OSPY 35 C 215/2023-197

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Viktorem Smolíkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený obecným zmocněncem Jméno zmocněnce bytem Adresa zmocněnce ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 395 200 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20 549,50 Kč spolu s úrokem z prodlení 15 % ročně z této částky od 25. 4. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 374 650,50 Kč spolu s úrokem z prodlení 15 % ročně z této částky od 25. 4. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 83 023,39 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha-východ plnou náhradu nákladů řízení státu v částce, jejíž přesná výše bude uvedena v samostatném usnesení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal žalované částky s tím, že je vlastníkem pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno. ú. adresa, který sousedí s ulicí Anonymizováno. Mezi pozemkem a ulicí se nachází plot a po něm následuje svažitý terén pozemku zajištěný opěrnou zdí. V roce 2015 žalovaný v adresa prováděl stavební práce, při kterých došlo k narušení statiky plotu, který se postupně začal vychylovat, a opěrné zdi, která se začala drolit. Významná míra poškození při tom nastala v roce 2020. Žalovaný tak svojí činností v roce 2015 způsobil škodu na žalobcově majetku, a to jak plotu, tak opěrné zdi., přičemž rozsah této škody bylo možné zmapovat až v roce 2020. Žalobce proto požadoval uhrazení nákladů na opravu předmětné zdi a plotu.

2. Žalovaný nesouhlasil s podanou žalobou a navrhl její zamítnutí. V prvé řadě vznesl námitku promlčení, když žalobce od počátku věděl, kdo prováděl výkopové práce a že ty mají souvislost s poškozením plotu. K poškození plotu při tom došlo nejpozději v roce 2019. Žalobci tak uplynula subjektivní promlčecí lhůta. Bez ohledu na promlčení pak měl žalovaný za to, že pád plotu a poškození opěrné zdi nemá souvislost s pracemi, které žalovaný prováděl. Absentuje-li příčinná souvislost je nutné žalobu zamítnout. I kdyby pak příčinná souvislost byla dovozena, zpochybňoval žalovaný její výši.

3. Ze shodných tvrzení účastníků bylo prokázáno, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno, k. ú. adresa, který sousedí s ulicí Říčanská. Mezi pozemkem a ulicí se nachází plot a po něm následuje svažitý terén pozemku zajištěný opěrnou zdí. V roce 2015 žalovaný v adresa prováděl prostřednictvím dodavatelského subjektu stavební práce při stavbě kanalizace. Těmto tvrzením odpovídaly též listinné důkazy (fotografie z daného místa).

4. Soud k důkazu provedl fotografickou dokumentaci, kterou bylo prokázáno, že již 22. 1. 2015 došlo k pohybu jednoho sloupku plotu. Stejný stav plotu pak byl zřejmý z fotografií z Google view datovaných 6. 4. 2019. Z nedatovaných fotografií pak je zřejmé, že se plot zbortil a následně musel být ve větším rozsah nahrazen plachtou. Z těchto fotografií však není možné zjistit, kdy přesně se tak stalo.

5. Za plotem směrem na pozemek pak je umístěna opěrná zeď, která minimálně z části byla rozvalena. Z předložených fotografií však není možné zjistit, kdy se tak stalo (prokázáno nedatovanými fotografiemi).

6. Žalovaný za pomoci bagrů prováděl podél plotu výkop pro umístění kanalizace, přičemž od plotu ponechal určitou vzdálenost. Následně do výkopu vkládal alespoň v části pažení (prokázáno fotografiemi stavebních prací).

7. Soud vyslechl též žalobce, který uvedl, že v roce 2015 zaznamenal poškození jednoho sloupku plotu, který chtěl opravit. Následně se dozvěděl o plánovaných pracích v ulici a opravu odložil. Poté žalovaný přistoupil ke stavbě kanalizace, přičemž v rámci těchto prací provedl výkop, kdy z části jej zajistil pažením. V rámci toho došlo k poškození dalšího sloupku, což žalobce v roce 2017 nechal opravit. Až v roce 2020 si žalobce uvědomil, že dochází k propadání celého plotu a v roce 2022 se začala drolit podezdívka. Řešil to s obcí a stavební firmou, ale ti popírali souvislost mezi pracemi a poškozením.

8. Z e-mailu ze dne 3. 6. 2020 bylo prokázáno, že žalobce se dotázal žalovaného, s kým má řešit plot, který již druhým rokem ujíždí.

9. Soud ve věci nařídil znalecký posudek znalce tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, ze kterého ve spojení s jeho výslechem soud uzavřel, že provádění výkopových prací nemělo vliv na opěrnou zeď. Jediné, co by mohlo mít na opěrnou zeď vliv, by bylo hutnění. Dnes již však není možné zjistit, zda toto hutnění mělo vliv na opěrnou zeď. Žalobce tak přes poučení podle § 118a o. s. ř. neprokázal existenci příčinné souvislosti mezi propadem opěrné zdi a stavbou kanalizace.

10. Jiné závěry učinil znalec, pokud jde o sloupky plotu. Předmětný plot je zcela nepochybně chybně založen, když sloupky jsou ukotveny v hloubce 50 cm, ač takovéto sloupky měly být založeny nejméně v hloubce 80 cm. Toto chybné založení mohlo mít vliv na pád předmětného plotu. I samotné výkopové práce a provedení kanalizace mohly mít vliv na pád předmětných sloupků, když ty byly ovlivněny tím, že v relativně blízké vzdálenosti (ta byla menší než doporučená) byl proveden výkop, který byl hlubší, než je založení plotu (soud bude dále užívat termín „podkopání sloupků“), čímž mohlo dojít k pohybu půdy a pádu sloupků. K takovému pádu by mohlo dojít jak při stavbě samotné, tak po ní, přičemž nelze vyloučit, že by se tak stalo i 5 let po ukončení prací, byť v takovém případě do pádu mohla vstoupit další příčina. Znalec nakonec uzavřel, že pokud by nedošlo k výkopovým pracím, tak by plot stál do dnešních dnů.

11. Soud s ohledem na tyto závěry nechal vypracovat znalecký posudek tituly před jménem jméno FO v oboru rozpočtování staveb a nechal ocenit náklady na opravu plotu cenami roku 2020, kdy žalobce toto poškození objevil, tedy mohl a měl řešit. Znalec stanovil náklady na opravu v částce 41 099 Kč a v případě opravy svépomocí v částce 38 806 Kč.

12. Žalovaný přes výzvy ze dne 22. 11. 2022, 14. 4. 2023 a 10. 8. 2023 ničeho neuhradil, naopak odmítl jakékoliv zavinění ze své strany (prokázáno citovanými výzvami a dopisem ze dne 24. 8. 2023).

13. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti, další dokazování neprováděl pro nadbytečnost.

14. Soud po provedeném dokazování uzavřel, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno k. ú. adresa, který sousedí s ulicí Anonymizováno. Mezi pozemkem a ulicí se nachází plot, jehož sloupky byly založeny v nedostatečné hloubce 50 cm, a po něm následuje svažitý terén pozemku zajištěný opěrnou zdí. V roce 2015 žalovaný v adresa prováděl prostřednictvím dodavatelského subjektu stavební práce při stavbě kanalizace. Vlivem této stavby došlo k podkopání sloupků předmětného plotu, což spolu s jeho špatným založením vedlo k jeho degradaci. Ta se u prvního sloupku projevila v roce 2017 (to odpovídá žalobcově výpovědi a e-mailu z 3. 6. 2020) a skončila jeho zhroucením. Že by ke zhroucení plotu došlo před 31. 5. 2020, nebylo prokázáno. Tomu ostatně odpovídají důkazy provedené fotografickou dokumentací, kde ještě v roce 2019 je vidět plot ve stejném stavu jako před prováděním prací. Žalobce se tak o rozsahu škody na plotu dozvěděl nejdříve 3. 6. 2020. Náklady na opravu plotu v roce 2020 činily částku 41 099 Kč. Ve stejné době probíhala degradace opěrné zdi, avšak v tomto případě nebyla prokázána souvislost se stavebními pracemi.

15. Podle § 609 o. z., nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

16. Podle § 620 odst. 1 o. z., okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

17. Podle § 629 odst. 1 o. z., promlčecí lhůta trvá tři roky.

18. Podle § 636 odst. 1 o. z., právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.

19. Soud posoudil žalobcův nárok ve vztahu k promlčení a uzavřel, že námitka promlčení nebyla vznesena důvodně. V daném případě je předmětem řízení nárok na náhradu škody, u kterého platí objektivní promlčecí lhůta 10 let od okamžiku, kdy ke škodě došlo, a subjektivní lhůta 3 roky od okamžiku, kdy se poškození dozvěděl o škodě a osobě povinné z této škody v takovém rozsahu, aby byl schopen podat žalobu. Promlčecí lhůta tak běží nejdříve od okamžiku, kdy poškozený má vědomost o rozsahu škody nebo újmy (vizte např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2016 sp. zn. 25 Cdo 4890/2014).

20. Objektivní lhůta ke dni podání žaloby neuplynula. Subjektivní lhůtu pak je třeba počítat od okamžiku, kdy se žalobce prokazatelně dozvěděl o rozsahu vzniklé škody. To se nestalo před 31. 5. 2020, a to i přes skutečnost, že před tímto datem si žalobce byl vědom poškození 1 sloupku. Z provedeného dokazování je nepochybné, že rozsah poškození byl podstatně větší. Za této situace se žalovanému nepodařilo přes výzvu prokázat, že žalobce měl vědomost ohledně rozsahu škody před tímto datem. Podal-li žalobce za této situace žalobu 31. 5. 2023, učinil tak v subjektivní promlčecí lhůtě. Soud proto námitku neshledal důvodnou.

21. Podle § 2926 o. z., kdo, byť oprávněně provádí nebo zajišťuje práce, jimiž se jinému působí škoda na nemovité věci, nebo jimiž se držba nemovité věci znemožní nebo podstatně ztíží, nahradí škodu z toho vzniklou.

22. Podle § 2951 odst. 1 o. z., škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

23. Podle § 2969 odst. 1 o. z., při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

24. Soud posoudil nárok na náhradu škody. Ten vzniká splněním 3 základních předpokladů, a to je existence škody, škodní událost a příčinná souvislost mezi nimi.

25. V daném případě pak je nepochybné, že žalobci vznikla škoda v podobě zhroucení opěrné zdi a plotu. Obě tyto části jsou při tom pevně spojeny s pozemkem, na kterém se nalézají, a jedná se tak o nemovité věci.

26. Pokud jde o škodní událost, tak žalovaný prováděl činnosti, při kterým mělo dojít k poškození nemovité věci. Tím došlo k naplnění § 2926 o. z.

27. Soud se tak zabýval tím, zda existuje příčinná souvislost mezi škodou a její výší na straně jedné a stavebními pracemi žalovaného na straně druhé.

28. V případě opěrné zdi tato příčinná souvislost nebyla prokázána. Ze znaleckého zkoumání vyplynulo, že ta může, ale nemusí existovat, přičemž ji dnes již nelze zjistit. Bylo při tom na žalobci, aby prokázal, že tato příčinná souvislost existuje a nemožnost tuto příčinnou souvislost doložit jde k jeho tíži. Soud proto žalobu v tomto rozsahu musel zamítnout.

29. Pokud jde o samotný plot, tak znalec uvedl, že předmětný plot by bez provedení výkopu dnes pravděpodobně stál. Byť z výslechu znalce lze dovodit existenci více příčin pádu plotu, je nepochybné, že kauzální nexus mezi prováděním stavby kanalizace a pádem plotu existuje a žalovaný za tento pád odpovídá. Vzhledem k tomu, že žalobce požadoval nahrazení škody v penězích, nezabýval se soud možností jejího nahrazení uvedením do předešlého stavu.

30. Soud při stanovení výši škody vyšel z nákladů na opravu plotu cenami v době, kdy škoda byla zjištěna (tedy, kdy oprava měla být provedena). Pokud žalobce žádal aktualizovat v tomto směru znalecký posudek, soud k tomuto nepřistoupil, když navyšování hodnoty opravy by bylo výlučně v příčinné souvislosti s plynutím času a rozhodnutím žalobce počkat soudního rozhodnutí. Tyto okolnosti však nemají původ ve vůli a jednání žalovaného. Soud proto výši škody stanovil dle cen platných v roce 2020.

31. Vzhledem k tomu, že žalobce není podnikatelem v oboru stavebnictví a ani nemá povinnost být schopen plot opravit svépomocí, stanovil soud výši škody dle znaleckého posudku na částku 41 099 Kč.

32. Pokud žalobce požadoval nechat ocenit i opěrnou zeď s argumentem, že bez ní není technicky možné plot postavit, konstatuje soud, že za pád zdi žalovaný neodpovídá a není povinen ji nahrazovat. Smyslem náhrady škody v penězích při tom není restituce stavu před vznikem škody, ale nahrazení snížení majetkové hodnoty poškozeného. Pokud žalobce chce opětovně plot postavit, je zcela na něm, aby zaplatil vznik opěrné zdi, kterou žalovaný nezničil, a zcela na žalovaném, aby zaplatil následnou výstavbu plotu, který se jeho přičiněním zhroutil. Soud za této situace nenechal ocenit náklady opravy zdi.

33. Podle § 2918 o. z., vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

34. Soud však při stanovení povinnosti žalovaného žalobci zaplatit nemohl odhlédnout od okolnosti, že výše škody je podstatně ovlivněna skutečností, že plot byl chybně založen, když v dané oblasti měly jeho základy jít do hloubky nejméně 80 cm. Tuto skutečnost znalec jasně uvedl jako jednu z příčin pádu plotu, přičemž ta zcela zjevně nesouvisí s jednáním žalovaného. Vzhledem k tomu, že není možné stanovit míru účasti obou příčin, přistoupil soud k jejímu stanovení svoji volní úvahou a rozdělil ji rovným dílem mezi oba účastníky.

35. Soud za této situace uložil žalovanému ve lhůtě dle § 160 o. s. ř. uhradit polovinu nákladů opravy předmětného plotu v částce 20 549,50 Kč spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení odvodil soud od žalobcovy výzvy k plnění.

36. Následně soud zamítl žalobu, pokud jde o druhou polovinu vzniklé škody, jakož i další škodu, která žalobci buď nevznikla, nebo nebyla v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného, a to vše včetně úroku z prodlení.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalobce byl úspěšný toliko v marginální výši tak, že přiznal žalovanému nárok na náhradu nákladů řízení v částce 83 023,39 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 395 200 Kč sestávající

 z částky 9 900 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t.,

 z částky 9 900 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 24. 7. 2023,

 z částky 9 900 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 28. 8. 2023,

 z částky 9 900 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 27. 9. 2023,

 z částky 9 900 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 8. 8. 2024,

 z částky 9 900 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 15. 5. 2025,

 z pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t.,

 z paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t.

 z cestovních náhrad v celkové výši 7 264,37 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 28. 8. 2023 náhrada 2 315,34 Kč za 247 ujetých km v částce 1 915,34 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,2 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 8. 8. 2024 náhrada 2 368,19 Kč za 247 ujetých km v částce 1 968,19 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,2 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 15. 5. 2025 náhrada 2 580,84 Kč za 247 ujetých km v částce 1 980,84 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,2 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 68 614,37 Kč ve výši 14 409,02 Kč.

38. Soud nepřiznal jako úkon vyjádření k předžalobní výzvě, neboť tento úkon nevyplývá z procesních předpisů a ani nebyl učiněn v rámci tohoto řízení. Soud jej proto vyhodnotil tak, že není nákladem tohoto řízení.

39. O náhradě nákladů státu rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalovaný byl v principu zcela úspěšný. Soud s ohledem na skutečnost, že doposud nebyly náklady zcela vyčísleny, si ponechal rozhodnutí o jejich výši do samostatného usnesení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu návrhem na nařízení exekuce.