OSPV 4 C 107/2022-256

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Švarcovou, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/1 ⟪LB:lb_004⟫ fakticky Adresa zainteresované osoby 0/0 Anonymizováno ⟪LB:lb_005⟫ Anonymizováno ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení 287 349,72 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 245 683,72 Kč, do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

II. Soud žalobu zamítá pro částku 41 666 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 287 349,72 Kč od 17. 6. 2021 do zaplacení, s 8,25% úrokem ročně z částky 287 349,72 Kč od 17. 6. 2021 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení 8 273,40 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá po žalovaném zaplacení částky 287 349,72 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 287 349,72 Kč od 17. 6. 2021 do zaplacení, s 8,25% úrokem ročně z částky 287 349,72 Kč od 17. 6. 2021 do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba. (dále také „Anonymizováno“), uzavřela s žalovaným dne 22. 6. 2020 smlouvu o úvěru vedenému k účtu č. č. účtu, na základě které poskytla žalovanému účelově vázaný úvěr 282 870 Kč, a to v částce 202 870 Kč na splacení splátkové úvěru sjednaného s právnická osoba., vedeného na úvěrovém účtu č. č. účtu. Mezi stranami byl sjednán úrok z úvěru 14,99 % ročně, další poplatky dle ujednání. Žalovaný se zavázal k jeho úhradě v pravidelných měsíčních splátkách 4 864 Kč splatných k 15. dni v měsíci, celkem 106 splátek (to je 8 let a 10 měsíců), první splátka byla splatná 15. 7. 2020, poslední ve výši 2 233 Kč splatná dne 16. 4. 2029. Před uzavřením této smlouvy právnická osoba. posuzovala úvěruschopnost žalovaného, a to vyhledáním žalovaného v databázi dlužníků, dotazem na bankovní a nebankovní registr klientských informací, vyhledáním žalovaného v insolvenčním rejstříku, kdy zjistila, že žalovaný měl v dané době úvěr u právnická osoba., s měsíční splátkou 4 000 Kč (tj. úvěr, který byl žalovaným úvěrem konsolidován), a úvěr od jiné banky s měsíční splátkou 1 700 Kč, dále právnická osoba., vycházela z informací sdělených žalovaným (kdy příjem žalovaného byl 28 000 Kč, platil nájemné 7 000 Kč, měl další výdaje 4 000 Kč, splácel jiný bankovní úvěr 1 000 Kč měsíčně, neměl vyživovací povinnost, neměl jiné povinné pravidelné výdaje), prověřením pohybů na bankovním účtu žalovaného č. č. účtu za dobu od 1. 11. 2019 do 30. 6. 2020, žalovaný pobíral mzdu od právnická osoba. Dle pohybu na tomto bankovním účtu měl žalovaný tvrzený příjem cca 28 000 Kč měsíčně. Protože žalovaným uvedené výdaje (11 až 12 000 Kč) neodpovídaly pohybu peněžních prostředků na jeho bankovním účtu, stanovila právnická osoba. jeho výdaje dle uvedených výpisů a dle interního ekonomického modelu, a to na částku 17 128 Kč. Pokud po sjednání předmětného úvěru bude splátkové měsíční zatížení žalovaného 4 864 Kč plus 1 700 Kč, celkem 6 564 Kč, pak je jeho měsíční příjem dostačující pro pokrytí jeho měsíčních výdajů s tím, že mu zbude k dispozici stále 4 308 Kč. S ohledem na uvedené právnická osoba., dospěla k tomu, že je žalovaný úvěruschopný. Žalovaný porušil svůj závazek, dostal se do prodlení, proto došlo dne 16. 6. 2021 k zesplatnění úvěru, k tomuto datu činila jistina úvěru 287 349,72 Kč. Žalobkyně požaduje vedle dlužné jistiny úvěru úrok z úvěru v sazbě 8,25 % ročně ode dne 17. 6. 2021 do zaplacení, a také úrok z prodlení v sazbě 8,25 % ročně ode dne 17. 6. 2021 do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na právnická osoba (tj. původní žalobkyni) smlouvou ze dne 1. 9. 2021, žalovanému bylo postoupení oznámeno. K výzvě soudu žalobkyně sdělila, že částka 287 349,72 Kč představuje jistinu ke dni zesplatnění, žalobkyně upozornila na smluvní ujednání, kdy úroky přirůstají k jistině, stávají se její součástí. Částka 287 349,72 Kč je tvořena z nesplaceného úvěru 270 048,92 Kč, nesplacených úroků z úvěru 17 300,80 Kč (úroky 14,99 % ročně byly počítány za dobu od 30. 6. 2020 do 16. 6. 2021, tj. celkem 39 866 Kč, jejich podrobný popis výpočtu je ve vyjádření žalobkyně na č. l. 140v spisu, kdy na úroky byly započteny platby žalovaného 22 565,20 Kč, a dále byly žalovanému účtovány poplatky 3krát 900 Kč za prodlení, tj. 1 800 Kč, které také žalovaný uhradil). Z uvedeného plyne, že žalovaný uhradil celkem 37 186,28 Kč.

2. Žalovaný se na výzvu soudu ve věci nevyjádřil.

3. Žalovaný je státním občanem Anonymizováno, který má od 12. 11. 2019 povolen pobyt na území České republiky, má hlášenu v informačním systému základních registrů adresu v České republice, adresa.

4. Z řízení sp. zn. spisová značka vedeného u zdejšího soudu bylo zjištěno, že žalovaný žil dlouhodobě v České republice, byl zde ženatý. Uvedené řízení je řízením o rozvod manželství. Manželství žalovaného trvalo v době od 20. 1. 2018 do 4. 1. 2023, s manželkou byli sezdáni v České republice v adresa, s manželkou, která je českou občankou, má žalovaný Anonymizováno děti, a to dceru Anonymizováno, narozenou dne datum, a syna Anonymizováno, narozeného dne datum. Žalovaný má základní vzdělání. Dnes již bývalá manželka žalovaného uvedla, že žalovaný se z adresa odstěhoval cca v říjnu 2020, odešla od něj protože pil a nechodil do práce. V rámci účastnické výpovědi uvedla, že měla s žalovaným problémy ohledně financí, obávala se dluhů, které manžel měl. Žalovaný v rámci účastnické výpovědi uvedl, že má dluhy, a až na jednu zápůjčku, kterou měl s manželkou společnou, si vše sjednával pouze on. Dále uvedl, že hrál na automatech. Od března 2022 se žalovaný odstěhoval zpět do Anonymizováno, uvedl, že se zdržuje na adrese Adresa zainteresované osoby 0/0 Anonymizováno. V uvedeném řízení bylo zjištěno, že s manželem se dá komunikovat písemně i ústně v češtině.

5. Pravomoc soudů České republiky rozhodnout v této věci je dána dle čl. 19 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, a to dohodou mezi právnická osoba., jakožto původním věřitelem, a žalovaným, při sjednání úvěru dne 20. 6. 2020, když dle čl. 9.7 smlouvy spory z této smlouvy rozhodují obecné soudy České republiky, a dle všeobecných obchodních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy, a přímo ve smlouvě (která byla sjednána elektronicky), je na ně odkaz, a to přímý proklik (tedy přímé včlenění do smluvního ujednání), kdy dle nich se předmětný závazek řídí právem České republiky a soudní spory z nich vzniklé rozhodují obecné soudy České republiky. Tato dohoda splňuje podmínky čl. 19 odst. 3 nařízení, byla uzavřena mezi žalovaným, coby spotřebitelem, a právnická osoba., oba měli v době uzavření smlouvy bydliště nebo obvyklý pobyt v témže členském státě (resp. sídlo), a dohoda založila příslušnost soudů tohoto členského státu, dohoda je dle českého práva přípustná.

6. K tomu dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2014, sp. zn. 30 Nd 317/2013, dle kterého, pokud spotřebitel své poslední známé bydliště opustil dříve, než na něj byla podána žaloba a neinformoval svého smluvního partnera o adrese svého nového bydliště, pravomoc rozhodnout o žalobě směřující proti spotřebiteli mají soudy členského státu, na jehož území se nacházelo poslední známé bydliště spotřebitele.

7. Usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne 1. 11. 2022, č. j. spisová značka, bylo rozhodnuto o pokračování s Jméno zainteresované společnosti 0/0, na straně žalobkyně, postupem dle § 107 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“.

8. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř., soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

9. Na základě listinných důkazů činí soud tento závěr o skutkovém stavu.

10. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že tato byla sjednána dne 22. 6. 2020 mezi právnická osoba., IČO IČO, a žalovaným, a to elektronicky (smlouva obsahuje elektronické podpisy). Žalovaný je označen adresou adresa, tel. číslo žalovaného tel. číslo Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky (na které je přímý proklik) a ceník. Na základě této smlouvy se právnická osoba., zavázala poskytnout žalovanému účelově vázaný spotřebitelský úvěr ve výši 282 870 Kč, k tomu byl vedený úvěrový účet č. č. účtu. Úvěr byl účelově vázán na konsolidaci předchozích dluhů žalovaného, a to konkrétně splátkového úvěru 202 870 Kč sjednané s právnická osoba., částka 80 000 Kč nebyla účelově vázána. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s úroky v sazbě 14,99 % ročně (při řádném splácení a odpuštění splátek 13,33 % ročně) pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4 864 Kč, celkem 106 splátek. Splátky jsou splatné 15. den kalendářního měsíce. První splátka je splatná 15. 7. 2020, poslední 2 233 Kč dne 16. 4. 2029. Při řádném splácení bude žalovanému odpuštěno až 12 posledních splátek. Dle čl. 3.1 úroky z úvěru budou připisovány k jistině úvěru, stanou se její součástí, a to vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce a v den, kdy bude uplatněno právo na okamžité splacení úvěru dle čl. 8.2. Splátky budou spláceny inkasem z účtu č. č. účtu, na kterém se žalovaný zavázal udržovat dostatečný disponibilní zůstatek (čl. 3.2, čl. 5.2). Celková splacená částka bude 512 953 Kč (ponížená při odpuštění splátek 457 216 Kč). Pokud žalovaný bude v prodlení se splacením 1 splátky úvěru po dobu delší 3 měsíců nebo se dostane do prodlení se splacením více než dvou splátek (čl. 8.1 písm. a), je právnická osoba., oprávněna prohlásit celý úvěr za splatný ve stanovené lhůtě, poté je žalovaný povinen zaplatit celý dluh z úvěru jednorázově (čl. 8.2). V případě prodlení je žalovaný povinen platit úrok z prodlení v zákonné výši, případně smluvní pokutu a náklady účelně vynaložené s vymáháním dluhu dle ceníku (čl. 8.3). Dle čl. 9.7 jsou případné spory řešeny obecnými soudy České republiky. Dle čl. 11.9 je smlouva uzavřena prostřednictvím aplikace internetového bankovnictví, kdy žalovaný návrh podepíše připojením elektronického podpisu.

11. Ze záznamu transakčního kanálu ve spojení s detaily zadané operace na č. l. 12 až 16 spisu bylo zjištěno, že žalovaný dne 22. 6. 2020 v čase Anonymizováno hod. provedl přihlášení, v čase Anonymizováno byla podána žádost o úvěrový produkt, v čase 10.37.04 až 10.37.37 hod. bylo provedeno potvrzení, resp. podepsání dokumentů. Použitá bezpečnostní metoda je Anonymizováno klíč. Číslo účtu k čerpání a splacení je Anonymizováno/Anonymizováno.

12. Z listiny na č. l. 71 soud zjistil, že právnická osoba., zvažovala před sjednáním smlouvy příjem žalovaného 28 823 Kč, pokud tedy sám v žádosti o úvěr uvedl 28 000 Kč, odpovídá to jeho průměrnému měsíčnímu příjmu i dle výpisu z bankovního účtu. Žalovaný nebyl v době sjednání v insolvenci. Byť uvedl pouze výdaje 4 000 Kč, 1 000 Kč a nájemné 7 000 Kč, byly stanoveny jeho výdaje na 17 128 Kč. Současně vycházela ze splátkového zatížení, 4 000 Kč pro úvěr u právnická osoba., ze dne 12. 6. 2020, jeho součástí bylo doplacení úvěru ze dne 27. 4. 2020, a 1 700 Kč na úvěr ze dne 13. 6. 2020 u Anonymizováno (právnická osoba.).

13. Výpis z insolvenčního rejstříku doložený žalobkyní v tomto řízení k datu sjednání úvěru ničeho neprokazuje, když byl pořízen až v průběhu tohoto soudního řízení.

14. Z výpisu z bankovního účtu č. č. účtu za dobu od 1. 11. 2019 do 30. 11. 2019 soud zjistil, že se jednalo o účet žalovaného s příjmem 27 990 Kč od právnická osoba. (počáteční zůstatek mínus 67,85 Kč, konečný zůstatek mínus 76,61 Kč), žalovaný si vybral v hotovosti 15 000 Kč, 2 000 Kč, 1 000 Kč a 3 300 Kč, jinak platil běžné obslužné platby. Z výpisu z toho bankovního účtu za dobu od 1. 12. 2019 do 31. 12. 2019 soud zjistil, že žalovaný měl příjem 29 382 Kč od uvedeného zaměstnavatele (počáteční zůstatek mínus 76,61 Kč, konečný zůstatek mínus 26,82 Kč), žalovaný si vybral v hotovosti 20 000 Kč, 1 500 Kč, 3 000 Kč, 1 000 Kč, 1 600 Kč a 2 200 Kč, jinak platil běžné obslužné platby. Z výpisu z toho bankovního účtu za dobu od 1. 1. 2020 do 31. 1. 2020 soud zjistil, že žalovaný měl příjem 28 262 Kč od uvedeného zaměstnavatele (počáteční zůstatek mínus 26,82 Kč, konečný zůstatek mínus 17,89 Kč), žalovaný si vybral v hotovosti 10 000 Kč a 8 000 Kč, 2 200 Kč, 2 000 Kč, 2 200 Kč, 1 800 Kč, jinak platil běžné obslužné platby. Z výpisu z toho bankovního účtu za dobu od 1. 2. 2020 do 29. 2. 2020 soud zjistil, že žalovaný měl příjem 29 656 Kč od uvedeného zaměstnavatele (počáteční zůstatek mínus 17,89 Kč, konečný zůstatek mínus 116,94 Kč), žalovaný si vybral v hotovosti 17 000 Kč, 6 000 Kč, 500 Kč, 5 000 Kč a 400 Kč, jinak platil běžné obslužné platby. Z výpisu z toho bankovního účtu za dobu od 1. 3. 2020 do 31. 3. 2020 soud zjistil, že žalovaný měl příjem 27 061 Kč od uvedeného zaměstnavatele (počáteční zůstatek mínus 116,94 Kč, konečný zůstatek mínus 155 Kč), žalovaný si vybral v hotovosti 20 000 Kč, 2 200 Kč, v polovině března vsadil u právnická osoba., 300 Kč, 100 Kč a 20 Kč, jinak platil běžné obslužné platby. Z výpisu z toho bankovního účtu za dobu od 1. 4. 2020 do 30. 4. 2020 soud zjistil, že žalovaný měl příjem 50 138 Kč od uvedeného zaměstnavatele (počáteční zůstatek mínus 155 Kč, konečný zůstatek plus 7 898,66 Kč), žalovaný si vybral v hotovosti 4 000 Kč a 1 500 Kč, vedle běžných obslužných plateb se od poloviny dubna věnoval sázení a hazardním hrám (10 540 Kč v 9 odchozích položkách, u Anonymizováno, 1 000 Kč u jméno FO), dne 27. 4. 2020 příchozí platba 100 000 Kč od právnická osoba., z účtu č. č. účtu, dne 28. 4. 2020 mu právnická osoba. vyplatila 40 000 Kč, měl pravidelné položkové odchozí platby na účet č. č. účtu. Z výpisu z toho bankovního účtu za dobu od 1. 5. 2020 do 31. 5. 2020 soud zjistil, že žalovaný měl příjem 25 483 Kč od uvedeného zaměstnavatele (počáteční zůstatek 7 898,66 Kč, konečný zůstatek mínus 54,77 Kč), další příjmová položka 500 Kč od jméno FO, a.s., učinil vklady hotovosti celkem 12 000 Kč, žalovaný si vybral v hotovosti 10 000 Kč, 5 000 Kč a 3 000 Kč, 200 Kč, platil běžné obslužné platby, měl pravidelné položkové odchozí platby na účet č. č. účtu. Z výpisu z toho bankovního účtu za dobu od 1. 6. 2020 do 30. 6. 2020 soud zjistil, že žalovaný měl příjem 27 083 Kč od uvedeného zaměstnavatele (počáteční zůstatek mínus 54,77 Kč, konečný zůstatek 5 471,86 Kč), dne 12. 6. 2020 příchozí platba od právnická osoba., 99 855 Kč z účtu č. č. účtu, dne 13. 6. 2020 příchozí platba od právnická osoba., 200 000 Kč z účtu č. č. účtu, dne 22. 6. 2020 příchozí platba od právnická osoba., 82 009,50 Kč z účtu č. č. účtu, žalovaný si vybral v hotovosti 6 500 Kč, 6 500 Kč, 10 000 Kč, 10 000 Kč, 8 000 Kč, 20 000 Kč, 33 000 Kč, 6 500 Kč a 6 500 Kč, 10 000 Kč a 5 000 Kč, 10 000 Kč, platil běžné obslužné platby, měl pravidelné položkové odchozí platby na účet č. č. účtu.

15. Z přehledu splácení, jak je na č. l. 27 až 30 spisu, bylo zjištěno, že 22. 6. 2020 žalovaný čerpal 200 860,50 Kč a 82 009,50 Kč (tj. celkem 282 870 Kč). Již první splátku splatnou 15. 7. 2020 neuhradil řádně a včas, stejně tak druhou splátku splatnou 15. 8. 2020, třetí splátku splatnou 15. 9. 2020 platil s prodlením, a tento stav trval pro další měsíce. Za dobu od čerpání 22. 6. 2020 do 16. 6. 2021, kdy došlo k zesplatnění, splatil 37 186,28 Kč.

16. Byl doložen ceník pro soukromou klientelu (jak je na č. l. 143-168 spisu), avšak z něj soud nezjistil ničeho rozhodného v této věci.

17. Žalobkyně k výzvě soudu nedoložila všeobecné obchodní podmínky, avšak soud je obstaral přes uvedený odkaz (proklik) ve smlouvě o úvěru, nad rámec posouzení pravomoci soudu rozhodovat v této věci z nich soud nezjistil pro posouzení v této věci ničeho rozhodného.

18. Dopisem ze dne 16. 6. 2021 právnická osoba. oznámila žalovanému okamžité zesplatnění celé dlužné částky ke dni 16. 6. 2021, dopis byl žalovanému zaslán na adresu adresa.

19. právnická osoba., k výzvě soudu sdělila, že žalovaný měl u ní vedeny následující účty. Jednalo se o účet č. č. účtu, který byl založen 3. 4. 2017 a zrušen 2. 12. 2021. K tomuto účtu byla vedena evidenční pohledávka z vypovězeného účtu č. č. účtu ve výši 508,82 Kč (založená dne 1. 9. 2021, zrušená 2. 12. 2021). Jednalo se dále o úvěr pro fyzickou osobu č. č. účtu, který byl založen 27. 4. 2020 a zrušen 14. 6. 2020. Dále o úvěr pro fyzickou osobu č. č. účtu, který byl založen 12. 6. 2020 a zrušen 24. 6. 2020, dle výpisu za červen 2020 pro tento účet byla dne 12. 6. 2020 čerpána částka 100 145 Kč a 99 855 Kč, po odečtu úroku 860,50 Kč, došlo dne 22. 6. 2020 k mimořádné splátce jistiny 200 860,50 Kč. Dále o úvěr pro fyzickou osobu č. č. účtu, který byl založen 22. 6. 2020 a následně postoupen (tj. jak je žalován). Dle transakční historie, jak je na č. l. 127-129 spisu, byl žalovaný v prodlení s platbami již od první splátky, a platil se zpožděním, byl v prodlení také v průběhu celého roku 2021, než došlo k zesplatnění. Žalovaný měl zřízen vkladový účet č. č. účtu, který byl založen 3. 4. 2017 se zůstatkem 0 Kč. právnická osoba. nevylučuje, že mohl mít žalovaný bankovní produkty u jejích dceřiných společností.

20. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právnická osoba., jako postupitelem, a právnická osoba, jako postupníkem, dne datum, ve spojení s potvrzením o zaplacení kupní ceny ze dne datum (č. l. 21 spisu) došlo k postoupení pohledávek dle seznamu postupovaných pohledávek v příloze č. hodnota, mezi postupovanými pohledávkami je i pohledávka specifikovaná jménem, příjmením, rodným číslem žalovaného a č. ú. Anonymizováno. Dopisem ze dne 10. 9. 2021 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na právnická osoba, dopis byl žalovanému zaslán na adresu adresa.

21. Dopisem ze dne 10. 3. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky a upozorněn na možnost jejího soudního vymáhání, dopis byl žalovanému zaslán na adresu adresa (žalobkyně doložila doklad o sledování zásilky, dokládající odeslání tohoto dopisu žalovanému).

22. Závazkový vztah, vzniklý dne 22. 6. 2020 mezi právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba., a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se řídí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

23. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

24. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne ji úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

25. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí, peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky.

26. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

27. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 76 odst. 1 uvedeného zákona, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Dle § 78 odst. 1, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Ve smyslu § 78 odst. 2 písm. b), se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dle § 78 odst. 4, poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

28. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

29. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

30. Soud je dle judikaturního vývoje povinen z úřední povinnosti zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost, k tomu nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci C-679/18.

31. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

32. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, odst. 15 odůvodnění, již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). Dále (odst. 17 odůvodnění), obecně shrnuto, § 87 zákona č. 257/2016 Sb., lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.

33. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

34. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

35. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud s ohledem na shora uvedené za to, že právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba., postoupil platně pohledávku za žalovaným na žalobkyni (§ 1879 an. o. z.), přičemž postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno. právnická osoba., i její právní nástupce, obesílali žalovaného na adrese pobytu v České republice, jak ji uvedl při sjednání závazku (pozn. žalovaný právnická osoba., nevyrozuměl o tom, že se odstěhoval z České republiky). Předžalobní výzva ze dne 10. 3. 2022 mu byla doručována v době, kdy se žalovaný odstěhoval zpět do Anonymizováno. Soud má dále s ohledem na uvedené za to, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba., byla dne 22. 6. 2020 sjednána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouva o úvěru, který byl veden na úvěrovém účtu č. č. účtu, jednalo se v převážné míře o účelově vázaný úvěr (v částce 202 870 Kč), pokud měl být použit na konsolidaci splacení jiného úvěru, který měl žalovaný s právnická osoba., sjednán (jednalo se o úvěr č. č. účtu), ve zbytku o neúčelově vázaný úvěr, kdy 80 000 Kč měl žalovaný bezúčelově k dispozici. Smlouva se řídí smluvním ujednáním a, ostatně jak je to u tohoto typu právních vztahů běžné, obchodními podmínkami včetně příslušných sazebníků (§ 1751 o. z.). V této věci se jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba při svém podnikání (§ 420 odst. 1 a 2 o. z.), a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), poskytnutý úvěr představuje spotřebitelský úvěr, na který dopadá právní úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. bylo povinností právního předchůdce žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalovaného, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. právnická osoba., mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom má vycházet nejen ze sdělených a doložených příjmů a výdajů spotřebitele, ale i způsobu plnění dosavadních dluhů. Ust. § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Povinnost zkoumat úvěruschopnost dlužníka vyplývá z unijních předpisů (jak je uvedeno shora). Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Žalobkyně k výzvě soudu žalobu doplnila o tvrzení, jakým způsobem ověřil její právní předchůdce úvěruschopnost žalovaného, a označila (doložila) k tomu důkazy. Soud posoudil údaje, ze kterých právnická osoba., při sjednání úvěru vycházela a dospěl k závěru, že v tomto případě právnická osoba., nedostála zákonné povinnosti, když poskytla žalovanému další spotřebitelský úvěr, a přitom bylo zjevné, že žalovaný není solventní, že se dostává do prodlení se splácením svých peněžitých závazků a řeší svoji špatnou finanční situaci novými úvěry, resp. konsolidací původních úvěrů s částečným obstaráním dalších peněžních prostředků bezúčelovým čerpáním úvěru. O uvedeném svědčí to, že žalovaný v době pouhých 3 měsíců sjednal s právnická osoba., 3 úvěry, konkrétně dne 27. 4. 2020 úvěr k účtu č. č. účtu, na základě kterého mu byla na účet č. č. účtu vyplacena částka 100 000 Kč (možná i tento sloužil ke konsolidaci, to nebylo možné v tomto řízení zjistit, ale nebylo to podstatné pro posouzení věci), tento byl zrušen 14. 6. 2020, avšak již 12. 6. 2020 žalovaný sjednal další úvěr na úvěrovém účtu č. č. účtu, a byť byl tento konsolidován žalovaným úvěrem sjednaným dne 20. 6. 2020, vedeným na úvěrovém účtu č. č. účtu, pak z pohybu peněžních prostředků žalovaného, na jeho běžném bankovním účtu, vedeném u právnická osoba., č. č. účtu za dobu od 1. 11. 2019 do 30. 6. 2020 je nepochybné, že žalovaný měl ještě jiné úvěry, např. dne 13. 6. 2020 mu byla připsána částka 200 000 Kč z účtu č. č. účtu, a současně z pohybu peněžních prostředků na tomto bankovní účtu plyne, že ačkoliv měl žalovaný příjem pravidelný ve výši cca 28 000 Kč nebo 29 000 Kč, měl velké výdaje, pravidelně podstatnou část celého příjmu vybral v hotovosti (po žalovaném nebylo vyžadováno doložení, jak s těmito peněžními prostředky naloží), a jeho zůstatek na tomto běžném bankovním účtu činil v zásadě mínusové položky. O dluhovém zatížení žalovaného v rozhodné době vypověděla také jeho bývalá manželka v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka. Navíc, jak plyne z tohoto bankovního účtu č. č. účtu, v březnu a dubnu 2020 začal žalovaný více sázet, věnovat se hazardním hrám, což také odpovídá zjištění z řízení sp. zn. spisová značka, jak je uvedeno v odst. 4 tohoto odůvodnění. I toto svědčí o osobnosti žalovaného a způsobu, jakým hospodařil v dané době se svými peněžními prostředky. Jak bylo zjištěno soudem, žalovaný má pouze základní vzdělání, měl v té době vyživovací povinnost ke svým dvěma nezletilý dětem, avšak právnická osoba., vycházela z toho, že vyživovací povinnost nemá. Soud považuje za dostatečné, stran zkoumání příjmů a výdajů úvěrovaného, pokud úvěrující vychází z pohybu peněžních prostředků na bankovním účtu žalovaného za dobu cca 6 měsíců před sjednáním úvěru (tedy nevyžaduje další doložení výdajů), avšak za podmínky, že je z tohoto pohybu zřejmé, že žalovaný má peněžní prostředky ke splácení sjednávaného úvěru, což v tomto případě splněno nebylo. Dluhové zatížení, které bylo z pohybu peněžních prostředků na jeho běžném bankovním účtu zjevné, upozorňuje na osobnost žalovaného a případnou potřebu se více zabývat jeho majetkovou situací (k tomu odst. 14 tohoto odůvodnění). Navíc, jak sama žalobkyně uvedla, protože žalovaný uvedl při sjednání mnohem menší měsíční výdaje, než plynuly z pohybu peněžních prostředků na jeho bankovním účtu, vypočetla si tyto právnická osoba., sama a uvažovala vyšší měsíční výdaje. právnická osoba., tak měla informaci, že žalovaným uvedené údaje nejsou kompletní, že neuvedl další výdaje, které má, a že případně neuvedl ani jiné rozhodné skutečnosti (např. to, že má vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dětem). Pokud vycházela právnická osoba., z údajů, jak jsou zaznamenány v odst. 12 tohoto odůvodnění, jedná o údaje kusé. Navíc právnická osoba. měla k dispozici informace o mnohosti účtů a finančních produktů, které měl žalovaný s ní samotnou sjednány (k tomu odst. 19 tohoto odůvodnění). Právní předchůdce žalobkyně si na základě těchto informací, ze kterých vycházel, nemohl učinit odůvodněný závěr, že žalovaný je dostatečně solventní osobou a může mu být předmětný úvěr, s měsíční splátkou 4 864 Kč na dobu 106 měsíců (8 let a 10 měsíců), poskytnut. Je otázkou, zda na tento způsob posouzení úvěruschopnosti žalovaného má vliv to, že samotná smlouva byla sjednána během několika minut (od okamžiku přihlášení do aplikace a zažádání o úvěr do podpisu dokumentů uplynulo cca 16 minut). Tento závěr soudu potvrzuje to, že žalovaný nesplácel řádně již od první splátky, když byl v prodlení (k tomu odst. 15 tohoto odůvodnění). Soud má s ohledem na uvedené za to, že předmětná smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, je absolutně neplatná. S ohledem na uvedené se soud dále nezabýval ostatními ujednáními dle smlouvy, neboť nelze přiznat úroky z úvěru ani jiné poplatky, dle této smlouvy sjednané. Tímto však není dotčena povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky, jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného (§ 2991 odst. 1, 2 o. z). Protože žalovaný načerpal celkem 282 870 Kč a splatil celkem 37 186,28 Kč, pak je žaloba důvodná pro částku 245 683,72 Kč, jakožto bezdůvodné obohacení žalovaného. Žalobkyni nelze přiznat úroky z neplatně sjednaného úvěru, a pokud si započetla platby žalovaného na tyto úroky, pak je nutno je v této částce započíst na poskytnuté bezdůvodné obohacení. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, soud žalobkyni nepřiznal úroky z prodlení, když žalovaný se nemohl dostat do prodlení s úhradou částky bezdůvodného obohacení z neplatně sjednané smlouvy o úvěru dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem (kdy soud posuzuje dobu přiměřenou možnostem žalovaného ke vrácení bezdůvodného obohacení). Protože se však žalovaný v řízení nevyjádřil, soud nemohl posoudit, jaká doba je dobou přiměřenou jeho možnostem ke splacení, proto soud rozhodl v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., kdy stanovil lhůtu 1 měsíce se zohledněním skutečnosti, že žalovaný se ke dni vyhlášení rozhodnutí soudu fakticky zdržuje opět v Anonymizováno. Soud má současně za to, že přiznání úroků z prodlení by bylo v rozporu s principem poctivosti a ochrany slabší strany (§ 6 až 8 o. z.), která je v těchto typech sporů poskytovateli spotřebitelských úvěrů, již při samotném sjednání závazků, zcela (a záměrně) pomíjena. Proto soud žalobkyni přiznal pouze částku 245 683,72 Kč (282 870 Kč mínus 37 186,28 Kč). Ve zbytku je tedy žaloba nedůvodná a soud ji zamítl, jak je uvedeno ve výroku II.

36. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství, což ke dni vyhlášení rozhodnutí je 145 745,34 Kč (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08). Žalobkyně byla úspěšná částečně v rozsahu 57 %, v rozsahu 43 % úspěšná nebyla. Náhrada žalobkyni přiznaných nákladů řízení pak spočívá v 14 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Náklady žalobkyně účelně vynaložené k uplatňování práva spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 11 494 Kč dle položky 2 bod 1. písm. c) sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3× 9 460 Kč dle § 7 bodu 6, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, 2× 4 730 Kč dle § 7 bodu 6, § 8 odst. 1, § 11 odst. 2 písm. h), § 11 odst. 3 a. t., za úkony oznámení o postupu dle § 107 o. s. ř., a za vyjádření ze dne 7. 6. 2024 (souhlas s postupem dle § 115a o. s. ř.), paušální náhrada hotových výdajů 5× 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., 8 261,40 Kč náhrada daně z přidané hodnoty dle 137 odst. 3 o. s. ř., celkem 59 095,40 Kč. Proto soud žalobkyni přiznal na nákladech řízení 8 273,40 Kč (14 % z 59 095,40 Kč). Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za vyjádření ze dne 30. 8. 2022, ani za vyjádření ze dne 10. 5. 2023, neboť se nejedná o účelně vynaložené náklady řízení, když skutková tvrzení a důkazy, k jejichž doplnění a označení byla žalobkyně vyzvána, měly být obsahem žaloby samotné (pozn. navíc, pokud je žalobkyně od počátku řízení právně zastoupena), a ani za vyjádření ze dne 4. 10. 2022, neboť v této věci (tomto typu sporů) lze zpravidla rozhodnout postupem dle § 115a o. s. ř., proto byli účastníci i v tomto ohledu vyzýváni s poučením dle § 101 odst. 4 o. s. ř., a případné jednání ve věci pouze zbytečně navyšuje náklady řízení, které vznikají stranám sporu.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, které se podává do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.