OSPY 22 C 403/2021

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 2 996,53 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 996,53 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř.

2. Předmětem řízení bylo zaplacení peněžité částky a příslušenství, specifikovaných výše ve výroku I., to vše z titulu nezaplacení ceny za zařízení – Huawei P20 lite Klein Blue.

3. Z předložených listin, byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 23. 6. 2018 Dohodu o splátkách ceny zařízení, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému koncové zařízení Huawei P20 lite Klein Blue za kupní cenu 8 977 Kč. Součástí dohody byly všeobecné obchodní podmínky a podmínky služby anonymizováno splátky. Žalovaný v souladu s dohodou při převzetí zařízení uhradil část kupní ceny ve výši 2 977 Kč a zbytek ceny se zavázal uhradit ve 24 měsíčních splátkách po 250 Kč. Žalobkyně vystavila žalovanému v období od 16. 7. 2019 do 15. 3. 2020 8 faktur, jejichž součástí je vyúčtování smluvených splátek za koncové zařízení. Součástí faktur je i vyúčtování služeb poskytovaných žalovanému na základě dalších smluv, tyto položky se však netýkají uplatněného žalobního nároku. Žalovaný nehradil sjednané splátky a faktury řádně a včas a žalobkyně v souladu s čl. III. odst. 5 dohody okamžitě zesplatnila celou kupní cenu za zařízení, neboť žalovaný se ocitl v prodlení delším 30 dní. V návaznosti na zesplatnění pak byla žalovanému fakturou ze dne 3. 4. 2020 vyúčtována celá zbývající neuhrazená část kupní ceny ve výši 1 250 Kč. Žalovaný tak zůstal žalobkyni dlužen celkovou částku ve výši 2 996,53 Kč, kterou neuhradil i přes předžalobní upomínku odeslanou právním zástupce žalobkyně dne 26. 3. 2021.

4. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

5. Soud uzavřel, že dohoda o splátkách zařízení byla uzavřena se žalovaným, a to i přesto, že je v jejím záhlaví a v ostatních důkazech označen nepřesným křestním jménem„ anonymizováno“. K takto označenému jménu žalovaného je v daných dokumentech připojeno vždy identifikační číslo osoby, které se shoduje s identifikačním číslem, pod nímž je žalovaný zapsán jako podnikatel v živnostenském rejstříku. Žalovaný je označen také adresou sídla, která ke dni uzavření dohody (23. 6. 2018) odpovídala stavu zapsanému v živnostenském rejstříku (zapsanou adresou žalovaného pro období 7. 4. 2017 – 17. 4. 2018 byla adresa adresa). Dohoda o splátkách zařízení je pak opatřena vlastnoručním popisem. Lze konstatovat, že i přes dílčí chybu v hlásce jména žalovaného, je tento ve smluvních dokumentech označen natolik jedinečným souborem identifikačních znaků, že je vyloučena jeho záměna s jinou osobou. Na základě shora uvedených skutečností vzal soud za prokázané, že osobou, která se zavázala k úhradě splátek kupní ceny zařízení dle shora uvedené dohody, je právě žalovaný.

6. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), když k právním jednáním účastníků došlo až po uvedeném datu.

7. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným posuzována jako smlouva kupní ve smyslu ustanovení § 2079 o. z.

8. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

9. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

10. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně splnila svůj závazek ze smlouvy, když poskytla žalovanému předmětné koncové zařízení. Žalovaný svou povinnost uhradit sjednané splátky řádně a včas nesplnil a ocitl se v prodlení. V důsledku prodlení využila žalobkyně sjednaného oprávnění prohlásit celou neuhrazenou část kupní ceny za okamžitě splatnou. Žalovaný zůstal dlužen zbývající část kupní ceny ve výši 2 996,53 Kč, kterou přes zaslané upomínky neuhradil. Návrh byl shledán důvodným, v řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by na nárok žalobou uplatněný bylo plněno. K prokázání té skutečnosti, že na dlužnou částku bylo plněno, leží důkazní břemeno na žalovaném. Tento však v řízení netvrdil, ani neprokazoval, ničeho a ani jinak nebylo zjištěno, že by na žalobou uplatněný nárok bylo plněno. Lhůta k plnění byla určena tři dny dle § 160, odst. 1 o. s. ř., když z obsahu spisu se nepodává žádná skutečnost, z níž by bylo namístě usuzovat pro důvodnost uložení plnění ve splátkách či v delší lhůtě.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 996,53 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

13. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil, neboť tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (viz např. řízení vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. 8 C 138/2021, 8 C 356/2018). Ve všech těchto řízeních se žaloby liší toliko identifikačními údaji žalovaného, daty a číselnými údaji, a proto je na místě posoudit návrh podaný v nadepsané věci jako ustálený vzor a při určení výše odměny advokáta postupovat podle § 14b advokátního tarifu.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.