OSPY 46 C 189/2024-35

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ manželky: Jméno manželky, narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky ⟪LB:lb_002⟫ a ⟪LB:lb_003⟫ manžela: Jméno manžela, narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela ⟪LB:lb_004⟫ o rozvod manželství

I. Manželství Jméno manželky, rozené rodné přijmení, a Jméno manžela, uzavřené dne datum před adresa, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Manželé se společným návrhem domáhali rozvodu manželství s odůvodněním, že jejich manželství bylo uzavřeno dne datum, avšak v současné době již nemá žádný z manželů zájem na obnovení manželského soužití navzdory tomu, že i nadále žijí v jedné domácnosti. Před uzavřením manželství se jim narodila dne datum dcera Anonymizováno a dne datum dcera Anonymizováno. K návrhu na rozvod manželství byla připojena dohoda týkající se vypořádání majetkových poměrů a bydlení manželů pro dobu po rozvodu manželství.

Manžel je státním příslušníkem adresa, proto se soud proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný případ aplikoval s ohledem na § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, úpravu obsaženou v mezinárodní smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních publikovanou jako vyhlášku ministra zahraničních věcí č. 207/1964 Sb. a dospěl k závěru, že podle jejího článku 26 odst. 2 mezinárodní smlouvy je dána pravomoc a příslušnost k rozhodnutí věci podle místa obvyklého bydliště obou manželů a že rozhodným právem jsou právní řády obou smluvních stran mezinárodní smlouvy, neboť podle jejího znění lze manželství zrušit rozvodem pouze z příčin a za podmínek, které jsou současně stanoveny právními řády obou smluvních stran.

Po provedeném dokazování a na základě shodných tvrzení účastníků učinil soud následující skutková zjištění: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum (zjištěno z oddacího listu vydaného adresa dne datum). Před uzavřením manželství se narodily dvě děti, a to k dnešnímu dni nezletilá Anonymizováno, narozená datum, a nezletilá Anonymizováno, narozený datum, přičemž poměry k oběma nezletilým pro dobu po rozvodu manželství byly soudem upraveny tak, že na základě dohody rodičů, byly nezletilé svěřeny do péče matky a otec se zavázal přispívat na jejich výživu. Rozsudek nabyl právní moci dne datum (zjištěno z rozsudku adresa ze dne datum č. j. spisová značka). Manželé spolu nejméně jeden rok jako manželé nežijí (zjištěno z účastnického výslechu manželů) a dohodli se na vzájemném majetkovém vypořádání a bydlení pro dobu po rozvodu manželství; dohoda byla vyhotovena písemně a podpisy manželů na dohodě byly úředně ověřeny (zjištěno ze smlouvy o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu manželství.).

Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.”), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

Podle § 757 odst. 1 o.z. připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení účastníků, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu.

Podle § 757 odst. 2 o.z. vyžadují dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny.

Podle § 758 manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

Podle článku 40 odst. 1 zákona o rodině Republiky Srbsko ze dne 24. 2. 2005 (dále jen „zákon o rodině“) manželé mají právo na rozvod manželství, pokud uzavřou o rozvodu manželství písemnou dohodu. Podle odstavce 2 dohoda o rozvodu manželství musí obsahovat též písemnou dohodu o výkonu rodičovských práv a písemnou dohodu o rozdělení společného majetku. Podle odstavce 3 dohoda o výkonu rodičovských práv může mít formu dohody o společném výkonu rodičovských práv nebo formu dohody o samostatném výkonu rodičovských práv.

Podle článku 41 zákona o rodině každý z manželů má právo na rozvod manželství, pokud jsou manželské vztahy vážně a dlouhodobě narušeny nebo v případě, že objektivně nelze naplnit partnerské soužití manželů.

V posuzovaném případě ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí více než půl roku, a netvoří tak rodinné společenství. S ohledem na výpovědi obou manželů pokládá soud za pravdivá jejich tvrzení o rozvratu manželství a záměru dosáhnout rozvodu manželství. Dohoda manželů jakožto rodičů o úpravě poměrů k nezletilým dcerám Anonymizováno a Anonymizováno byla pravomocně schválena rozhodnutím soudu. Dohoda uzavřená mezi manžely ve smyslu § 757 odst. 1 písm. c) o.z. po formální stránce splňuje veškeré citované požadavky. Soud proto dospěl k závěru, že podmínky podle právního řádu České republiky byly splněny, a nemusela tak být zkoumána příčina rozvratu manželství, a dále se zabýval splněním podmínek podle právního řádu adresa. Zákon o rodině přitom hovoří o právu na rozvod manželství za předpokladu, že manželé uzavřou písemnou dohodu, která bude obsahovat vedle dohody o rozvodu manželství též dohodu o výkonu rodičovských práv a o rozdělení společného majetku. Navzdory skutečnosti, že procesní úprava České republiky dělí rozhodování o úpravě poměrů k nezletilým dětem a o rozvodu manželství do dvou samostatných řízení, která jsou zároveň ovládána jinými zásadami, dospěl soud k závěru, že manželé uzavřely v rámci opatrovnického řízení dohodu jak o výkonu rodičovských práv, tak dohodu o rozvodu manželství a rozdělení jejich společného majetku v rámci rozvodového řízení, proto jsou splněny rovněž zákonné podmínky pro rozvod manželství podle právního řádu adresa. Vzhledem k uvedenému soud manželství rozvedl.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z.ř.s.”).

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 395 z.ř.s.)

Platnost občanského průkazu, v němž je uveden rodinný stav, skončí uplynutím 45 dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství. O vydání nového občanského průkazu jsou manželé povinni požádat do 15 dnů ode dne, ve kterém došlo ke skončení platnosti jejich dosavadního průkazu (§ 11 písm. b) zákona č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech ve spojení s § 34 odst. 3 písm. c) bod 1. tohoto zákona).

Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.