OSPY 24 C 232/2022

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená obecnou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ zastoupen advokátem Mgr. titul jméno příjmení, ⟪LB:lb_005⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení částky 160 622 Kč

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala toho, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 160 622 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 18 973 Kč, k rukám zástupce žalovaného do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení ve výroku I. uvedené žalované částky z titulu ručitelského závazku žalovaného. Tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, dříve s názvem právnická osoba, uzavřela se právnická osoba nad právnická osoba v likvidaci, IČO (dále jen jako„ Společnost“) smlouvu o poskytnutí obchodní adresy a administrativních služeb, jejímž předmětem bylo poskytnutí obchodní adresy pro účely zápisu této adresy jako sídla v obchodním rejstříku. Smlouva byla uzavřena na období od datum do datum, poté byla prodloužena na období datum do datum a následně byla ještě prodloužena od datum do datum. K dalšímu prodloužení smlouvy již nedošlo, i když Společnost stále využívá danou adresu jako své sídlo. Podle obchodních podmínek je smlouva prodloužena, jestliže dojde k úhradě poplatku za poskytnutí adresy, přičemž jestliže k takovému prodloužení nedojde, tak je Společnost povinna do 14 dnů po ukončení smlouvy změnit své sídlo v obchodním rejstříku, tj. nejpozději do datum. Za porušení takovéto povinnosti je žalobkyně oprávněna účtovat smluvní pokutu ve výši částka za každý den prodlení. Žalovaný jako statutární orgán Společnosti převzal výslovně ve spodní části smlouvy ve smyslu § 303 obchodního zákoníku ručení za úhradu závazků požadovaných právním předchůdcem žalobkyně po Společnosti. Ve smlouvě jsou u ručitelského závazku uvedeny nacionále žalovaného a je připojen podpis žalovaného jako fyzické osoby. Žalobkyně je přesvědčena, že uvedený text včetně odkazu na § 303 obchodního zákoníku jednoznačně potvrzuje, že žalovaný na sebe ručitelský závazek za Společnost převzal. Právní předchůdce žalobkyně zaslal Společnosti i žalovanému předžalobní výzvu. Právní předchůdce žalobkyně postoupil svou pohledávku z předmětné smlouvy na žalobkyni smlouvou ze dne datum s tím, že Společnosti i žalovanému bylo toto oznámeno a byli vyzváni k úhradě dlužné částky. Žalovaný byl žalobkyní na dluhy upozorňován, na což nereagoval Žalobkyně podala k název soudu žalobu, kde uplatnila proti Společnosti a žalovanému pouze část jistiny pohledávky ve výši 9 860 Kč, skládající se ze snížené denní smluvní pokutu od datum do datum; z bezdůvodného obohacení za období od datum do dne datum a z náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky mezi podnikateli. Jednalo se o dílčí nároky shodného nároku jako v tomto řízení, avšak za jiné období. Pravomocným elektronickým platebním rozkazem název soudu číslo jednací, bylo žalovanému a Společnosti uloženo, aby společně a nerozdílně zaplatili žalobkyni žalovanou částku s náklady spojenými s uplatněním pohledávky a náhradu nákladů řízení. Žalovaný dne datum uhradil v plné výši z jeho účtu uplatněný nárok dle platebního rozkazu, čímž dle žalobkyně ve smyslu § 2054, odst. 2 o.z. uznal i zbytek dluhu plynoucího ze stejného právního důvodu jako je vedeno toto řízení a nijak nárok nerozporoval. Žalobkyně se rozhodla, že v rámci tohoto řízení uplatní zbylou část jistiny pohledávky a příslušenství, kterou dosud před soudem neuplatnila, a to výhradně proti žalovanému jakožto ručiteli. Tato částka se skládá z částky 154 350 Kč jako snížené smluvní pokuty ve výši 150 Kč za každý den prodlení Společnosti od datum do datum, tj. číslo dnů a z částky 6 272 Kč za bezdůvodné obohacení ve výši 448 Kč za každý měsíc takového obohacení, jelikož Společnost využívá obchodní adresu bez právního důvodu, a to za období od datum do datum, tj. 12 měsíců v částce 5 376 Kč a za období od datum do datum, tj. 2 měsíce v částce 896 Kč.

2. Žalovaný uplatněný nárok žalobkyně neuznal ani z části a navrhl žalobu jako zcela nedůvodnou zamítnout. Žalovaný tvrdil, že žalobkyni nic nedluží.

3. Žalobkyně se ze soudního jednání konaného dne datum řádně předem omluvila, soud tak jednal v její nepřítomnosti.

4. Při jednání soudu konaném dne datum žalovaný potvrdil, že jako jednatel Společnosti uzavřel smlouvu o poskytnutí obchodní adresy, nicméně nikdy neuzavřel smlouvu, která byla předložena jako příloha žaloby v takovémto znění s uvedenými smluvními pokutami, toto viděl poprvé v životě až nyní, přičemž sporoval pravost jeho podpisu na dané smlouvě. Žalovaný sdělil, že se nezaručil za žádné dluhy Společnosti. Žalovaný rovněž namítal, že ustanovení ručitelské prohlášení je neplatné.

5. Soud provedl k prokázání tvrzených skutečností následující listinné důkazy:

6. Ze smlouvy o poskytnutí obchodní adresy a administrativních služeb ze dne datum soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena mezi dodavatelem společností právnická osoba a odběratelem, právnická osoba nad právnická osoba, zastoupená jednatelem, což byl žalovaný. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí obchodní adresy na adrese: adresa, a sice za sjednanou částku 448 Kč měsíčně. Smlouva byla sjednána na dobu určitou od datum do datum. Nedílnou součástí této smlouvy jsou smluvní podmínky. Pod podpisem smluvních stran je uveden ve spodní části menším písmem následující odstavec:„ Souhlasíme se zpracováním osobních údajů poskytnutých dodavateli za účelem naplnění ustanovení § 303 a násl. obchodního zákoníku a přebíráme tímto ve smyslu § 303 a násl. obchodního zákoníku celkové ručení za závazky odběratele vyplývající z této smlouvy vůči dodavateli.“. Pod tímto ustanovením je uvedeno toliko datum datum a v z. (tj. zkratka pro„ v zastoupení“, přičemž není známo, o jaké zastoupení se má jednat), poté jméno žalovaného, bez data narození a adresa žalovaného a podpis.

7. Ze smluvních podmínek ke smlouvě o poskytnutí obchodní adresy a poskytování administrativních služeb soud zjistil, že dle čl. VI. odst. 4 je odběratel povinen po ukončení smlouvy do 14 dnů změnit své sídlo v obchodním rejstříku. Dle čl. VIII. odst. 3 je dodavatel v případě nesplnění podmínky dle čl. VI. oprávněn účtovat odběrateli jednorázovou smluvní pokutu ve výši částka a dále je oprávněn účtovat odběrateli smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení. Na obou stranách smluvních podmínek nahoře je neurčitý podpis, jež má dle žalobkyně patřit žalovanému.

8. Z emailové zprávy od právnická osoba adresované žalovanému jakožto jednateli příjmení z datum soud zjistil, že email se týkal prodloužení dané smlouvy o poskytnutí obchodní adresy.

9. Z emailové zprávy od právnická osoba adresované žalovanému jakožto jednateli příjmení ze dne datum soud zjistil, že dodavatel sdělil žalovanému, že se blíží vypršení platnosti smlouvy a žádal o sdělení, zda chce smlouvu prodloužit.

10. Z emailové zprávy od právnická osoba adresované hromadným emailem i žalovanému z datum soud zjistil, že Společnost stále neopustila jejich nemovitost a stále zde má zapsané sídlo.

11. Z faktury číslo vystavené dne datum soud zjistil, že dodavatel, tj. právní předchůdce žalobkyně fakturoval odběrateli, tj. Společnosti danou částku za poskytnutí obchodní adresy na jeden rok.

12. Z faktury č. anonymizováno vystavené dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně fakturoval Společnosti danou částku za poskytnutí obchodní adresy, a to jako prodloužení na jeden rok.

13. Z faktury číslo vystavené dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně fakturoval Společnosti danou částku za poskytnutí obchodní adresy, a to jako prodloužení za období od datum do datum.

14. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi právnická osoba a žalobkyní dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil předmětnou pohledávku za Společností a žalovaným na žalobkyni.

15. Z oznámení o postoupení pohledávky dlužníkům ze dne datum soud zjistil, že žalovanému a Společnosti bylo tímto oznámeno postoupení předmětné pohledávky z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni a současně byl žalovaný i Společnost vyzváni k úhradě dlužné částky.

16. Z předžalobní výzvy ze dne datum adresované žalovanému soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky z titulu jeho ručitelského závazku za Společnost, která stále využívá obchodní adresu bez právního důvodu.

17. Za takto zjištěného skutkového stavu soud již další dokazování neprováděl, neboť dokazování bylo provedeno v rozsahu potřebném pro rozhodnutí ve věci samé a nadto navržený důkaz žalovaného ohledně vypracování znaleckého posudku z oboru grafologie k posouzení pravosti podpisu žalovaného na smlouvě soud shledal jako nadbytečný. Soud proto zamítl návrh žalovaného na vypracování znaleckého posudku.

18. Jelikož byla smlouva o poskytnutí obchodní adresy a administrativních služeb uzavřena dne datum, soud tak po právní stránce posoudil uplatněný nárok při aplikaci § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen jako„ obch. zák.“).

19. Podle § 303 obch. zák. platí, že kdo věřiteli písemně prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník vůči němu nesplní určitý závazek, stává se dlužníkovým ručitelem.

20. Podle ustanovení § 37 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, platí, že právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

21. Soud má za prokázanou aktivní legitimaci žalobkyně, jelikož právní předchůdce žalobkyně svou pohledávku za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni převedl. Dnem účinnosti této smlouvy tak vznikla aktivní legitimace žalobkyně.

22. Z ustálené judikatury vyplývá, že ručitelské prohlášení dle dikce § 303 obch. zák. musí obsahovat označení věřitele, dlužníka a ručitele, vymezení (určitého) ručením zajišťovaného závazku a projev vůle ručitele, že tento závazek uspokojí, neučiní-li tak dlužník. Výše uvedené pak platí bez ohledu na to, zda je zajišťován již existující nebo budoucí závazek. Požadavek„ určitosti“ zajišťovaného závazku je přitom nezbytné vykládat tak, že jde o jeho identifikaci takovým způsobem, aby nebyl zaměnitelný s jiným (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2006, sp. zn. 29 Odo 350/2006, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2009, sp. zn. 32 Cdo 3165/2007). V praxi je obvykle zajišťovaný závazek vymezen částkou, eventuálně s odkazem na fakturu, za které je ručení přejímáno, jde-li o peněžní plnění nebo smlouvou a uvedením závazku z ní vyplývajícím, za které ručitel ručí (viz Komentář k obchodnímu zákoníku, Jarmila POKORNÁ, Zdeněk KOVAŘÍK, Zdeněk ČÁP aj., datum vydání 2009, dostupné v ASPI).

23. Na základě provedeného dokazování má soud za to, že žaloba nebyla podána po právu, a proto jí v celém rozsahu zamítl (výrok I. tohoto rozsudku). Soud se v daném případě nejprve zabýval otázkou, zda je prohlášení žalovaného obsažené ve spodní části smlouvy platným ručitelským prohlášením dle § 303 obch. zák. Ve spodní části smlouvy bez označení, že se jedná o ručitelské prohlášení a ani, kdo je vlastně činí, je uveden pouze odstavec ve znění:„ Souhlasíme se zpracováním osobních údajů poskytnutých dodavateli za účelem naplnění ustanovení § 303 a násl. obchodního zákoníku a přebíráme tímto ve smyslu § 303 a násl. obchodního zákoníku celkové ručení za závazky odběratele vyplývající z této smlouvy vůči dodavateli.“. Jak již bylo uvedeno výše, ručitelské prohlášení musí obsahovat konkrétní určení věřitele, dlužníka a ručitele a jednoznačné a určité vymezení zajišťovaného závazku a dále je nezbytnou součástí jednoznačné prohlášení ručitele, že splní závazek dlužníka, nesplní-li je dlužník sám. Dle smlouvy se dodavatelem rozumí právní předchůdce žalobkyně a odběratelem Společnost. Dané ujednání však dále neobsahuje ani z části další nezbytné náležitosti ručitelského prohlášení, a to jak označení, že se jedná o ručitelské prohlášení, přesné označení ručitele (kdy u jména žalovaného bez data narození je navíc uvedena zkratka„ v z.“ a daný odstavec je dokonce v množném čísle), přesnou specifikaci vymezení zajišťovaného závazku a ani neobsahuje projev vůle ručitele, že tento závazek uspokojí neučiní-li tak dlužník (tj. výslovné prohlášení žalovaného coby osoby přejímající ručitelský závazek, že zajišťovaný závazek uspokojí, neučiní-li tak dlužník), což jsou nezbytné náležitosti platného ručitelského prohlášení. Uvedená formulace ve smlouvě je zcela neurčitá a nedostatečná a dle závěru soudu se nejedná o ručitelské prohlášení, které by bylo způsobilé vyvolat právní následky. S ohledem na tyto skutečnosti soud dospěl k závěru, že ručitelské prohlášení, které mělo být dle žalobkyně učiněno žalovaným, obsažené ve smlouvě je absolutně neplatné dle § 37 odst. 1 obč. zák. z důvodu neurčitě vymezeného zajišťovaného závazku i z důvodu chybějícího projevu vůle žalovaného uspokojit tento závazek, neučiní-li tak dlužník a rovněž i z důvodu chybějícího přesné né označení ručitele.

24. K námitce žalobkyně, že jelikož žalovaný uhradil uplatněný nárok v řízení vedeném u název soudu a ničeho proti tomuto nároku nenamítal, čímž žalovaný dle žalobkyně uznal svůj dluh, soud uvádí, že takováto námitka žalobkyně je zcela lichá, neboť takovéto jednání žalovaného (tj. pouze zaplacení částky v jiném řízení) nemá žádný vliv na dané řízení a v žádném případě se nejedná o uznání dluhu dle § 2054 odst. 2 o.z. a nic to nemění na skutečnosti, že ručitelské prohlášení uvedené ve smlouvě je neplatné.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 973 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 160 622 Kč sestávající z částky 7 540 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (tj. příprava a převzetí zastoupení a účast na jednání dne datum) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 680 Kč ve výši 3 293 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.