OSPZ 36 C 41/2021-76

Okresní soud Praha-západ rozhodl soudcem celé jméno řešitele ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: 1. celé jméno žalobce, datum narození, bytem adresa žalobce, ⟪LB:lb_002⟫ 2. celé jméno žalobkyně, datum narození, bytem adresa žalobce a žalobkyně, ⟪LB:lb_003⟫ oba zastoupeni obecným zmocněncem příjmení jméno příjmení, narozeným datum, s doručovací adresou adresa, ⟪LB:lb_004⟫ proti žalovanému: celé jméno žalovaného, datum narození, bytem adresa, zastoupený JUDr. jméno příjmení, Ph.D., advokátem se sídlem adresa, ⟪LB:lb_005⟫ o určení vlastnického práva k nemovité věci

I. Zamítá se žaloba, jíž se žalobci domáhali určení vlastnického práva k pozemku číslo v obci obec, katastrální uzemí, a to tak, že jsou vlastníky v režimu společného jmění manželů.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému na náhradu nákladů částka, ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobci se domáhali určení vlastnického práva k pozemku p. číslo v katastrální uzemí, protože jej nepřetržitě užívají jako vlastní od datum, kdy koupili sousední pozemek p. číslo s tím, že byli přesvědčeni, že jim náleží, oplotili jej a užívali jako vlastní až dosud, přičemž byli překvapeni, když byla na oplocení vyvěšena cedule realitní kanceláře o prodeji.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, protože žalobci nemohli být v dobré víře, že jim pozemek patří. Žalovaný se stal vlastníkem pozemku děděním a ihned poté jej začal inzerovat prostřednictvím realitní kanceláře k prodeji. jméno víru žalobců vyvrací řada skutečností, zejména že se po inzerci obrátili na realitní makléřku se žádosti o koupi nebo směnu pozemku, dále že museli stav pozemku a jeho hranice znát, neboť součástí již samotného návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí byl plán Ing. anonymizováno. příjmení, z něhož se podává zobrazení pozemků, hranice, velikost; jsou zde i další skutečnosti. Žalobce a jeho bratr nabyli darováním sousední pozemky p. číslo k nimž také vznikly geodetické listiny, z nichž se podává postavení pozemků v mapě, jejich hranice; nadto se žalobce a bratr zavázali strpět bezplatné doživotní užívání jejich babičkou, tudíž museli znát místní pozemkové poměry. Žalovaný také předložil vytyčovací náčrt Ing. příjmení z r. rok, v jehož protokolu se nachází jeho jméno a podpis. Pozemek číslo nemá nepatrnou, nýbrž více než dvojnásobně velkou výměru k pozemku žalobců. Omluvitelný omyl je tedy vyloučen.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním a k celkovému závěru o skutkovém stavu věci: žalobci nabyli pozemek p. číslo v k.ú. obec u obec smlouvou kupní ze dne datum od jméno příjmení (výpis z katastru nemovitostí, kupní smlouva). Žalovaný nabyl pozemek p. číslo dědictvím (výpis z KN). Ačkoli se žalobci dovolávali své dobré víry v to, že koupili pozemek číslo společně s pozemkem číslo, a to z důvodů, že kupní smlouva neobsahovala výměru pozemku, a že jej jako vlastní užívali od r. rok, žalovaný jejich víru vyvrátil sérií skutečností, z nichž se podává, že jak jméno příjmení tak žalobci již v době převodu vlastnictví znali hranice obou pozemků, protože k návrhu na vklad přiložili vytyčovací náčrt a také proto, že v místě proběhlo vytyčování hranic, přičemž protokol podepsal buď přímo žalobce nebo jím pověřený otec (návrh na vklad, vytyčovací náčrt Ing. anonymizováno. příjmení, dědické usnesení spisová značka, protokol o vytýčení hranic, vysvětlení žalobce k podpisu); dále proto, že žalobce získal darem od rodičů pozemek p. číslo již v r. rok mohl a měl znát hranice se sousedním pozemkem p. číslo; a také proto, že jeho bratr získal darem od babičky pozemek p. číslo přičemž žalobce a bratra zatěžovalo věcné břemeno oprávněné babičky k bezplatnému užívání pozemků p. číslo (darovací smlouva, geometrický plán Ing. anonymizováno. příjmení, darovací smlouva bratra); dále proto, že žalobce v pozdějších letech inicioval stavební řízení k chatě na pozemku číslo a předložil geometrický plán (geom. plán anonymizováno příjmení, kolaudační rozhodnutí, žádost o zápis chaty do katastru); a dále proto, že syn žalobců požádal o koupi nebo směnu pozemku (zpráva jméno příjmení, vysvětlení žalobce).

4. Podle občanského zákoníku platí, že

§ 992

(1) Kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.

(2) Nepoctivost zástupce při nabytí držby nebo při jejím výkonu zástupcem činí držbu nepoctivou. To neplatí, pokud zastoupený zvláštním příkazem daným se zřetelem k této držbě zástupci nařídil, aby se držby ujal nebo aby ji vykonával.

(3) Poctivému držiteli náleží stejná práva jako držiteli řádnému.

§ číslo

(1) Drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

(2) Nepoctivost předchůdce nebrání poctivému nástupci, aby počal vydržení dnem, kdy nabyl držby.

§ číslo

(1) K vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

(2) Nabyl-li zůstavitel nepravou držbu, nemůže vlastnické právo vydržet ani jeho dědic, i kdyby držel poctivě. To platí obdobně i pro všeobecného právního nástupce právnické osoby.

§ číslo

(1) K vydržení vlastnického práva k movité věci je potřebná nepřerušená držba trvající tři roky.

(2) K vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

§ číslo

Do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce.

§ číslo Mimořádné vydržení

Uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

§ číslo

Do doby stanovené v § číslo se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

5. Soud hodnotil provedené důkazy zvlášť a v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje ke všemu, co za řízení vyšlo najevo.

6. Žalovaný předložil listiny, které objektivně vyvrací pravost držby a poctivost žalobců. Kupní smlouva, kterou nabyli žalobci do vlastnictví pozemek p. číslo sice neobsahuje výměru pozemku, ovšem žalobci k návrhu na vklad přiložili vytyčovací náčrt Ing. anonymizováno. příjmení, z něhož se podává vzájemná poloha pozemků číslo a číslo a jejich vzájemná hranice. Jsou zde i další skutečnosti, které vyvrací pravost a poctivost držby. Především žalobce a jeho bratr nabyli v 90. letech do vlastnictví sousední pozemky p. číslo. I k jejich nabytí vznikly geodetické listiny (jakož i kolaudační rozhodnutí k později postavené chatě), z nichž se podává jasný obraz tamních pozemků, jejich tvarů a hranic. Ostatně žalobce (nebo jím pověřený otec) se účastnil v 90. letech vytýčení hranic pozemků a protokol podepsal. Zpochybňující skutečností k dobré víře žalobců je též snaha o koupi/směnu sporného pozemku. Správná je též námitka žalovaného, že výměra sporného pozemku více než dvojnásobně překonává výměru pozemků žalobců, tudíž se nemůže jednat o omluvitelný omyl. Soud tedy dospěl k jasnému závěru, že nemůže být žaloba důvodná, protože byl prokázán opak tvrzení žalobců. Žalobci nikdy neměli právní důvod, o nějž by pravost držby opřeli. Pokud se dovolávali mimořádného vydržení, scházela jim poctivost držby, kdy od počátku nabytí vlastnictví k pozemku p. číslo mohli a měli vědět, že nabývají pouze tento, a nikoli samostatný pozemek p. číslo který je sousední a podstatně větší. Délka držby nemohla nepoctivý stav přeměnit v poctivý.

7. O povinnosti k náhradě nákladů rozhodl soud podle § 151 odst. 1,2 a § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovanému přiznal plné právo, neboť byl se svou obranou úspěšný, přičemž na straně žalující neshledal žádný důvod k úvaze podle § 150 o.s.ř. Soud přiznal žalovanému 4 x částka jako odměnu za čtyři úkony právní služby jeho právního zástupce, tj. za převzetí věci, sepis vyjádření, sepis repliky a za účast při jednání soudu (§ 9 odst. 1 a § 7 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu); dále mu přiznal paušální náhradu hotových výdajů 4 x částka podle § 13 téže vyhlášky; a dále náhradu daně z přidané hodnoty částka. Náhradu musí žalobci zaplatit k rukám zástupce žalovaného (§ 149 odst. 1 o.s.ř.), v obecné třídenní lhůtě (§ 160 o.s.ř.).

Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení, ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhodne Krajský soud v Praze.

Nesplní-li povinní rozsudkem uloženou povinnost řádně a včas, může se oprávněný domáhat splnění návrhem na výkon rozhodnutí.