OSPY 21 C 249/2021-85

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Fiedlerovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částka s příslušenstvím a ⟪LB:lb_005⟫ o vyklizení nemovité věci,

I. Řízení se částečně zastavuje, co do nároku na zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna vyklidit bytovou jednotku číslo byt, umístěnou v budově adresa, postavené na pozemku parc. č. st. anonymizováno s podílem číslo na pozemcích parc. č. st. anonymizováno, číslo, číslo, číslo, číslo vše v katastrální uzemí, a vyklizenou nemovitost odevzdat žalobkyni do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím, a dále uložení povinnosti žalované vyklidit bytovou jednotku číslo byt, umístěnou v budově adresa, postavené na pozemku parc. č. st. anonymizováno s podílem číslo na pozemcích parc. č. st. anonymizováno, číslo, číslo, číslo, číslo, vše v katastrální uzemí. Tvrdila, že s žalovanou uzavřela dne datum nájemní smlouvu na dobu určitou od datum do datum, Žalovaná se zavázala hradit nájemné ve výši částka měsíčně a dále zálohy na úhradu plnění spojených s užíváním bytu v celkové výši částka měsíčně předem, a to vždy do 25. dne daného měsíce na kalendářní měsíc následující. Žalobkyně žalovanou dne datum e-mailem informovala, že od září rok došlo k zvýšení zálohy o částka. Nájemné se zálohami na služby tak od měsíce února činilo částka měsíčně s tím, že navýšení bylo způsobeno přistěhováním bratra žalované, čímž se zvýšily poplatky o částka. Žalobkyně dále žalovanou dne datum e-mailem informovala, že od února rok došlo ke zvýšení záloh o částka, tedy na částku částka měsíčně. Navýšení bylo způsobeno zvýšením poplatků za odvoz odpadů dle ceníku stát. instituce. K dalšímu navýšení záloh na služby o částka došlo v červenci rok, o čemž žalobkyně žalovanou informovala e-mailem dne datum. Navýšení bylo způsobeno zvednutím záloh od ČEZ a Pražské plynárenské. Od února rok začala žalovaná porušovat své povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy, když byla s platbami nájemného opakovaně v prodlení. Na základě vyúčtování záloh na úhradu služeb byl zjištěn nedoplatek vzniklý za dobu trvání nájmu, a to ve výši částka (nedoplatek ČEZ), resp. ve výši částka (nedoplatek za plyn). Celkem za období od datum do datum měla žalovaná zaplatit částka, avšak uhradila jen částka, rozdíl představující dlužnou částku tak činí částka. V předmětné nájemní smlouvě se strany dohodly, že jakékoli další užívání předmětu nájmu ze strany nájemce je považováno za neoprávněné a pronajímatel má v takovém případě právo požadovat náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s vyklizením a uskladněním věcí nájemce a dále zaplacení smluvní pokuty ve výši částka za každý den neoprávněného užívání předmětu nájmu. Dále se strany dohodly na složení finančních prostředků (kauce) ve výši částka ve dvou splátkách. Výše smluvní pokuty společně se zaplacenou kaucí nicméně přesahuje zákonem stanovený limit trojnásobku měsíčního nájemného (dle § 2254 odst. 1 o. z.), který v tomto případě činí částka. Vzhledem k tomu požaduje žalobkyně z titulu smluvní pokuty, po odečtení kauce, zaplacení částky částka. Od datum obývá žalovaná výše specifikovaný byt bez právního důvodu. Žalobkyně v tomto směru odkazovala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. 28 Cdo 4184/2019 a nález Ústavního soudu ze dne 16. 10. 2018, sp. zn. Pl ÚS-st 48/18. Žalobkyně se proto domáhala vydání bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájmu v dané lokalitě, když vycházela z částky ujednané nájemné smlouvou, tedy z částky částka měsíčně. Dále uvedla, že jí žalovaná dne datum předala částku částka v hotovosti. Za třetí kvartál roku rok byla žalobkyně nucena uhradit nedoplatek za vodu ve výši částka. Ke dni podání žaloby tak bezdůvodné obohacení za období od datum do datum činilo (po odečtení zaplacené částky částka) částku částka. Dále žalobkyně uvedla, že dne datum osobně hovořila se žalovanou v prostorách předmětu nájmu a žalované vysvětlila podmínky pro jeho vyklizení. Dohodly se na nejzazším termínu vystěhování z předmětu nájmu ke dni datum. Dne datum předala žalobkyně žalované písemnou žádost o vystěhování. I přes předžalobní upomínku žalovaná byt nadále obývá.

2. Žalobkyně při jednání dne datum doplnila, že pokud jde o nárok na zaplacení částky částka měsíčně, je třeba zohlednit, že žalobkyně nadále hradí i zálohy za služby, kdy tyto odpovídají částce částka měsíčně, přičemž částka ve výši částka měsíčně představuje bezdůvodné obohacení žalované ve smyslu ustanovení § 2991 o. z., která tyto služby nadále čerpá a obohacuje se tak na úkor žalobkyně. Od datum činila výše záloh za elektřinu částku částka a za plyn částka, za koncesionářské poplatky částka měsíčně, za úklid veřejných prostor částka měsíčně, za stočné částka měsíčně, za svoz odpadu částka měsíčně. V období čtyř měsíců byla hrazena částka částka měsíčně za internet. Celková výše měsíčních zálohových plateb tak činila částka, resp. při započtení platby internetu částka.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Vzhledem k tomu, že k nařízenému jednání dne datum se žalovaná bez omluvy nedostavila, soud projednal a rozhodl věc v její nepřítomnosti postupem dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“).

4. Žalobkyně vzala při jednání dne datum žalobu částečně zpět, a to co do nároku na zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Soud proto postupoval podle ustanovení § 96 odst. 1 o. s. ř. a řízení ohledně uvedeného nároku zastavil. Vzhledem k tomu, že k částečnému zpětvzetí žaloby došlo až poté, co bylo zahájeno jednání ve věci samé, nebylo rozhodováno o vrácení části soudního poplatku (viz § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. a contrario).

5. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí pro list vlastnictví k datu datum bylo zjištěno, že žalobkyně je vlastnicí bytové jednotky číslo byt, umístěné v budově adresa, postavené na pozemku parc. č. st. anonymizováno s podílem číslo na pozemcích parc. č. st. anonymizováno, číslo, číslo, číslo, číslo, vše v katastrální uzemí.

7. Ze smlouvy o nájmu uzavřené dne datum mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem bylo zjištěno, že předmětem nájmu byl předmětný byt. Nájem byl sjednán na dobu určitou od datum do datum. Žalovaná se zavázala hradit nájemné ve výši částka měsíčně a zálohy na služby ve výši částka měsíčně. Žalovaná se zavázala složit kauci ve výši částka. Pro případ neoprávněného užívání předmětu nájmu (po uplynutí doby nájmu) se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši částka za každý den neoprávněného užívání bytu.

8. Z předávacího protokolu ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně přenechala žalované předmětný byt do užívání.

9. Z dokladu o převzetí finančních prostředků bylo zjištěno, že žalobkyně dne datum od žalované převzala částku částka představující kauci.

10. Z e-mailové komunikace účastníků dne 8. a datum bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovanou o změně výši poplatků s ohledem na další osobu žijící v bytě.

11. Z e-mailové komunikace účastníků dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovanou o změně výše poplatků za stočné a odvoz odpadu.

12. Z e-mailové komunikace účastníků dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky.

13. Z daňového dokladu číslo vystaveného dne datum s datem splatnosti datum bylo zjištěno, že společnost právnická osoba vyúčtovala žalobkyni spotřebu elektřiny na odběrném místě ulice a číslo, PSČ obec, za období od datum do datum částkou částka s tím, že výše nedoplatku činila částka. Dále byl připojen plán záloh se splatností k datum, datum, datum, datum, datum a datum vždy ve výši částka.

14. Z e-mailové komunikace účastníků dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky.

15. Z faktury za zemní plyn číslo vystavené dne datum s datem splatnosti datum bylo zjištěno, že společnost právnická osoba vyúčtovala žalobkyni spotřebu plynu na odběrném místě ulice a číslo, PSČ obec, za období od datum do datum částkou částka s tím, že výše nedoplatku činila částka. Dále byl připojen plán záloh se splatností k datum, datum, datum, datum, datum a datum vždy ve výši částka.

16. Z vyúčtování (kalkulace) aktualizovaného k anonymizováno rok bylo zjištěno, že žalovaná měla žalobkyni měsíčně hradit nájemné ve výši částka, zálohy za plyn ve výši částka, zálohy za elektřinu ve výši částka, koncesionářské poplatky ve výši částka, stočné ve výši částka, úklid prostor ve výši částka, internet ve výši částka a popelnice ve výši částka, tj. celkem částka měsíčně.

17. Z e-mailové komunikace účastníků dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky.

18. Z e-mailové komunikace účastníků dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky.

19. Z žádosti o vystěhování ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k vystěhování z předmětného bytu nejpozději do datum.

20. Z e-mailové komunikace účastníků dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k předání bytu či úhradě navržené částky.

21. Z e-mailové komunikace účastníků dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k předání bytu či úhradě navržené částky.

22. Z výzvy ze dne datum, včetně podacích lístků a informaci o sledování zásilek, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k vystěhování z předmětného bytu nejpozději do datum a k úhradě dlužného nájemného a nákladů na služby.

23. Z e-mailové komunikace účastníků ve dnech datum, datum, datum a datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k umožnění prohlídky bytu.

24. Z e-mailové komunikace účastníků ve dnech datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum bylo zjištěno, že žalovaná přes výzvy neuhradila dlužnou částku ani nepředala žalobkyni předmětný byt.

25. Na základě shora provedených důkazů dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, a to že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena nájemní smlouva, na jejímž základě přenechala žalobkyně žalované k dočasnému užívání (v období od datum do datum) předmětný byt a žalovaná se zavázala hradit žalobkyni nájemné ve výši částka měsíčně a zálohy na služby ve výši částka měsíčně. Pro případ neoprávněného užívání předmětu nájmu (po uplynutí doby nájmu) se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši částka za každý den neoprávněného užívání bytu. Po skončení doby nájmu (datum) žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala k předání bytu a úhradě nedoplatku na nájemném, zálohách na služby a smluvní pokuty. spisová značka hradila žalobkyně zálohy za plyn ve výši částka, zálohy za elektřinu ve výši částka, koncesionářské poplatky ve výši částka, stočné ve výši částka, úklid prostor ve výši částka, internet ve výši částka a svoz odpadu ve výši částka, tj. celkem částka měsíčně.

26. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

27. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

28. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

29. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

30. Podle ustanovení § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

31. Podle ustanovení § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

32. Podle ustanovení § 2235 odst. 1 o. z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

33. Podle ustanovení § 2239 o. z. se nepřihlíží k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená.

34. Podle ustanovení § 2254 odst. 1 o. z. ujednají-li si strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného.

35. Podle ustanovení § 2295 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

36. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

37. Soud předmětný závazkový právní vztah posuzoval podle předpisů platných ke dni jeho vzniku, tj. ke dni datum.

38. S ohledem na shora uvedené má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření platné nájemní smlouvy, jejímž předmětem byl nájem bytu ve smyslu ustanovení § 2201 a § 2235 a násl. o. z., na jejímž základě žalobkyně umožnila užívání předmětného bytu žalované a žalovaná se za to zavázala platit nájemné a zálohy za služby. Žalovaná část nájemného a záloh za služby (v celkové výši částka) žalobkyni nezaplatila ve lhůtě splatnosti (viz výše).

39. Současně žalobkyni vznikl nárok na úhradu smluvní pokuty ve smyslu ustanovení § 2048 odst. 1 o. z. ve výši částka za každý den užívání bytu po skončení nájmu (od datum), resp. částky částka představují rozdíl mezi trojnásobkem měsíčního nájemného (částka) a kaucí (částka) – viz § 2254 odst. 1 o. z. Pro úplnost lze uvést, že podle ustanovení § 2239 o. z. ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 30. 6. 2020 platilo, že se nepřihlíží se k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost zaplatit pronajímateli smluvní pokutu, ani k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená. Toto ustanovení bylo novelizováno zákonem č. 163/2020 Sb. Dle důvodové zprávy k této novele se jeví jako smysluplné v omezeném rozsahu připustit možnost sjednání smluvní pokuty i ve vztazích týkajících se nájmu bytu. Sjednaná jistota ani vzniklé právo na zaplacení smluvní pokuty však nesmí ve svém souhrnu převýšit trojnásobek měsíčního nájemného. Smluvním stranám je tedy dáno několik možností, jak instituty jistoty a smluvní pokuty v rámci nájmu bytu využít. Mohou si například sjednat pouze jistotu, a to až do výše trojnásobku měsíčního nájemného, nebo si mohou ujednat jen smluvní pokuty, jejichž celková výše za celou dobu trvání nájmu nesmí překročit výši trojnásobku měsíčního nájemného.

40. Vzhledem k tomu, že žalovaná užívala byt i po skončení nájmu (datum), má žalobkyně za období od datum do datum právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného ve smyslu ustanovení § 2295 o. z., tj. částky částka (4 x částka + částka). Žalobkyně má pak současně v předmětném období právo i na náhradu částek za žalovanou přijaté služby v linii bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o. z., tj. částky částka (4 x částka + částka + částka).

41. Celkem tak žalobkyni vznikl nárok na úhradu částky částka (částka + částka + částka + částka), od níž je třeba odečíst částečnou úhradu žalované ve výši částka dne datum. Celková částka, na níž žalobkyni vznikl z výše uvedených důvodů nárok tak činí částka. Vzhledem k tomu, že žalovaná nesplnila řádně a včas svůj peněžitý závazek, je povinna v souladu s ustanovením § 1970 o. z. zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž žalobkyně tento úrok požaduje až od data předcházejícího dni podání žaloby (datum). Soud tak shledal žalobu co do nároku na zaplacení částka s příslušenstvím zcela důvodnou (viz výrok II.).

42. K ochraně vlastnického práva prostřednictvím tzv. reivindikační žaloby (§ 1040 o. z.) existuje poměrně rozsáhlá judikatura Nejvyššího soudu, přičemž některá ve věci aplikovatelná rozhodnutí jsou citována níže.

43. Ochrana vlastnického práva, o níž soud rozhoduje po datum, v poměrech žaloby na vydání věci, se posuzuje podle § 1040 o. z. Zákonem č. 89/2012 Sb. se řídí jak samotné posouzení předpokladů pro vyhovění žalobě na vydání věci, tak i případné důvody, pro které lze uvažovat o zamítnutí žaloby (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

44. V řízení o ochranu vlastnického práva podle § 1040 odst. 1 o. z. žalobce musí prokázat, že mu svědčí právní skutečnost, na jejímž základě lze nabýt vlastnické právo, popřípadě jiné právo, k věci, jež legitimuje k podání vindikační žaloby, a současně prokázat, že věc přešla do držby či detence žalovaného, který má, chce-li se žalobě o vydání věci úspěšně bránit, důkazní břemeno o pozbytí držby (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

45. Předpokladem úspěšného uplatnění reivindikační žaloby žalobcem je mimo jiné to, aby věc byla v držbě či detenci žalovaného. Pokud se pak chce žalovaný s úspěchem vydání věci bránit, leží důkazní břemeno o pozbytí držby na něm. Žalující musí jednak prokázat, že mu svědčí právní skutečnost, na jejímž základě lze nabýt vlastnické právo, popřípadě jiné právo, k věci, jež legitimuje k podání vindikační žaloby a současně prokázat, že věc přešla do držby či detence žalovaného, který má, chce-li se žalobě o vydání věci úspěšně bránit, důkazní břemeno o pozbytí držby (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

46. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v řízení prokázala, že jí svědčí vlastnické právo k předmětnému bytu i skutečnost, že předmětná nemovitá věc přešla do držby žalované, soud žalobě vyhověl i ohledně uložení povinnosti žalované vyklidit a předat vyklizený byt žalobkyni (viz výrok III.).

47. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 3 o. s. ř., kdy ve věci převážně úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 7 bodu 5, § 8 odst. 1 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) náleží odměna (z tarifní hodnoty částka) ve výši částka, a dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši částka za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, žalobu ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, a účast při soudním jednání dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu), a dále náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši částka, tj. celkem částka O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. (viz výrok IV.).

48. Lhůta ke splnění povinností byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ, ke Krajskému soudu v Praze, do 15 dnů ode dne doručení.

Nesplní-li povinná dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.