OSPY 46 C 258/2024-177

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 91 752,12 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 71 610,58 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 71 610,58 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení 20 141,54 Kč a úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 90 252,12 Kč od datum do zaplacení, smluvního úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18 641,54 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 8 217,04 Kč od datum do datum a kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 2 947,67 Kč od datum do datum.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 12 682,87 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 91 752,12 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. a II. tohoto rozsudku z titulu smlouvy o úvěru č. Anonymizováno uzavřené mezi účastníky dne datum. Žalobu odůvodnila zejména tím, na základě uvedené smlouvy byl žalované poskytnut úvěr až do výše úvěrového limitu 100 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžení prostředky žalobkyni vrátit spolu se smluvním úrokem v pravidelných měsíčních splátkách a současně hradit poplatky související s poskytnutím úvěru. Před poskytnutím úvěru žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet úvěr na základě informací poskytnutých ze strany žalované v žádosti o úvěr, z interních a externích databází (BRKI, NRKI, SOLUS). Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou pravidelných splátek, byla ze strany žalobkyně opakovaně vyzývána k úhradě dlužných splátek včetně příslušenstvím a poplatků. Jelikož ani poté dlužnou částku neuhradila, žalobkyně prohlásila všechny pohledávky za žalovanou související s úvěrem ke dni datum za splatné. Žalobkyně se tak žalobou domáhá zaplacení nesplacené jistiny ve výši 90 252,12 Kč a poplatku ve výši 1 500 Kč a dále smluvního úroku ve výši 8 217,04 Kč za období od datum do datum a kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 2 947,67 Kč za období od datum do datum, jakož i úrok a smluvní úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny plynoucí od datum

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Z žádosti o poskytnutí úvěru č. Anonymizováno ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná žalobkyni požádala o poskytnutí úvěru do výše úvěrového limitu 100 000 Kč bez udání účelu úvěru a bez žádosti o zřízení nového účtu, nýbrž o splácení pomocí účtu vedeného u žalobkyně č. č. účtu. V žádosti žalovaná uvedla, že její čistý měsíční příjem činí 29 160 Kč, pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěru 9 000 Kč a splátky úvěrů bez kreditních karet a kontokorentů 8 000 Kč.

4. Z dat o žádosti bylo zjištěno žalovaná požádala žalobkyni dne datum o poskytnutí spotřebitelského úvěru bez udání účely úvěru ve výši 544 000 Kč se statutem „schváleno“ bez nutnosti doložení příjmu a s vyhodnocenou platební kapacitou žalované ve výši 16 921,90 Kč při čistém měsíčním příjmu 31 920 Kč a pravidelných měsíčních výdajích bez splátek úvěrů 5 000 Kč.

5. Ze smlouvy o úvěru č. Anonymizováno ze dne datum a z předsmluvních informací ke spotřebitelskému úvěru byly zjištěny základní parametry úvěru, především pak, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 100 000 Kč při roční úrokové sazbě 13,20 % ročně a výši měsíční splátky 1 702 Kč s datem první splátky dne datum a žalovaná se zavázala žalobkyně celkem vrátit 163 357,22 Kč při roční procentuální sazbě nákladů (RPSN) 14,03 %. Stejně tak byly ve smlouvy stanoveny poplatky za upomínku/výzvu k uhrazení dlužné částky ve výši 300 Kč/500 Kč.

6. Z obchodních podmínek pro ČSOB – spotřebitelské úvěru a z obchodních podmínek pro povolení přečerpání účtu a ČSOB studentského konta a z obchodních podmínek pro ČSOB – spotřebitelské úvěry s účinností od datum byly zjištěny dohodnuté podmínky a pravidla upravující vztah účastníků.

7. Z výpisu z účtu žalované č. č. účtu za období od datum do datum bylo zjištěno, že na účet žalované č. č. účtu odčerpána částka ve výši 100 000 Kč dne datum.

8. Z výzvy k zaplacení dluhu (1. výzva), z opakované výzvy k zaplacení dluhu (2. výzva), z 1. upomínky, z poslední výzvy k zaplacení dluhu ze dne datum a z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne datum včetně dodejek o doručení zásilek bylo zjištěno, že žalovaná byla opakovaně vyzývána a upomínána k úhradě dluhu z úvěru a z důvodu neplacení byla následně vyrozuměna o prohlášení všech pohledávek z poskytnutého úvěru za splatné a byla vyzvána k okamžité úhradě 97 339,72 Kč.

9. Z předžalobní upomínky ze dne datum včetně potvrzení o podání na poštu, bylo zjištěno, že žalovaná byla prostřednictvím zástupkyně žalobkyně před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu.

10. Z transakční historie úvěrového účtu č. č. účtu bylo zjištěno, že žalobkyně na splátkách úvěru uhradila celkem 28 389,42 Kč, přičemž byly zohledněny platby s transakčním kódem MP (označené jako „Transfer from Anonymizováno“) a MP+ (označené jako „Sweep transfer from Anonymizováno“); stejně tak bylo z transakční historie zjištěno, že žalovaná načerpala částku 100 000 Kč.

11. Z klientského výpisu z běžného účtu č. č. účtu za období od Anonymizováno do Anonymizováno přesněji do datum, ze kterého byla zjištěna transakční historie na účtu žalované včetně příjmu žalované ve výši cca 22 000 Kč pocházející od právnická osoba, stejně tak byl zjištěn příjem žalované v měsíci Anonymizováno ve výši 95 000 Kč a ve výši 243 500 Kč, který byl příjmem z jiného účtu žalované, přičemž částka ve výši 95 000 Kč byla následně dne datum použita na splacení úvěru (ve dvou platbách ve výši 48 397,15 Kč a 42 591,27 Kč).

12. Z vysvětlivek k transakčním kódům bylo zjištěno především to, že kódy s počátečními písmeny „DD“ představují příchozí platby a kódy s označením „DW“ představují odchozí platby.

13. Z výpisu věcí pro osobu vedených ve vztahu k žalované u adresa bylo zjištěno, že proti žalované byla podána, vedle žaloby v nyní projednávané věci, rovněž žaloba žalobkyně, společnosti Anonymizovánoo., na zaplacení 14 367,14 Kč s příslušenstvím vedená pod sp. zn. spisová značka a žaloba žalobkyně právnická osoba., na zaplacení 326 108,76 Kč s příslušenstvím vedená pod sp. zn. spisová značka, stejně tak byla proti žalované zahájena exekuce ohledně částky 30 000 Kč vedená pod sp. zn. spisová značka.

14. Z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve věci vedené u adresa pod sp. zn. spisová značka bylo zjištěno, že žalobkyně, společnost právnická osoba., IČO IČO, se po žalované domáhala zaplacení jednak 21 3143,14 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce ze dne datum uzavřené se společností právnická osoba., ve výši 23 000 Kč, jednak 304 765,62 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce na konsolidaci ze dne datum uzavřené se společností právnická osoba., ve výši 338 500 Kč.

15. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci:

16. Žalovaná uzavřela dne datum s žalobkyní smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně žalovanému zavázala poskytnout peněžní prostředky až do výše 100 000 Kč a žalovaná se je zavázala splácet formou měsíčních splátek ve výši 1 702 Kč s datem první splátky dne datum a při roční úrokové sazbě 13,20 % a roční procentuální sazbě nákladů (RPSN) 14,03 % se žalovaná zavázala žalobkyně celkem vrátit 163 357,22 Kč. Peněžní prostředky byly žalované poskytnuty bezhotovostním převodem na její účet vedený u žalobkyně č. č. účtu a žalovaná uhradila celkem 28 389,42 Kč, dále již ničeho neuhradila. Žalobkyně proto po několika bezúspěšných výzvách k úhradě dlužných splátek žalované v souladu s obchodními podmínkami prohlásila celý dluh za splatný ke dni datum; žalovaná byla o zesplatnění dluhu vyrozuměna a vyzvána k okamžité úhradě dlužné částky a současně upozorněna na možnost vymáhání pohledávky žalobkyně soudní cestou.

17. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

18. K povaze uzavřené smlouvy soud podotýká, že smlouva o zápůjčce má na rozdíl od smlouvy o úvěru reálnou (nikoli jen konsensuální) povahu a vznik zápůjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu půjčky, přičemž při peněžité půjčce může dojít k předání půjčené částky i bezhotovostním převodem na účet dlužníka. Naproti tomu ze smlouvy o úvěru vzniká věřiteli povinnost rezervovat a na žádost dlužníka poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do sjednané výše a dlužníkovi vzniká právo (nikoliv povinnost) úvěr čerpat a povinnost poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky. Reálné povaze smlouvy o zápůjčce přitom nebrání skutečnost, že o předmětu půjčky je mezi dlužníkem a věřitelem učiněna dohoda (a to i písemná), byť by tato dohoda případně bezprostředně časově předcházela reálnému poskytnutí smluvené částky peněz (srov. s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2008 sp. zn. 29 Odo 1386/2006).

19. S ohledem na skutečnost, že žalovaná vystupovala v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum (dále jen „zákon o spotř. úvěru“). Podle § 2 odst. 1 zákon o spotř. úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Soudní dvůr Evropské unie přitom ve svém rozhodnutí ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 účastníků OPR-Finance s.r.o. v. GK dovodil, že se jedná o neplatnost nikoliv relativní, ale absolutní, a soudy jsou tak povinny z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

21. V posuzovaném případě je zřejmé, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce a poskytnutím finančních prostředků žalované řádně neposoudila její úvěruschopnost. Žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalované sice vycházela z žalovanou deklarovaného průměrného měsíčního čistého příjmu ve výši 29 160 Kč, který současně kontrolovala z historie výpisu z běžného účtu, přičemž stejně tomu bylo rovněž u žalovanou deklarovaných výdajů, kdy žalovaná uvedla, že její měsíční výdaje činily měsíční výdaje bez splátek úvěru ve výši 9 000 Kč a splátky úvěrů bez kreditních karet a kontokorentů ve výši 8 000 Kč. Takto tvrzené náklady však zcela neodpovídaly informacím zjištěným z historie z běžného účtu, který měla žalovaná u žalobkyně zřízen nejméně od měsíce Anonymizováno. Soud tak dospěl k závěru, že navzdory tomu, že žalobkyně disponovala transakční historií na účtu žalované a mohla tak získat dostatečný přehled o majetkových poměrech žalované, žalobkyně schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr vyhodnotila nikoliv řádně. Nelze přehlédnout, že žalovaná v měsíci Anonymizováno obdržela na účet vedený u žalobkyně nemalé částky, přesahující 300 000 Kč, které ani zdaleka nemohly být pravidelným příjmem žalované z výdělečné činnosti, jak ho žalovaná uváděla v žádosti o poskytnutí úvěru. Pokud přitom žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalované byla rovněž posuzovaná na základě informací z interních a externích databází (BRKI, NRKI, SOLUS), jistě by zjistila, že takto přijatá částka pocházela z poskytnutého úvěru od společnosti právnická osoba., v celkové výši 338 500 Kč, který žalovaná načerpala právě v Anonymizováno, což bylo mj. zjištěno ze souběžně vedeného řízení u adresa pod sp. zn. spisová značka. Stejně tak nelze přehlédnout, že k výzvě soudu ohledně schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěru, žalobkyně doplnila tvrzení ohledně úvěru ve výši 544 000 Kč, o který měla žalovaná žalobkyni žádat dne datum a který žalobkyně vyhodnotila jako určený ke schválení. Toto zjištění nadto podporuje závěr soudu o nedostatečném vyhodnocení schopnosti žalované splácet žalobkyní poskytnutý úvěr, a to na základě žádosti ze dne datum, neboť žalobkyně soudu poskytla výpisy z účtu žalované pouze do data datum, tedy do data předcházejícího poskytnutí úvěru ve výši 544 000 Kč. Sama skutečnost, že žalovaná žádala v poměrně krátké době, tj. v rozmezí necelých dvou měsíců o peněžní prostředky přesahující 600 000 Kč, mělo žalobkyni upozornit na nikoliv uspokojivou majetkovou situaci žalované a její schopnost splácení. Na základě těchto informací dospěl soud k závěru, že žalobkyně nikoliv řádně vyhodnotila majetkové poměry žalované pro účely její schopnosti splácet zápůjčku, což se ukázalo záhy, když žalovaná na svůj závazek přestala zcela splácet. Důsledkem nedodržení zákonné povinnosti vyplývající z § 86 zákona o spotř. úvěru věřitele proto byla absolutní neplatnost smlouvy.

22. Žalobkyni tak náleží podle § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotř. úvěru pouze poskytnutá, avšak doposud žalovanou nesplacená jistina zápůjčky ve výši 71 610,58 (bez smluvních úroků a poplatků), jelikož žalovaná uhradila pouze 28 389,42 Kč, přičemž byly zohledněny platby s transakčním kódem MP (označené jako „Transfer from Anonymizováno“) a MP+ (označené jako „Sweep transfer from Anonymizováno“). Dále žalobkyni náleží úrok z prodlení podle § 1968 o.z. a 1970 o.z., jelikož žalovaná se nesplácením dlužné částky dostala do prodlení. Úrok požadovaný žalobkyní přitom nepřesahuje výši úroku z prodlení stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení tak soud přiznal ve výši a od data požadovaného žalobkyní v souladu s § 1958 o.z., tedy ode dne následujícího po dni, ve kterém byla žalovaná k úhradě dlužné částky vyzvána. Ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, jež byla částečně neúspěšná (byla zohledněna jistina a smluvní úroky kapitalizované a požadované do vyhlášení rozsudku), poměrnou náhradu nákladů řízení v rozsahu 36,67 % (žalobkyně byla úspěšná co do převážné části jistiny a úroku z prodlení; co do části jistiny a úroku z prodlení, smluvního úroku kapitalizovaného a požadovaného procentní sazbou do budoucna byla žaloba zamítnuta). Náklady řízení žalobkyni vznikly v celkové výši 34 586,50 Kč a představují zaplacený soudní poplatek ve výši 3 671 Kč a z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024, pokud jde o úkony právní služby učiněné do tohoto data, a ve znění účinném od 1. 1. 2025, pokud jde o úkony právní služby učiněné po tomto datu, (dále jen „a.t.“), za pět úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 a.t. dle tarifní hodnoty 91 752,12 Kč po 4 580 Kč za jeden úkon právní služby (příprava a převzetí věci, návrh ve věci samé, výzva k plnění, písemné vyjádření k výzvě soudu ze dne datum, účast u jednání soudu dne datum a dne datum), z částky 300 Kč představují paušální náhradu hotových výdajů za čtyři úkony právní služby realizované do datum a z částky 450 Kč za jeden úkon právní služby realizovaný po datum podle § 13 odst. 1, 4 a.t. Odměna a hotové výdaje byly dále zvýšeny o daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 14a odst. 1 a.t., tj. ve výši 5 365,50 Kč, neboť zástupkyně žalobkyně doložila je jejím plátcem. Žalobkyni náleží jejich poměrná část v částce 12 682,87 Kč.

24. Žalobkyni nebyla přiznána náhrada nákladů řízení za písemné vyjádření ze dne datum, neboť jeho obsahem bylo vysvětlení transakčních kódů uvedených z výpisu z účtu žalované, které žalobkyně nebyla schopna vysvětlit u jednání soudu.

25. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhradu nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákonem č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.