OSPY 36 C 86/2021

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní titul Terezou Dobešovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 26 506 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 506 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 018,29 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 11 909,42 Kč a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 818,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala zaplacení částky 26 506 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba, IČO) a žalovaný uzavřeli dne 9. 7. 2015 smlouvu o půjčce číslo na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s částkou 11 506 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 2 100 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně dle čl. 1 smluvních podmínek), odměny za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, nákladů na hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč a poplatku za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 406 Kč v 58 týdenních splátkách po 457 Kč, splatnost poslední splátky byla stanovena na 18. 8. 2016. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo uplynutím sedmidenní lhůty pro úhradu poslední splátky požadovat úhradu dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 11 506 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z nesplacené jistiny od 26. 8. 2016 do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % ročně z nesplacené jistiny od 19. 8. 2016 do zaplacení. Dne 6. 12. 2019 byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky, kterou žalovaný ani přes tuto předžalobní upomínku neuhradil.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen„ o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba, IČO) a žalovaný uzavřeli dne 9. 7. 2015 smlouvu o půjčce číslo jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 11 506 Kč vrátit, a to v 58 týdenních splátkách po 457 Kč. První splátka byla splatná do sedmi dnů od uzavření smlouvy, každá další splátka byla splatná vždy do konce následujícího týdenního období. Poplatek ve výši 11 506 Kč byl tvořen v částce 2 100 Kč úrokem, v částce 3 000 Kč administrativním poplatkem, v částce 6 000 Kč poplatkem za hotovostní inkaso splátek a v částce 406 Kč doplňkovou službou životní pojištění. Žalovaný stvrdil podpisem na smlouvě převzetí částky 15 000 Kč v hotovosti. Z čl. 1 smluvních podmínek byla zjištěna výše úrokové sazby (23,72 % ročně při 58 splátkách). Zápůjční úroková sazba byla stanovená jako pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Splatnost celého dluhu nastala splatností poslední sjednané splátky, tj. dne 18. 8. 2016 (prokázáno smlouvou o půjčce číslo včetně karty zákazníka). Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 včetně seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován přípisem ze dne 6. 12. 2019 (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky včetně podacího lístku ze dne 7. 1. 2020). Přípisem ze dne 3. 9. 2020 včetně podacího lístku ze dne 4. 9. 2020 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky.

5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Podle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Podle § 1880 odst. 1 o. z. nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.

12. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, čímž splnila svůj závazek ze smlouvy o zápůjčce, žalovaný však svou povinnost poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednanými poplatky vrátit nesplnil. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu návrhem nárokované částky 26 506 Kč skládající se z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč a dlužného poplatku ve výši 11 506 Kč i s požadovaným zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny za dobu od 26. 8. 2016, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky, do zaplacení, přičemž za období od 26. 8. 2016 do 6. 12. 2019 (postoupení předmětné pohledávky) žalobkyně zákonný úrok z prodlení kapitalizovala částkou 4 018,29 Kč. Soud tak přiznal žalobkyni nárokovanou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení (výrok I).

13. Žalobkyně dále požadovala zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 11 909,42 Kč (ve výši 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč od 19. 8. 2016 do 6. 12. 2019) a smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč za období od 7. 12. 2019 do zaplacení. Soud však v této části shledal žalobu nedůvodnou, neboť smluvní úrok nebyl srozumitelným a transparentním způsobem takto mezi účastníky sjednán. Žalobkyně odkazovala na čl. 1 smluvních podmínek, z tohoto ustanovení dle názoru soudu nárok žalobkyně na smluvní úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny explicitně nevyplývá (nestanoví se výslovně povinnost úrok s takto určenou sazbou zaplatit). Ze smlouvy samotné je naopak zřejmé, že smluvní úrok byl zakomponován do poplatku a pro účely zjištění jeho konkrétní výše bylo využito právě ujednání v čl. 1 smluvních podmínek. Žádné smluvní ujednání pak nestanoví druhotnou povinnost dlužníka zaplatit navýšený úrok pro případ prodlení se splácením. Jiný výklad není možný, jelikož ve smlouvě samotné je úrok jednoznačně vyjádřen pevnou částkou a odvození dalšího úroku z čl. 1 smluvních podmínek neodpovídá podle soudu tomu, jak by danému ustanovení průměrný spotřebitel porozuměl. Měla-li by být spotřebiteli ustanovením smluvních podmínek založena další povinnost, pak (odhlédne-li se od otázky, v jakých případech je takový postup ve spotřebitelském právu vůbec možný) musí být tato nová povinnost vyjádřena zcela jednoznačně a srozumitelně, což v projednávané věci nepochybně není splněno. Soud proto nárok žalobkyně na zaplacení dalšího smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny zamítl (výrok II).

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla částečně neúspěšná (byla zohledněna jistina a úroky požadované do vyhlášení rozsudku), poměrnou náhradu nákladů řízení v rozsahu 32,58 % (žalobkyně byla úspěšná co do jistiny a úroku z prodlení, tj. v 66,29 % svého nároku, co do smluvního úroku kapitalizovaného a požadovaného procentní sazbou do budoucna byla žaloba zamítnuta, tj. v 33,71 % nároku). Náklady řízení žalobkyni vznikly v celkové výši 2 513 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 1 061 Kč, z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 citované vyhlášky po 300 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění), z částky 300 Kč představují paušální náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně doložil osvědčení o registraci plátce DPH. Žalobkyni náleží jejich poměrná část v částce 818,70 Kč.

15. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvod k jejímu prodloužení či stanovení splátek; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.