OSPZ 16 C 49/2022

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. arch. Zdeňkem Blažkem jako samosoudcem v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ zastoupeném: údaje o zástupci ⟪LB:lb_003⟫ proti žalované: právnická osoba, se sídlem adresa žalované, IČO, ⟪LB:lb_004⟫ zastoupeném: Mgr. příjmení jméno, se sídlem adresa, ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení částky 12 072 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 3 645,85 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 645,85 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou si žalobkyně domáhala zaplacení 8 426,15 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 426,15 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 4 599,94 Kč k rukám zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 12 072 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalobkyně jakožto postupník s jméno příjmení jakožto postupitelem uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávky představující bezdůvodné obohacení ve výši 12 072 Kč, která představuje rozdíl mezi částkou poskytnutou žalovaným a částkou hrazenou právním předchůdcem žalobkyně v souvislosti s níže uvedenou neplatnou smlouvou o spotřebitelském úvěru. Tato skutečnost byla žalované řádné oznámena současně s předžalobní výzvou. Mezi právním předchůdcem žalobkyně tedy jméno příjmení a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru číslo znějící na částku 15 000 Kč. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena mezi žalovanou jako věřitelem a právním předchůdcem žalobkyně jako spotřebitelem, jedná se o spotřebitelský úvěr v intencích zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ). Na smlouvy a činnost smluvních stran tedy plně dopadají ustanovení tohoto zákona. Žalobkyně má za to, že výše uvedená smlouva je neplatná a to z důvodu porušení povinnosti žalované posoudit úvěruschopnost právního předchůdce žalobkyně jako spotřebitele. Dále žalobkyně odkázala na několik rozhodnutí dovolacího a Ústavního soudu a dále uvedla, že aby žalovaná splnila svou zákonnou povinnost odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele, potřebuje řadu dokumentů, ze kterých zjistí relevantní informace, a to např. výpisy z bankovních účtů spotřebitele, pracovní smlouvu spotřebitele, potvrzení o příjmu spotřebitele, případně daňové přiznání spotřebitele atd. Dále k poskytnutí finančních prostředků je nutné nahlédnout do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalovaná si však před uzavření smluv o úvěru žádné tyto dokumenty neobstarala ani neprovedla nahlédnutí do příslušných databází. Odborná péče ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele představuje kvalifikované jednání se zvýšenou mírou obezřetnosti a odpovědnosti. Pro žalovanou tak nemohly být dostačující pouze informace sdělené žalované právním předchůdcem žalobkyně, obzvláště pokud jde o informace o zaměstnání a příjmu právního předchůdce žalobkyně. Právní předchůdce žalobkyně na závazky ze smlouvy uhradil celkem částku ve výši 27 272 Kč, přičemž s ohledem na výše uvedené skutečnosti měl uhradit pouze částku 15 000 Kč. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu ze dne datum, ve které žalovanou vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení, neboť právní předchůdce žalobkyně plnil na základě neplatné smlouvy o úvěru. Žalovaná na tuto výzvu reagovala negativně a na bezdůvodné obohacení neuhradila.

2. Žalovaná ve věci uvedla, že nárok žalobkyně neuznává. Dále uvedla, že žalovaná splnila veškeré podmínky pro zjištění a prokázání úvěruschopnosti právního předchůdce žalované, kdy tento doložil listiny a to jednak doklad o svých příjmech, jednak uvedl náklady na domácnost. Žalovaná dále provedla lustraci ve veřejných registrech jak v insolvenčním rejstříku, tak v registru exekucí a ještě v registru interního scoringu. Právní předchůdce žalobkyně předložil žalované občanský průkaz, pracovní smlouvu, výplatní pásky za několik měsíců, čestné prohlášení o tom, že žije s přítelkyní a že je svobodný, dále si další listiny opatřila žalovaná sama, jak uvádí shora, právní předchůdce žalobkyně neměl bankovní účet. Je tedy zřejmé, že žalovaná zjišťovala úvěruschopnost právního předchůdce žalobkyně, dokonce ve větším rozsahu, než je uloženo zákonem a judikaturou. Dále žalovaná uvedla, že žalovaná porovnala výdaje právního předchůdce žalobkyně i se statistickými údaji o průměrných výdajích osob tak, jak je požadováno ze strany Nejvyššího soudu České republiky. K tomu byl doložen výpis SASPO Credit Risk jak následně založila do spisu. Dále žalovaná uplatnila námitku promlčení v souladu s § 87 odst. 1 ZSÚ ve znění ke dni podání žaloby. Navíc uvádí, že námitku neplatnosti může podat pouze spotřebitel do tří let, kdy tedy námitka nebyla podána ze strany spotřebitele, ale právnické osoby postupníka ze smlouvy o postoupení. Smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným je platná, pohledávka žalobkyně je pak neexistentní, nemohlo vzniknout bezdůvodné obohacení a nemohla být následně platně pohledávka právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni postoupena. Pro případ, že by soud usoudil, že smlouva je platná a pouze RPSN je vysoké, potom strana žalovaná uplatňuje obecnou námitku promlčení a to tedy tříletou, když část splátek byla zaplacena v období tří let před podáním žaloby. Navrhuje v plném rozsahu žalobu zamítnout.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti: Dne datum požádal jméno příjmení (právní předchůdce žalobkyně) o úvěr žalovanou. Požadovaná výše úvěru byla 15 000 Kč se splátkami na 14 měsíců. Uvedl kontaktní osobu, která s ním nebydlí ve společné domácnosti a to jméno příjmení, uvedl, že je zaměstnaný, což bylo ze strany žalované ověřeno, uvedl od kdy je zaměstnán, doložil výplatní pásky a pracovní smlouvu. Uvedl měsíční příjem – mzdu – ve výši 21 304 Kč, uvedl celkové měsíční výdaje ve výši 10 447 Kč. Uvedl, že je svobodný, že bydlí u rodičů, že má vyživovací povinnost k jednomu dítěti, má střední vzdělání s maturitou, nemá osobní bankovní účet, předložil občanský průkaz (důkaz: žádost o úvěr). Dále byl s jméno příjmení ze strany žalovaného vyplněn formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (důkaz: standardní informace o spotřebitelském úvěru). Dále s ním bylo ujednáno zpracování osobních údajů (důkaz: ujednání o zpracování osobních údajů). Dále dostal informace pro spotřebitele (důkaz: informace pro spotřebitele). Dne datum v číslo uzavřel jméno příjmení se žalovanou smlouvu o úvěru, kde mu byla poskytnuta částka 15 000 Kč. Zavázal se celkově zaplatit částku 27 272 Kč. V uvedené smlouvě o úvěru je přesně uvedeno, jakou částku zaplatí na úrok, tedy 1 444 Kč, jakou částku zaplatí za poskytnutí úvěru, tedy 6 750 Kč, jaké zaplatí náklady na vyhodnocení úvěrového případu, tedy 1 378 Kč, a jakou částku zaplatí za inkaso plateb v hotovosti ve svém bydlišti, a to tedy částku 2 700 Kč. Zároveň byl ve smlouvě o úvěru poučen o výši RPSN v jeho případě, tedy ve splátkách 14 měsíců v 15 % úrocích, kdy RPSN bylo 252,65 %. Přílohu smlouvy tvoří tabulky, že kterých je dle jednotlivých výší úvěru a jejich délek zřejmé procentní rozložení celkové splatné částky (důkaz: smlouva o úvěru). Při sepsání smlouvy jméno příjmení předložil žalované svůj občanský průkaz a souhlasil s pořízením jeho kopie (důkaz: fotokopie občanského průkazu se souhlasem). Dále uvedl čestné prohlášení, kde čestně prohlásil, že bydlí u přítelkyně na adrese adresa, když taková kolonka nebyla uvedena ve formuláři při žádosti o úvěr (důkaz: čestné prohlášení). Dále předložil jméno příjmení žalované pracovní smlouvu uzavřenou dne datum, kde je uvedeno, že je zaměstnancem od datum jako vedoucí prodeje (důkaz: pracovní smlouva). Dále předložil jméno příjmení žalované výplatní lístky a to za měsíce prosinec 2017, leden a únor 2018 (důkaz: výplatní lístky). Žalovaný vyhodnocoval úvěruschopnost jméno příjmení právního předchůdce žalobkyně jak vyplývá z listiny nazvané CreditInfo Report Plus, kde v příslušném počítačovém programu žalovaný vkládal jednotlivé vstupní údaje tak, jak byly zjištěny při komunikaci s jméno příjmení a vyplynuly z jeho pracovní smlouvy, výplatních lístků, jednotlivých informací, které sdělil, z interních údajů žalované, tedy kolik mu již žalovaná strana půjčila, jakým způsobem splácí. To je v CreditInfo Report Plus uvedeno a vzhledem k tomu, že měl jméno příjmení menší dluh z prodlení ve výši 431 Kč, pak byl zařazen do kategorie C3 v takzvaném CIP skóre, což je CreditInfo Predictor. Právě z těchto důvodů mu byla vyhodnocena splátka ve výši 2 857 Kč (důkaz: CreditInfo Report Plus). Z programu SASPO Credit Risk, jak vyplývá ze sjetiny uvedeného programu, byla vypočtena maximální výše uvedeného úvěru. Je uvedeno, že jméno příjmení má již pět doplacených úvěrů a je zřejmé, že byl vyhodnocován disponibilní příjem, typ domácnosti, celkový příjem, celkové výdaje, zdali je čerpán rezidenční úvěr, jaká částka je požadována, že je zaměstnaný, že se jedná o spotřebitelský úvěr (důkaz: SASPO Cridit Risk). jméno příjmení následně celý dluh zaplatil a to ke dni datum a to v plné výši (důkaz: tabulka umoření). Dne datum uzavřel jméno příjmení jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávky, kdy tedy postoupili pohledávku ve výši 12 272 Kč, což představuje bezdůvodné obohacení z titulu neplatné smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou shora uvedenou (důkaz: smlouva o postoupení pohledávky číslo). Následně žalobkyně zaslala žalované oznámení o postoupení této pohledávky a zároveň předžalobní výzvu k zaplacení bezdůvodného obohacení, kde uvedla rozsáhlou právní argumentaci. Uvedená výzva je datována dnem datum (důkaz: oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzva). Tato předžalobní výzva byla doručena žalované dne datum (důkaz: doručenka datové zprávy). Na tuto výzvu reagovala strana žalovaná dopisem ze dne datum, kdy upozornila na skutečnost, že právo uplatnit námitku neplatnosti podle § 87 odst. 1 ZSÚ je promlčeno a zároveň uvedla i další argumenty, ve kterých se domnívá, že předmětná úvěrová smlouva je platná a to především, že žalovaná dostatečně posuzovala úvěruschopnost dlužníka, tedy jméno příjmení (důkaz: vyjádření k výzvě k vydání bezdůvodného obohacení ze dne datum). Tato odpověď byla straně žalující doručena dne datum (důkaz: doručenka datové zprávy).

4. Ze shora provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový děj: Dne datum požádal jméno příjmení (právní předchůdce žalobkyně) o úvěr žalovanou. Požadovaná výše úvěru byla 15 000 Kč se splátkami na 14 měsíců. Uvedl kontaktní osobu, která s ním nebydlí ve společné domácnosti a to jméno příjmení, uvedl, že je zaměstnaný, což bylo ze strany žalované ověřeno, uvedl od kdy je zaměstnán, doložil výplatní pásky a pracovní smlouvu. Uvedl měsíční příjem – mzdu – ve výši 21 304 Kč, uvedl celkové měsíční výdaje ve výši 10 447 Kč. Uvedl, že je svobodný, že bydlí u rodičů, že má vyživovací povinnost k jednomu dítěti, má střední vzdělání s maturitou, nemá osobní bankovní účet, předložil občanský průkaz. Dále byl s jméno příjmení ze strany žalovaného vyplněn formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Dále s ním bylo ujednáno zpracování osobních údajů. Dále dostal informace pro spotřebitele. Dne datum v číslo uzavřel jméno příjmení se žalovanou smlouvu o úvěru, kde mu byla poskytnuta částka 15 000 Kč. Zavázal se celkově zaplatit částku 27 272 Kč. V uvedené smlouvě o úvěru je přesně uvedeno, jakou částku zaplatí na úrok, tedy 1 444 Kč, jakou částku zaplatí za poskytnutí úvěru, tedy 6 750 Kč, jaké zaplatí náklady na vyhodnocení úvěrového případu, tedy 1 378 Kč, a jakou částku zaplatí za inkaso plateb v hotovosti ve svém bydlišti, a to tedy částku 2 700 Kč. Zároveň byl ve smlouvě o úvěru poučen o výši RPSN v jeho případě, tedy ve splátkách 14 měsíců v 15 % úrocích, kdy RPSN bylo 252,65 %. Přílohu smlouvy tvoří tabulky, že kterých je dle jednotlivých výší úvěru a jejich délek zřejmé procentní rozložení celkové splatné částky Při sepsání smlouvy jméno příjmení předložil žalované svůj občanský průkaz a souhlasil s pořízením jeho kopie. Dále uvedl čestné prohlášení, kde čestně prohlásil, že bydlí u přítelkyně na adrese adresa, když taková kolonka nebyla uvedena ve formuláři při žádosti o úvěr. Dále předložil jméno příjmení žalované pracovní smlouvu uzavřenou dne datum, kde je uvedeno, že je zaměstnancem od datum jako vedoucí prodeje. Dále předložil jméno příjmení žalované výplatní lístky a to za měsíce prosinec 2017, leden a únor 2018. Žalovaný vyhodnocoval úvěruschopnost jméno příjmení právního předchůdce žalobkyně jak vyplývá z listiny nazvané CreditInfo Report Plus, kde v příslušném počítačovém programu žalovaný vkládal jednotlivé vstupní údaje tak, jak byly zjištěny při komunikaci s jméno příjmení a vyplynuly z jeho pracovní smlouvy, výplatních lístků, jednotlivých informací, které sdělil, z interních údajů žalované, tedy kolik mu již žalovaná strana půjčila, jakým způsobem splácí. To je v CreditInfo Report Plus uvedeno a vzhledem k tomu, že měl jméno příjmení menší dluh z prodlení ve výši 431 Kč, pak byl zařazen do kategorie C3 v takzvaném CIP skóre, což je CreditInfo Predictor. Právě z těchto důvodů mu byla vyhodnocena splátka ve výši 2 857 Kč. Z programu SASPO Credit Risk, jak vyplývá ze sjetiny uvedeného programu, byla vypočtena maximální výše uvedeného úvěru. Je uvedeno, že jméno příjmení má již pět doplacených úvěrů a je zřejmé, že byl vyhodnocován disponibilní příjem, typ domácnosti, celkový příjem, celkové výdaje, zdali je čerpán rezidenční úvěr, jaká částka je požadována, že je zaměstnaný, že se jedná o spotřebitelský úvěr. jméno příjmení následně celý dluh zaplatil a to ke dni datum a to v plné výši. Dne datum uzavřel jméno příjmení jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávky, kdy tedy postoupili pohledávku ve výši 12 272 Kč, což představuje bezdůvodné obohacení z titulu neplatné smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou shora uvedenou. Následně žalobkyně zaslala žalované oznámení o postoupení této pohledávky a zároveň předžalobní výzvu k zaplacení bezdůvodného obohacení, kde uvedla rozsáhlou právní argumentaci. Uvedená výzva je datována dnem datum. Tato předžalobní výzva byla doručena žalované dne datum. Na tuto výzvu reagovala strana žalovaná dopisem ze dne datum, kdy upozornila na skutečnost, že právo uplatnit námitku neplatnosti podle § 87 odst. 1 ZSÚ je promlčeno a zároveň uvedla i další argumenty, ve kterých se domnívá, že předmětná úvěrová smlouva je platná a to především, že žalovaná dostatečně posuzovala úvěruschopnost dlužníka, tedy jméno příjmení. Tato odpověď byla straně žalující doručena dne datum.

5. Obě strany zároveň soudu předložily množství rozhodnutí soudů nejrůznějších stupňů a dále citovaly ustálenou judikaturu. Tyto listiny soud k důkazu neprováděl, když se nejedná o důkaz, který by měl zjistit skutkový děj, ale jedná se o listiny, které pouze mají podpořit právní argumentaci té které ze stran stejně tak, jako citovaná judikatura.

6. Soud tedy provedl všechny důkazy, které byly stranami navrženy. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti a přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o.s.ř.). Soud vycházel z listinných důkazů.

7. První otázkou, kterou se soud musel zabývat, byla otázka, zdali uvedená smlouva o úvěru byla platná, byla platně uzavřena, byly-li dodrženy náležitosti vyžadované v § 110 odst. 1 ZSÚ, tedy zdali strana žalovaná dostatečně zkoumala úvěruschopnost právního předchůdce žalobkyně. Jak vyplynulo z provedeného dokazování uvedeného shora, žalovaná se nespokojila pouze s údaji na žádosti, ale vyžádala si i od právního předchůdce žalobkyně jméno příjmení doklady prokazující jeho příjmy, dále jeho výdaje spojené s bydlením, resp. čestné prohlášení, že žije s přítelkyní. Žalovaná prověřila jméno příjmení ve veřejně dostupných registrech, provedla na základě získaných informací scoring osoby, který zohlednil i další závazky jméno příjmení. Žalovaná zjistila měsíční příjem, prověřila výši výdajů, zjistila výdaje jméno příjmení, prověřila jeho úvěrovou minulost. Za těchto okolností i vzhledem k požadované částce úvěru, vzhledem k měsíčnímu příjmu uvedenému výše, vzhledem ke skutečnostem, že jméno příjmení žil s přítelkyní, že splatil dosavadní úvěry, pak mu byl úvěr poskytnut. Jen pro úplnost soud doplňuje, že jméno příjmení splatil celý úvěr a tedy smysl a účel pravidel o zkoumání úvěruschopnosti tak byl i tímto jednáním naplněn. Skutečnost, že jméno příjmení splatil úvěr je jednak doložena tabulkou umoření uvedenou shora a jednak je nesporná mezi účastníky. Pro úplnost soud tedy dodává, že kdyby posoudil předmětnou smlouvu o úvěru jako neplatnou, pak by zde byla uplatněna námitka strany žalované o promlčení dle § 87 odst. 1 ZSÚ ve znění platném do datum, tedy námitku promlčení. V případě neplatnosti smlouvy o úvěru by pak námitka promlčení byla důvodná a celá žaloba by byla směřována k zamítnutí.

8. Soud ovšem shledal neplatnou smlouvu v té části, kde bylo sjednáno ujednání vztahující se k výši úrokové sazby, ovšem nikoli smlouvy o úvěru jako celku. Zde soud uvádí, že celkový úrok z prodlení soud vypočítal na částku 70,13 % ročně za situace, kdy byla jistina poskytnuta ve výši 15 000 Kč, avšak nad rámec toho byla zaplacena další částka tak, jak byla požadována v žalobě. Sjednaná výše ročního úroku představovala v té době více jak osminásobek úrokové sazby obvyklé v daném období. Je zřejmé, že takovou výši úroků nebylo možné hodnotit jako přiměřenou a soud proto hodnotí takový sjednaný úrok za úrok odporující dobrým mravům. Smluvní ujednání soud shledává neplatným pouze v ujednání vztahující se k výši úrokové sazby, nikoli smlouvy o úvěru jako celku, s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 29 Cdo 4498/2007, kdy případná neplatnost ujednání o úrocích ve smlouvě o úvěru nezpůsobuje sama o sobě neplatnost smlouvy o úvěru jako celku.

9. Za situace, kdy není sjednána výše úroku z úvěru, pak je třeba aplikovat ust. § 1802 o.z. dle kterého mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem, nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídle dlužníka v době uzavření smlouvy. Soud z měnové statistiky vydané v srpnu 2018 Českou národní bankou zjistil z tabulky 10 úrokové sazby měnových finančních institucí, že v dubnu 2018, tedy v době, kdy byla uzavřena předmětná smlouva o úvěru, byly úvěry domácnostem na spotřebu úročeny sazbou 8,57 % ročně. Vzhledem k zapůjčené jistině pak takovýto úrok je ve výši celkem 1 499,75 Kč. V této části byla tedy žaloba zralá na zamítnutí, zatím co v částce 10 572,25 Kč byla na vyhovění.

10. Zároveň však strana žalovaná namítla obecné promlčení bezdůvodného obohacení ve tříleté lhůtě. Vzhledem k tomu, že mezi stranami byl nesporný způsob splácení úvěru jméno příjmení, když to byla právě strana žalující, která předložila soudu tabulku umoření, která zároveň byla verifikována stranou žalovanou, z této tabulky umoření tedy vyplynulo, že jednotlivé splátky byly spláceny ve dnech datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána číslo, všechny splátky, které byly zaplaceny na úrocích a na úhradách nákladů sjednaného úvěru a správy úvěru, do datum byly promlčeny. Soud tak zjistil z uvedené tabulky umoření, že na úhradě nákladů za sjednání a správu úvěru bylo ze strany jméno příjmení do datum celkem uhrazeno 6 037,27 Kč a na sjednaných úrocích z prodlení celkem 889,13 Kč. Vzhledem k tomu, že byla žalována částka 12 072 Kč, ze které soud odečetl částku 1 499,75 Kč, jak uvedl shora, tedy zákonných úroků, pak následně od zbylé částky odečetl ještě dvě promlčené sumy a to částku 6 037,27 Kč a částku 889,13 Kč. Celkově tedy soud přiznal straně žalující částku 3 645,85 Kč a ve zbytku, tedy v částce 8 426,15 Kč žalobu zamítl.

11. K další argumentaci strany žalující soud odkazuje na rozsáhlá vyjádření strany žalované, mimo jiné i na odkaz na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1543/21, kdy se tento zabýval poměrem mezi výší úvěru a šetřením výdělkových poměrů dlužníka. Dále soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu 33 Cdo 2178/2018.

12. Na shora uvedená skutková zjištění soud aplikoval příslušná ustanovení občanského zákoníku, tedy zákona číslo občanský zákoník (dále jen o. z.) a dále zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále i jen ZSÚ).

13. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 89 odst. 1 ZSÚ (ve znění do datum) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 89 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti ve tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Dle § 110 odst. 1 ZSÚ neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednání o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží

17. Dle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co po právu měl plnit sám.

18. Jak tedy vyplývá ze shora uvedených skutečností, žalovaný se na úkor právního předchůdce žalobkyně bezdůvodně obohatil (§ číslo odst. 1) a právní předchůdce žalobkyně svou pohledávku postoupil smlouvou na žalobkyni (§ 1879 o.z.), a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě vyhověl.

19. Naproti tomu v části požadovaného nároku byla žaloba zamítnuta (výrok II.) z důvodů uvedených shora.

20. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 o.s.ř. za použití § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že vzhledem k tomu, že žalovaná měla úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělil. Vzhledem k tomu, že byla požadována částka 12 072 Kč a strana žalující byla úspěšná v částce 3 645,85 Kč, to je ve 30,20 % a strana žalovaná byla úspěšná v částce 8 421,15 Kč, to je v 69,80 %, pak soud přiznal náhradu nákladů řízení žalované a to ve výši 39,60 %. Soud při stanovení odměny advokáta postupoval dle vyhl. č. 177/1996 Sb. Základem pro výpočet sazby mimosmluvní odměny (§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.) je částka 12 072 Kč, mimosmluvní odměna za jeden úkon je pak dle § 7 uvedené vyhlášky 1 620 Kč Náklady se sestávají z těchto položek: odměna za zastoupení advokátem ve výši 1 620 Kč za jeden úkon právní služby dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., celkem pět úkonů (převzetí zastoupení, sepis vyjádření k předžalobní výzvě ze dne datum, sepis vyjádření k žalobě ze dne datum, sepis repliky k vyjádření žalobkyně ze dne datum, účast na ústním jednání dne datum), dále 5 x náhrada hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.), daně z přidané hodnoty ve výši 2 016 Kč, celkem tedy 11 616 Kč, z toho 39,60 % je celkově 4 599,94 Kč. Soud tedy přiznal žalované náhradu nákladů řízení ve výši 4 599,94 Kč. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. 1 o.s.ř. určena třídenní s povinností plnit k rukám advokáta podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost stanovená rozsudkem splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.