OSPZ 8 C 42/2021-58

Okresní soud Praha-západ rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Štěpánky Tůmové a přísedících Ing. Miloslavy Blacké a Dany Ovčáčkové v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa, obec a číslo ⟪LB:lb_003⟫ zastoupen advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti žalovanému: právnická osoba, ⟪LB:lb_006⟫ IČO: číslo ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ zastoupenému advokátem JUDr. jméno příjmení, příjmení ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o neplatnost výpovědi

I. Žaloba, aby bylo určeno, že výpověď z pracovního poměru daná žalobci žalovaným přípisem ze dne datum je neplatná, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobce se žalobou domáhal rozhodnutí soudu, jímž by byla výpověď z pracovního poměru daná žalobci ze strany žalovaného dopisem ze dne datum určena neplatnou. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce byl zaměstnancem žalovaného od roku 2017, výpověď ze dne datum není podepsána statutárním orgánem žalovaného ani osobou, u které je uvedeno, že jedná na základě plné moci, ani u té osoby není uvedena případně funkce u žalovaného v rámci případného jejího pracovního poměru. Z přípisu obsahujícího výpověď nevyplývá, že podepsaná osoba je v pracovním poměru k žalovanému ani v jakém poměru k němu je. Proto žalobce považuje žalobou napadené právní jednání za neurčité a nesrozumitelné. Na výzvu žalobce, aby žalovaný uznal neplatnost výpovědi, reagoval žalovaný sdělením, že výpověď byla dána oprávněnou osobou v souladu s § 166 o. z., když ji podepsal zaměstnanec, který k tomu byl prokazatelně oprávněn. Ve sdělení však není uvedena funkce, pracovní zařazení nebo jiná kompetence, která by opravňovala tuto osobu výpověď podepsat. Žalobce dále poukázal na § 18 a § 19 odst. 3 zákoníku práce a judikaturu.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že pro anonymizováno jednatelky žalovaného paní jméno příjmení uzavřel žalovaný dne datum pracovní smlouvu s Mgr. jméno příjmení pro druh práce výkonný ředitel, pracovní náplní jmenovaného bylo mj. uzavírání a změna pracovních smluv se zaměstnanci a ukončování jejich pracovněprávních vztahů. Navíc plnou mocí ze dne datum žalovaný zmocnil pana příjmení jméno k zastupování žalovaného ve věcech personálních a obchodních. Výpověď je tak podepsána oprávněnou osobou. K námitce, že na výpovědi není u předtištěného jména a příjmení podepisující osoby Mgr. anonymizováno uvedena jeho funkce, odkázal na rozhodnutí NS sp. zn. spisová značka. Mgr. příjmení jako výkonný ředitel byl nepochybně oprávněn výpověď podepsat.

3. Soud vzal po provedeném dokazování za prokázaný následující skutkový stav: žalobce byl zaměstnancem žalovaného jako údržbář a vedoucí velínu od roku 2017 (pracovní smlouva ze dne datum, mezi účastníky nesporné).

4. Dopisem datovaným datum dal žalovaný žalobci výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) zákoníku práce z důvodů organizačních změn zaměstnavatele. Pracovní poměr žalovaného měl skončit ke dni datum po uplynutí dvouměsíční výpovědní doby. Převzetí výpovědi stvrdil žalobce svým podpisem. Za žalovaného je výpověď podepsaná Mgr. jméno příjmení, když jeho jméno je na výpovědi předtištěno bez uvedení funkce nebo odkatu na plnou moc, podpis je doplněn razítkem žalovaného (výpověď).

5. Žalobce reagoval na výpověď dopisem ze dne datum, že následně zjistil, že na výpovědi není podpis jednatelky žalovaného a je podepsána osobou, která není oprávněna za společnost jednat, proto považuje výpověď za neplatnou (dopis ze dne datum). Žalovaný reagoval dopisem, že podpis Mgr. anonymizováno byl na výpovědi oprávněně v souladu s jeho pracovní smlouvou a se zmocněním na základě plné moci, kterou mu udělila jako jednatelka (dopis ze dne datum).

6. Žalobce prostřednictvím právního zástupce následně vyzval žalovaného, aby tento uznal neplatnost výpovědi, jinak bude podána žaloba (předžalobní výzva ze dne datum). V reakci na předžalobní výzvu žalovaný prostřednictvím právního zástupce sděloval žalobci, žetrvá na tom, že výpověď byla podepsána oprávněnou osobou, která byla jako zaměstnanec žalovaného pověřena k řešení personálních otázek (dopis ze dne datum).

7. Z originálu pracovní smlouvy Mgr. jméno příjmení jako zaměstnance žalovaného bylo zjištěno, že byla uzavřena dne datum se sjednaným dnem nástupu do práce datum a s pracovní náplní výkonného ředitele. Výslovně bylo vypočteno jeho oprávnění uzavírání pracovních smluv a ukončování pracovněprávních vztahů se zaměstnanci. Za žalovaného byla tato pracovní smlouva podepsána jednatelkou R. příjmení. Z evidenčního listu důchodového pojištění a z oznámení nástupu do zaměstnání ze dne datum s potvrzením příjemce o doručení bylo zjištěno, že Mgr. jméno příjmení byl evidován jako zaměstnanec žalovaného Okresní správou sociálního zabezpečení Praha – západ pro období datum až datum.

8. Z originálu plné moci ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný zmocnil Mgr. jméno příjmení, aby žalovaného zastupoval ve věcech personálních a věcech obchodních, plná moc byla za žalovaného podepsána jednatelkou jméno příjmení. Výslovně bylo uvedeno zmocnění k ukončování pracovněprávních vztahů a udělování a podepisování výpovědí.

9. Soud neprovedl výslech žalobcem navrženého svědka příjmení jméno ani výslech jednatelky žalovaného (jako účastníka řízení), když má za to, že skutkový stav potřebný pro rozhodnutí byl dostatečně zjištěn z provedených listinných důkazů. Soud také blíže nerozebírá další provedené listinné důkazy (např. mzdové listy Mgr. anonymizováno), ze kterých nebylo zjištěno již nic dalšího pro věc potřebného.

10. Podle § 50 odst. 1 zákoníku práce (ZP) výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží. Podle § 52 písm. c) ZP zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď mj. stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

11. Podle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 2955/2012 předepsanou písemnou formu výpovědi dovršuje jen podpis toho, kdo tento jednostranný právní úkon směřující ke skončení pracovního poměru skutečně činil. Je-li tato skutečnost nepochybná, nelze zároveň důvodně dovozovat, že je zpochybňována chybou administrativní povahy. Je jistě pravdou, že ředitel odboru pracovněprávního a mzdového činí jménem zaměstnavatele veškeré pracovněprávní úkony, na tomto výlučném určení kompetence však nemění ničeho opatření přijaté pro případ jeho nepřítomnosti, když v opačném případě by zaměstnavatel v době jeho nepřítomnosti nemohl veškeré pracovněprávní úkony činit a běžný chod věcí by byl zcela zablokován.

12. Podle § 161 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.) kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to již z okolností. Kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení. Podle § 166 odst. 1 věta první o. z. právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti.

13. Podle § 441 odst. 1 o. z. ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec. Podle § 553 odst. 1 o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

14. Zaměstnanec může právně jednat za zaměstnavatele, který je právnickou osobou s kolektivním statutárním orgánem a který upravil způsob zastupování zaměstnanci vnitřním předpisem, vůči jiným jeho zaměstnancům též jako zmocněnec ve smyslu ustanovení § 441 odst. 1 o. z. na základě dohody o plné moci (rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 2972/2018).

15. V daném případě soud po zhodnocení dokazování dospěl k závěru, že výpověď z pracovního poměru udělenou žalovaným žalobci je třeba považovat za platnou. Výpověď má požadovanou písemnou formu a je též podepsána za žalovaného jednající osobou. Touto jednající osobou byl Mgr. jméno příjmení, jak je přímo ve výpovědi u jeho podpisu předtištěno. Pochybnost, jaká konkrétní osoba za žalovaného jednala, tudíž není dána. Spornou otázkou je pouze, zda byl Mg. jméno příjmení oprávněn v daném případě k právnímu jednání – podpisu výpovědi jako završení takového právního jednání žalovaného. Skutečnost, že u jména jednajícího Mgr. anonymizováno není kromě uvedení jeho jména a příjmení uveden též údaj o jeho funkci, rozhodně neznamená neplatnost právního jednání již jen z dikce ustanovení § 161 o. z., kde u tohoto požadavku je slovo„ popřípadě“ – již z toho je zcela zjevné, že nejde o obligatorní náležitost. Oprávnění zastupovat žalovaného pro pana příjmení primárně žalovaný spatřuje v jeho pracovním zařazení. Nade vši pochybnost bylo prokázáno, že pan příjmení vykonával již počínaje srpnem 2020 u žalovaného jako zaměstnanec pozici výkonného ředitele společnosti. Funkce výkonného ředitele logicky zahrnuje všechny pravomoci v řízení společnosti, a to i úkony v pracovněprávní oblasti, tedy možnost dát výpověď. Pracovní smlouva nebyla rozhodně uzavřena účelově později, když již datum, řadu týdnů před učiněním výpovědi, byl vznik pracovního poměru oznámen příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Odkaz žalobce na rozhodnutí NS ČR sp. zn. spisová značka je tak zcela nepřípadný. Žádná nejasnost při výkladu právního jednání v daném případě dána není, není tak proč aplikovat § 18 ZP.

16. Kromě toho a z pohledu posouzení platnosti výpovědi až nadbytečně, disponoval pan příjmení rovněž plnou mocí, která ho k právnímu jednání za žalovaného spočívajícího v podpisu výpovědi též zmocňovala, jak z plné moci výslovně plyne; skutečnost, že nebyla plná moc přiložena k výpovědi na tom nic nemění (srvn. rozhodnutí nS sp. zn. Odon 28).

17. Soudu tak nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

18. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 151 odst. l za použití ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva tomu účastníku, který měl ve věci plný úspěch, a to proti tomu účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení ve výši částka žalovanému, když náklady řízení se sestávají z nákladů právního zastoupení žalovaného – částka je odměna za jeden úkon právní služby podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., zástupce žalované učinil v řízení 7 úkonů (převzetí zastoupení, vyjádření k předžalobní výzvě a dvě vyjádření ve věci samé a účast u 3 jednání ve věci dne datum, datum a datum), tedy odměna za zastupování činí částka, náhrada za 7 x režijní paušál částka podle § 13 odst. 3 cit. vyhl. je částka, ke všemu třeba připočíst náhradu 21 % DPH ve výši částka podle § 137 odst. 3 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha – západ, a to ve dvou vyhotoveních.

Nebude-li povinnost stanovená rozsudkem splněna dobrovolně, může podat návrh na výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.).