamítnout v celém rozsahu.

4. Soud ve věci nařídil ústní jednání na den 20.6.2023, u kterého se soud pokusil o smír mezi účastníky a dále účastníky seznámil s právní úpravou a judikaturou, kterou se soud musí řídit při řešení tohoto případu, tedy poučil zejména žalobkyni, co bude potřeba ve věci tvrdit, aby byla žaloba projednatelná, a dále, co vše bude muset prokazovat, aby byla ve věci úspěšná. Na to reagovala žalobkyně tím, že bude jednat o smírném vyřešení věci. K tomuto však nedošlo, proto žalobkyně podáním ze dne 5.2.2024 doplnila svá tvrzení tak, že uvedla, že poskytla žalovanému mimo jiné následující půjčky - dne 29.7.2007 půjčka 50.000.- Kč v hotovosti, žalovaným udávaný důvod: na opravu havarovaného auta, dne 29.10.2006 půjčka 400.000 Kč v hotovosti, ve dnech 25.1.2007, 27.2.2007, 11.4.2007, 21.5.2007, 15.10.2007 půjčky vždy 10.000 Kč v hotovosti, celkem 50.000 Kč, žalovaným udávaný důvod zálohy na stavbu jeho domu, dne 12.4.2009 půjčka 100.000 Kč, v hotovosti žalovaným udávaný důvod elektroinstalace atd v jeho domě, dne 8.4.2008 půjčka 50.000 Kč, žalovaným udávaný důvod problémy v podnikání, dne 11.7.2011 půjčka 135.000.- Kč, žalovaným udávaný důvod dokončovací práce na stavbě domu, dne 26.10.2011 půjčka 100.000.- Kč, žalovaným udávaný důvod: dluhy na daních, nátlak věřitelů, celkem 835.000 Kč. Tyto své závazky žalovaný uznal svým “uznáním závazku“ ze dne 10.1.2012 a jsou zajištěny zástavním právem na nemovitostech, nikdy se je nepokusil ani částečně splatit, nyní jejich existenci popírá, ač je souhrnně uznal dne 10.1.2012, což bylo podmínkou pro poskytnutí půjček dalších. právnická osoba tomuto se vyjádřil žalovaný podáním ze dne 20.2.2024 tak, že rozporuje veškerá tvrzení žalobkyně uvedená v jejím podání z 5.2.2024, když naopak tato tvrzení jasně potvrzují, že žalobkyni nikdy částku 4.750.000 Kč nedlužil. Nejbizardnější je tvrzení o údajné půjčce v hotovosti ve výši 400.000 Kč ze dne 29.10.2006. Toto je v době, kdy od žalobkyně postupně obdržel plnění z dohody o vypořádání SJM podepsané dne 22.3.2006 v celkové výši 3.790.000 Kč (dle smlouvy období od 22.3.2006 do cca. října či listopadu 2006). jméno FO v tomto období by nedávalo jakýkoliv smysl, aby si domlouval s žalobkyní půjčku v situaci, kdy od ní obdržel miliónové částky. Navíc mělo jít o údajnou půjčku v hotovosti, když předpisy takovouto částku plnit v hotovosti nedovolovaly. I další tvrzené půjčky jsou čirou fikcí. Žalobkyně v tomto ohledu nedoložila ničeho a její současná tvrzení by sama o sobě měla vést k zamítnutí její žaloby.

6. Podáním z 24.2.2024 pak žalobkyně doplnila svá tvrzení ohledně popisu situace, za které dluhy vznikly tak, že manželství žalobkyně a žalovaného bylo rozvedeno v Anonymizováno Anonymizováno (právní moc rozsudku dne 18.10.2006), z manželství se narodil syn jméno FO (Anonymizováno). Manželé žili společně v rodinném domě na adrese adresa. jméno FO o zúžení SJM z 17.3.2003 připadl dům do vlastnictví žalobkyně a na základě dohody o zrušení a vypořádání SJM z 22.3.2006 vyplatila v roce 2006 žalobkyně žalovanému částku 3.790.000 Kč a společný dluh 1 milion Kč věřiteli, stavební firmě Anonymizováno. Žalovaný ihned po rozvodu začal stavět rodinný dům další, v sousedství domu původního, na adrese adresa, dokončil ho v roce 2009. Na úhradu stavby zřejmě použil jak vyrovnání z dohody o zrušení a vypořádání SJM, tak prostředky z půjček. Žalovaný měl vyklidit původní dům do 60 dní od právní moci rozsudku (prosinec 2003). Ve skutečnosti v něm bydlel společně s žalobkyní dále, opuštění podmiňoval dokončením svého nového domu. Odstěhoval se teprve na jaře roku 2008, a to do rodinného domu žalobkyně v Kostelci, který užíval společně se svou družkou do roku 2009. V tuto dobu a později žalovaný opakovaně žádal o půjčky na dokončení či urychlení své stavby. V zájmu co nejrychlejšího odstěhování mu je žalobkyně poskytovala. Na provoz domu po dobu po rozvodu, kdy jej spoluužíval, ani na bydlení v Kostelci žalovaný nikdy nepřispěl. Žalovaný opakovaně navštěvoval ordinaci žalobkyně (pracuje jako soukromá lékařka) se žádostmi o peněžní půjčky. Svědkem návštěv byla podezřelý výraz sestra jméno FO, která s žalobkyní roky spolupracovala. Například 8.4.2008 si žalovaný odnesl v hotovosti 50.000 Kč, 12.4.2009 částku 100.000 Kč v hotovosti a 11.7.2011 částku 55.000 Kč v hotovosti (zbývajících 80.000 Kč půjčky toho dne bylo uskutečněno bankovním převodem). adresa roku 2012 přišel žalovaný s požadavkem na zapůjčení dalšího většího obnosu, což tentokrát zdůvodnil nutností odvrácení exekuce nového domu Vzhledem k již uskutečněným půjčkám chtěla nyní žalobkyně nějakou záruku vrácení peněz, a to jak již dlužných, tak dluhů nových Žalovaný přistoupil na uznání závazků se zástavou nového domu. Žalobkyně byla jako právní laik přesvědčena, že uznání závazku se týká i „nových“ půjček, proto ihned po podpisu listiny o uznání bankovní převodem zaslala žalovanému další půjčku ve výši 100.000 Kč. Nevěděla, že půjčka, připsaná na účet žalovaného až následujícího dne uznání závazku po právní stránce nepodléhá. V průběhu roku 2012 zaslala žalovanému ještě dalších 384.000 Kč. Žalobkyně nad rámec svých dosavadních tvrzení prohlásila za nesporné, že poskytla žalovanému v roce 2012 půjčky, uváděné ve vyjádření žalovaného ze dne 13.4.2022, a to částku 100.000.- Kč připsanou na účet žalovaného 11.1.2012, částku 100.000.- Kč dne 2,2,2012, částku 50.000.- Kč dne 21.3.2012, částku 50.000.- Kč dne 30.5.2012, částku 46.000 Kč dne 3.7.201, částku 50.000.- Kč dne 23.8.2012 a částku 88.000 Kč dne 24.10.2012. Žalovaný byl v dalších 10 letech opakovaně upozorňován na nutnosti vrácení půjčených peněz, ten průběžně žalovanou ubezpečoval, že závazky vyrovná, konkrétně ovšem neřekl jak. Během studia syna jméno FO na vysoké škole (2012 až 2018) žalovaný neplatil výživné ani nijak nepřispíval na jeho živobytí. Dohromady dlužné výživné dosáhlo 272.000 Kč. Tuto částku syn jméno FO ani žalobkyně nevymáhali. Koncem r. 2020 byl požádán o ujasnění způsobu splátky všech dluhů - což rezolutně a arogantně odmítl a obvinil žalobkyni ze snahy připravit jej o dům. Žádný návrh vyrovnání nepředložil a předal věc právnímu zástupci. Žalobkyni proto nezbylo, než se domáhat úhrady alespoň části své pohledávky soudní cestou. Současný přístup žalovaného, kdy tvrdí, že před rokem 2012 žádné půjčky od žalobkyně neobdržel, závazek, který uznal, je „fiktivní a smyšlený“ a že všechny půjčky, vyplacené v roce 2012 v celkové výši 484.000.- Kč jsou promlčené a platit je nebude, považuje žalobkyně za nehorázný.

7. Ve věci pak soud nařídil ústní jednání na den 28.2.2024, u kterého účastníci prohlásili za nesporné, že: ⟪LB:lb_001⟫ - účastníci byli manželé a byli rozvedeni dne Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno, ⟪LB:lb_002⟫ - na základě dohody o vypořádání společného jmění manželů žalobkyně vyplatila žalovanému částku 3.790.000 Kč a uhradila společný dluh 1.000.000 Kč věřiteli Anonymizováno. ⟪LB:lb_003⟫ - žalovaný dne Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno podepsal dohodu o uznání závazku na celkovou částku 4.750.000 Kč s příslušenstvím. ⟪LB:lb_004⟫ - žalovaný podepsal dvě smlouvy o zřízení zástavních práv k nemovitostem, jednu dne Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno a druhou dne Anonymizováno.AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno 2012, obě z důvodu zajištění pohledávky žalobkyně vůči žalovanému ve výši 4.750.000 Kč. Zástavní právo vázne na nemovitostech na LV č. hodnota a na LV č. hodnota, obojí je v k. ú. adresa. ⟪LB:lb_005⟫ - že žalobkyně půjčovala žalovanému po datu uznání dluhu z Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno celkem částku 484.000 Kč, a to v 7 platbách - 11.1.2012 částka 100.000 Kč, 2.2.2012 částka 100.000 Kč, 21.3.2012 částka 50.000 Kč, 30.5.2012 částka 50.000 Kč, 3.7.2012 částka 46.000 Kč, 23.8.2012 částka 50.000 Kč a 24.10.2012 částka 88.000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tyto částky zaplatit do 3 let od poslední půjčky, tedy do 24.10.2015.

Žalobkyně se dále vyjádřila k námitce promlčení závazku, kterou žalovaný vznesl, a to tak, že je v rozporu s dobrými mravy, neboť žalovaný v podstatě vymazal ze svého života svého syna, neplatil mu ani na jeho živobytí, na studia nákladné vysoké školy. To by měl žalovaný ocenit, že ho syn o výživné neupomínal, nebo by aspoň měl uznat, že peníze, které mu poskytla, mohla věnovat synovi. Dále u ústního jednání žalobkyně uvedla, že žalovanému nepůjčila celou částku 4.750.000 Kč, která je uvedena v uznání dluhu a v zástavních smlouvách, tato částka měla v listinách ilustrovat jen hodnotu domu žalovaného, protože zástava kvůli pár desítkám tisíc korun by se na nemovitost takové hodnoty nedávala. Těmito listinami si žalobkyně chtěla pojistit splácení budoucích půjček poskytnutých žalovanému, protože své dluhy z minulosti nesplácel a ona by mu jinak už další částky nepůjčovala. Dále u ústního jednání žalobkyně upřesnila svá tvrzení ohledně konkrétních půjček, které měly být předmětem uznání závazku žalovaným z Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno. K půjčce, kterou měla poskytnout žalovanému dne 29.7.2007 ve výši 50.000 Kč tvrdila, že ji poskytla v hotovosti za účelem opravy havarovaného auta, k tomuto však nemá žádný důkaz. K půjčce, kterou měla poskytnout dne 29.10.2006 ve výši 400.000 Kč tvrdila, že ji půjčila v hotovosti u sebe doma, dosvědčit to může její syn. K jednotlivým půjčkám po částkách 10.000 Kč ve dnech 25.1.2007, 27.2.2007, 11.4.2007, 21.5.2007 a 15.10.2007 tvrdila, že je zapůjčila žalovanému v hotovosti za účelem stavby domu v hotovosti, ale toto nemá čím prokázat. Půjčku 50.000 Kč půjčila dne 8.4.2008 na problémy žalovaného v podnikání, ale k tomu nemá důkazy. Dále dne 12.4.2009 půjčila žalovanému částku 100.000 Kč na elektroinstalaci domu, předávala je ve své ordinaci, dosvědčit jí to může svědkyně jméno FO, která u ní pracovala jako podezřelý výraz sestra. K půjčce poskytnuté dne 11.7.2011 ve výši 135.000 Kč svá tvrzení u jednání doplnila žalobkyně tak, že uvedla, že 55.000 Kč poskytla v hotovosti u sebe v ordinaci, to je schopna dosvědčit svědkyně jméno FO, zbylou část ve výši 80.000 Kč zaslala ze svého účtu na účet žalovaného. Poslední půjčku ve výši 100.000 Kč, která je předmětem uznání závazku, poskytla žalobkyně žalovanému dne 26.10.2011 na dluhy na jeho daních, a to v ordinaci. Peníze vybrala ze svého účtu a v ordinaci mu je v hotovosti předala.

8. Soud provedl dokazování listinnými důkazy a výslechy svědků jméno FO a tituly před jménem jméno FO. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti: ⟪LB:lb_001⟫ - Z dohody o uznání závazku z Anonymizováno. AnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno soud zjistil, že dne Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno žalobkyně jako věřitel a žalovaný jako dlužník uzavřeli dohodu, dle které ke dni podpisu této dohody dluží dlužník věřiteli celkovou částku ve výši 4.750.000 Kč s příslušenstvím ve výši 3 % ročně ode dne 1.1.2012. Uvedený dluh vznikl na základě plnění smluv o půjčce ve výši 4.750.000 Kč poskytnutých věřitelem dlužníkovi. Dlužník podpisem této smlouvy svůj dluh vůči věřiteli, jeho důvod vzniku i výši plně uznává a zavazuje se jej zaplatit. jméno FO je podepsána oběma účastníky. ⟪LB:lb_002⟫ - Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem z Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno soud zjistil, že se žalobkyně jako zástavní věřitel a žalovaný jako zástavce a zástavní dlužník dohodli, že žalovaný zřizuje zástavní právo k spoluvlastnickému podílu o velikosti 19/20 nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. hodnota pro k.ú. adresa u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště adresa ve prospěch věřitele, k zajištění pohledávky zástavního věřitele vůči zástavci ve výši 4.750.000 Kč na jistině s příslušenstvím ve výši 3 % ročně od 1.1.2012, která vznikla na základě plnění ze smluv o půjčce v celkové výši 4.750.000 Kč poskytnutých zástavním věřitelem zástavci, když zástavce dluh uznal co do důvodu i výši v jméno FO o uznání závazku ze dne Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno. Vklad práva povolen rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj sp zn. V-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno, v katastru nemovitostí zapsán dne Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno s právními účinky vkladu ke dni 17.1.2012. ⟪LB:lb_003⟫ - Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem z Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno soud zjistil, že se žalobkyně jako zástavní věřitel a žalovaný jako zástavce a zástavní dlužník dohodli, že žalovaný zřizuje zástavní právo k nemovitosti zapsané na listu vlastnictví č. hodnota pro k.ú. adresa u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště adresa ve prospěch věřitele, k zajištění pohledávky zástavního věřitele vůči zástavci ve výši 4.750.000 Kč na jistině s příslušenstvím ve výši 3 % ročně od 1.1.2012, která vznikla na základě plnění ze smluv o půjčce v celkové výši 4.750.000 Kč poskytnutých zástavním věřitelem zástavci, když zástavce dluh uznal co do důvodu i výši v jméno FO o uznání závazku ze dne 10.1.2012. Vklad práva povolen rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj sp zn. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno, v katastru nemovitostí zapsán dne Anonymizováno.AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovános právními účinky vkladu ke dni 22.3.2012. ⟪LB:lb_004⟫ - Z výzvy k úhradě z 3. 7. 2020 a z přípisu právního zástupce žalovaného z 21. 7. 2020 soud zjistil, že dne 3.7.2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky 800.000 Kč s příslušenstvím do 20.7.2020, když dne Anonymizováno.AnonymizovánoAnonymizováno2012 písemně uznal svůj závazek vůči žalobkyni ve výši 4.750.000 Kč co do důvodu i výše, ale ani část uznané částky neuhradil a ani s žalobkyní o termínu úhrady nejednal. Žalovaný na výzvu odpověděl 21.7.2020 tak, že rozporuje, že by si kdy od žalobkyně půjčil částku 4.750.000 Kč a také částku 800.000 Kč. Pokud tento dluh žalobkyně opírá o uznání dluhu z AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno.Anonymizováno, celá zajišťovaná částka je fiktivní a neodpovídá žádnému reálnému plnění ze strany žalobkyně. Bez vazby na uznání dluhu žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky, ale až v roce 2012, a to bezúročně v celkové výši 484.000 Kč, které se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit do 24.10.2015. ⟪LB:lb_005⟫ - Z výpisů z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce je podílovým spoluvlastníkem k id. Anonymizováno/Anonymizováno nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro OL kraj, Katastrální pracoviště adresa, na listu vlastnictví č. hodnota pro k.ú. adresa, na tomto spoluvlastnickém podílu vázne zástavní právo smluvní pro pohledávku ve výši 4.750.000 Kč s příslušenstvím na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno, právní účinky vkladu zapsány ke dni Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno (V-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno). Žalobce je dále výlučným vlastníkem nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro OL kraj, Katastrální pracoviště adresa, na listu vlastnictví č. hodnota pro k.ú. adresa, na nemovitostech vázne zástavní právo smluvní pro pohledávku ve výši 4.750.000 Kč s příslušenstvím na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno, právní účinky vkladu zapsány ke dni 17.1.2012 (V-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno) a smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno, právní účinky vkladu ke dni Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno (V-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno). ⟪LB:lb_006⟫ - Z e-mailové korespondence z 26. 5. 2020 a 27. 5. 2020 (č. l. 29, 79-81 spisu) soud zjistil, že dne 23.5.2020 ve 14:39 hodin syn účastníků jméno FO zaslal žalovanému, jeho partnerce jméno FO a žalobkyni e-mail s předmětem „Přepis ústní dohody ze dne 22.5.2020“, ve kterém uvádí, že dne 22.5.2020 žalovaný ústně přislíbil: 1. zaplacení dluhu žalobkyni 800.000 Kč trvající od dohody o uznání závazku z 10.1.2012, 2. zaplacení dlužného výživného jméno FO 272.000 Kč za období 9/2012-4/2018. Tuto celou částku 1.072.000 Kč přislíbil uhradit do 3 měsíců, to je do 22.8.2020 na č.ú. v e-mailu uvedeném. Zaplacením dluhu měly zaniknout jakékoli finanční nároky ze strany syna žalovaných a záležitost se nebude muset řešit jiným způsobem. Na tento e-mail reagovala dne 26.5.2020 v 19:06 žalobkyně, která zaslala žalovanému e-mail – informace pro právního zástupce žalovaného, ve kterém uvádí, že dne Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno byla sepsána dohoda o uznání závazku mezi žalobkyní a žalovaným, dohoda je o finančním závazku ve výši 4.750.000 Kč a skládá se z 1/ zaplacení vyrovnání po rozvodu a 2/ aktuální půjčky 800.000 Kč – finanční nouze při insolventnosti žalovaného – nemožnost poskytnutí půjčky v bankovním sektoru. Žalovaný dohodu při plném vědomí a svéprávnosti odsouhlasil podpisem a i z toho plynoucí návrh na povolení vkladu do katastru nemovitostí i zástavní smlouvu. Vzhledem k trvání doby uznání tohoto závazku a po odmítnutí žalovaného vyřešit dluh jiným způsobem přislíbil zaplatit 800.000 Kč – tedy částku, kterou žalobkyně poskytla v dobré víře k vyřešení jeho svízelné finanční situace 6 let po rozvodu manželství. Zbylá částka 3.950.000 Kč není požadována a je považována za vyrovnanou na základě finančního vyrovnání po rozvodu. Dále žalovaný neplatil svému synovi jméno FO výživné od 9/2012 do 2018 ve výši 272.000 Kč, nepokusil se ani o domluvu či snížení nebo odložení alimentů, vyrovnání tohoto dluhu přislíbil k 22.8.2020. V e-mailu ze dne 27.5.2020 žalobkyně píše žalovanému (a v kopii svému synovi jméno FO a partnerce žalovaného jméno FO), že pokud nebude mít žalovaný snahu se domluvit v klidu na vyřešení jeho dluhu vůči žalobkyni a svému synovi, bude zahájeno podezřelý výraz stíhání za neplacení alimentů a bude podán návrh k soudu na prodání domu adresa v dražbě. ⟪LB:lb_007⟫ - Z návrhu darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene soud zjistil, že byl nachystán text darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene, jejímž účastníky měl být žalovaný jako dárce a oprávněný z věcného břemene na straně jedné a tituly před jménem jméno FO jako obdarovaný a povinný z věcného břemene na straně druhé, jejímž předmětem mělo být darování nemovitostí žalovaného (na listu vlastnictví č. hodnota a Anonymizováno pro k.ú. adresa) obdarovanému a dárci mělo být zřízeno věcné břemeno dle § 1283 a násl. o.z. (bezplatného a doživotní užívací právo a požívací právo tak, jak je v textu smlouvy specifikováno). Smlouva není podepsána ani jedním z účastníků. ⟪LB:lb_008⟫ - Z výpisů z účtu žalobkyně vedeného č. u Anonymizováno pod č. č. účtu soud zjistil, že dne 11.7.2011 žalobkyně vybrala hotovost 80.000 Kč a dne 20.10.2011 vybrala hotovost 100.000Kč. ⟪LB:lb_009⟫ - Ze smlouvy o vypořádání společného jmění manželů (účastníků) soud zjistil, že účastníci se dne 22.3.2006 dohodli na vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu manželství tak, že si rozdělili movité věci tak, jak je uvedeno ve smlouvě, dále se žalobkyně zavázala zaplatit ze svých výlučných prostředků společný dluh věřiteli obchodní firmě právnická osoba., IČO: IČO, sídlem adresa a na úplné vypořádání vzájemných majetkových nároků vyplývajících ze společného jmění manželů se zavazuje žalobkyně zaplatit žalovanému vypořádací podíl ve výši 3.790.000 Kč tak, že 1.500.000 Kč se zavazuje zaplatit na účet žalovaného nejpozději do 3 dnů od ověřeného podpisu smlouvy, částku 1.500.000 Kč na účet žalovaného do 3 dnů od právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků a částku 790.000 Kč na účet žalovaného nejpozději do 30 dnů od právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků. Účastníci smlouvy si sjednali odkládací podmínku, dle níž povinnost žalobkyně zaplatit žalovanému částku 790.000 Kč nenastane v případě, že žalovaný ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku o rozvodu manželství se neodhlásí ze svého trvalého bydliště v adresa – Anonymizováno, adresa a v této lhůtě nepředloží žalobkyni doklad o tom, že k jeho odhlášení skutečně došlo. Dále se účastníci dohodli ohledně dalšího bydlení tak, že žalobkyně bude i nadále bydlet ve svém rodinném domě na adrese adresa, kdežto žalovaný se zavazuje dům vyklidit i s věcmi ve svém výlučném vlastnictví do 60 dnů od právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Podpisy na smlouvě byly u obou účastníků úředně ověřeny. ⟪LB:lb_010⟫ - Z čestných prohlášení předložených svědkyní jméno FO u ústního jednání dne 17.4.2024 soud zjistil, že dne 8.4.2008 svědkyně čestně prohlašuje, že byla tohoto dne svědkem předání finanční částky 50.000 Kč v hotovosti žalobkyní žalovanému, dne 12.1.2009 potvrzuje skutečnost převzetí částky 100.000 Kč v hotovosti žalovaným od žalobkyně, dne 11.7.2011 potvrzuje, že žalovaný převzal dnes částku 50.000 Kč od žalobkyně a dne 26.10.2011 čestně prohlašuje, že byla tohoto dne svědkem předání peněz v hotovosti 100.000 Kč žalobkyní žalovanému. Všechny listiny jsou podepsány svědkyní a žalobkyní. ⟪LB:lb_011⟫ - Z kalendáře právnická osoba adresa pro rok 1960 soud zjistil, že jsou v něm evidovány ručně různé poznámky ve zkratkách, mimo jiné dne 12. ledna poznámka „100 D 09“, 25. ledna poznámka „10 B 07“, dne 27.března poznámka „10 B 07“, dne 8. dubna poznámka „50 P (08)“, dne 11. července poznámky „85 d 11“ a „50 P 11“, dne 29. července poznámka „50 d 07“, dne 21. září poznámka „50 d 07“, dne 26. října poznámka „100 P 11“ a dne 29. října poznámka „400 d 06“.

9. Dále soud vyslechl navržené svědky. Z výpovědi svědkyně jméno FO soud zjistil, že se zná mnoho let s žalobkyní, nejprve s ní pracovala v podezřelý výraz (asi 13 let) a pak pro ni pracovala v její soukromé ordinaci, vztah k ní má kladný. Žalovaného zná jako bývalého manžela žalobkyně, vztah k němu má neutrální. Svědkyně vypověděla, že věděla o tom, že v minulosti pan jméno FO za nimi chodil do ordinace na vyšetření a pak slyšela, že chce po paní doktorce (žalobkyni) nějakou půjčku nebo půjčky v určitém rozmezí. Pochopitelně to slyšela, protože mezi ambulancemi se ty dveře nějak nezavírají. Kdy to bylo, to má napsané, protože podepisovala takové potvrzení a měla to ve svých papírech, které jí paní doktorka dala, že kdyby náhodou. Takže to může předložit. To je několik roků po sobě. Jedná se o potvrzení, že předala tolik a tolik peněz, půjčila, paní doktorka panu jméno FO. Ona to jen podepisovala, paní doktorka říkala, že kdyby náhodou a schovala to u ní. Bylo to bezprostředně poté, co se ty peníze půjčovaly, měla to ve své složce. Paní jí akorát říkala, ať to vezme, protože ona měla doma potopu. Jak dostala předvolání k soudu, tak paní doktorce ohledně toho, proč je předvolána, a paní doktorka mi říkala, že jestli mám nějaká ta potvrzení, která mi kdysi dala, když ty peníze předávala. Předávání konkrétních finančních částek svědkyně přímo neviděla. Jen věděla o tom, že si pan jméno FO chtěl půjčit a paní doktorku prosil, jestli by mu to nepůjčila, ale peníze neviděla. A paní doktorka potom na druhý den se rozhodla, že mu teda půjčí peníze, protože se tam objevil znovu. U sebe takové velké obnosy paní doktorka v ordinaci neměla, svědkyně neví, kde peníze paní doktorka brala. Potvrzení paní doktorce podepsala i přes to, že předání peněz sama neviděla, vlastně ani neslyšela konkrétní částky, jen prostě věřila paní doktorce, že to proběhlo tak, jak jí paní doktorka na papír napsala a chtěla po ní podepsat. Neví, proč není potvrzení podepsáno i panem jméno FO, paní doktorka se jen chtěla nějak pojistit, když ty peníze vydala. Svědek tituly před jménem jméno FO (syn účastníků) vypověděl, že ví o tom, že když se rodiče rozváděli, matka půjčovala peníze otci. Bylo mu tehdy 14 nebo 15 let, ta situace doma nebyla úplně vyrovnaná, což v tomto věku mělo negativní vliv na jeho psychický vývoj. V tu dobu chtěl, ať se ta věc co nejdříve vyřeší, komunikoval tedy s matkou, a tak ví, že matka otci půjčovala peníze, aby on se mohl zajistit a co nejdříve odstěhovat. Bylo mu v té době sděleno, že to bude pojištěné tím, že pokud matka otci půjčí ty peníze, dům, který on má, tak půjde do zástavy, že v případě, že by se to nevrátilo, tak by se tady tak nějak jakože vyrovnali. Po rozvodu na tom byli rodiče finančně tak, že matka vydělávala, měla svou soukromou ambulanci, tak peníze měla, ale konkrétní částky neví. O otci nemá žádné informace, jak se v té době živil a jaké měl příjmy. O vyrovnání rodičů po rozvodu ví to, že matka otci vyplatila do konce roku 2006 peníze, bylo to přes 4.000.000 Kč, které on teda mohl použít k tomu, aby se nějak odstěhoval do konce roku 2006, ale to se nestalo. Pokud ví, tak ty peníze otec použil na stavbu svého rodinného domu, začal stavět tak rok po rozvodu. Potom docházelo k dalšímu půjčování peněz od matky otci. Matka mu ty částky, které otci dávala, říkala a on si to zaznamenával do kalendáře po babičce. Ví, že ty částky byly v řádu někdy desetitisíců, přesné částky má zaznamenané, ale z hlavy to neví. Neví přesně, na co ty peníze otec potřeboval, matka se domnívala, že to bylo na stavbu domu a na splácení dluhů, pokud otec nějaké měl. Byl jen informován matkou, že mu předala peníze. Někdy to bylo doma, někdy to bylo v ambulanci, ale tam toho svědkem nebyl. Hlavně tady na těchto dvou místech. Pokud jde o předávání peněz doma, tak osobně předávání peněz taky neviděl, jen byl v tu dobu doma a slyšel, jak se mezi sebou baví. Takže o konkrétních částkách se dozvídal vždy od matky a pak si to zapsal do kalendáře. Chtěl mít přehled, kolik peněz matka otci půjčila, aby to vyrovnání potom proběhlo tak jak má. Matka si od otce nenechávala podepisovat potvrzení, že mu půjčuje konkrétní částky. Až později došlo k tomu, že aby se vlastně ty půjčky pojistily, tak oni se mezi sebou někdy v roce 2012 domluvili, že dojde k zástavě toho domu, ve kterém otec bydlel. U této domluvy osobně nebyl, to mu jen říkala matka. O uznání dluhu vůči matce ví jen to, že to byla taková pojistka, kdyby otec matce dluh nezaplatil. Byla to dohoda mezi otcem a matkou, která byla podmíněna těmi půjčkami z let 2006 až 2012 zhruba, šlo o půjčky v hotovosti. Neví ale, kolik si peněz otec do té doby od matky půjčil, byly to ale asi statisíce, jinak by se nezastavoval otcův dům. Neví ale, pro jakou částku byl dům otce zastaven, ani kolik peněz vlastně v té době matce otec dlužil. S otcem se nikdy o půjčovaných částkách nebavil, neměli spolu takový vztah, aby se o tomto bavili. Ta částka, kterou otec dlužil matce, byla kolem 800.000 Kč dohromady za tu dobu. Neví ale, jestli to bylo za dobu do roku 2012, nebo jestli si otec půjčoval od matky ještě i potom. Pak si to spolu všichni rozebrali asi v roce 2020, kdy se dohodli, že ta celková suma, na které se dohodli (částka 800.000 Kč pro matku a alimenty pro svědka ve výši zhruba 270.000 Kč), bude vyplacena do 3 měsíců na účet svědka, protože v tu dobu plánoval založení rodiny, a že je svědek použije pro vnuka účastníků. Ale peníze vyplaceny nebyly. Písemně dohoda sepsána nebyla, jen svědek sepsal e-mail, který následující den poslal matce, přítelkyni mého otce a otci, odpověď od otce ale nedostal. Otec ale s dohodou souhlasil ústně. K částce 800.000 Kč došli společně, byla to kompromisní částka, na které se všichni shodli, že bude stačit na vyrovnání dluhu otce vůči matce. Původně matka po otci chtěla asi 4 miliony Kč, z čeho se skládala ale tato částka svědek neví. S otcem má neutrální vztah, naposledy se s ním bavil v roce 202, s matkou je v častém kontaktu, normálně spolu komunikují, řeší i pracovní věci a jsou majetkově propojeni. Svědek předpokládá, že když by matka tento spor vůči otci vyhrála, peníze by stejně dostal on.

10. Žalobkyně po poučení soudu navrhla doplnit dokazování vyžádáním přiznání k dani z příjmu žalovaného za roky 2006-2012 včetně, které měly prokázat skutečnost, že žalovaný si potřeboval půjčovat peníze, protože ze svých příjmů nebyl schopen dům postavit. Soud provedení tohoto důkazu zamítl jako nadbytečný, neboť měl pro rozhodnutí již dostatek důkazů a navíc tento důkaz by neměl vliv na to, co je třeba v této věci prokazovat – tj. zda žalobkyně půjčila žalovanému tvrzené částky a zda tyto konkrétní částky byly obsaženy v uznání závazku žalovaným z 10.1.2012.

11. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že dne Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno účastníci byli manželé a byli rozvedeni dne Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno (nesporné tvrzení účastníků), majetkově se vypořádali dohodou o vypořádání společného jmění manželů, dle které žalobkyně vyplatila žalovanému částku 3.790.000 Kč na jeho účet dle dohody a dále uhradila společný dluh 1.000.000 Kč věřiteli Anonymizováno (nesporné tvrzení účastníků, dohoda o vypořádání SJM). Žalovaný dne Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno podepsal dohodu o uznání závazku na celkovou částku 4.750.000 Kč s příslušenstvím (dohoda o uznání závazku č.l. 6 spisu). Tato částka nebyla žalovanému do uznání dluhu celá zapůjčena, představovala jen hodnotu nemovitosti žalovaného. Žalobkyně si podpisem tohoto uznání dluhu žalovaným chtěla pojistit budoucí půjčky poskytnuté z její strany žalovanému, protože dřívější půjčky nesplácel (viz tvrzení žalobkyně u ústního jednání dne 28.2.2024). Ze stejného důvodu byly uzavřeny i zástavní smlouvy k nemovitostem žalovaného na hodnotu jeho nemovitosti (tj. na částku 4.750.000 Kč) (zástavní smlouvy č.l. 7-10 spisu, tvrzení žalobkyně u ústního jednání dne 28.2.2024). Po uznání závazku žalovaným z Anonymizováno.AnonymizovánoAnonymizováno2012 půjčovala žalobkyně žalovaném finanční částky celkem ve výši 484.000 Kč (viz nesporná tvrzení účastníků). Žalovaný je vlastníkem (resp. podílovým spoluvlastníkem nemovitostí specifikovaných ve výrocích II. a III., na kterých vázne předmětné zástavní právo (viz výpisy z katastru nemovitostí).

12. Podle § 3028 odst. 3 věty prvé zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník účinný od 1.1.2014 (dále jen „o.z.“), se řídí jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Podle § 3036 o.z. se podle dosavadních právních předpisů až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

13. Podle § 558 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník účinný do 31.12.2023 (dále jen „obč. zák.“) uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má takové uznání tento právní následek jen věděl-li ten, kdo dluh uznal, o jeho promlčení. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází nebo se příčí dobrým mravům.

14. Po provedeném dokazování a aplikaci citovaných ustanovení zákona dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně na zaplacení částky 800.000 Kč s příslušenstvím není důvodná. Žalobkyně v této věci tvrdila, že má nárok na zaplacení částky 800.000 Kč žalovaným z titulu uznání dluhu žalovaným ze dne Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno. V textu uznání dluhu je uvedeno, že dlužník (žalovaný) dluží ke dni podpisu této dohody věřiteli (žalobkyni) celkovou částku 4.750.000 Kč s příslušenstvím ve výši 3 % ročně od 1.1.2012, dluh vznikl na základě plnění ze smluv o půjčce ve výši 4.750.000 Kč poskytnutých žalobkyní žalovanému. Žalovaný podpisem dohody uznává svůj dluh vůči žalobkyni, jeho důvod vzniku i výši a zavazuje se jej zaplatit. Z dohody o uznání závazku tedy vyplývá, že žalovaný uznává vícero svých závazků vzniklých z vícero smluv o půjčce, tyto konkrétní půjčky však nejsou v dohodě o uznání závazku nijak blíže konkretizovány. Podle ustálené judikatury (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka) pokud dlužník uznává více dluhů, musí nepochybně určit, které jednotlivé dluhy (co do důvodu a výše) uznává a slibuje zaplatit, jedině v tomto případě je splněna podmínka určitosti právního úkonu podle § 37 obč. zák. Tato identifikace je nezbytná nikoli k posouzení právního důvodu uznávaného práva, ale k jeho skutkovému vymezení, aby je nebylo možno zaměnit s případným jiným nárokem osoby, jíž je úkon adresován. Uznávaný závazek tedy není v tomto konkrétním případě jednoznačně identifikován, když žalovaný uznal dluh vůči žalobkyni v určité výši a má původ ve více smlouvách a z uznání závazku nelze jednoznačně rozlišit, jaká část u uznávané částky připadá na jednotlivé závazky. Poněkud odlišně judikoval Ústavní soud v rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 2601/08 tak, že pokud dlužník v uznání dluhu uvedl výši pohledávky za žalobkyní a toto uznání podepsal, projevil tím svou vůli uznat zmíněný dluh co do důvodu a výše, tento úkon je potřeba vykládat podle jeho seznatelného obsahu. Pokud se v uznání dluhu hovoří o tom, jaký konkrétní obnos byl půjčen a na co, příp. je zmíněno i zajištění pohledávky, může být uznání dluhu platné a není rozhodné, zda zmíněná finanční částka byla žalobkyní poskytnuta jednorázově či zda byla poskytována po částech, zejména pokud byly mezi účastníky původně neformální vztahy. Soud se tak zabýval nejprve otázkou platnosti uznání závazku, resp. prokázáním skutečnosti, zda žalobkyně poskytla žalovanému jí tvrzené konkrétní půjčky a zda tyto jsou součástí uznání závazku žalovaným, když z obsahu spisu se dá dovodit, že mezi bývalými manžely byly neformální vztahy a k poskytování finančních částek žalobkyní žalovanému docházelo dle tvrzení žalobkyně zcela bez dokladu v hotovosti. Žalobkyně v tomto řízení tvrdila, že žalovanému v době po rozvodu manželství půjčovala konkrétní finanční částky - dne 29.7.2007 částku 50.000 Kč na opravu havarovaného auta (na půjčení této částky však nemá důkazy – viz tvrzení žalobkyně u ústního jednání dne 28.2.2024 č.l. 92 verte spisu), dále dne 29.10.2006 částku 400.000 Kč, což měl potvrdit svědeckou výpovědí syn účastníků tituly před jménem jméno FO, dále 5x po 10.000 Kč ve dnech 25.1.2007, 27.2.2007, 11.4.2007, 21.5.2007 a 15.10.2007 v hotovosti na stavbu domu (na půjčení těchto částek však nemá důkazy – viz tvrzení žalobkyně u ústního jednání dne 28.2.2024 č.l. 92 verte spisu), dále dne 8.4.2008 částku 50.000 Kč na problémy v podnikání žalovaného (na půjčení této částky však nemá důkazy – viz tvrzení žalobkyně u ústního jednání dne 28.2.2024 č.l. 93 verte spisu), dále pak dne 12.4.2009 částku 100.000 Kč na elektroinstalaci rodinného domu, což měla potvrdit svědkyně jméno FO, dále dne 11.7.2011 částku 135.000 Kč na dokončovací práce na stavbě domu, což měla částečně dosvědčit svědkyně jméno FO, částečně výpis z účtu žalobkyně, a konečně dne 26.10.2011 částku 100.000 Kč na dluhy na daních, což měl potvrdit výpis z účtu žalobkyně. Tyto poskytnuté částky pak měly být uznány žalovaným v jméno FO o uznání závazku z 10.2.2012, měla tak být dle žalobkyně součástí tohoto uznání. Zároveň také u ústních jednání tvrdila, že celou částku uvedenou v jméno FO o uznání závazku z 10.1.2012 a v zástavních smlouvách žalovanému nepůjčila, že tato částka byla v těchto listinách uvedena jen jako hodnota zastavených nemovitostí pro případně vymáhání dluhu po žalovaném, pokud by své závazky neplnil. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že tyto konkrétní částky žalovanému v těchto konkrétních datech za jím tvrzeným účelem poskytla, když k půjčkám, o kterých tvrdila, že je poskytla dne 29.7.2007 (částka 50.000 Kč na opravu havarovaného auta), ve dnech 25.1.2007, 27.2.2007, 11.4.2007, 21.5.2007 a 15.10.2007 (vždy částky po 10.000 Kč na stavbu rodinného domu) a dne 8.4.2008 (částka 50.000 Kč na problémy v podnikání žalovaného) nepředložila jediného důkazu, sama u jednání před soudem uvedla, že k těmto půjčkám žádné důkazy nemá. Poskytnutí půjčky ve výši 400.000 Kč dne 29.10.2006 měl dle žalobkyně potvrdit syn účastníků tituly před jménem jméno FO. Ten ale po poučení svědka a následcích případné křivé výpovědi soudu pouze potvrdil, že ví od matky (žalobkyně), že otci nějaké finanční částky po rozvodu manželství účastníků poskytovala, ale nikdy nebyl osobně přítomen předávání jakékoli částky, neví ani kdy a kolik matka otci předávala, s otcem se nikdy o půjčování peněz od matky nebavil, že by si nějaké částky potvrdil. Soudu sice tvrdil, že si jednotlivé půjčky značil do starého kalendáře po babičce, tento také soudu předložil k důkazu, nicméně z tohoto soud nemůže dospět k závěru, že by bylo přesně a jasně prokázáno, kdy jakou částku žalobkyně žalovanému poskytla. Jednak jsou poznámky ve zkratkách, takže lze těžko vyčíst a dovodit, o co se konkrétně jedná, i kdyby to však byly částky a léta a místa předání peněz, jak to popsal soudu syn účastníků, pořád se se jedná o poznámky o informacích od žalobkyně, svědek konkrétní předání konkrétních částek neviděl a nedosvědčil. Navíc jeho výpověď soud nemůže považovat za zcela věrohodnou, když je svědek ve vztahu osoby blízké k účastníkům, přičemž k žalovanému má z minulosti negativní vztah s ohledem na to, že mu žalovaný nehradil výživné po dobu studia medicína a s matkou (žalobkyní) má velmi dobré vztahy, je s ní v každodenním kontaktu a dle svého tvrzení před soudem může mít zájem na výsledku tohoto sporu. Pokud jde o poskytnutí půjček ve dnech 12.4.2009 ve výši 100.000 Kč a dne 11.7.2011 ve výši 135.000 Kč, svědkyně jméno FO taktéž u předání těchto konkrétních částek nikdy osobně nebyla, předání peněz neviděla, soudu jen dosvědčila, že si žalovaný přišel někdy do ordinace k žalobkyni požádat o půjčku peněz, to slyšela, a také viděla, že další den si pro nějaké peníz žalovaný přišel, ale předání peněz a za jakým účelem, to už dosvědčit nemohla, neboť u toho osobně přítomna nebyla. Svědkyně sice soudu předložila 4 písemná potvrzení, která jsou podepsána svědkyní a žalobkyní, ve kterých svědkyně potvrzuje předání nějakých finančních částek (podrobněji viz listinné důkazy strana 9 odůvodnění rozsudku), nicméně u svého výslechu soudu vypověděla, že osobně předání jakýchkoli peněz mezi účastníky neviděla a potvrzení žalobkyni podepsala již předchystané s tím, že žalobkyni zcela věřila skutečnosti, které jsou na potvrzení uvedeny. Tyto listiny navíc ani nekorespondují s tvrzením samotné žalobkyně, že nikdy žádné potvrzení o půjčkách nesepisovala a nepodepisovala. Navíc potvrzení datované dne 12.1.2009 má potvrzovat půjčku poskytnutou žalovanému, kterou ani žalobkyně netvrdila, že by žalovanému poskytla. Půjčku poskytnutou žalovanému dne 11.7.2011 žalobkyně dokládala co do částky 80.000 Kč výpisem ze svého účtu u ČSOB a.s., stejně tak poskytnutí půjčky dne 26.10.2011 ve výši 100.000 Kč dokládala výpisem z účtu u ČSOB a.s. Tyto výpisy (viz strana 9 odůvodnění rozsudku – listinné důkazy) však potvrzují pouze to, že žalobkyně ze svého účtu vedeného u ČSOB a.s. č. č. účtu vybrala v hotovosti dne 11.7.2011 částku 80.000 Kč a dne 20.1.2011 vybrala hotovost ve výši 100.000 Kč. Nic víc, nic míň. Žalobkyně již neprokázala, na co tyto částky použila, resp. že by tyto částky předala žalovanému, jak tvrdila.

15. S ohledem na tyto skutečnosti soud považuje dohodu o uznání závazku z Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno za absolutně neplatnou, když je zcela neurčitá (§ 39 obč. zák.) Jednak proto, že z tvrzení obou účastníků vyplývá, že částka uvedená v dohodě o uznání závazku jako výše dluhu (ve výši 4.750.000 Kč) je pouze ilustrativní, resp. představuje hodnotu nemovitosti, kterou se dluhy žalovaného (které nejsou blíže specifikovány) zajišťují pro případ, že by žalovaný své závazky vůči žalobkyni neplnil. Je tak nesporné, že dluh žalovanému vůči žalobkyni ve výši 4.750.000 Kč, jak je uveden v citovaných listinách, vůbec nevznikl. Je tak vyvrácena právní domněnka, že dluh v době uznání závazku trval (existoval) (viz § 558 obč. zák.). Neexistující dluh nelze uznat. (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Jednak je dohoda o uznání závazku z Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno neplatná proto, že v ní není přesně uvedeno, kterých konkrétních dluhů žalovaného se uznání závazku týká, když je zřejmé jak z textu dohody o uznání závazku, tak z provedeného dokazování, že v minulosti docházelo k opakovanému půjčování peněz žalovanému bez dokladu v hotovosti, a žalobkyni se nepodařilo prokázat, že půjčila žalovanému žalovanou částku nebo alespoň její část a že by se uznání závazku žalovaným z Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno vztahovalo na tuto konkrétní půjčku (příp. půjčky). (viz výše citovaná judikatura na straně 12 odůvodnění rozsudku, bod 14.). Z těchto důvodů soud zamítl žalobu žalobkyně na zaplacení částky 800.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I., jako zcela nedůvodnou, aniž by se zabýval námitkou promlčení vznesenou žalovaným. (výrok I.)

16. Podle § 3028 odst. 3 věty prvé o.z., se řídí jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Podle § 3073 věty prvé o.z. se práva ze zajištění závazku vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, byť byla zřízena i jako práva věcná, posuzují až do svého zániku podle dosavadních právních předpisů.

17. Podle § 552 věty prvé obč. zák. pohledávku lze zajistit i zástavní smlouvou. Podle § 152 obč. zák. zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy. Podle § 156 odst. 1 věty prvé, odst. 2 obč. zák. zástavní právo vzniká na základě písemné smlouvy dle § 552 obč. zák. nebo rozhodnutím soudu o schválení dohody o vypořádání dědictví. Zástavní smlouva musí obsahovat označení zástavy a pohledávky, kterou zástava zajišťuje.

18. Pokud jde o vzájemnou žalobu žalovaného na určení neexistence zástavního práva na jeho nemovitostech, dospěl soud po provedeném dokazování k závěru, že tato žaloba je zcela důvodná. Při řešení této vzájemné žaloby se soud nejprve zabýval otázkou naléhavého právního zájmu na určení neexistence zástavního práva, které je v katastru nemovitostí zapsáno jako zatěžující nemovitosti žalovaného (specifikované ve výrocích II. a III. rozsudku) podle § 80 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále je „o.s.ř.“) a dospěl k závěru, že takovýto zájem je dán, neboť žalovaný navrhuje určení práva k nemovitostem, které se zapisují do katastru nemovitostí a na základě navrhovaného soudního rozhodnutí má být dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v katastru nemovitostí ČR (viz také rozhodnutí sp. zn. R 2/2004). Dále pak soud řešil otázku existence zástavního práva, které je zapsáno v katastru nemovitostí na základě zástavních smluv uzavřených mezi účastníky dne Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno a Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno (blíže viz listinné důkazy strana 7 odůvodnění rozsudku, bod 9.). Vymezením podstatných náležitostí zástavní smlouvy zákon směřuje k určitosti projevů vůle tak, aby nemohlo docházet k pochybnostem o tom, jaká pohledávka je zajištěna a co představuje předmět zajištění. Obsahem zástavní smlouvy je závazek zástavce dát zástavnímu věřiteli určitou věc nebo jiný objekt do zástavy za účelem zajištění jeho pohledávky. Z tohoto smluvního ujednání vyplývá pro zástavního věřitele vynutitelný nárok na provedení úkonu vůči zástavci, nezbytného k dosažení věcněprávních účinků smlouvy. K obsahovým náležitostem zástavní smlouvy patří přesné označení předmětu, který se má stát zástavou (v tomto případě nemovitostí žalovaného), jakož i zajišťované pohledávky. Ve vztahu k označení pohledávky ji lze považovat za dostatečně označenou, jestliže obsahuje identifikaci subjektů závazkověprávního vztahu, z něhož vzešla daná pohledávka a povinnost dlužníka ji splnit, dále právní důvod a doby jejího vzniku (mezi týmiž subjekty může ze stejného právního důvodu vznikat více závazků, z nichž zástavním právem je zatěžován jen některý z nich), případně též její výši v době uzavření zástavní smlouvy. Z požadavku na určitost zajišťované pohledávky totiž také vyplývá i potřeba údaje o její výši, která odpovídá skutečnému rozsahu dlužníkovy povinnosti vůči věřiteli, nejde-li o případ, který mají na zřeteli ustanovení § 155 odst. 3, popř. i odst. 4 a 5 obč. zák., v němž přichází v úvahu jen údaj o výši případné budoucí pohledávky, do které může být zástavním právem zajištěna. Judikatura ve vztahu k náležitostem řádného označení pohledávky vymezila, že tento požadavek lze mít za splněný, je-li v zástavní smlouvě pohledávka charakterizována zejména vymezením předmětu plnění, osoby věřitele a osobního dlužníka, případně právního důvodu, a to natolik nepochybně, aby bylo zjistitelné, jaká pohledávka je předmětem zajištění a aby ji nebylo možno zaměnit s pohledávkou jinou (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. R 14/2007). Jak již bylo rozebráno v odůvodnění rozsudku výše (viz zejména bod 14. a 15. odůvodnění rozsudku), žalovaná sama potvrdila a soud to má za nesporné, že pohledávka žalobkyně ve výši 4.750 000 vůči žalovanému neexistovala. Žalované se ani nepodařilo prokázat, že by existovala některá z žalobkyní tvrzených pohledávek, které měly dle žalobkyně být součástí dohody o uznání závazku z 10.2.2012. Dle ustálené judikatury (viz např. rozhodnutí NS sp. zn. 21 Cdo 957/2001) neexistence pohledávky, která má být zajištěna zástavním právem, není důvodem neplatnosti uzavřené zástavní smlouvy, ale má za následek, že zástavní právo nevznikne. I když je zástavní smlouva platným právním úkonem, zástavní právo nevznikne, jestliže nevznikla pohledávka, kterou má zástavní právo zajišťovat. Vzhledem k tomu, že zástavní právo je akcesorickým právem k hlavnímu závazku a s ohledem na výše uvedené skutečnosti soud dospěl k závěru, že zástavní právo na základě zástavních smluv specifikovaných ve výrocích II. a III. rozsudku k nemovitostem žalovaného uvedeným tamtéž tak nikdy platně nevzniklo, a to i když bylo zapsáno do katastru nemovitostí. Proto soud určil ve výrocích II. a III., že toto zástavní právo na nemovitostech neexistuje a vzájemné žalobě žalovaného na určení neexistence zástavního práva tak v plném rozsahu vyhověl. (výrok II. a III.)

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 111.640 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10.000 Kč (soudní poplatek za vzájemnou žalobu na určení neexistence zástavního práva na nemovitostech žalovaného evidovaných na dvou listech vlastnictví dle položky 4 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 850.000 Kč (dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b) a § 12 odst. 3 a.t. – žaloba na plnění částky 800.000 Kč + žaloba na určení částka 50.000 Kč) sestávající z částky 11.700 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (1 úkon – příprava a převzetí zastoupení dne 12.4.2022 /č.l. 22 spisu/ dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., 1 úkon - sepis vyjádření I. s právním hodnocením dne 13.4.2022 /č.l. 25 spisu/ dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., 1 úkon - účast na jednání před soudem dne 20.6.2023 nepřesahující 2 hodiny dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t., 1 úkon - vyjádření žalovaného III. ze dne 20.2.2024 /č.l. 72 spisu/ dle § 11 odst. 1 písm. h) a.t., 1 úkon – účast na jednání před soudem dne 28.2.2024 nepřesahující 2 hodiny dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t., 2 úkony – účast na jednání před soudem dne 17.4.2024 přesahující 2 hodiny dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t.) včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (celkem 2.100 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 84.000 Kč ve výši 17.640 Kč. Žalovaný sice požadoval i úhradu dalších 3 úkonů právní služby, tyto úkony však soud žalovanému nepřiznal. Jedná se o částku 11.700 Kč za 1 úkon právní služby za sepis reakce na předžalobní výzvu protistrany s právním hodnocením ze dne 21.7.2020, kdy se jedná o právní zastoupení žalovaného před zahájením tohoto soudního řízení (žaloba byla ve věci o zaplacení částky 800.000 Kč podána žalobkyní dne 10.1.2022), navíc tato listina nebyla ani soudu doložena. Dále se jedná o částku 11.700 Kč za 1 úkon právní služby za poradu s klientem delší než 1 hodinu, kdy sice žalovaný doložil soudu kopii záznamu ze dne 12.4.2022 o jednání žalovaného (resp. osoby téhož jména a příjmení bez bližší identifikace) s advokátem přesahující 1 hodinu (konkrétně v čase 10:30 – 12:00 hodin), která je podepsána obdobným podpisem jako na plné moci udělené právnímu zástupci žalovaného dne 12.4.2022, nicméně z kopie listiny předložené soudu není zřejmé, jaké věci se porada advokáta s klientem týkala, když obsah porady s klientem je zakryt a ze zbylé viditelné části listiny není patrno, zda se porada týkala této věci (právní zástupce mohl zastupovat žalovaného v jiných právních věcech, než která je předmětem tohoto řízení). A v neposlední řadě soud nepřiznal žalovanému částku 11.700 Kč za 1 úkon právní služby za sepis vyjádření II. ze dne 5.9.20023 /č.l. 38 spisu/, neboť toto vyjádření neobsahuje žádný právní rozbor věci ani neodpovídá žádnému z úkonů právní služby uvedeným v § 11 odst. 1 a 2 a.t. (výrok IV.)

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.