OSPY 11 C 41/2017-190

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení částky 100 730 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 47 196 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 47 196 Kč od 16. 10. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 53 534 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 53 534 Kč od 16. 10. 2016 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

IV. Účastníci jsou povinni zaplatit sátu České republice na účet Okresního soudu Praha východ náklady na vypracování znaleckých posudků, které platil, a to ve výši každý ½, jejích výše bude uvedena v samostatném usnesení.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 100 730 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný se na žalobce obrátil s žádostí o vypracování cenové nabídky na stavební práce – pokládky 50m2 betonové zámkové dlažby a s tím související nezbytné práce. Žalobce zaslal žalovanému cenovou nabídku ze dne 20.7.2016, označenou číslo s cenou ve výši 106 049. Na základě nabídky uhradil žalovaný žalobci zálohu ve výši 30 000 Kč dne 3.8.2016 a 60 000 Kč dne 14.8.2016. V průběhu provádění prací však žalovaný rozšířil ústně objednávku tak, že po žalobci navíc požadoval položení zámkové dlažby v rozsahu celkem 126 m2. Žalobce souhlasil, dílo v požadovaném rozsahu provedl a výslednou cenu ve výši 190 730, Kč vyúčtoval žalovanému po započtení záloh fakturou č. 2016, na částku 100 730 Kč. Žalovaný odmítl částku uhradit a v následné korespondenci začal tvrdit, že dlažba má vady (barevná nejednotnost). Dále žalovaný tvrdil, že dílo není dokončeno, což však žalobce odmítá, neboť dílo bylo předáno a žalovaný jej užívá. Zakončení provizorními dřevěnými lištami pak požadoval sám žalovaný, neboť tato část díla je na pozemku obce. Spory mezi účastníky nastaly až potom, co žalobce zaslal žalovanému konečnou fakturu, do té doby žalovaný nenamítal ani vady díla, ani nic ohledně toho, že by dílo nebylo dokončeno.

2. Žalovaný k věci uvedl, že dílo nebylo dosud dokončeno, neboť dlažba je fixována pouze provizorními dřevěnými lištami a vrstva zeminy není srovnána, ani odvezena, proto nemohlo být ani předáno a žalobce není oprávněn požadovat zaplacení ceny díla, neboť to mu vzniká až provedením díla. Dále žalovaný uplatnil vady díla spočívající v tom, že dlažba nemá jednotnou barvu a jednotný odstín. Cena díla byla mezi účastníky sjednána na částku 106 049 Kč na celé dílo, nikoliv pouze na dílo v rozsahu 50 m2, ústní dohoda mezi účastníky byla položit dlažbu na terasu, chodníky a stání pro auta, podle nákresu, což si následně účastníci potvrdili emailem. O zamýšleném navýšení ceny díla žalobce žalovaného vůbec neinformoval, žalovaný se o tom dozvěděl až z vystavené faktury. Pokud by věděl, že cena za dílo dosáhne částky 190 73,0 Kč, smlouvu s žalobcem by nikdy neuzavřel.

3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobce s žalovaným uzavřeli na základě cenové nabídky ze dne 20.7.2016, označené číslo s cenou ve výši 106 049 ústní smlouvu o dílo, kterou se žalobce zavázal pro žalovaného položit zámkovou dlažbu v rozsahu 50 m2 a související zemní práce. Na základě nabídky uhradil žalovaný žalobci zálohu ve výši 30 000 Kč dne 3.8.2016 a 60 000 Kč dne 14.8 Žalobce ve výsledku pro žalovaného provedl, nad rámec ústní smlouvy, na základě ústní dohody pokládku dalších 76 m2 zámkové dlažby a související zemní práce. Celé dílo pak žalobce žalovanému vyúčtoval po započtení záloh fakturou č. 2016 na částku 100 730 Kč. Žalovaný odmítl částku uhradit a v následné korespondenci začal tvrdit, že dlažba má vady (barevná nejednotnost).

4. Podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

5. Soud k prokázání tvrzených skutečností provedl následující důkazy:

Z nabídky číslo ze dne 20.7.2016, kterou vystavil zpracovatel jméno příjmení, vyplývá, že nabídka se vztahuje na 50 m2 pokládky betonové dlažby do štěrku, 110 m obrubníků, za celkovou cenu s DPH ve výši 106 049 Kč.

6. Z vyúčtování číslo ze dne 25.9.2016 bylo zjištěno, že za položení 126m2 přírodní dlažby klasik a související stavební práce bylo žalovanému vyúčtováno celkem 190 729,80 Kč, po započtení zaplacených záloh ve výši 30 000 Kč dne 3.8.2016 a 60 000 Kč dne 14.8.2016 byl žalovanému vyúčtován doplatek ve výši 100 729,80 Kč.

7. Na fotografii, kterou žalobce soudu předložil při jednání dne 8.6.2020, je patrná modře označená část díla, kterou měl žalobce provést na základě cenové nabídky a červeně část, kterou provedl na základě následné dohody.

8. Z emailové komunikace mezi účastníky bylo zjištěno, že žalobce zaslal žalovanému emailem ze dne 27.7.2016 kompletní nabídku a žádal žalovaného o výběr položek, které bude opravdu chtít. K emailu jsou připojeny soubory CN -121282-. příjmení Žaluzie Max.xls, IDS_CZ_2014_10 pdf. a MAX_25_CZ_2015:1.pdf. Žalovaný reagoval emailem ze dne 29.7.2016, ve kterém žalobci sdělil, že„ chce vše kromě příjmení“.

9. V dopise ze dne 24.11.2016 oznámil zástupce žalovaného žalobci právní zastoupení žalovaného a sdělil žalobci, že dílo nebylo dosud dokončeno (fixace dlažby provizorními dřevěnými lištami) a uplatnil vadu spočívající v barevné nejednotnosti dlažby.

10. Ze znaleckého posudku č. spisová značka znalce Ing. celé jméno znalce, vyplývá, že znalec určil obvyklou cenu skutečně provedených prací na částku 106 277 Kč s tím, že obvyklá sleva poskytovaná z důvodu neodstranitelných estetických závad je podle znalce 4- 8%, v posuzovaném případě stanovil znalec slevu na 6%.

11. Ze znaleckého posudku číslo vypracovaného Ing. jméno příjmení, znalkyní v oboru ekonomika, odvětví nemovitosti, fakturace a rozpočtování, byla zjištěna cena za 76m2 dlažby odvozená od sjednané ceny ve výši 79 982,50 Kč a obvyklá cena v cenové hladině roku 2016 ve výši 94 315 Kč.

12. Ze znaleckého posudky celé jméno znalkyně, znalkyně z oboru ekonomika, odvětví cena a odhady, byla zjištěna cena obvyklá za položení 76 m2 zámkové dlažby ve výši 71 839 Kč.

13. Znalec celé jméno znalce k věci uvedl, že co se týče znaleckého úkolu, je si vědom, že úkol neodpovídá zadání, nicméně snažil se zjistit, co bylo provedeno původně a co nad rámec, bohužel však toto nezjistil a proto vycházel z toho skutečného koncového stavu, tj. co všechno bylo provedeno a následně na tom všem zohlednil dané vady. Dále uvedl, že pokud by mu byl teď i po vysvětlení znovu zadán doplněk znaleckého posudku, tak by odpověděl stejně. Musel by mít najisto dáno, co konkrétně bylo provedeno. Poukázal na to, že nebyla dána projektová dokumentace a z cenové nabídky nelze odhadnout, co mohlo být provedeno a co nikoli s ohledem na to, že se neliší jenom metráže. Například kolem domu byl udělaný kačírkový obsyp, který vůbec není v nabídce. Samozřejmě i tento ocenil, neboť bylo zjištěno, že toto bylo provedeno. Proto v podstatě vycházel z kompletu celého díla. K doplňujícímu dotazu soudu uvedl, že co se týče korekce snižování ceny, jak je uvedeno ve znaleckém posudku ve výši 5 898 Kč, že to je tzv. sleva estetického hlediska, estetického užívání, která se určuje v rozmezí 4 – 12% s tím, že on tuto slevu použil na danou věc, protože jinak by se musela dlažba celá rozebrat. Poukázal na to, že to provedení díla je neodborné, že v podstatě žádný nemůže podat vedle sebe dlažbu, která vůbec neodpovídá, světlou, tmavou, proto učinil tu slevu, protože dílo je užíváno s těmito nedostatky. K dotazu poté, co mu bylo nastíněno, že původní objednávka byla 50m2, pak došlo k navýšení, uvedl, že tím pádem je možné, že k takovému navýšení nedošlo, nicméně to nezmění nic na jeho závěrech, které uvedl, neboť toto na jeho závěru nemá vliv, neboť vycházel ze skutečného stavu, tj. co bylo provedeno. K dalšímu dotazu uvedl, že k vadám na dlažbě došlo samovolně, samo od sebe, nikoliv nějakým předčasným užíváním, že k tomu došlo právě proto, že nebyla položena odborně. Poukázal například na přílohu č. 5 znaleckého posudku, kde jsou zřejmé rozestupy a v podstatě tak zvaná lámající se dlažba. K tomuto vysvětluje, že je tam špatně udělané podloží, proto došlo k úsypu, k posunu a k lámání té dlažby. K tomu, zda je tam špatné podloží, znalec žádné šetření nedělal, toto zná a ví, co dělá zámková dlažba, že to bylo zřejmé pohledem, kdy tam byly propady. Doplnil, že pokud by to bylo provedeno na správném podloží, které by bylo udusáno, srovnáno, tak by k tomuto nedošlo. K dotazu právního zástupce žalovaného znalec uvedl, že co se týče barevné nejednotnosti, tak ta se nachází všude. Uvedl, že nemůže být pravdivá argumentace účastníků, že v podstatě druhá várka byla jiné barvy.

14. Samozřejmě připouští, že to se tak stává, že jedna várka může mít jeden odstín, druhá várka může mít trošku jiný odstín, nicméně pokud by to bylo tak, jak bylo ze spisu seznatelné, tak by v podstatě byla jedna část jednoho odstínu a druhá část druhého odstínu. Tady však je to zřejmé, že to je prokládané, prostě ta barevná nejednotnost je všude, jak u baráku, tak je i vepředu. Samozřejmě může to být dáno někdy na přeskáčku, ale mělo by to mít smysl, měla by to být pravidelná mozaika, ne tak, jak je v tomto případě. K dalšímu dotazu právního zástupce žalovaného znalec uvádí, že co se týče těch vad, tak samozřejmě diskutoval s vlastníkem ohledně výměny, kdy vlastník požadoval výměnu, nicméně on mu vysvětloval, že v podstatě to nemá smysl, že by to bylo navýšeno o další náklady, které by se vyskytli v souvislosti s rozebráním dané dlažby, to znamená, že by se musela rozebrat, napravit to a následně položit. Je otázkou, jestli by to vůbec mělo smysl. V takovém případě právě zhodnotil, že by se měla užít nějaká sleva s tím, že to takhle strpí v tomto stavu. K dotazu zástupce žalovaného znalec uvedl, že částka těch cca 106 000 Kč odpovídá provedeným pracím celého díla.

15. Znalkyně Ing. jméno příjmení k věci uvedla, že měla provést ocenění zámkové dlažby ve výměře asi 96 m² a terénní úpravy, které byly provedeny. Znalkyně provedla ocenění, jednak stanovila cenu na základě ocenění ze sjednaných cen v nabídce a dále obvyklou cenu v cenové úrovni v roku 2016. Obvyklou cenu stanovila podle databáze Cros dle cenové úrovně roku 2016, 2. pololetí. Pro ocenění byly použity údaje z vyúčtování firmy právnická osoba Šetření na místě proběhlo. Na místě znalkyně zjistila, že byly provedeny terénní úpravy, které změnili sklon terénu, ale nemůže se vyjádřit k tomu, jaký byl sklon terénu původní proti fotodokumentaci, kterou předložila firma, potom znalkyně zjistila, že na pozemku byly provedeny ještě další úpravy. Byla tam vyndaná zámková dlažba vpravo od vchodu do domu a navezeny nějaké velké kameny a ještě na jiném místě byla vyndána zámková dlažba. K dotazu soudu ohledně databáze Cros znalkyně uvedla, že je to databáze, v níž jsou soustředěny ceny obvyklé v daný čas a v daném místě. K dotazu zástupce žalobce, zda bylo dílo dokončené, znalkyně uvedla, že cesta dokončena byla, ale tam, kde parkuje auto, tak tam byly některé části zámkové dlažby vyndány. K dotazu soudu, kdy probíhalo místní šetření, svědkyně uvádí, že říjen/listopad 2019. K dotazu zástupce žalobce, zda znalkyně na díle zjistila nějaké vady, znalkyně uvedla, že žádné vady nezjišťovala a nezjistila, že to nebylo jejím znaleckým úkonem – měla pouze určit obvyklou cenu díla. K dotazu zástupce žalované, pokud znalkyně vycházela z vyúčtování číslo z 25. 9. 2016, z čeho konkrétně vycházela, uvádí, že znaleckým úkonem jí bylo uloženo ocenit 76 m² dlažby a terénní úpravy – není tam zahrnuta jímka, dešťové svody, apod. jako další práce, které tam byly provedeny. K dotazu zástupce žalované, zda znalkyně ověřovala, jaká je skutečná výměra dlažby, na místě uvedla, že to nelze, že jí bylo znaleckým úkolem uloženo ocenit 76 m² položené zámkové dlažby, což je asi 1/3 cesty od branky a parkovací místo a vedlejší parkovací místo. K dotazu soudu, zda bylo provedeno přeměření položené dlažby, znalkyně uvádí, že nikoliv, že toto nezjišťovala, toto nebylo jejím znaleckým úkolem. Dále uvedla, že vedle domu je již ta zámková dlažba rozebrána. Znalkyně doplnila, že část parkovacího místa je pozemek vyložený zámkovou dlažbou, ale nejedná se o druhé parkovací místo. Znalkyně, k dotazu zástupce žalovaného, pokud při zkoumání díla narazí na to, že dílo nesplňuje kvalitu, zda toto zohlední – znalkyně uvedla, že nikoliv, že ocenění vad nedělá. K dotazu ohledně ceny, znalkyně uvádí, že jejím úkolem bylo stanovit cenu obvyklou, takže stanovila cenu obvyklou.

16. Znalkyně celé jméno znalkyně k věci uvedla, že oceňovala položení 76 m² dlažby + další zemní práce, které byly k provedení potřeba. Ocenila položky dle cenové nabídky s tím, že uvádí, že neoceňovala obrubníky, protože ty byly v cenové nabídce v délce 110 m, což bylo dostačující, v tom vycházela z posudku znalce celé jméno znalce. Ocenit vady nebylo znaleckým úkolem znalkyně, proto vady neoceňovala. Při zpracování znaleckého posudku vycházela jednak z posudku znalce celé jméno znalce, dále z fotodokumentace, která byla součástí tohoto posudku a z půdorysného zaměření, které je součástí spisu a dále použití obvyklých cen za softwaru příjmení, anonymizováno obec, nebylo přesně stanoveno, o jakou část se jedná. Měla pouze ocenit 76 m zhotovení zámkové dlažby. K dispozici neměla celý spis, ale kopie listin, vady nebyly předmětem jejího znaleckého zkoumání, toto jí nebylo soudem zadáno. Vady se jinak dají procentuálně vyčíslit, ovšem nebylo to soudem zadáno, proto to znalkyně neoceňovala, když toto si se soudem ještě vyjasňovala. Dále ohledně vad k posudku znalce celé jméno znalce, znalkyně uvedla, že na místě samém nebyla, protože situace, jak tedy vyplynulo z průběhu řízení již je jiná, než v roce 2016, o který se jedná, nicméně v posudku znalce celé jméno znalce neshledává, že by tam byla nějaká chyba ohledně uvedených vad. Dále ohledně vad uvedla znalkyně, že vady zjištěné znalcem celé jméno znalce v obvyklé ceně, kterou určila, nejsou zohledněny. Dále k dotazu zástupce žalované znalkyně doplnila, že provádí rozpočtování staveb, nikoliv oceňování vad, takže pokud by měla ocenit vady, pak toto by jí muselo být sděleno, o jaké vady se jedná. Vady byly zjištěné znalcem celé jméno znalce a to do ocenění nezohlednila.

17. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo položení 50 m2 zámkové dlažby a provedení souvisejících zemních prací na pozemku žalovaného na adrese adresa žalovaného, a to v rozsahu terasy kolem části rodinného domu a části přístupové cesta k domu. Následně však žalovaný pro žalobce, nad rámec cenové nabídky, na základě ústní dohody účastníků, provedl pokládku dalších 76 m2 zámkové dlažby a související zemní práce, a to na přístupové cestě a parkovacích stání pro automobily u příjezdové komunikace. Žalovaný uhradil žalobci zálohu ve výši 30 000 Kč dne 3.8.2016 a 60 000 Kč dne 14.8.2016. Žalobce následně vyúčtoval žalovanému po započtení záloh fakturou č. 2016 doplatek ceny díla na částku 100 730 Kč, žalovaný na fakturu ničeho neuhradil.

18. Podle ustan. § 2586 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

19. Na základě shora provedených důkazů dospěl soud k následujícím právním závěrům o věci samé: Mezi účastníky není sporná skutečnost, že žalobce zhotovil celé dílo v rozsahu 126 m2 na základě ústní domluvy s žalovaným. Spor vznikl až následně po té, co žalobce provedené práce vyúčtoval konečnou fakturou, ohledně toho, zda původní cenová nabídka vyčíslená na celkovou cenu 106 049 Kč, zahrnovala celé dílo, tzn. pokládku 126 m2 zámkové dlažby a související zemní práce, jak tvrdil žalovaný, nebo toliko pokládku 50 m2 zámkové dlažby a související zemní práce, jak tvrdil žalobce. Soud k tomu provedl důkaz zejména cenovou nabídkou žalobce, ze které jednoznačně vyplývá, že nabídka je kalkulována na položení 50 m2 zámkové dlažby anonymizována dvě slova. Pokud žalovaný tvrdil, že cenová nabídka č. označená číslo s cenou ve výši 106 049 Kč, se vztahovala na celé dílo, nikoliv pouze na 50 m2, a že uvedené bylo mezi účastníky dohodnuto a odsouhlaseno emailovou komunikací již v červenci 2016, včetně nákresu prací, pak soud konstatuje, že žalovanému se jeho tvrzení prokázat nepodařilo. Jak již bylo uvedeno výše, v cenové nabídce je výslovně uvedeno toliko 50 m2 dlažby a v emailové komunikaci, která mezi účastníky probíhala v období od 27.7 29.7.2016, zaslal žalobce žalovanému žádost o výběr položek, které bude chtít uskutečnit, s přílohami emailu, které však k důkazu navrženy, tudíž ani provedeny nebyly (tzn. soudu není známo, co je jejich obsahem). Na uvedený email pak reagoval žalovaný emailem ze dne 29.7.2016, ve kterém žalobci sdělil toliko, že„ chce vše kromě příjmení“.

20. Na základě shora uvedených důkazů vzal tedy soud za prokázanou skutkovou verzi žalobce a dále se zabýval tím, jakým způsobem stanovit cenu za provedené díla - položení 76 m2 zámkové dlažby spolu se souvisejícími zemními pracemi, které bylo žalobcem provedeno nad rámec cenové nabídky na základě následné ústní dohody účastníků, když cena za provedení díla v rozsahu 50 m2 byla mezi účastníky sjednána ve výši cenové nabídky. Soud v tomto rozsahu dospěl k závěru, že nedošlo – li mezi účastníky k dohodě o ceně, stanovil cenu díla jako cenu obvyklou a nechal k tomu vypracovat znalecký posudek. Soudem ustanovený znalec celé jméno znalce se však odchýlil od zadaného znaleckého úkolu, neboť ocenil dílo jako celek, takže z jeho posudku bylo možno stanovit obvyklou cenu za provedení 76 m2 díla. Soud proto ustanovil další znalkyni, Ing. jméno příjmení, které stanovila jednak cenu odvozenou z ceny sjednané a jednak cenu obvyklou v roce 2016 (94 315 Kč), avšak v posudku zcela absentuje jakékoliv odůvodnění, takže z něj soud nebyl schopen zjistit, jak znalkyně k závěrům prezentovaným v posudku dospěla. Uvedená vada se pak znalkyni nepodařila odstranit ani při podání ústního posudku, proto soud závěry znalkyně nepoužil a ustanovil další, v pořadí třetí znalkyni, celé jméno znalkyně. Tato znalkyně stanovila cenu obvyklou za položení 76 m2 zámkové dlažby a související zemní práce v cenové hladině roku 2016 na částku 71 839 Kč. Vzhledem k tomu, že posudek znalkyně je precizně a srozumitelně odůvodněn a znalkyně svoje závěry jednoznačně obhájila i při jednání soudu, když podávala ústní posudek, soud vzal její závěry za své a dále z nich vycházel.

21. Na druhou stranu však soud přihlédl k tomu, že dílo provedené žalobcem, má vady, které poměrně podrobně pospal a zdokumentoval znalec celé jméno znalce ve svém posudku. Pokud tedy žalovaný již v dopise ze dne 24.11.2016 uplatnil u žalobce vady spočívající ve fixace dlažby provizorními dřevěnými lištami a barevné nejednotnosti dlažby (prokázáno při jednání soudu dne datum), vzal soud za prokázané, že žalovaný řádně a včas vady díla u žalobce uplatnil a vzhledem k tomu, že se nejedná o vady podstatné (neboť nebrání užívání díla), náleží mu právo na přiměřenou slevu z ceny. Vzhledem k tomu, že vady provedeného díla a slevu odpovídající nákladům na odstranění vad a slevu za estetickou vadu díla – barevnou nejednotnost, popsal a stanovil ve svém posudku velmi podrobně a precizně znalec celé jméno znalce (viz. přílohy č. 4 - 8 č. znaleckého posudku: zvětšené spáry mezi dlaždicemi, vystouplý obrubník, proláklina způsobující stékání sbíhající vody k rodinnému domu, nedostatečně zhutněné podloží, barevná nejednotnost), vyšel soud v tomto ze závěrů jeho znaleckého posudku.

22. Soud tedy dospěl k celkové ceně díla jako k součtu ceny díla v rozsahu 50 m2, která byla mezi účastníky dohodnuta na základě cenové nabídky na částku 106 049 Kč a součtu obvyklé ceny díla v rozsahu 76 m2, kterou stanovila znalkyně příjmení na částku 71 839 Kč (za část díla, u nějž se účastníci a ceně nedohodli), tedy celkem 177 888 Kč. Od této částky pak odečetl částku ve výši 34 794 Kč (odpovídající nákladům na odstranění vad díla) a dále částku 5 898 Kč (odpovídající slevě 6% za estetickou vadu spočívající v barevné nejednotnosti dlažby) a dospěl k částce 137 196 Kč (celková cena díla). Pokud tedy žalobce žalobou uplatnil nárok na zaplacení částky ve výši 100 730 Kč, pak po započtení zaplacených záloh ve výši 90 000 Kč soud přiznal žalobci částku ve výši 47 196 Kč (137 196 Kč celkové cena díla – 90 000 Kč) a ve zbytku, tedy co do částky 53 534 Kč (100 730 Kč uplatněno žalobou – 47 196 Kč) žalobu jako nedůvodnou zamítnul.

23. Závěrem pak soud ještě považuje za nezbytné k argumentaci účastníků, které zazněla v průběhu řízení, a ke které se dosud nevyjádřil shora, uvést následující: Pokud žalobce namítal, že nelze přiznat slevu za tvrzené vady, neboť z posudku znalce celé jméno znalce nevyplývá, zda vady, které znalec popsal, jsou na části prvně provedeného díla v rozsahu 50 m2 či na části následně provedeného díla v rozsahu 76 m2, pak soud to nepovažuje za podstatné, neboť mezi účastníky nebylo sporné, že se dohodli na provedení díla jako celku v celém rozsahu, sporná byla toliko cena, resp. to, zda dohodnutá cena je cenou za provedení celého díla či jen jeho části. Pokud se tedy žalobce domáhal doplatku za provedení části díla a žalovaný řádně a včas uplatnil (a v řízení prokázal) nárok vyplývající z vad uvedeného díla jako celku, soud nárok žalovaného zohlednil.

24. Ohledně tvrzení žalovaného, který se bránil tím, že dílo nebylo dokončeno, neboť část dlažby byla fixována provizorními dřevěnými lištami, proto nemá žalobce nárok na doplatek ceny za dílo, pak uvedené tvrzení považuje soud toliko za účelovou obranu žalovaného, neboť je zřejmé, že žalovaný dlažbu kolem svého domu od roku 2016 užívá a je tedy evidentní, že k dokončení a předání díla dojít muselo. Bylo tedy na žalovaném, aby cenu díla doplatil a následně uplatnil na žalobci případné vady díla - k čemuž došlo v průběhu tohoto řízení a soud nároky žalovaného z vad díla zohlednil. Další znalecké zkoumání ohledně vad s odstupem pěti let od dokončení díla již považoval za neúčelné, neboť i z tvrzení žalovaného vyplynulo, že došlo ke stavebním úpravám a dílo již není v původním stavu.

25. Vzhledem k tomu, že žalovaný se octl s placením části dluhu v prodlení, přiznal soud žalobci v té části, ve které byl s žalobou úspěšný, i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, neboť žalobce měl ve věci úspěch jen částečný a dále uložil účastníkům nahradit státu – Okresnímu soudu Praha – východ náklady na znalecké posudky, které nesl, a to každému ½ (s ohledem na poměr úspěchu x neúspěchu ve věci).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.