OSPZ 7 C 453/2020-89

Okresní soud Praha – západ rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Rejškovou jako samosoudkyní v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa žalovaného ⟪LB:lb_008⟫ zastoupený advokátem Mgr. Ing. jméno příjmení ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o vyklizení nemovitostí

I. Žalovaný je povinen vyklidit pozemek parc. č. st. 397 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož nedílnou součástí je budova adresa – rodinný dům, a pozemek parc. číslo – zahrada, vše zapsáno v katastru nemovitostí na list vlastnictví, vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Praha-západ, pro okres okres, obec Únětice, katastrální území Únětice u Prahy, a tyto nemovitosti vyklizené předat žalobci, a to vše do patnácti dnů ode dne právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal rozhodnutí soudu, jímž by byla žalovanému uložena povinnost vyklidit pozemek parc. č. st. 397 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož nedílnou součástí je budova adresa – rodinný dům, a pozemek parc. číslo – zahrada, vše zapsáno v katastru nemovitostí na list vlastnictví, vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Praha-západ, pro okres okres, obec Únětice, katastrální území Únětice u Prahy (dále jen„ nemovitosti“), a tyto nemovitosti vyklizené předat žalobci. Žalobu odůvodnil tím, že je výlučným vlastníkem nemovitostí a v postavení pronajímatele uzavřel se žalovaným jako nájemcem dne datum smlouvu o nájmu rodinného domu (dále jen„ smlouva“), jejímž předmětem byl pronájem nemovitostí žalovanému na dobu určitou od datum do datum. Nájemní vztah založený smlouvou zanikl dne datum uplynutím sjednané doby nájmu a žalovanému vznikla povinnost nemovitosti protokolárně odevzdat pronajímateli společně s klíči nejpozději v poslední den trvání nájmu. Tuto svoji povinnost však žalovaný i přes četné výzvy žalobce dosud nesplnil, od datum užívá nemovitosti bez právního titulu a odmítá je vyklidit s tím, že argumentuje nijak nedoloženou„ dohodou“ o užívání nemovitostí. Žalobce striktně popírá uzavření jakékoli dohody se žalovaným ohledně užívání nemovitostí po skončení sjednané doby nájmu, tj. po datum, s tím, že trvá na splnění smluvní povinnosti žalovaného nemovitosti vyklidit a vyklizené je předat zpět žalobci. Předžalobní upomínkou ze dne datum vyzval žalobce žalovaného k vyklizení a předání nemovitostí v dodatečné lhůtě 7 dní, avšak ani poté žalovaný nemovitosti nevyklidil a žalobci nepředal.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že uplatněný nárok žalobce zcela neuznává. Žalovaný učinil nespornou skutečnost, že podepsal se žalobcem zmíněnou smlouvu ze dne datum označenou jako nájemní, nicméně namítl, že tato smlouva nemůže mít právní účinky, neboť se jednalo o simulované právní jednání. Žalobce a žalovaný se dohodli na budoucím uzavření kupní smlouvy k nemovitostem. Již v roce 2015 měl žalovaný zájem na koupi nemovitosti pro sebe a svou rodinu. Žalobce v té době stavěl rodinný dům a dohodl se s žalovaným, že mu dům prodá. Dům byl zkolaudován v roce 2015 a bylo mu přiděleno číslo popisné. Mezi účastníky došlo k uzavření dohody o budoucím prodeji nemovitostí do vlastnictví žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalobce v nemovitostech nikdy nebydlel ani zde neměl trvalý pobyt, prodej uskutečněný hned po kolaudaci by pravděpodobně vedl k daňové povinnosti žalobce. Žalobce se z výše uvedených důvodů zdráhal uzavřít písemnou smlouvu o smlouvě budoucí, ačkoliv byl o její uzavření žádán. Žalobce navrhl žalovanému, že k prodeji domu dojde až po uplynutí pěti let (§ 4 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmu). Mezi účastníky vznikla dohoda, že v budoucnu převede žalobce na žalovaného nemovitosti za kupní cenu, kterou si žalobce sám určil a následně jednostranně navýšil. Žalovaný po celou dobu projevuje skutečný zájem o koupi nemovitostí a snaží se dodržet dohodnuté podmínky obchodu, i když žalobce svým jednáním celý proces zbytečně komplikuje. Nájemní smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovaným ve skutečnosti představovala simulované právní jednání, neboť měla zastřít skutečný důvod poskytnutí peněžních prostředků žalobci žalovaným, kterým bylo zaplacení zálohy na kupní cenu nemovitostí v souladu s dohodou žalobce se žalovaným o budoucím prodeji nemovitostí. Žalovaný měl totiž hradit žalobci„ nájemné“ ve výši částka měsíčně. Z komunikace mezi účastníky jednoznačně vyplývá, že uhrazené„ nájemné“ mělo být odečteno od startovací ceny a mělo snížit kupní cenu nemovitostí, což přímo vyplývá z přílohy e-mailové komunikace ze dne datum. Žalovaný užívá nemovitosti na základě dohody se žalobcem o budoucím prodeji nemovitostí. Pokud by se žalobce choval v souladu s uzavřenou dohodou, byl by žalovaný v tuto dobu vlastníkem nemovitostí. Jelikož neexistuje žádný důvod pro zrušení závazku k uzavření kupní smlouvy, nemůže žalobce zrušit ani titul žalovaného k užívání nemovitostí. Žalovaný tedy užívá nemovitosti zcela oprávněně. Dohoda mezi účastníky byla taková, že do října 2020, kdy mělo dojít k převodu vlastnictví k nemovitostem, bude žalovaný oprávněn užívat nemovitosti v obec s tím, že částka částka měsíčně bude představovat zálohu na kupní cenu. Po argumentaci ze strany právního zástupce, že z tvrzení žalovaného nevyplývá, že by měl žalovaný v současné době právo nemovitosti užívat, právní zástupce žalovaného uvedl, že dohoda byla taková, že bude žalovaný nemovitosti užívat do doby koupě nemovitostí žalovaným s tím, že se částka částka měsíčně promítne do ceny nemovitostí. Jestliže k prodeji nemovitostí nedošlo, potom dohoda o užívání nemovitostí žalobcem trvá.

3. V rámci svého účastnického výslechu žalovaný uvedl, že bydlí v nemovitostech. Do domu se nastěhoval v roce 2015 ještě před jeho kolaudací. Tehdy šel kupovat byt od kamaráda za částku částka, přičemž kamarád postavil dům, kde je celkem 13 bytů, a jeden z nich nabídl žalovanému s tím, aby zaplatil zálohu a zbytek financoval prostřednictvím hypotéky. Celou transakci však chtěl ukončit až za rok, a proto, když se žalovaný setkal se žalobcem, se kterým se zná 20 let a který mu nabídl, ať od něj koupí dům za stejných podmínek, žalovaný s tím souhlasil. Žalobce nabídl, že odklad platby bude delší než jeden rok s tím, že dokumenty podepíší, až mu to bude vyhovovat kvůli účetnictví. Nabídl žalovanému, aby na zkoušku v domě bydlel. Žalovaný koupil nějaký nábytek a nastěhoval se tam. Vznikla smlouva o pronájmu, byla antidatovaná a jen na pár měsíců. Potom se začali domlouvat na prodeji domu. Žalovaný oslovil advokátní kancelář, v níž projednávali prodej. Žalobce s volbou advokátní kanceláře souhlasil, jednali s doktorem příjmení. Žalobce tehdy navrhl svůj způsob prodeje, přičemž z účetních důvodů navrhl, že budou uzavřeny dvě smlouvy – jedna o pronájmu, aby měl žalovaný titul k bydlení v nemovitostech, a druhá o půjčce, která byla uzavřena v souvislosti s tím, že žalobce chtěl 30 % zálohu na kupní cenu. Smlouva byla uzavřena proto, aby se žalovaný neobával o svou investici. Protože žalovaný začal investovat do domu, kdy mu žalobce navrhl, aby koupil nábytek, byla uzavřena smlouva, na základě níž byla vyznačena plomba v katastru nemovitostí. Žalovaný chtěl dům koupit, nechtěl ho mít v nájmu. Žalovaný měl se žalobcem ústní dohodu, znali se 20 let, takže nepředpokládal, že by ho mohl žalobce oklamat. Dosud čeká na uzavření smlouvy, peníze má připravené. V průběhu let se k otázce prodeje vraceli, avšak žalobce vždy říkal, že se mu to nehodí, že žalovanému řekne, kdy bude obchod uzavřen. Co se týká zálohy ve výši částka, tyto peníze šly oficiálně přes účty. Návrh, aby koupě nemovitosti byla pokryta dvěma smlouvami, pocházel od žalobce. Žalovaný se dohodl se žalobcem na tom, že v domě bude bydlet do té doby, dokud transakci neskončí. Nájemní smlouva byla uzavřena proto, že žalobce žalovanému řekl, že musí mít titul k bydlení. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do konce roku 2020 a navrhl ji žalobce. Termín účinnosti nájemní smlouvy navrhl žalobce s tím, že to bylo vázáno na jeho daňové období. Platby za užívání nemovitosti nebyly ve skutečnosti platbami za toto užívání, ale byla to část ceny za dům. Obdržené peníze měl žalobce odečíst od ceny domu. Žalobce žalovaného přesvědčil, aby si pořídil dům od něj, což žalovanému vyhovovalo, neboť se jednalo o dům dosud nezkolaudovaný, který si mohl žalovaný udělat podle svých představ. Cena nemovitosti se měla pohybovat kolem částka, záloha byla pouze ve výši částka, ačkoli účastníci počítali s tím, že měla být ve výši 30 % Nájemní smlouva vznikla, neboť žalovaný nechtěl, aby nemovitost užíval zadarmo, fakticky žalobci zaplatil víc, než kolik bylo uvedeno ve smlouvě. Mezi účastníky bylo domluveno, že část zaplacených peněz se žalovanému vrátí při budoucím prodeji. Bylo to dohodnuto tak, aby měl žalobce ve chvíli prodeje částka a peníze z„ pronájmu“. Protože žalobce peníze za pronájem zdaňoval, navrhl, že se budou oba podílet na daních jednou polovinou. Žalobce platil daně a žalovaný se s ním dělil jednou polovinou. Veškeré výpočty má žalovaný v e-mailu. V průběhu let žalobce navyšoval cenu nemovitosti, s čímž žalovaný vždy souhlasil. Žalovaný dosud čeká na uzavření smlouvy, aby byla celá záležitost ukončena a mohli se rozejít.

4. Ze seznamu nemovitostí na LV bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. st. 397, jehož součástí je stavba, a pozemku parc. číslo v k.ú. obec u obec, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Praha-západ na list vlastnictví.

5. Ze shodného vyjádření účastníků řízení bylo zjištěno, že žalovaný předmětné nemovitosti užívá.

6. Ze smlouvy o nájmu rodinného domu, nájemní smlouvy ze dne datum soud zjistil, že tato smlouva byla podepsána žalobcem jakožto vlastníkem nemovitostí a pronajímatelem na straně jedné a žalovaným jakožto nájemcem na straně druhé a jejím předmětem bylo přenechání rodinného domu včetně vybavení žalovanému k zajištění bytových potřeb za sjednané nájemné ve výši částka měsíčně na dobu určitou od datum do datum. Dle smlouvy v den, kdy nájem končí, odevzdá nájemce pronajímateli rodinný dům společně s klíči a zpřístupní ho pronajímateli v užívání.

7. Z přípisu ze dne datum bylo zjištěno, že právní zástupce žalovaného informoval žalobce o převzetí zastoupení žalovaného a vyzval jej k dodržování dohody a zjednání nápravy, přičemž uvedl, že se žalovaný hodlá domáhat svého práva na uzavření kupní smlouvy předmětných nemovitostí taktéž soudně.

8. Z přípisu ze dne datum soud zjistil, že žalobce vyzval prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k protokolárnímu předání rodinného domu dne datum. Z potvrzení o sledování zásilek bylo zjištěno, že přípis právního zástupce žalobce adresovaný právnímu zástupci žalovaného byl podán na poštu dne datum a byl dodán dne datum.

9. Z přípisu ze dne datum soud zjistil, že právní zástupce žalovaného zaslal právnímu zástupci žalobce vyjádření k výzvě žalobce k protokolárnímu předání předmětu nájmu, ve kterém uvedl, že nájemní smlouva nikdy nebyla myšlena vážně, a proto představuje zdánlivé právní jednání, k němuž se nepřihlíží, neboť smyslem a účelem nájemní smlouvy bylo vytvořit právní prostředek pro úhradu záloh na kupní cenu, a zakrýt tak smlouvu o budoucím odkupu nemovitých věcí. Právní zástupce žalovaného uvedl, že žalovanému nadále svědčí užívací právo k nemovitostem, které vyplývá z dohody se žalobcem, a hodlá jej užívat do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o jeho žalobním návrhu o nahrazení projevu vůle k uzavření kupní smlouvy.

10. Z přípisu ze dne datum s podací stvrzenkou bylo zjištěno, že právní zástupce žalobce prostřednictvím přípisu adresovaného právnímu zástupci žalovaného vyzval žalovaného k vyklizení nemovitostí a jejich protokolárnímu předání žalobci nejpozději do sedmi dnů ode dne doručení předmětné výzvy. Tento přípis byl podán na poštu dne datum. Z potvrzení o sledování zásilek soud zjistil, že zásilka podaná na poštu dne datum byla dodána dne datum.

11. Z elektronické komunikace mezi účastníky ze dne 18. 6., 19. 6., datum soud zjistil, že mezi účastníky řízení probíhala komunikace prostřednictvím e-mailu, kdy žalobce žalovanému sdělil, že se snažil do poslední chvíle dodržet úmluvu, že nepovažuje za možné pokračovat v jejich vztahu, žalobce vrátí žalovanému částku částka, uhradí úroky z úvěru ve výši částka a vrátí zálohu ve výši částka, přičemž za podmínek, že plomba na jeho domě bude v katastru odstraněna ihned po získání peněz, bude žalovaný moci žít v domě do konce platnosti nájemní smlouvy zdarma, kromě elektřiny a vodného a stočného, s tím, že zbývající záloha ve výši částka bude vrácena po předání domu. Žalovaný žalobci sdělil, že by chtěl, aby jejich vztah pokračoval v přátelském tónu. Uvedl, že v roce 2015 se účastníci domluvili, že žalovaný bydlí v domě z titulu nájmu s následným právem odkupu a žalovaný je připraven uzavřít obchod ohledně koupě domu, přičemž sdělil, že věří v to, že se žalobce bude držet gentlemanské úmluvy. Žalobce žalovanému odpověděl, že do konce června bude žalovanému vrácen celý úvěr s úroky na jeho účet.

12. Z kolaudačního souhlasu bylo zjištěno, že stát. instituce, ulice úřad, vydal žalobci dne datum kolaudační souhlas pro stavbu„ Rodinný dům“ na pozemcích parcelní číslo zastavěná plocha a nádvoří a číslo zahrada v katastrálním území Únětice u Prahy.

13. Z rozhodnutí o přidělení čísla popisného soud zjistil, že Obecní úřad Únětice rozhodl dne datum tak, že rodinnému domu postavenému na pozemku st. parcelní číslo, katastrální území Únětice, se určuje ve smyslu § 31 odst. 2 zák. č. 132/2000 Sb., o obcích, číslo popisné 251, číslo orientační 14, ulice: ulice, poštovní adresa: PSČ obec.

14. Z e-mailové komunikace z datum bylo zjištěno, že žalobce zaslal žalovanému e-mailovou zprávu s přílohou obsahující výpočet částky k úhradě. Od částky částka byla odčítána mj. půjčka částka, úhrada nájemného, mimořádné splátky. Při výpočtu má být zohledněna daň placená žalobcem v letech 2017 až 2020.

15. Z čestného prohlášení ze dne datum soud zjistil, že Mgr. jméno příjmení, advokát, učinil na žádost žalovaného jakožto jeho klienta čestné prohlášení, že na schůzce, která se realizovala u něj v kanceláři, se žalovaný a žalobce domluvili na budoucím prodeji nemovitých věcí, a to pozemku parc. č. st. 397 o výměře výměra, označeného jako zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům adresa, pozemku parc. číslo o výměře výměra, označeného jako zahrada, vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-západ, na listu vlastnictví číslo pro obec Únětice, část obce Únětice a katastrální území Únětice u Prahy.

16. Z výslechu svědka příjmení jméno příjmení bylo zjištěno, že jej v lednu 2017 kontaktoval žalovaný s tím, že hodlá kupovat nemovitosti v okrese okres. Následně obdržel návrhy dvou smluv, a to smlouvy o půjčce a smlouvy zástavní. Žalovaného jakožto svého klienta informoval, že se nejedná o smlouvy směřující k převodu vlastnického práva a byla iniciována schůzka, které se zúčastnil svědek, žalobce a žalovaný. Předmětem schůzky byly podmínky prodeje nemovitostí. Na této schůzce žalobce projevil vůli nemovitosti prodat, ale nechtěl prodej realizovat hned v roce 2017, na druhou stranu potřeboval peníze. Navrhl proto odložení prodeje do budoucna. Tehdy byla nemovitost krátce zkolaudovaná. Bylo dohodnuto, že pan žalovaný zaplatí zálohu na kupní cenu, které budou říkat„ půjčka“ a bude zřízeno zástavní právo zajišťující onu půjčku. Dále bylo dohodnuto, že po uplynutí stanovené doby pan žalobce žalovanému nemovitost prodá. Ona doba byla dobou pěti let od nabytí vlastnického práva nebo kolaudace nemovitosti. V roce 2017 tedy žalobce odmítl kupní smlouvu podepsat. Jiná smlouva v písemné formě než smlouva o půjčce a smlouva o zřízení zástavního práva před svědkem účastníky uzavřena nebyla. Mezi účastníky existovala dohoda, že žalovaný bude rodinný dům užívat na základě nájemní smlouvy. A aby to nebylo pro žalovaného nevýhodné, že bude následně nájemné započteno na kupní cenu předmětné nemovitosti. Nájemní smlouva v písemné formě nebyla uzavřena v kanceláři svědka. V průběhu schůzek se svědek snažil účastníkům vysvětlit, že správné a nejjistější by bylo, kdyby uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí v písemné formě. Mezi účastníky byla dohoda ohledně kupní ceny. Na jednání u svědka účastníci řešili otázku převodu vlastnického práva a zaznělo tam, že pan žalovaný bude v předmětné nemovitosti bydlet do doby převodu vlastnického práva s tím, že nájemné bude následně započteno na kupní cenu. Svědek žádnou nájemní smlouvu nepřipravoval a její obsah nezná.

17. Z usnesení Krajského soudu v Praze ze dne datum bylo zjištěno, že usnesení zdejšího soudu ze dne 22. 7. 2020, č.j. číslo jednací, bylo změněno tak, že se návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by soud žalovanému celé jméno žalobce zakázal, aby s výjimkou převodu vlastnického práva na žalobce jakkoliv nakládal s nemovitostmi, zamítá, a to s odůvodněním, že pokud měla být mezi účastníky uzavřena smlouva o smlouvě budoucí o převodu nemovitostí uzavřena jen v ústní formě, nelze považovat tvrzený nárok na nahrazení projevu vůle k uzavření smlouvy o převodu nemovitostí z titulu tvrzené ústní smlouvy o smlouvě budoucí za osvědčený, ale naopak za zřejmě bezúspěšný.

18. Pokud se jedná o návrhy žalovaného na doplnění dokazování výslechem jméno příjmení, příjmení příjmení a dále výpisy z účtu žalovaného, soud tyto důkazní návrhy zamítl pro nadbytečnost, neboť skutkový stav byl zjištěn v dostatečném rozsahu pro rozhodnutí ve věci a provádění dalších důkazů by bylo v rozporu s principem hospodárnosti a rychlosti soudního řízení.

19. Soud hodnotil důkazy jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti a učinil následující skutkový závěr: Žalobce je vlastníkem předmětných nemovitostí a žalovaný tyto nemovitosti dosud užívá. Dům byl zkolaudován v roce 2015. Mezi účastníky probíhala jednání, která se týkala budoucího prodeje nemovitostí žalovanému. Bylo ústně dohodnuto, že žalobce prodá žalovanému nemovitosti až na konci roku 2020, a to proto, aby nemusel platit daň z příjmu. Dále bylo dohodnuto, že žalovaný bude do doby předpokládaného prodeje nemovitosti užívat. Mezi účastníky byla v písemné formě uzavřena toliko smlouva o půjčce a smlouva o nájmu nemovitostí ze dne datum, dle níž měl být žalovaný oprávněn užívat nemovitosti žalobce v období od datum do datum.

20. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“). Podle § 1040 odst. 1 obč. zák. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Podle § 2201 obč. zák. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

21. Po právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Judikatura zastává názor, že ochranu vlastnického práva, jde-li o nemovitost, nelze požadovat žalobou na vydání věci, ale je třeba se domáhat jejího vyklizení.

22. V řízení bylo prokázáno, že žalobce je vlastníkem nemovitostí. Aktivní legitimace žalobce je tak dána. Ve věci je dána i pasivní legitimace žalovaného ve smyslu § 1040 odst. 1 obč. zák., neboť ten nemovitosti dosud užívá, což bylo mezi účastníky nesporné.

23. Mezi účastníky existovala dohoda, že bude žalovaný oprávněn nemovitosti užívat do doby předpokládaného prodeje nemovitostí žalovanému na konci roku 2020. K tomuto závěru soud dospěl na základě výslechu svědka příjmení jméno příjmení, jenž hovořil o tom, že na jednání účastníků zaznělo, že žalovaný bude v předmětné nemovitosti bydlet do doby převodu vlastnického práva, přitom ona doba byla dobou pět let od nabytí vlastnického práva nebo kolaudace nemovitosti (v roce 2015), účastnického výslechu žalovaného, který uvedl, že se žalovaný dohodl se žalobcem na tom, že v domě bude bydlet do té doby, dokud transakci neskončí, za situace, kdy písemná nájemní smlouva měla být na dobu určitou do konce roku 2020 a kdy termín účinnosti nájemní smlouvy navrhl žalobce s tím, že to bylo vázáno na jeho„ daňové období“, i z obsahu účastníky podepsané nájemní smlouvy, jež měla být sjednána na dobu určitou do konce listopadu 2020. Ostatně sám právní zástupce žalovaného na prvním jednání ve věci uvedl, že bylo mezi účastníky sjednáno, že bude žalovaný oprávněn užívat nemovitosti v obec do října 2020, kdy mělo dojít k převodu vlastnictví k nemovitostem. Svoje tvrzení korigoval až po argumentaci ze strany žalující. Ať už tedy byla písemná nájemní smlouva podepsaná účastníky platná či nikoli, žalovaný nemá v současné době právní titul k užívání nemovitostí. Soud proto žalobě vyhověl a žalovanému uložil nemovitosti vyklidit a vyklizené žalobci předat. Lhůta k plnění byla určena patnáctidenní (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.).

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady představují zaplacený soudní poplatek ve výši částka a náklady právního zastoupení, které sestávají z odměny stanovené podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši částka za každý z osmi úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby, vyjádření ve věci samé ze dne datum, účast u jednání soudu dne datum, účast u jednání soudu dne datum, porada právního zástupce žalobce se žalobcem delší 1 hodiny konaná dne datum, účast u jednání soudu dne datum), paušální náhrady výdajů stanovené podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce částka za každý z osmi výše uvedených úkonů právní služby a DPH v sazbě 21 % z výše uvedených částek, vyjma soudního poplatku, podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Pokud jde o tarifní hodnotu sporu, vycházel soud z částky částka podle ustanovení § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za situace, kdy nelze hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích (nebo jen s nepoměrnými obtížemi). Lhůta k plnění byla určena třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) s povinností plnit k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha – západ, a to ve dvou stejnopisech. Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§ 57 odst. 1 a 3 o. s. ř.).

Nesplní-li žalovaný dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.