OSPY 24 C 307/2022

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] ⟪LB:lb_004⟫ o vydání koně

I. Žalovaná je povinna vydat žalobkyni koně [příjmení] [příjmení] [příjmení] koně /číslo průkazu [číslo] do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobkyni se nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost vydat žalobkyni koně [příjmení] [příjmení], Id koně /číslo průkazu [číslo]. Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tím, že koně zakoupila na základě kupní smlouvy ze dne 3.10.2022 od [jméno] [celé jméno svědka], ten koně získal na základě kupní smlouvy ze dne 22.3.2018 od [jméno] [příjmení]. [jméno] [celé jméno svědka] žalovaná koně opakovaně nevydala, proto tento prodal koně manželce původního majitele, neboť nechtěl absolvovat soudní řízení. Skutečnosti, že má ve svém držení koně, který jí nepatří, si dle žalobkyně žalovaná je dobře vědoma, neboť to sama několikrát deklarovala jak v emailové korespondenci adresované předchozím vlastníkům, tak v soudním řízení vedeném Okresním soudem Praha – východ pod sp. zn.: 4 C 189/2017. V průběhu uvedeného řízení se právní zástupkyně žalované [příjmení] [příjmení] vyjádřila dne 30.77.2017 v tom smyslu, že„ žalovaná činí nesporným, že obě klisny, tj. [anonymizováno] a [příjmení] [příjmení] jsou ve vlastnictví žalobce“, kterým byl tehdy [jméno] [příjmení]. Koně žalovaná opakovaně odmítá vydat, zaplacení nákladů na péči, čímž podmiňuje vydání koně, již zamítl soud ve věci vedené pod sp. zn.: 34 C 212/2017. Žalobkyně vyzývala žalovanou k vydání koně dopisem ze dne 18.10.2022 a emailem ze dne 20.10.2022, avšak marně.

2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala, namítla nedostatek pasivní věcné legitimace a neplatnost kupní smlouvy. Žalovaná uvedla, že vlastnické právo ke zvířeti vydržela. [jméno] [příjmení], bývalý partner žalované, se domáh189 [číslo], avšak řízení bylo v části, které se týkalo vydání klisny zastaveno. Dále žalovaná uvedla, že v partnerském vztahu s [jméno] [příjmení] byla cca do druhé poloviny roku 2013. Jako vlastník zvířete je evidován [jméno] [příjmení], a to po celou dobu. Žalobkyně se podle názoru žalované nikdy nestala vlastníkem zvířete, neboť koně, stejně jako [obec] [celé jméno svědka] nikdy neviděla, průkaz koně má po celou dobu v držení žalovaná, ani kupní smlouva mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno svědka] ani kupní smlouva mezi [jméno] [celé jméno svědka] a žalobkyní nebyla míněna vážně. Ani [obec] [celé jméno svědka] ani žalobkyně se tak nikdy nestali vlastníkem koně. Žalovaná pak podle svého názoru vlastnické právo ke klisně vydržela, neboť podle nové úpravy občanského hmotného práva zvíře není chápáno jako věc, ale jako živá bytost nadaná emocemi a vnímáním, což je třeba zohlednit. U zvířete, které vlastník opustí, je vydržecí doba 3 roky, započetí vydržecí lhůty tak započalo běžet podle žalované nejpozději k 1.1.2014 (neboť ve spise 34 C 212/2017 bylo konstatováno, že vedení společné domácnosti bylo ukončeno nejpozději k tomuto datu). Klisna byla od okamžiku, kdy byla dovezena z [země], vždy ustájena na pastvinách u žalované, po zrušení společné domácnosti žalované opakovaně vyzývala bývalého partnera, aby si koně, které měl na sebe registrované, odvezl a zaplatil náklady, jež žalovaná vynaložila na zajištění jejich potřeb. MUDr. [příjmení] však toto odmítal a na výzvy nereagoval, žalovaná proto dospěla k závěru, že o [jméno] nemá skutečný zájem a opustil ji, po uplynutí vydržecí doby se proto stala vlastníkem klisny žalovaná. Kupní smlouva uzavřená mezi [příjmení]. [příjmení] a [celé jméno svědka], stejně jako kupní smlouva uzavřená mezi [celé jméno svědka] a žalobkyní, je neplatná. [celé jméno svědka] klisnu nikdy neviděl, nebyla mu předvedena, MUDr. [příjmení] koně viděl naposledy v roce 2013 a podle žalované je tedy zjevné, že smlouva nebyla uzavřena s vážným úmyslem. [celé jméno svědka] vyzval žalovanou k vydání koně, ale když mu žalovaná sdělila, že její [právnická osoba] [anonymizováno] má pohledávku za péči o koně a trvá na jejím uhrazení, přestal s žalovanou komunikovat. Z dotazů na podmínky ustájení, pastvy atd. nadto zjistila, že [celé jméno svědka] nemá s chovem žádnou zkušenost, smlouvu proto považuje za účelovou. V řízení 4 C 189/2017 žalovaná prokázala, že [anonymizováno] [příjmení] v průběhu řízení opakovaně vyzývala, aby si klisnu převzal, případně mu nabízela zprostředkování prodeje. MUDr. [příjmení] však ještě v únoru 2018 tvrdil, že [anonymizováno] neprodá, následující měsíc tak však účelově učinil.

3. Soud k prokázání tvrzených skutečností provedl následující důkazy:

4. Svědek [celé jméno svědka] k věci uvedl, že zná jak žalobkyni, tak žalovanou, s žalovanou se viděl asi 2x, s žalobkyní asi 3x. K okolnostem uzavření smlouvy, která byla uzavřena mezi svědkem a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], uvedl, že s [anonymizováno] [příjmení] se zná už delší dobu, protože léčil jeho manželku. Dcera má penzion v [anonymizováno], kde má velký pozemek asi [výměra], i pod nimi lidi mají koníky. Koňmi se již v minulosti zabýval, zajímal se o něm, jezdil na dostihy, sázel na koně, doktor [příjmení] mu říkal, že přivezl dva koníky z [země], že jednoho už tedy prodal, ale druhého že by mu nechal. Svědek o koně měl zájem, [anonymizováno] [příjmení] mu ukázal i nějaké maily od paní [jméno], ze kterých tedy svědek vyrozuměl, že to je dohodnuté, přijeli tam, ale paní [jméno] tam nebyla, byla tam jenom nějaká její kamarádka a koně neodvezli. Svědek se v tu chvíli domníval, že to bylo naschvál, a protože koně chtěl a navíc ho zaplatil a neměl tedy ani koně, ani peníze, tak šel na [anonymizováno] policie a nahlásil toto. Pak to tedy nějak řešili s [anonymizováno] [jméno] a dohodli se, mají k tomu i maily a SMS, že pí. [jméno] přišla s tím, že jednak nemá moc peníze a jednak, že je na koni závislá ta její dcera [jméno], že tedy koně připustí, bude se rok o hříbě starat a potom, až ho prodá, tak mu dá peníze za koně. Svědek už měl tehdy domluvené i ustájení u pana [příjmení]. Co se týče připuštění, takto domlouvala paní žalovaná u nějakého pana [příjmení] z [obec], to se ale nepodařilo, tak potom říkala, že zařídí inseminaci, což zařídila, posílala mu i fotky hříbátek, ale až následně zjistil, že to připuštění se týkalo jiného koně. Dále svědek uvedl, že fotky, které mu měla zasílat žalovaná, má v telefonu a pokusil se je tedy dohledat, což se mu však nepodařilo, dále uvedl, že měl na koně kupce, i ten [příjmení] by ho tehdy koupil, dokonce i s pí. žalovanou mu tehdy volali, protože ona si chtěla ověřit, co to je zač, jestli tam nebude mít kůň špatné podmínky nebo něco takového. K dotazu soudu, zda koně před koupí viděl, uvedl svědek, že fyzicky ne, že viděl fotky, nějaká videa, ale že ho to zas tak nebralo, že chtěl koně na to, aby ho měli na chalupě (penzionu o [anonymizována dvě slova]) v [anonymizováno] a aby na něm jezdila děcka, že když to viděl u toho [příjmení], tak že dal koně na dlouhé vodítko a hodil přes něj třeba sedlo. Ani ne sedlo, spíš deku a děti na něm jezdily, takže něco takového tedy chtěl pro děti na tu chalupu, a dále vycházel z toho, že když koně koupila tedy paní, že tomu rozumí a že žádné špatné hříbátko by nekoupila. Za koně platil hotově, i paní mu snad dala hotově peníze, a že tedy platil v tisícikorunách. Svědek k dotazům zástupkyně žalované uvedl, že koně neměl, ale že se o koně zajímal, i byl kolikrát v [obec], viděl koně, kteří závodili. Dále uvedl, že by se o koně nestaral, že by si ho nechal u toho [anonymizováno], měl to domluvené, že tam koně ustájí, přes léto by ho měl v [anonymizováno] a přes zimu by byl tedy koník ustájený u [příjmení] [příjmení], je to vesnice [obec] u [obec]. K dotazu v jakém režimu by bylo ustájení, uvedl svědek totéž, že koně neměl, že to nevěděl, že toto je potřeba, že prostě by to řešil potom, až by koně měl a s ohledem na to, že koně neměl, tak by to nijak neřešil, koně by si pronajal p. [příjmení], jezdil by na něm a přes léto by byl tedy v [anonymizováno] u penzionu dcery. Před podpisem smlouvy koně viděl, panem [příjmení] tam jeli, přišla tam nějaká paní k brance, ale nepustila je dovnitř, [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], víc si nepamatuje, už je to dlouhá doba. Dalo se to ale obejít, šli směrem doleva okolo branky a [příjmení] mu tedy koně ukazoval, byl takový vyšší, černý, statný, že se tedy jedná o koně, kterého chtěl koupit, koně viděl jenom před ohradu, pod sedlem, jak je uvedeno ve smlouvě, ho neviděl. Koně viděl dvakrát, jednou tam byli před podpisem smlouvy, bylo to někdy snad po zimě a tam mu tedy [příjmení] ukazoval, že to je tenhle kůň a potom jej znova viděl, když tam jeli s vozíkem a chtěli koně odvézt, ale to se jim nepovedlo, protože paní žalovaná tam nebyla. Viděl teda koně na pozemku paní žalované přes plot, pod sedlem ho neviděl, k tomu nedošlo. S tím, že tam byly nějaké závazky vůči žalované, uvedl svědek, že ne, že nic takového mu [příjmení] neříkal, že to kdyby věděl, tak že by chtěl, aby to bylo vyřešeno. K dotazu, jestli viděl nějaké doklady, svědek uvedl, že něco měl, že to ukazoval i tomu [příjmení] a ten mu právě potvrdil i tu cenu, že jo, snad to bylo nějaké potvrzení původu. Veterinární vyšetření neproběhlo, u ničeho takového nebyl, jaké soutěže a přehlídky kůň absolvoval, svědkovi není známo, to ho nějak nezajímalo. Cena se mu zdála dobrá, koně viděl, věděl od [příjmení], že má dobrý původ, takže to nijak víc moc neřešil, měl prostě domluveného [příjmení], kde by měl koně ustájeného přes zimu a chtěl prostě na to, aby se pásl v [anonymizováno] kolem penzionu jeho dcery. K dotazu, kolik měla hříbat, uvádí, no, že si není úplně jistý, jestli měla jedno nebo jestli potom, jak mu říkala žalovaná, že koně připustili, že to nakonec zjistil, že to byl jiný kůň, tak si není jistý, jestli to nakonec nebylo tak, že ani hříbátko neměla. K dotazu, pokud je ve smlouvě uvedeno, že prodávající nahlásí převod vlastnictví koně, svědek uvedl, že kdyby koně měl, tak že by si to tedy ověřil, jestli to prodávající nahlásil, ale vzhledem k tomu, že koně neměl, tak nic nehlásil a neřešil to. K dotazu zástupkyně žalované pak uvádí, že když jeli koně vyzvednout, že to nějak neřešil, že prostě měl maily, které mu ukazoval [příjmení] od žalované, že to je dohodnuto. O tom, že by měli nějaké spory ohledně koně, neví; ví, že měli spory kvůli jiným věcem, ale že by řešili nějak konkrétně tohoto koně, že by třeba probíhal soud, to vůbec nevěděl. Před podpisem smlouvy s žalovanou nijak nekomunikoval. O problémech s koněm mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou nevěděl, žalovaný ho na to nijak neupozornil a jak již uváděl, tedy koně viděl 2x, bez účasti paní žalované, proto tehdy šel na policii, když tam tedy dojeli a kůň mu nebyl vydán, protože si myslel, že to policie vyřeší, že za koně zaplatil a kůň mu nebyl vydán. Smlouvu považuje svědek za platnou, jinak by nezaplatil, proto ji podepsal. Peníze určitě vybíral předtím s bankovního účtu, účty má tři, toto určitě vybíral z [anonymizováno] banky

5. Žalobkyně k prokázání svých tvrzení předložila soudu výpis z plemenné knihy, dopis z [ulice] evidence koní ČR, kterým bylo [jméno] [příjmení] dne [datum] potvrzeno, že byl zablokován přepis majitele koně [příjmení] [příjmení], email ze dne 25.5.2009 odeslaný na dresu [email], v němž uváděla že jí„ včera [jméno] koupil hříbátko, abych tu nebyla smutná bez koníků“.

6. Kupní smlouva mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a [celé jméno svědka] jako kupujícím byla uzavřena dne [datum], kupní smlouva mezi [celé jméno svědka] jako prodávajícím a žalobkyní jako kupujícím byla uzavřena dne [datum].

7. Ze spisu sp. zn. 4 C 189/2017 bylo zjištěno, že žalobce [příjmení]. [jméno] [příjmení] se domáhal vydání koní, mimo jiné i klisny [příjmení] [příjmení]. Následně změnil původní návrh s odůvodnění, že obě klisny, jejichž vydání se domáhal, a to [anonymizována dvě slova] a [příjmení] [příjmení], prodal. Usnesením č.j.: 4 C 89/2017-60 ze dne 4.4.2018, bylo proto v části, která se týkala vydání klisny [příjmení] [příjmení], řízení zastaveno. Ve věci samé bylo následně rozhodnuto rozsudkem 4 C 189/23017 ve znění usnesení Krajského soudu č.j.: 23 Co 217/2021 – 347, s právní mocí k 20.12.2021.

8. V řízení vedeném pod sp. zn.: 34 C 212/2017 byl rozsudkem ze dne 19.2.2021 mimo jiné zamítnut protinávrh žalované na zaplacení nákladů na ustájení koní ve výši 234 135 Kč pro nedostatek pasivní legitimace, neboť jednotlivé faktury tvořící v souhrnu uvedenou částku vystavovala [právnická osoba] [anonymizováno], nikoliv žalované. V odůvodnění rozsudku nadto bylo uvedeno tvrzení žalobce – [anonymizováno] [jméno] [příjmení], že s žalovanou od 1.7.2014 nevedou společný život.

9. V emailu ze dne 21.12.2015 se žalovaná dotazovala v emailu odeslaném na adresu [email] mimo jiné„ kdy si přijedeš pro kobyly? nebo co s nima?“ Převzetí„ kobyl“ bylo řešeno mezi žalovanou a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] i v emailu ze dne 1.3.2016, odvoz koní (mezi jinými i [anonymizováno]) byl řešen v emailové komunikaci z [datum], dále v emailové komunikaci z dubna 2018.

10. Dopisem ze dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jménem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], byla žalovaná vyzývána k dohodě ohledně ukončení klisen [anonymizováno] a [příjmení] a podmínky jejich předání a transportu. Žalovaná reagoval emailem ze dne 8.2.2017, v němž [jméno] [příjmení] sdělila, že počítá s tím, že si o víkendu své koně [anonymizováno] a [anonymizováno] odveze s tím, že dlužná částka za ustájené koně je 114 513 Kč. Na to jí [jméno] [příjmení] sdělil, že s odvozem jeho koní tento víkend nemá počítat,„ vše přes právníky“. I z další emailové komunikace mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] z období od [datum] do [datum] je zjevné, že [jméno] [příjmení] se v emailech označuje jako vlastník klisen [anonymizováno] a [příjmení] a žalovaná to v žádném z emailů nijak nezpochybňuje. V emailu ze dne [datum] pak žalovaná uvádí, že„ [anonymizováno] nezadržuji, bohužel jí musím vydat i přesto, že je mi líto, že nemám možnost ji odkoupit nebo ji prodat takovému majiteli, který by ji měl rád“.

11. [celé jméno svědka] vyzval žalovanou k vydání klisny [příjmení] dopisem ze dne 23.4.2018, žalovaná reagovala prostřednictvím své právní zástupkyně dopisem ze dne 7.6.2018, v němž sdělila, že kupní smlouvu uzavřenou mezi [jméno] [příjmení] a svědkem [celé jméno svědka] považuje za neplatnou z důvodu jejího rozporu s dobrými mravy.

Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 3.4.2018 [jméno] [příjmení] a [celé jméno svědka] vyplývá průběh neúspěšného pokusu o vyzvednutí klisny [příjmení] dne 3.4.2018 v [obec] [celé jméno svědka] následně vyzýval žalovanou k vydání koně dopisem ze dne 23.4.2018.

12. V úředním záznamu o podání vysvětlení ze dne 5.4.2018 uvedla žalovaná, že koně koupil jako dar pro ni [anonymizováno] [jméno] [příjmení], v kupní smlouvě byl uveden jako kupující on. Asi 2 roky byl kůň ustájený v [země], po tom byl převezen do [obec], kde je celou dobu. V roce 2014 se rozešli, od roku 2015 vyzývala [jméno] [příjmení] k převzetí koní, ten to odmítal, odmítal jí zaplatit náklady na péči o koně, které nesla, přišla o zisk, neboť nemohla mít místo koně pana [příjmení] jiného koně, kterého by ustájila za peníze, proto koně nevydala, okolnosti prodeje jí přišly divné.

13. Žalovaná sdělovala emailem ze dne 14.7.2020 [celé jméno svědka], že posílá faktury za připouštění s tím, že první pokus nevyšel, k tomu připojena faktura [číslo] ze dne [datum].

14. Z registru koní v hospodářství vedeném [právnická osoba], k osobě chovatele [celé jméno žalované], [obec a číslo], vyplývá, že jako kůň držený v hospodářství je uvedena klisna [příjmení], jako majitel koně je uveden [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

15. Z protokolu o výsledku kontroly [obec] plemenářské inspekce, která proběhla u žalované dne 10.11.2022, vyplývá, že klisna [příjmení] byla v den kontroly fyzicky přítomna v hospodářství, byl na ni předložen platný průkaz koně s tím, že chovatelkou je žalovaná, majitelem [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

16. Podle výpisu z webu„ eAgri Zemědelství“ je vlastníkem klisny [příjmení] [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení].

17. Notářským zápisem sp. zn.: [anonymizováno] [číslo], [spisová značka], sepsaného dne 4.5.2021 notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], byl sjednán mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a žalobkyní do budoucna režim odděleným jmění.

18. Na fotografii odeslané dne 29.8.2021 prostřednictvím elektronické komunikace [celé jméno žalované] je zachycen tmavý kůň s jezdkyní v sedle.

19. Žalované předložila„ [anonymizována čtyři slova]“ jako vlastník koně je v něm zapsaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

20. Ohledně nákladů na chov klisny předložila žalovaná email ze dne [datum] s kalkulací a fakturu – daňový doklad [číslo] vystavenou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], za RTG vyšetření a aplikaci kolenního kloubu na částku 10 500 Kč.

21. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Manžel žalobkyně [jméno] [příjmení] a žalovaná jsou bývalými partnery. V průběhu soužití zakoupil [jméno] [příjmení] v [země] klisnu [příjmení] [příjmení], která byla po převozu do České republiky umístěna do hospodářství žalované v [obec]. Po rozpadu partnerského vztahu žalované a [jméno] [příjmení] v roce 2014, začali mezi sebou žalovaná a [jméno] [příjmení] řešit mimo jiné, jak naložit s koňmi. Žalovaná opakovaně vyzývala [jméno] [příjmení], aby si koně, mezi nimi i [anonymizováno], odvezl, ale podmiňovala to uhrazením nákladů, které v souvislosti s chovem koně vynaložila [právnická osoba] [anonymizováno], jejíž je žalovaná jednatelkou. Vzhledem k tomu, že k dohodě nedošlo, podal [jméno] [příjmení] k okresnímu soudu [okres] dne 4.7.20417 žalobu, kterou se domáhal mimo jiné vydání klisny [příjmení] [příjmení]. Řízení bylo ohledně uvedené klisny zastaveno usnesením č.j.: 4 C 89/2017-60 ze dne 4.4.2018, neboť [jméno] [příjmení] v průběhu řízení uzavřel kupní smlouvu s [celé jméno svědka] a klisnu mu prodal. Žalovaná [celé jméno svědka] klisnu nevydala, namítala neplatnost kupní smlouvy uzavřené s [jméno] [příjmení], pro rozpor s dobrými mravy, [celé jméno svědka] následně uzavřel dne 3.10.2022 kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva ke klisně [příjmení] [příjmení] na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání klisny, avšak marně.

22. Podle ustanovení § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále již jen jako„ o.z.“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

23. Podle ustanovení § 1048 o-z. domácí zvíře se považuje za opuštěné, pokud je z okolností zřejmý vlastníkův úmysl zbavit se zvířete nebo je vyhnat. To platí i o zvířeti v zájmovém chovu.

24. Po provedení shora uvedených důkazů dospěl soud k následujícím závěrům o věci samé: Bylo nepochybně prokázáno, že klisnu [příjmení] [příjmení], jejíž vydání žalobkyni je předmětem tohoto řízení, zakoupil bývalý partner žalované a manžel žalobkyně, [jméno] [příjmení] v roce 2009. Následně byla klisna převezena z [země] do České republiky, kde byla ustájena v hospodářství provozovaném žalovanou, v [obec]. Jako vlastník klisny byl po celou dobu evidován a dosud stále evidován je [jméno] [příjmení]. Po rozpadu partnerského [jméno] [příjmení] a žalované vztahu v roce 2014 žalovaná opakovaně dotazovala [jméno] [příjmení], co bude s koňmi, zda si je odveze, či co s nimi má žalovaná dělat, jak vyplývá z emailové komunikace, která mezi účastníky probíhala (prokázáno emaily z 21.12.2015 1.3.2016 a z dubna 2018). V řízení vedeném u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn.: 4 C 189/2017, v němž se [jméno] [příjmení] domáhal mimo jiné vydání klisny [příjmení] [příjmení], pak žalovaná při jednání dne 1.3.2018 dokonce výslovně uvedla:„ co se týče klisen [anonymizováno] a [příjmení] není zpochybňováno vlastnictví žalobce, bylo mu umožněno klisny odvézt, ale za to byly požadovány náklady za ustájení a náklady spojení s péči“. Nutno zmínit, že i v v předchozím řízení byla žalovaná taktéž zastoupena současnou právní zástupkyní [anonymizováno] [jméno] [příjmení], nemůže se tedy odvolávat na neznalost práva apod..

25. Ze strany žalované naopak nikdy nebylo zpochybňováno vlastnické právo [jméno] [příjmení], žalovaná nikdy nenamítala vydržení vlastnického práva ke klisně. Ani poté, co se žalovaná dozvěděla o tom, že [jméno] [příjmení] převedl vlastnické právo na [celé jméno svědka], netvrdila žalovaná vydržení vlastnického práva ke klisně. Namítala toliko neplatnost kupní smlouvy pro rozpor s dobrými mravy, který spatřovala v tom, že kupující si koně neprohlédl, neprojevil o něj skutečný zájem. Nic takového však z provedeného dokazování nevyplynulo. Svědek [celé jméno svědka] přesvědčivě a věrohodně před soudem uvedl, z jakých důvodů uzavřel s [jméno] [příjmení] kupní smlouvu, proč chtěl nabýt vlastnické právo ke klisně, popsal, jakým způsobem měl zajištěno zimní ustájení klisny. Dále uvedl, kdy a jakým způsobem se pokusil klisnu v [obec] převzít a s jakým výsledkem. Popis incidentu v protokolech Policie ČR ze dne 3. a 5. 4. 2018 tak, jak jej podal [celé jméno svědka], [jméno] [příjmení] a žalovaná, odpovídá tomu, jak svědek celou událost popsal ve své výpovědi před zdejším soudem. Následná výzva svědka [celé jméno svědka] k vydání klisny adresované žalované (výzva ze dne 23.4.2018) a navazující emailová komunikace mezi žalovanou a svědkem [celé jméno svědka] pak prokazuje, že svědek [celé jméno svědka] uzavřel kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva ke klisně [anonymizováno], vážně, neboť následně činil kroky k tomu, aby si klisnu u žalované vyzvedl, a když k tomu nedošlo, snažil se s žalovanou věc vyřešit jinak. Ostatně skutkovou verzi svědka pak prokazují i listinné důkazy předložené žalobkyní z nichž je zřejmé, že žalovaná zasílala svědkovi faktury za připuštění a sdělovala mu,„ že to nevyšlo, a že snad příště“. Vzhledem k tomu, že přes shora pospané kroky ještě ani v roce 2022, tedy 4 roky od uzavření kupní smlouvy, neměl svědek v držení ani klisnu [anonymizováno], ani jiného koně, ani finanční prostředky za prodej hříběte z [anonymizováno], jak mu žalovaná slibovala, nelze rozhodně považovat za nemravné, že se nakonec rozhodl vyřešit věc jinak a převedl vlastnické právo ke klisně na žalobkyni, která je manželkou [jméno] [příjmení].

26. Nadto je pak třeba vzít v úvahu i změnu, kterou přinesl nový občanský zákoník, neboť kupní smlouva již není tzv.„ reálným kontraktem“, jako tomu bylo po dobu platnosti a účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. a podmínkou platného vzniku závazku již není faktické předání věci. Dle názoru soudu proto lze uzavřít, že kupní smlouva mezi [celé jméno svědka] a žalovanou a následně i kupní smlouva uzavřená mezi [celé jméno svědka] a žalobkyní byla uzavřena platně, když existence žádného tvrzeného důvod neplatnosti prokázána nebyla (ani simulace právního úkonu, ani rozpor s dobrými mravy).

27. Dle názoru soudu pak z provedených důkazů nevyplynulo a žalované se nepodařilo prokázat její tvrzení ani ohledně toho, že [jméno] [příjmení] zvíře opustil. Jak již bylo uvedeno shora, původní vlastník klisny, [jméno] [příjmení], se naopak jejího vydání v průběhu let 2015 - 2017, opakovaně domáhal, a to dokonce i soudně. Naopak to byla žalovaná, kdo vydání klisny opakovaně mařil, neboť to podmiňovala zaplacením nákladů na ustájení a péči o koně, a to i potom, co uplatněný nárok soud zamítl s tím, že nárok [právnická osoba] [anonymizováno] (která náklady platila) nemůže uplatnit žalovaná jako fyzická osoba v řízení, v němž není účastníkem tato obchodní společnost (byť je žalovaná její jednatelkou), ale žalovaná jako fyzická osoba (jednalo se o řízení vedené před zdejším soudem pod sp. zn.: 34 C 212/2017 němž bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 19.2.2021). Ani potom však žalovaná neuplatnila tvrzený nárok [právnická osoba] s.r.o. u soudu, přesto odmítala koně vydat jak [celé jméno svědka], tak žalobkyni a podmiňovala vydání klisny uhrazením tvrzených nákladů, a to i za dobu, kdy uvedené fyzické osoby nebyly vlastníkem klisny (do 22.3.2018 byl vlastníkem klisny [jméno] [příjmení]). Z výše popsaného tedy dle názoru soudu rozhodně nevyplývá, že by [jméno] [příjmení] koně opustil, ani že by kupní smlouva uzavření mezi [jméno] [příjmení] a následně mezi [celé jméno svědka] a žalobkyní nebyla míněna vážně, či byla v rozporu s dobrými mravy, ale naopak je zjevné, že skutečným úmyslem žalované bylo si koně ponechat v péči a nevydat ho, byť lze samozřejmě lidsky pochopit pohnutky žalované, která o koně po několik let osobně pečovala a stále pečuje a má k němu zjevně citový vztah.

28. Pokud tedy žalovaná začala tvrdit až v tomto řízení, zahájeném dne 24.11.2022, že vlastnické právo ke klisně [anonymizováno] vydržela, a to dokonce ještě před zahájením řízení vedeném pod sp. z, 4 C 189/2017, nezbývá než s odkazem na shora uvedené uzavřít, že se žalované nepodařilo prokázat ani tvrzené opuštění klisny [jméno] [příjmení], ani vydržení vlastnického práva žalovanou.

29. Vzhledem k tomu, že žalovaná sice na svoji obranu zmiňovala, že jí vznikly náklady v souvislosti s ustájením klisny a péčí o ni, avšak v průběhu řízení tento svůj tvrzený nárok řádně neuplatnila v souladu s ustan. § 97 o.s.ř., soud, vázán procesními návrhy účastníků, o tomto nijak nerozhodoval.

30. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě vyhověl.

31. Přesto soud apeluje na účastníky, aby vzali v úvahu lidský rozměr věci, kdy předmětem sporu je živé zvíře, nadané vnímáním, city, vázané na osobu svého pečovatele, a pokusili se upozadit svoje osobní spory a věc vyřešit smírně, s ohledem na zájmy nikoliv svoje (byť z pohledu práva oprávněné), ale klisny [příjmení] [příjmení], o niž v tomto sporu jde.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 150 o. s. ř. a nárok na náhradu nákladů řízení žalobkyni nepřiznal, přestože byla ve věci procesně úspěšná. Za důvod hodný zvláštního zřetele pro takové rozhodnutí považuje soud skutečnost, že o stejné věci (vydání klisny [anonymizováno]) již bylo před zdejším soudem jednáno ve věci 4 C 189/2017, bylo prováděno rozsáhlé dokazování a rozhodnuto nakonec nebylo pro chování tehdejšího žalobce, [jméno] [příjmení] (který je současným manželem žalobkyně), neboť ten v průběhu řízení klisnu prodal, proto bylo řízení v této části zastaveno a nebylo věcně rozhodnuto. V důsledku uvedeného postupu se soud musel celou věcí zabývat znovu, přestože již mohla být vyřešena v řízení sp. zn.: 4 C 189/2017, čímž vznikly další nikoliv nezbytné náklady na všech stranách.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.