OSPZ 13 C 433/2019-358

Okresní soud Praha - západ rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pacovským ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa žalované ⟪LB:lb_005⟫ zastoupené JUDr. jméno příjmení, advokátem ⟪LB:lb_006⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_007⟫ o zaplacení částky částka s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky částka, dále úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do datum, a dále úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení v částce částka, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Praha - západ soudní poplatek ve výši částka, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalované zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Svou žalobu odůvodnil následovně. Žalobce byl usnesením vydaným soudní komisařkou JUDr. jméno příjmení, notářkou ustanoven správcem celé pozůstalosti po zesnulé jméno příjmení, datum narození, zemřelé dne datum. příjmení jméno příjmení nabyla na základě usnesení o dědictví ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací majetek zemřelého jméno příjmení, datum narození. příjmení jméno příjmení jako dlužník za svého života dne datum uzavřel smlouvu o úvěru s panem jméno příjmení, datum narození, jako věřitelem. Podle článku I. této úvěrové smlouvy se věřitel zavázal poskytnout zemřelému jméno příjmení úvěr jednak na úhradu závazků zemřelého jméno příjmení, a dále též na poskytnutí úvěru dlužníkem, tedy zemřelým jméno příjmení, žalované, a to na úhradu jejího závazku vůči anonymizováno příjmenířešitele. Úvěr pak měl být zajištěn zástavním právem k nemovitostem zemřelého jméno příjmení. Podle článku II. písm. a) této smlouvy o úvěru pak byl celkový úvěr ve výši částka poskytnut ve dvou splátkách, přičemž částka částka měla být poskytnuta přímo na účet žalované, a to do tří dnů od podání návrhu na vklad výše uvedeného zástavního práva. Tento návrh byl podán dne datum, zápis zástavního práva pak byl proveden dne datum. příjmení částka představující podle úvěrové smlouvy úvěr zemřelého jméno příjmení žalované na úhradu jejích závazků byla pak následně skutečně věřitelem jméno příjmení poskytnuta na účet uvedený ve smlouvě o úvěru. Žalobce vyzval žalovanou k doložení okolností poskytnutého úvěru, neboť uvedený nárok spolu s dalším majetkem zemřelého jméno příjmení přešel na zemřelou jméno příjmení. Žalovaná však na výzvu žalobce nijak nereagovala a nesdělila žalobci žádné okolnosti stran sjednaného úvěru a provedené platby. Žalobce jako ustanovený správce pozůstalosti byl proto nucen podat předmětnou žalobu. K výzvě soudu žalobce doplnil, že s ohledem na specifika věci a svého postavení již není schopen nad rámec výše uvedeného uvést ničeho dalšího k jím tvrzenému poskytnutému úvěru panem příjmení žalované. Žalobce si je vědom, že s ohledem na právě uvedené a i s ohledem na to, že nemá k dispozici další důkazy k prokázání uzavření dohody mezi panem příjmení a žalovanou, může být nárok posuzován jako bezdůvodné obohacení na straně žalované.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že s ní nesouhlasí. Své vyjádření odůvodnila následovně. Žalovaná se o částku částka nijak bezdůvodně neobohatila, ani nešlo o jakoukoliv jinou neoprávněnou platbu ve prospěch žalované. Z částky částka, která byla ostatně zaslána na účet dcery žalované, a nikoliv tedy na účet žalované, představovala částka částka uhrazení pohledávky žalované za panem příjmení, přičemž tato pohledávka byla v původní celkové výši částka a sestávala z jednotlivých půjček, které žalovaná poskytovala v hotovosti panu příjmení od roku 2014. Z této celkové částky částka ke dni zaslání oné finanční částky částka zbývalo neuhrazeno právě oněch částka. K výzvě soudu pak žalovaná podrobněji uvedla, kdy mělo dojít k předání finančních prostředků, které žalovaná takto postupně panu příjmení půjčila s tím, že však pouze specifikovala, že v roce 2014 půjčila panu příjmení celkem částku částka, v roce 2015 pak celkem částku částka a v roce 2016 pak celkem částku částka (přičemž vždy i uvedla konkrétní datum předání příslušné jednotlivé půjčky). Zbývající částka ve výši částka (z oné zaslané částky částka) pak byla předána panu příjmení, a to opět v hotovosti s tím, že žalovaná vybírala tuto finanční částku v této celkové výši z účtu po menších částkách a ty předávala panu příjmení. K výzvě soudu pak žalovaná specifikovala, kdy mělo dojít k těmto jednotlivým předáním finančních prostředků s tím, že veškerá předání proběhla v průběhu prosince 2016 a v průběhu roku 2017.

3. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalobce byl usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, ustanoven správcem pozůstalosti po zemřelé jméno příjmení s tím, že toto rozhodnutí nabylo právní moci.

4. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že zemřelá jméno příjmení nabyla na základě usnesení soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, majetek zemřelého jméno příjmení, datum narození, když neodmítla dědictví zůstavitele a toto přijala včetně nemovité věci, pozemku parc. číslo jehož součástí je stavba adresa, v k.ú. část obce.

5. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že v usnesení ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, není předmětná zažalovaná pohledávka výslovně uvedena, ani není tímto rozhodnutím řešena.

6. Ze shodných tvrzení účastníků bylo dále soudem zjištěno, že částka částka byla zaslána v prosinci 2016 na účet č. bankovní účet.

7. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že žalovaná má k účtu č. bankovní účet dispoziční oprávnění.

8. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že částka v celkové výši částka z předmětné zažalované částky se dostala do dispozice žalované.

9. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že předmětné finanční prostředky v částce částka byly buď vybrány přímo žalovanou, nebo byly vybrány její dcerou a následně předány žalované.

10. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum soud zjistil, že tohoto dne uzavřeli pan příjmení příjmení, datum narození a pan jméno příjmení, datum narození dohodu, ve které se dohodli, že věřitel (obec anonymizováno) se zavazuje dlužníkovi (jméno anonymizováno) poskytnout úvěr na úhradu závazků vůči věřiteli dlužníka právnická osoba, IČO, a dále na poskytnutí úvěru dlužníkem (jméno anonymizováno) na úhradu závazků třetí osoby, paní celé jméno žalované (tedy žalované) vůči anonymizováno příjmenířešitele, a to do celkové výše částka. Strany se dále dohodly, že podmínkou úvěru je zajištění úvěru formou zástavního práva k nemovitým věcem dlužníka zapsaných na LV. č číslo pro k.ú. část obce. Dále se strany dohody dohodly, že dlužník se zavazuje poskytnuté finanční prostředky vrátit do 2 měsíců od připsání jednotlivých částek na účet věřitele, ze kterého byl úvěr poskytnut a uhradit sjednaný úrok ve fixní výši částka měsíčně. Rovněž byl dohodnut i smluvní úrok z prodlení ve výši 0,07 % denně. Dále se strany dohodly, že dlužníkovi (jméno anonymizováno) bude úvěr poskytnut ve dvou splátkách, a to v jedné ve výši částka přímo na účet p. A. celé jméno žalované č. bankovní účet, a to do 3 dnů od podání návrhu na vklad výše uvedeného zástavního práva, a v druhé ve výši částka, která bude poskytnuta na výzvu dlužníka na účet či účty písemně specifikované dlužníkem, a to do 3 dnů od doručení výzvy.

11. Z dodatku smlouvy o úvěru ze dne datum soud zjistil, že dne datum uzavřeli pan příjmení příjmení, datum narození a pan jméno příjmení, datum narození dohodu, ve které se dohodli, že částku částka představující druhou dosud neposkytnutou část úvěru ze smlouvy o úvěru ze dne datum věřitel pan příjmení příjmení bez zbytečného odkladu poukáže dlužníku, panu jméno příjmení tak, že částku ve výši částka zašle na účet právnická osoba a.s., částku částka na účet zástupkyně této společnosti a částku částka na účet dlužníka, pana jméno příjmení.

12. Z výpisu z KN soud zjistil, že ke dni datum bylo u pozemku parc. číslo jehož součástí je stavba adresa, v k.ú. část obce zapsáno zástavní právo ve prospěch pana jméno příjmení.

13. Z e-mailu soud zjistil, že v něm žalobce sděluje zástupci žalované, že zjistil, že dne datum byla uzavřena shora (v odst. 10 rozsudku) uvedená smlouva o úvěru, z které žalobce zjistil informace o zažalované pohledávce, a žádá proto žalovanou o sdělení informací o této pohledávce, tedy zda žalovaná částku částka na svůj účet přijala, zda byla již panu příjmení vrácena, či zda již byla jinak vypořádána. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že tento e-mail byl zástupci žalované doručen dne datum.

14. Z kopie listiny datované dnem datum a z její další kopie opatřené vidimační doložkou soud zjistil, že pan jméno příjmení písemně prohlásil (k pravosti této listiny viz odst. 38 rozsudku) mimo jiné, že z částky částka, kterou poslal jméno na účet, dostal zpět v hotovosti částku částka na svou potřebu, zbylá část částka byla vlastně splátka dluhu, který si vypůjčil za období, co jméno s jméno tady jsou (k hodnocení obsahu této listiny viz odst. 57 rozsudku).

15. Z exekučního návrhu soud zjistil, že dne datum podala celé jméno řešitele u soudního exekutora Exekutorského úřadu okres, Mgr. Ing. jméno příjmení exekuční návrh k vymožení pohledávky za žalovanou pravomocně přiznané rozhodnutími soudů, z nichž poslední z nich nabylo právní moci dne datum, a to ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 6 % ročně od datum do zaplacení. Dále soud z této listiny zjistil, že žalovaná na dluh, jehož exekuce je navrhována, splácela dobrovolně splátky v různé výši většinou v řádech desetitisíců, a to až do datum.

16. Z výzvy k úhradě dlužného plnění před provedením exekuce bylo soudem zjištěno, že na základě výše uvedeného exekučního návrhu byl soudní exekutor Mgr. Ing. jméno příjmení (dále někdy i jen:„ soudní exekutor“) pověřen vedením exekuce s tím, že řízení je u něj vedeno pod sp.zn. spisová značka, přičemž soudní exekutor k datu datum vyčíslil vymáhaný dluh včetně nákladů na částku částka. Z této listiny ve spojení s listinnou uvedenou v předchozím odst. 15 rozsudku tedy i soud zjistil, že žalovaná již nejméně od konce roku 2010 dlužila finanční částku ve výši minimálně částka.

17. Ze sdělení zaměstnavatele povinné právnická osoba soud zjistil, že dne datum sdělil Mgr. jméno příjmení, jednatel této společnosti, soudnímu exekutorovi, že žalovaná v této společnosti pracuje na čtvrtinový úvazek a nemá zabavitelnou částku, kterou by společnost mohla srážet na soudním exekutorem vedenou exekuci.

18. Ze sdělení zástupce povinné příjmení příjmení soud zjistil, že dne datum sdělil JUDr. anonymizováno jako zástupce žalované soudnímu exekutorovi, že je mezi účastníky řízení vedeno jednání o dohodě o narovnání.

19. Z vyjádření oprávněné k návrhu na zastavení exekuce soud zjistil, že dne datum sdělila oprávněná příjmení Zahradníková soudnímu exekutorovi, jednak že v současnosti není uzavřena žádná dohoda o úhradě vymáhané pohledávky mezi ní a žalovanou, a jednak že od roku 2009 nebyly nikdy blíže neurčené návrhy a přísliby ze strany žalované naplněny.

20. Ze zprávy JUDr. anonymizováno bylo soudem zjištěno, že dne datum sdělil JUDr. anonymizováno, že jednání mezi oprávněnou příjmení příjmenířešitele a povinnou žalovanou se v současné době odmlčela, jelikož plnění z kupní smlouvy, ze které by mohla žalovaná obdržet půjčku, přerušila blokace finančních prostředků u banky kupujícího v země.

21. Z vyjádření oprávněné soud zjistil, že dne datum sdělila oprávněná příjmení Zahradníková soudnímu exekutorovi, že v současnosti neexistuje žádná dohoda o narovnání mezi ní a žalovanou, jelikož JUDr. anonymizováno nedeponoval dosud žádné přislíbené finanční prostředky, když sdělil, že se prodej nemovitosti, z něhož má být následně půjčeno žalované, oddaluje.

22. Z pokynu pro vykonavatele bylo soudem zjištěno, že k datum vlastnila žalovaná 3 pozemky a jednu stavbu v k.ú. obec, a že tedy nevlastnila v České republice jiné nemovité věci.

23. Z odpovědi oprávněné soud zjistil, že dne datum sdělila oprávněná příjmení Zahradníková soudnímu exekutorovi, že v současnosti není mezi účastníky uzavřena žádná dohoda o narovnání, že však probíhají určitá jednání.

24. Z emailové komunikace bylo soudem zjištěno, že žalovaná dne datum sdělila soudnímu exekutorovi, že jednání s protistranou by mohlo být úspěšně ukončeno do týdne, přičemž i přeposlala soudnímu exekutorovi e-mailovou komunikaci, ve které je osobou podepsanou jako obec uváděno, že finanční prostředky z země budou zaslána v nejbližší době. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že email email je emailem žalované.

25. Z návrhu na zastavení exekuce soud zjistil, že dne datum podaly oprávněná příjmení Zahradníková a povinná žalovaná společně návrh na zastavení exekuce vedené pod sp.zn. spisová značka.

26. Z usnesení o zastavení exekuce soud zjistil, že tímto rozhodnutím dne datum rozhodl soudní exekutor o zastavení exekuce vedené pod sp.zn. spisová značka, jelikož zastavení společně navrhly oprávněná příjmení Zahradníková a povinná žalovaná.

27. Z exekučního příkazu bylo soudem zjištěno, že vůči žalované jako povinné bylo na základě usnesení soudu o nařízení exekuce ze dne datum vedeno u soudního exekutora JUDr. jméno příjmení pod sp.zn. spisová značka, exekuční řízení pro vymožení pohledávky v částce částka s příslušenstvím.

28. Ze sdělení bylo soudem zjištěno, že ke dni datum byla již v exekučním řízení sp.zn. spisová značka na vymáhanou pohledávku uhrazena celkem částka částka, a to postupně ve splátkách v řádech statisíců.

29. Ze záznamu o jednání ze dne datum soud zjistil, že listiny uvedené v odst. 30 až 34 byly žalobci předloženy tohoto dne panem jméno příjmení.

30. Z výzvy k poskytnutí informací ze dne datum soud zjistil, že v dopise z tohoto dne pan jméno příjmení jako zmocněnec pana jméno příjmení mimo jiné žádá JUDr. anonymizováno o zaslání smlouvy o půjčce finančních prostředků pro žalovanou a o sdělení, jak byly v této smlouvě dohodnuty úroky a splatnost. Přílohou této výzvy byla plná moc. Z dokladu o odeslání zásilky bylo zjištěno, že tento dopis byl adresátovi odeslán.

31. Z plné moci bylo soudem zjištěno, že pan jméno příjmení dne datum zmocnil pana jméno příjmení k zastupování k jednání se žalovanou ve věci pohledávky za žalovanou z titulu smlouvy o půjčce ve výši částka (k hodnocení obsahu této listiny viz odst. 57 rozsudku).

32. Z odpovědi JUDr. anonymizováno ze dne datum soud zjistil, že v reakci na výše uvedenou výzvu JUDr. anonymizováno sdělil mimo jiné, že neřešil vztahy mezi panem příjmení a žalovanou.

33. Z dopisu jméno příjmení JUDr. anonymizováno ze dne datum soud zjistil, že v dopisu z tohoto dne pan jméno příjmení sdělil JUDr. anonymizováno, že se přes neustálé ujišťování stále nic neděje ohledně prodeje jeho domu, že žádá o sdělení, kolik celkem dluží panu příjmení a rovněž o to, aby mu JUDr. anonymizováno navrhl, jak řešit půjčku, kterou pan příjmení poskytl žalované vzhledem k tomu, že finanční prostředky byly zaslány na účet její dcery, což není ve smlouvě uvedeno (k hodnocení obsahu této listiny viz odst. 57 rozsudku). Z dokladu o odeslání zásilky bylo zjištěno, že tento dopis byl adresátovi odeslán.

34. Z dopisu ze dne datum soud zjistil, že v dopise z tohoto dne pan jméno příjmení jako zmocněnec pana jméno příjmení vyzval společnost právnická osoba prostřednictvím jejího jednatele, Mgr. jméno příjmení, aby vyklidil a předal nebytový prostor v domě vlastněném panem příjmení, který tato společnost užívá jako kavárnu. Z dokladu o odeslání zásilky bylo zjištěno, že tento dopis byl adresátovi odeslán.

35. Z doručenky bylo soudem zjištěno, že projednávaná žaloba byla žalované doručována tak, že byl dne datum učiněn pokus o její doručení, avšak žalovaná nebyla zastižena, a byla jí proto zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedla, přičemž jelikož tak neučinila, byla jí zásilka dne datum vhozena do domovní schránky.

36. Ze zápisků z diáře soud ve výsledku neučinil žádná skutková zjištění, a to jednak vzhledem k extrémní heslovitosti a rovněž i značné nečitelnosti zápisků, které znemožňují z této listiny jakákoliv zjištění učinit.

37. Z výpisu z účtu bylo soudem zjištěno, že účet č. bankovní účet je veden na jméno jméno celé jméno žalované, dále že dne datum je na tento účet zaslána panem jméno příjmení částka částka, dále že stejného dne z něj žalovaná vybrala částku částka, dne datum pak částku částka, dne datum pak částku částka, dne datum pak byla z účtu neznámou osobou vybrána částka částka, dne datum pak částka částka, dne datum částka, dne datum částka, dne datum pak částka částka, dne datum pak částka částka, dne datum z něj pak žalovaná vybrala částku částka dne datum pak byla z účtu neznámou osobou vybrána částka částka, dne datum pak částka částka, dne datum pak částka částka, dne datum pak částka částka, dne datum pak částka částka, dne datum z něj pak žalovaná vybrala částku částka dne datum pak byla z účtu neznámou osobou vybrána částka částka, dne datum pak částka částka, dne datum pak částka částka, dne datum pak částka částka, dne 27. datum pak částka částka, dne datum pak částka částka, dne datum pak částka částka, dne datum pak částka částka, dne datum pak částka částka, dne datum pak částka částka, dne datum pak částka částka a dne datum pak částka částka Celkem tak bylo od datum do datum z tohoto účtu vybrána částka částka, z toho částka prokazatelně žalovanou. Dále soud zjistil, že z toho účtu byly hrazeny i různé platby v různé výši.

38. Z výslechu svědka jméno příjmení soud nejprve zjistil, že svědek je v přátelském vztahu se žalovanou. Z tohoto důvodu bylo třeba přistupovat k jeho výpovědi obezřetně, a aby z ní mohl soud učinit jakákoliv skutková zjištění, bylo třeba, aby byla jeho výpověď minimálně v dané části v naprostém souladu s provedenými listinnými důkazy, popřípadě s výpověďmi ostatních svědků. Taktomu však v části jeho výpovědi, ve které svědek uváděl, že pan jméno příjmení si měl půjčit od žalované částku cca částka, nebylo, jelikož ta byla v rozporu s listinami z exekučního spisu sp.zn. spisová značka, ze kterých naopak vyplývá, že si žalovaná hodlala půjčit finanční prostředky od pana příjmení (viz odst. 20 a 21 rozsudku) a rovněž, že žalovaná dlužila třetí osobě již nejméně od konce roku 2010 finanční částku ve výši minimálně částka (viz odst. 15 a 16 rozsudku). Rovněž tak byla svědkova výpověď v této části v rozporu s výpovědí svědka příjmení (viz odst. 46 rozsudku) i svědka příjmení (viz odst. 42 rozsudku). Naopak soud ze svědkovy výpovědi zjistil, že podpisy svědka příjmení i pana jméno příjmení na listině uvedené v odst. 14 rozsudku jsou podpisy pravými a rovněž i to, že tato listina byla podepsána až po té, co na ní byl umístěn veškerý text. V této části totiž (na rozdíl od části výše uvedené) nebyla svědkova výpověď v rozporu s jakýmkoliv jiným v řízení provedeným důkazem, a soud jí i proto uvěřil, přičemž k tomu lze ještě dodat, že se v této části svědkova výpověď (a tedy i sama pravost dané listiny) jevila soudu jako logická už s ohledem na samotný text listiny, který je velmi zmatený a neurčitý, když se soudu jeví, že pokud by někdo hodlal zfalšovat prohlášení pana příjmení, vyhotovil by nepochybně listinu, jejíž obsah by byl jasnější, a která by proto měla i pro projednávanou věc větší vypovídací hodnotu.

39. Z výslechu svědka jméno příjmení soud nejprve zjistil, že svědek a žalovaná jsou dlouholetí přátelé a rovněž i obchodní partneři. Z tohoto důvodu (opětovně jak soud již uvedl výše) bylo třeba přistupovat k jeho výpovědi obezřetně, a aby z ní mohl soud učinit jakákoliv skutková zjištění, bylo třeba, aby byla jeho výpověď v naprostém souladu s provedenými listinnými důkazy, popřípadě s výpověďmi ostatních svědků. Taktomu však u dané výpovědi v části, ve které svědek uváděl, že žalovaná měla postupně půjčit panu příjmení částku v celkové výši cca částka a že z oné zaslané částky částka představovala částka kolem částka právě splátku těchto dluhů, nebylo, jelikož ta byla (opět jako u svědka příjmení) v rozporu s listinami z exekučního spisu sp.zn. spisová značka, ze kterých naopak vyplývá (jak soud opakuje), že si žalovaná hodlala půjčit finanční prostředky od pana příjmení (viz odst. 20 a 21 rozsudku) a rovněž, že žalovaná dlužila třetí osobě již nejméně od konce roku 2010 finanční částku ve výši minimálně částka (viz odst. 15 a 16 rozsudku). Rovněž tak byla svědkova výpověď v této části v rozporu s výpovědí svědka příjmení (viz odst. 46 rozsudku) i svědka příjmení (viz odst. 42 rozsudku). Soud tedy z těchto důvodů neshledal výpověď tohoto svědka jako dostatečně hodnověrnou, a proto z ní ve výsledku neučinil žádná skutková zjištění.

40. Z výslechu svědkyně jméno příjmení soud z obdobných důvodů, jako jsou uvedeny v předchozím odstavci, neučinil ve výsledku žádná skutková zjištění. Rovněž se totiž jedná o přítelkyni žalované a rovněž byla její výpověď v části, ve které svědkyně uvedla, že měla žalovaná půjčit postupně panu příjmení částku kolem částka, v rozporu s listinami z exekučního spisu sp.zn. spisová značka, ze kterých vyplývá (jak soud znovu opakuje), že si žalovaná hodlala půjčit finanční prostředky od pana příjmení (viz odst. 20 a 21 rozsudku) a rovněž, že žalovaná dlužila třetí osobě již nejméně od konce roku 2010 finanční částku ve výši minimálně částka (viz odst. 15 a 16 rozsudku). Stejně tak byla její výpověď v rozporu s výpovědí svědka příjmení (viz odst. 42 rozsudku), který vypověděl, že to byla naopak žalovaná, kdo dlužila panu příjmení peníze.

41. Z výslechu svědkyně jméno celé jméno žalované pak soud rovněž ve výsledku neučinil žádná skutková zjištění, a to z obdobných důvodů, jako jsou uvedeny v předchozím odstavci, když zde je třeba uvést, že zde je výše uvedená obezřetnost na místě ještě více než u svědků uvedených výše, jelikož jde o dceru žalované, tedy o osobu jí z nejbližších. Stejně jako u výše uvedených svědků pak tedy i výpověď této svědkyně byla v rozporu s listinami z exekučního spisu sp.zn. spisová značka, a rovněž i s výpovědí svědka příjmení (viz odst. 46 rozsudku) a svědka příjmení (viz odst. 42 rozsudku). Rovněž lze i uvést, že výpověď této svědkyně byla v rozporu s výpověďmi výše uvedených svědků příjmení, anonymizováno a příjmení co se týče celkové částky, kterou měla žalovaná půjčit panu příjmení, když svědkyně celé jméno žalované hovořila o celkové částce částka (což by zhruba odpovídalo tvrzením žalované, která tvrdila celkovou částku částka, viz odst. 2 rozsudku) a svědci příjmení a příjmení o celkové částce kolem částka a svědek příjmení o částce kolem částka.

42. Z výslechu svědka jméno příjmení soud zjistil, že svědek byl v minulosti kontaktován, zda by nebyl ochoten poskytnout panu jméno příjmení úvěr či půjčku za účelem vyplacení jeho dluhu vůči panu příjmení ze smlouvy o úvěru ze dne datum. Za tímto účelem proběhlo nejprve jedno osobní jednání, kterého se však pan příjmení osobně neúčastnil, účastnili se jej kromě svědka, svědek příjmení, žalovaná a svědek příjmení. Následně jednal svědek se svědkem příjmení, jako se zástupcem pana příjmení, avšak přes ochotu svědka peníze poskytnout k dohodě následně nedošlo, jelikož svědek příjmení sdělil svědkovi příjmení, že si pan příjmení půjčí od bratra. Následně po zhruba 2 letech byl svědek kontaktován opětovně s tím, že situace stále není vyřešená, načež se svědek osobně sešel s panem příjmení. Schůzky se účastnila i žalovaná. Svědek se v průběhu schůzky, jelikož měl k dispozici znění smlouvy o úvěru ze dne datum tázal i na zaslání částky částka žalované, načež mu pan příjmení sdělil, že takto prostě podepsal, že se to tedy dostalo žalované. Pan anonymizováno svědkovi říkal, že k ní odešly ty peníze z úvěrové smlouvy a že z toho neviděl ani korunu a že vůbec neví, proč k ní ty peníze odešly. Rovněž pana příjmení zlobilo, že mu není placeno ničeho za využívání kavárny. Na schůzce nezaznělo nic o tom, že by pan příjmení dlužil žalované nějaké peníze, zaznělo naopak, že ona dluží peníze jemu, a to jednak peníze za nájem kavárny, a jednak peníze z oné půjčky od pana příjmení. K výslechu tohoto svědka je třeba uvést, že soud hodnotí jeho výpověď jako velmi hodnověrnou, a proto z ní učinil právě uvedená skutková zjištění. Svědek nemá k žádnému z účastníků, ani k zemřelému panu příjmení, na rozdíl od většiny ostatních svědků, žádný blízký vztah a nemá ani žádný osobní zájem na výsledku projednávané věci a svědka lze tak z tohoto pohledu označit za nestranného. Rovněž tak byla jeho výpověď v souladu s výpovědí svědka příjmení a i svědka příjmení.

43. Z výslechu svědka jméno příjmení soud pouze zjistil, že svědek byl v minulosti kontaktován svědkem příjmení, kterého znal již dlouhou dobu, jestli by nebyl ochoten půjčit částku částka panu příjmení, potažmo žalované. Měla to být krátkodobá půjčka, jelikož byly finanční prostředky potřeba, aby nemusel být prodán nějaký dům pana příjmení. Peníze byly rozděleny na dvě částky, odešly na dva různé účty. Svědek však nemá povědomí, proč to bylo takto rozděleno. Neví ani jaké byly dohody mezi panem příjmení a žalovanou. K výslechu tohoto svědka je třeba uvést, že ač soud hodnotí jeho výpověď jako velmi hodnověrnou, jelikož svědek nemá k žádnému z účastníků, ani k zemřelému panu příjmení, na rozdíl od většiny ostatních svědků, žádný blízký vztah a nemá ani žádný osobní zájem na výsledku projednávané věci, ve výsledku nebylo možné z jeho výpovědi učinit žádná zjištění rozhodující pro rozhodnutí věci, a to s ohledem na shora uvedenou neznalost svědka dohod mezi žalovanou a panem příjmení, kterou tedy svědek sám zdůraznil, a která byla zřejmá i z průběhu celého jeho výslechu.

44. Z výslechu svědka jméno příjmení soud ve výsledku neučinil žádná skutková zjištění, jednak jelikož bylo z celého průběhu výslechu zřejmé, že se jedná o osobu v nepřátelském vztahu se žalovanou, a zejména jelikož svědek naprosto nehodnověrně vypověděl, že si již nepamatuje, jak vypořádal částku částka, kterou mu v minulosti půjčila paní příjmení, což ve výsledku znevěrohodnilo celou jeho výpověď.

45. Z výslechu svědka jméno příjmení soud zjistil, že svědek jednal za skupinu, která podle svědka měla zájem o koupi domu pana příjmení na anonymizováno náměstí. Svědek rovněž zprostředkoval panu příjmení kontakt na svědka příjmení, a to za účelem, aby si od něj pan příjmení mohl pokusit půjčit peníze, k čemuž však nakonec nedošlo, protože se pan příjmení rozhodl finanční prostředky získat od někoho jiného. Svědek v minulosti slyšel od pana příjmení, že si bude muset půjčit finanční prostředky od žalované. Měly to být nějaké finanční prostředky na okamžitou spotřebu, nějaké menší částky, které se vůbec nedaly srovnávat s částkou, jejíž zapůjčení svědek zprostředkovával. Ta měla být až v řádech deseti milionů. K výpovědi tohoto svědka je třeba uvést, že ji soud považuje za relativně hodnověrnou. I když je svědek známým žalované, není s ní v tak blízkém vztahu jako někteří jiní výše uvedení svědci a samotná výpověď pak byla i v souladu s výpovědí svědka příjmení, přičemž soudu se jevil i její obsah, alespoň z větší části (a to v té shrnuté ve výše uvedených zjištěních) jako hodnověrný, až tedy na onu část, v které svědek vysvětloval důvody prodlení na straně zájemce o koupi domu pana příjmení, kde se svědkovo vysvětlení zdálo soudu nepříliš věrohodné a kde bylo zřejmé, že svědek hájí vlastní postup v minulosti.

46. Z výslechu svědka příjmení jméno příjmení soud zjistil, že svědek byl v minulosti zkontaktován svým švagrem, panem příjmení, aby poskytoval právní služby panu příjmení, který měl zájem prodat svůj dům na anonymizováno náměstí. Pan anonymizováno hodlal dům prodat, aby za peníze z toho získané jednak koupil jinou nemovitou věc a jednak, aby získal finanční prostředky. Svědek jednal s vícerem zájemců o koupi, někteří se jevili jako zájemci vážní, avšak k prodeji ve výsledku nedošlo. Svědek rovněž zastupoval pana příjmení v soudním řízení, ve kterém byl žalován společností právnická osoba o částku kolem anonymizována tři slova, částka, které následně pan příjmení prohrál a ve výsledku mu bylo soudem uloženo zaplatit včetně nákladů řízení a úroků zhruba něco přes částka. Následně svědek po oslovení panem příjmení a panem příjmení zprostředkoval pro pana příjmení půjčení finančních prostředků od pana příjmení, kterého svědek také zastupoval, což byl i společný kamarád svědka a pana příjmení. Svědek sehnal i jiného možného poskytovatele té půjčky, ale s tím hovořil o výše uvedené částce částka, o které se svědek původně domníval, že si ji chce pan příjmení půjčit. Nakonec se ukázalo, že si chce pan příjmení půjčit částku částka, na což ona třetí osoba nepřistoupila, avšak pan příjmení ano. Pan anonymizováno svůj záměr půjčit si dokonce částka odůvodnil sám svědkovi tak, že jednak pomůže žalované, a jednak, že potřebuje finanční prostředky na život, než prodá onen svůj dům. V té době pan příjmení vycházel z toho, že se dům prodá a že už má jistého kupce. Následně se připravila smlouva o úvěru a zástavní smlouva, připravoval se i nějaký dodatek, protože se plánovalo, že částka částka se pošle žalované, nebo na účet její dcery, jak bylo ve smlouvě napsáno a těch částka se pošle podle pokynů, protože se přesně nevědělo, kam se to bude jaká část této částky posílat. Ve stejné době se řešila druhá věc. Svědek byl panem příjmení osloven, jestli by nepomohl žalované, protože ta měla na sebe exekuci na částku přesahující částka. Svědek komunikoval s oprávněnou v té věci, paní Zahradníkovou ohledně dohody o narovnání. Dělal to, protože pan příjmení řekl, že ty peníze žalované poskytne. Svědek se výslovně ptal pana příjmení, proč posílá žalované částku částka, když by stačilo méně. Vlastně jí posílal částku o zhruba částka více, než by zhruba stačilo na úhradu toho jejího dluhu. Pan anonymizováno svědkovi sdělil, že oni si to s žalovanou vyřídí. Svědkovi následně někdo říkal, avšak svědek již neví, jestli pan příjmení, žalovaná nebo pan příjmení, že tato částka přesahující to uhrazení dluhu žalované v exekučním řízení měla být žalovanou používána na chod domácnosti pana příjmení. Svědek si přesně nepamatoval částku, kterou měla v rámci dohody o narovnání žalovaná uhradit, v konceptu dohody, kterou svědek nalezl ve svém počítači, bylo uvedeno, že uhradí částku částka, avšak původní dluh byl vyšší, ač byla snaha finální částku snížit. Svědek si již nepamatuje, jestli přesně v tomhle znění s touto částkou byla dohoda o narovnání uzavřena. Následně se však prodej domu pana příjmení zkomplikoval, v důsledku čehož vznikly problémy s uhrazením dluhu vůči panu příjmení Pan anonymizováno se na uhrazení tohoto dluhu snažil sehnat půjčku, hodlal oslovit svého bratra a jednal o půjčení finančních prostředků i se svědkem příjmení, v obou případech však k dohodě nedošlo. Dále soud z výpovědi tohoto svědka zjistil, že svědek obdržel dopis jméno příjmení ze dne datum (viz odst. 33 rozsudku), obdržel i výzvu k poskytnutí informací ze dne datum (viz odst. 30 rozsudku), na základě které pak telefonicky mluvil s panem příjmení, který mu sdělil, že v tomto nemá nic dělat, že to pouze musel nechat napsat, že to je aktivita pana příjmení. Kolem pana příjmení se pohybovalo vícero osob, přičemž svědek nabyl dojmu, že mnoho z nich chce na panu příjmení finančně profitovat, přičemž pan příjmení se jim často nebyl schopen sám postavit. příjmení jen svědkovi ukládal, aby se o určitých informacích s určitými osobami nebavil. Pan anonymizováno pak byl jedním z těchto lidí. K výslechu tohoto svědka je třeba uvést, že soud hodnotí jeho výpověď jako velmi hodnověrnou, a proto z ní učinil právě uvedená skutková ujištění. Svědek nemá k žádnému z účastníků žádný blízký vztah. Pokud by měl teoreticky někomu stranit, pak by to mělo být spíše straně žalované, jelikož je svědek švagrem pana příjmení, který je dlouholetým kamarádem a obchodním společníkem žalované. Jeho výpověď však vyzněla spíše ve prospěch strany žalující, a soud ji i z tohoto důvodu, ale i z důvodu samotného průběhu výslechu, při kterém svědek působil velmi hodnověrně a spontánně, hodnotí jako velmi důvěryhodnou. Výpověď tohoto svědka pak byla rovněž v souladu s listinami z exekučního spisu sp.zn. spisová značka (viz odst. 18, 20 a 21 rozsudku), ale i se samotným zněním smlouvy o úvěru ze dne datum (viz odst. 10 rozsudku).

47. Soud zamítl návrh žalované na doplnění dokazování výslechem Mgr. jméno příjmení, notáře, jelikož z odůvodnění tohoto důkazního návrhu ze strany žalované (tedy uvedení, k čemu konkrétně by měl tento svědek svědčit), je zřejmé, že nešlo o reakci na soudem dříve učiněné (při jednání dne datum a opětovně při jednání dne datum) výzvy podle ust. § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen: „o. s. ř.“), jelikož Mgr. příjmení měl podle žalované svědčit ohledně skutečností, že paní příjmení měla odpustit dluhy žalované prohlášením ze dne datum, což však není tvrzení, které by bylo do okamžiku koncentrace řízení ze strany žalované uplatněno, a proto k němu soud nemůže vůbec přihlížet, z kteréhožto důvodu nebylo ani na místě provádět výslech svědka příjmení.

48. Soud rovněž zamítl návrhy žalobce na doplnění dokazování výslechem svědka příjmení a svědkyně příjmení, jelikož jednak jejich provedení nebylo potřebné pro to, aby soud mohl věc rozhodnout, a to vzhledem k prokázanému skutkovému stavu (viz zejména odst. 51 a násl. rozsudku), a jednak jelikož byly navrženy v rozporu s pravidly upravujícími koncentraci řízení (srov. ust. § 118b odst. 1 o. s. ř.), jelikož nešlo o případ, že by žalobce tyto důkazy bez své viny nemohl označit dříve, protože o svědkovi příjmení a svědkyni příjmení bylo v průběhu řízení již vícekrát hovořeno a nešlo tedy o svědky, o kterých by se žalobce dozvěděl až při jednání s panem příjmení dne datum (viz odst. 29 rozsudku).

49. Soud rovněž zamítl návrh žalované na doplnění dokazování účastnickým výslechem žalované, a to jednak jelikož provedení tohoto výslechu nebylo potřebné pro to, aby soud mohl věc rozhodnout, a to vzhledem k prokázanému skutkovému stavu (viz odst. 51 a násl. rozsudku, zejména odst. 57 rozsudku), a jednak jelikož jeho provedení by bylo v rozporu se zásadou subsidiarity účastnických výslechů v řízení sporném (srov. § 131 odst. 1 o. s. ř.), protože nešlo o případ, že by byl tento výslech navržen k prokázání skutečností, které nelze prokázat jinak, jak je již zřejmé z množství shora rozebraných důkazů provedených k prokázání tvrzení strany žalované, z nichž mnohé byly i navrženy právě stranou žalovanou.

50. Soud rovněž zamítl návrh žalované na doplnění dokazování listinnými důkazy označenými ve vyjádření žalované ze dne datum, jednak jelikož žalovaná vůbec nespecifikovala, k prokázání jakých tvrzení byly tyto listiny označeny, a zejména jelikož byly navrženy ve zcela zjevném rozporu s pravidly upravujícími koncentraci řízení (srov. ust. § 118b odst. 1 o. s. ř.), jelikož nešlo o případ, že by žalovaná tyto důkazy bez své viny nemohla označit dříve, jelikož svědkyně jméno celé jméno žalované, která je měla podle tvrzení žalované v dispozici, je dcerou žalované, z čehož je zřejmé, že se žalovaná zcela jistě o těchto důkazech musela, popřípadě mohla, dozvědět dříve.

51. Na základě výše uvedených zjištění soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu, které na tomto místě uvádí a rozebírá v částech nejdůležitějších pro právní posouzení věci a následné rozhodnutí soudu, přičemž ve zbytku odkazuje na shora podrobně rozvedená zjištění:

52. Dne datum podala Mgr. Martina Zahradníková u soudního exekutora Exekutorského úřadu okres, Mgr. Ing. jméno příjmení exekuční návrh k vymožení pohledávky za žalovanou pravomocně přiznané rozhodnutími soudů, z nichž poslední z nich nabylo právní moci dne datum, a to ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 6 % ročně od datum do zaplacení. Žalovaná tedy již nejméně od konce roku 2010 dlužila finanční částku ve výši minimálně částka. Žalovaná na dluh, jehož exekuce je navrhována, splácela dobrovolně splátky v různé výši většinou v řádech desetitisíců, a to až do datum. Na základě tohoto návrhu byl soudní exekutor pověřen vedením exekuce s tím, že řízení je u něj vedeno pod sp.zn. spisová značka, přičemž soudní exekutor k datu datum vyčíslil vymáhaný dluh včetně nákladů na částku částka. Dne datum sdělil JUDr. anonymizováno soudnímu exekutorovi, že jednání mezi oprávněnou příjmení Zahradníkovou a povinnou žalovanou se v současné době odmlčela, jelikož plnění z kupní smlouvy, ze které by mohla žalovaná obdržet půjčku, přerušila blokace finančních prostředků u banky kupujícího v Lucembursku. Dne datum pak sdělila oprávněná soudnímu exekutorovi, že v současnosti neexistuje žádná dohoda o narovnání mezi ní a žalovanou, jelikož JUDr. anonymizováno nedeponoval dosud žádné přislíbené finanční prostředky, když sdělil, že se prodej nemovitosti, z něhož má být následně půjčeno žalované, oddaluje. Dne datum pak žalovaná sdělila soudnímu exekutorovi, že jednání s protistranou by mohlo být úspěšně ukončeno do týdne, přičemž i přeposlala soudnímu exekutorovi e-mailovou komunikaci, ve které je osobou podepsanou jako obec uváděno, že finanční prostředky z Lucemburska budou zaslána v nejbližší době. Dne datum podaly oprávněná a povinná žalovaná společně návrh na zastavení exekuce vedené pod sp.zn. spisová značka. Exekuce byla v důsledku tohoto návrhu následně zastavena.

53. Dne datum uzavřeli pan příjmení příjmení, datum narození a pan jméno příjmení, datum narození dohodu označenou jako smlouva o úvěru, ve které se dohodli, že věřitel (obec anonymizováno) se zavazuje dlužníkovi (jméno anonymizováno) poskytnout úvěr na úhradu závazků vůči věřiteli dlužníka právnická osoba, IČO, a dále na poskytnutí úvěru dlužníkem (jméno anonymizováno) na úhradu závazků třetí osoby, paní celé jméno žalované (tedy žalované) vůči anonymizováno příjmenířešitele, a to do celkové výše částka. Dále se strany dohodly, že dlužníkovi (jméno anonymizováno) bude úvěr poskytnut ve dvou splátkách, a to v jedné ve výši částka přímo na účet p. A. celé jméno žalované č. bankovní účet a v druhé ve výši částka, která bude poskytnuta na účet či účty písemně specifikované dlužníkem (podrobněji viz odst. 10 rozsudku). Účet č. bankovní účet je veden na jméno jméno celé jméno žalované, dcery žalované. Dne datum byla na tento účet zaslána panem jméno příjmení částka částka. Žalovaná měla a má k tomuto účtu dispoziční oprávnění. příjmení v celkové výši částka z předmětné zažalované částky se dostala do dispozice žalované. Finanční prostředky v částce částka pak byly buď vybrány přímo žalovanou, nebo byly vybrány její dcerou a následně předány žalované.

54. Dne datum pan jméno příjmení zmocnil pana jméno příjmení k zastupování k jednání se žalovanou ve věci pohledávky za žalovanou z titulu smlouvy o půjčce ve výši částka. V dopisu ze dne datum pan jméno příjmení jako zmocněnec pana jméno příjmení mimo jiné žádal JUDr. anonymizováno o zaslání smlouvy o půjčce finančních prostředků pro žalovanou a o sdělení, jak byly v této smlouvě dohodnuty úroky a splatnost. JUDr. anonymizováno tento dopis obdržel. Na základě něj pak telefonicky mluvil s panem příjmení, který mu sdělil, že v tomto nemá nic dělat, že to pouze musel nechat napsat, že to je aktivita pana příjmení (viz odst. 46 rozsudku). Dne datum pan jméno příjmení písemně prohlásil mimo jiné, že z částky částka, kterou poslal jméno na účet, dostal zpět v hotovosti částku částka na svou potřebu, zbylá část částka byla vlastně splátka dluhu, který si vypůjčil za období, co jméno s jméno tady jsou. Tato listina i podpisy na ní uvedené jsou pravé (k tomu více viz odst. 38 rozsudku). V dopisu ze dne datum pan jméno příjmení sdělil JUDr. anonymizováno mimo jiné, že žádá, aby mu JUDr. anonymizováno navrhl, jak řešit půjčku, kterou pan příjmení poskytl žalované vzhledem k tomu, že finanční prostředky byly zaslány na účet její dcery, což není ve smlouvě uvedeno. JUDr. anonymizováno tento dopis obdržel.

55. Svědek příjmení v minulosti zprostředkoval panu příjmení kontakt na svědka příjmení, a to za účelem, aby si od něj pan příjmení mohl pokusit půjčit peníze, k čemuž však nakonec nedošlo. Svědek příjmení v minulosti rovněž slyšel od pana příjmení, že si bude muset půjčit finanční prostředky od žalované. Měly to být nějaké finanční prostředky na okamžitou spotřebu, nějaké menší částky, které se vůbec nedaly srovnávat s částkou, jejíž zapůjčení svědek zprostředkovával. Ta měla být až v řádech deseti milionů (hodnocení věrohodnosti svědka příjmení viz odst. 45 rozsudku). Svědek jméno příjmení se v minulosti osobně sešel s panem příjmení za účelem jednání o poskytnutí půjčky pro vyplacení dluhu vůči panu příjmení ze smlouvy o úvěru ze dne datum, přičemž schůzky se účastnila i žalovaná. jméno příjmení se v průběhu schůzky tázal i na zaslání částky částka žalované, načež mu pan příjmení sdělil, že takto prostě podepsal, že se to tedy dostalo žalované. Rovněž i říkal, že z toho neviděl ani korunu a že vůbec neví, proč k ní ty peníze odešly. Na schůzce nezaznělo nic o tom, že by pan příjmení dlužil žalované nějaké peníze, zaznělo naopak, že ona dluží peníze jemu, a to mimo jiné právě peníze z oné půjčky od pana příjmení (podrobněji viz odst. 42 rozsudku, k hodnocení věrohodnosti svědka příjmení rovněž viz odst. 42 rozsudku).

56. Svědek příjmení jméno příjmení v minulosti zastupoval pana příjmení v soudním řízení, ve kterém bylo panu příjmení ve výsledku uloženo zaplatit společnosti právnická osoba částku přes částka. Následně JUDr. anonymizováno zprostředkoval pro pana příjmení půjčení finančních prostředků od pana příjmení. Původně se domníval, že si pan příjmení hodlá půjčit výše uvedenou částku, nakonec se však ukázalo, že si chce půjčit dokonce částku částka Pan anonymizováno svůj záměr půjčit si tuto částku odůvodnil svědkovi tak, že jednak pomůže žalované, a jednak, že potřebuje finanční prostředky na život, než prodá svůj dům. Ve stejné době byl JUDr. anonymizováno panem příjmení osloven, jestli by nepomohl žalované, protože ta měla na sebe exekuci na částku přesahující částka JUDr. anonymizováno komunikoval s oprávněnou v té věci ohledně dohody o narovnání. Dělal to, protože pan příjmení řekl, že ty peníze žalované poskytne. JUDr. anonymizováno se výslovně ptal pana příjmení, proč posílá žalované částku částka, když by stačilo méně, když jí posílal částku o zhruba částka více, než by zhruba stačilo na úhradu jejího dluhu. Pan anonymizováno mu sdělil, že oni si to s žalovanou vyřídí. JUDr. anonymizováno následně někdo říkal, že tato částka přesahující ono uhrazení dluhu žalované v exekučním řízení měla být žalovanou používána na chod domácnosti pana příjmení (podrobněji viz odst. 46 rozsudku, k hodnocení věrohodnosti svědka příjmení rovněž viz odst. 46 rozsudku).

57. Z výše uvedeného je zřejmé, že v řízení nebylo prokázáno tvrzení žalované (přestože ji v tomto ohledu tížilo břemeno důkazní, o čemž ji soud opakovaně poučil, přičemž ji i poučil o následcích neunesení tohoto břemene), že bylo mezi panem příjmení a žalovanou sjednáno vícero dohod, na základě kterých žalovaná předala žalobci finanční částky v celkové výši částka (z čehož mělo ke dni datum zůstat neuhrazeno částka), které se měl pan příjmení zavázat po čase vrátit a že tedy ze zaslané částky částka představovala částka částka, která se dostala do dispozice žalované, právě úhradu těchto půjček finančních prostředků ze strany žalované panu příjmení. Naopak bylo v řízení dokonce posledně uvedené tvrzení vyvráceno a soud tedy dospěl ke skutkovému závěru, že zaslaná částka částka uhrazení těchto tvrzených dřívějších půjček nepředstavovala. V řízení bylo totiž prokázáno, že ony finanční prostředky ve výši částka poskytl zesnulý pan příjmení žalované na úhradu jejího dluhu, který byl exekvován ve výše uvedeném exekučním řízení s tím, že očekával, že bude následně částka vrácena. Uvedené totiž vyplývá z výše podrobně rozvedených listinných důkazů, a to jak z komunikace JUDr. anonymizováno se soudním exekutorem (viz odst. 52 rozsudku), ve které JUDr. anonymizováno vystupující za žalovanou uvádí, že si žalovaná hodlá na uhrazení svého dluhu finanční prostředky půjčit, tak i ze samotné smlouvy o úvěru ze dne datum, ve které je výslovně uvedeno, že úvěr je panem příjmení poskytnut mimo jiné na poskytnutí úvěru panem příjmení na úhradu závazků žalované vůči Mgr. M. příjmenířešitele, přičemž k tomu lze uvést, že z pohledu soudu není žádný logický důvod, proč by tato skutečnost minimálně v této smlouvě byla uvedena nepravdivě. Uvedené pak i jednoznačně vyplývá z výslechu svědka příjmení, ze kterého vyplynulo, že pan příjmení chtěl žalované pomoci, jak sám uvedl, což jednoznačně napovídá, že nešlo o žádné uhrazení dřívějšího dluhu pana příjmení (více viz odst. 56 rozsudku). Stejně tak uvedené vyplývá z výpovědi svědka příjmení, která tedy rovněž vyvracela, že by mělo jít o úhradu půjčky poskytnuté žalovanou a naopak z ní vyplýval opak, tedy že šlo o půjčku pana příjmení žalované. Rovněž je pak třeba zopakovat a zdůraznit, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaná již nejméně od konce roku 2010 dlužila finanční částku ve výši minimálně částka (a to paní příjmenířešitele), přičemž se soudu jeví naprosto nelogické a nedůvěryhodné, že by i za této situace byla schopna a rozhodla se půjčit částku v souhrnné výši částka třetí osobě. V neposlední řadě pak lze uvést, že by bylo skutečně zvláštní shodou okolností, kdyby k prosinci 2016 dlužil pan příjmení žalované skoro přesně stejnou částku (okolo částka), jako dlužila paní žalovaná paní příjmenířešitele (respektive, která po ní byla vymáhána ve výše uvedeném exekučním řízení, viz odst. 52 rozsudku). K listině ze dne datum (viz odst. 54 rozsudku) je pak třeba uvést, že i když je soud přesvědčen o její pravosti, není přesvědčen o její pravdivosti (minimálně úplné, viz i níže odst. 59 rozsudku). Ze shora uvedeného, zejména z naprosto opačně vyznívajících písemností ze dne datum a ze dne datum, které rovněž pan příjmení podepsal (viz odst. 54 rozsudku), je totiž zřejmé, že pan jméno příjmení podepisoval naprosto protichůdná vyjádření, přičemž se lze domnívat (a vyplývá to z výpovědi svědka příjmení, viz odst. 46 rozsudku), že tak činil pro to, že byl střídavě pod vlivem různých osob, které na něj v tomto smyslu působily (a to jednak tedy skupiny spojené s panem příjmení a jednak skupiny spojené s žalovanou). Z tohoto důvodu tedy soud nemohl ani jedné z výše uvedených protichůdně znějících listin podepsaných panem příjmení přikládat velkého významu. Ostatně v části týkající se oněch částka je listina ze dne datum i velmi nejasná a neurčitá a není z ní vůbec zřejmé, co je uvedenou formulací myšleno, zda tedy mělo jít o půjčky žalované, pana příjmení, či obou. I slovo„ vlastně“ naopak může spíše napovídat, že to (minimálně původně) splátka půjček pana příjmení ve skutečnosti nebyla.

58. Na druhou stranu však v řízení nebylo prokázáno ani tvrzení žalobce (přestože jej v tomto ohledu tížilo břemeno důkazní, o čemž jej soud poučil, přičemž jej i poučil o následcích neunesení tohoto břemene, načež žalobce sám dokonce výslovně uvedl, že žádnými dalšími důkazy k prokázání tohoto tvrzení nedisponuje), že by byla mezi panem příjmení a žalovanou uzavřena jakákoliv konkrétní dohoda, kterou by se pan příjmení se žalovanou dohodli, že jí pan příjmení poskytne finanční prostředky, které mu pak následně žalovaná vrátí, když nebyly prokázány jakékoliv náležitosti této dohody, včetně formy jejího uzavření či data jejího uzavření a rovněž i vůbec jakýkoliv obsah této žalobcem tvrzené dohody.

59. Naopak ohledně částky částka soud dospěl na základě výše uvedeného ke skutkovému závěru, že tato částka byla skutečně (postupně) předána panu příjmení. Soud dospěl k tomuto závěru zejména na základě shora rozvedeného výslechu svědka příjmení, ze kterého jednoznačně vyplynulo, že si pan příjmení hodlal půjčit finanční prostředky nejen na úhradu svého dluhu a na úhradu dluhu žalované, ale rovněž i proto, že potřeboval finanční prostředky na život, než prodá svůj dům (více viz odst. 56 rozsudku). Rovněž z něj i vyplynulo, že částka částka byla ve výsledku skutečně na potřeby pana příjmení spotřebována. Soudu se skutečně uvedený závěr jeví logickým, jelikož je v souladu i s výše uvedenými zjištěními učiněnými z listinných důkazů, zejména tedy s výší dluhu žalované v exekučním řízení, který činil částku právě okolo částka (viz odst. 52 rozsudku). Soudu se tedy ve výsledku jeví naprosto logickým, že si pan příjmení hodlal půjčit a půjčil částku na úhradu svého dluhu, dále částku částka na úhradu dluhu žalované, a konečně tedy částku částka na pokrytí svých osobních výdajů do doby, než prodá onen svůj dům. Uvedený závěr pak podporuje i obsah listiny ze dne datum (i když z důvodů uvedených výše k této listině soud přistupuje nadmíru obezřetně), který je v části týkající se částky částka určitý a jednoznačný, na rozdíl právě od oné shora uvedené nejasné a neurčité části týkající se oné částky částka. Je pravdou, že svědek příjmení vypověděl, že mu bylo panem příjmení sděleno, že:„ z toho neviděl ani korunu“, avšak tato skutečnost na uvedeném skutkovém závěru soudu ve výsledku ničeho nezměnila, jelikož soud dospěl k závěru, že touto poznámkou měl pan příjmení na mysli pouze onu část finančních prostředků ve výši částka.

60. příjmení jméno příjmení nabyla na základě usnesení soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, majetek zemřelého jméno příjmení, datum narození, když neodmítla dědictví zůstavitele a toto přijala. V tomto usnesení není předmětná zažalovaná pohledávka výslovně uvedena, ani není tímto rozhodnutím řešena. Žalobce byl usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, ustanoven správcem pozůstalosti po zemřelé jméno příjmení s tím, že toto rozhodnutí nabylo právní moci. Projednávaná žaloba byla žalované doručována tak, že byl dne datum učiněn pokus o její doručení, avšak žalovaná nebyla zastižena, a byla jí proto zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedla, přičemž jelikož tak neučinila, byla jí zásilka dne datum vhozena do domovní schránky.

61. Jelikož, jak je podrobně rozebráno výše, v řízení nebylo prokázáno a bylo dokonce i vyvráceno tvrzení žalované, že ze zaslané částky částka představovala částka částka právě úhradu dřívějších půjček finančních prostředků ze strany žalované panu příjmení (podrobněji viz odst. 57 rozsudku) a na druhou stranu nebylo prokázáno ani tvrzení žalobce, že by byla mezi panem příjmení a žalovanou uzavřena jakákoliv konkrétní dohoda, kterou by se pan příjmení se žalovanou dohodli, že jí pan příjmení poskytne finanční prostředky, které mu pak následně žalovaná vrátí (podrobněji viz odst. 58 rozsudku), posoudil soud částku částka, která se dostala do dispozice žalované, a kterou (navíc) pak žalovaná následně použila na úhradu svého dluhu, jako bezdůvodné obohacení žalované na úkor pana jméno příjmení, jelikož podle ust. § 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“ (které je třeba aplikovat s ohledem na přechodná ustanovení obsažená v o. z.) platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten (mimo jiné), kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.

62. Jelikož pak podle ust. § 2991 odst. 1. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, vznikla tímto obohacením povinnost žalované panu jméno příjmení tuto částku částka zaplatit.

63. Naopak část zažalované částky ve výši částka bezdůvodné obohacení žalované představovat nemůže, jelikož bylo v řízení prokázáno, že tyto finanční prostředky byly předány panu příjmení (viz odst. 59 rozsudku).

64. Jelikož pak následně pan jméno příjmení zemřel a dědictví po něm nabyla jako jediná dědička paní jméno příjmení (viz odst. 60 rozsudku), přešel na ni z tohoto důvodu i výše uvedený nárok (pohledávka) na zaplacení částky částka, a žalovaná je tudíž povinna tuto částku žalobci jako správci pozůstalosti po zemřelé paní jméno příjmení uhradit.

65. Je přitom nerozhodné, že ve shora uvedeném usnesení o dědictví ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací není předmětná zažalovaná pohledávka výslovně uvedena, a tomuto argumentu žalované pro zamítnutí žaloby tudíž nelze přisvědčit. Podle ust. § 1475 odst. 1 o. z. je totiž dědické právo právo na pozůstalost (nebo na poměrný podíl z ní, což však není případ projednávané věci). Podle ust. § 1475 odst. 2 o. z. pak pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci. Výše uvedená pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení pak zcela jistě právem vázaným výlučně na osobu pana příjmení není. příjmení jméno příjmení tudíž nabyla na základě výše uvedeného usnesení o dědictví ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací celou pozůstalost po zesnulém jméno příjmení, tedy i včetně výše uvedené pohledávky ve výši částka, a to s účinností ke dni smrti tohoto zůstavitele (srov. ust. § 1670 o. z.).

66. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud žalobě co do částky částka vyhověl a uložil žalované povinnost tuto částku žalobci zaplatit, a to v souladu s ust. § 1970 o. z. i spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně stanoveným v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení však soud žalobci přiznal až od datum, jelikož žádná konkrétní (předžalobní) výzva k zaplacení předmětných finančních prostředků nebyla žalované zaslána, a soud za tuto výzvu tudíž považoval až samotnou žalobu, která byla doručena žalované dne datum (srov. ust. § 49 odst. 4 o. s. ř. a zejména i ust. § 41 odst. 3 věta první o. s. ř., které stanoví, že hmotněprávní jednání účastníka učiněné vůči soudu je účinné také vůči ostatním účastníkům, avšak teprve od okamžiku, kdy se o něm v řízení dozvěděli), a žalovaná byla proto v prodlení se zaplacením předmětných finančních prostředků až ode dne následujícího (srov. ust. 1958 odst. 2 o. z.). Soud stanovil žalované v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. delší, patnáctidenní, lhůtu ke splnění uložené povinnosti tak, aby měla žalovaná delší časový prostor předmětnou částku uhradit. Ve zbývající části pak soud žalobu ze shora uvedených důvodů zamítl.

67. Pro úplnost soud uvádí, že je možné a dokonce spíše i pravděpodobné, že žalovaná panu příjmení nějaké relativně drobnější částky (v neprokázané výši, což je třeba znovu zdůraznit) v minulosti půjčila (viz i odst. 55 rozsudku). V řízení však bylo, jak soud znovu opakuje prokázáno, že ona výše uvedená zaslaná částka částka nepředstavovala úhradu jakýchkoliv dřívějších půjček poskytnutých žalovanou panu příjmení (a že ji tedy za jakoukoliv takovouto úhradu pan příjmení ani částečně nepovažoval), jelikož bylo prokázáno, že tyto finanční prostředky poskytl zesnulý pan příjmení žalované na úhradu jejího dluhu, který byl exekvován ve výše uvedeném exekučním řízení s tím, že očekával, že budou následně vráceny. Výše zmíněné možné drobnější půjčky v neprokázané výši pak žalovaná nijak na svůj shora rozebraný dluh ve výši částka (představující její bezdůvodné obohacení) nikdy nezapočetla, a proto platí, že i kdyby byly v řízení nějaké konkrétní drobnější půjčky prokázány, stejně by to na rozhodnutí soudu nemělo vliv. Toto však soud, jak lze zopakovat, uvádí skutečně pouze pro úplnost, jelikož v řízení nebylo s dostatečně potřebnou mírou pravděpodobnosti prokázáno poskytnutí jakékoliv půjčky ze strany žalované panu příjmení.

68. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s.ř. Žalobce byl ve věci úspěšný co do částky částka a úroku z prodlení ve výši částka (představující k datu vyhlášení rozsudku kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení), celkem tedy co do 67 % předmětu řízení, žalovaná pak co do částky částka a úroku z prodlení ve výši částka (představující k datu vyhlášení rozsudku kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do datum a ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení), celkem tedy co do 33 % předmětu řízení. Žalobce má proto právo na náhradu 34 % svých nákladů řízení. Soud ve věci přiznal žalobci náhradu nákladů řízení i přes absenci konkrétní předžalobní výzvy, jelikož žalovaná svůj dluh nezaplatila ani po doručení žaloby, a proto tedy nebylo důvodu žalobce za nezaslání konkrétní předžalobní výzvy sankcionovat, jelikož by její zaslání stejně vzniku soudního sporu nezabránilo, a to více v situaci, kdy žalobce již žalovanou na možnost existence dluhu před zahájením řízení upozornil (viz odst. 13 rozsudku), a žalovaná přesto k uhrazení dluhu nepřistoupila (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp.zn. spisová značka).

69. Tyto náklady žalobce pak sestávají z nákladů nezastoupené účastníka podle vyhl. č. 254/2015 Sb., tedy z paušální náhrady nákladů ve výši částka za každý z 20 úkonů, a to za žalobu, žádost o osvobození od soudních poplatků z datum, vyjádření ze dne datum, účast na jednání dne datum přesahujícím 2 hodiny (tj. jde o dva úkony), vyjádření ze dne datum, účast na jednání dne datum, účast na jednání dne datum přesahujícím 2 hodiny (tj. jde o dva úkony), vyjádření ze dne datum, vyjádření ze dne datum, vyjádření ze dne datum, účast na jednání dne datum přesahujícím 4 hodiny (tj. jde o tři úkony), účast na jednání dne datum, vyjádření ze dne datum, účast na jednání dne datum přesahujícím 2 hodiny (tj. jde o dva úkony) a účast na jednání dne datum, podle ust. § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Pro úplnost soud uvádí, že k paušální náhradě podle vyhl. č. 254/2015 Sb. se daň z přidané hodnoty nepřipočítává, jelikož k tomuto jednak není podklad v ust. § 137 odst. 3 o. s. ř., a jednak jelikož paušální náhrada podle vyhl. číslo 2015 nepodléhá pod předmět daně vymezený v ust. § 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Celková výše nákladů činí tedy částku částka. V souladu s výše uvedeným má pak žalobce právo na náhradu 34 % těchto nákladů, má tedy právo na nahrazení celkem částky částka Lhůtu k zaplacení náhrady nákladů řízení stanovil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. delší, patnáctidenní, aby měla žalovaná dostatek časového prostoru ji uhradit.

70. Jelikož byl žalobce v řízení usnesením Okresního soudu Praha - západ ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, v souladu s ust. § 138 odst. 1 o. s. ř. osvobozen od placení soudních poplatků a soud jeho žalobě částečně vyhověl, uložil soud v souladu s ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, žalované povinnost zaplatit soudní poplatek v odpovídající výši částka, představující 67 % (viz úspěch žalobce ve věci rozebraný v odst. 68 rozsudku) ze soudního poplatku za předmětné řízení stanoveného podle položky 1 sazebníku soudních poplatků.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha - západ. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí či exekuční návrh.