OSPY 10 C 101/2026-39

Okresní soud Praha-východ rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Vráblikovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ pro zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k pozemku parc. č. Anonymizováno, v katastrálním území adresa, obec adresa.

II. Pozemek parc. č. Anonymizováno, specifikovaný ve výroku I, se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na vypořádání podílu částku 3 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne datum se žalobkyně domáhala vypořádání podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k pozemku parc. č. Anonymizováno o evidované výměře Anonymizováno m2, zapsaného na LV č Anonymizováno pro katastrální území adresa, obec adresa (dále jen „předmětný pozemek“). V návrhu uvedla, že je většinovou spoluvlastnictví, velikost podílu žalované na předmětném pozemku činí 1/104, zbývající podíl je ve vlastnictví žalobkyně. Žalovaná je zcela nekontaktní a její majetková situace de facto vylučuje možnost mimosoudního vypořádání, a to s ohledem na řadu exekučních řízení vedených na její majetek. Při jednání konaném dne datum pak doplnila, že pozemek není možné rozdělit, má velmi malou výměru a omezené využití, reálně tvoří část její zahrady v zahrádkářské kolonii. Žádá, aby byl pozemek přiznán do jejího výlučného vlastnictví za vypořádací podíl v částce 3 000 Kč s odkazem na časově předcházející koupi jiného minoritního podílu s tím, že zpracování znaleckého posudku s ohledem na minimální hodnotu pozemku by bylo neekonomické.

2. Žalovaná se k návrhu, ač soudem vyzvána, nevyjádřila, k nařízenému jednání, ač řádně předvolána, se nedostavila, soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.

3. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: žalobkyně a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky nemovité věci – pozemku parc. č. Anonymizováno o evidované výměře Anonymizováno m2 (zahrada), zapsaného na LV č. hodnota pro k. ú. adresa, obec adresa u právnická osoba pro Anonymizováno kraj, kat. pracoviště adresa, k datu datum činila velikost podílu žalobkyně 99/104 ve vztahu k celku, podíl žalované 1/104 ve vztahu k celku (důkaz: výpis z katastru nemovitostí ze dne datum), žalobkyně přitom ke svému původnímu podílu o velikosti 1/52 (tj. 2/104) ve vztahu k celku nabyla podíl o velikosti 95/104 na základě kupní smlouvy ze dne datum, přičemž kupní cena za jeden díl (1/104) činila po zaokrouhlení částku 461,50 Kč (důkaz: kupní smlouva ze dne datum). Zbývající podíl o velikosti 1/26 (tj. 4/104) nabyla žalobkyně na základě kupní smlouvy datované dne datum, uzavřené dne datum, a to za kupní cenu v celkové výši 3 000 Kč (důkaz: kupní smlouva ze dne datum, vyrozumění o provedení vkladu sp. zn. č. účtu). Na majetku žalované váznou exekuce, a to v podobě zřízení exekutorského zástavního práva ale rovněž i exekučního příkazu k prodeji nemovitých věcí (důkaz: výpis z katastru nemovitostí ze dne datum).

4. Podle ustanovení § 1140 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat a každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

5. Podle § 1141 odst. 1 o. z. spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu. Podle odst. 2 spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.

6. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

7. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle odst. 2 rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

8. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

9. Na základě shora uvedeného skutkového stavu věci a citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Soud vyšel ze zjištěného skutkového stavu, dle kterého žalobkyně je většinovou spoluvlastnicí předmětného pozemku, jehož evidovaná výměra činí 32 m2. Soud dospěl k závěru, že zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k předmětnému pozemku mimosoudní cestou není možné a žalobkyně setrvat v podílovém spoluvlastnictví nechce. S ohledem na to, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, nemá-li o to zájem, soud ve smyslu § 1143 o. z. podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětnému pozemku zrušil (výrok I.).

10. S ohledem na výměru předmětného pozemku by podíl žalované o velikosti 1/104 pro účely jeho případného rozdělení odpovídal přibližně 31 cm2, tedy výměře objektivně jako samostatné věci nefunkční a reálně v terénu neoddělitelné, soud o reálném rozdělení předmětného pozemku neuvažoval. O nabytí výlučného vlastnictví projevila zájem žalobkyně jako většinová vlastnice předmětného pozemku, žalovaná nikoliv, její majetek je navíc zatížen řadou exekučních řízení k vymáhání pohledávek. Za vypořádávaný podíl žalobkyně nabídla částku 3 000 Kč. S ohledem na výši částky soud nepřistoupil ke zkoumání solventnosti žalobkyně, neboť to považoval za nadbytečné. Žalobkyně pozemek užívá jako součást své zahrady. Z uvedeného důvodu soud rozhodl, že předmětný pozemek se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně (výrok II.).

11. V roce 2025 za stejnou částku žalobkyně zakoupila podíl na předmětném pozemku o velikosti 1/26, tj. 4x větší, než je podíl, jehož přikázání do vlastnictví se žalobou domáhá. Skutečnosti, které by svědčily pro to, že podíl, který je nyní předmětem vypořádání, má vyšší hodnotu než takto nabízenou, v řízení tvrzeny ani prokázány nebyly. Soud proto při stanovení výše vypořádacího podílu vycházel z toho, že nabízená částka přesahuje tržní hodnotu vypořádávaného podílu, a proto při určení výše vypořádacího podílu vycházel z částky nabízené žalobkyní, jíž uložil, aby na vypořádací podíl uhradila žalované částku 3 000 Kč. Lhůta k plnění byla s ohledem na výši částky stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok III.)

12. O nákladech řízení mezi účastníky (výrok IV.) rozhodl soud podle zásady iudicii duplicis v souladu se stanoviskem pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23, dle kterého v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Tyto důvody by s ohledem na nečinnost a nekontaktnost žalované soud zvažoval, žalobkyně se však práva na náhradu nákladů při jednání konaném dne datum výslovně vzdala.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.