OSPY 46 C 7/2021

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1. celé jméno žalobce, datum narození ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa žalovaného ⟪LB:lb_005⟫ 2. celé jméno žalovaného, datum narození ⟪LB:lb_006⟫ bytem adresa žalobce, žalovaného a žalované ⟪LB:lb_007⟫ 3. celé jméno žalované, datum narození ⟪LB:lb_008⟫ bytem adresa žalobce, žalovaného a žalované ⟪LB:lb_009⟫ všichni zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_010⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_011⟫ o určení vlastnického práva

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem stavby adresa, rodinný dům, která není součástí pozemku st. 1/1, zastavěná plocha a nádvoří, která stojí na pozemku st. 1/1 v katastrálním území a obci obec, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení ve výši 90 822,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaných.

1. Žalobce se domáhal určení, že je jediným vlastníkem stavby rodinného domu adresa, který se nachází na pozemku parc. č. st. 1/1 v obci a v katastrálním území obec (dále jen„ rodinný dům“). Žalobu odůvodnil zejména tím, že faktický stav neodpovídá stavu zapsanému v katastru nemovitostí, kde jsou žalobce a žalovaní uvedeni jako jeho spoluvlastníci. K chybnému zápisu došlo v důsledku„ automatické“ činnosti katastrálního úřadu v souvislosti s účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“). Podle žalobce se však rodinný dům nestal součástí pozemku, na kterém stojí, neboť k výstavbě rodinného domu došlo ještě před účinností o.z. a byl to právě a pouze žalobce, který rodinný dům vystavěl, finančně se na jeho výstavbě podílel, byl stavebníkem v rámci stavebního řízení, stejně tak se žalobce jako jediný podílel a do současnosti podílí na nákladech spojených s údržbou rodinného domu, staral se o všechny záležitosti s jeho vlastnictvím spojené (zajistil připojení domu k elektrické síti a hradil náklady na spotřebu energie, hradil poplatek za komunální odpad či za odběr vody, uzavřel pojistnou smlouvu ohledně pojištění stavby a domácnosti, hradil daň z nemovitosti), zatímco žalovaní se na výstavbě rodinného domu nijak nepodíleli, nikdy se o rodinný dům nezajímali. Podle žalobce bylo mezi účastníky řízení od počátku zřejmé, že rodinný dům je ve vlastnictví žalobce. Žalobce současně vylíčil okolnosti, které výstavbě rodinného domu předcházely, jakož i okolnosti nabytí spoluvlastnického práva účastníků řízení k původně stojícímu domu na adrese adresa žalobce žalovaného a 3. žalované, jméno příjmení a jméno příjmení, kterým byly (v dezolátním stavu) navráceny po roce 1989 v restitucích. Domluva byla přitom taková, že všichni účastníci řízení měli možnost postavit si na předmětných pozemcích domy. Žalobce této možnosti využil a po dohodě s žalovanými a s pratetami se rozhodl, že dům původně stojící na adrese adresa žalobce odstraní a postaví nový dům stejného vzhledu a dispozice. Za tímto účelem (odstranění a opětovné výstavby domu) žalovaní ostatně žalobci udělili plnou moc dne datum. K odstranění původně stojícího domu došlo bez pochyby nejpozději k datu datum a k dostavení rodinného domu nejpozději k datu datum, kdy bylo stavebním úřadem žalobci vydáno kolaudační rozhodnutí, aniž by však došlo k zapsání vlastnického práva žalobce k rodinnému domu do katastru nemovitostí. Rodinný dům byl přitom od základu vystavěn na základě smlouvy o dílo, které zhotovovala právnická osoba právnická osoba, IČO, sídlem adresa, zastoupená jednatelem celé jméno svědka, se kterým žalobce výstavbu rodinného domu, jakož i úhradu její ceny řešil. Výstavba rodinného domu pak byla financována částečně žalobcem (jak bankovním převodem, tak rovněž v hotovosti) a částečně jméno příjmení, k jejímuž bankovnímu účtu měl žalobce dispoziční oprávnění.

2. Naléhavý právní zájem na tomto určení žalobce odůvodnil tím, že jako jediný ze zapsaných spoluvlastníků rodinný dům od jeho vystavení v roce rok obývá a žalovaní, kteří se o rodinný dům nikdy nezajímali, ani se nijak nepodíleli na žádných nákladech, začali podstupovat kroky k prodeji svých spoluvlastnických podílů na pozemcích zapsaných na listu vlastnictví číslo včetně spoluvlastnických podílů na rodinném domě. Žalobce se tak obává o své budoucí obydlí, neboť za předpokladu, že by skutečně došlo k prodeji spoluvlastnických podílů žalovaných na rodinném domě, stal by se žalobce menšinovým spoluvlastníkem svého vlastního obydlí a jeho postavení značně nejistým.

3. Žalovaní navrhli žalobu zamítnout, nesouhlasili s tím, že by pouze žalobce měl být jediným vlastníkem rodinného domu. Spoluvlastnictví všech účastníků řízení k rodinnému domu a přilehlým pozemkům v obci obec žalovaní dovozovali z historických souvislostí ve vztahu k původně stojícímu domu na adrese adresa žalobce, neboť předchozí spoluvlastnice, jméno příjmení a jméno příjmení, je darovaly rovným dílem právě účastníkům řízení a jméno celé jméno žalobce a žalovaného, současně na jejich rekonstrukci a údržbu vyhradily finanční prostředky pocházející z prodeje činžovního domu v ulici ulice v obec. Žalovaní proto popřeli, že by žalobce výstavbu rodinného domu částečně financoval rovněž ze svých finančních prostředků. Popsanému stavu tedy odpovídá zápis v katastru nemovitostí zohledňující spoluvlastnictví všech účastníků řízení, což potvrzuje rovněž obsah darovací smlouvy uzavřené dne anonymizováno rok mezi jméno celé jméno žalobce a žalovaného a žalobcem, na základě které byl spoluvlastnický podíl jméno celé jméno žalobce a žalovaného na předmětných nemovitých věcech (včetně rodinnému domu) převeden na žalobce a ve které oba spoluvlastnictví všech zúčastněných včetně jméno celé jméno žalobce a žalovaného deklarovali. Potřeba odstranění původně stojícího domu na adrese adresa žalobce přitom vyvstala až v průběhu prováděných rekonstrukčních prací, a to na základě doporučení zhotovitele, a žalobce se nyní podanou žalobou právě této skutečnosti snaží zneužít. Postup rekonstrukčních prací rodinného domu navíc 2. žalovaný opakovaně domlouval s jednatelem zhotovitele celé jméno svědka, pravidelně též jejich provádění jako zástupce 1. žalovaného a 3. žalované kontroloval. Bezpředmětným žalovaní shledali, že právě žalobci bylo adresováno rozhodnutí stavebního úřadu, neboť pro určení vlastnického práva toto není rozhodující, stejně tak není rozhodující, že žalobce hradil, případně do současnosti hradí poplatky spojené s chodem rodinného domu či daň z nemovitosti.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí ve vztahu k listu vlastnictví číslo bylo zjištěno, že jako vlastníci pozemků na tomto listu vlastnictví v obci a v katastrálním území obec včetně pozemku parc. č. st. 1/1, jehož součástí je stavba rodinného domu adresa, jsou žalovaní a žalobce. Každý z žalovaných s velikostí spoluvlastnického podílu 1/5 a žalobce s velikostí spoluvlastnického podílu 2/5.

5. Ze stavebního povolení stát. instituce, Stavebního úřadu ze dne datum bylo zjištěno, že k žádosti žalobce byla povolena stavba rodinného domu, přípojky vody, elektro a kanalizace na pozemku parc. č. st. 1/1 v katastrálním území obec a současně bylo povoleno odstranění stávajícího rodinného domu na pozemku parc. č. st. 1/1 v katastrálním území obec.

6. Z průvodní zprávy a projektové dokumentace bylo zjištěno, že tato byla stát. instituce schválena pod podmínkami v povolení ze dne datum. Projektová dokumentace byla zpracována v červenci rok, jako investor byl uveden žalobce.

7. Z rozpočtu hrubé stavby byl zjištěn rozpis prací a cen výstavby rodinného domu. Vyúčtování cen jednotlivých prací (včetně způsobu jejich úhrady) bylo zjištěno ze sedmi vyúčtovacích listů.

8. Z plné moci ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaní a jméno celé jméno žalobce a žalovaného zmocnili žalobce k jednání specifikovaným v plné moci ve vztahu k nemovitým věcem v obci obec zapsaným na listu vlastnictví číslo.

9. Ze sdělení stát. instituce, Stavebního úřadu ze dne datum bylo zjištěno, že na základě provedeného místního šetření provedeného k žádosti žalobce dne datum bylo možno konstatovat, že na pozemku parc. č. st. 1/1 v katastrálním území obec se nenachází žádná stavba.

10. Z rozhodnutí stát. instituce, Odboru životného prostředí jako příslušného vodoprávního úřadu ze dne datum bylo zjištěno, že bylo vydáno stavební povolení ke zřízení vodního díla: stavební úpravy (rekonstrukce) rybníka na pozemku parc. číslo v katastrálním území obec.

11. Z kolaudačního rozhodnutí stát. instituce, Stavebního úřadu ze dne datum bylo zjištěno, že bylo povoleno užívání stavby rodinného domu adresa, přípojky vody, elektro a kanalizace na pozemku parc. č. st. 1/1 v katastrálním území obec. Účastníkem stavebního řízení a stavebníkem byl uveden žalobce.

12. Ze smlouvy darovací ze dne datum bylo zjištěno, že jméno celé jméno žalobce a žalovaného na straně dárce daroval žalobci na straně obdarovaného spoluvlastnický podíl o velikosti 1/5 nemovitých věcí v obci a v katastrálním území obec vedených na listu vlastnictví číslo včetně pozemku parc. č. st. 1/1 a na něm stojícího objektu k bydlení adresa. V čl. II smlouvy obě strany prohlásili, že uvedené nemovité věci náleží do spoluvlastnictví žalovaných, žalobce a jméno celé jméno žalobce a žalovaného, každému z nich po ideální 1/5. Z návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí ze dne datum bylo zjištěno, že téhož byl příslušnému katastrálnímu úřadu doručen návrh na povolení vkladu vlastnického práva žalobce k ideální 1/5 ve prospěch.

13. Z výpisu z účtu 2. žalovaného č. bankovní účet bylo zjištěno, že dne datum odešla na účet č. bankovní účet částka 290 000 Kč a na účet č. bankovní účet částka 350 000 Kč.

14. Ze smlouvy o zřízení a vedení anonymizována dvě slova – běžného spořicího účtu bylo zjištěno, že jméno příjmení byl zřízen účet č. bankovní účet. Z příkazů k úhradě bylo zjištěno, že z tohoto účtu odešla na účet č. bankovní účet dne datum částka 500 000 Kč, dne datum částka 500 000 Kč, dne datum částka 400 000 Kč, dne datum částka 500 000 Kč a dne datum částka 200 000 Kč.

15. Z hlavičky výpisu z účtu č. bankovní účet bylo zjištěno, že se jedná o účet žalobce. Z příkazů k úhradě bylo zjištěno, že z tohoto účtu odešla na účet č. bankovní účet dne datum částka 500 000 Kč, dne datum částka 16 250 Kč a dne datum částka 386 964 Kč s tím, že u plateb byla vždy poznámka„ obec“.

16. právnická osoba ze dne datum bylo zjištěno, že majitelem účtu č. bankovní účet je celé jméno svědka účtu č. bankovní účet byl celé jméno svědka.

17. Z výslechu celé jméno svědka bylo zjištěno, že svědek je jednatelem právnická osoba právnická osoba, a to od jejího vzniku, tedy již asi číslo let. Svědek potvrdil, že jeho společnost stavěla rodinný dům. Podle svědka šlo o„ domácí akci“ skrze kamaráda, jehož synovci jsou právě žalobce a 2. žalovaný. Ostatní žalované svědek nezná, nikdy s nimi nejednal. Svědek nebyl s to říci, zda byla na výstavbu domu uzavírána písemná smlouva, pokud byla uzavírána, musela být v ústní podobě. Žádné doklady ke stavbě mimo několik výpisů z účtu již svědek není schopen dohledat. Stejně tak nebyl svědek s ohledem na dobu, která od výstavby rodinného domu uplynula (číslo let), schopen popsat, jak přesně byla objednávka stavby zadávána. Technické otázky ohledně výstavby rodinného domu však svědek řešil s žalobcem, kterého na stavbě rovněž vídával. Sám svědek se na stavbě objevoval tak dvakrát až třikrát do týdne, samotnou stavbu pak řídil svědek celé jméno svědka, nebylo však možné ho nazývat stavbyvedoucím, neboť na tuto činnost neměl oprávnění. S 2. žalovaným si pak svědek téměř každodenně o průběhu výstavby rodinného domu (u kávy) neformálně povídal, neboť jejich pracoviště v část obce v obec sousedila. Svědek potvrdil, že jak žalobce, tak 2. žalovaný si museli být vědomi potřeby odstranění původně stojícího domu, neboť tato potřeba vyvstala v průběhu plánování rekonstrukce původního domu po konzultaci se statikem. Zbourání původního domu a postavení domu nového bylo ekonomicky výhodnější. Nově vystavený dům měl být přitom zhotovován tak, že část domu byla určena pro žalobce a část pro 2. žalovaného. Ve vztahu k 2. žalovanému se mělo jednat prakticky o čtvrtinu až polovinu domu v levé části domu, přesněji o pokoj na konci chodby společně se záchodem a další malou místností. Výstavba rodinného domu byla prováděna na základě písemné cenové nabídky a rozpisu prací s tím, že takovou nabídku nelze dělat ústně. Jedná se o stejný systém, který svědek používá do současnosti. Placeno bylo vždy po zhotovení jednotlivých částí. Stavba byla financována bezhotovostně, v hotovosti pouze v případě, že peníze byly potřeba rychle. Peníze chodily na účet právnická osoba s.r.o. vedený u anonymizována dvě slova číslo dále pak na dva účty svědka vedené u obec anonymizováno, a to od žalobce, rovněž od jméno příjmení a od 2. žalovaného. V neposlední řadě svědek potvrdil, že ho měl asi před pěti lety oslovit 2. žalovaný, že by chtěl postavit dům.

18. Z výslechu svědka celé jméno svědka bylo zjištěno, že byl účasten výstavby rodinného domu, stavbu prakticky řídil, pohyboval se tam snad každý den. V současné době pracuje u právnická osoba právnická osoba, v době výstavby rodinného domu však pracoval jako osoba samostatně výdělečně činná. Na stavbě vídával žalobce, někdy si spolu povídali, nic víc spolu ale neřešili. Svědek nevěděl, pro koho byl rodinný dům stavěn či kdo v něm měl bydlet. 2. žalovaného viděl svědek asi dvakrát, ostatní žalované neznal.

19. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

Žalovaní a žalobce jsou v katastru nemovitostí evidováni jako spoluvlastníci rodinného domu, jakož i pozemku, na kterém se rodinný dům nachází, a pozemků přilehlých v obci a v katastrálním území obec vedených na listu vlastnictví číslo to již nejméně od roku rok; každý z žalovaných s velikostí spoluvlastnického podílu 1/5 a žalobce s velikostí spoluvlastnického podílu 2/5. Spoluvlastnický podíl o velikosti 1/5 byl na žalobce převeden na základě darovací smlouvy ze dne datum uzavřené mezi žalobcem a jméno celé jméno žalobce a žalovaného. Žalovaní včetně jméno celé jméno žalobce a žalovaného udělili žalobci plnou moc dne datum k vyřizování veškerých záležitostí týkajících se právě nemovitých věcí v obci a v katastrálním území obec vedených na listu vlastnictví číslo. Původně stojící dům adresa na pozemku parc. č. st. 1/1 byl nejpozději k datu datum na základě stavebního povolení odstraněn, současně byla povolena stavba nová, jako stavebník byl v rámci stavebního řízení veden žalobce. Rodinný dům byl od základu vystavěn právnická osoba právnická osoba, jejímž jednatelem byl a do současnosti je celé jméno svědka, se kterým byla výstavba rodinného domu sjednávána a řešena. Prvotně se mělo jednat o celkovou rekonstrukci původně stojícího domu, po konzultaci se statikem však bylo rozhodnuto, že ekonomičtějším postupem bude úplné odstranění a znovupostavení domu. S žádostí o rekonstrukci původního domu se na celé jméno svědka obrátili žalobce s 2. žalovaným. Stavbu neformálně řídil celé jméno svědka. Za provedené stavební práce bylo placeno převážně bezhotovostně na účet právnická osoba právnická osoba bankovní účet a na účty jejího jednatele celé jméno svědka č. bankovní účet a č. bankovní účet. Převážná část plateb byla zasílána z účtu jméno příjmení č. bankovní účet (finanční prostředky na tomto účtu pocházely z prodeje činžovního domu v ulici ulice v obec, původně vlastněného jméno příjmení a jméno příjmení), další části z účtu žalobce č. bankovní účet rovněž z účtu 2. žalovaného č. bankovní účet. Rodinný dům byl dostavěn nejpozději k datu datum.

20. Po právní stránce byla věc posouzena podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), ve spojení s § 3028 odst. 3 o.z., neboť všechny rozhodné skutečnosti pro posouzení věci, a sice výstavba rodinného domu, nastala za jeho účinnosti.

21. Soud se zabýval věcí samou, neboť dospěl k závěru, že v daném případě je dán naléhavý právní zájem na podání určovací žaloby, neboť žalobce se snaží vytvořit pevný právní základ pro právní vztahy účastníků řízení týkající se sporného vlastnictví k rodinnému domu a bez tohoto určení by bylo právo žalobce nebo právní vztah, na kterém je účasten, ohroženo, popřípadě bez tohoto určení by se jeho právní postavení stalo nejistým (srov. např. s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2019 sp. zn. 26 Cdo 2978/2019).

22. Pokud jde o vlastnické právo k nově zhotovené stavbě, ustálila se rozhodovací praxe na názoru, že pro posouzení, zda ke stavbě vzniklo výlučné vlastnictví či podílové spoluvlastnictví vícero osob, hraje důležitou roli otázka, jestli byla stavba postavena svépomocně nebo jestli byla postavena na základě smlouvy o dílo. Pokud je totiž stavba postavena svépomocně, nabývá vlastnictví k nově zhotovené stavbě ten, kdo stavbu uskutečnil s úmyslem mít ji pro sebe, a pokud stavbu provádělo více osob, které o vlastnictví k nové stavbě neuzavřely žádnou dohodu, a z okolností není zřejmé, že by mělo jít o stavbu ve vlastnictví jen některých z těchto osob, stavebníky jsou všechny tyto osoby a stávají se spoluvlastníky stavby (srov. s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2006 sp. zn. 22 Cdo 1142/2005), aniž by bylo rozhodné, komu bylo adresováno rozhodnutí o stavebním povolení (srov. s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 5. 11. 2002 sp. zn. 22 Cdo 1174/2001).

23. Naproti tomu v případě, kdy je stavba postavena na základě smlouvy o dílo, je vlastníkem zhotovované stavby objednatel, a to od počátku výstavby. Je-li objednatelů více, stávají se spoluvlastníky stavby, nebylo-li ujednáno něco jiného, neboť uzavření smlouvy o zhotovení věci na zakázku více objednateli v sobě zahrnuje i dohodu o nabytí spoluvlastnictví ke zhotovené věci (srov. s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2017 sp. zn. 22 Cdo 5002/2017).

24. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že výstavba rodinného domu nebyla prováděna svépomocí, nýbrž právnická osoba právnická osoba po dohodě s jejím jednatelem celé jméno svědka, známým žalobce a 2. žalovaného. Konec konců nebylo mezi účastníky řízení sporu ani o tom, že jmenovaná společnost zhotovila stavbu rodinného domu od základu, tedy že skutečně došlo k odstranění původně stojícího domu na pozemku parc. č. st. 1/1 v katastrálním území obec a znovupostavení domu téměř totožného vzhledu a dispozice, a nejednalo se tak o pouhé rekonstrukční práce. Tuto skutečnost potvrdil jak svědek celé jméno svědka, tak obsah stavebního povolení ze dne datum ke stavbě rodinného domu a současně k odstranění stávajícího domu, jakož i obsah sdělení stavebního úřadu ze dne datum o deklaraci neexistence stavby na pozemku parc. č. st. 1/1 v katastrálním území obec. Této skutečnosti si přitom žalovaní museli být bez pochyby vědomi, neboť jak stavební povolení, tak sdělení stavebního úřadu byla všem účastníkům řízení doručována. Sám 2. žalovaný ostatně toto u jednání soudu následně potvrdil.

25. Soud tak dospěl k závěru, že hrubá stavba rodinného domu byla od základu do konce (mimo podlahy a obklady) realizována na základě smlouvy o dílo, naproti tomu zjišťování osoby objednatele zůstalo předmětem dokazování, neboť tato skutečnost zůstala mezi účastníky řízení spornou a písemnou podobu smlouvy o dílo, pokud kdy byla vyhotovena, se s ohledem na dobu uplynulou od výstavby rodinného domu nepodařilo dohledat. Absence písemné formy smlouvy o dílo přitom není rozhodující, jelikož pro uzavření smlouvy o dílo nebyla podle § 46 obč. zák. ve spojení § 631 obč. zák. předepsána zvláštní forma, a to ani v případě, spočívá-li dílo ve zhotovení nemovité věci.

26. Podle § 631 obč. zák. smlouvou o dílo zavazuje se objednateli ten, komu bylo dílo zadáno (zhotovitel díla), že je za sjednanou cenu provede na své nebezpečí.

27. Podstatné náležitosti smlouvy o dílo tvoří dohoda o předmětu smlouvy (o díle) a o poskytnutí ceny za dílo. Samotné vlastnictví finančních prostředků, za které bylo dílo postaveno, nicméně nemůže, a to rovněž s ohledem na shora uvedený závěr Nejvyššího soudu ohledně vlastnictví k nově zhotovené stavby na základě smlouvy o dílo, založit vlastnické právo k nově zhotovené věci, neboť tyto prostředky nemusí být pouze„ ve vlastnictví“ nabyvatele zhotovené věci, ale může se rovněž jednat o prostředky např. půjčené (srov. s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2018 sp. zn. 22 Cdo 2406/2018).

28. V řízení bylo prokázáno, že finanční prostředky byly v souvislosti s výstavbou rodinného domu posílány na účet právnická osoba právnická osoba, stejně tak na účty jejího jednatele celé jméno svědka ze tří účtů, a to z účtu jméno příjmení, žalobce a 2. žalovaného. Převážná část finančních prostředků pak byla poslána z účtu jméno příjmení, aniž by ona sama jakkoliv zamýšlela nově vzniklou stavbu nabýt do svého vlastnictví, případně spoluvlastnictví, což bylo ostatně mezi účastníky řízení, kteří ve stěžejních bodech shodně popsali historické souvislosti nabytí vlastnického práva k nemovitým věcem v obec, jakož i původ finančních prostředků vyhrazených na jejich údržbu a rekonstrukci, nesporné. Proto skutečnost, zda žalobcem a 2. žalovaným uhrazené finanční prostředky měly být následně oběma kompenzovány z finančních prostředků jméno příjmení (potažmo též jméno příjmení) či nikoliv nebyla pro rozhodnutí soudu určující.

29. Naopak stěžejním důkazem v otázce zjišťování osoby objednatele ze smlouvy o dílo byl výslech svědka celé jméno svědka, který dostatečně určitě popsal proces výstavby rodinného domu i jeho financování. Podle svědka se mělo jednat o jakousi„ domácí akci“ skrze jeho kamaráda, jakožto strýce žalobce a 2. žalovaného, k níž přistupoval, jako by dům stavěl pro sebe, a proto nebylo potřeba, aby ho někdo instruoval a řídil. Ve vztahu k samotné objednávce zakázky výstavby rodinného domu svědek vyloučil, že by kdy jednal s 1. žalovaným či 3. žalovanou, které nezná. Dále popsal, že se zpočátku mělo jednat pouze o rekonstrukci domu původně stojícího na pozemku parc. č. st. 1/1 v obci obec, avšak po konzultaci se statikem byl jako ekonomičtější postup zvolen postup spočívající v odstranění domu a v postavení domu zcela nového. Podle svědka to byli žalobce s 2. žalovaným, kteří se žádostí o rekonstrukci domu za na svědka obrátili, navzdory tomu, že svědek nebyl schopen popsat přesný okamžik, kdy se tak mělo stát; časově však výstavbu rodinného domu zařadil do období někdy před číslo lety. Svědek rovněž popsal, jak spolupráce s oběma, tedy s žalobcem a s 2. žalovaným, probíhala, a sice že výhradně s žalobcem, kterého na stavbě občasně vídával, řešil technické záležitosti týkající se výstavby, naproti tomu s 2. žalovaným, kterého vídal téměř denně, protože jejich pracoviště se nacházela v těsné blízkosti v část obce v obec, probíral obecně, jak se výstavba domu vyvíjí, aniž by spolu řešili technické záležitosti. Svědek si přitom v základních rysech přesně a určitě vybavil, jak byl rodinný dům řešen včetně toho, jaká jeho část byla stavěna a vyhrazena právě pro 2. žalovaného (poslední pokoj chodby v levé části domu včetně záchodu a další malé místnosti). Poměrově k celkové velikosti rodinného domu pak tuto část odhadl až na jeho čtvrtinu či polovinu.

30. Na základě provedeného dokazování proto dospěl soud k závěru, že objednatelem výstavby rodinného domu na základě smlouvy o dílo byl vedle žalobce rovněž 2. žalovaný, kteří se společně stali jeho spoluvlastníky, a to od počátku výstavby. Ani následná deklarace žalobce spoluvlastnictví všech účastníků řízení včetně jméno celé jméno žalobce a žalovaného k rodinnému domu v textu darovací smlouvy ze dne datum na tomto závěru nemůže nic změnit.

31. Z totožného důvodu není ani rozhodující případná dohoda či vůle všech účastníků řízení na počátku výstavby, potažmo na počátku plánované rekonstrukce původně stojícího domu na pozemku parc. č. st. 1/1 v obci obec, jakkoliv vyjádřená například prostřednictvím udělené plné moci ze dne datum udělená žalovaným a jméno celé jméno žalobce a žalovaného žalobci, pokud i ostatní účastníci řízení nebyli objednateli zhotovovaného rodinného domu na základě smlouvy o dílo.

32. V neposlední řadě na uvedeném závěru nic nemění ani skutečnost, že to měl být žalobce, který zařizoval případné dokončovací práce na rodinnému domě či jeho vybavení nebo který zařizoval a do současné doby má zařizovat veškeré záležitosti týkající se údržby a chodu rodinného domu, neboť pro určení vlastnického práva je rozhodující okamžik zhotovení„ hrubé stavby“, především pak okamžik zhotovení prvního nadzemního podlaží, od které je odvozen okamžik vzniku stavby jako věci v právním slova smyslu (srov. např. s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2019 sp. zn. 22 Cdo 3691/2019).

33. Na základě shora uvedeného tak lze učinit závěr o tom, že spoluvlastníky rodinného domu se stali žalobce s 2. žalovaným, a za tohoto stavu proto není možné žalobě, kterou se žalobce domáhá určení, že je jediným vlastníkem rodinného domu, vyhovět. Soud tak žalobu v plném rozsahu zamítl.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), tak, že úspěšným žalovaným přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 90 822,60 Kč Náklady žalovaných představují náklady na zastupování advokátem, kterému náleží odměna podle § 6, § 7 bodu 5 a § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ a.t.“), ve výši 2 480 Kč za jeden úkon právní služby (po snížení podle § 12 odst. 4 a.t.) vypočtené z tarifní hodnoty 50 000 Kč, celkem pak za devět úkonu právní služby uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a.t. za každého ze tří žalovaných (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne datum, účast na jednání soudu dne datum, účast na jednání soudu dne datum přesahující dvě hodiny, vyjádření ze dne datum, účast na jednání soudu dne datum přesahující dvě hodiny a účast na jednání soudu dne datum) včetně devíti náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 a.t. za každého ze tří žalovaných. Odměna a hotové výdaje ve výši 75 060 Kč byla dále zvýšeny o 21% daň z přidané hodnoty podle § 14a odst. 1 a.t. ve spojení s § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. o 15 762,60 Kč, neboť zástupce žalovaných doložil, že je jejím plátcem.

35. Povinnost k náhradě nákladů řízení byla stanovena v obecné třídenní pariční lhůtě (podle § 160 odst. 1 o.s.ř.) a dále pak na zákonné platební místo (podle § 149 odst. 1 o.s.ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.

Nesplní-li žalobce povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, můžou se žalovaní domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákonem č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.