OSPY 36 C 43/2022

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Dobešovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený obecným zmocněncem jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení částky 51 048 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 51 048 Kč s úrokem z prodlení z částky 16 110 Kč ve výši 10 % ročně od 16. 3. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 646 Kč od 3. 11. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 553 Kč od 14. 1. 2021 do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky 11 739 Kč od 24. 3. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 23 096 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala zaplacení částky 51 048 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozhodnutí jako neuhrazeného povinného příspěvku za nepojištěné vozidlo a nákladů na uplatnění práva podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“). Žalobkyně tvrdila, že žalovaný je vlastníkem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, registrační značka, VIN anonymizováno (dále jen„ předmětné vozidlo“), které je v registru silničních vozidel evidováno jako provozované. V období od 15. 3. 2019 do 31. 8. 2020 (celkem 536 dní) žalovaný neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Denní sazba příspěvku pro daný typ vozidla činila 93 Kč dle § 2 odst. 1 písm. l) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Žalobkyně žalovaného vyzvala výzvou ze dne 30. 1. 2020 k úhradě příspěvku za nepojištěné předmětné vozidlo za období 15. 3. 2019 – 31. 8. 2019 (170 dní), splatnost příspěvku za uvedené období nastala 30 dní po doručení výzvy, tedy k 15. 3. 2020. Výzvou ze dne 19. 8. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku za nepojištěné předmětné vozidlo za období 1. 9. 2019 – 31. 12. 2019 (122 dní), splatnost příspěvku za uvedené období nastala 60 dní po doručení výzvy, tedy k 2. 11. 2020. Výzvou ze dne 29. 10. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku za nepojištěné předmětné vozidlo za období 1. 1. 2020 – 30. 4. 2020 (121 dní), splatnost příspěvku za uvedené období nastala 60 dní po doručení výzvy, tedy k 13. 1. 2021. Výzvou ze dne 7. 1. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku za nepojištěné předmětné vozidlo za období 1. 5. 2020 – 31. 8. 2020 (123 dní), splatnost příspěvku za uvedené období nastala 60 dní po doručení výzvy, tedy k 23. 3. 2021. Žalobkyně proto požadovala zaplacení příspěvku v celkové výši 49 848 Kč (536 x 93 Kč) a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva dle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti a § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. ve výši 1 200 Kč (4 x 300 Kč za jednotlivé výzvy k úhradě příspěvku za výše uvedená období). Žalovaný přes předžalobní výzvu nezaplatil ničeho.

2. Žalovaný se žalobě bránil s odůvodněním, že předmětné vozidlo bylo po dvou haváriích od roku 2015 nepojízdné. Z důvodu opakovaných pokut a hrozby odtahu za stání na komunikacích bylo předmětné vozidlo od 3. 2. 2016 umístěno v autoopravně k opravě, kde je umístěno dosud. Od roku 2017 nemá vozidlo platné emise a STK a nemůže být proto provozováno, s odkazem na judikaturu Ústavního soudu tak není důvod mít uzavřené pojištění za újmu způsobenou provozem takového (neprovozovaného) vozidla, neboť neprovozované vozidlo nemůže způsobit žádnou škodu. Předmětné vozidlo bylo navíc pojištěno (včetně odpovědnosti za škodu způsobenou provozem) v rámci pojištění autoopravny, kde je umístěno po celou dobu trvání opravy (čeká na starší převodovou skříň nebo vhodného kupce). Kvůli šetření pojistné události pojišťovnou a umístění předmětného vozidla v autoopravně (ve které nemůžou být umístěna vozidla bez registrační značky) žalovaný nemohl umístit registrační značku v depozitu a tím vyřadit vozidlo z provozu.

3. Žalobkyně v replice k vyjádření žalovaného uvedla, že po změně zákona o pojištění odpovědnosti s účinností od 1. 1. 2018 (zákonem č. 293/2017 Sb.) není námitka neprovozování vozidla pro vymáhání příspěvku relevantní. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Předmětné vozidlo žádnou z uvedených výjimek nesplňovalo. Judikatura Ústavního soudu ČR, na kterou odkazoval žalovaný je již překonána a nereflektuje novelu zákona o pojištění odpovědnosti.

4. Ze sdělení stát. instituce anonymizováno příjmení jméno ze dne 24. 2. 2022, karty vozidla anonymizováno a listiny nazvané„ zjištěné údaje o vozidle“ soud zjistil, že žalovaný byl v registru silničních vozidel v období od 15. 3. 2019 do 31. 8. 2020 evidován jako vlastník předmětného vozidla, přičemž vozidlo bylo evidováno jako provozované.

5. Podle výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu anonymizováno ze dne 30. 1. 2020, č. 4011539961 a zprávy o doručení zásilky od společnosti Česká pošta, s.p. - informace o Vaší zásilce anonymizováno, žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku za nepojištěné předmětné vozidlo v období od 15. 3. 2019 do 31. 8. 2019 v částce 15 810 Kč do 30 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalovanému doručena 3. 2. 2020. Následně byl žalovaný opětovně upomínán o zaplacení příspěvku za stejné období včetně nákladů na mimosoudní uplatnění práva v částce 300 Kč upomínkou ze dne 22. 4. 2020. Podle výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu anonymizováno ze dne 19. 8. 2020, číslo zprávy o doručení zásilky od společnosti Česká pošta, s.p. - informace o Vaší zásilce RR6756481987F, žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku za nepojištěné Vozidlo v období od 1. 9. 2019 do 31. 12. 2019 v částce 11 346 Kč do 60 dnů od doručení výzvy, přičemž výzva byla doručena 20. 8. 2020. Žalovaný byl opětovně upomínán o zaplacení za toto období včetně nákladů na mimosoudní uplatnění práva v částce 300 Kč upomínkou ze dne 25. 11. 2020. Podle výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu anonymizováno ze dne 29. 10. 2020, číslo zprávy o doručení zásilky od společnosti Česká pošta, s.p. - informace o Vaší zásilce anonymizováno, žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku za nepojištěné předmětné vozidlo v období od 1. 1. 2020 do 30. 4. 2020 v částce 11 253 Kč do 60 dnů od doručení výzvy, přičemž výzva byla doručena datum. Podle upomínky ze dne 11. 2. 2021 byl žalovaný opětovně upomínán k úhradě příspěvku za nepojištěné předmětné vozidlo za uvedené období včetně nákladů na mimosoudní uplatnění práva v částce 300 Kč. Podle výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 7. 1. 2021, číslo zprávy o doručení zásilky od společnosti Česká pošta, s.p. - informace o Vaší zásilce anonymizováno, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku za nepojištěné předmětné vozidlo v období od 1. 5. 2020 do 31. 8. 2020 v částce 11 439 Kč do 60 dnů od doručení výzvy, která byla doručena 8. 1. 2021. Upomínkou ze dne 15. 4. 2021 byl žalovaný opětovně upomínán za uvedené období k úhradě příspěvku za nepojištěné předmětné vozidlo včetně nákladů na mimosoudní uplatnění práva v částce 300 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne 12. 1. 2021, dne 5. 2. 2021, dne 23. 6. 2021 a dne 21. 7. 2021 včetně poštovních podacích archů a informací o sledování zásilek soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby opětovně upomínán k zaplacení dlužných částek.

6. Z dokumentu číslo zakázky číslo soud zjistil, že dne datum bylo předmětné vozidlo převzato do autoservisu jméno příjmení, IČO, adresa adresa, s tím, že má poškozenou automatickou skříň. Z pojistky k pojistné smlouvě číslo anonymizováno – anonymizována čtyři slova, soud zjistil, že příjmení příjmení, má sjednáno od 24. 1. 2008 pojištění na dobu neurčitou pro pojistný produkt anonymizováno – anonymizována čtyři slova pro případ pojistných nebezpečí uvedených v pojistné smlouvě. Ze zvláštních pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti za škodu anonymizováno číslo (dodaných pouze v neúplné verzi) soud zjistil, že dle čl. I. se pojištění sjednává pro případ právním předpisem stanovené odpovědnosti pojištěného za škodu vzniklou jinému v souvislosti s činností nebo vztahem pojištěného, které jsou uvedeny v pojistné smlouvě, podle čl. IV odst. 1 písm. b) vyplývá, že se pojištění nevztahuje na odpovědnost za škodu způsobenou v souvislosti s vlastnictvím nebo provozem motorových vozidel. Dále z čl. VII odst. 1 písm. a) vyplývá, že pokud je tak ujednáno v pojistné smlouvě, vztahuje se pojištění i na odpovědnost za škodu způsobenou na movité věci, kterou pojištěný převzal za účelem provedení objednané činnosti. Dle odst. 4 daného článku se takové dodatkové pojištění sjednává s omezeným limitem plnění v rámci limitu pojistného plnění sjednaného pro základní pojištění. Podle nedatované listiny označené jako potvrzení, opatřené razítkem společnosti pojišťovna, kancelář obec a číslo, je vozidlo dle pojistné smlouvy číslo po dobu odstavení v servisu a dobu opravy po sepsání zakázky plně pojištěno, havarijně, při škodě servisu i např. při zkušební jízdě, kdy se hradí případná škoda, kterou by toto vozidlo způsobilo.

7. Pro řízení pro nadbytečnost nebyly důležité důkazy - pojistka k pojistné smlouvě číslo všeobecné pojistné podmínky pro pojištění vozidel anonymizováno rok (jedna strana obsahující toliko čl. 29 odst. 3 písm. h) a čl. 36 odst. 1), všeobecnými pojistnými podmínkami zvláštní část – pojištění odpovědnosti za škodu (jedna strana obsahující toliko čl. I. až IV. odst. 2 písm. i) a pojistnými podmínkami pro pojištění podnikatelských rizik – anonymizována dvě slova (jedna strana obsahující toliko čl. I. až VI. odst. 2), jelikož tyto vesměs neúplné listiny neposkytly podstatné informace pro řízení.

8. Na základě shora provedených důkazů má soud za prokázané, že žalovaný byl v období od 15. 3. 2019 do 31. 8. 2020 vlastníkem předmětného vozidla, přičemž vozidlo bylo evidováno jako provozované. V uvedeném období nebylo k vozidlu uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve smyslu zákona o pojištění odpovědnosti. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného výzvou číslo číslo číslo číslo k zaplacení dlužného příspěvku a poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalovanému byla výzva číslo doručena dne 3. 2. 2020, výzva číslo dne 20. 8. 2020, výzva číslo dne 4. 11. 2020 a výzva číslo dne 8. 1. 2021.

9. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.

10. Podle § 3 odst. 1 věta prvá zákona o pojištění odpovědnosti, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Podle § 3 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti, pojistná smlouva obsahuje vždy a) určení pojistitele a pojistníka a údaje o vozidle, b) dobu trvání pojištění, c) limit pojistného plnění, d) výši pojistného, jeho splatnost a způsob jeho placení a e) formu a místo oznámení škodné události; je-li pojištění odpovědnosti provozováno formou dočasného poskytování služeb, rovněž adresu bydliště nebo místa podnikání, anebo sídlo škodního zástupce podle § 9b.

11. Podle § 3a odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti, pro účely tohoto zákona se limitem pojistného plnění rozumí nejvyšší hranice plnění pojistitele při jedné škodné události. Limity pojistného plnění musí být v pojistné smlouvě uvedeny samostatně, a to způsobem, který odpovídá členění limitů pojistného plnění uvedenému v odstavci 2.

12. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti, osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

13. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný je vlastník předmětného vozidla, které v žalovaném období nemělo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve smyslu zákona o pojištění odpovědnosti a žalobkyni tak náleží v souladu s § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti příspěvek ve výši 93 Kč podle daného typu vozidla (§ 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti ve spojení s § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky č. 205/1999 Sb.), za každý den, kdy vozidlo v rozporu se zákonem není pojištěno. Za jednotlivá žalovaná období uvedená v bodu 1. rozsudku žalobkyně zasílala žalovanému výzvy k úhradě příspěvku před uplynutím jednoroční prekluzivní lhůty podle § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti, jednotlivé výzvy obsahovaly náležitosti uvedené v § 4 odst. 7 včetně zákonem stanovené minimální délky lhůty k plnění příspěvku. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek za nepojištěné vozidlo, který byl zároveň řádně u žalovaného uplatněn.

14. K námitce žalovaného, že předmětné vozidlo není schopné provozu, neboť nemá platné osvědčení o emisích a STK, jeho provozování je tím vyloučeno a tudíž žalovaný nemá povinnost mít sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, lze pouze stručně odkázat na přiléhavou argumentaci žalobkyně, neboť po změně zákona o pojištění odpovědnosti, provedené zákonem č. 293/2017 Sb., účinném od 1. 1. 2018, není otázka faktického provozování vozidla pro posouzení povinnosti vlastníka vozidla vozidlo pojistit podstatná. Povinnost pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla musí být splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkami stanovenými v § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti (voz bod 9. rozsudku). Žádná z takových výjimek však nebyla v tomto řízení tvrzena ani prokázána. Pokud žalovaný odkazoval na dosavadní rozhodovací praxi Ústavního soudu, která vycházela ze skutečného provozování vozidla (nikoliv pouze z údajů o provozování uvedených v evidenci v registru vozidel), tak tato není už po výše zmíněné změně právní úpravy použitelná, což vyjádřil i Ústavní soud ve svém usnesení ze dne 15. 12. 2020, sp. zn. III. ÚS 3247/20.

15. Ani námitku žalovaného, že předmětné vozidlo bylo umístěno od 3. 2. 2016 v autoopravně – autoservisu jméno příjmení, IČO a bylo tak pojištěno v rámci pojistné smlouvy, kterou má příjmení příjmení uzavřenou se společností pojišťovna, IČO, kterou jsou pojištěna jeho podnikatelská rizika včetně vozidel umístěných v opravně, soud neshledal důvodnou. Uvedenou smlouvou byla pojištěna podnikatelská rizika označeného pojistníka, předmětem smlouvy není pojištění odpovědnosti z provozu předmětného vozidla dle požadavků, v rozsahu a limitech stanovených zákonem č. 168/1999 Sb. Pojistná smlouva neobsahuje povinné náležitosti uvedené v § 3 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti, ve vztahu ke konkrétnímu vozidlu a konkrétnímu pojistníkovi. I když pojistná smlouva mohla v rámci pojištění podnikatelských rizik, specifických pro provoz autoopravny, zahrnovat i pojištění škod způsobených na vozidlech nebo vozidly po dobu opravu, jako např. pojištění situací, kdy je po tuto dobu za provozovatele (a odpovídá za újmu způsobenou provozem vozidla) těchto vozidel pro dobu opravy považována osoba, která vozidlo převzala k opravě dle § 2928 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), nezbavovala tak žalovaného jako vlastníka jeho zákonné povinnosti předmětné vozidlo pojistit podle zákona č. 168/1999 Sb. V případě převzetí vozidla k opravě se předpokládá, že vozidlo bude v autoopravně umístěno pouze po určitou dobu, nezbytnou pro provedení sjednané opravy. V souzené věci však je z okolností umístění a trvání odstavení vozidla v autoservisu jméno příjmení zřejmé, že vozidlo není umístěno v opravně primárně za účelem opravy, neboť je v opravně více než šest let (od 3. 2. 2016), což je doba pro opravu zcela zjevně nepřiměřená a dosud není k dispozici ani náhradní díl potřebný pro opravu. Je zřejmé, že za žalované období žádná oprava neprobíhala a vozidlo bylo v opravně umístěno pouze za účelem jeho odstavení a parkování. Z pohledu soudu se tak jedná o obcházení zákona a nelze se tímto zprostit povinnosti vozidlo podle zákona o pojištění odpovědnosti pojistit, nebo ho vyřadit zákonem předvídaným způsobem z provozu.

16. S ohledem na uvedené soud návrhu zcela vyhověl a přiznal žalobkyni i právo na náklady na mimosoudní uplatnění práva za jednotlivé výzvy k úhradě v žalované výši představující částku 300 Kč za každý ze čtyř žalovaných poplatků, tj. celkem 1 200 Kč (§ 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.), v souladu s výše citovanými zákonnými ustanoveními. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek, žalovaný však svou povinnost uhradit příspěvky nesplnil řádně a včas ve lhůtách uvedených v jednotlivých výzvách. Protože žalovaný dluh ve lhůtách splatnosti neuhradil, dostal se do prodlení ode dne následující po uplynutí třicetidenní nebo šedesátidenní lhůty stanovené v jednotlivých výzvách (§ 1968 o. z.) a je povinen platit i úrok z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši stanovené vládním nařízením č. 351/2013 Sb. (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.).

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 151 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 096 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 042 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ a. t.“), za pět úkonů právní služby po 3 180 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, písemný návrh ve věci samé, písemné podání ze dne 24. 2. 2022 a účast na jednání před soudem dne 14. 4. 2022; dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a. t.), dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z uvedených úkonů právní služby a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 920 Kč, tj. 3 654 Kč. Žalobkyni nebyla přiznána náhrada nákladů řízení za dvě podání ze dne 4. 4. 2022, kterými byla žaloba doplněna pouze o informace, jež mohly být součástí vyjádření ze dne 24. 2. 2022.

18. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvod k jejímu prodloužení či stanovení splátek; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.