OSPY 6 C 1/2022

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Bartošem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení 1 301 776 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 301 776 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 301 776 Kč od datum do datum se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 133 971,20 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Praha - východ soudní poplatek ve výši 65 089 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou„ z lepšího práva“ domáhala zaplacení částky ve výši 1 301 776 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu bezdůvodného obohacení, kterého se mělo dostat žalované na úkor žalobkyně v konkurzním řízení vedeném proti anonymizována čtyři slova, IČO, sídlem adresa (dále jen„ úpadce“). Tvrdila, že na majetek úpadce byl usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací prohlášen konkurz a správcem konkurzní podstaty byla ustanovena Ing. jméno příjmení. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací bylo rozhodnuto o návrhu správce konkurzní podstaty na vydání rozvrhového usnesení tak, že žalované bude z výtěžku zpeněžení konkurzní podstaty úpadce vydána částka 1 405 801,58 Kč a 34 883,78 Kč. Na základě kupní smlouvy ze dne datum ve znění dodatku číslo ze dne datum převedl úpadce na žalobkyni vlastnictví k budově adresa, pozemku st. parc. číslo pozemku parc. číslo pozemku parc. číslo vše v k. ú. obec (dále jen„ předmětné nemovitosti“), a to za kupní cenu ve výši 14 037 000 Kč, která byla žalobkyní uhrazena ve dnech datum - datum bezhotovostním převodem. Dle znaleckého posudku číslo 2012 vypracovaného dne datum znaleckým ústavem právnická osoba činila obvyklá cena předmětných nemovitostí ke dni datum částku 13 700 000 Kč. Ke dni uzavření kupní smlouvy byl jednatelem a společníkem žalobkyně příjmení jméno příjmení, datum narození, který byl v rozhodné době také členem představenstva úpadce. Dne datum zapsala správkyně konkurzní podstaty úpadce do soupisu konkurzní podstaty také předmětné nemovitosti, a to z důvodu absolutní neplatnosti kupní smlouvy pro absenci ocenění hodnoty předmětných nemovitostí soudem jmenovaným znalcem ke dni uzavření smlouvy dle § 196a odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“), když k převodu došlo mezi osobami blízkými. Žalobkyně bránila své vlastnické právo k předmětným nemovitostem žalobou na vyloučení nemovitostí z konkurzní podstaty úpadce podanou v květnu 2008 proti správkyni konkurzní podstaty, leč neúspěšně, když bylo pravomocně rozhodnuto, že předmětná kupní smlouva je absolutně neplatným právníkem úkonem z důvodu absence znaleckého posudku ve smyslu ust. § 196a odst. 3 obch. zák., a že tedy došlo k soupisu předmětných nemovitostí do konkurzní podstaty oprávněně. Dne datum, tedy po vydání předmětných soudních rozhodnutích o žalobě na vyloučení podané žalobkyní, vydal velký senát Nejvyššího soudu ČR průlomové rozhodnutí sp. zn. 31 Cdo 3986/2009, podle něhož absence znaleckého posudku dle ust. § 196a odst. 3 obch. zák. sama o sobě nezpůsobuje neplatnost smlouvy o převodu majetku, nýbrž je třeba současně zkoumat, zda kupní cena byla v místě a čase uzavření smlouvy obvyklá. I přesto dne datum správkyně konkurzní podstaty předmětné nemovitosti zpeněžila za částku 11 800 000 Kč. Jelikož žalobkyně po zpeněžení předmětných nemovitostí již nemohla požadovat vrácení svého majetku, uplatnila v rámci konkurzního řízení proti úpadci svou pohledávku na vrácení kupní ceny ve výši 14 037 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Správkyně konkurzní podstaty se však přihláškou žalobkyně i přes vědomost o překonaném výkladu ust. § 196a odst. 3 obch. zák. odmítla zabývat z důvodu její opožděnosti s poukazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 1. 2014 sp. zn. 29 Cdo 325/2012. S ohledem na změnu výkladu ust. § 196a odst. 3 obch. zák. nebylo možné podle žalobkyně považovat kupní smlouvu za neplatnou, neboť obvyklá cena předmětných nemovitostí činila ke dni převodu částku 13 700 000 Kč, žalobkyně přitom uhradila kupní cenu ve výši 14 037 000 Kč. Bylo tedy postaveno na jisto, že kupní smlouva je platná a žalobkyně je oprávněným vlastníkem předmětných nemovitostí. Žalobkyně také vyvrátila pochybnosti o úhradě kupní ceny předložením potvrzení nezávislého auditora, společnosti právnická osoba ze dne datum. Žalobkyně následně podala podnět konkurznímu soudu, aby tento vydal pokyn k vyloučení výtěžku zpeněžení neoprávněně zapsaných a zpeněžených nemovitostí z konkurzní podstaty. Konkurzní soud o podnětu nerozhodl, vyjádřil se k němu až v rámci odůvodnění (následně zrušeného) rozvrhového usnesení ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací s tím, že k vydání rozhodnutí o podnětu v rámci své dohledové činnosti neshledal relevantní důvody. Konkurzním věřitelům se tak dostalo plnění, které jim nenáleží, neboť„ lepší právo“ ke zcela dominantní části výtěžku zpeněžení konkurzní podstaty náleželo žalobkyni, která na existenci„ lepšího práva“ s odkazem na přiléhavou judikaturu vyšších soudů upozornila v předmětném podnětu. Žalobkyně následně brojila i proti rozvrhovým usnesením vydaným v rámci konkurzního řízení úpadce, leč neúspěšně. Nárok žalobkyně z titulu„ lepšího práva“, kdy v rámci konkurzního řízení došlo k zpeněžení majetku ve vlastnictví žalobkyně, nebyl uspokojen, žalobkyně se tak musela domáhat svých práv podáním žaloby„ z lepšího práva“. Celkem byl na základě rozvrhových usnesení mezi konkurzní věřitele s nepřednostními pohledávkami v konkurzním řízení úpadce rozdělen výtěžek zpeněžení konkursní podstaty ve výši 13 059 118,02 Kč. Pohledávka žalované coby konkurzního věřitele úpadce byla uspokojena ve výši 1 440 685,36 Kč, tj. žalované z celkového výtěžku připadl podíl ve výši 11,032 %. Žalobkyně požaduje žalobou po žalované vydání částky 1 301 776 Kč představující podíl ve výši 11,032 % na výtěžku neoprávněně zpeněžených nemovitostí žalobkyně (11,032 % z 11 800 000 Kč). Žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání této částky před podáním žaloby, žalovaná však nárok žalobkyně ani zčásti neuspokojila.

2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala. Poukázala na neúspěšné počínání žalobkyně v rámci konkurzního řízení proti úpadci, kdy žalobkyně tvrdila, že byla vlastníkem předmětných nemovitostí, všechna řízení však skončila s výsledkem, že se žalobkyni vlastnictví k předmětným nemovitostem prokázat nepodařilo, resp. bylo uzavřeno, že předmětné nemovitosti oprávněně patří do konkurzní podstaty, přičemž postup konkurzního soudu i správkyně konkurzní podstaty proběhl v souladu se zákonem. Bylo tedy na žalobkyni, aby rozptýlila pochybnosti o příslušnosti majetku do konkurzní podstaty, což se nestalo. Soudy bylo ve věci excindační žaloby pravomocně rozhodnuto, že kupní smlouva, na základě které měla žalobkyně nabýt předmětné nemovitosti, je absolutně neplatná, a to z důvodu porušení ust. § 196a odst. 3 obch. zák. Dále konkurzní soud uvedl, že do dne vydání usnesení o schválení konečné zprávy nemá za prokázané, že by byly rozptýleny pochybnosti o tom, zda při převodu předmětných nemovitostí došlo skutečně k uhrazení kupní ceny, když správkyně konkurzní podstaty opakovaně upozorňovala na to, že z účetní evidence vyplývá, že k úhradě kupní ceny v několika splátkách sice došlo, avšak takto zaplacená kupní cena byla obratem vrácena zpět v několika částkách na účet kupujícího (žalobkyně), aniž by tyto důvody pro vrácení kupní ceny žalobkyně jakkoliv objasnila. V konkurzním řízení bylo prokázáno, že žalovaná byla řádně přihlášeným věřitelem úpadce s tím, že její pohledávka vůči úpadci byla zjištěna. Nemohla se tedy přijetím výtěžku bezdůvodně obohatit, nebyl jí vyplacen neoprávněně a bez spravedlivého důvodu, oproti tomu žalobkyni se v konkurzním řízení její postavení a tvrzení prokázat nepodařila. Ani v podané žalobě žalobkyně neprokazuje, že jí svědčí tzv. lepší právo nežli žalované, jejíž postavení nebylo v rámci konkurzního řízení nikdy zpochybňováno. Navrhla tak zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

3. Žalobkyně v rámci repliky odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2004 sp. zn. 29 Odo 394/2002, podle kterého není na překážku vzniku nároku z lepšího práva negativní výsledek excindační žaloby, ve zbytku zopakovala argumenty, které prezentovala v žalobě. K okolnostem úhrady kupní ceny doplnila, že žalobkyně za předmětné nemovitosti zaplatila kupní cenu v celém rozsahu, kdy část kupní ceny byla placena z úvěru od právnická osoba Žalobkyně opětovně odkázala na potvrzení nezávislého auditora, podle něhož kupní cena uhrazena byla. Pro úplnost uvedla, že správkyně konkurzní podstaty podala orgánům činným v trestním řízení podnět k prošetření okolností úhrady kupní ceny, policejní orgán anonymizováno věc odložil, neboť zjistil, že kupní cena žalobkyní uhrazena byla. Mezi vyhlášením konkurzu na majetek úpadce a koupí předmětných nemovitostí uplynula lhůta 5 let, během které nikdo zaplacení kupní ceny nerozporoval. Pokud jde o zpětný převod částky připadající na kupní cenu, tak se nejednalo o její bezdůvodné vrácení, nýbrž o úhradu dluhu úpadce vůči žalobkyni, který vznikl tím, že žalobkyně za úpadce uhradila dluh vůči právnická osoba v likvidaci, IČO (dále jen„ anonymizováno banka“). Původní záměr žalobkyně a úpadce bylo, že kupní cena předmětných nemovitostí bude uhrazena zápočtem pohledávky žalobkyně vůči úpadci z titulu úhrady dluhu úpadce vůči anonymizováno bance žalobkyní. anonymizováno banka měla svou pohledávku za úpadcem zajištěnou zástavním právem na předmětných nemovitostech, žalobkyně proto přistoupila k dluhu úpadce vůči anonymizováno bance a nabyla pohledávky věřitelů anonymizováno banky v souhrnné výši 13 355 103,50 Kč. Po nabytí předmětných pohledávek učinila žalobkyně vůči anonymizováno bance projevy vůle směřující k započtení a své pohledávky vůči ní započetla oproti pohledávce anonymizováno banky vůči úpadci, čímž zanikl dluh úpadce vůči anonymizováno bance, následně se anonymizováno banka vzdala zástavního práva váznoucího na předmětných nemovitostech. právnická osoba, která žalobkyni poskytovala úvěr ve výši 11 000 000 Kč na nákup předmětných nemovitostí, trvala na tom, aby kupní cena byla uhrazena bankovním převodem, nikoliv zápočtem, uhradila žalobkyně kupní cenu bankovním převodem. Jelikož žalobkyně za úpadce uhradila jednak dluhy vůči anonymizováno bance, jednak kupní cenu předmětných nemovitostí, vznikl žalobkyni vůči úpadci nárok na vrácení toho, co za něj plnila vůči anonymizováno bance, neboť jinak by kupní cenu uhradila de facto dvakrát. Proto úpadce vrátil žalobkyni bankovním převodem to, co za něj žalobkyně uhradila anonymizováno bance.

4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaná obdržela výtěžek zpeněžení majetku v konkurzní podstatně v rámci konkurzního řízení proti úpadci ve výši 1 440 685,36 Kč, že předmětné nemovitosti byly zpeněženy v rámci konkurzního řízení proti úpadci za částku ve výši 11 800 000 Kč, a že předžalobní výzva k vydání přijatého plnění ze dne datum byla žalované doručena dne datum.

5. Z kupní smlouvy uzavřené mezi úpadcem a žalobkyní dne datum soud zjistil, že úpadce coby prodávající se zavázal převést vlastnické právo k předmětným nemovitostem na žalobkyni a ta se z pozice kupující zavázala zaplatit za nemovitosti kupní cenu ve výši 14 691 750 Kč se splatností po podpisu smlouvy.

6. Z dodatku číslo ke kupní smlouvě ze dne datum uzavřené mezi úpadcem a žalobkyní ze dne datum soud zjistil, že kupní cena byla dohodou stran změněna na částku 14 037 000 Kč.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu datum k list vlastnictví pro k. ú. obec soud zjistil, že žalobkyně byla k tomuto datu zapsána jako vlastník předmětných nemovitostí.

8. Z výpisu z účtu žalobkyně u anonymizováno č. bankovní účet za období datum do datum soud zjistil, že dne datum odešla z označeného účtu platba ve výši 3 037 000 Kč na účet číslo stejného dne přišla na účet žalobkyně částka 3 037 000 Kč.

9. Z výpisu z účtu žalobkyně u právnická osoba bankovní účet soud zjistil, že dne datum odešla z označeného účtu platba ve výši 11 000 000 Kč na účet č. bankovní účet, dne datum přišla na účet žalobkyně částka 11 000 000 Kč.

10. Ze znaleckého posudku číslo 2012 (opatřeného doložkou dle § 127a o. s. ř.) z června 2012 zpracovaného znaleckým ústavem právnická osoba soud zjistil, že obvyklá cena předmětných nemovitostí k datu datum činí 13 700 000 Kč.

11. Z potvrzení nezávislého auditora o úhradě kupní ceny nemovitostí zpracovaného společností právnická osoba ze dne datum soud zjistil, že na základě ověření účetnictví žalobkyně platí, že žalobkyně v r. 2003 uhradila úplnou kupní cenu předmětných nemovitostí ve výši 14 037 000 Kč ve smyslu kupní smlouvy uzavřené s úpadcem dne datum ve znění dodatku číslo kdy úhrada kupní ceny byla řádně provedena a promítnuta v účetnictví žalobkyně. Dále bylo ověřováním zjištěno, že platby přijaté z bankovního účtu úpadce dne datum (částka 3 037 000 Kč) a dne datum (částka 10 318 103,50 Kč) představují úhradu pohledávky žalobkyně za úpadcem, která vznikla úhradou závazku z titulu přistoupení žalobkyně k závazku úpadce vůči právnická osoba banka ve smyslu předložené smlouvy o přistoupení k závazku ze dne datum mezi žalobkyní a anonymizováno bankou s tím, že bylo ověřeno, že žalobkyně splnila za úpadce její peněžitý závazek anonymizováno bance vyplývající ze smlouvy o úvěru reg. číslo spisová značka ze dne 1. 10. 2001 mezi právnická osoba a úpadcem ve výši 13 355 103,50 Kč. Úhrada závazku vůči anonymizováno bance byla provedena zápočty s pohledávkami žalobkyně vůči anonymizováno bance na základě předložených projevů k započtení ve výši 2 040 100 Kč, 10 290 003,50 Kč, 300 000 Kč a 725 000 Kč. Splnění závazku bylo potvrzeno anonymizováno bankou na základě potvrzení o zaplacení úvěru ze dne datum. Z výše uvedených obchodních transakcí nevykazuje žalobkyně v účetní závěrce za rok končící datum žádné pohledávky a žádné závazky vůči úpadci, ve výše uvedených obchodních transakcích nedošlo v ověřovaném období k žádnému prominutí dluhu mezi zúčastněnými stranami, resp. nedošlo k vrácení kupní ceny za předmětné nemovitosti z bankovního účtu úpadce zpět na bankovní účet žalobkyně.

12. Ze zkráceného znění usnesení o prohlášení konkurzu Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací soud zjistil, že na majetek dlužníka anonymizována čtyři slova, IČO byl prohlášen konkurz.

13. Z rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací soud zjistil, že žaloba podaná žalobkyní na vyloučení předmětných nemovitostí z konkurzní podstaty byla zamítnuta, když z důvodu absence znaleckého posudku ve smyslu ust. § 196a odst. 3 obch. zák. byla kupní smlouva shledána absolutně neplatnou ve smyslu tehdejšího výkladu citovaného zákonného ustanovení.

14. Z přihlášky 2. pohledávky do konkurzního řízení ke sp. zn. spisová značka ve věci vedené Krajským soudem v Ústí nad Labem ohledně úpadce ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně přihlásila do konkurzního řízení pohledávku ve výši 14 037 000 Kč představující kupní cenu dle kupní smlouvy ze dne datum z titulu bezdůvodného obohacení úpadce v důsledku nevypořádání nároku žalobkyně na vrácení kupní ceny.

15. Z vyrozumění Ing. jméno příjmení správkyně konkurzní podstaty úpadce ze dne datum a datum soud zjistil, že přihláška žalobkyně ze dne datum nemá účinky podle § 20 odst. 8 zákona o konkurzu a vyrovnání a je vyloučena z uspokojení v rámci konkurzu z důvodu, že k pohledávkám přihlášeným později než dva měsíce od prvého přezkumného jednání se nepřihlíží, když lhůta pro podání přihlášek uplynula dne datum, přičemž odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. Cdo 325 2012 ze dne datum.

16. Z podnětu žalobkyně adresovaného Krajskému soudu v Ústí nad Labem do věci sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí soud zjistil, že žalobkyně navrhla konkurznímu soudu, aby svým pokynem v rámci dohlédací činnosti uložil správkyni konkurzní podstaty úpadce, aby tato vyloučila výtěžek ze zpeněžení předmětných nemovitostí a tento vydala žalobkyni.

17. Z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací soud zjistil, že konkurzní soud schválil konečnou zprávu o zpeněžování majetku úpadce, přičemž zůstatek k rozvrhu, z něhož budou uspokojeni věřitelé, činí 12 797 462 Kč.

18. Z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací soud zjistil, že k návrhu správkyně konkurzní podstaty bylo vydáno rozvrhové usnesení, podle kterého každá pohledávka zjištěná nebo pravomocně určená a zařazená ve druhé třídě pohledávek se uspokojuje poměrně a jen do výše 32,2489 %, přičemž k uspokojení bude použito 13 128 500 Kč, kdy na žalovanou připadá uspokojení ve výši 1 422 284,52 Kč.

19. Z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací soud zjistil, že k návrhu správkyně konkurzní podstaty bylo vydáno rozvrhové usnesení, podle kterého každá pohledávka zjištěná nebo pravomocně určená a zařazená ve druhé třídě pohledávek se uspokojuje poměrně a jen do výše 39,2903 %, přičemž k uspokojení bude použito 12 743 386 Kč, kdy na žalovanou připadá uspokojení ve výši 1 405 801,58 Kč s tím, že předchozí rozvrhové usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací bylo k odvolání žalobkyně zrušeno rozhodnutím Vrchního soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací.

20. Z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací soud zjistil, že k návrhu správkyně konkurzní podstaty bylo vydáno dodatečné rozvrhové usnesení, podle kterého každá pohledávka zařazená ve druhé třídě se uspokojuje poměrně do výše 1,6059 %, přičemž k uspokojení bude použito 315 732,02 Kč, kdy na žalovanou připadá uspokojení ve výši 34 883,78 Kč.

21. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi anonymizována dvě slova právnická osoba a žalobkyní ze dne datum soud zjistil, že postupitel postoupil svou splatnou pohledávku za anonymizováno bankou ve výši 2 040 000 Kč na žalobkyni za cenu 1 428 070 Kč, kterou se žalobkyně zavázala zaplatit do datum.

22. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi jméno příjmení a žalobkyní ze dne datum soud zjistil, že postupitelka postoupila svou splatnou pohledávku za anonymizováno bankou ve výši 725 000 Kč na žalobkyni za cenu 460 000 Kč, kterou se žalobkyně zavázala zaplatit do datum.

23. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi jméno příjmení a žalobkyní dne datum soud zjistil, že postupitel postoupil svou splatnou pohledávku za anonymizováno bankou ve výši 300 000 Kč na žalobkyni za cenu 225 000 Kč, kterou se žalobkyně zavázala zaplatit do datum.

24. Ze smlouvy o převodu rektasměnek a otázkách souvisejících uzavřené mezi anonymizováno obec - právnická osoba v likvidaci a žalobkyní dne datum soud zjistil, že postupitel postoupil žalobkyni směnky vystavené anonymizováno bankou v nominální výši 4 052 177,20 Kč a 6 237 826,30 Kč za cenu 9 261 000 Kč, kterou se žalobkyně zavázala zaplatit co do částky 7 203 002 Kč do datum a co do zbylé částky do 1 roku od podpisu smlouvy.

25. Z prohlášení žalobkyně a anonymizováno obec – právnická osoba soud zjistil, že žalobkyni byly předmětné směnky postupitelem předány.

26. Z projevu vůle směřujícího k započtení ze strany žalobkyně ze dne datum s podpisem úpadce adresované anonymizováno bance soud zjistil, že žalobkyně učinila vůči anonymizováno bance zápočet své pohledávky ve výši 300 000 Kč vzniklé na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne datum mezi žalobkyní a jméno příjmení oproti pohledávce anonymizováno banky vůči žalobkyni ve výši 1 025 000 Kč vzniklou z titulu přistoupení žalobkyně k závazku úpadce vůči anonymizováno bance ze smlouvy o úvěru ze dne 1. 10. 2001 číslo spisová značka.

27. Z projevu vůle směřujícího k započtení ze strany žalobkyně ze dne datum s podpisem úpadce adresovaného anonymizováno bance soud zjistil, že žalobkyně učinila vůči anonymizováno bance zápočet své pohledávky ve výši 10 290 003,50 Kč vzniklé na základě smlouvy o postoupení rektasměnek uzavřené mezi žalobkyní a anonymizováno obec – právnická osoba oproti pohledávce anonymizováno banky vůči žalobkyni ve výši 11 313 845 Kč vzniklou z titulu přistoupení žalobkyně k závazku úpadce vůči anonymizováno bance ze smlouvy o úvěru ze dne 1. 10. 2001 číslo spisová značka.

28. Z projevu vůle směřujícího k započtení ze strany žalobkyně ze dne datum s podpisem úpadce adresovaného anonymizováno bance soud zjistil, že žalobkyně učinila vůči anonymizováno bance zápočet své pohledávky ve výši 2 040 100 Kč vzniklé na základě smlouvy o postoupení rektasměnek uzavřené mezi žalobkyní a Technickými službami právnická osoba oproti pohledávce anonymizováno banky vůči žalobkyni ve výši 13 350 000 Kč vzniklou z titulu přistoupení žalobkyně k závazku úpadce vůči anonymizováno bance ze smlouvy o úvěru ze dne 1. 10. 2001 číslo spisová značka.

29. Z projevu vůle směřujícího k započtení ze strany žalobkyně ze dne datum s podpisem úpadce adresovaného anonymizováno bance soud zjistil, že žalobkyně učinila vůči anonymizováno bance zápočet své pohledávky ve výši 725 000 Kč vzniklé na základě smlouvy o postoupení rektasměnek uzavřené mezi žalobkyní a jméno příjmení oproti pohledávce anonymizováno banky vůči žalobkyni ve výši 725 000 Kč vzniklou z titulu přistoupení žalobkyně k závazku úpadce vůči anonymizováno bance ze smlouvy o úvěru ze dne 1. 10. 2001 číslo spisová značka.

30. Z usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne datum rozhodnutí ve věci spisová značka soud zjistil, že soud přijal do úschovy dvě směnky vystavené anonymizováno bankou na částky 6 237 826,30 Kč a 4 052 177,20 Kč.

31. Ze zápisu z jednání ze dne datum podepsaného Ing. jméno příjmení za úpadce a Ing. jméno příjmení za žalobkyni soud zjistil, že úpadce uznal svou povinnost uhradit žalobkyni částku 13 355 103,50 Kč, kdy důvodem k zaplacení tohoto závazku je smlouva o přistoupení k závazku ze dne datum, jehož výše k tomuto datu činila 15 190 701,91 Kč, a doklady prokazující, že žalobkyně uvedený závazek ve výši 13 355 103,50 Kč představující zbytek nesplaceného úvěru anonymizováno bance uhradila, přičemž strany se dohodly, že pokud tuto částku úpadce žalobkyni uhradí do datum, nebude ji žalobkyně nijak úročit.

32. Z potvrzení o zaplacení úvěru reg. číslo TU/06201 ze dne 18. 4. 2003 ze strany právnická osoba adresované Katastrálnímu úřadu v obec soud zjistil, že anonymizováno banka pro účely výmazu zástavního práva k předmětným nemovitostem potvrdila, že její pohledávka ze smlouvy o úvěru reg. číslo spisová značka ze dne 1. 10. 2001, která byla předmětným zástavním právem zajištěna, zanikla splněním.

33. Z potvrzení ze dne datum ze strany správce konkurzní podstaty právnická osoba v likvidaci Mgr. jméno příjmení soud zjistil, že pohledávka anonymizováno banky ze smlouvy o úvěru reg. číslo spisová značka ze dne 1. 10. 2001 uzavřené s úpadcem zanikla dne datum započtením pohledávek v částkách 2 040 100 Kč, 10 290 003,50 Kč, 300 000 Kč a 725 000 Kč ze strany žalobkyně.

34. Z potvrzení o zaplacení úvěru reg. číslo spisová značka ze dne 19. 3. 2003 ze strany právnická osoba adresované Katastrálnímu úřadu v obec soud zjistil, že anonymizováno banka pro účely výmazu zástavního práva k předmětným nemovitostem potvrdila, že její pohledávka ze smlouvy o úvěru reg. číslo spisová značka ze dne 1. 10. 2001, která byla předmětným zástavním právem zajištěna, zanikla dne datum splněním.

35. Z úvěrové smlouvy - investiční úvěr uzavřené mezi právnická osoba a žalobkyní dne datum soud zjistil, že na základě žádosti žalobkyně poskytne banka za níže uvedených podmínek žalobkyni úvěr až do částky 11 000 000 Kč za účelem částečného financování kupní ceny objektu číslo s pozemky v obec, ulice a číslo.

36. Ze smlouvy o přistoupení k závazku uzavřené mezi anonymizováno bankou a žalobkyní dne datum soud zjistil, že žalobkyně coby přistupující dlužník přistoupila k závazku úpadce vůči anonymizováno bance z titulu nesplaceného zůstatku úvěru dle smlouvy o úvěru reg. číslo spisová značka ze dne 1. 10. 2001 uzavřené mezi anonymizováno bankou a úpadcem, přistupující dlužník se zavázal splnit za úpadce tento závazek, který ke dni datum činil celkem 15 190 701,91 Kč.

37. Z daňového dokladu - faktury číslo vystavené dne datum úpadcem soud zjistil, že úpadce fakturoval žalobkyni kupní cenu dle kupní smlouvy uzavřené mezi úpadcem a žalobkyní dne datum ve znění dodatku číslo ze dne datum ve výši 14 037 000 Kč se splatností k datum.

38. Z tržního ocenění číslo (bez znalecké doložky dle § 127a o. s. ř.) provedeného právnická osoba - právnická osoba dne datum soud zjistil, že věcná hodnota předmětných nemovitostí k datum činí 10 500 000 Kč, výnosová hodnota činí 17 000 000 Kč a tržní hodnota činí 17 000 000 Kč.

39. Z usnesení policejního orgánu ze dne 16. 10. 2009 číslo jednací soud zjistil, že byla odložena věc trestního oznámení správkyně konkurzní podstaty úpadce na Ing. jméno příjmení a Ing. jméno příjmení pro podezření ze spáchání trestného činu poškozování věřitele dle § 256 tr. zák. a to v souvislosti s převodem majetku ze strany úpadce na žalobkyni v období od prosince 2002 do června 2003, neboť ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak, když vyhodnocením všech skutečností nebylo zjištěno, že Ing. příjmení příjmení coby předseda představenstva úpadce prodal předmětné nemovitosti žalobkyni s úmyslem poškodit věřitele úpadce ani nebyly zjištěny nápadně nevýhodné podmínky prodeje.

40. Z usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v obec ze dne 10. 2. 2010 č. j. spisová značka soud zjistil, že stížnosti podané proti usnesení policejního orgánu ze dne 16. 10. 2009 číslo jednací byly státním zástupcem zamítnuty jako nedůvodné, když šetření provedené policejním orgánem shledal jako dostatečné a po prostudování spisového materiálu vyjádřil souhlas se stanoviskem policejního orgánu, jak ohledně okolností, za kterých došlo k úhradě kupní ceny předmětných nemovitostí, tak ohledně obvyklosti sjednané kupní ceny. Ohledně změny způsobu úhrady kupní ceny uvedl, že tuto skutečnost dokládá emailová korespondence ze dne datum, ze které je zřejmé, že právnická osoba skutečně trvala na úhradě peněžních prostředků na účet úpadce.

41. Z předžalobní výzvy k vydání přijatého plnění adresované žalované ze strany žalobkyně ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána žalobkyní k úhradě částky 1 301 776 Kč ve lhůtě 10 dnů od doručení.

42. Z odpovědi žalované učiněné emailem ze dne datum v čase 17:27 hodin soud zjistil, že žalovaná nárok žalobkyně odmítla uznat s odůvodněním, že žalobkyni lepší právo nesvědčí, když tato nebyla schopna v rámci konkurzního řízení prokázat své vlastnické právo k předmětným nemovitostem ani zaplacení kupní ceny.

43. K právnímu posouzení věci soud uvádí, že již v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 394/2002 byly formulovány právní závěry, podle nichž ten, na koho správce konkursní podstaty v rámci zpeněžování (§ 27 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) převedl majetek sepsaný do konkursní podstaty jako vlastnictví úpadce, se stává vlastníkem takového majetku bez zřetele k tomu, zda později vyšlo najevo, že majetek v době zpeněžení vlastnicky náležel někomu jinému. Neuplynula-li tomu, kdo tvrdí, že jeho vlastnické právo k majetku zpeněženému správcem konkursní podstaty jako součást majetku konkursní podstaty vylučovalo příslušnost tohoto majetku ke konkursní podstatě, dosud lhůta k podání vylučovací žaloby podle ustanovení § 19 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, může se žalobou podanou podle tohoto ustanovení proti správci konkursní podstaty domáhat vyloučení náhradního peněžitého plnění získaného správcem konkursní podstaty za zpeněžený majetek z konkursní podstaty. Se žalobou na určení vlastnického práva (§ 80 písm. c) o. s. ř.) podanou vůči tomu, kdo majetek zpeněžením nabyl, však taková osoba uspět nemůže. Byl-li výtěžek zpeněžení majetku sepsaného do konkursní podstaty vyplacen úpadcovým věřitelům, může se ten, kdo tvrdí, že výtěžek zpeněžení byl vyplacen neprávem, neboť podle hmotného práva měl ke zpeněženému majetku "lepší právo" než úpadce, domáhat vydání bezdůvodného obohacení žalobou směřující vůči osobám, mezi které byl majetek rozdělen; účinnému uplatnění takového nároku není na překážku ani případný negativní výsledek sporu o vyloučení majetku, jehož následným zpeněžením byl výtěžek získán, z konkursní podstaty.

44. Shodně srovnej pozdější rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2982/2012, podle něhož byl-li výtěžek zpeněžení majetku sepsaného do konkursní podstaty vyplacen úpadcovým věřitelům, může se ten, kdo tvrdí, že výtěžek zpeněžení byl vyplacen neprávem, neboť podle hmotného práva měl ke zpeněženému majetku„ lepší právo“ než úpadce, domáhat vydání bezdůvodného obohacení žalobou směřující vůči osobám, mezi které byl rozdělen; účinnému uplatnění takového nároku není na překážku ani případný negativní výsledek sporu o vyloučení majetku, jehož následným zpeněžením byl výtěžek získán, z konkursní podstaty.

45. Podle ust. § 196a odst. 3 obch. zák. jestliže společnost nebo jí ovládaná osoba nabývá majetek od zakladatele, akcionáře nebo od osoby jednající s ním ve shodě anebo jiné osoby uvedené v odstavci 1 nebo od osoby jí ovládané anebo od osoby, se kterou tvoří koncern, za protihodnotu ve výši alespoň jedné desetiny upsaného základního kapitálu ke dni nabytí nebo na ně úplatně převádí majetek této hodnoty, musí být hodnota tohoto majetku stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem.

46. Jak správně poukázala žalobkyně, na věc dopadá rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2012 sp. zn. 31 Cdo 3986/2009, podle kterého byla-li ve smlouvě o převodu majetku podléhající ustanovení § 196a odst. 3 zák. obch. zák. sjednána tržní (v daném místě a čase obvyklá) cena, popř. cena pro společnost výhodnější, není tato smlouva neplatná jen proto, že tato cena nebyla stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Předpokladem neplatnosti smlouvy o převodu majetku podléhající ustanovení § 196a odst. 3 obch. zák. není pouze nedodržení požadavku, aby hodnota převáděného majetku byla stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem, ale současně i skutečnost, že cena sjednaná ve smlouvě je pro společnost méně výhodná než cena v daném místě a čase obvyklá (tržní cena).

47. K výkladu ust. § 196a odst. 3 obch. zák. se dále váže rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 1110/2017, které přijalo závěr, že není-li nesprávnost ceny převáděného majetku stanovené znaleckým posudkem podle § 196a odst. 3 obch. zák. způsobena smluvními stranami, nemá nesprávnost stanovené ceny za následek neplatnost smlouvy o převodu dotčeného majetku pro rozpor s uvedeným ustanovením.

48. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v naprosto převážné části podána po právu.

49. Žaloba byla podána tzv. z lepšího práva ve vztahu ke konkurznímu řízení proti úpadci, soud proto zkoumal, zda byly splněny podmínky pro podání tohoto typu žaloby. Soudní praxe již dříve dovodila, že byl-li výtěžek zpeněžení majetku sepsaného do konkursní podstaty vyplacen úpadcovým věřitelům, může se ten, kdo tvrdí, že výtěžek zpeněžení byl vyplacen neprávem, neboť podle hmotného práva měl ke zpeněženému majetku "lepší právo" než úpadce, domáhat vydání bezdůvodného obohacení žalobou směřující vůči osobám, mezi které byl majetek rozdělen.

50. V daném případě staví žalobkyně své„ lepší právo“ na skutečnosti, že jí v době zpeněžení majetku sepsaného do konkurzní podstaty úpadce svědčilo právo vlastnické, a to k předmětným nemovitostem, které byly do konkurzní podstaty zapsány. Žalobkyni tak tížilo břemeno tvrzení a důkazní ke skutečnostem, že předmětné nemovitosti v rozhodné době (před jejich zapsáním do konkurzní podstaty) vlastnila, tj. že své vlastnictví řádně nabyla, v důsledku čehož měla ke zpeněžovanému majetku lepší („ silnější“) právo, než žalovaná, coby jeden z mnoha konkurzních věřitelů úpadce, které byl poměrným způsobem rozdělen výtěžek zpeněžení.

51. Žalobkyně tvrdila, že vlastnické právo k předmětným nemovitostem nabyla na základě kupní smlouvy, která však byla v konkurzním řízení úpadce shledána absolutně neplatnou pro rozpor s ust. § 196a odst. 3 obch. zák., neboť byla uzavřena mezi osobami blízkými, aniž by hodnota převáděného majetku byla stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Správkyně konkurzní podstaty přitom zapsala předmětné nemovitosti do konkurzní podstaty v době předcházející vydání průlomového rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu dne 8. 2. 2012 sp. zn. 31 Cdo 3986/2009 ohledně výkladu ust. § 196a odst. 3 obch. zák. Žalobkyně přitom tvrdí, že předmětná kupní smlouva uzavřená mezí úpadcem coby prodávajícím a žalobkyní coby kupující nemůže být neplatná, neboť kupní cena převáděného majetku (nemovitostí) odpovídá ceně v místě a čase obvyklé ve světle citovaného průlomového rozhodnutí Nejvyššího soudu.

52. Žalovaná brojila proti nároku žalobkyně jednak námitkou, že žalobkyně nemůže svědčit lepší právo z důvodu, že o něm bylo opakovaně rozhodnuto v rámci konkurzního řízení proti úpadci tak, že žalobkyni nárok nesvědčí, jednak námitkou, že předmětné nemovitosti nebyly převáděné za cenu obvyklou, a konečně poukázala na pochybnosti ohledně zaplacení kupní ceny, která měla být obratem vrácena žalobkyni ze strany úpadce.

53. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 3. 2007 č. j. číslo jednací má soud za prokázané, že na majetek dlužníka anonymizována čtyři slova, IČO (úpadce) byl prohlášen konkurz.

54. Kupní smlouvou ze dne datum ve znění dodatku číslo ze dne datum má soud za prokázané, že úpadce coby prodávající se zavázal převést vlastnické právo k předmětným nemovitostem na žalobkyni a ta se z pozice kupující zavázala zaplatit za nemovitosti kupní cenu ve výši 14 037 000 Kč se splatností po podpisu smlouvy.

55. Výpisem z katastru nemovitostí k datu datum k list vlastnictví pro k. ú. obec má soud za prokázané, že žalobkyně byla k tomuto datu zapsána jako vlastník předmětných nemovitostí právě na základě kupní smlouvy ze dne datum ve znění dodatku číslo ze dne datum.

56. Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 1. 2009 č. j. číslo jednací ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 9. 2009 č. j. číslo jednací má soud za prokázané, že do konkurzní podstaty úpadce byly zapsány i předmětné nemovitosti, a že žalobkyně neuspěla s žalobou na vyloučení předmětných nemovitostí z konkurzní podstaty, když z důvodu absence znaleckého posudku ve smyslu ust. § 196a odst. 3 obch. zák. byla kupní smlouva, jejímž předmětem byl převod nemovitostí, shledána absolutně neplatnou ve smyslu tehdejšího výkladu citovaného zákonného ustanovení.

57. Přihláškou ze dne datum, vyrozuměním správkyně konkurzní podstaty úpadce ze dne datum a datum, podnětem žalobkyně ze dne datum má soud za prokázané, že žalobkyně nebyla ani v dalších fázích konkurzního řízení úspěšná se svým nárokem, když se pokusila přihlásit do konkurzního řízení pohledávku ve výši 14 037 000 Kč představující kupní cenu dle kupní smlouvy ze dne datum z titulu bezdůvodného obohacení úpadce v důsledku nevypořádání nároku žalobkyně na vrácení kupní ceny, přičemž tato přihláška nebyla správkyní konkurzní podstaty uznána z důvodu opožděnosti, stejně tak nebyl shledán konkurzním soudem důvodným ani podnět k vydání pokynu správkyni konkurzní podstaty v rámci dohlédací činnosti konkurzního soudu, mj. i z důvodu, že nebyly rozptýleny pochybnosti ohledně zaplacení kupní ceny.

58. Rozvrhovými usneseními konkurzního soudu má soud za prokázané, že každá pohledávka zjištěná nebo pravomocně určená a zařazená ve druhé třídě pohledávek se uspokojuje poměrně a jen do výše 39,2903 %, resp. 1,6059 %, přičemž k uspokojení bude použito 12 743 386 Kč a 315 732,02 Kč, kdy na žalovanou připadá uspokojení ve výši 1 405 801,58 Kč a 34 883,78 Kč, celkem tedy 1 440 685,36 Kč.

59. Soud má tedy shora uvedenými listinami za prokázané, že žalobkyně uzavřela kupní smlouvu s úpadcem, jejímž předmětem byl převod předmětných nemovitostí, přičemž v konkurzním řízení byla žalobkyně se svým nárokem neúspěšná zejména z důvodu nesprávného právního posouzení při výkladu ust. § 196a odst. 3 obch. zák. ze strany správkyně konkurzní podstaty, když v mezidobí doznala judikatura zabývající výkladem citovaného ustanovení zásadní změnu.

60. Prvá námitka žalované směřující k neúspěšnému počínání žalobkyně v rámci konkurzního řízení vůči úpadci tak nemůže být shledána důvodnou, neboť dle konstantní judikatury není vzniku nároku z titulu„ lepšího práva“, který je třeba uplatnit žalobou na vydání bezdůvodného obohacení vůči uspokojeným věřitelům úpadce, na překážku případný negativní výsledek sporu o vyloučení majetku, jehož následným zpeněžením byl výtěžek získán, z konkursní podstaty. V tomto směru považuje soud podání žaloby z„ lepšího práva“ za obecně přípustnou bez ohledu na to, že excindační žaloba v rámci konkurzního řízení proti úpadci byla pravomocně zamítnuta, že správkyně konkurzní podstaty úpadce neuznala přihlášku podanou žalobkyní z titulu bezdůvodného obohacení, i to, že se konkurzní soud nikterak nezabýval podnětem žalobkyně navrhujícím vydání pokynu k vyloučení v rámci dohlédací činnosti konkurzního soudu.

61. Z pohledu„ nového“ výkladu ust. § 196a odst. 3 obch. zák. bylo na žalobkyni, aby prokázala, že sjednaná kupní cena se nevymykala ceně obvyklé. Znaleckým posudkem číslo 2012 (opatřeného doložkou dle § 127a o. s. ř.) zpracovaného znaleckým ústavem právnická osoba soud zjistil, že obvyklá cena předmětných nemovitostí k datu datum činila 13 700 000 Kč. Kupní cena byla dohodnuta na částku 14 037 000 Kč, tedy jednalo se nepochybně o cenu obvyklou. Pokud jde o námitku žalované, že existují znalecké posudky, z nichž plyne, že cena obvyklá byla vyšší, tak lze především odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 1110/2017, podle kterého není-li nesprávnost ceny převáděného majetku stanovené znaleckým posudkem podle § 196a odst. 3 obch. zák. způsobena smluvními stranami, nemá nesprávnost stanovené ceny za následek neplatnost smlouvy o převodu dotčeného majetku pro rozpor s uvedeným ustanovením. Jinými slovy pokud z 1 znaleckého posudku vyplývá, že se o cenu obvyklou jednalo, a z jiných nikoli, aniž by byla jakkoli zpochybněna správnost posudku, který k obvyklosti sjednané ceny dospěl, nelze takovou okolnost klást k tíži stran ve smyslu citované judikatury, neboť z logiky věci není jejich povinností ověřovat správnost znaleckého posudku z pohledu přijatých odborných závěrů jiným (revizním) posudkem, pokud tu nejsou zásadní poznatky o tom, že znalecký posudek byl zpracován účelově se zřejmým úmyslem obvyklou cenu redukovat. Jde-li o tržní ocenění číslo právnická osoba - právnická osoba dne datum, podle něhož tržní hodnota předmětných nemovitostí činí 17 000 000 Kč, tak se jednak nejedná o znalecký posudek s doložkou dle § 127a o. s. ř. (k odborným závěrům této listiny tak nelze přihlížet), a jednak byla tímto způsobem stanovena„ tržní hodnota“ předmětných nemovitostí, nikoli„ cena obvyklá“. Závěr o tom, že předmětné nemovitosti byly převedeny za cenu obvyklou, vyplývá také z výsledků šetření policejního orgánu a následného přezkumu státního zástupce, jak se podává z usnesení policejního orgánu ze dne 16. 10. 2009 číslo jednací a usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v obec ze dne 10. 2. 2010 č. j. spisová značka. V rámci prověřování okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, došlo i k vyhodnocení otázky ocenění předmětných nemovitostí, když policejním orgán disponoval dalším„ oceněním“ zpracovaných znalcem příjmení jméno příjmení, který dospěl k obvyklé ceně předmětných nemovitostí k rozhodnému datu na částku 9 700 000 Kč. Jde-li o znalecký posudek znaleckého ústavu právnická osoba, dle kterého činila cena v tísni 14 037 000 Kč a trží cena 17 247 000 Kč, tak stále platí závěr, že kupní cena nikterak nevybočila z rámce, který byl tímto posudkem stanoven. Soud nemá sebemenší důvod se od stanoviska policejního orgánu odchýlit s poukazem na skutečnost, že se žalované zejména nepodařilo vyvrátit odbornou správnost znaleckého posudku právnická osoba (žalovaná v rámci své obrany nesnesla žádné poznatky k tomuto závěru směřující, když pouze v obecné rovině odkázala na jiné posudky, dle kterých měla být obvyklá cena stanovena vyšší).

62. Ani poslední námitka žalované, kterou se soud detailně zabýval, totiž„ podezřelé“ okolnosti, za kterých došlo k úhradě kupní ceny, není přiléhavá, jak vyplynulo z dokazování souborem listin, z nichž lze přijmout skutkový závěr, že kupní cena ze strany žalobkyně byla řádně uhrazena.

63. Fakturou číslo soud zjistil, že úpadce vyúčtoval žalobkyni kupní cenu dle kupní smlouvy uzavřené mezi úpadcem a žalobkyní dne datum ve znění dodatku číslo ze dne datum ve výši 14 037 000 Kč se splatností k datum.

64. Výpisy z účtu žalobkyně má soud za prokázané, že kupní cena byla nadvakrát uhrazena bezhotovostním způsobem, konkrétně se jednalo o platbu ve výši 3 037 000 Kč na účet úpadce a platbu ve výši 11 000 000 Kč na účet úpadce.

65. Týmiž výpisy z účtu má soud za prokázané, že obdobné částky byly taktéž nadvakrát poukázány bezhotovostně zpět na účet žalobkyně.

66. Soud odkazuje na výsledky prověření společnosti právnická osoba, která zprávou ze dne datum potvrdila, že žalobkyně v roce 2003 uhradila úplnou kupní cenu předmětných nemovitostí ve výši 14 037 000 Kč, kdy tato úhrada byla řádně provedena a promítnuta v účetnictví žalobkyně. Dále bylo na základě účetní prověrky ověřeno, že platby přijaté z bankovního účtu úpadce dne datum (částka 3 037 000 Kč) a dne datum (částka 10 318 103,50 Kč) představují úhradu pohledávky žalobkyně za úpadcem, která vznikla úhradou závazku z titulu přistoupení žalobkyně k závazku úpadce vůči právnická osoba banka ve smyslu předložené smlouvy o přistoupení k závazku ze dne datum mezi žalobkyní a anonymizováno bankou s tím, že bylo ověřeno, že žalobkyně splnila za úpadce její peněžitý závazek anonymizováno bance vyplývající ze smlouvy o úvěru reg. číslo spisová značka ze dne 1. 10. 2001 mezi anonymizováno bankou a úpadcem ve výši 13 355 103,50 Kč. Úhrada závazku vůči anonymizováno bance byla provedena zápočty s pohledávkami žalobkyně vůči anonymizováno bance. Auditem bylo dále ověřeno, že žalobkyně v účetní závěrce za rok 2003 nevykazuje žádné pohledávky a žádné závazky vůči úpadci, v ověřovaném období nedošlo k žádnému prominutí dluhu mezi zúčastněnými stranami, resp. nedošlo k vrácení kupní ceny za předmětné nemovitosti z bankovního účtu úpadce zpět na bankovní účet žalobkyně.

67. Smlouvou o přistoupení k závazku uzavřenou mezi anonymizováno bankou a žalobkyní dne datum a zápisem z jednání ze dne datum má soud za prokázané, že žalobkyně přistoupila k závazku úpadce vůči anonymizováno bance z titulu nesplaceného zůstatku úvěru dle smlouvy o úvěru reg. číslo spisová značka ze dne 1. 10. 2001 uzavřené mezi anonymizováno bankou a úpadcem s tím, že ke dni datum činil závazek celkem 15 190 701,91 Kč. Úpadce uznal svou povinnost uhradit žalobkyni částku 13 355 103,50 Kč, kdy důvodem k zaplacení tohoto závazku je smlouva o přistoupení k závazku ze dne datum (jehož výše k datu přistoupení činila 15 190 701,91 Kč).

68. Smlouvami o postoupení pohledávek uzavřenými mezi žalobkyní na straně jedné a Technickými službami právnická osoba, jméno příjmení, jméno příjmení a anonymizováno obec - právnická osoba v likvidaci má soud za prokázané, že jmenované subjekty postoupily své splatné pohledávky za anonymizováno bankou ve výši 2 040 000 Kč, 725 000 Kč, 300 000 Kč a 10 290 003,50 Kč na žalobkyni za dohodnutou cenu.

69. Z jednotlivých projevů vůle směřujících k započtení adresované žalobkyní příjmení bance má soud za prokázané, že žalobkyně započetla vůči anonymizováno bance své pohledávky ve výši ve výši 2 040 000 Kč, 725 000 Kč, 300 000 Kč a 10 290 003,50 Kč vzniklé na základě smluv o postoupení oproti pohledávce anonymizováno banky vůči žalobkyni vzniklé z titulu přistoupení žalobkyně k závazku úpadce vůči anonymizováno bance ze smlouvy o úvěru ze dne 1. 10. 2001 číslo spisová značka.

70. Potvrzeními anonymizováno banky má soud za prokázané, že její pohledávka ze smlouvy o úvěru reg. číslo spisová značka ze dne 1. 10. 2001 zanikla splněním/zápočty (shora uvedenými).

71. Soud na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl k závěru, že se žalobkyni podařilo rozptýlit pochybnosti o úhradě kupní ceny dle kupní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a úpadcem ohledně předmětných nemovitostí, kdy tento skutkový závěr je podepřen i poznatky policejního orgánu, který okolnosti, za kterých mělo dojít k zaplacení kupní ceny prověřoval, když vyhodnocením všech skutečností nebylo zjištěno, že Ing. příjmení příjmení coby předseda představenstva úpadce prodal předmětné nemovitosti žalobkyni s úmyslem poškodit věřitele úpadce ani nebyly zjištěny nápadně nevýhodné podmínky prodeje, což rezultovalo v závěr, že věc trestního oznámení správkyně konkurzní podstaty úpadce na Ing. jméno příjmení a Ing. jméno příjmení pro podezření ze spáchání trestného činu poškozování věřitele dle § 256 tr. zák. v souvislosti s převodem majetku ze strany úpadce na žalobkyni v období od prosince 2002 do června 2003 byla policejním orgánem odložena, neboť nešlo o podezření z trestného činu. Předmětné usnesení policejního orgánu bylo následně napadeno stížnostmi, nicméně k shodnému stanovisku dospěl i státní zástupce, který ve svém rozhodnutí o zamítnutí stížností podrobně vysvětlil, proč shledává postup a stanovisko policejního orgánu správným.

72. Úvěrovou smlouvou uzavřenou mezi právnická osoba a žalobkyní dne datum má pak soud za prokázané, že na základě žádosti žalobkyně měla jmenovaná banka poskytnout žalobkyni úvěr do částky 11 000 000 Kč za účelem částečného financování kupní ceny předmětných nemovitostí, pročež usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v obec ze dne 10. 2. 2010 č. j. spisová značka má soud za prokázané tvrzení žalobkyně o tom, že právnická osoba trvala na úhradě kupní ceny bezhotovostním převodem na účet úpadce (emailová zpráva ze dne datum, na kterou státní zástupce ve svém rozhodnutí odkazuje).

73. Ani další námitky žalované nebyly shledány opodstatněnými, když shora popsaná skutková zjištění vyvracejí pochybnosti ohledně nestandardních okolností, za kterých mělo dojít k úhradě kupní ceny. Pokud žalovaná namítá, že nebylo důvodu, aby si žalobkyně brala na nákup předmětných nemovitostí úvěr od právnická osoba, když měla v úmyslu uhradit kupní cenu zápočtem, tak z provedených důkazů vyplynulo, že zápočty byly činěny za účelem zániku pohledávky anonymizováno banky vůči žalobkyni z titulu přistoupení k závazku úpadce, nikoli tedy za účelem úhrady kupní ceny. Žalobkyně tedy v předmětném období evidovala vícero závazků - závazek k úhradě kupní ceny, který byl splněn, jak bylo prokázáno výpisy z účtu žalobkyně, a dále závazek k úhradě ceny za postoupení pohledávek, které žalobkyně nabyla zjevně za tím účelem, aby nabyté pohledávky mohla započíst vůči anonymizováno bance. Jde-li o různá data a rozdílný způsob zániku pohledávky ze smlouvy o úvěru, který je uveden v jednotlivých potvrzeních anonymizováno banky, tak tyto drobné nesrovnalosti (nevyvolané navíc žalobkyní či úpadcem) nepovažuje soud vzhledem k ostatním skutkovým zjištěním za relevantní. Pokud má žalovaná za to, že jednáním žalobkyně byl úpadce poškozen, neboť prodejen nemovitostí ničeho neobdržel a ani úvěr u anonymizováno banky nebyl zcela„ prodejem“ uhrazen, tak se žalovaná mýlí, neboť předmětný zůstatek úvěru byl uhrazen žalobkyní namísto úpadce z titulu přistoupení k závazku úpadce, jak plyne z předmětných potvrzení anonymizováno banky, pročež úpadce následně uhradil žalobkyni pouze to, co za něj žalobkyně na základě onoho přistoupení k závazku hradila. Pokud bylo prokázáno, že žalovaná tímto způsobem uhradila svůj závazek vůči žalobkyni z titulu„ plnění za jiného na základě přistoupení k závazku dlužníka“, musí zároveň platit závěr, že žalobkyně řádně uhradila úpadci kupní cenu ve výši 14 037 000 Kč, když následné platby („ vratky“) ze strany úpadce nelze považovat za vrácení kupní ceny, nýbrž za úhradu závazku z titulu plnění za jiného. Nelze tedy hovořit o„ extrémní“ nevýhodnosti předmětné koupě a poškození úpadce v důsledku této transakce, přičemž ohledně obvyklosti dohodnuté kupní ceny soud odkazuje na znalecký posudek shora uvedený.

74. Pokud jde o výši bezdůvodného obohacení vzniklého z titulu„ lepšího práva“ žalobkyně k výtěžku z prodeje předmětných nemovitostí, tak celkem byl výtěžek mezi konkurzní věřitele s nepřednostními pohledávkami na základě rozvrhových usnesení určen a rozdělen ve výši 13 059 118,02 Kč, zjištěná pohledávka žalované v konkurzním řízení činila 3 577 990,76 Kč, přitom její pohledávka byla uspokojena co do částky 1 440 685,36 Kč, tj. z celkového výtěžku zpeněžení připadl na žalovanou podíl 11,032 %.

75. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně nabyla řádně vlastnické právo k předmětným nemovitostem na základě platné kupní smlouvy uzavřené dne datum ve znění dodatku číslo ze dne datum mezi úpadcem coby prodávajícím a žalobkyní coby kupujícím, a to za kupní cenu ve výši 14 037 000 Kč, která byla žalobkyní řádně uhrazena, a která zároveň není nižší než cena obvyklá v daném místě a čase, přičemž v důsledku nesprávného postupu správkyně konkurzní podstaty, která pojala předmětné nemovitosti do soupisu konkurzní podstaty úpadce na základě posléze překonaného výkladu ust. § 196a odst. 3 obch. zák., tyto následně v rámci konkurzního řízení proti úpadci zpeněžila, přičemž výtěžek zpeněžení předmětných nemovitostí byl rozvrhem rozdělen mezi jednotlivé konkurzní věřitele, mezi které patřila i žalovaná, které se tímto způsobem dostalo celkem 1 440 685,36 Kč, navzdory existenci„ lepšího práva“ svědčícího žalobkyni co do částky ve výši 1 301 776 Kč odpovídající podílu ve výši 11,032 % na výtěžku neoprávněně zpeněžených předmětných nemovitostí, kdy v tomto rozsahu vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení, které je povinna žalobkyni vydat.

76. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v naprosto převážné části vyhověl a rozhodl o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku uvedenou ve výroku I. včetně tam specifikovaného příslušenství, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

77. Výrok II. o částečném zamítnutí žaloby co do zákonného úroku z prodlení z částky 1 301 776 Kč od datum do datum je odůvodněn tím, že splatnost žalované pohledávky nastala až dne datum, do prodlení se proto žalovaná dostala dnem datum, neboť dle nesporných tvrzení účastníků byla výzva k vydání bezdůvodného obohacení s lhůtou 10 dnů od doručení výzvy doručena žalované dne datum.

78. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 133 971,20 Kč, která sestává z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 8 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 citované vyhlášky po 13 540 Kč (příprava a převzetí věci, předžalobní výzva se skutkovým a právním rozborem, sepis žaloby, sepis repliky, 2x účast při jednání, 1x další porada s klientem, sepis doplnění tvrzení a důkazů), z částky 2 400 Kč představující paušální náhradu hotových výdajů za 8 úkonů právní služby podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť zástupce žalobkyně doložil osvědčení o registraci plátce DPH. O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám advokáta úspěšného účastníka soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

79. Lhůtu k plnění určil soud v zákonné délce tří dnů (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.).

80. O uložení povinnosti žalované zaplatit České republice na účet Okresního soudu Praha - východ soudní poplatek za návrh (žalobu) bylo rozhodnuto dle ust. § 2 odst. 3 věta prvá zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. V daném případě byla v řízení (v naprosto převážené části) úspěšná žalobkyně, která byla osvobozena od soudních poplatků na základě usnesení Okresního soudu Praha - východ ze dne 9. 2. 2022 č. j. 6 C 1/2022-19. Žalovanou tak stíhá povinnost zaplatit soudní poplatek za žalobu ve výši 65 089 Kč odpovídající položce číslo Sazebníku poplatků (příloha číslo k citovanému zákonu).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci exekuce za podmínek daných zvláštním zákonem.