OSPY 8 C 148/2018-67

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sochorovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení částky 1 579 000 Kč

I. Žaloba o zaplacení částky 1 579 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 25. 12. 2013 do zaplacení se v plném rozsahu zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náklady řízení 90 266 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 16. 4. 2018 domáhala proti žalované zaplacení částky 1 579 000 Kč s příslušenstvím představujícím úrok z prodlení ode dne 25. 12. 2013 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že v důsledku nesprávného úředního postupu žalované jí vznikla škoda v celkové částce 1 579 000 Kč tak, že musela ve třech případech poskytnout zájemcům, kteří od ní měli koupit pozemky slevu z kupní ceny. Jinými slovy výše škody je představovaná slevami, které byla nucena poskytnout třem zájemcům o koupi pozemků proto, aby nebylo zmařeno obchodní jednání. Pozemky, které prodávala, nebyly v důsledku postupu žalované připojeny ke kanalizaci a výrazně se tak snížila jejich prodejnost. Škoda je nerealizovaným příjmem žalobkyně, který nenastal v důsledku nutnosti poskytnout slevu na pozemky. Žalobu žalobkyně opřela ustanovení § 22 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Po poučení v průběhu řízení, žalobkyně nadále na žalobě trvala s tím, že v důsledku postupu obce při správě majetku obce jí vznikla škoda, o jejíž výši a o subjektu, který je odpovědný za vznik škody mohla napevno vědět až po rozhodnutí v řízení, které vyvolala podáním návrhu na vydání rozhodnutí o úpravě vzájemných práv a povinností vlastníků provozně souvisejících kanalizací.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, vůči žalobkyni vznesla námitku promlčení žalované částky. Popírá, že by žalobkyni mohl vzniknout nějaký nárok z titulu náhrady škody, neboť žalovaná neporušila žádnou zákonnou ani smluvní povinnost a nedopustila se nesprávného úředního postupu, který by mohl zakládat vznik údajného nároku na náhradu škody. Kanalizace žalobkyně nebyla připojena na obecní kanalizaci žalované proto, že v rozhodném období nebyly splněny zákonem stanovené podmínky a předpoklady pro její připojení a souhlas žalované k připojení ze dne 21. 5. 2009 je dokumentem absolutně neplatným. V průběhu řízení namítla promlčení nároku na zaplacení žalované částky s tím, že zde není nárok z titulu náhrady škody za nesprávný úřední postup, pokud jde o náhradu škody, je nárok promlčen.

3. Z provedeného dokazován vyplývá tento skutkový stav věci: z obsahu listin týkajících se jednání mezi stranami o narovnání sporných vztahů mezi účastníky, zápisu z veřejného zasedání územní celek z 12. 6. 2017 a 1. 11. 2017, kopie informace o zasedání zastupitelstva územní celek dne 19. 7. 2017 a 12. 6. 2017 s navrženým programem, včetně mailové komunikace mezi zástupci účastníků bylo zjištěno, že strany tohoto sporu spolu jednaly o narovnání ve snaze konečného narovnání jejich sporných vztahů v souvislosti s náhradou škody za nesprávný úřední postup z fotokopie žaloby o náhradu škody, datováno 17. 12. 2013, bylo zjištěno, že žaloba byla podána u Okresního soudu pro Prahu – a vedena pod spisovou značkou 5C 639/2013. Žalobou se žalobkyně proti anonymizováno obec domáhala částky celkem 5 774 017 Kč, která byla tvořena položkami – 1 579 000 Kč jako škoda za slevu z prodejní ceny pozemků, 4 195 017 Kč za snížení hodnoty majetku u zbývajících osmi pozemků žalobkyně, 860 265 Kč z titulu zmaření investice z kopie žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu ve věci vedené žalovaným pod číslo jednací bylo zjištěno, bylo zjištěno, že žalobce celé jméno žalobkyně se domáhala žalobou podanou u Městského soudu v Praze ve věci číslo jednací vydání rozhodnutí ve věci samé do 5dnů od právní moci rozsudku z rozhodnutí Ministerstva zemědělství České republiky sp. zn. číslo z datum bylo zjištěno, že uvedeným rozhodnutím byla upravena vzájemná práva a povinnosti vlastníků provozně souvisejících kanalizací ve smyslu ustanovení § 8 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích z Rozhodnutí anonymizováno jméno příjmení, ministra zemědělství z datum Čj. číslo číslo bylo zjištěno, že jím byl zamítnut rozklad územní celek a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 20. 10. 2014 sp. zn. anonymizováno spisová značka, číslo jednací ze souhlasu s připojením stavebních pozemků na obecní kanalizaci z 21. 5. 2009 bylo zjištěno, že územní celek vydala souhlasné stanovisko s připojením 23 stavebních pozemků v lokalitě anonymizována dvě slova na místní kanalizační síť územní celek z odpovědi zástupce žalované na předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 17. 12. 2013 bylo zjištěno, že žalovaná sdělila, že v daném případě neporušila a ani nemohla porušit svou povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí z kopie kupní smlouvy uzavřené mezi pí celé jméno žalobkyně a p. jméno příjmení za účasti pí. jméno příjmení ze dne 26. 3. 2012 byl zjištěn předmět a podmínky kupní smlouvy a sjednaná cena z kopie listiny bez data a nepodepsané, označené Smlouva o finančním příspěvku (účastníci označení územní celek a celé jméno žalobkyně jako developer) bylo zjištěno, že předmětem smlouvy by mělo být ujednání o poskytnutí finančního příspěvku z kopie smlouvy kupní uzavřené dne 19. 8. 2013 mezi pí celé jméno žalobkyně a p. jméno příjmení byl zjištěn předmět smlouvy kupní a podmínky smlouvy a sjednaná cena kupní z kopie kupní smlouvy, uzavřené mezi celé jméno žalobkyně a manželi jméno a jméno příjmení, uzavřené dne 31. 10. 2012 byl zjištěn předmět smlouvy kupní a podmínky smlouvy a sjednaná cena kupní z kopie obecně závazné vyhlášky územní celek číslo bylo zjištěno, že se jedná o vyhlášku o místním poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu anebo kanalizace. Vyhláškou zavedla obec místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku z kopie kolaudačního souhlasu vydaného MÚ anonymizováno nad příjmení – anonymizováno jméno číslo jednací z datum rozhodnutí bylo zjištěno, že žalobkyni byl dán kolaudační souhlas ke stavbě vodovodu a tlakové splaškové kanalizace v celkové délce 419 m na pozemcích č. parc. číslo, 681 (nově. č. parc. číslo, číslo), číslo, číslo, číslo v k. ú. obec z kopie rozhodnutí MÚ anonymizována tři slova – anonymizováno jméno číslo jednací z datum rozhodnutí bylo zjištěno, že tímto rozhodnutí byl schválen dodatek číslo kanalizačního řádu veřejné části kanalizační sítě územní celek z kopie vyjádření právnická osoba obec u obec zn. anonymizováno rok z datum byl zjištěn obsah oficiálního stanoviska provozovatele k dalšímu připojování RD v lokalitě ulice v počtu 23 RD. K listině je připojena jako příloha tabulka výsledů ČOV obec za rok 2012 z korespondence mezi právními zástupci účastníků (dopisy z 21. 2. 2011, 30. 6. 2011, 26. 10. 2011, 27. 3. 2013, 18. 12. 2013 bylo zjištěno, že strany jednaly o připojení pozemků žalobkyně ke kanalizaci obecní z kopie kanalizačního řádu kanalizace obec – dodatku číslo z datum bylo zjištěno, že dodatek se vztahuje na vypouštění odpadních vod do nově vybudované tlakové kanalizace v lokalitě ulice, která je napojena na stokovou síť územní celek zakončenou čistírnou odpadních vod z kopie územního rozhodnutí ze dne 10. 4. 2007. Územní rozhodnutí anonymizováno číslo spisová značka, rozhodnutí o umístění stavby obec, ulice a číslo, rodinných domů, včetně inženýrských sítí a komunikací byla zjištěna existence příslušného územního rozhodnutí a lokalita a rozsah objektů a podmínky, kterých se rozhodnutí týká

4. Podle ustanovení § 3028 zákona č. 89/2012 Sb. (dále obč. zák.)

(1) Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

(2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

(3) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

5. Podle ustanovení § 100 zákona č.40/1964 Sb. (dále o.z.)

(1) Právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

(2) Promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní práva se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka.

(3) Nepromlčují se rovněž práva z vkladů na vkladních knížkách nebo na jiných formách vkladů a běžných účtech, pokud vkladový vztah trvá.

6. Podle § 101 (o.z.)

Pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

7. Podle ustanovení § 1 zákona č. 82/1998Sb.

(1) Stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

(2) Územní samosprávné celky odpovídají za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci svěřené jim zákonem v rámci samostatné působnosti (dále jen "územní celky v samostatné působnosti").

(3) Stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu.

8. Podle § 3 zák. č. 82/1998Sb.

(1) Stát odpovídá za škodu, kterou způsobily

a) státní orgány,

b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"),1)

c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

(2) Pro účely tohoto zákona se za úřední osobu považuje též úřední osoba jiného členského státu Evropské unie, která splňuje podmínky uvedené v § 127 trestního zákoníku, po dobu, po kterou tato osoba působí ve společném vyšetřovacím týmu na území České republiky nebo provádí úkon právní pomoci na území České republiky na základě evropského vyšetřovacího příkazu anebo je přítomna při jeho provádění.

9. Podle ustanovení § 19 zákona č. 82/1998Sb.

Územní celky v samostatné působnosti odpovídají za škodu, kterou způsobily při výkonu veřejné správy

a) nezákonným rozhodnutím,

b) nesprávným úředním postupem.

10. Podle ustanovení § 20 zákona č. 82/1998Sb.

(1) Bylo-li územním celkem v samostatné působnosti v řízení, na něž se vztahují předpisy o správním řízení, vydáno nezákonné rozhodnutí, mají účastníci řízení právo na náhradu škody, která jim tímto rozhodnutím vznikla. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

(2) Bylo-li nezákonné rozhodnutí územním celkem v samostatné působnosti vydáno postupem, který není stanoven předpisy o správním řízení, má právo na náhradu škody ten, komu tímto rozhodnutím vznikla škoda.

11. Podle ustanovení § 21 zákona č. 82/1988Sb.

(1) Pro uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím územního celku v samostatné působnosti vydaným v řízení, na něž se vztahují předpisy o správním řízení, platí obdobně ustanovení § 8.

(2) Nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím územního celku v samostatné působnosti vydaným postupem, který není stanoven předpisy o správním řízení, lze uplatnit tehdy, pokud bylo vykonatelné rozhodnutí zrušeno pro nezákonnost příslušným orgánem.

12. Podle ustanovení § 21 zákona č. 82/1988Sb.

(1) Pro uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím územního celku v samostatné působnosti vydaným v řízení, na něž se vztahují předpisy o správním řízení, platí obdobně ustanovení § 8.

(2) Nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím územního celku v samostatné působnosti vydaným postupem, který není stanoven předpisy o správním řízení, lze uplatnit tehdy, pokud bylo vykonatelné rozhodnutí zrušeno pro nezákonnost příslušným orgánem.

13. Podle ustanovení § 22 zákona č. 82/1988Sb.

(1) Územní celky v samostatné působnosti odpovídají za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené8a) lhůtě.

(2) Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

14. Podle ustanovení § 8 zákona č. 82/1988Sb.

(1) Nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

(2) Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku.

(3) Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

15. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu ustanovení § 132 o.s.ř. má soud za prokázané, že v této věci pokud jde o rozhodnutí o připojení k obecní kanalizaci žalovaná (obec) jednala a činila úkony v rámci správy majetku ve vlastnictví obce, jednala v rámci samostatné působnosti obce při nakládání s majetkem obce (k tomu § 7, § 84, § 85 a § 102 zákona č. 128/2000Sb. –zákon o obcích). Obce spravují své záležitosti samostatně. Státní orgány a orgány krajů mohou do samostatné působnosti zasahovat, jen vyžaduje-li to ochrana zákona a jen způsobem, který zákon stanoví. Žalobkyně správně podala žalobu k podepsanému soudu jako věcně i místně příslušnému. V této věci nelze aplikovat ustanovení zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím obce, neboť předmětné rozhodnutí bylo vydáno v rámci hospodaření obce s vlastním majetkem, které není součástí správy, jež má veřejnoprávní charakter. Dle příslušných ustanovení zák. č. 82/1998 Sb. je zřejmé, že obec jakožto územní samosprávný celek odpovídá za škodu způsobenou rozhodnutím jejích orgánů, došlo-li ke škodě při výkonu jejích pravomocí v rámci samostatné působnosti (v daném případě šlo o výkon samosprávy v samostatné působnosti obce ve smyslu § 14 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů). Další podmínkou odpovědnosti obce podle uvedeného zákona je, že škoda byla způsobena nezákonným rozhodnutím obce vydaným při výkonu veřejné správy, tj. rozhodnutím, kde obec uplatňuje veřejnou moc, jejímž je nositelem. V daném případě jde o postup a rozhodnutí obce jakožto vlastníka kanalizace v souvislosti s připojením pozemků žalobkyně k obecní kanalizaci a s jejím postupem po zjištění, že kapacita kanalizace je vyčerpaná. Při takovém rozhodování obec vystupuje a rozhoduje jako vlastník a vykonává svá oprávnění při nakládání a hospodaření se svým majetkem. Dispozice s obecním majetkem má povahu soukromoprávní a rozhodování obce není výkonem veřejné moci, a nelze proto s tímto rozhodnutím obce a jejím postupem při vyřizování záležitostí spojených s rozhodováním o připojení dalších pozemků ke kanalizaci spojovat odpovědnost obce podle § 19 a násl., § 31 zákona č. 82/1998 Sb. (v tomto směru obdobně např. nález Ústavního soudu ze dne 3. 10. 2001, č. 141/2001). V dané věci žalobkyně namítá, že žalovaná v rozporu se zákonem o vodovodech a kanalizacích odmítla připojit na kanalizaci pozemky žalobkyně, požadovala za připojení poplatek dle Obecní vyhlášky, což žalobkyně odmítla. Svých práv se pak žalobkyně domáhala žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu. Následovalo rozhodnutí Ministerstva zemědělství číslo jednací o úpravě vzájemných práv a povinností, které Ministr zemědělství po rozkladu podaném žalovanou potvrdil

16. Obec v dané věci vystupovala a rozhodovala jako vlastník a vykonávala svá oprávnění při nakládání a hospodaření se svým majetkem. Dispozice s obecním majetkem má povahu soukromoprávní a rozhodování obce o výběru provozovatele jejího majetku není výkonem veřejné moci, a nelze proto s tímto rozhodnutím, spojovat odpovědnost obce podle § 19 a násl., § 31 zákona č. 82/1998 Sb. (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1961/2005-2, ze dne 26. 9. 2007).

17. Pokud přichází v úvahu posouzení věci dle občanského zákoníku (ve smyslu ustanovení § 3028 a násl. zákona 89/2012 Sb. dle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb.) ustanovení občanského zákoníku o obecné odpovědnosti za škodu, mezi stranami je sporná případná existence příčinné souvislosti mezi tvrzenou škodou žalobkyně a postupem žalované při rozhodování o napojení předmětných pozemků na obecní kanalizaci. Soud se existencí příčinné souvislosti mezi postupem obce a tvrzenou škodu a její výší nezabýval, protože žalovaná namítla promlčení tvrzeného nároku na náhradu škody. Žalobkyně se žalobou domáhá náhrady škody z toho důvodu, že žalovaná nesprávně postupovala, když odmítla připojit pozemky žalobkyně na kanalizaci v majetku obce a žalobkyně proto byla nucena předmětné pozemky prodat se slevou. Je zřejmé, že v době prodeje předmětných pozemků již žalobkyně věděla, kdo za tvrzenou škodu, která měla vzniknout v důsledku poskytnutí slevy z kupní ceny, odpovídá. Obec v tomto případě spravovala majetek ve svém vlastnictví, pro případ vzniku škody nelze věc posuzovat dle zákona č. 82/1998 ale nutno jej posuzovat z hlediska ustanovení občanského zákoníku týkajících se náhrady škody. Sama žalobkyně svým postupem dala najevo, že již v době prodeje předmětných pozemků věděla, kdo by měl za škodu, kterou tvrdí, odpovídat. V roce 2013 již sama podala žalobu na náhradu škody vůči žalované z titulu náhrady škody, kde uplatnila i nárok uplatněný v tomto řízení v žalobě projednávané u podepsaného soudu pod sp. zn. 5C 639/2013 Uvedené řízení bylo přerušeno dle ustanovení § 110 o.s.ř. a následně pro nečinnost žalobkyně pravomocně zastaveno. Věc 5 C 639/2013 nebyla meritorně rozhodnuta, ze shora vyložených důvodů je třeba nyní podávanou žalobu posoudit dle příslušných ustanovení občanského zákoníku. Žalovaná nárok žalobkyně neuznává a vznesla námitku promlčení nároku, protože žalobkyně již v době prodeje pozemků poskytovala z důvodu nepřipojení ke kanalizaci kupujícím slevy z ceny jak je uvedeno v jednotlivých kupních smlouvách z 26. 3. 2012, 31. 10. 2012 a 19. 8. 2013. Promlčecí doba začala plynout pro v pořadí třetí uzavřenou kupní smlouvu 20. 8. 2013 a její konec by připadl na 20. 8. 2016. Žaloba v této věci je podána dne 16. 4. 2018, nárok je tak promlčen pokud jde o všechny tři uzavřené kupní smlouvy a soud proto žalobu žalobkyně v plném rozsahu zamítl. Skutkový stav má soud za dostatečně zjištěný z provedených důkazů, další důkazy navržené účastníky proto prováděny nebyly.

18. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 o.s.ř. a přiznal žalované, která byla z procesního hlediska v řízení úspěšná plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení ve výši 90 266 Kč sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále AT) náleží odměna ve výši 14 620Kč za každý z 5 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT – převzetí zastoupení, účast na jednání soudu 13. 12. 2018, 30. 1. 2019, písemné podání z 25. 5. 2018, 17. 12. 2018 spolu s náhradou hotových výdajů dle § 13 AT za 5 úkonů právní služby po 300Kč a DPH v sazbě 21% O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalované soud rozhodl dle ustanovení §149 o.s.ř.

19. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní délce (§160 odst. 1 o.s.ř.), když pro stanovení jiné lhůty k plnění soud neshledal okolnosti.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.