OSPY 22 C 486/2021

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ zastoupená advokátkou ⟪LB:lb_005⟫ pro zaplacení úroku z prodlení

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 299,28 Kč od 21. 10. 2020 do 12. 2. 2021, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 205,85 Kč od 21. 10. 2020 do 11. 3. 2021, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 6 458,66 Kč od 21. 10. 2020 do 7. 4. 2021, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 10 606,01 Kč od 21. 10. 2020 do 23. 4. 2021, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 345 381,34 Kč od 21. 10. 2020 do 19. 5. 2021, a to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Na náhradě nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku 94 653 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala uložení žalovanému povinnosti k úhradě kapitalizovaného úroku z prodlení s následujícími tvrzeními. V řízení o vypořádání SJM účastníků vedeného u Okresního soudu Praha – východ, byl usnesením č. j. číslo jednací ze dne 25. 6. 2020 schválen soudní smír. Žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni vypořádací podíl 8 000 000 Kč do 3 měsíců od právní moci usnesení o schválení smíru. Výrok č. I. usnesení, kterým byl schválen smír, nabyl právní moci 20. 7. 2020. Žalovaný měl plnit nejpozději do 20. 10. 2020, k čemuž nedošlo. Od 21. 10. 2020 je v prodlení s úhradou dlužné částky. Protože byl v prodlení s úhradou dlužné částky, jak uvedeno níže, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení 8,25 % ročně z dlužné částky ode dne prodlení až do úplného uhrazení dluhu. Povinnost plnit 8 000 000 Kč nebyla plněna dobrovolně, žalobkyně danou částku vymáhala prostřednictvím soudního exekutora Mgr. jméno příjmení, exekutorský úřad, ulice a číslo, obec a číslo, částka vymožena 19. 5. 2021 následujícími způsobem, 12. 2. 2021 na jistinu vymoženo 165 684 Kč, 11. 3. 2021 na jistinu vymoženo 162 422 Kč, 7. 4. 2021 na jistinu vymoženo 169 278 Kč, 23. 4. 2021 na jistinu vymoženo 253 911 Kč, 19. 5. 2021 na jistinu vymoženo 7 248 705 Kč. Žalovaný, dlužník neplnil řádně a včas, dostal se do prodlení s úhradou vypořádacího podílu (§ 1968 zákona č. 89/2012 Sb.), žalobkyni vzniklo právo žádat úrok z prodlení v zákonné výši (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb.). Celková částka úroku z prodlení činí 371 951,14 Kč a je vypočten pro jednotlivé platby od 21. 10. 2021 vždy až do dne jejich úplného vymožení. Částka 165 684 Kč byla vymožena dne 12. 2. 2021, úrok z prodlení činí 4 299,28 Kč (zákonný úrok z prodlení od 21. 10. 2020 do 12. 2. 2021), částka 162 422 Kč byla vymožena dne 11. 3. 2021, úrok z prodlení činí 5 205,85 Kč (zákonný úrok z prodlení od 21. 10. 2020 do 11. 3. 2021); částka 169 278 Kč byla vymožena dne 7. 4. 2021, úrok z prodlení činí 6 458,66 Kč (zákonný úrok z prodlení od 21. 10. 2020 do 7. 4. 2021), 253 911 Kč byla vymožena dne 23. 4. 2021, úrok z prodlení činí 10 606,01 Kč (zákonný úrok z prodlení od 21. 10. 2020 do 23. 4. 2021), 7 248 705 Kč byla vymožena dne 19. 5. 2021, úrok z prodlení činí 345 381,34 Kč (zákonný úrok z prodlení z této částky od 21. 10. 2020 do 19. 5. 2021). Žalovaná odeslala žalobci výzvu k úhradě dluhu s předžalobní výzvou dne 12. 7. 2021, k rukám žalovaného doručeno 21. 7. 2021. V návaznosti na tvrzení žalovaného žalobkyně dále doplnila skutková tvrzení tak, že při ohledání nemovitosti za účelem jejího prodeje do přízemních místností v nemovitosti sice nebyl přístup, avšak byly celé velmi dobře viditelné přes prosklené dveře z chodby a okna z terasy, na kterých žalobkyně nezatahovala závěsy. Mezi účastníky neexistovala žádná dohoda o tom, že žalovaný bude plnit z prostředků získaných prodejem nemovitosti v obci obec.

2. Žalovaný s návrhem nesouhlasil s následujícími tvrzeními. Žalovaný činí nesporným, že v řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů uzavřel s žalobkyní smír, Okresní soud pro Prahu - schválil specifikovaným usnesením, žalovaný se zavázal plnit 8 000 000 Kč do tří měsíců od nabytí právní moci usnesení. Ještě 5. 10. 2020 žádal o zaslání usnesení katastrálnímu úřadu, kdy do data podání žádosti nebyl v katastru veden jako výlučný vlastník, nebylo evidováno žádné zahájené řízení. Činí nesporným, že do 20. 10. 2020 vypořádací podíl neuhradil, ocitl se v prodlení s plněním závazku, dlužná částka vymožena v exekučním řízení, soudní exekutor Mgr. jméno příjmení, exekutorský úřad. Žalobní nárok však neuznává. Žalovaný ani žalobkyně neměli finanční prostředky na úhradu vypořádacího podílu z jednotlivých nemovitostí. Žalovaný s žalobkyní sjednal, že nemovitosti připadnou do jeho výlučného vlastnictví, vypořádací podíl vyplatí ze získaného úvěru či prodeje nemovitostí. Úvěr nedostal, prodeji nemovitých věcí aktivně bránila žalobkyně. Zahájil proces prodeje nemovitých věcí, měl několik zájemců o koupi nemovitých věcí, vlivem jednání žalobkyně však nemovitosti nekoupili. Žalobkyně odmítala vpustit žalovaného, zájemce o nemovitosti k prohlídce domu. Chovala se agresivně, nejen slovně útočila na žalovaného. Situaci s napadením řešila opakovaně hlídka policie, MO obec, jeden z incidentů zachytil kamerový záznam bezpečnostní kamery na sousedově domu (žalobkyně napadá žalovaného, který sedí v autě, odjíždí pryč). Chování žalobkyně vůči žalovanému, agresivnímu jednání, nevpuštění do domu adresa byl přítomen i pan jméno příjmení, který žalovanému chtěl pomoci při kontrole stavu nemovitostí a drobných estetických úpravách. Žalobkyně na žalovaného i p. jméno příjmení byla slovně agresivní, do domu je nevpustila, žalovaného pustila pouze do garáže. Se zájemcem anonymizováno jméno příjmení jednal žalovaný v průběhu měsíce září 2020 o prodeji nemovitosti v obci obec. Jmenovaný se účastnil prohlídky domu, jednáním žalobkyně mu však nebylo umožněno prohlédnout vše, když se žalobkyně uzavřela ve spodní části domu, v podnapilém stavu slovně útočila na žalovaného i anonymizováno příjmení, který poté neměl o koupi nemovitosti zájem. Žalovanému sdělil, že nebýt jednání žalobkyně, nemovitost by zakoupil, měl ale obavu, že by se žalobkyně z domu nevystěhovala. Žalovaný jednal i s dalším zájemcem o koupi domu, JUDr. jméno příjmení, s ním byl taktéž na prohlídce, kdy žalobkyně neumožněním prohlídky zmařila i toto jednání o prodeji nemovitosti, z jejíhož výtěžku mohl být plněn závazek. S tímto zájemcem žalovaný dohodl na osobní prohlídku nemovitých věcí, žalobkyně žalovaného ani zájemce nevpustila do domu adresa, nadále nezájem v jednání o koupi nemovitých věcí pokračovat, žalovaný pro jednání žalobkyně přišel o příležitost nemovité věci prodat, z výtěžku zpeněžení plnit. Od uzavření smíru se snažil o přístup do domu, kontrolu vnitřních prostor, jeho přípravu pro prohlídky zájemců. Žalobkyně neumožnila přístup do domu, bránila jakýmkoliv prohlídkám. Do 31. 12. 2020 nebyl žalovanému umožněn přístup do celého domu adresa, ač žalobkyně zahájila exekuční řízení. Žalovaný prostřednictvím právního zástupce informoval e-mailem z 31. 12. 2020 právní zástupkyni žalobkyně, že přístup do domu zajistí svépomocí, pro zpřístupnění rodinného domu v obci obec zájemcům o koupi, bude nucen odvrtat stávající zámky dveří, nové zámky. Žalobkyně, právní zástupkyně nereagovali. Následně e-mailovou zprávou z 15. 1. 2021 zaslali předávací protokol, kdy žalobkyně nemá zájem se osobního předání zúčastnit. Žalobkyně nepoctivým jednáním, znepřístupnění domu za účelem prezentace zájemcům o koupi způsobila, že dům nebylo možné řádně nabízet zájemcům o koupi. Bylo jej možné prodat až po zahájení exekuce, když se žalovaná odstěhovala. Tímto zapříčinila prodlení s prodejem nemovitostí v k. ú. obec a v důsledku tohoto i prodlení žalovaného s plněním závazku dle usnesení. Dle § 6, odst. 2 o. z., nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Žalobkyně se domáhá rozhodnutí, kterým by jí bylo umožněno, aby ze svého nepoctivého jednání finančně těžila. Aktivně bránila prodeji nemovitých věcí, věděla, že z výtěžku jejich zpeněžení bude uspokojována její pohledávka, zapříčinila prodlení žalovaného s plněním jeho závazku a z tohoto se dožaduje finančního prospěchu, kapitalizovaného úroku z prodlení. Pokud aktivně bránila v přístupu do domu adresa, zapříčinila, že nedošlo k prodeji, je žaloba a domáhání se kapitalizovaného úroku z prodlení zjevné zneužití práva, které dle § 8 o. z. nepožívá právní ochrany. Žalovaný je přesvědčen, že žaloba není důvodná, měla by být v plném rozsahu zamítnuta, žalovanému přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.

3. Ve věci byl učiněn následující skutkový závěr.

4. Z hlediska skutkového stavu jsou podstatnými zjištění, zdali žalovaný byl povinen hradit žalobkyni částku 8 000 000 Kč, v jaké lhůtě, zdali plnil, kdy, zdali se dostal do prodlení, zdali prodlení bylo založeno i jednáním žalobkyně.

5. Co se týká toho, zdali žalovaný byl povinen plnit žalobkyni částku 8 000 000 Kč a v jaké lhůtě, tak zde ve skutku mezi stranami nebyl spor. Nadto se skutkový děj podává i listiny, jíž je usnesení na čl. 46 spisu, usnesení o schválení smíru. Z této se podává, že soud schválil smír v řízení o vypořádání společného jmění manželů, účastníků, kdy žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 8 000 000 Kč do tří měsíců od právní moci o schválení smíru, právní moc 20. 7. 2020. Takto bylo rozhodnuto, když Okresní soud Praha – východ rozsudkem čj. 20 C 116/2016-14 ze dne 29. 6. 2016, rozhodl o rozvodu manželství účastníků, rozsudek na čl. 122 spisu.

6. Žalovaný byl vyzván k plnění předžalobní výzvou ze dne 12. 7. 2021, zásilka dodána 21. 7. 2021 (výzva k úhradě na čl. 52 – 53 spisu, dodejka na čl. 54 spisu, podací lístek na čl. 55 spisu)

7. Dne 9. 11. 2020 je datován exekuční návrh na vydání pověření exekutora vedením exekuce na peněžité plnění ve výši 8 000 000 Kč s příslušenstvím ve věci oprávněné celé jméno žalobkyně proti povinnému celé jméno žalovaného z titulu rozhodnutí Okresního soudu Praha – východ čj. číslo jednací ze dne 25. 6. 2020, které nabylo právní moci dne 20. 7. 2020 k vymožení jistiny 8 000 000 Kč exekutorský úřad, soud exekutor Mgr. jméno příjmení ve věci sp. zn. spisová značka vydal dne 27. 11. 2020 vyrozumění o zahájení exekuce, kdy eviduje vymožení částek k exekučnímu titulu ve věci č. j. číslo jednací takto: 200 000 Kč vymoženo 7. 4. 2021, 200 000 Kč vymoženo 12. 2. 2021, 200 000 Kč vymoženo 11. 3. 2021, 300 000 Kč vymoženo 23. 4. 2021, 8 311 327 Kč vymoženo 19. 5. 2021 (exekuční návrh datovaný dne 9. 11. 2020 na čl. 104, 103 spisu, vyrozumění o zahájení exekuce, základní informace o průběhu exekučního řízení a zasílaných písemnosti na čl. 123 – 124, 125 spisu, rozdělení dosud vymožené částky ve spisu č. spisová značka na čl. 47, 48, 49, 50, 51 spisu) Tato část skutkového děje taktéž byla mimo spor.

8. K prokázání tvrzení žalovaného, že žalobkyně bránila realizaci prodeje předmětné nemovitosti, tudíž zapříčinila svým jednáním prodlení žalovaného, byly provedeny důkazy slyšením svědků jméno příjmení, Ing. jméno příjmení, vyjádřením Ing. příjmení na čl. 40 spisu, JUDr. jméno příjmení. Výpovědi jmenovaných svědků byly vzájemně souladné, svědci vypovídali spontánně, nelze činit závěr, že výpovědi svědků byly naučené. V souladu se závěry učiněnými z výpovědí svědků jsou i záznamy Policie ČR, MO obec, svazek doručený soudu dne 17. 5. 2022 na čl. 58 – 72, 77 – 78, 81 -102 spisu. Uvedené listiny byly provedeny ke zjištění, že žalovaná bránila prohlídkám nemovitosti, tudíž realizaci jejího prodeje, když s ohledem k tvrzení žalovaného bylo možné usuzovat, že policií byla řešena situace, kdy žalovaná bránila vstupu zájemcům o koupi nemovitosti. Toto však ze záznamů policie zjištěno nebylo. Policií byla řešena jiná situace, a to konflikt mezi žalobkyní, synem účastníků, žalovaným. Ve vztahu k realizovaným prohlídkám nemovitostí nelze z těchto důkazů činit žádné závěry. Lze však z těchto listin uzavřít, že komunikace mezi členy rodiny, tedy i žalobkyní a žalovaným, je vysoce konfliktní, kdy žalobkyně nebyla náchylná ani věcné komunikace s hlídkou policie. Uvedený důkaz tak podporuje skutkové zjištění, že žalobkyně bránila realizaci prohlídky nemovitosti. Z výpovědí jmenovaných svědků bylo zjištěno, že svědek jméno příjmení byl v kontaktu s oběma účastníky, po jejich rozvodu jeho kontakt s žalobkyní ustal. Předmětnou nemovitost znal a věděl, že žalovaný má zájem realizovat její prodej. Byly realizovány dvě prohlídky dané nemovitosti. Svědek jméno příjmení zná Ing. jméno příjmení, o němž věděl, že má klienty, kteří by měli zájem o koupi nemovitosti. Zajistil tedy jeho kontakt s žalovaným. Při prohlídce, jíž se účastnil i Ing. jméno příjmení bylo uvnitř domu možné prohlédnout pouze chodbu a část patra. Žalobkyně byla zavřená v pokoji. Prohlídku celého domu neumožnila. Pokud byla v nějaké interakci, gestikulovala, z její gestikulace byl zřejmý odmítavý postoj k provedení prohlídky prostoru, v němž byla zamčená. Celý dům tak nebylo možné vidět. Venkovní prostory a technické části domu bylo možné vidět. Viděli cca 75 % nemovitosti, technické části nemovitosti, sklepy a část obytných prostor, ty viděli celé, i zahradu. Prohlídka obytných prostor byla omezena. K jakékoliv další komunikaci o koupi nemovitosti nedošlo, a to především z toho důvodu, že by mohly po koupi nemovitosti nastat problémy s žalobkyní. Nadto byla důvodem ztráty zájmu o koupi nemovitosti i nutnost investic, což však nebylo hlavním důvodem, proč nadále o koupi nemovitosti nebylo hovořeno, tím byly především obavy o tom, že po realizaci koupě by nastaly problémy v komunikaci s žalobkyní. Prohlídky byly dohodnuty v řádu několika dnů, nebyly plánovány s dlouhodobým předstihem. Svědek příjmení jméno příjmení nevyloučil, že do nemovitosti bylo v možné v té části, jíž žalobkyně znepřístupnila, nahlédnout, avšak nebylo tímto způsobem možné vytvořit si představu o nabízené nemovitosti a již ta samotná skutečnost, že nemovitost nebyla přístupná, od realizace prodeje odrazovala. Dále svědek jméno příjmení o prodeji nemovitosti komunikoval se svědkem příjmení jméno příjmení, neboť věděl, že by svědek měl zájem o koupi nemovitosti do korporátního vlastnictví buď svých společností, nebo spolupracujících společností. Prohlídky se účastnili i svědek jméno příjmení a další osoby ze právnická osoba. jméno příjmení, měli zhotovit dokumentaci. Viděli pouze část nemovitosti. Od záměru nemovitost zakoupit však ustoupili, když nemohli nemovitost prohlédnout, provést její fotodokumentaci, aby bylo možné vyhodnotit efektivitu investice. Část objektu byla zamčená, žalovaný uvedl, že nemá klíče a není možné jej prohlédnout. Ve vztahu k vlastnickým vztahům věděli, že manželé se rozvádějí a má dojít k finančnímu vypořádání, ničeho však v této otázce neřešili. Ač poloha nemovitosti nebyla ideální, byli připraveni realizovat tuto investici, provést rekonstrukci nemovitosti, vyčleněno bylo až 20 000 000 Kč. Schůzky byly domluveny s velmi krátkým časovým předstihem. Pokud i do nemovitosti bylo možné nahlédnout oknem a nemovitost vidět, tak se nejedná o způsob, na jehož základě by svědek byl ochoten rozhodnout o koupi nemovitosti. Viděli technické místnosti, část přízemí a část patra, dispozice nemovitosti nebyla problém, stavebně by jí upravili.

9. Ze shora uvedených nemovitostí tak lze učinit závěr, že žalobkyně svým jednáním způsobila stav, kdy nebylo nadále jednáno o uzavření kupní smlouvy k nemovitosti, a to u více kupců. To, že žalobkyně předmětnou nemovitost obývala, se podává taktéž z elektronické komunikace na čl. 29 – 30 /33 – 34/ spisu, kde je uvedeno k výzvě právního zástupce žalovaného právním zástupcem žalobkyně, že tato nemovitost vyklidila 31. 12. 2020.

10. Žalovaný namítal, že ještě 5. 10. 2020 žádal o zaslání usnesení katastrálnímu úřadu, když do tohoto data podání žádosti nebyl v katastru veden jako výlučný vlastník, nebylo evidováno žádné zahájené řízení. K tomuto dožilo listiny, jimiž jsou žádost o zaslání rozsudku katastrálnímu úřadu na čl. 26 – 27 /31/ spisu, datová zpráva – doručenka na čl. 28 /32/ spisu, vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. V číslo 2020 číslo na čl. 105 – 106 spisu, přípis příjmení okres ze dne 8. 10. 2020 na čl. 107 spisu. Z uvedených listin bylo zjištěno, že dne 5. 10. 2020 adresoval žalovaný soudu žádost o zaslání usnesení o schválení smíru čj. číslo jednací, které je již pravomocné, příslušnému katastrálnímu úřadu, když zjistil, že dosud nebyl stav evidovaný v katastru nemovitostí jakkoliv změněn a není vedeno ani žádné řízení. Okresním soudem Praha – východ bylo přípisem ze dne 8. 10. 2020 sděleno, že usnesení s doložkou právní moci bylo zasláno katastrálnímu úřadu, kdy tento následně vydal Vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. V číslo 2020 číslo, kdy bylo zapsáno vlastnické právo ke jménu žalovaného. Uvedené skutečnosti jsou soudem hodnoceny jako pro věc nerozhodné. Z výpovědí svědků nebylo zjištěno, že by tato skutečnost byla jediným, či rozhodným, důvodem, pro který nebyl prodej nemovitosti realizován. Tato skutečnost sama o sobě při rozhodování o realizaci koupě nebyla podstatnou.

11. Žalobkyně dále doplnila skutková tvrzení tak, že do přízemních místností v nemovitosti žalovaný sice neměl přístup, avšak byly celé velmi dobře viditelné přes prosklené dveře z chodby a okna z terasy, na kterých žalobkyně nezatahovala závěsy. K tomuto označila důkaz čestným prohlášením paní jméno příjmení, případně výslechem této svědkyně, čestným prohlášením pana jméno příjmení, případně slyšením tohoto svědka, čestným prohlášením paní jméno příjmení, fotografiemi předmětné nemovitosti v obec (zejména se zaměřením na viditelnost celého prostoru skrz prosklené dveře). Uvedené důkazy pro nadbytečnost soud neprovedl. Označenými důkazy by měl být prokázán skutek v tom směru, zdali bylo do nemovitosti vidno i z venkovního prostoru, aniž by osoby musely vstoupit do domu, zde by tak zjištění skutku přesáhlo předmět sporu, soud navržené důkazy hodnotí jako nadbytečné a pro nadbytečnost je neprovedl.

12. S ohledem k doplnění tvrzení žalobkyně v návaznosti na obranu žalovaného byl k důkazu proveden podstatný obsah spisu Okresního soudu Praha – východ sp. zn. spisová značka, zejména čl. 22 – 24, 54 – 55, 69 – 70, 72, 90, 156 – 200, 256 spisu, znalecký posudek + přílohy na čl. 126 – 148 spisu (součást spisu sp. zn. spisová značka). Tyto důkazy byly provedeny k prokázání skutku v tom směru, že neexistovala dohoda, že plněno bude po realizaci prodeje nemovitosti v obec, žalovaný vlastnil jiný majetek v takové hodnotě, která mu umožnila závazek plnit.

13. Z uvedených důkazů bylo zjištěno, že dne 13. 7. 2018 byla podána žaloba o vypořádání společného jmění manželů, kdy žalovaný byl žalobcem a žalobkyně žalovanou. Označena byla aktiva, jimiž jsou osobní automobily, nemovitosti v k. ú. obec a pozemek číslo k. ú. část obce. Žalovaná ve vyjádření k návrhu uvedla, že účastníci nabyli do společného jmění manželů pozemky v k. ú. část obce číslo číslo číslo číslo číslo kdy jako vlastník byl však zapsán pouze žalovaný, přičemž pozemek číslo bez souhlasu žalobkyně převedl darovací smlouvou synovi účastníků. Dále označila jako aktiva další automobily, vnos žalobkyně získaný prodejem členského podílu v družstvu v částce 750 000 Kč. Žalobce dále tvrdil, že jeho výlučným vlastnictvím byla částka 507 350 Kč získaná darem od matky. Ve věci byla konána ústní jednání ve dnech 18. 3. 2019, 6. 6. 2019, 19. 9. 2019, 1. 6. 2020, 25. 6. 2020. Dne 16. 6. 2020 právní zástupce žalobce sdělil smírná jednání soudu a podáním ze dne 18. 6. 2020 sdělil finální podobu ujednání stran. Uvedl, že strany dospěly k dohodě, dle níž žalobci budou přiřknuty nemovitosti v k. ú. obec i k. ú. část obce oproti povinnosti k úhradě částky 8 000 000 Kč s tím, že strany si nadále projednají, jaké vybavení domu bude žalovanou v domě v obec ponecháno. Podání doložené soudu právním zástupcem žalobce bylo signováno i žalovanou. Z podání stran ani obsahu protokolů o jednání se nepodává, že by strany jakkoliv komunikovali o prodeji nemovitosti v obec, převezme-li veškeré nemovitosti do výlučného vlastnictví žalovaný. Soudní znalec příjmení jméno příjmení ve znaleckém posudku číslo o ceně obvyklé pozemků p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo včetně příslušenstvím v katastrální uzemí, činí 7 000 000 Kč.

14. Z uvedených důkazů tak bylo vzato za prokázané, že žalovaný měl další majetek, z nějž mohl závazek žalobkyně plnit, nebylo vzato za prokázané, že smír byl uzavřen s tím, že plněno bude výhradně z částky získané prodejem nemovitosti v obec, nebude-li získán úvěr.

15. Dále žalovaný označil k důkazu kamerový záznam. Obsahem tohoto záznamu je žalobkyně, kterak se pohybuje po zahradě. Zde soud konstatuje, že pro postavení skutkového stavu tento důkaz nehodnotí jako zásadní v tom směru, že bez něj nelze skutek postavit, když to, že žalobkyně se v domě pohybovala, část jej uzavřela při prohlídkách se zájemci o koupi nemovitosti, v místě docházelo ke konfliktům, bylo v řízení prokázané z důkazů shora uvedených. Pokud žalobkyně označila k důkazu vyúčtování nákladů exekuce za únor 2021, vyúčtování nákladů exekuce za březen 2021, vyúčtování nákladů exekuce za duben 2021 I., vyúčtování exekuce za duben 2021 II., vyúčtování nákladů exekuce za květen 2021, náklady exekuce, resp. výše plnění, nejsou předmětem sporu, zde soud může činit závěr v režimu § 120, odst. 3 o. s. ř., když žalovaný nesporuje, že plněno bylo po určeném datu, avšak tvrdí, že tomu tak bylo pro prodlení žalobkyně, obrana žalovaného stojí na sporu v jiné části skutku. Co se týká slyšení žalovaného, tak jeho výslech provede soud dle § 131 o. s. ř. pouze tehdy, jestliže nelze tvrzení účastníka postavit jinými důkazy, kdy v souzené věci byl skutkový děj zjištěn z jiných důkazů, slyšení žalovaného tak bylo nadbytečným.

16. Právní hodnocení:

17. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

18. Žalobkyně se domáhá plnění úroku z prodlení, když tvrdí, že žalovaný neplnil ve lhůtě stanovené usnesením o schválení smíru, kdy měl žalobkyni uhradit částku vypořádání společného jmění manželů ve výši 8 000 000 Kč. Co se týká výše plnění, tak zde mezi účastníky není spor, žalovaný činí sporným pouze žalobkyní tvrzené prodlení.

19. Žalovaný odkazuje obecná ustanovení o. z., §§ 6,8. Soudem je však věc hodnocena v režimu § 1968 o. z., dle nějž dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

20. Soud cituje Občanský zákoník s komentářem, C. H. BECK, Praha 2014, elektronický systém C. H. BECK, komentáře:„ Součinnost potřebnou ke splnění dluhu je možno vedle nepřijetí plnění chápat buď jako druhý z potenciálních důvodů prodlení věřitele, anebo i jako pojem, který se s nepřijetím plnění částečně překrývá – i samotné přijetí plnění by bylo totiž možno považovat za určitý druh potřebné součinnosti; součinnost by potom byla pojmem širším. Ve smyslu zákonného textu však pojem součinnosti vystupuje spíše jako kategorie mírně užší, více navázaná na stadium plnění dluhu, které finálnímu přijetí dokončeného plnění předchází. Jedná se o součinnost nutnou – a to již v průběhu realizace plnění – k tomu, aby vůbec mohlo být konečné dohotovené plnění věřiteli řádně nabídnuto. Součinnost se tedy primárně váže k fázi provádění plnění, zatímco nepřijetí plnění se váže až k okamžiku, kdy je plnění provedeno a jako hotové nabídnuto věřiteli. Aby mohlo neposkytnutí součinnosti konstituovat prodlení věřitele, musí nejprve povinnost součinnosti existovat a mít jasně definovaný obsah. Ne u všech závazků bude věřitel k takovým specifickým akcesorickým„ povinnostem“ zavázán (tak např. typicky u závazků spočívajících v non facere). U řady z nich to však bude přímo ze smlouvy, z povahy smluvního plnění či i přímo ze zákona vyplývat. Z povahy plnění tak bude věřitel povinen např. při sjednání opravy nějakého předmětu umožnit k tomuto předmětu přístup a zpravidla předmět i na určitý čas odevzdat. Při sjednání úklidu prostor bude povinnost jeho součinnosti spočívat především v umožnění vstupu do těchto prostor. Jako učebnicový příklad bývá uváděna i povinnost nechat si vzít míru a případně vyzkoušet oblek při zakázkové výrobě obleku na míru. Ve smlouvě mohou být specifikovány i další, konkrétnější či rozsáhlejší povinnosti součinnosti (příprava staveniště, umožnění napojení na sítě, vypnutí či deaktivace určitých zařízení po dobu úpravy apod.) Některé případy součinnosti jsou konkretizovány i přímo v zákonné úpravě, např. typicky v § 2655 … v § 2643 odst. 2.“.

21. Z uvedeného se podává, že pojem součinnost je spíše chápán v užším smyslu, což znamená, že aplikace tohoto pojmu ve smyslu širším není vyloučena. V daném případě se nejedná o ten případ, kdy žalobkyně by nepřijala plnění, nýbrž o ten případ, kdy, dle tvrzení žalovaného, znemožňovala realizaci provádění plnění spočívající v prodeji nemovitosti, kterou do vlastnictví převzal žalovaný, a který pro výplatu plnění musel provést její prodej. K tomuto soud dále cituje rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydané ve věci sp. zn. 25 Cdo 426/2000:„ Je-li ke splnění dluhu zapotřebí součinnosti věřitele, je povinen ji poskytnout; v opačném případě se dostává do prodlení stejně jako v případě, že nabídnuté plnění přijmout odmítl.“.

22. K prodlení věřitele Občanský zákoník, komentář II. vydání, Petrov, Výtisk, Beran a kolektiv, C. H. BECK, Praha, str. 2119 uvádí:„ Dle dřívější úpravy prodlení věřitele vylučovalo prodlení dlužníka (§ 520 obč. zák. § 365 obch. zák.), nyní je dlužník v prodlení, bez ohledu na prodlení věřitele, za své prodlení však není odpovědný (§ 1968, odst. 2 o. z.). Věřitel v takovém případě nemůže požadovat po dlužníku úroky z prodlení (§ 1970). I když na dalších místech upravujících důsledky prodlení dlužníka již zákonodárce výslovně neřeší, zda nastanou, i když je dlužník v prodlení v důsledku prodlení věřitele, je třeba dle § 1968, odst. 2 dovodit, že se neuplatní.“.

23. V návaznosti na shora citované tak soud s ohledem k obraně žalovaného hodnotil, zdali nenastala situace, kdy pro jednání na své straně žalobkyně nemůže po žalovaném požadovat úroky z prodlení (kdy to, že žalovaný byl povinen plnit, přičemž se dostal do prodlení, nebylo ve věci sporným). Žalovaného obrana stojí na tvrzení, že žádný z účastníků neměl k dispozici finanční prostředky k plnění vypořádacího podílu ze společného jmění manželů, jehož zásadní položkou byla nemovitost, jíž žalovaný převzal, tyto měly být získány z prodeje nemovitosti, jíž žalobkyně aktivně bránila. K tomuto soud podotýká, že uvedené by znamenalo extenzivnější aplikaci ustanovení § 1968, odst. 2 o. z.

24. Prodlení žalovaného je s plněním částky vypořádacího podílu z titulu vypořádání společného jmění manželů. Pokud bylo uvedeno, že pro věc jako rozhodné bylo hodnoceno, zdali na straně žalobkyně nedošlo k neposkytnutí součinnosti při realizaci plnění žalovaným, tzn., zdali žalobkyně svým jednáním neodepřela součinnost, která byla nutná k tomu, aby žalovaný mohl plnit. Zde je třeba jako podstatné hodnotit, zdali se jednalo o situaci, kdy k takovémuto jednání žalobkyně byla povinna. Takováto situace by nastala, pokud by v řízení bylo zjištěno, že účastníci řízení uzavřeli smír s tím, že jediným zdrojem finančních prostředků bude částka kupní ceny z prodeje předmětné nemovitosti, tzn., že nebyl jiný majetek, z nějž by žalovaný nemohl nárok žalobkyně uspokojit, nebo v tom případě, kdy by bylo zjištěno, že mezi účastníky byla uzavřena v tomto směru dohoda. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že skutkový děj se neudál tak, jak žalovaný tvrdí. V řízení sic bylo prokázáno, že žalobkyně svým jednáním zhatila jednání o uzavření kupní smlouvy (s ohledem ke skutkovým zjištěním ze spisu sp. zn. spisová značka je nadbytečným hodnotit, do jaké míry bylo reálným uzavření kupní smlouvy u těchto jednání o koupi), avšak nebylo prokázáno, že nemovitost, která měla být předmětem prodeje, byla zásadní majetkovou hodnotou společného jmění manželů, smír byl uzavřen s tím, že částka vypořádacího podílu bude uhrazena po prodeji nemovitosti v obci obec. Ze spisu vedeného u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. spisová značka bylo zjištěno, že účastníci v rámci řízení o vypořádání společného jmění manželů označili více položek, a to včetně vnosů, kdy následně předmětem smíru byly pouze nemovitosti v k. ú. obec, k. ú. anonymizováno. Pokud předmětem uzavřeného smíru byla i povinnost žalobkyně nemovitost v obec vyklidit do 31. 12. 2020, tak z obsahu podání stran, protokolů o jednání, nevyplývá, že by vůbec bylo stranami sporu komunikováno, že zároveň umožní provést prohlídky nemovitostí, nebo to, že smír je uzavřen s tím, že jediným zdrojem finančních prostředků k výplatě vypořádacího podílu bude kupní cena získaná prodejem nemovitosti v obec. Tzn., dohoda o získané kupní ceně za prodej nemovitosti v obec jako zdroji k úhradě vypořádacího podílu, nebyla zjištěna. Dále bylo zjištěno, že projednávány byly i jiné položky, účastníci disponovali i jiným majetkem, z nějž nárok žalobkyně mohl být v převážné části plněn. K tomuto je dále nutné odkázat zjištění ohledně hodnoty nemovitosti uvedené v usnesení o schválení smíru v obci obec, část obce. Ze znaleckého posudku bylo zjištěno, že hodnota této nemovitosti byla určena částkou 7 000 000 Kč. K tomuto žalovaný namítl, že hodnota této položky nedosahuje výše částky, jíž měl plnit a dále to, že v této nemovitosti uspokojuje svoji bytovou potřebu. Uvedená argumentace však neobstojí. Aby žalovaný mohl být ve sporu úspěšným, muselo by být prokázáno, že existovala buď dohoda o plnění pouze z částky získané prodejem nemovitosti v obec, nebo že neexistoval jiný majetek, z nějž by nárok žalobkyně mohl být plněn, což prokázáno nebylo. Ač byla hodnota nemovitosti v obci obec, část obce nižší, tak neexistovala-li dohoda a plnění pouze z kupní ceny získané prodejem nemovitosti v obec, mohl žalovaný přistoupit k realizaci prodeje nemovitosti v část obce a takto plnit alespoň částečně, což žalovaný neučinil. Hodnocení uspokojení bytové potřeby žalovaného již přesahuje rámec tohoto řízení, resp. připuštění této námitky by znamenalo již nepřípustně extenzivní výklad ustanovení § 1968, odst. 2 o. z. Žalovaný přistoupil k uzavření smíru při vědomí toho, jaká je situace.

25. Bylo tak uzavřeno, že žalovaný neplnil částku 8 000 000 Kč ve lhůtě stanovené v usnesení Okresního soudu Praha – východ čj. číslo jednací, nedostatek součinnosti stran žalobkyně není dán.

26. Co se týká výše žalobou uplatněného plnění, tak tato byla mimo spor. Pokud žalobkyně tvrdila, že na jistinu byla dne 12. 2. 2021 byla vymožena částka 165 684 Kč, dne 11. 3. 2021 byla vymožena částka 162 422 Kč, dne 7. 4. 2021 byla vymožena částka 169 278 Kč, dne 23. 4. 2021 byla vymožena částka 253 911 Kč, dne 19. 5. 2021 byla vymožena částka 7 248 705 Kč, tak uvedená tvrzení odpovídají záznamům o rozdělení dosud vymožené částky na čl. 47, 48, 49, 50, 51 spisu, dle nich 200 000 Kč vymoženo 7. 4. 2021, 200 000 Kč vymoženo 12. 2. 2021, 200 000 Kč vymoženo 11. 3. 2021, 300 000 Kč vymoženo 23. 4. 2021, 8 311 327 Kč vymoženo 19. 5. 2021. Žalovaný je tudíž povinen plnit úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v příslušném znění 4 299,28 Kč od 21. 10. 2020 do 12. 2. 2021, 5 205,85 Kč od 21. 10. 2020 do 11. 3. 2021, 6 458,66 Kč od 21. 10. 2020 do 7. 4. 2021, 10 606,01 Kč od 21. 10. 2020 do 23. 4. 2021), 345 381,34 Kč od 21. 10. 2020 do 19. 5. 2021.

27. O povinnosti k náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu obou stran zcela úspěšnou. Za situace, kdy bylo prokázáno, že skutek se udál jinak, nežli žalovaný tvrdí, žalovaný mohl řádně plnit alespoň zčásti, což neučinil, nebyly shledány předpoklady pro aplikaci § 150 o. s. ř. Žalobkyně se domáhala úhrady celkové částky 371 951,14 Kč, kdy příslušenství pohledávky, úrok z prodlení zde byl samostatným předmětem sporu. Částka nákladů řízení činí po zaokrouhlení 94 653 Kč a odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 14 878 Kč a dále nákladům vynaloženým na právní zastoupení. Tyto sestávají z odměny za právní zastoupení ve výši á 9 820 Kč, celkem 63 830 Kč a z náhrady hotových výdajů za úkony právní služby po 300 Kč, celkem 2 100 Kč, jimiž jsou převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu, písemného podání ze dne 2. 6. 2022, účast při jednání soudu dne 18. 5. 2022, 20. 7. 2022, účast při vyhlášení rozsudku dle § 7, bodu 6, odst. 5, § 11, odst. 1, písm. a), d), g), odst. 2, písm. f), § 13, odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle § 137, odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 13 845,30 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149, odst. 1 o. s. ř.), a to ve lhůtě dle § 160, odst. 1 o. s. ř., když z obsahu spisu se nepodává žádná skutečnost, která by zakládala předpoklad pro uložení povinnosti k plnění ve splátkách či v delší lhůtě.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Praze u Okresního soudu Praha – východ, a to do patnácti dnů ode dne jeho doručení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.