OSPY 46 C 218/2022

Soud:
Okresní soud Praha-východ
Spisová značka:
46 C 218/2022
Datum rozhodnutí:
2022-09-13
ECLI:
ECLI:CZ:OSPY:2022:46.C.218.2022.1

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 425 539,98 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 411 618 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 411 618 Kč od 3. 9. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení 11 844,79 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 844,79 Kč od 3. 9. 2021 do zaplacení, smluvního úroku ve výši 11,90 % ročně z částky 423 462,79 Kč od 24. 8. 2021 do 12. 9. 2021, smluvního úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 423 462,79 Kč od 13. 9. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 14 005,63 Kč od 14. 5. 2021 do 23. 8. 2021 a zaplacení 2 077,19 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 12 166 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhal zaplacení 423 462,79 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. a II. tohoto rozsudku a dále zaplacení 2 077,19 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že dne 9. 2. 2021 s žalovanou uzavřela rámcovou smlouvu číslo na jejímž základě žalované byl žalované aktivován běžný účet č. bankovní účet (dále jen„ běžný účet“). Dne 12. 2. 2021 dále s žalovanou uzavřela dodatek číslo k rámcové smlouvě, na základě kterého žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 430 062 Kč. Úvěr byl žalované poskytnut na základě smlouvy o úvěru č. anonymizováno (dále jen„ smlouva o úvěru“) dne 18. 2. 2021 vyplacením na běžný účet. Před poskytnutím úvěr žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet úvěr na základě informací poskytnutých ze strany žalované v žádosti o úvěr, z interních a externích databází. Na základě smlouvy o úvěru se žalovaná zavázala měsíčně hradit splátku ve výši 6 148 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 11,90 % ročně, a to počínaje dnem 14. 3. 2021. Žalovaná uhradila splátky za období od 14. 3. 2021 do 14. 5. 2021, další splátky nebyly uhrazeny. Z důvodu porušení smluvní povinnosti přistoupila žalobkyně ke dni 24. 8. 2021 v souladu se smlouvou o úvěru a podmínkami pro užívání úvěru k zesplatnění úvěru. K tomuto dni činila nesplacená jistina částku 423 462,79 Kč a nesplacený smluvní úrok ode dne poslední řádně zaplacení splátky do dne předcházejícímu zesplatnění ve výši 14 005,63 Kč. Žalobkyně se dále domáhá zaplacení 2 077,19 Kč představující záporný zůstatek na běžném účtu ve výši 107,19 Kč, nezaplacené náklady účelně vynaložené žalobkyní na vymáhání dluhu ve výši 900 Kč po 300 Kč za upomínání žalované dne 30. 6. 2021, 20. 7. 2021 a 9. 8. 2021, v neposlední řadě dlužné pojistné ve výši 1 070 Kč sjednané s žalovanou dne 12. 2. 2021, stržené z běžného účtu žalované z důvodu ukončení pojištění dne 27. 7. 2021 a poukázané pojišťovně. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes zaslání předžalobní upomínky.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Právní předchůdce s postupem soudu vyslovil souhlas, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř.

4. Z rámcové smlouvy číslo ze dne 9. 2. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala žalované vedle poskytnutí služeb včetně služeb platebních dále zřídit běžný účet.

5. Z dodatku číslo k rámcové smlouvě číslo ze dne 12. 2. 2021 a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalované byl ze strany žalobkyně poskytnut úvěr ve výši 430 062 Kč s pojištěním schopnosti splácet úvěr, a sice účelový úvěr v částce určené ke splacení původního úvěru ve výši 280 062 Kč a neúčelový úvěr v částce 150 000 Kč. Žalovaná se jej zavázala splácet měsíčními splátkami ve výši 6 148 Kč vždy k 14. dni v každém měsíci spolu se smluvním úrokem ve výši 11,90 % ročně a s pojistným ve výši 535 Kč.

6. Z obchodních podmínek a z podmínek pro používání úvěru byly zjištěny dohodnuté podmínky a pravidla upravující vztah účastníků.

7. Z ceníku byla zjištěna výše jednotlivých poplatků za poskytnuté služby.

8. Z pojistných podmínek a z přehledu cen pojištění bylo zjištění určení výše ceny pojištění schopnosti splácet půjčku a podmínky sjednaného pojištění.

9. Z přehledu žádostí o úvěr – aplikační data, z potvrzení o příjmu z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že při zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházela žalobkyně z žalovanou doloženého průměrného měsíčního čistého příjmu ve výši 21 884 Kč u zaměstnavatele společnosti právnická osoba, IČO. Žalovaná uvedla, že bydlí v nájmu s výší měsíčního nájemného 4 000 Kč a ostatními výdaji ve výši 5 000 Kč, její nejvyšší dosažené vzdělání je anonymizována tři slova, je zaměstnána od datum v oboru anonymizováno průmyslu. V rámci zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně kontrolovala dostupné informace v bankovních a nebankovních registrech klientských informací.

10. Z výpisu z běžného účtu č. bankovní účet za den 18. 2. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná načerpala částku 430 062 Kč s tím, že částka 280 062 Kč byla použita na doplacení závazku u právnická osoba

11. Z výpisu z běžného účtu č. bankovní účet za období od 10. 6. 2021 do 29. 9. 2021 byl zjištěny pohyby na běžném účtu včetně naúčtovaných poplatků za výběry hotovosti ve výši 4x 35 Kč a účelně vynaložené náklady na vymáhání ve výši 3x 300 Kč.

12. Z výzvy k uhrazení dluhu včetně podacího archu bylo zjištěno, že v důsledku porušení závazku žalovanou žalobkyně využila svého oprávnění a ke dni 24. 8. 2021 zesplatnila úvěr a žalovanou vyzvala k okamžité úhradě dlužné částky.

13. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaná uhradila částku 6 148 Kč dne 14. 3. 2021, dne 14. 4. 2021 a dne 14. 5. 2021 částku ve výši 41,48 Kč a dne 8. 6. 2021 částku ve výši 6 106,52 Kč.

14. Z dodatku číslo k rámcové smlouvě číslo bylo zjištěno, že pojištění skončilo ke dni 27. 7. 2021 z důvodu nedostatku peněz na běžném účtu k jeho úhradě.

15. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci:

Žalovaná uzavřela dne 9. 2. 2021 s žalobkyní rámcovou smlouvu, na základě které se žalobkyně žalované zavázala poskytovat peněžní služby a zřídit jí běžné účet. K žádosti žalované byla dne 12. 2. 2021 dále uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 430 062 Kč s tím, že částka 280 062 Kč byla použita na doplacení závazku žalované u právnická osoba Žalovaná se poskytnuté peněžní prostředky zavázala splácet měsíčně splátkami ve výši 6 148 Kč spolu s úrokem ve výši 11,90 % ročně. V rámci smlouvy o úvěru byla rovněž mezi účastníky uzavřena pojistná smlouva, na základě které se žalovaná zavázala měsíčně hradit pojistné ve výši 535 Kč pro účely pojištění schopnosti splácet úvěr. Peněžní prostředky byly žalované poskytnuty bezhotovostním převodem na běžný účet, žalovaná uhradila celkem tři měsíční splátky ve výši 18 444 Kč, další splátky již neuhradila. Žalobkyně proto v souladu s obchodními podmínkami prohlásila celý dluh za splatný ke dni 24. 8. 2021; žalovaný byl o zesplatnění dluhu vyrozuměn a vyzván k okamžité úhradě dlužné částky. Před podáním žaloby byla žalovaná k úhradě dluhu opětovně vyzvána.

16. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

17. K povaze uzavřené smlouvy soud podotýká, že smlouva o zápůjčce má na rozdíl od smlouvy o úvěru reálnou (nikoli jen konsensuální) povahu a vznik zápůjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu půjčky, přičemž při peněžité půjčce může dojít k předání půjčené částky i bezhotovostním převodem na účet dlužníka. Naproti tomu ze smlouvy o úvěru vzniká věřiteli povinnost rezervovat a na žádost dlužníka poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do sjednané výše a dlužníkovi vzniká právo (nikoliv povinnost) úvěr čerpat a povinnost poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky. Reálné povaze smlouvy o zápůjčce přitom nebrání skutečnost, že o předmětu půjčky je mezi dlužníkem a věřitelem učiněna dohoda (a to i písemná), byť by tato dohoda případně bezprostředně časově předcházela reálnému poskytnutí smluvené částky peněz (srov. s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2008 sp. zn. 29 Odo 1386/2006).

18. S ohledem na skutečnost, že žalovaná vystupovala v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotř. úvěru“). Podle § 2 odst. 1 zákon o spotř. úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Soudní dvůr Evropské unie přitom ve svém rozhodnutí ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 účastníků OPR- Finance s.r.o. v. GK dovodil, že se jedná o neplatnost nikoliv relativní, ale absolutní, a soudy jsou tak povinny z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

20. V posuzovaném případě je zřejmé, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce a poskytnutím finančních prostředků žalované řádně neposoudila její úvěruschopnost. Žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalované sice vycházela z žalovanou doloženého průměrného měsíčního čistého příjmu ve výši 21 884 Kč, zatímco pokud šlo o výdaje žalované, žalobkyně vycházela pouze z žalovanou deklarovaných výdajů ve výši celkem 9 000 Kč, aniž by měla doloženo, kde žalovaná skutečně žije a s jakými měsíčními náklady a spokojila se s jeho odpovědí„ nájem“. Žalobkyně nemusela mít doloženy veškeré příjmy a výdaje žalované, ale předpokladem řádného posouzení úvěruschopnosti je mít doloženy alespoň příjmy a výdaje podstatné, k čemuž v daném případě ve vztahu k výdajům vůbec nedošlo. Na základě těchto informací dospěl soud k závěru, že žalobkyně nemohla disponovat dostatkem informací od žalované, aby mohla řádně vyhodnotit její majetkové poměry pro účely její schopnosti splácet úvěr, což se ukázalo záhy, když žalovaná na svůj závazek přestala splácet. Důsledkem nedodržení zákonné povinnosti vyplývající z § 86 zákona o spotř. úvěru věřitele proto byla absolutní neplatnost smlouvy.

21. Žalobkyni tak náleží z titulu bezdůvodného obohacení (finanční prostředky byly žalované poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o.z.) pouze nesplacená jistina zápůjčky ve výši 411 618 Kč (bez smluvních úroků a poplatků), jelikož žalovaná uhradila pouze tři splátky po 6 148 Kč, tj. celkem částku 18 444 Kč. Žaloba tak byla zamítnuta nejen ohledně částky 900 Kč představující náklady vynaložené na vymáhání, ale také ohledně částky 107,19 Kč představující záporný zůstatek na běžném účtu, neboť záporný zůstatek vznikl pouze z důvodu odečtení poplatků za výběr hotovosti a poplatků za náklady vynaložené na vymáhání. Dále žalobkyni náleží úrok z prodlení podle § 1968 o.z. a 1970 o.z., jelikož žalovaná se nesplácením dlužné částky dostala do prodlení. Úrok požadovaný žalobkyní přitom nepřesahuje výši úroku z prodlení stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení tak soud přiznal ve výši a od data požadovaného žalobkyní v souladu s § 1958 o.z., tedy ode dne následujícího po dni, ve kterém byla žalovaná k úhradě dlužné částky vyzvána.

22. Pokud jde o požadovanou částku ve výši 1 070 Kč představující dlužné pojistné za pojištění schopnosti splácet půjčku, bylo uzavření pojistné smlouvy posouzeno v souvislosti s výše uvedeným právním názorem o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru, a to tak, že v případě obou zmíněných smluv se jednalo o tzv. smlouvy závislé, za které lze považovat smlouvy, kdy vznik jedné z nich, pokud by nevznikla i druhá smlouva, nemá hospodářský smysl a současně zánik jedné ze smluv bez splnění musí vyvolat zánik i další smlouvy nebo smluv, protože jejich izolované splnění by nemělo rovněž hospodářský význam (srov. s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2015 sp. zn. 31 Cdo 3581/2012). Dospěl-li tak soud k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru, musí stejně s ohledem na právě uvedené stejnou optikou nahlížet rovněž na pojistnou smlouvu. Žaloba byla proto zamítnuta rovněž ohledně částky představující dlužné pojistné.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, jež byla částečně neúspěšná (byla zohledněna jistina a smluvní úroky kapitalizované a požadované do vyhlášení rozsudku), poměrnou náhradu nákladů řízení v rozsahu 71,47 % (žalobkyně byla úspěšná co do převážné části jistiny a úroku z prodlení; co do části jistiny a úroku z prodlení, smluvního úroku kapitalizovaného a požadovaného procentní sazbou do budoucna byla žaloba zamítnuta). Náklady řízení žalobkyni vznikly v celkové výši 17 022 Kč a představují zaplacený soudní poplatek. Žalobkyni tak náleží poměrná část soudního poplatku v částce 12 166 Kč Náklady spočívající v nákladech nezastoupeného účastníka ve smyslu vyhlášky č. 254/2015 Sb. nebyly přiznány, jelikož se žalobkyně práva na náhradu nákladů řízení v tomto rozsahu vzdala (v návrhu na elektronický platební rozkaz ji nepožadovala).

24. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákonem č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.