OSPY 8 C 212/2021-23

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní titul Jitkou Sochorovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení 1 145,70 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 145,70 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 645,70 Kč za období od 22. 2. 2020 do 19. 6. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 345,70 Kč za období od 20. 6. 2020 do 18. 11. 2020 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 145,70 Kč od 19. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o.s.ř. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o.s.ř.

2. Předmětem řízení bylo zaplacení peněžité částky a příslušenství, specifikovaných výše ve výroku I., to vše z titulu neuhrazení ceny za dodávku elektřiny dle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

4. Z předložených listin, byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaný uzavřely dne 26. 7. 2019 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se žalobkyně zavázala do odběrného místa určeného ve smlouvě dodávat elektřinu a žalovaná se zavázala za dodanou elektřinu zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně dodala do odběrného místa v období od 15. 8. 2019 do 8. 1. 2020 elektřinu a vystavila žalovanému fakturu s variabilním symbolem číslo znějící na částku 6 647,31 Kč se splatností ke dni 10. 2. 2020. Žalovaný na tuto fakturu uhradil dne 21. 2. 2020 částku 2 001,61 Kč, dne 19. 6. 2020 částku 2 300 Kč, dne 18. 11. 2020 částku 1 200 Kč. Žalovaný tak zůstal na zmíněné faktuře dlužen částku 1 145,70 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný k úhradě žalované částky vyzván předžalobní upomínkou.

5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

6. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným smlouvou o dodávce elektřiny dle ustanovení § 50 a násl. zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“).

7. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

8. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně dodala elektřinu do odběrného místa žalované, čímž splnila svůj závazek ze smlouvy, žalovaná však svou povinnost za dodanou elektřinu zaplatit řádně a včas cenu nesplnila. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu žalobou nárokované částky ve výši 1 145,70 Kč.

10. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též úrok z prodlení z dlužné částky v rozsahu uplatněném žalobou, neboť uplatněný rozsah zákonného úroku z prodlení odpovídá tomu, jak žalovaný postupně splácel dlužnou částku (viz bod 4. odůvodnění tohoto rozsudku. Zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 o. z., a to ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 145,70 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za úkon právní služby – kvalifikovaná výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu ani jednoduchá výzva dle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, když předžalobní upomínka nebyla učiněna právním zástupcem žalobkyně, proto tento úkon nelze považovat za úkon právní služby (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2610/2015). K výpočtu nákladů řízení podle § 14b a. t. soud přistoupil, neboť tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (viz např. řízení vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 8 C 151/2016).

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.