OSPY 7 C 218/2020-42

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Jankem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o určení neexistence zástavního práva

I. Určuje se, že na pozemku č. parc. číslo, zahrada, o výměře číslo m² v k.ú. část obce, v obci obec, zapsaném na list vlastnictví pro k.ú. část obce, vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – východ, nevázne zástavní právo žalovaného celé jméno žalovaného, narozeného datum, bytem adresa žalovaného.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 22 570 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se, jako vlastník žalobou dotčeného pozemku, žalobou domáhala určení neexistence zástavního práva žalovaného váznoucího na pozemku č. parc. číslo, zahrada, o výměře číslo m² v k.ú. část obce v obci obec, zapsaného na LV. číslo pro k.ú. část obce, vedeného Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – východ. Žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovaným uzavřela ústní dohodu, že žalovaný poskytne žalobkyni částku ve výši 1 612 500 Kč, ona ji následně převede na pana jméno příjmení Pan příjmení měl poté žalobkyni předmětnou částku vrátit na základě jím vystavené směnky. Strany následně uzavřely písemnou zástavní smlouvu s datem 21.10.2009, podepsanou dne 6.11.2019, kterou sjednaly zástavní právo k pozemku k zajištění pohledávek žalovaného za žalobkyní z dohody uvedené shora. Žalovaný však žalobkyni částku ve výši 1 612 500 Kč neposkytl. Smlouva o půjčce má reálnou povahu a k jejímu uzavření dojde tedy až skutečným odevzdáním předmětu půjčky. K tomu však nedošlo a uváděná půjčka nevznikla. Žalobkyně tedy dovozovala, že zástavní právo nevzniklo z důvodu neexistence pohledávky, která má být zajištěna, neboť žalovaný sjednanou částku žalobkyni neposkytl. Dále žalobkyně namítala, že i kdyby pohledávka vznikla, došlo k promlčení pohledávky a následně i k promlčení zástavního práva uplynutím promlčecí doby dne 25. 10. 2013. Svůj naléhavý právní zájem žalobkyně odůvodnila tak, že žalovaný odmítl poskytnout součinnost k výmazu zástavního práva z katastru nemovitostí, a proto jediným řešením je autoritativní rozhodnutí soudu.

2. Žalovaný namítal, že půjčka byla skutečně poskytnuta panu jméno příjmení. Účastníci nejprve dne 21.10.2009 uzavřeli ústní dohodu, podle které měl žalovaný půjčit 1 612 500 Kč panu příjmení, což měla zajistit zástavním právem ke své nemovitosti žalobkyně. Dne 6. 11. 2009 pak uzavřel žalovaný s panem příjmení písemnou smlouvu o půjčce, ve které byla uvedena záruka zástavním právem k výše uvedenému pozemku. Současně žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 6. 11. 2009 smlouvu o zřízení zástavního práva k zajištění uvedené pohledávky. Pan příjmení vystavil žalovanému na částku 1 612 500 Kč směnku vlastní a později uznal své dluhy co do důvodu a výše v písemném prohlášení ze dne 1. 3. 2013 a ze dne 1. 7. 2013 a jelikož se zástavní právo nepromlčuje dříve než zajištěná pohledávka, nedošlo k jeho promlčení a žalovaný navrhl, aby byla žaloba zamítnuta.

3. Soud provedeným dokazováním učinil následující skutková zjištění: informací o řízení anonymizováno číslo a výpisem k Katastru nemovitostí list vlastnictví, k.ú. část obce, územní celek bylo prokázáno, že pozemek č. parc. číslo zahrada o výměře číslo m² vlastní žalobkyně a že na nemovitosti vázne smluvní zástavní právo ve prospěch žalovaného k pohledávce ve výši 1 612 500 Kč s příslušenstvím na základě Smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 6. 11. 2009 s právními účinky vkladu práva ke dni 6. 11. 2009.

4. Ze smlouvy o půjčce peněz datované a podepsané dne 6. 11. 2009 soud zjistil, že žalovaný jako věřitel a pan jméno příjmení, datum narození, bytem adresa, jako dlužník, spolu uzavřeli smlouvu o půjčce peněz v celkové výši 1 612 500 Kč. Žalovaný se zavázal peníze předat dlužníkovi v šesti splátkách nejdéle do 10 dnů po podpisu smlouvy a dlužník se zavázal peněžní prostředky vrátit do 31. 3. 2009. Podle čl. IV smlouvy jako záruku poskytl dlužník žalovanému pozemek parc. číslo k. ú. část obce o výměře číslo m² s tím, že tato záruka bude provedena vkladem zástavního práva do katastru nemovitostí.

5. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti datované dne 21. 10. 2009 bylo zjištěno, že mezi žalovaným jakožto zástavním věřitelem a žalobkyní jako zástavcem byla uzavřena zástavní smlouva k výše uvedenému pozemku k zajištění závazku žalobkyně vyplývající z uzavřené smlouvy o půjčce ze dne 21. 10. 2009 znějící na částku 1 612 500 Kč. Konkrétně je v bodě I.2 smlouvy uvedeno, že zástavní věřitel uzavřel se zástavcem dne 21.10.2009 smlouvu o půjčce, podle které půjčil zástavci částku 1 612 500 Kč. Podle bodu II smluvní strany tímto sjednávají zástavní právo k nemovitosti specifikované v článku této smlouvy k zajištění všech pohledávek zástavního věřitele za zástavcem vzniklých na základě této smlouvy o půjčce. Žalobkyně smlouvu o zřízení zástavního práva podepsala dne 3.11.2009, žalovaný ji podepsal dne 6.11.2009.

6. Z návrhu na vklad zástavního práva k nemovitosti bylo zjištěno, že žalovaný jakožto zástavní věřitel a žalobkyně jako zástavce podali návrh na vklad zástavního práva k pozemku parc. číslo k. ú. část obce o výměře číslo m² zapsaném na list vlastnictví, do katastru nemovitostí. Návrh byl podán dne 6. 11. 2009.

7. Z kopie směnky vlastní s datem 23. 10. 2009 má soud za prokázané, že pan jméno příjmení vystavil žalobkyni směnku vlastní na částku 1 612 500 Kč, splatnou dne 23.10.2010.

8. Z kopie směnky vlastní ze dne 6. 11. 2009 má soud za prokázané, že pan jméno příjmení vystavil žalovanému směnku vlastní na částku 1 612 500 Kč, splatnou dne 31.3.2010.

9. Z uznání závazku ze dne 1. 3. 2013 bylo zjištěno, že pan jméno příjmení uznává svůj dluh vůči žalovanému z titulu půjčky ve výši 1 612 500 Kč, kterou obdržel od žalovaného na základě smlouvy o půjčce ze dne 6.11.2009, co do důvodu a výše.

10. Z dohody o zaplacení dluhu ze dne 1. 7. 2013 bylo zjištěno, že pan jméno příjmení jakožto dlužník uznal svůj dluh ve výši 3 041 500 Kč vůči žalovanému a zavázal se jej uhradit do 30. 6. 2014.

11. Z utvrzení dluhu ze dne 20. 8. 2020 bylo prokázáno, že pan jméno příjmení jakožto dlužník v něm prohlašuje, že si od žalovaného postupně zapůjčil částku 3 041 500 Kč a tento dluh uznává co do důvodu a výše a zavázal se jej uhradit nejpozději do deseti let od tohoto utvrzení dluhu.

12. Z výzvy k potvrzení zániku zástavního práva spolu s poštovním podacím archem bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k písemnému potvrzení zániku zástavního práva pro účely řízení před katastrálním úřadem. Z potvrzení o zániku zástavního práva, který byl přílohou výzvy, soud zjistil, že vyplněný návrh adresovaný Katastrálnímu úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – východ nebyl účastníky podepsán.

13. Soud dále provedl jako důkaz výpisem z veřejné části Živnostenského rejstříku žalovaného, ze kterého však nezjistil skutečnosti nové či pro tuto věc relevantní.

14. Provedením shora uvedených důkazů má soud skutkový stav za dostatečně prokázaný, a proto další návrhy na doplnění dokazování zamítl. Jednalo se o výslechy účastníků a svědka pana jméno příjmení, neboť s ohledem na předložené listiny považoval soud výslechy za nadbytečné a rovněž účastníci neuvedli, jaké nové okolnosti by těmito výslechy měly být prokázány. Dále soud zamítl doplnění dokazování výslechem svědka jméno příjmení, neboť se měl vyjádřit k tomu, že celou věc s půjčkou a zástavou zorganizoval, což je však skutečnost, která není rozhodná proto toto řízení.

15. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel s žalobkyní zástavní smlouvu k pozemku parc. číslo k. ú. část obce o výměře číslo m² zapsaném na list vlastnictví, jehož vlastníkem je žalobkyně, k zajištění závazku žalobkyně vyplývající ze smlouvy o půjčce ze dne 21. 10. 2009, kterou měl uzavřít žalovaný s žalobkyní a na jejímž základě měl žalobkyni půjčit částku 1 612 500 Kč. Tato smlouva byla vložena do katastru nemovitostí společným návrhem žalobkyně a žalovaného. Současně žalovaný uzavřel s panem jméno příjmení dne 6. 11. 2009 smlouvu o půjčce na částku 1 612 500 Kč, kdy pan příjmení poskytnutí této částky několikrát uznal co do důvodu i výše.

16. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.“) účinné do 31. 12. 2013 (§ 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“) s ohledem na dobu, kdy byla zástavní smlouva uzavřena.

17. Podle § 80 zák.č. 40/1964 Sb. (obč.zák), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření předmětných smluv (dále jen„ obč. zák.“), přenechává smlouvou o půjčce věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

Podle § 152 obč. zák. zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy.

Podle § 155 odst. 1 obč. zák. zástavním právem může být zajištěna pohledávka peněžitá i nepeněžitá. Zástavní právo se vztahuje i na příslušenství této pohledávky.

Podle § 157 odst. 1 obč. zák. zástavní právo k nemovitým věcem a k bytům nebo nebytovým prostorům ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu vzniká vkladem do katastru nemovitostí, nestanoví-li zákon jinak.

Podle § 156 odst. 1 obč. zák. zástavní právo vzniká na základě písemné smlouvy (§ 552) nebo rozhodnutí soudu o schválení dohody o vypořádání dědictví. Za podmínek stanovených zákonem může zástavní právo vzniknout na základě rozhodnutí soudu nebo správního úřadu. Zástavní právo může vzniknout také ze zákona. Podle odstavce druhého tohoto ustanovení zástavní smlouva musí obsahovat označení zástavy a pohledávky, kterou zástava zajišťuje.

18. Žalobkyní podaná žaloba je určovací žalobou ve smyslu ustanovení § 80 o.s.ř., podle kterého určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Svůj naléhavý právní zájem na požadovaném určení shledávala žalobkyně v tom, že pomocí určovací žaloby lze eliminovat stav ohrožení jejího vlastnického práva. Bez požadovaného určení by bylo ohroženo její právo a její postavení by se stalo nejistým. Zmiňovala, že žalovaný jí k výmazu zástavního práva neposkytl součinnost, za této situace vymaže katastr nemovitostí předmětné zástavní právo pouze na základě autoritativního rozhodnutí soudu. Odkazovala také na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 21 Cdo 4255/2010, podle něhož naléhavý právní zájem na určení, že tu věcné právo není, je dán i v případě, že zástavní právo zaniklo (mělo zaniknout) uplynutím doby, avšak je stále vyznačeno v katastru nemovitostí, popřípadě není jisté, zda došlo k zániku věcného práva uplynutím doby. Obdobně pak musí být dle žalobkyně naléhavý právní zájem na požadovaném určení dán i v případě, kdy v katastru vyznačené právo ani nevzniklo. V dané situaci, kdy v katastru nemovitostí je zapsáno zástavní právo, o němž žalobkyně tvrdí, že neexistuje, v této otázce je však mezi účastníky spor a žalovaný neposkytuje součinnost, aby došlo k výmazu tohoto práva, je dle soudu naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení dán. Požadované soudní rozhodnutí by bylo podkladem, na jehož základě by došlo ke změně zápisu v katastru nemovitostí, čímž by bylo dosaženo shody faktického stavu se zápisem v katastru.

19. Z výše uvedených ustanovení v první řadě vyplývá, že ke vzniku zástavní smlouvy je třeba, aby její účastníci v ní určili (jako její tzv. podstatné náležitosti) předmět zástavního práva (zástavu) a pohledávku, kterou zástavní právo zajišťuje. Pro platný vznik zástavní smlouvy vyžaduje, aby zde bylo označení zástavy a pohledávky, kterou zástava zjišťuje. Zástava jako majetková hodnota musí být určena tak, aby ji nebylo možné zaměnit s jinou majetkovou hodnotou. Pohledávka je dostatečně určitě označena, je-li uvedeno, mezi jakými účastníky vznikla, jaká je její výše, jaký je její právní důvod, tedy z jakého právního titulu vznikla (zda ze smlouvy, z bezdůvodného obohacení apod.), a časové období, kdy vznikla.

20. Zástavní právo je právem akcesorickým. Vyplývá z toho, že zástavní právo platně vznikne na základě platné zástavní smlouvy, jen jestliže platně vznikla také pohledávka, k jejímuž zajištění má sloužit. Jestliže pohledávka, pro kterou bylo zástavní právo zřízeno, ve skutečnosti platně nevznikla (například proto, že nedošlo k uzavření smlouvy, podle které měla pohledávka vzniknout, že je taková smlouva neplatná apod.), není tu zástavní právo, i kdyby samotná zástavní smlouva byla bezvadná. Neexistuje-li tedy pohledávka, která má být zajištěna zástavním právem, není to důvodem pro neplatnost zástavní smlouvy, tato okolnost má za následek, že podle zástavní smlouvy – ačkoli jde o platný právní úkon a i když, jde –li o nemovitost, bylo podle ní zástavní právo vloženo do katastru nemovitostí, zástavní právo nevznikne (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 4. 2002 Sb, sp. zn. 21 Cdo 957/2001).

21. Jelikož smlouva o půjčce ve smyslu ustanovení § 657 obč. zák. představuje tzv. reálný kontrakt, je k jejímu uzavření nezbytné, aby věřitel odevzdal předmět půjčky dlužníkovi. Ke smlouvě o půjčce nedochází jen na základě dohody stran (účinným přijetím návrhu na uzavření smlouvy), ale až skutečným odevzdáním předmětu půjčky.

22. V projednávané věci žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 21. 10. 2009 zástavní smlouvu ve které se dohodli na zřízení zástavního práva k nemovitosti pozemku parc. číslo k. ú. část obce o výměře číslo m² zapsaném na list vlastnictví za účelem zajištění závazku žalobkyně vůči žalovanému vyplývající z uzavřené smlouvy o půjčce. Touto smlouvou o půjčce, jak strany ve smlouvě o zřízení zástavního práva uváděli, měla být smlouva o půjčce, kterou žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 21. 10. 2009, na jejímž základě měl žalobkyni půjčit částku 1 612 500 Kč. Ve skutečnosti však žádná taková smlouva s žalobkyní nebyla uzavřena, nebyla jí poskytnuta částka 1 612 500 Kč. Jak bylo v řízení dokládáno, tato částka byla zapůjčena panu jméno příjmení (tedy osobě odlišné od žalobkyně) a to na základě smlouvy o půjčce uzavřené s jméno příjmení dne 6.11.2009 (tedy na základě jiné smlouvy než uváděné ve smlouvě zástavní). Zástavní smlouva uzavřená mezi žalovaným a žalobkyní by měla zajišťovat závazek ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 21. 10. 2009, a nikoliv závazek ze smlouvy mezi žalovaným a panem příjmení ze dne 6. 11. 2009. Ustanovení zástavní smlouvy o pohledávce, kterou zástavní právo zajišťuje, považuje soud za zcela určité, jasně formulované, kdy nelze důvodně očekávat, že by každá svéprávná osoba s rozumem průměrného člověka mohla dojít k jinému výkladu. Jelikož žalovaný neposkytl žalobkyni půjčku, na kterou bylo odkazováno v zástavní smlouvě, nedošlo vzhledem ke shora zmíněnému reálnému charakteru smlouvy o půjčce, k uzavření smlouvy o půjčce s žalovanou. Neexistuje tak pohledávka, která má být zajištěna zástavním právem a nebyly tedy splněny podmínky pro vznik zástavního práva. Jak se v této věci vyjadřuje rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 4. 2002 Sb, sp. zn. 21 Cdo 957/2001, zástavní právo nevzniklo.

23. Soud proto s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a určil, že na pozemku č. parc. číslo zahrada o výměře číslo m² v k.ú. část obce v obci obec, zapsaného na LV. číslo pro k.ú. část obce, vedeného Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – východ, zástavní právo nevázne.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 22 570 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5 a § 9 odst. 4, písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý z pěti úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, za písemné podání nebo návrh ve věci samé, další poradu s klientem ze dne 17. 6. 2021 a účast na jednání dne 18. 6. 2021 dle § 11 odst. 1, písm. b), c), d) a g) a. t.) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 3 570 Kč. Oproti vyčíslení žalobkyně nepřiznával soud odměnu z tarifní hodnoty ve výši 1 612 500 Kč (hodnota zajištěné pohledávky), když přihlížel k závěrům rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 21 Cdo 1452/2015, podle něhož předmětem řízení o určení, že nemovitost není zatížena zástavním právem, není zajištěná pohledávka ani zástava, nýbrž určení, že tu zástavní právo není. Vzhledem k tomu, že zástavní právo nemá samo o sobě žádnou vlastní majetkovou hodnotu, nelze takový předmět řízení penězi ocenit. Vycházel proto z ustanovení § 9 odst. 4, písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a tarifní hodnoty 50 000 Kč. Konečně shodně, tedy za použití nižší tarifní hodnoty, účtoval své náklady zástupce žalobkyně ještě v žalobě.

25. Povinnost k plnění náhrady nákladů řízení byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnost uloženou mu tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.