OSPY 35 C 407/2022-84

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Viktorem Smolíkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa žalované a žalovaného ⟪LB:lb_005⟫ 2. celé jméno žalovaného, datum narození ⟪LB:lb_006⟫ bytem adresa žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ 3. celé jméno žalované, datum narození ⟪LB:lb_008⟫ bytem adresa žalované a žalovaného ⟪LB:lb_009⟫ všichni zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_010⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_011⟫ o určení neplatnosti smlouvy

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že pan jméno příjmení, datum narození, posledně bytem adresa, PSČ obec, byl ke dni datum vlastníkem pozemku anonymizována dvě slova, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, a pozemku parc. číslo druh pozemku zahrada, zapsaných v katastru nemovitostí na anonymizováno č. rok, pro katastrální uzemí, územní celek, vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že pan jméno příjmení, datum narození, posledně bytem adresa, PSČ obec, a paní celé jméno žalované, rodné číslo, bytem adresa, PSČ obec, byli ke dni datum vlastníky (ve společném jmění manželů) stavby adresa, rodinný dům, stojící na pozemku anonymizována dvě slova, zapsané v katastru nemovitostí na list vlastnictví, pro katastrální uzemí, územní celek, vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení v částce 13 860 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaných.

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne datum domáhala určení, že darovací smlouva uzavřená dne datum mezi žalovanou 3 a jméno příjmení, datum narození, posledně bytem adresa, PSČ obec, který zemřel dne datum (dále jen„ zůstavitel“), jako dárci a žalovanými 1 a 2 jako obdarovanými je neplatná. Touto smlouvou zamýšleli dárci převést vlastnické právo k nemovitostem uvedeným ve výroku I. a ve výroku II. na obdarované, a to i přes skutečnost, že zůstavitel ke dni uzavření smlouvy nebyl způsobilý posoudit následky svého jednání, učinil jej v duševní poruše, čímž zatížil toto jednání neplatností. Žalobkyně jako dědička po zůstaviteli vznesla námitku relativní neplatnosti vůči všem žalovaným.

2. Žalobkyně podáním ze dne datum změnila předmět řízení, když se nadále domáhala určení, že předmětné nemovitosti byly ke dni úmrtí zůstavitele z části ve vlastnictví zůstavitele a z části ve společném jmění zůstavitele a jeho manželky žalované 3, neboť na základě předmětné smlouvy došlo ke změně vlastnického práva v katastru nemovitostí. Soud připustil změnu žaloby usnesením ze dne 3. 5. 2023, č. j. 35 C 407/2022 - 61.

3. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby. Uvedli, že žalobkyně nemá naléhavý právní zájem na požadovaném určení, avšak i kdyby tento zájem měla, tak předmětné nemovitosti jsou ve vlastnictví žalovaných 1 a 2. K darovací smlouvě uvedli, že zůstavitel ji uzavřel po zdravém rozmyslu a při plném vědomí, smlouva tak je platná a žalovaní 1 a 2 nabyli svého vlastnického práva, a to již před úmrtím zůstavitele. Žaloba by ani z tohoto důvodu nebyla po právu.

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že ke dni uzavření darovací smlouvy byl zůstavitel vlastníkem nemovitostí anonymizována dvě slova, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří a pozemku parc. číslo druh pozemku zahrada, zapsaných v katastru nemovitostí na LV č. rok, pro katastrální uzemí, územní celek, a zůstavitel a žalovaná 3 v rámci svého společného jmění vlastnili stavbu adresa, rodinný dům, stojící na pozemku anonymizována dvě slova, zapsané v katastru nemovitostí na list vlastnictví, pro katastrální uzemí, územní celek, vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ (prokázáno shodnými tvrzeními účastníků). Dne datum uzavřeli zůstavitel a žalovaná 3 jako dárci a žalovaní 1 a 2 jako obdarovaní darovací smlouvu, na základě které byli žalovaní 1 a 2 zapsáni jako vlastníci do katastru nemovitostí (prokázáno shodnými tvrzeními účastníků a darovací smlouvou). Zůstavitel v té době byl v anonymizována dvě slova, přičemž z lékařských zpráv se podává, že byl orientován místem a časem (prokázáno lékařskými a propouštěcími zprávami anonymizováno nemocnice ulice a anonymizována dvě slova). Dne datum zůstavitel zemřel a jedinými dědičkami po něm se staly žalobkyně a žalovaná 3, přičemž předmětem projednání dědictví nebyly předmětné nemovitosti (prokázáno zprávami notáře, protokolem z dědického řízení a usnesením zdejšího soudu ze dne 18. 4. 2023, č. j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum).

5. Z vyjádření účastníků je nepochybné, že žalobkyně a žalovaná 3 se neshodnou v tom, zda předmětné nemovitosti jsou nebo nejsou součástí pozůstalosti.

6. Soud s ohledem na svůj právní názor neprováděl žádné další dokazování a důkazní návrhy zamítl pro nadbytečnost. Z dalších provedených důkazů pak nezjistil žádné relevantní skutečnosti.

7. Podle § 80 o. s. ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

8. Podle § 162 odst. 1 z. ř. s., zaniklo-li manželství zůstavitele jeho smrtí, soud usnesením stanoví obvyklou cenu majetku patřícího do společného jmění zůstavitele a pozůstalého manžela ke dni smrti zůstavitele a schválí dohodu pozůstalého manžela s dědici o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů, není-li v rozporu s pokyny, které zůstavitel ještě za svého života udělil ohledně svého majetku pro případ smrti, popřípadě se zákonem. Podle odst. 2, nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, soud usnesením podle zásad uvedených v občanském zákoníku, určí, jaký majetek ze společného jmění patří do pozůstalostního jmění a jaký majetek patří pozůstalému manželovi, popřípadě též stanoví pohledávku, potřebnou k vypořádání majetku ze společného jmění. Neshodnou-li se dědici s pozůstalým manželem na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do společného jmění manželů, ke spornému majetku se nepřihlíží.

9. Podle § 172 odst. 1 z. ř. s., aktiva pozůstalosti soud zjistí především ze soupisu pozůstalosti nebo ze seznamu pozůstalostního majetku anebo ze společného prohlášení dědiců o pozůstalostním majetku. Podle odst. 2, nebyla-li zjištěna podle odstavce 1, soud aktiva pozůstalosti objasní z údajů dědiců a uvede je v seznamu aktiv. Neshodnou-li se dědici na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do aktiv pozůstalosti, ke spornému majetku se v řízení a při projednání pozůstalosti nepřihlíží.

10. Podle § 193 odst. 1 z. ř. s., objeví-li se po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti majetek, který tvoří aktivum pozůstalosti, popřípadě též pasivum pozůstalosti, soud o ně doplní v dosavadním řízení vyhotovený soupis nebo seznam o aktivech a pasivech pozůstalosti; to neplatí, jde-li o aktiva nebo pasiva, k nimž se v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé nepřihlíží.

11. Podle § 189 odst. 1 z. ř. s., nepřihlíží-li se v řízení a při rozhodování o pozůstalosti k majetku nebo dluhům zůstavitele v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé, mohou se účastníci domáhat svých práv žalobou.

12. Soud posoudil žalobu a uzavřel, že v daném případě jde o majetek, který je v principu vyloučen z projednání o dědictví, a to ať již jako o majetek patřící do společného jmění manželů (§ 162 z. ř. s.), nebo jako o zůstavitelův výlučný majetek (§ 172 odst. 1 a 2 z. ř. s.), neboť mezi dědici nepanuje shoda, zda do pozůstalosti a společného jmění manželů patřil. K takovému majetku se v principu nepřihlíží a není jej možné ani dodatečně projednat, avšak žalobkyně se může dle § 189 odst. 1 z. ř. s. domáhat určení svého vlastnického práva. V rámci takového řízení by se zůstavitelovo vlastnické právo řešilo jako předběžná otázka. Za této situace žalobkyni absentuje naléhavý právní zájem na požadovaném určení dle § 80 o. s. ř., neboť ten je vyloučen vždy, když je předmět určení předběžnou otázkou jiného sporu. Soudu proto nezbylo než žalobu zcela zamítnout.

13. Tento závěr soudu koresponduje s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 21 Cdo 4290/2013, na které odkazovali žalovaní.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 860 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 000 Kč za každý z dvou úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. (za převzetí a přípravu zastoupení) s tím, že odměna byla snížena z původní částky 5 000 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., jelikož šlo o společný úkon při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, a z částky 4 000 Kč (2 x 2 000 Kč) za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum s tím, že odměna byla snížena z původní částky 5 000 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 4 960 Kč (2 x 2 480 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum s tím, že odměna byla snížena z původní částky 6 200 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.