OSPY 46 C 101/2023
- Soud:
- Okresní soud Praha-východ
- Spisová značka:
- 46 C 101/2023
- Datum rozhodnutí:
- 2023-09-15
- ECLI:
- ECLI:CZ:OSPY:2023:46.C.101.2023.1
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o odklad zrušení spoluvlastnictví
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal odkladu zrušení spoluvlastnictví žalobce a žalované k následujícím nemovitostem: pozemku parc. č. st. číslo – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba adresa – rodinný dům, a pozemku parc. číslo – zahrada, vše zapsáno v katastru nemovitostí pro katastrální území a územní celek na listu vlastnictví číslo u stát. instituce, stát. instituce, na dobu dvou let od právní moci tohoto rozhodnutí, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 9 397,19 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.
1. Žalobce se domáhal odkladu zrušení spoluvlastnictví žalobce a žalované k pozemku parc. č. st. číslo, jehož součástí je stavba adresa, a pozemku parc. číslo vše zapsáno v katastru nemovitostí pro katastrální území a územní celek na listu vlastnictví číslo u stát. instituce, stát. instituce (dále jen„ nemovité věci“). Žalobu odůvodnil zejména tím, že žalobce nabyl do výlučného vlastnictví pozemku parc. číslo jehož ideální polovinu na základě darovací smlouvy ze dne datum daroval žalované. Společně pak účastníci na tomto pozemku zřídili rodinný dům adresa na pozemku parc. č. st. číslo, který vznikl oddělením od pozemku parc. číslo. Výstavbu rodinného domu hradil výhradně žalobce ve výši 4 376 914 Kč, z toho 1 076 914 Kč z vlastních prostředků a 2 000 000 Kč a 1 300 000 Kč ze dvou hypotečního úvěru poskytnutých žalobci právnická osoba V reakci na neúspěšné mimosoudní jednání účastníků o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem, především v důsledku opakovaných změn postoje žalované, žalobce podal u název soudu žalobu, kterou se po žalované domáhá vydání toho, oč se obohatila zhodnocením nemovité věci z výlučných prostředků žalobce. Žalovaná následně podala k název soudu žalobu, kterou se domáhá zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovité věci a navrhuje prodej nemovitých věcí ve veřejné dražbě, vyplacení výlučných dluhů žalobce zajištěných zástavním právem a rozdělení výtěžku rovným dílem mezi účastníky; řízení je vedeno pod sp. zn. spisová značka. Za předpokladu, že by došlo k navrhovanému prodeji nemovitých věcí v dražbě a rozdělení výtěžku mezi účastníky, dostanou se do dispozice žalované prostředky, které jí dílem po právu nepatří a dojde k jejímu bezdůvodnému obohacení. Žalobce má tak za to, že až po rozhodnutí o jeho žalobě podané k název soudu, které lze očekávat do dvou let, bude nastolen základ pro spravedlivé vypořádání podílového spoluvlastnictví po jeho zrušení v rámci řízení vedeného u název soudu. V opačném případě by mu hrozila majetková ztráta, neboť pokud by žalobě nebylo vyhověno, byl by žalobce zavázán v rámci regresu vyplatit žalované jako spoluvlastníkovi nemovitých věcí finanční částku, kterou je však rovněž zavázán plnit na svůj výlučný dluh ve vztahu ke právnická osoba
2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, neboť po žalované nelze spravedlivě požadovat, aby setrvávala v podílovém spoluvlastnictví s žalobcem za situace, kdy žalobce výlučně sám zadarmo užívá nemovité věci k bydlení se svojí novou přítelkyní, zatímco žalovaná bydlí v nájmu se společnými dětmi. Vyhověním žalobě by bylo žalované fakticky odepřeno právo na vyplacení vypořádacího podílu, což není žádoucí mj. s ohledem na finanční situace, ve které se žalovaná nachází.
3. Z výpisu z katastru nemovitosti ve vztahu k listu vlastnictví číslo obec a katastrální území obec, bylo zjištěno, že žalobce a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí, každý o velikosti spoluvlastnického podílu ½.
4. Z žaloby ze dne datum včetně potvrzení o doručení do datové schránky a z platebního rozkazu č. j. číslo jednací bylo zjištěno, žalobce se po žalované domáhá zaplacení 2 188 457 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, které mělo na straně žalované vzniknout tím, že se žalovaná finančně nepodílela na zhodnocení pozemku parc. č. st. číslo, ač se podílet měla a to v rozsahu odpovídajícím výši jejího spoluvlastnického podílu na nemovitých věcech. Řízení je vedeno u název soudu pod sp. zn. spisová značka.
5. Z žaloby ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná se domáhá zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem. Z úřední činnosti soudu je mu známo, že toto řízeno u něj bylo skutečně zahájeno k datu datum a je vedeno pod sp. zn. spisová značka.
6. Ze smlouvy o hypotečním úvěru číslo ze dne datum bylo zjištěno, že mezi společností právnická osoba, a žalobcem byla uzavřena smlouva, na základě které se jmenovaná společnost zavázala žalobci poskytnout spotřebitelský úvěr na bydlení ve výši 2 000 000 Kč, konkrétně na výstavbu nemovitosti na pozemku parc. číslo v katastrálním území a obci obec a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet měsíčně částkou 8 069 Kč a splnit další ve smlouvě sjednané odkládací podmínky poskytnutí úvěru. Doba trvání úvěru byla sjednána na 359 měsíců a jeho splatnost na datum.
7. Ze smlouvy o hypotečním úvěru číslo ze dne datum bylo zjištěno, že mezi společností právnická osoba, a žalobcem byla uzavřena smlouva, na základě které se jmenovaná společnost zavázala žalobci poskytnout spotřebitelský úvěr na bydlení ve výši 1 300 000 Kč, konkrétně na dostavbu rodinného domu na pozemku parc. číslo v katastrálním území a obci obec a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet měsíčně částkou 5 183 Kč a splnit další ve smlouvě sjednané odkládací podmínky poskytnutí úvěru. Doba trvání úvěru byla sjednána na 358 měsíců a jeho splatnost na datum.
8. Z rozsudku název soudu č. j. číslo jednací bylo zjištěno, že byla schválena dohoda žalobce a žalované, jako otce a matky nezletilých celé jméno žalobce, narozeného datum, a jméno příjmení, narozené datum, na základě které byly nezletilí svěřeni do péče žalované a žalobce se zavázal přispívat měsíčně na jejich výživu.
9. Z nájemní smlouvy ze dne datum včetně její přílohy číslo bylo zjištěno, že žalovaná užívá k zajištění své bytové potřeby bytovou jednotku číslo ve obec a od datum na nájemném a zálohách na služby hradí měsíčně celkem 17 300 Kč.
10. Ze mzdového výměru žalované ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná je zaměstnána u společnosti právnická osoba, na pozici referent MTZ se základní měsíční mzdou ve výši 20 800 Kč a měsíční pohyblivou částí mzdy ve výši 3 500 Kč.
11. Další důkazní návrhy byly pro nadbytečnost zamítnuty, zejména e-mailová komunikace zástupců účastníků a jednotlivá podání související s řízením vedeným u název soudu, neboť navržené důkazy se vztahují ke skutečnostem, které jsou podle hmotného práva pro rozhodnutí o věci bezvýznamné.
12. Na základě provedeného dokazování vycházel soud při rozhodování věci z následujícího skutkového stavu: Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí, každý s velikosti spoluvlastnického podílu ½. Žalobce je výlučně zavázán z uzavřených smluv o hypotečním úvěru, které byly uzavřeny za účelem financování výstavby a dostavby rodinného domu adresa, který stojí na pozemku parc. č. st. číslo, s tím, že celková výše měsíční splátky z obou smluv činí 13 252 Kč. Nemovité věci v současné době užívá k bydlení žalobce a žalovaná bydlí i se společnými dětmi účastníků, které má svěřeny do své péče, v pronajatém bytě ve obec při měsíčním nájmu 17 300 Kč a jejím měsíčním příjmu ve výši 20 800 Kč a měsíční pohyblivé části mzdy ve výši 3 500 Kč na pozici referenta MTZ. U název soudu je pod sp. zn. spisová značka k návrhu žalobce vedeno řízení, ve kterém se žalobce po žalovaného domáhá vydání bezdůvodného obohacení, které mělo na straně žalované vzniknout v důsledku nepodílení se na splácení hypotečních úvěrů. U název soudu je pod sp. zn. spisová značka k návrhu žalované vedeno řízení, ve kterém se žalovaná domáhá zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem.
13. Po právní stránce byla věc posouzena podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), zejména podle § 1155 odst. 1, podle kterého na návrh spoluvlastníka může soud zrušení spoluvlastnictví odložit, má-li tím být zabráněno majetkové ztrátě nebo vážnému ohrožení oprávněného zájmu některého spoluvlastníka, a prodloužit tak trvání spoluvlastnictví, nejdéle však o dva roky.
14. Smyslem § 1155 o.z. je umožnit časové prodloužení existence spoluvlastnictví. Jedná se však o výjimku z pravidla zakotveného v § 1140 o.z., že se každý ze spoluvlastníků může kdykoliv domáhat zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, a citované ustanovení § 1155 o.z. je proto třeba vykládat restriktivně. Námitky spoluvlastníka, který navrhuje odklad zrušení spoluvlastnictví, tak musejí být zásadního charakteru, a současně je nutno zohlednit skutečnost, nakolik lze po ostatních spoluvlastnících spravedlivě požadovat setrvání ve spoluvlastnictví, jakož i stav, který by po jeho zrušení nastal, či naopak nastal, pokud by ke zrušení nedošlo (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2016 sp. zn. 22 Cdo 4755/2015).
15. Žalobce při odůvodnění svého návrhu vycházel z předpokladu, že v rámci řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastníků k nemovitým věcem bude k návrhu žalované rozhodnuto o prodeji nemovitých věcí ve veřejné dražbě, čímž se žalované do dispozice dostanou prostředky, které jí podle tvrzení žalobce dílem nenáleží. Řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je však řízením, ve kterém soud konstitutivně upravuje právní vztahy spoluvlastníků ke společné věci do budoucna a ve kterém není vázán návrhy účastníků, neboť z právního předpisu (§ 1144 až § 1147 o.z.) vyplývá určitý způsob vypořádání vztahů účastníků (viz § 153 odst. 2 o.s.ř.). O.z. stanoví tři způsoby vypořádání: reálné rozdělení věci, přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků za náhradu a konečně nařízení prodeje věci s tím, že v zákoně uvedená posloupnost způsobů vypořádání je pro soud závazná a soud nemůže jednotlivé způsoby libovolně upřednostňovat.
16. Nutno tedy podotknout, že nelze předjímat rozhodnutí soudu v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, tedy nelze předjímat, zda situace nastíněná žalobcem skutečně nastane. Institut odkladu zrušení spoluvlastnictví přitom míří na jiné situace, pokud jde o hrozbu majetkové ztráty (např. na situace, kdy se„ (s ) polečná věc může dotýkat majetkových zájmů spoluvlastníka např. tím, že generuje zisk z pronájmu, čímž může sloužit spoluvlastníku k získání obživy či k zaplacení úvěru, nebo tím, že spoluvlastník společnou věc užívá k podnikání“, viz P. Coufalík, Občanský zákoník, 2. vydání (2. aktualizace, 2023), komentář k § 1155, dostupný na www.beck-online.cz), nikoliv k řešení vzájemných majetkových nároků mezi spoluvlastníky nebo k zajištění si výhodnějšího postavení oproti zbylým spoluvlastníkům při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalovaná má jako jeden ze spoluvlastníků (stejně jako žalobce) právo žádat zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, pokud již nadále ve spoluvlastnictví s žalobcem nechce setrvávat, a stejně tak má právo na přiměřenou náhradu (vypořádací podíl), pokud by došlo k přikázání nemovitých věcí do výlučného vlastnictví žalobce, nebo na výtěžek odpovídající výši jejího spoluvlastnického podílu, pokud by došlo k prodeji nemovitých věcí ve veřejné dražbě.
17. S ohledem na uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť neshledal, že by námitky žalobce odůvodňovaly postup podle § 1155 o.z.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalované, která byla ve věci plně úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 9 397,19 Kč Náklady žalované představují náklady za zastupování advokátem, kterému náleží odměna podle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 bodu 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč (ke stanovení tarifní hodnoty srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 4. 2022 sp. zn. III. ÚS 646/22) sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a.t. (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu dne 15. 9. 2023) včetně tří náhrad hotových výdajů podle § 13 odst. 1 a 4 a.t. po 300 Kč za jeden úkon právní služby. Dále byly přiznány hotové výdaje představující cestovné vypočítané podle § 157 a § 158 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve výši 1 966,27 Kč (za cestu z obec do obec a zpět, celkem 240 km, při spotřebě 8,7 l/km a ceně pohonných hmot 34,40 Kč) a náhradu za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a), 3 a 4 a.t. ve výši 400 Kč za čtyři půlhodiny po 100 Kč, neboť za další dvě půlhodiny strávené na cestě (vyúčtované zástupcem žalované) náleží již přiznaná odměna za účast u jednání soudu, neboť tato náleží za každé započaté dvě hodiny a jednání soudu dne datum trvalo pouze jednu hodinu. Odměna a hotové výdaje advokáta byly zvýšeny podle § 14a odst. 1 a.t. ve spojení s § 137 odst. 3 o.s.ř. o 21% daň z přidané hodnoty, tj. ve výši 1 630,92 Kč, neboť zástupce žalované je jejím plátcem.
19. Povinnost k plnění náhrady nákladů řízení byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.
Nesplní-li žalobce povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákonem č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.