OSPY 22 C 8/2021

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení 7 352 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba a návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 7 352 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 7 352 Kč od 13. 4. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, se zamítá.

II. Na náhradě nákladů řízení je žalobkyně povinna uhradit žalovanému částku 4 356 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně podala soudu dne 30. 11. 2020 žalobní návrh, jímž se domáhala uložení žalovanému povinnosti k úhradě částky 7 352 Kč s příslušenstvím s následujícími tvrzeními. Žalobkyně je právnickou osobou zapisovanou do obchodního rejstříku zřízenou dle § 18 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v platném znění, profesní organizace pojistitelů. Ustanovení § 1 odst. 2 uvedeného zákona stanoví povinnost mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel po celou dobu, kdy je vozidlo v tomto registru zapsáno, vyjma zákonem stanovených výjimek. Provozovat vozidlo na pozemní komunikaci může pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla, je pojištěna. Dojde-li k porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 uvedeného zákona, vzniká žalobkyni nárok na příspěvek dle § 4 odst. 1 citovaného zákona, který jsou povinni uhradit společně a nerozdílně vlastník a provozovatel vozidla za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 tohoto zákona. Na základě porovnání údajů o vzniku, změně a zániku pojištění od jednotlivých pojistitelů a údajů zapsaných v registru silničních vozidel postupem dle § 15 uvedeného zákona žalobkyně zjistila, že k registrovanému vozidlu registrační značka, VIN kód, druh vozidla nákladní automobil do 3,5 t, číslo technického průkazu anonymizováno nebylo v období 3. 9. 2019 - 23. 11. 2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti a vlastníkem, provozovatelem, vozidla v tomto období byl žalovaný. Dle § 4 odst. 6 a 7 uvedeného zákona žalobkyně vyzvala 27. 2. 2020 žalovaného k úhradě příspěvku 7 052 Kč vypočteného jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 uvedeného zákona, 82, a výše denní sazby podle druhu vozidla dle vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Denní sazba pro dané vozidlo činí 86 Kč. Žalobkyni dle § 4 odst. 4 uvedeného zákona vzniká nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek 300 Kč dle citované vyhlášky, jejichž úhradu žalobkyně ve výzvě též požadovala. K výzvě měl žalovaný dlužnou částku 7 352 Kč uhradit nejpozději do 30 dnů od doručení. Splatnost výzvy nastala 12. 4. 2020. K datu splatnosti žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně jej poté ještě několikrát upomenula, avšak k úhradě dlužné částky nedošlo ani poté, kdy byl žalovaný obeslán předžalobní výzvou dle § 142a o. s. ř. Žalobkyně se tak s žalobou obrací na soud a požaduje úhradu příspěvku 7052 Kč, nákladů spojených s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč, zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti až do zaplacení.

2. Žalovaný s návrhem nesouhlasil s následujícími tvrzeními. Vozidlo bylo dne 23. 7. 2019 (kdy jeho vlastníkem byl pan jméno příjmení, datum narození, bytem obec a číslo), prodávající, nenapravitelně poškozeno požárem. Jmenovaným bylo následně vozidlo, resp. jeho pozůstatky, nabídnuto k prodeji na portálu webová adresa. Žalovaný evidoval možné náhradní díly, které by bylo možné získat, účastnil se aukce na prodej vozidla (jeho pozůstatků) na portálu webová adresa, kdy s nabídkou 2 778 Kč v této aukci zvítězil a uzavřel kupní smlouvu na koupi vozidla (jeho pozůstatků), kdy následně žalovaný uzavřel kupní smlouvu se zájemcem o náhradní díly, panem jméno příjmení, narozeným datum, bytem adresa, Ukrajina. Poté, co obdržel první výzvu k zaplacení pojistného od žalobkyně, jej obratem telefonicky kontaktoval a informoval jej, že vozidlo není provozuschopné (v reakci na což mu operátorka sdělila, že navzdory tomu je povinen mít vozidlo pojištěné), tak o tom, že vozidlo prodal zájemci ze zahraničí (v reakci na což mu operátorka sdělila, že v takovém případě musí zajistit tzv. vývoz vozidla). Protože kupující po detailní prohlídce vozidla (jeho pozůstatků) shledal, že není schopen získat využitelné náhradní díly, dohodl se s ním žalovaný na zrušení kupní smlouvy. Žalovaný zastává názor, že není povinen hradit požadovaný příspěvek, když vozidlo (jeho pozůstatky) zcela objektivně nebylo v relevantním období provozuschopné, o čemž žalobkyni telefonicky informoval. K tomu odkazuje na nález sp. zn. IV. ÚS 2221/13). Při neprovozuschopnosti vozu v relevantním období nebyl povinen ani hradit příspěvek 300 Kč.

3. Z důkazů provedených v řízení byla učiněna následující skutková zjištění:

4. Dne 27. 2. 2020 adresovala žalobkyně žalovanému Výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu anonymizováno, jímž jej vyzvala k úhradě příspěvku ve výši 7 052 Kč, při denní sazbě 86 Kč, počet dní 82, nákladů uplatnění ve výši 300 Kč, vozidlo registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu anonymizováno, nákladní automobil do 3,5 t, u společnosti pojišťovna bylo pojištěno v období 20. 6. 2016 – 2. 9. 2019, č. smlouvy číslo, období bez pojištění je 3. 9. 2019 – 23. 11. 2019, 82 dnů. (výzva na čl. 11 spisu)

5. Dále adresovala žalobkyně žalovanému Upomínku o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu anonymizováno ze dne 24. 6. 2020 pro vozidlo registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu anonymizováno, nákladní automobil do 3,5 t, nepojištěné období 3. 9. 2019 – 23. 11. 2019, 82 dnů, denní sazba 86 Kč, příspěvek 7 052 Kč, náklady uplatnění 300 Kč, úrok 130 Kč. Zároveň byla přiložena i poštovní poukázka. (upomínka na čl. 12 spisu)

6. Dne 7. 8. 2020 adresovala žalobkyně žalovanému II. upomínku k úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu anonymizováno s tím, nechť pro vozidlo registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu anonymizováno, nákladní automobil do 3,5 t, je uhrazen za nepojištěné období 3. 9. 2019 – 23. 11. 2019, 82 dnů, denní sazba 86 Kč, příspěvek 7 052 Kč, náklady uplatnění 300 Kč, úrok 200 Kč. Zároveň byla přiložena i poštovní poukázka. (výzva na čl. 13 spisu)

7. Právním zástupcem žalobkyně byla žalovanému adresována předžalobní výzva dopisem ze dne 23. 9. 2020 (dopis na čl. 14 spisu, podací lístek na č. l. 15, 16 spisu)

8. Fotografie zobrazují vůz zcela znehodnocený požárem. Identifikaci vozu nelze z fotografií provést. (fotografie na čl. 32 – 34 spisu)

9. Dne 26. 7. 2019 byla vydána zpráva o vzniku a příčině požáru ECUD číslo Hasičským záchranným sborem Středočeského kraje, krajské ředitelství, kdy se jednalo o požár vozu anonymizována dvě slova, registrační značka, šedá metalická barva, VIN kód, k němuž došlo v průběhu jízdy v obci obec dne 23. 7. 2019, čas vzniku byl určen cca 9.10 hodin. Příčinou požáru byla technická závada motorového prostoru, pravděpodobně ventilátor chladiče, nezjištěno porušení předpisů požární ochrany. (zpráva na čl. 36 spisu)

10. Elektronickou komunikací ze dne 15. 8. 2019 bylo sděleno, že klientský servis obdržel požadavek na sdělení kontaktu na výherce aukce (specifikováno číslo), majiteli vozu je zasílán kontakt, jsou zaslány kontakty na majitele vozu anonymizována dvě slova, 2 778 Kč, jméno příjmení, číslo, email (e-mail na čl. 35 spisu)

11. Dle karty vozidla registrační značka provozovatelem a vlastníkem vozidla byl jméno příjmení od 23. 6. 2016 (sdělení MěÚ Brandýs nad příjmení na čl. 40 + karta vozidla na čl. 41 – 42 spisu)

12. právnická osoba byla doručena dne 11. 9. 2019 kupní smlouva datovaná 1. 9. 2019 uzavřená mezi jméno příjmení jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím, kdy jako předmět smlouvy je uveden vůz anonymizována dvě slova, registrační značka, ohořelé VIN anonymizováno, částka 2 777 Kč (kupní smlouva na čl. 45 spisu)

13. Dne 31. 8. 2019 je datována kupní smlouva o prodeji motorového vozidla, kdy jako prodávající je uveden žalovaný, jako kupující je uveden jméno příjmení, předmět koupě vůz anonymizována dvě slova, registrační značka, cena 30 000 Kč (kupní smlouva na čl. 46 spisu)

14. Skutkový závěr:

15. Z hlediska skutkového stavu nemohl být učiněn závěr, že skutek se udál tak, jak žalobkyně tvrdí, což jediné může vést k závěru o důvodnosti nároku žalobkyní uplatněného. Pro úspěch žalobkyně je podstatným zjištění, že v rozhodnou dobu žalovaný byl vlastníkem, provozovatelem, označeného motorového vozidla, přičemž toto bylo provozováno. Žalovaný v řízení tvrdil, a toto své tvrzení podložil důkazy, že vozidlo nebylo provozováno, pro destrukci způsobenou požárem bylo zcela neprovozuschopné. Za rozhodný důkaz je nutné v řízení hodnotit zprávu o vzniku a příčině požáru ECUD číslo vydanou Hasičským záchranným sborem Středočeského kraje, krajské ředitelství, z níže se podává, že dne 23. 7. 2019 cca v 9.10 hodin došlo k požáru vozu anonymizována dvě slova, registrační značka, šedá metalická barva, VIN kód, k němuž došlo v průběhu jízdy v obci obec, kdy příčinou požáru byla technická závada motorového prostoru, pravděpodobně ventilátor chladiče. Pokud žalobkyně svůj nárok uplatňuje za období bez pojištění 3. 9. 2019 – 23. 11. 2019, nelze tak uzavřít, že vozidlo bylo v tomto období schopné provozu. Další důkazy žalovaným předložené nejsou s tímto zjištěním v rozporu. Pokud žalobkyně odkázala na nesoulad dat v kupní smlouvě, kdy se z těchto podává, že kupní smlouva uzavřená mezi jméno příjmení a celé jméno žalovaného byla uzavřena dne 1. 9. 2019, kupní smlouva mezi celé jméno žalovaného a jméno příjmení, na níž žalovaný odkazuje, byla uzavřena dne 31. 8. 2019, tak tento nesoulad může nasvědčovat nedůvěryhodnosti tvrzení žalovaného, resp. snaze o manipulaci s údaji týkajícími se vozidla. Zároveň však tato data jsou v tak nepatrném nesouladu, rozdíl jednoho dne, že by i mohlo dojít k tomu, že kupní smlouva by žalovaným byla uzavřena s vědomím toho, že se vůz již dostal do jeho dispozice. Soud za rozhodné považuje, a to s odkazem na níže uvedená rozhodnutí Ústavního soudu ČR, zdali vůz byl provozován, resp. bylo možné jej provozovat, byl ve stavu provozuschopném. Z tohoto pohledu je nerozhodným nesoulad v nabývacích titulech, protože, i kdyby v rozhodné době byl právně vlastníkem a provozovatelem žalovaný, ač dle kupní smlouvy mělo dojít k převodu vlastnického práva až dne 1. 9. 2019, nemohl by jej provozovat. Tedy jednou otázkou je, zdali žalovaný byl v rozhodné době vlastníkem, provozovatelem vozidla, druhou otázkou je, zdali vozidlo bylo schopné provozu na komunikaci. Protože pokud odpověď na druhou otázku je záporná, je nadbytečným posouzení toho, kdo by vlastníkem vozu. Pro závěr, že vozidlo bylo opraveno a nadále, tedy v rozhodném období, provozováno, nesvědčí žádný z důkazů, které jsou obsahem spisu. Soudem tedy bylo uzavřeno, že předmětný vůz nebyl provozován.

16. Dle § 1, odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.

17. Dle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., v platném znění, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit anonymizováno příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit anonymizováno náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů anonymizováno spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Povinnost zaplatit příspěvek a náklady anonymizováno podle odstavce 4 zaniká, pokud anonymizováno do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se anonymizováno prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů anonymizováno, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit anonymizováno okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti anonymizováno uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů anonymizováno u soudu.

18. Dle § 1, odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. žalovanou stíhá povinnost k úhradě pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla s tím, že nestane-li se tak, je povinna uhradit žalobkyni příspěvek určený způsobem uvedeným v § 4, odst. 3, 5 zákona č. 168/1999 Sb., k čemuž soud odkazuje na § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb., v platném znění. Žalobkyně je povinna odeslat osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku, která musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů žalobkyně, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti uplatnit nárok u soudu. V řízení bylo prokázáno, že tato podmínka pro úspěch žalobkyně ve věci byla splněna. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění výzvou obsahující zákonem stanovené náležitosti. Žalovaný však v řízení tvrdil, že předmětné vozidlo bylo pro destrukci požárem neschopné provozu na pozemních komunikacích.

19. Obrana žalovaného stála na tvrzení, že vozidlo nebylo provozuschopné. K tomuto soud odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu ČR vydané ve věci sp. zn. II. ÚS 1413/13, které uvádí:„ Obecný soud se dopustí ústavně nekonformní interpretace ustanovení § 24c odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), v platném znění, a poruší čl. 36 Listiny základních práv a svobod, když na okolnost, zda je či není vozidlo provozováno, usoudil toliko z toho, že v žalovaném období bylo vedeno v příslušném registru vozidel, ač takový údaj o tom, zda vozidlo je či není fakticky provozováno, není v tomto registru veden, a to v intencích nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2221/13 ze dne 31. 3. 2014, který uvádí, že přestože stěžovatel v řízení relevantními důkazy prokazoval, že vozidlo stěžovatele nebylo provozováno, soud dospěl k závěru, že provozováno bylo, a to pouze na základě toho (nebylo to prokázáno jinak), že vozidlo stěžovatele bylo v rozhodném období vedeno v registru. Přitom registr údaj o tom, zda je vozidlo provozováno, neobsahuje, a tento závěr není založen ani na žádném zákonném ustanovení, které by obsahovalo nějakou fikci provozování vozidla v případě jeho vedení v registru, a žádné takové ustanovení neexistuje. Ústavní soud tak konstatuje, že za uvedených okolností právní závěr soudu o tom, že vozidlo stěžovatele bylo provozováno, neměl oporu v provedeném dokazování a je závěrem natolik extrémním, že má za důsledek zásah do práva stěžovatele na spravedlivý proces.“

20. A dále na rozhodnutí ÚS ČR vydané ve věci sp. zn. IV. ÚS 4002/13, které uvádí:„ Je na obecných soudech, aby vyhodnotily, zda vlastník vozidla relevantně prokázal nebo neprokázal, že vozidlo neprovozoval a není povinen příspěvek nepojištěných vedlejšímu účastníku hradit. V projednávané věci okresní soud uzavřel, že stěžovatelka unesla důkazní břemeno, že vozidlo bylo v rozhodné době umístěno v hale stěžovatelky a uzavřel, že nebylo v rozhodném období ve smyslu zákona o pojištění odpovědnosti provozováno. Krajský soud pak rozsudek okresního soudu změnil, aniž by se důkazy stěžovatelky o neprovozování vozidla jakkoli zabýval a vypořádal a povinnost hradit příspěvek nepojištěných zavázal stěžovatelku pouze na základě toho, že vozidlo stěžovatelky bylo v rozhodném období vedeno v registru. Takový postup je v rozporu s nálezy Ústavního soudu nálezy sp. zn. IV. ÚS 2221/13 ze dne 31. března 2014 a sp. zn. II. ÚS 1413/2014 ze dne 7. května 2014 a krajský soud se podle náhledu Ústavního soudu dopustil ústavně nekonformní interpretace ust. § 24c odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti. Ústavní soud k tomu dále podotýká, že okresní soud nezamítl žalobu toliko na základě tvrzení stěžovatelky o neprovozování vozidla, nýbrž na základě toho, že stěžovatelka unesla v tomto směru též důkazní břemeno.“

21. Za situace, kdy v řízení nebylo prokázáno, že označené vozidlo bylo schopné provozu na pozemních komunikacích, žalovaný na svoji obranu tvrdil a prokazoval destrukci vozidla požárem, nezbývá, nežli uzavřít, že nárok nelze hodnotit jako důvodný. Žalobní návrh, jímž se žalobkyně domáhala uložení žalovanému povinnosti k úhradě příspěvku za porušení povinnosti stanovené v § 1, odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. ve výši 7 052 Kč včetně nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jejichž výše dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí 300 Kč, byl tak zamítnut. Taktéž úroky z prodlení z uplatněné částky.

22. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142, odst. 1 o. s. ř., dle nějž účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud tak přiznal v řízení zcela úspěšnému žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 4 356 Kč, která odpovídá nákladům vynaloženým na právní zastoupení. Tyto sestávají z odměny za právní zastoupení á 1 500 Kč a z náhrady hotových výdajů á 300 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k návrhu) dle § 7, bodu 4, § 11, odst. 1, písm. a), d), § 13, odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle § 137, odst. 3 o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty 21 %. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149, odst. 1 o. s. ř.) v zákonné pariční lhůtě (§ 160, odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.