OSPY 22 C 209/2023-93

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 98 529,91 Kč, 24 479,42 Kč

I. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit úroky z prodlení ve výši 98 529,91 Kč, a úroky z úvěru ve výši 24 479,42 Kč, se zamítá.

II. Na náhradě nákladů řízení je žalobce povinen uhradit žalovanému částku 22 410 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce podal soudu žalobní návrh, jímž se domáhal uložení žalovanému povinnosti k úhradě finanční částky s následujícími skutkovými tvrzeními. Dne 27. 2. 2008 žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu č. hodnota, úvěr 300 000 Kč, dle nařízení vlády č. 616/2004 Sb., prostředky Státního fondu rozvoje bydlení (Státní fond podpory investic), pro výstavbu rodinného domu, jedna bytová jednotka na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, katastrální území adresa, ohlášení stavby 20. 8. 2007, souhlas stavebního úřadu MěÚ adresa 23. 8. 2007, čj. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno/. Žalovaný se v čl. III odst. 2 smlouvy zavázal splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami, řádně neplnil, nereagoval na výzvy k úhradě dluhu. Žalobce tak dle § 6 odst. 5 písm. a) nařízení vlády č. 616/2004 Sb. a čl. III odst. 5 předmětné smlouvy, od této odstoupil, žalovaného informoval dopisem z 31. 7. 2014 s vyčíslením pohledávky a výzvou k úhradě, žalovanému vložen do schránky na adrese trvalého bydliště. Odstoupením od smlouvy se dosud nesplacená pohledávka stala splatnou. Výše pohledávky ke dni převzetí odstoupení od smlouvy sestává z jistiny 221 434,40 Kč, smluvního úroku splatného ke dni odstoupení 3 252,30 Kč, zákonného úroku z prodlení z pozdě uhrazených splátek 2 112 Kč. Jistina dále po odstoupení úročena smluvním úrokem 2 % p. a. a zákonným úrokem z prodlení. K úhradě dluhu nedošlo. Žalovaný požádal 10. 5. 2017 o splácení dluhu ve splátkách, k podpisu uznání dluhu a dohodě o splátkách nedošlo, žalovaný nezaslal žalobci zpět podepsaný návrh dohody. Pro neplacení podal žalobce 29. 11. 2019 podnět pro podezření z porušení rozpočtové kázně Finančnímu úřadu pro Anonymizováno Anonymizováno. Až dne 6. 2. 2020 bylo učiněno Uznání dluhu a Dohoda o plnění dluhu ve splátkách, kde žalovaný podpisem stvrzuje, že byl seznámen s jejím obsahem. V článku IV. odstavci 2 dohody se žalovaný zavázal splácet dluh v pravidelných měsíčních splátkách minimálně 3 000 Kč, po úhradě jistiny bude doplaceno i příslušenství (smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Plněno nebylo. Dle článku V. odst. 2 dohody při prodlení splácení, byť i jednou splátkou, ztrácí žalovaný výhodu splátek, je povinen uhradit celou dlužnou částku do deseti dnů po dni, kdy prodlení nastalo. Finanční úřad konstatoval porušení rozpočtové kázně žalovaným, dopisem z 16. 6. 2020 informoval o tomto žalobce. Příslušný finanční úřad řeší dluh na jistině (=odvod za porušení rozpočtové kázně). Dne 23. 2. 2023 byla žalovanému doručena výzva žalobce k úhradě vyčísleného dluhu na zákonném úroku z prodlení a smluvním úroku. Po marném uplynutí lhůty pro zaplacení se žalobce obrací na soud. Dluh činí na zákonném úroku z prodlení v kapitalizované výši 98 057,77 Kč, dále 8,05 % p. a. z částky 61 819,22 Kč od 17. 5. 2023 do zaplacení, smluvním úroku v kapitalizované výši 24 362,15 Kč, dále výši 2 % p. a. z částky 61 819,22 Kč od 17. 5. 2023 do zaplacení. Žalobce se při uplatňování pohledávek ze smluv o úvěru musí řídit judikátem Nejvyššího soudu ČR čj. 32 Cdo 2508/2014 – 125, dle nějž neuhrazená splátka jistiny pohledávky (návratná finanční výpomoc), má povahu zadržených prostředků fyzické osobě poskytnutých ze státního rozpočtu a řeší se prostřednictvím příslušného finančního úřadu dle zákona č. 218/2000 Sb., zákon o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů. Pohledávky týkající se úroků řeší soudy, nejde o prostředky ze státního rozpočtu. Domáhá se plnění soudní cestou dle článku V. odst. 2 dohody celého nesplaceného dluhu najednou, nikoli splátkách.

2. Nadále žalobce v řízení uvedl, že se domáhá plnění úroků, a za toto období je také vyčísluje, od 11. 8. 2014 do1. 12. 2023, a to jak pro úrok z prodlení, tak pro úrok z úvěru, kdy v žalobě kapitalizovaný úrok pro oba nároky vyčíslil od 11. 8. 2014 do 16. 5. 2023. Následně bylo vydáno usnesení, jímž bylo rozhodnuto, že se připouští změna petitu tak, že tento nadále zní: Žalovaný je povinen uhradit úroky z prodlení ve výši 98 529,91 Kč, a úroky z úvěru ve výši 24 479,42 Kč.

3. Žalovaný k žalobě uvedl následující. Z žalobního návrhu není patrné, jak žalobce k vymáhaným částkám dospěl. Žalovaný se nemůže konkrétněji vyjádřit k vymáhaným sumám (kapitalizovaným úrokům) pro nedostatek tvrzení. Žalobce tíží břemeno tvrzení a důkazní, ani jedno neunáší. K důkazním návrhům uvádí, že se jedná převážně o interní výpočtové tabulky, nemohou sloužit jako důkaz, nahradit tvrzení žalobce. Není zřejmé, proč se domáhá smluvního úroku z prodlení, když uvádí, že od úvěrové smlouvy č. hodnota z 27. 2. 2008 odstoupil. Zanikla s účinky ex tunc. Neexistuje-li ujednání o smluvním úroku z prodlení, stěží se jej může domáhat. Domáhá-li se pouze smluvního úroku před odstoupením od úvěrové smlouvy, z opatrnosti namítá promlčení, byť dle něj nárok nemohl vzniknout. Ve vztahu oběma tvrzeným nárokům (smluvnímu i zákonnému úroku z prodlení) se domnívá, že pohledávka z tohoto titulu je vymáhána předčasně, i duplicitně. Žalobce uvádí, že pohledávku z předmětné smlouvy vymáhá Finanční úřad pro Anonymizováno Anonymizováno v řízení č. j. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno. V rámci tohoto řízení žalovaný uzavřel splátkový kalendář, který důsledně dodržuje. Pokud tedy jistinu řádně splácí dle splátkového kalendáře ujednaného s příslušným finančním úřadem, nemůže žalobce tvrdit prodlení. Žaloba je tak předčasná a duplicitní. Předčasná protože žalovaný není v prodlení s plněním. Duplicitní protože vymáhání pohledávky z předmětné úvěrové smlouvy již vede příslušný finanční úřad, žalovaný odkazuje doklady ze spisu finančního úřadu potvrzující jeho tvrzení (žalovaný doloží dostatečně před jednáním, jakmile se odpovědná pracovnice finančního úřadu vrátí z dovolené). Pro doplnění žalovaný uvádí, že dohoda o splátkovém kalendáři (odkazuje žalobce), byla uzavřena 6. 2. 2020, začátek roku 2020. Zároveň dle listin žalobcem založených do spisu již 29. 11. 2019 podal tento podnět finančnímu úřadu pro porušení rozpočtové kázně. Přesto po podání tohoto podnětu tlačil žalovaného k uzavření dohody. Žalovaný byl žalobcem uveden v omyl, nebyl o podnětu na finanční úřad informován, nebyl informován, že pohledávku bude vymáhat finanční úřad (což se stalo a stále děje), přesto jej žalobce tlačil do uzavření dohody o splátkovém kalendáři. Žalovaný žalobcem úmyslně uveden v omyl, což vedlo v duplicitní vymáhání pohledávky finančním úřadem i žalobcem. K okolnostem uzavření dohody navrhuje žalovaný k důkazu výslech ručitele, p. jméno FO, může zejména objasnit, že žalobce žalovaného cíleně uvedl v omyl. Žalovaný nemůže být v prodlení s plněním své povinnosti, neboť dne 23. 12. 2019 v souvislosti s jednáními o dohodě o splátkovém kalendáři uhradil žalobci 80 510 Kč. Žalovaný stěží mohl být v prodlení s úhradou splátek, když touto úhradou při měsíční splátce 3 000 Kč „předplatil“ necelých 27 měsíců splátek. Pokud byla první splátka dle dohody splatná 20. 2. 2020, přinejmenším do března 2022 nemohl být žalovaný v prodlení. Jak se podává z přehledu plateb založeného do spisu žalobcem (čl. 26), žalobce přinejmenším od prosince 2021 eviduje pravidelné platby 5 565 Kč. Je tak zřejmé, že žalovaný nemohl být v prodlení s úhradou splátky na jistinu, tudíž žalobci nemohl vzniknout ani na zákonný, ani na smluvní úrok z prodlení.

4. Skutková zjištění:

5. Žalobce s žalovaným uzavřeli smlouvu dne 27. 2. 2008 č. hodnota, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru 300 000 Kč, z prostředků Státního fondu rozvoje bydlení (Státní fond podpory investic), za účelem výstavby rodinného domu s jednou bytovou jednotkou na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v katastrálním území adresa, ohlášení stavby 20. 8. 2007, souhlas stavebního úřadu MěÚ adresa byl vydán dne 23. 8. 2007, čj. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno/. Úroková sazba činila 2 %, měsíční anuitní splátka činila 1 518 Kč. (smlouva č. hodnota na čl. 12 – 15 spisu)

6. Dopisem ze dne 30. 6. 2014 žalobce odstoupil od smlouvy č. hodnota o úvěru pro částku 300 000 Kč, pro výstavbu rodinného domu s jednou bytovou jednotkou na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v katastrálním území adresa dle ohlášení stavby 20. 8. 2007 a souhlasu stavebního úřadu MěÚ adresa vydaného dne 23. 8. 2007, čj. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno/. A to dle čl. III odst. 5 předmětné smlouvy, pro porušení povinnosti splácet úvěr pravidelnými měsíčními částkami dle čl. III odst. 2 smlouvy. Zásilka byla doručena žalovanému na adresu adresa, uložena a připravena k vyzvednutí byla dne 3. 7. 2014. (odstoupení od smlouvy na čl. 16 spisu, doručenka na čl. 16, 2. strana – 17 spisu)

7. Dopisem ze dne 25. 7. 2014 adresovala žalobkyně žalovanému Vyčíslení pohledávky Fondu – výzva k plnění, kdy jej vyzvala k úhradě částky 226 800 Kč na účet, který je dopisu specifikován, s v dopisu uvedeným variabilním symbolem. Zásilka byla doručena žalovanému na adresu adresa, uložena a připravena k vyzvednutí byla dne 31. 7. 2014. Na vědomí byla adresována jméno FO na adresu adresa. (vyčíslení pohledávky Fondu – výzva k plnění na čl. 18 spisu, doručenky na čl. 18, 2. strana spisu)

8. Žalobkyně vystavila listinu Informace o ukončení smlouvy č. hodnota s tím, že úvěr byl poskytnut dne 18. 3. 2008 Jméno zainteresované osoby 0/0, částka 300 000 Kč, nesplacený úvěr ke dni odstoupení činí 221 434,40 Kč, nezaplacené běžné úroky splatné ke dni odstoupení činí 3 252,30 Kč, nezaplacené předepsané úroky z prodlení celkem 2 112 Kč, dlužná částka celkem 226 798,70 Kč; ke dni uzávěrky 30. 6. 2014 byl vyčíslen nesplacený úvěr 221 343,40 Kč, nezaplacené běžné úroky splatné ke dni uzávěrky 2 898,70 Kč, nezaplacené předepsané úroky z prodlení 0 Kč, nezaplacené sankce 0 Kč, dlužná částka celkem 224 333,10 Kč. Celková částka ke dni ukončení smlouvy na jistině 221 435 Kč, příslušenství 5 365 Kč, celková částka 226 800 Kč. Dále na listině uvedena poznámka „NEPŘEVZAL!, KONTROLA 24. 7. 2014“. (informace o ukončení smlouvy č. hodnota na čl. 19 spisu)

9. Podle listiny Rekapitulace smlouvy k datu 16. 5. 2023 k úvěru Úvěry pro mladé rodiny, číslo smlouvy Anonymizováno, klient jméno FO, 300 000 Kč, odklad nebyl, přerušení nebylo, odstoupeno 14. 7. 2014, celkem předpis činí 461 511,92 Kč, zaplaceno 277 272,78 Kč, dluh 184 239,14 Kč. (rekapitulace smlouvy k datu 16. 5. 2023 na čl. 20 spisu, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Jméno zainteresované osoby 0/0, číslo smlouvy Anonymizováno, úvěry pro mladé rodiny, přehled plateb na čl. 25 – 28 spisu)

10. Dle výpočtu ke smlouvě č. hodnota byla částka ve výši 1 518 Kč naposledy připsána dne 4. 4. 2017, dále byla připsána částka 3 000 Kč dne 12. 5. 2017, následně byla plněna částka ve výši 80 510 Kč dne 31. 12. 2019, poté byla plněna částka á 5 565 Kč počínaje 21. 12. 2021. (výpočet na čl. 21 – 24 spisu, transakce Jméno zainteresované osoby 0/0 23. 12. 2019 na čl. 48 spisu)

11. Dopisem ze dne 26. 11. 2019 učinil žalobce Finančnímu úřadu pro Anonymizováno Anonymizováno „Podnět pro porušení rozpočtové kázně“. V tomto uvedl, že dne 27. 2. 2008 byla s žalovaným uzavřena smlouva č. hodnota pro částku 300 000 Kč k financování výstavby rodinného domu s jednou bytovou jednotkou na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v katastrálním území adresa, ohlášení stavby 20. 8. 2007, souhlas stavebního úřadu MěÚ adresa byl vydán dne 23. 8. 2007, čj. Anonymizováno/Anonymizováno/, a to dle nařízení vlády č. 616/2004 Sb. V čl. III, odst. 2 smlouvy se žalovaný zaváhal hradit pravidelné měsíční splátky jistiny a smluvního úroku 2 % ročně, což se nedělo, přičemž byly činěny opakované výzvy k plnění. Dne 3. 7. 2014 tak bylo doručeno klientovi odstoupení od smlouvy pro nesplácení úvěru, § 6, odst. 5, písm. a) nařízení vlády č. 616/2004 Sb. Byla učiněna výzva k plnění částky 226 800 (jistina 221 434,40 Kč, příslušenství 5 365 Kč) dopisem ze dne 25. 7. 2014. Manželka klienta uhradila 10 626 Kč a počala hradit 1 518 Kč, a to do 12. 5. 2017. Dne 10. 5. 2017 byla učiněna žádost o splátkový kalendář se splátkou 3 000 Kč měsíčně, kdy návrh byl odeslán klientovi a vložen do schránky 14. 7. 2017, signovaný však nebyl zpět doručen. Plněno nebylo. Příjemce úvěru byl dopisem dne 30. 10. 2018 informován o výši úvěru, manželka jméno FO dopisem dne 22. 10. 2018 s tím, že nebude-li plněno, bude přistoupeno k podnětu na místně příslušný finanční úřad. Jistina dluhu činí 164 598 Kč. Úrok činí 2 % ročně z nesplatné jistiny úvěru, a dále úrok z prodlení, souhrnně se jedná o částku 95 176,42 Kč. Jedná se o porušení podmínek dle § 6, odst. 3 nařízení vlády č. 616/2004 Sb. a zároveň tak i o porušení podmínek dle § 44 zákona č. 218/2000 Sb. v platném znění. (podnět pro porušení rozpočtové kázně na čl. 29 spisu, doručenka datové zprávy na čl. 30 spisu)

12. Finanční úřad pro Středočeský kraj, oddělení kontroly zvláštních činností I ve věci. čj. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno učinil Poskytnutí informací dle ust. § 44a odst. 11 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) na čl. 31, kdy sdělil, že k podání ze dne 26. 11. 2019 bylo provedeno vyměřovací řízení týkající se úvěru ze smlouvy č. hodnota o poskytnutí úvěru z prostředků Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno podle nařízení vlády č. 616/2004 Sb. ze dne 27. 2. 2008 k financování výstavby rodinného domu se vznikem jedné bytové jednotky na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v katastrálním území adresa, ohlášení stavby 20. 8. 2007, souhlas stavebního úřadu MěÚ adresa byl vydán dne 23. 8. 2007, čj. Anonymizováno/Anonymizováno/ u daňového subjektu Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený dne Datum narození zainteresované osoby 0/0, adresa. Výsledkem řízení bylo uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně ve výši 164 598 Kč. (poskytnutí informací na čl. 31 spisu, doručenka datové zprávy na čl. 31, 2. strana spisu)

13. Dne 16. 1. 2020 signoval žalovaný, a dne 6. 2. 2020 signoval žalobce, listinu Uznání dluhu a Dohoda o plnění dluhu ve splátkách, kde je v článku II. uvedeno, že dne 27. 2. 2008 byla uzavřena smlouva č. hodnota o úvěru z prostředků Státního fondu rozvoje bydlení dle nařízení vlády č. 616/2004 Sb. ve výši 300 000 Kč, kdy pro neplnění podmínek smlouvy bylo od této odstoupeno. V témže článku, odst. 2 je uvedeno, že ke dni 27. 6. 2017 činil dluh 164 598 Kč (jistina), s příslušenstvím, tj. zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky za dobu prodlení se splácením poskytnutého úvěru a sjednaným 2 % ročním úrokem stanoveným nařízením vlády č. 616/2004 v platném znění po odstoupení od smlouvy (dluh). V článku III. bylo uvedeno, že dlužník tímto výslovně uznává dluh co do důvodu a výše tak, jak je uveden v článku II., odst. 2 této dohody o plnění dluhu ve splátkách, tj. dluh ve výši 164 598 Kč s příslušenstvím. V článku IV., odst. 1 je uvedeno, že dlužník není schopen uhradit dluh jednorázově, žádá o úhradu ve splátkách, věřitel žádosti vyhověl a smluvní strany výslovně dohodly, že součástí splátek jsou rovněž platby úroků a úroků z prodlení, které budou uhrazeny dle čl. IV. odst. 2 dohody. V tomto je uvedeno, že smluvní strany se dohodly, že dlužník dluh dle článku II. této dohody uhradí takto: Vždy k 20. dni v kalendářním měsíci uhradí částku ve výši nejméně 3 000 Kč, jednotlivé splátky budou použity tak, že až do úplného zaplacení bude každá měsíční splátka, jakož i každá mimořádná splátka, započtena nejdříve na úhradu jistiny a poté, co bude uhrazena celá jistina, budou splátky použity na úhradu úroků a zákonného úroku z prodlení, jehož výši vyčíslí věřitel dlužníkovi po uhrazení celé jistiny dluhu; výpočet úroků probíhá podle metody úročení aktuální počet dnů prodlení v roce děleno aktuálním počtem dnů v roce (act/act); poslední splátka bude ve výši odpovídající zbývající neuhrazené částce dluhu věřiteli. V článku V. je dále uvedeno, že dlužník může jednotlivé splátky i celý dluh uhradit i dříve, než nastane splatnost jednotlivých splátek a za uhrazenou splátku se považuje splátka v plné dohodnuté výši. V případě prodlení dlužníka s úhradou byť i jediné splátky, tento ztrácí výhodu splátek a je povinen uhradit dlužnou částku, resp. její zbývající část, najednou, a to ke dni, kdy toto prodlení nastalo (10. den následující po splatnosti splátky, jež nebyla dodržena řádně a včas). V případě prodlení dlužníka s úhradou byť i jediné splátky bude dluh dále vymáhán soudní, exekuční cestou případně prostřednictvím příslušného finančního úřadu. O tom bude dlužník vyrozuměn předžalobní výzvou. V případě prokazatelného zlepšení majetkových poměrů dlužníka, je věřitel oprávněn od ujednání o dalších splátkách odstoupit v souladu s ustanovením § 31 zákona č. 219/2000 Sb., zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Dlužník prohlašuje, že prodlužuje promlčecí dobu svého dluhu na 10 let od doby, kdy promlčecí doba začne poprvé běžet. (Uznání dluhu a Dohoda o plnění dluhu ve splátkách na čl. 32 – 33 spisu)

14. Dopisem ze dne 16. 2. 2023 byla žalovanému adresována výzva dlužníkovi – předžalobní výzva. (upomínka na čl. 34 spisu, doručenka datové zprávy na čl. 34, 2. strana spisu)

15. Skutkový závěr:

16. Žalobce s žalovaným uzavřeli smlouvu dne 27. 2. 2008 č. hodnota o úvěru pro částku 300 000 Kč, z prostředků Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno (Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno), účel: výstavba rodinného domu s jednou bytovou jednotkou na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, katastrální území adresa, ohlášení stavby 20. 8. 2007, souhlas stavebního úřadu MěÚ adresa byl vydán dne 23. 8. 2007, čj. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno/, úroková sazba 2 %, měsíční anuitní splátka 1 518 Kč. Pro porušení povinnosti splácet úvěr pravidelnými měsíčními částkami dle čl. III odst. 2 uvedené smlouvy žalobce dopisem ze dne 30. 6. 2014 odstoupil od smlouvy, kdy tato zásilka byla doručena žalovanému na adresu adresa, uložena a připravena k vyzvednutí byla dne 3. 7. 2014. Dopisem ze dne 25. 7. 2014 adresovala žalobkyně žalovanému Vyčíslení pohledávky Fondu – výzva k plnění, kdy jej vyzvala k úhradě částky 226 800 Kč, zásilka byla doručena žalovanému na adresu adresa, uložena a připravena k vyzvednutí byla dne 31. 7. 2014. Na vědomí byla adresována jméno FO. Žalobkyně vystavila listinu Informace o ukončení smlouvy č. hodnota s tím, že úvěr byl poskytnut dne 18. 3. 2008 Jméno zainteresované osoby 0/0, částka 300 000 Kč, nesplacený úvěr ke dni odstoupení: 221 434,40 Kč, nezaplacené běžné úroky splatné ke dni odstoupení: 3 252,30 Kč, nezaplacené předepsané úroky z prodlení celkem 2 112 Kč, dlužná částka celkem 226 798,70 Kč; ke dni uzávěrky 30. 6. 2014 nesplacený úvěr činil 221 343,40 Kč, nezaplacené běžné úroky splatné ke dni uzávěrky 2 898,70 Kč, nezaplacené předepsané úroky z prodlení 0 Kč, nezaplacené sankce 0 Kč, dlužná částka celkem 224 333,10 Kč. Celková částka ke dni ukončení smlouvy na jistině 221 435 Kč, příslušenství 5 365 Kč, celková částka 226 800 Kč. Dále žalobkyně vystavila listinu Rekapitulace smlouvy k datu 16. 5. 2023 k úvěru Úvěry pro mladé rodiny, číslo smlouvy Anonymizováno, klient jméno FO, 300 000 Kč, odklad nebyl, přerušení nebylo, odstoupeno 14. 7. 2014, celkem předpis 461 511,92 Kč, zaplaceno 277 272,78 Kč, dluh 184 239,14 Kč.

17. Dopisem ze dne 26. 11. 2019 učinil žalobce Finančnímu úřadu pro Anonymizováno Anonymizováno „Podnět pro porušení rozpočtové kázně“ ve vztahu ke smlouvě uzavřené 27. 2. 2008, č. hodnota, 300 000 Kč, výstavba rodinného domu s jednou bytovou jednotkou na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, katastrální území adresa, dle nařízení vlády č. 616/2004 Sb., kdy dle čl. III, odst. 2 smlouvy se žalovaný zaváhal hradit pravidelné měsíční splátky jistiny a smluvního úroku 2 % ročně, což se nedělo, byly činěny opakované výzvy k plnění, dne 3. 7. 2014 tak bylo doručeno odstoupení od smlouvy pro nesplácení úvěru a byla učiněna výzva k plnění. Manželka klienta uhradila 10 626 Kč a počala hradit 1 518 Kč, a to do 12. 5. 2017. Dne 10. 5. 2017 byla učiněna žádost o splátkový kalendář se splátkou 3 000 Kč měsíčně, návrh byl odeslán klientovi, signovaný však nebyl zpět doručen. Plněno nebylo. Finanční úřad pro Anonymizováno Anonymizováno, oddělení kontroly zvláštních činností I ve věci. čj. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno učinil Poskytnutí informací dle ust. § 44a odst. 11 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), s tím, že bylo provedeno vyměřovací řízení týkající se úvěru ze smlouvy č. hodnota o poskytnutí úvěru z prostředků Státního fondu rozvoje bydlení podle nařízení vlády č. 616/2004 Sb. ze dne 27. 2. 2008 k financování výstavby rodinného domu se vznikem jedné bytové jednotky na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v katastrálním území adresa u daňového subjektu Jméno zainteresované osoby 0/0, výsledkem řízení bylo uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně ve výši 164 598 Kč.

18. Dne 16. 1. 2020 signoval žalovaný, a dne 6. 2. 2020 signoval žalobce, listinu Uznání dluhu a Dohoda o plnění dluhu ve splátkách. V článku II. je uvedeno, že dne 27. 2. 2008 byla uzavřena smlouva č. hodnota o úvěru z prostředků Státního fondu rozvoje bydlení dle nařízení vlády č. 616/2004 Sb. ve výši 300 000 Kč, kdy pro neplnění podmínek smlouvy bylo od této odstoupeno. V témže článku, odst. 2 je uvedeno, že ke dni 27. 6. 2017 činil dluh 164 598 Kč (jistina), s příslušenstvím, tj. zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky za dobu prodlení se splácením poskytnutého úvěru a sjednaným 2 % ročním úrokem stanoveným nařízením vlády č. 616/2004 v platném znění po odstoupení od smlouvy (dluh). V článku III. bylo uvedeno, že dlužník tímto výslovně uznává dluh co do důvodu a výše tak, jak je uveden v článku II., odst. 2 této dohody o plnění dluhu ve splátkách, tj. dluh ve výši 164 598 Kč s příslušenstvím. V článku IV., odst. 1 je uvedeno, že dlužník není schopen uhradit dluh jednorázově, žádá o úhradu ve splátkách, věřitel žádosti vyhověl a smluvní strany výslovně dohodly, že součástí splátek jsou rovněž platby úroků a úroků z prodlení, které budou uhrazeny dle čl. IV. odst. 2 dohody. V tomto je uvedeno, že smluvní strany se dohodly, že dlužník dluh dle článku II. této dohody uhradí takto: Vždy k 20. dni v kalendářním měsíci uhradí částku ve výši nejméně 3 000 Kč, jednotlivé splátky budou použity tak, že až do úplného zaplacení bude každá měsíční splátka, jakož i každá mimořádná splátka, započtena nejdříve na úhradu jistiny a poté, co bude uhrazena celá jistina, budou splátky použity na úhradu úroků a zákonného úroku z prodlení, jehož výši vyčíslí věřitel dlužníkovi po uhrazení celé jistiny dluhu; výpočet úroků probíhá podle metody úročení aktuální počet dnů prodlení v roce děleno aktuálním počtem dnů v roce (act/act); poslední splátka bude ve výši odpovídající zbývající neuhrazené částce dluhu věřiteli. V článku V. je dále uvedeno, že dlužník může jednotlivé splátky i celý dluh uhradit i dříve, než nastane splatnost jednotlivých splátek a za uhrazenou splátku se považuje splátka v plné dohodnuté výši. V případě prodlení dlužníka s úhradou byť i jediné splátky, tento ztrácí výhodu splátek a je povinen uhradit dlužnou částku, resp. její zbývající část, najednou, a to ke dni, kdy toto prodlení nastalo (10. den následující po splatnosti splátky, jež nebyla dodržena řádně a včas). V případě prodlení dlužníka s úhradou byť i jediné splátky bude dluh dále vymáhán soudní, exekuční cestou případně prostřednictvím příslušného finančního úřadu. O tom bude dlužník vyrozuměn předžalobní výzvou.

19. Dle výpočtu ke smlouvě č. hodnota byla částka ve výši 1 518 Kč naposledy připsána dne 4. 4. 2017, dále byla připsána částka 3 000 Kč dne 12. 5. 2017, následně byla plněna částka ve výši 80 510 Kč dne 31. 12. 2019, poté byla plněna částka á 5 565 Kč počínaje 21. 12. 2021.

20. Žalovanému byla adresována předžalobní výzva.

21. Skutkový děj byl postaven najisto ze shora uvedených důkazů, které jsou zcela v souladu se skutkovými tvrzeními účastníků.

22. Pokud se žalovaný dovolával omylu, který měl spočívat v tom, že s žalobcem byly uzavřeny dvě dohody o plnění ve splátkách, jedna žalobcem a druhá příslušným finančním úřadem, s tím, že tuto skutečnost doloží výslech svědka jméno FO, tak prokázání této skutečnosti bylo nadbytečným, když žalobkyně tuto skutečnost nesporovala. Při jednání před soudem v rámci svých tvrzení žalobkyně výslovně uvedla, že příslušný finanční úřad „povolil splátkování“, kdy na základě dohody uzavřené takto s žalovaným dne 3. 12. 2021, byl žalovaný zavázán k plnění částky 5 565 Kč měsíčně. K tomuto výslovně uvedla, že toto tvrzení žalovaného nesporuje. To, že tato částka byla plněna, vyplývá i z listiny na čl. 21 – 24 spisu. Za situace, kdy skutkový děj byl postaven najisto, nadto není sporným, rozhodnutí věci je postaveno na právním hodnocení, je nadbytečným provedení jakýchkoliv dalších důkazů.

23. Právní hodnocení:

24. Podle § 2 nařízení vlády č. 616/2004 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na úhradu části nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením bytu některými osobami mladšími 36 let, v příslušeném znění, pro účely tohoto nařízení se rozumí: a) výstavbou bytu 1. výstavba bytu podle zákona upravujícího vlastnictví bytů, 2. výstavba bytu v rodinném domě, nebo 3. změna stavby, kterou vznikne byt z prostorů, které byly kolaudovány k jiným účelům než k bydlení, b) pořízením bytu 1. koupě bytu podle zákona upravujícího vlastnictví bytů, 2. koupě rodinného domu s jedním bytem, 3. úhrada za převod členských práv a povinností v bytovém družstvu, stane-li se příjemce úvěru nájemcem družstevního bytu, nebo 4. úhrada členského vkladu do bytového družstva, stane-li se příjemce úvěru nájemcem družstevního bytu, c) žadatelem fyzická osoba, která žádá o úvěr, d) příjemcem žadatel, kterému byl úvěr poskytnut, e) nabyvatelem fyzická osoba, na kterou přešlo nebo bylo převedeno vlastnické právo k bytu vystavěnému podle písmene a) nebo pořízenému podle písmene b) bodů 1 a 2 původně náležející příjemci, nebo na kterou přešla nebo byla převedena členská práva a povinnosti v bytovém družstvu původního příjemce podle písmene b) bodu 3 nebo 4;

25. Podle § 3 citovaného nařízení, úvěr lze poskytnout žadateli, který žije v manželství, ve kterém alespoň jeden z manželů nedovrší v roce podání žádosti 36 let, nebo nežije v manželství, nedovrší v roce podání žádosti 36 let, trvale pečuje alespoň o jedno nezletilé dítě a úvěr nebyl poskytnut druhému rodiči tohoto dítěte. Úvěr lze poskytnout na byt získaný výstavbou podle § 2 písm. a), jestliže tato výstavba byla zahájena na základě stavebního povolení vydaného po 1. lednu 2000, nebo po splnění jiných podmínek k provedení stavby vyžadovaných stavebním zákonem po 1. lednu 2007, anebo získaný pořízením podle § 2 písm. b), je-li na území České republiky a po dobu splácení úvěru neslouží k jiným účelům než k trvalému bydlení příjemce nebo nabyvatele;

26. Podle § 5 citovaného nařízení, úvěr lze poskytnout do výše 300 000 Kč. Úvěr se úročí 2% úrokovou sazbou ročně. Úročení vyčerpané části úvěru začíná dnem zahájení čerpání úvěru. adresa musí zahájit čerpání úvěru do 2 let ode dne nabytí účinnosti úvěrové smlouvy. Úvěr lze čerpat do 3 let ode dne nabytí účinnosti úvěrové smlouvy. Celková částka úvěru se snižuje o částku, která nebyla vyčerpána do uplynutí 3 let ode dne účinnosti úvěrové smlouvy;

27. Podle § 6, odst. 1, 2, 3, 5, 6 citovaného nařízení, úvěr je splatný nejdéle do 20 let ode dne, kdy bylo započato s jeho čerpáním, s výjimkou případů, kdy došlo k přerušení splácení podle odstavce 2. Na žádost příjemce úvěru může být počátek splácení jistiny úvěru odložen nejdéle na dobu 10 let ode dne, kdy bylo s čerpáním úvěru započato. Požádá-li v průběhu splácení úvěru příjemce nebo nabyvatel písemně o přerušení splácení jistiny úvěru ze závažných důvodů, kterými jsou zejména ztráta zaměstnání nebo nemoc, může Fond povolit přerušení splácení nejdéle na dobu 2 let. V takovém případě se doba splatnosti úvěru prodlouží o dobu, na kterou bylo povoleno přerušení splácení. Úvěr se splácí pravidelnými měsíčními splátkami zahrnujícími splátku jistiny a úroku na účet uvedený v úvěrové smlouvě. Příjemce nebo nabyvatel může kdykoliv zaplatit mimořádné splátky, které vedou k předčasnému splacení úvěru nebo jeho části. Mimořádné splátky, které by nevedly k celkovému splacení úvěru, však nelze uskutečnit v období, kdy byl povolen odklad splátek úvěru podle odstavce 1. Fond odstoupí od úvěrové smlouvy uzavřené podle tohoto nařízení, a) je-li příjemce nebo nabyvatel v prodlení se zaplacením nejméně 2 měsíčních splátek úvěru ve sjednané výši a neuhradí-li tyto dlužné splátky nejdéle do 30 dnů od doručení písemné výzvy Fondu k zaplacení, pokud mu nebylo povoleno přerušení splácení úvěru podle odstavce 1, b) nedodrží-li příjemce nebo nabyvatel podmínky uvedené v § 3 odst. 3 písm. a), v § 3 odst. 4 a 5, nebo v § 5 odst. 3. V případě odstoupení od úvěrové smlouvy uzavřené podle tohoto nařízení požádá Fond o okamžité splacení dlužné částky a nevyplatí nevyčerpanou část úvěru. V případě porušení podmínek úvěrové smlouvy se postupuje podle zvláštního právního předpisu.

28. Žalobce s žalovaným uzavřel Smlouvu o úvěru č. hodnota pro částku 300 000 Kč, a to v režimu shora uvedeného nařízení vlády. Toto v řízení není sporným, nadto se tato skutečnost podává z listiny na čl. 12 – 15 spisu. Zároveň je však třeba věc třeba podřídit zákonu č. 40/964 Sb. v příslušném znění, k čemuž soud odkazuje ustanovení § 3028, odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský soudní řád v platném znění, když smlouva byla uzavřena za účinnosti tohoto zákona.

29. V případě smlouvy o úvěru se úvěrující (věřitel) zavazuje na požádání úvěrovaného (dlužníka) poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou, aby mohl vyhovět žádosti dlužníka; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy, přičemž není dána povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky (půjčky), podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu, jejímž předmětem je věc „zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností je vrátit věc stejného druhu, přičemž může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná, tedy v tomto případě se jedná o smlouvu reálnou vznikající až přenecháním předmětu smlouvy, čímž se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.

30. V projednávané věci bylo zjištěno, že účastníky sporu byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalovanému bude rezervována finanční částka, tedy „zastupitelná", druhově určená, věc, a to finanční prostředky v částce 300 000 Kč, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, kdy takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí půjčky. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o úvěru, když žalovanému byly finanční prostředky převedeny bezhotovostní formou v návaznosti na splnění podmínek uvedených ve smlouvě, žalobce se zavázal tyto rezervovat a následně převést na čerpání za účelem uvedeným ve smlouvě (bydlení). Toto zcela jednoznačně vyplývá z článku II. smlouvy – čerpání úvěru. Žalobce tedy finanční prostředky rezervoval a žalovaný je následně čerpal

31. Pro úplnost je třeba konstatovat, že na věc se vztahuje zákon č. 211/2000 Sb. v příslušném znění, o Státním fondu podpory investic, kdy dle § 3, odst. 1, písm. a) tohoto zákona, peněžní prostředky státu, se kterými Fond hospodaří, lze použít pouze na území České republiky ke krytí části nákladů spojených s výstavbou, pořízením, opravami a modernizací bytů, bytových a rodinných domů formou úvěru nebo dotace. Tzn., jedná se o úvěr s vázaným účelem užití.

32. V řízení lze taktéž vzít za prokázané, že žalobkyně od této smlouvy odstoupila, a to dopisem ze dne 30. 6. 2014, čl. 16 spisu, což se podává z této listiny, ale i z listin, jíž jest Uznání dluhu a Dohoda o plnění dluhu ve splátkách na čl. 32 – 33 spisu. Nadto tato skutková tvrzení žalovaný nesporuje. Od smlouvy bylo odstoupeno v souladu s nařízením vlády č. 616/2004 Sb. v tehdy platném znění, k čemuž pouze pro úplnost soud podotýká, že nařízením vlády č. 100/2016 Sb. zrušeným, dále zrušeným nařízením vlády č. 136/2018 Sb., které bylo zrušeno nařízením vlády č. 1/2021 Sb.

33. Nadále je tak třeba hodnotit listinu, jíž jest Uznání dluhu a Dohoda o plnění dluhu ve splátkách na čl. 32 – 33 spisu. Touto listinou bylo ujednáno, že žalovaný bude plnit nejdříve na jistinu, teprve následně na úrok z úvěru a po jeho úplném splacení úrok z prodlení, článek IV. Dle článku V., bod 2. v případě prodlení byť s úhradou jedné splátky bude dluh nadále vymáhán, kdy dlužník ztrácí výhodu splátek a je povinen uhradit celý dluh najednou ke dni, kdy prodlení nastalo, což je 10. den následující po splatnosti splátky nedodržené řádně a včas a pouze v tomto případě je žalovaný povinen plnit na nárok uplatněný žalobcem. Z listiny na čl. 22 spisu se podává, že žalovaným byla, čehož se i žalovaný dovolává, plněna dne 31. 12. 2019 částka 80 510 Kč, tedy před uzavřením dohody na čl. 32 – 33 spisu, která byla uzavřena dne 16. 2. 2020. Dle uvedené dohody musí být hrazeno alespoň 3 000 Kč měsíčně, aby bylo plněno řádně. Prvá uhrazená platba po uzavření dohody byla dne 21. 12. 2021 v částce 5 565 Kč. Toto zcela odpovídá zjištěním podávajícím se z provedených důkazů a skutkových tvrzení účastníků. Uvedená částka totiž byla plněna nikoliv dle shora označené dohody, nýbrž až v návaznosti na dohodu, kterou žalovaný uzavřel s příslušným finančním úřadem, v níž byly sjednány splátky ve výši 5 565 Kč měsíčně, k čemuž strany shodně uvedly, že tato dohoda byla uzavřena až 3. 12. 2021. Dle článku IV., bodu 2 dohody na čl. 32, 2. strana spisu, byl žalovaný povinen plnit vždy každý měsíc k 20. dni v každém kalendářním měsíci nejméně částku 3 000 Kč. Tzn., že podle dohody uzavřené s žalobkyní, nikoliv s příslušným finančním úřadem byl žalovaný povinen každý měsíc uhradit alespoň 3 000 Kč, aby se nedostal do prodlení. Jak již bylo shora uvedeno, částka 80 510 Kč byla plněna před uzavřením dohody. Tedy žalovaný podle shora citované listiny měl plnit 20. 2. 2020, neboť z článku IV. nevyplývá, že by mělo být plněno až následujícího měsíce, přičemž dohoda byla uzavřena před 20. dnem v měsíci. 10. den následující po splatnosti splátky tak je 1. 3. 2020. Žalovaný by takto byl prodlení počínaje 2. 3. 2020 a tudíž dle článku V., bod 2. by dluh sestávající z úroků a úroků z prodlení, měl být splatným.

34. Aby ovšem mohl být učiněn závěr o prodlení tak, jak je shora uvedeno, musí být zároveň učiněn závěr, že uznání dluhu je platným právním jednáním (úkonem).

35. Pokud bylo shora odkázáno ustanovení § 3028, odst. 3 o. z., tak za situace, kdy byl uznáván dluh ze smlouvy uzavřené dne 27. 2. 2008, tudíž za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., obč. zák., je namístě na věc aplikovat ustanovení § 558 tohoto zákona, dle nějž uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval; u promlčeného dluhu má takové uznání tento právní následek, jen věděl-li ten, kdo dluh uznal, o jeho promlčení.

36. K tomuto ustanovení komentář ASPI uvádí: „Uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený do výše i co důvodu, má se v prvé řadě za to, že dluh v době uznání existoval. V prvé řadě tedy uznáním dluhu zakládá domněnku, že tento dluh v době uznání trval (že tedy jednak vůbec existoval a jednak, že ke dni uznání nezanikl). Domněnka, kterou uznání dluhu zakládá (že totiž dluh ke dni uznání trval), je samozřejmě vyvratitelná. Postavení věřitele se však posiluje v tom směru, že po uznání dluhu už nemusí prokazovat jeho existenci (vznik závazku), ani jeho právní důvod, ani jeho trvání. Naopak tím, kdo musí podat důkaz o tom, že závazek vůbec nevznikl nebo zanikl (že prostě jeho závazek neexistuje), se v tomto případě stává dlužník. Vedle posílení postavení věřitele v případném sporu (tedy posílení procesněprávního postavení věřitele) má však uznání dluhu ještě další významný právní následek. Uznáním dluhu se totiž přerušuje běh promlčecí lhůty. Od uznání dluhu tedy začíná běžet promlčecí lhůta nová, v občanském právu (obecném soukromém právu) navíc desetiletá… Uznat lze dokonce i dluh, který se už promlčel. U promlčeného dluhu má však uznání právní následky jedině tehdy, pokud ten, kdo dluh uznal, o promlčení věděl (což platí jen ve vztazích občanskoprávních, zatímco obchodní zákoník naopak dlužníkovu vědomost o promlčení nevyžaduje). Uznání dluhu tedy je jednostranný právní úkon dlužníka, který nevyžaduje žádnou dohodu s věřitelem nebo kýmkoliv jiným (samozřejmě v praxi, v běžném životě, uznání dluhu dlužníkem zpravidla nějaké jednání s věřitelem předchází).“.

37. Kromě náležitostí stanovených v § 558 obč. zák. musí toto jednání (právní úkon terminologií tohoto zákona), splňovat i náležitosti předepsané pro právní úkony v ustanovení § 34 a násl. tohoto zákona. Konkrétně je třeba odkázat ustanovení § 37, odst. 1, dle nějž právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. Komentář ASPI k tomuto zákonnému ustanovení uvádí: „Neurčitost nejčastěji spočívá v tom, že předmět, kterého se právní jednání týká, není dostatečně specifikován, takže jej nelze individualizovat. Předpokladem určitosti právního jednání je totiž označení jeho předmětu takovým způsobem, aby byl nezaměnitelně rozpoznatelný od předmětů jiných. …pohledávka musí být vymezena způsobem nevzbuzujícím žádné pochybnosti, o jakou pohledávku jde - předmětem plnění, svojí výší, osobou dlužníka, případně právním důvodem.“. V listině, jíž jest Uznání dluhu a Dohoda o plnění dluhu ve splátkách, článku II., odst. 2, je uvedeno, že ke dni 27. 6. 2017 činil dluh 164 598 Kč (jistina), s příslušenstvím, tj. zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky za dobu prodlení se splácením poskytnutého úvěru a sjednaným 2 % ročním úrokem stanoveným nařízením vlády č. 616/2004 v platném znění po odstoupení od smlouvy (dluh), dlužník tímto výslovně uznává dluh co do důvodu a výše tak, jak je uveden v článku II., odst. 2 této dohody o plnění dluhu ve splátkách, tj. dluh ve výši 164 598 Kč s příslušenstvím. V tomto ujednání není zcela jednoznačně specifikováno příslušenství pohledávky. Pokud je toto specifikováno, tak, že se jedná o zákonný úrok z prodlení z dlužné částky za „dobu prodlení se splácením poskytnutého úvěru“, aniž by tato doba byla jakkoliv blíže specifikována a „sjednaným 2 % ročním úrokem stanoveným nařízením vlády č. 616/2004 v platném znění po odstoupení od smlouvy (dluh)“, aniž je uvedeno, kdy bylo od smlouvy odstoupeno, když toto časové určení musí být uvedeno přímo v uznávacím projevu, nelze vycházet z toho, že z jiných listin je toto patrné, že toto strany smlouvy vědí z jiných právních úkonů, nelze uzavřít, že je příslušenství pohledávky zcela přesně specifikováno, tudíž je ujednání o tomto neplatným. Pokud by mělo být hodnoceno, zdali je toto právní jednání neplatným pouze v této části, a to s odkazem na ustanovení § 41 obč. zák., dle nějž vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu, tak ani ve vztahu k jistině, nelze platnost tohoto právního jednání dovodit. K tomuto soud odkazuje rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydané ve věci sp. zn. 32 Cdo 2508/2014, které uvádí: „Otázkou pravomoci soudů k projednání sporu o vrácení prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu se Nejvyšší soud zabýval v typově obdobné věci v usnesení ze dne 7. 6. 2007, sp. zn. 26 Odo 1637/2005, ve kterém odkázal na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2005, sp. zn. 33 Odo 501/2004, a dospěl k závěru, že pro posouzení, zda je právní vztah, z něhož vyplývá žalobcem uplatněný nárok, občanskoprávní povahy či nikoli, je podstatné, jestli byl založen autoritativně orgánem veřejné moci bez ohledu na vůli žalovaného nebo zda se při založení práv a povinností z něj vyplývajících mohla uplatnit vůle žalovaného. Východiskem úvah v tomto směru musí být skutečnost, že podpora byla poskytnuta na základě smlouvy uzavřené mezi účastníky, byť možnost poskytnutí podpory vyplývala z právního předpisu veřejnoprávního charakteru, takže i podmínky, za kterých mohla být podpora poskytnuta, byly rámcově limitovány normami veřejného práva. Žalobce však nemohl rozhodnout o poskytnutí podpory autoritativně, tj. aniž by žalovaný projevil vůli podporu přijmout. Záleželo zcela na žalovaném, zda vůbec projeví zájem o poskytnutí podpory, v jaké výši ji bude požadovat a zda bude ochoten respektovat podmínky, za nichž se podpora poskytuje. Práva a povinnosti vyplývající z právního vztahu mezi účastníky, jakkoli mohly vzniknout pouze v rámci vymezeném předpisy práva veřejného, jsou tedy výsledkem shodných projevů vůle dvou rovnoprávných subjektů. V režimu zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice, dospěl k závěru, že tento zákon v ustanovení § 30 odst. 6 (podle něhož odvod neoprávněně použitých nebo zadržených částek, jakož i penále, uloží územní finanční úřad) svěřil rozhodování o povinnosti vrátit poskytnutou podporu územním finančním orgánům. Ke stejnému závěru se Nejvyšší soud přihlásil v usnesení ze dne 31. 5. 2011, sp. zn. 33 Cdo 66/2010. Podle ustanovení § 44 odst. 1 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech porušením rozpočtové kázně je neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních finančních aktiv jejich příjemcem. Podle ustanovení § 44a odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech fyzická osoba nebo právnická osoba jiná než stát, která porušila rozpočtovou kázeň, je povinna provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do státního fondu, jestliže není státním fondem a porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté z tohoto státního fondu [písmeno b)]. Podle ustanovení § 44a odst. 8 zákona o rozpočtových pravidlech správu odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále vykonávají územní finanční orgány podle zvláštního právního předpisu. Odvod a penále lze vyměřit do deseti let od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně. V projednávané věci byla smlouva o úvěru uzavřena a k odstoupení od smlouvy došlo za účinnosti zákona o rozpočtových pravidlech, který zrušil zákon č. 576/1990 Sb., a obdobně této dřívější právní úpravě stanoví v § 44a odst. 3 pro případ porušení rozpočtové kázně odvod peněžních prostředků do státního rozpočtu prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu. Závěr odvolacího soudu, podle něhož není dána pravomoc soudu k projednání a rozhodnutí věci podle ustanovení § 7 odst. 1 o. s. ř., neboť podle zákona je projednávají a rozhodují o nich jiné orgány, je v souladu s rozhodovací praxí dovolacího soudu. Odkaz odvolacího soudu na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 9. 2007, sp. zn. 2 Afs 58/2007, nepovažuje dovolací soud za přiléhavý, neboť z rozhodnutí není zřejmé, jaký byl obsah smlouvy, jež byla posouzena jako smlouva veřejnoprávní povahy, co do určení práv a povinností smluvních stran. K námitce dovolatele, že podle ustanovení § 44a odst. 9 (správně jde o odstavec 8) zákona o rozpočtových pravidlech finanční úřady vykonávají pouze správu odvodů za porušení rozpočtové kázně, lze pro úplnost uvést, že v důvodové zprávě k čl. I bodu 39 zákona č. 482/2004, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, účinného od 7. 9. 2004, vztahujícímu se k nově vloženému § 44a, se uvádí, že ustanovení, podle nějž „odvod za porušení rozpočtové kázně jakož i penále uloží finanční úřad“, se mění tak, že „správu odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále vykonávají územní finanční orgány“ (odstavec 8), neboť původní ustanovení vedlo někdy k dojmu, že povinnost provést odvod za porušení rozpočtové kázně vzniká až jeho uložením finančním úřadem a že porušitel nemůže zaplatit odvod hned, jak porušení zjistí, aby mu nenabíhalo penále, nýbrž že musí čekat až na výměr finančního úřadu. Poukázal-li dovolatel v argumentaci zpochybňující závěr odvolacího soudu o příslušnosti finančního úřadu jako orgánu, jenž by měl ve věci rozhodnout, na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2005, sp. zn. 33 Odo 501/2004, patrně přehlédl, že závěr dovolacího soudu v této jiné věci vycházel z výkladu dřívějšího právního předpisu, a to zákona č. 33/1970 Sb., o finančních správách, který byl zrušen k 1. 1. 1991. Z uvedených důvodů neshledal Nejvyšší soud dovolání přípustné ve vztahu k otázce nedostatku pravomoci soudu k projednání a rozhodnutí o nároku žalobce na zaplacení částky 177 001 Kč, proto dovolání směřující proti té části prvního výroku usnesení odvolacího soudu, kterou zrušil rozsudek soudu prvního stupně ukládající žalovanému zaplatit žalobci částku 177 001 Kč, zastavil řízení a přikázal věc Finančnímu úřadu pro Pardubický kraj, odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. …Od požadavku Fondu na zaplacení dlužných splátek úvěru, tedy prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, je nutno odlišovat požadavek na zaplacení úroků z prodlení. …odvolací soud se při posouzení pravomoci soudu k projednání a rozhodnutí o tomto nároku odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu. Podle ustanovení § 7 o. s. ř. (ve znění ke dni zahájení řízení, tj. k 18. 5. 2012) v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány (odstavec 1). Jiné věci projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení, jen stanoví-li to zákon (odstavec 3). V rozsudku ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. 33 Cdo 1572/2013, Nejvyšší soud dovodil, že neuhrazená splátka návratné finanční výpomoci (splátka jistiny pohledávky) má povahu zadržených prostředků, které byly právnické nebo fyzické osobě poskytnuty ze státního rozpočtu. Závěr, že stejnou povahu má i příslušenství jistiny, však správný není. Odvod neuhrazených úroků nemůže územní finanční orgán uložit, protože tyto prostředky nebyly ze státního rozpočtu poskytnuty; v případě nesplnění povinnosti příjemcem návratné peněžní pomoci by musela žalovaná vymáhat úroky v řízení vedeném podle části třetí občanského soudního řádu. V projednávané věci je plně aplikovatelný závěr vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2011, sp. zn. 32 Cdo 317/2010, tedy že pro posouzení, zda je projednání nároku na zaplacení úroků z prodlení za opožděnou úhradu splátek bezúročné půjčky poskytnuté Státním fondem životního prostředí ze státních prostředků a rozhodnutí o něm v pravomoci soudů či správních orgánů, není podstatné, zda smlouva o poskytnutí podpory formou bezúročné půjčky z tohoto fondu je smlouvou povahy soukromoprávní či smlouvou povahy spíše veřejnoprávní. Určující je, že - oproti nárokům Státního fondu životního prostředí na odvod neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků a na zaplacení penále z takových prostředků - nemá ujednání smlouvy o poskytnutí podpory, jež má zakládat nárok fondu na úroky z prodlení za opožděnou úhradu splátek bezúročné půjčky, oporu v předpisech veřejného práva a tento nárok je tedy třeba posoudit (v intencích názoru vysloveného Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne 19. 1. 2006, sp. zn. 32 Odo 69/2005, přiměřeně) podle předpisů soukromoprávních, tj. podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, popřípadě podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, jak na to ostatně pamatuje smlouva o poskytnutí podpory uzavřená mezi účastníky. Bez zřetele na to, jaké povahy jsou ostatní právní vztahy smlouvou založené, je vztah z ujednání o úrocích z prodlení svou podstatou soukromoprávním závazkovým vztahem (občanskoprávním či obchodním), a protože jeho projednání a rozhodnutí o něm nebylo zákonem svěřeno jinému orgánu, náleží vzhledem k ustanovení § 7 odst. 1 o. s. ř. do pravomoci soudů. Tento závěr se uplatní i v situaci, kdy žalobce v této věci požaduje zaplacení nikoliv v čl. IV. bodu 2. smlouvy o úvěru dohodnutých úroků z prodlení ve výši 0,25 % z dlužné částky za každý den prodlení, ale zákonných úroků z prodlení, protože ani právo žalobce na zákonné úroky z prodlení nemá oporu v předpisech veřejného práva, ale jde o právo vyplývající z předpisů soukromého práva.“. Ze shora uvedeného se tedy zcela jednoznačně podává, že uznání dluhu ve vztahu k jistině nemohlo být platně učiněno ve vztahu žalobkyni. Tedy uznání dluhu jak ve vztahu k jistině, tak ve vztahu příslušenství, je namístě hodnotit jako neplatné.

38. Protože předmětem sporu je plnění ze smlouvy uzavřené 27. 2. 2008, přičemž k odstoupení od smlouvy došlo dopisem ze dne 30. 6. 2014, který se dostal do dispozice žalovaného dne 3. 7. 2024, je namístě na věc aplikovat ustanovení § 100, odst. 1, 2, § 101 obč. zák.,

39. Podle § 100, odst. 1, 2 obč. zák., právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní práva se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka.

40. Podle § 101 obč. zák., pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

41. Došlo-li k zániku smluvního vztahu účastníků právním úkonem ze dne 30. 6. 2014, který se dostal do dispozice žalovaného 3. 7. 2014. Podle § 6, odst. 6 nařízení vlády č. 616/2004 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na úhradu části nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením bytu některými osobami mladšími 36 let, v případě odstoupení od úvěrové smlouvy uzavřené podle tohoto nařízení požádá Fond o okamžité splacení dlužné částky. Žalobkyně tak již v roce 2014 mohla své právo vykonat, k čemuž soud odkazuje vyčíslení pohledávky a výzvu k úhradě ze dne 25. 7. 2014. Za situace, kdy uznání dluhu není platným právním úkonem, přičemž promlčecí lhůta je tříletá a žalovaný se promlčení dovolal, je tak nárok žalobkyně hodnocen jako nedůvodný, proto byla žaloba zamítnuta.

42. Pro úplnost soud ve vztahu k námitce žalovaného, že odstoupením od smlouvy došlo k jejímu zániku ex tunc, soud konstatuje, že pokud je předmětem sporu úhrada příslušenství, tak i případná plnění po odstoupení od smlouvy, i samotné odstoupení od smlouvy, nemají na povinnost žalovaného plnit žádný vliv. Jinými slovy argument žalovaného, že není logickým, aby se žalobce domáhal tohoto nároku, když od smlouvy odstoupil a tato zanikla ex tunc, není správným. K tomuto soud odkazuje rozhodnutí KS Hradec Králové ze dne 19. ledna 2017, KSPA 44 INS 11567/2015-C1-12, čj.: KSPA 44 INS 11567/2015-C1-12 (44 ICm 4798/2015), které uvádí: „Ustanovení § 506 obch.z. obsahuje speciální právní úpravu účinků odstoupení od smlouvy o úvěru, které se odlišuje od obecné úpravy obsažené v ust. § 351 obch.z. Odstoupením od smlouvy o úvěru dle ust. § 506 obch.z. nezanikají všechna práva a povinnosti stran této smlouvy. Zanikají pouze práva, která měl dlužník podle smlouvy vůči věřiteli, a jim odpovídající povinnost věřitele. Povinnost dlužníka vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky odstoupením od smlouvy nezaniká. (44 ICm 4798/2015). Odstoupením se mění pouze podmínky, za nichž je dlužník povinen uvedenou povinnost splnit...Soud dále poukazuje na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 102 VSPH 417/2013 ze dne 20. února 2014, ve kterém tento soud dospěl k závěru, že i po odstoupení od smlouvy o úvěru trvá povinnost dlužníka vrátit poskytnuté peněžní prostředky a uhradit úroky za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Za situace, kdy dlužník řádně neplní svůj závazek, a proto věřitel od úvěrové smlouvy odstoupil, nemůže se věřitel ocitnout v horším právním postavení, než v jakém byl před odstoupením od smlouvy...nezaniká povinnost dlužníka vrátit poskytnuté prostředky a zaplatit úroky, má žalobce právo na zaplacení úroků z úvěru, a to až do doby skutečného vrácení čerpaných prostředků... V opačném případě by došlo k nespravedlivému krácení věřitele, když by byl nucen setrvávat ve smlouvách, které nejsou dlužníky dlouhodobě plněny, neboť odstoupení od smluv a okamžité zesplatnění celých závazků by znamenalo zánik nároku na smluvní úroky pro dobu po odstoupení, ačkoliv by s poskytnutými prostředky stále disponoval dlužník. Jelikož věřitelé nepůjčují finanční částky nezištně, ale za účelem zisku, je nutné jim zajistit právní jistotu spočívající ve vymožení nejen zapůjčených prostředků, ale rovněž odměny, která byla za toto zapůjčení zákonně sjednána ve smlouvách s dlužníky. Smluvní úroky představují úplatu za užívání půjčené jistiny, a pokud věřitel stále nemůže disponovat s finančními prostředky, které zapůjčil dlužníkovi, náleží mu za toto období smluvená úplata, a to až do vrácení celé jistiny, tedy nikoli pouze do doby odstoupení od smlouvy. Odstoupením od smlouvy věřitel zpravidla realizuje svoje právo a činí tak v důsledku porušení povinností ze strany dlužníka. Zamítnutí nároku na úplatu za zapůjčení finanční částky by znamenalo stavět věřitele do horšího právního postavení, než by byl, kdyby od smlouvy neodstoupil.“. Tedy ta samotná skutečnost, že právní vztah účastníků byl ukončen, nemá na úhradu žalobou uplatněného příslušenství žádného vlivu.

43. Na straně žalovaného vznikly náklady na právní zastoupení. Tyto v nekrácené výši sestávají z odměny za právní zastoupení za úkony právní služby ze základu, jímž jest částka 123 009,33 Kč á 6 060 Kč, jimiž jsou převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k návrhu, účast při jednání soudu dne 21. 2. 2024 dle § 7, bodu 5, § 11, odst. 1, písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů a za 0,5 úkonu právní pomoci v částce 3 030 Kč, jímž jest účast na jednání, při němž došlo k vyhlášení rozhodnutí dle § 7, bodu 5, § 11, odst. 2, písm. f) citované vyhlášky. Pokud žalovaný učinil písemné podání, jímž jest „Vyjádření žalovaného v návaznosti na prvé jednání ve věci“, tak se jedná o úkon zcela nadbytečný a nehospodárný. Řízení před soudem je vedeno zásadou ústnosti, nikoliv korespondenční, veškerá relevantní tvrzení má tak účastník činit v rámci ústního jednání, a to taktéž z toho důvodu, aby na ně mohla druhá strana sporu bezprostředně reagovat. Sdělovat něčeho poté, kdy bylo jednání konáno, pakliže se nejedná o relevantní procesní návrh, je zcela v rozporu se zásadou ústnosti a hospodárnosti. Dále jsou náklady řízení tvořeny hotovými náklady á 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Právní zástupce žalovaného sdělil, že není plátcem daně z přidané hodnoty, tudíž není založeno osvědčení o plátci daně a tato položka tudíž není součástí nákladů řízení. Náhradu nákladů řízení ve výši 22 410 Kč je žalobce povinen uhradit k rukám právního zástupce žalovaného (§ 149, odst. 1 o. s. ř.) v zákonné pariční lhůtě (§ 160, odst. 1 o. s. ř.)

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze u Okresního soudu Praha-východ.

Nesplní-li žalobce povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.