OSPZ 3 C 338/2020-182

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Uhříčkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení částky 65 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 32 500 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 32 500 Kč za období od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 32 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 32 500 Kč za období od datum do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 65 000 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že účastníci jsou bývalí manželé, jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem ze dne datum. Účastníci mezi sebou uzavřeli několik dohod, a to konkrétně dohodu o mlčenlivosti a o společném postupu při rozvodu manželství, dohodu o vypořádání společného jmění manželů a smlouvu o úschově finančních prostředků, na jejímž základě byl upraven způsob výplaty finančních vyrovnání. Naposledy uvedená dohoda ve svém bodě 1 upravovala povinnost žalovaného hradit žalobkyni podle čl. IV odst. 3 částku 32 500 Kč měsíčně vždy k pátému dni příslušného kalendářního měsíce s tím, že tato povinnost žalovaného měla zaniknout dnem, kdy bude žalobkyni vyplaceno finanční vyrovnání v souladu se smlouvou o úschově finančních prostředků. Všechny dohody byly uzavřeny dne datum a k výplatě finančního vyrovnání došlo datum. Žalovaný tak měl povinnost platit žalobkyni částku 32 500 Kč měsíčně vždy k pátému dni od února 2020 do července 2020 (včetně). Za měsíce červen a červenec 2020 žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil, proto proti němu podala žalobu a kromě dlužných částek požadovala také zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že jeho povinnost platit měsíční částku 32 500 Kč zanikla nejpozději dnem datum, neboť žalobkyně záměrně a úmyslně s cílem na úkor žalovaného se obohatit nejpozději ke dni datum zmařila výplatu vypořádací částky ve výši 8 500 000 Kč, jelikož záměrně nesplnila (i) svou povinnost bezprostředně po nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství postupovat tak, aby došlo k neprodlenému zápisu jejího výlučného vlastnického práva k nemovitostem a (ii) svou povinnost podat návrh na vklad, jehož přílohou bude originál rozsudku o rozvodu s vyznačenou doložkou právní moci. Rozsudek o rozvodu manželství účastníků byl vydán datum, právní moci nabyl datum a dne datum obě strany obdržely jeho originál s vyznačenou doložkou právní moci. Žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně odmítla podat návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí dne datum se společným prohlášením o nabytí právní moci rozsudku, tj. bez originálu rozsudku s doložkou, a přislíbila, že návrh podá po doručení rozsudku opatřeného doložkou právní moci. Žalovaný podal návrh na vklad dne datum, o čemž zástupkyni žalobkyně tentýž den informoval a současně žalobkyni vyzval k podání návrhu na vklad jejího vlastnického práva. Zástupkyně žalobkyně dne datum sdělila žalovanému, že žalobkyně návrh na vklad podá sama z důvodu ukončení právního zastoupení. Žalobkyně návrh na vklad vlastnického práva podala až datum, tj. dva měsíce po vydání rozsudku o rozvodu manželství a měsíc od jeho právní moci, což dle žalovaného nelze považovat za bezprostřední splnění povinnosti. Žalobkyně navíc ke svému návrhu nepřipojila originál rozsudku s vyznačenou doložkou právní moci a svůj návrh ani bezodkladně nedoplnila. Výzvu katastrálního úřadu žalobkyně dle názoru žalovaného záměrně splnila tak, aby k vkladu jejího vlastnického práva došlo až po datum, přičemž současně opakovaně odmítla přijmout nabídku žalovaného k výplatě vypořádací částky 8 500 000 Kč. Žalobkyně tedy v úmyslu získat majetkový prospěch podala návrh katastrálnímu úřadu opožděně, a to s cílem zmařit zánik povinnosti žalovaného. Povinnost žalovaného platit žalobkyni částku 32 500 Kč zanikla dle § 550 a § 549 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) nejpozději datum, přičemž jednání žalobkyně bylo nemravné a po dobu prodlení žalobkyně nebyl žalovaný povinen plnit svou povinnost. Podle žalovaného nemůže být pochyb o tom, že v případě splnění smluvních povinností ze strany žalobkyně by k výplatě vypořádací částky ve výši 8 500 000 Kč došlo nejpozději datum a žalovanému by nevznikla povinnost platit žalobkyni 32 500 Kč za měsíce červen a červenec 2020. Žalovaný dále tvrdil, že došlo-li k odvolání plné moci udělené zástupkyni žalobkyně, pak dle § 20 odst. 6 zákona č. 85/2006 Sb., o advokacii (dále jen „zákon o advokacii“), byla zástupkyně povinna učinit jménem žalobkyně veškeré neodkladné úkony tak, aby žalobkyně neutrpěla újmu, tj. měla i povinnost podat za ni návrh na vklad vlastnického práva. Pokud zástupkyně žalobkyně tuto povinnost nesplnila, odpovídá tím za škodu, kterou žalobkyně coby její klientka případně utrpěla. Ze skutečnosti, že žalobkyně podala návrh více než měsíc od sjednaného termínu bez přiložení originálu rozsudku s doložkou, žalovaný dovozoval, že motivací žalobkyně bylo poškodit žalovaného a obohatit se na jeho úkor. Nepoctivou motivaci žalobkyně dovozoval žalovaný také z toho, že i na výzvu katastrálního úřadu k doplnění návrhu reagovala až po 14 dnech. Podle žalovaného na podobné nemravné jednání zákon pamatuje a sancionuje jej tak, že sjednanou dobu považuje za uplynulou a závazek za zaniklý dnem, kdy by při normálním běhu věci došlo k jeho zániku (k tomu žalovaný odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 29 Cdo 3661/2010). S odkazem na ustanovení § 6, § 8 a § 547 o. z. žalovaný argumentoval také tím, že všechny dohody byly uzavírány v zájmu obou účastníků a v jejich prospěch a že oba účastníci měli být motivováni postupovat co nejrychleji, bez zbytečných průtahů. Dle žalovaného se však ukázalo, že pravým úmyslem žalobkyně bylo dostávat od žalovaného měsíční částku 32 500 Kč po co nejdelší dobu a že za tímto účelem se žalobkyně nezdráhala porušovat své smluvní povinnosti a následně se i soudit. Žalovaný naproti tomu postupoval bezodkladně (např. urgoval soud o zaslání rozsudku o rozvodu manželství s vyznačenou doložkou, navrhoval podání návrhu na vklad do katastru ještě před doručením takového rozsudku za použití souhlasného prohlášení o datu nabytí právní moci, ihned podal návrh na vklad, vyzýval zástupkyni žalobkyně k činění kroků). Zneužití práva ze strany žalobkyně žalovaný spatřoval v tom, že žalobkyně se domáhá výplaty částky, kterou za dané období mohla dostat z výnosu vypořádací částky, jejíž okamžitou výplatu od žalovaného bez rozumného důvodu odmítla a nadále oddalovala vklad svého vlastnického práva do katastru nemovitostí. I to, že návrh podala vadně, dle žalovaného pouze potvrzuje její úmyslné protiprávní a nemravné jednání. Žalovanému také nebylo jasné, proč návrh na vklad za žalobkyni již datum nepodala její zástupkyně a proč žalobkyně zarputile odmítala dřívější výplatu vypořádací částky s odůvodněním, že by pak žalovaný mohl mařit její výlučné nabytí vlastnického práva. Žalovaný poukazoval také na § 1911 a § 1912 o. z. s tím, že povinnosti žalovaného platit měsíční částku 32 500 Kč odpovídala povinnost plnit závazky ke společnému postupu. Po dobu prodlení žalobkyně s plněním její povinnosti nebyl žalovaný povinen plnit svou povinnost. Na základě návrhu žalovaného došlo ke vkladu jeho vlastnického práva do katastru nemovitostí dne datum. Pokud by žalobkyně postupovala stejně, bylo by její právo zapsáno ke stejnému datu a nikoli až datum. Po skončení prodlení žalobkyně žalovaný od svého závazku z opatrnosti odstoupil, a to dne datum.

3. V replice žalobkyně poukazovala na to, že by bylo v rozporu se smluvními ujednáními mezi účastníky, pokud by byl návrh na vklad podán toliko na základě doručenek k rozsudku o rozvodu manželství bez vyznačené právní moci. Lhůta katastrálního úřadu pro zápis práva činí ze zákona 30 dnů, resp. 60 dnů, přičemž žalovaný nesprávně předpokládal, že pokud by žalobkyně podala svůj návrh na vklad ve stejný den jako žalovaný, pak by i její právo bylo zapsáno datum, přestože při využití celé třicetidenní lhůty by se tak stalo až datum. První platbu za měsíc červen 2020 tedy žalovaný musel každopádně uhradit, neboť ve vztahu k ní nelze argumentovat tím, že nebyl splněn požadavek jednat neprodleně. Žalobkyně podala návrh na vklad přesně tři týdny od té doby, co obdržela rozsudek s doložkou právní moci, což považovala za situace blokády celé země v důsledku vyhlášeného stavu nouze za adekvátní. Dohody nadto předpokládaly, že žalobkyně bude mít nárok na měsíční platby do doby výplaty vypořádací částky, a to i v případě, že by došlo k nepředpokládaným zdržením. Žalovaný každopádně neodstoupil od své smluvní povinnosti platně. Žalobkyně poukazovala také na to, že smyslem měsíčních plateb ve výši 32 500 Kč bylo zabezpečit běžné výdaje žalobkyně a dětí na živobytí za jakékoli situace až do vyplacení vypořádací částky. V rozporu s dobrými mravy tak bylo jednání žalovaného, který porušil smluvní ujednání a bez důvodu přestal žalobkyni platit sjednanou částku, přičemž ponechal žalobkyni i děti odkázané pouze na minimální příjem žalobkyně. Při hodnocení, zda žalobkyně postupovala neprodleně, je navíc třeba brát v potaz kontext předmětného období, kdy mělo k zápisu vlastnického práva dojít. V tomto ohledu žalobkyně poukazovala na ochromení služeb v důsledku koronavirové epidemie, vládní nařízení, vyhlášený stav nouze, jakož i na to, že byla zaměstnána jako učitelka na prvním stupni základní školy a školy se musely ze dne na den vypořádat s uzavřením škol a zabezpečením výuky pro žáky. Uváděla, že musela vyučovat ze svého bydliště a připravovat se virtuálně, což bylo mnohonásobně náročnější než jindy. Argumentovala také tím, že finanční situace obou účastníků byla velmi rozdílná, že po finančně náročném rozvodu si už nemohla právní zastoupení dovolit, a proto se rozhodla vypovědět plnou moc a návrh na vklad podat sama.

4. Ve svých dalších podáních žalovaný uváděl, že žalobkyně v rozhodné době disponovala značným majetkem, což mělo zejména plynout z dohody o vypořádání společného jmění manželů, že povinnost žalovaného hradit žalobkyni sjednanou měsíční částku zanikla datum, kdy žalobkyně nepodala návrh na vklad a kdy neoprávněně ovlivnila plynutí doby vedoucí k zániku závazku žalovaného, že lhůtu„ bezprostředně“ nelze považovat za lhůtu tří týdnů, a že zástupkyně žalobkyni pravděpodobně ani nepředala rozsudek o rozvodu s doložkou a neupozornila ji na její povinnost podat návrh na vklad, přičemž také uváděl, že odvolání plné moci bylo zdánlivé. Poukazoval na to, že žalobkyně netvrdila a nedoložila, že by jí ve splnění povinnosti bránila nějaká objektivní překážka a že žalovanému ani nesdělila, že by tady nějaká překážka na její straně měla být. Dále uváděl, že koronavirovou pandemii nelze pokládat za automatickou odpověď pro neplnění smluvních povinností, že žalobkyně mohla návrh na vklad připravit se svou zástupkyní již v době od datum do datum a následně jej podat (dne datum byl dle žalovaného katastr nemovitostí přístupný od 8:00 hod. do 14:00 hod.). Také tvrdil, že žalobkyně podle výplatních pásek v květnu 2020 odpracovala pouze 5 hodin a že v podání návrhu jí nemohla bránit ani péče o děti. Pokud žalobkyně dala své zástupkyni pokyn, aby návrh na vklad po ukončení právního zastoupení nepodávala, pak nepochybně jednala s úmyslem zmařit a oddálit zánik povinnosti žalovaného.

5. Žalobkyně dodala, že dopady pandemie byly obecně vnímány jako překážky pro plnění lhůt v jinak běžných časech a termínech, o čemž mělo svědčit i to, že stát prodlužoval či promíjel lhůty pro plnění povinností, např. pro podání daňového přiznání, a to mnohdy i o měsíce a ve vztahu ke všem. V možnostech žalobkyně nebylo podat návrh na vklad dříve, než učinila, a to z důvodu pracovního vytížení v době nouzového stavu. První volno dostala až datum, kdy splnila svou smluvní povinnost. V rozhodné době byly navíc omezeny úřední hodiny katastru nemovitostí na každé pondělí a středu od 8:00 do 11:00 hod., což se překrývalo s pracovním režimem žalobkyně. Žalobkyně měla v dané době také nízký příjem (v květnu 2020 činil 7 476 Kč a v červnu 2020 pak 13 284 Kč) a její případné onemocnění by mělo fatální následky pro ni i pro jejího zaměstnavatele. Nadto měla ve střídavé péči děti a u ní byly konkrétně v termínu od datum do datum a od datum do datum. V situaci, kdy k doručení rozsudku s doložkou došlo datum, mohl být návrh podán na katastrální úřad nejdříve datum. Zda žalobkyně postupovala včasně, je přitom třeba posuzovat s ohledem na konkrétní situaci žalobkyně.

6. Soud při jednáních provedl dokazování a z níže uvedených listin zjistil následující skutečnosti:

7. Z dohody o mlčenlivosti a o společném postupu při rozvodu manželství (dále jen„ dohoda o mlčenlivosti“) ze dne datum vyplynulo, že účastníci se dohodli na společném postupu ve věci péče o své dvě nezletilé dcery, ve věci rozvodu manželství i ve věci vypořádání majetkových vztahů. Žalobkyně se zavázala vzít zpět žalobu na zúžení společného jmění a na výživné manželky. V čl. IV. 3. účastníci sjednali, že až do vyplacení finančního vypořádání dle této dohody, dohody o vypořádání a smlouvy o úschově se žalovaný zavazuje hradit žalobkyni částku 32 500 Kč měsíčně, a to převodem na účet vždy k 5. dni příslušného kalendářního měsíce. Pro odstranění všech pochybností stanovili, že závazek žalovaného zaniká dnem, kdy bude žalobkyni vyplaceno finanční vypořádání v souladu se smlouvou o úschově. Dále bylo v témže článku sjednáno, že v případě, že žalobkyně o výplatu finančního vypořádání nepožádá ihned po splnění podmínek k jeho výplatě, má žalovaný právo od závazku hradit částku uvedenou v citovaném bodě odstoupit dopisem adresovaným žalobkyni, ke kterému přiloží všechny listiny nezbytné k výplatě finančního vypořádání podle smlouvy o úschově. Prostřednictvím čl. IV. 7. se účastníci zavázali„ bezprostředně po nabytí právní moci soudního rozhodnutí, jímž se jejich manželství rozvádí, a tedy po zániku společného jmění, postupovat tak, aby došlo k neprodlenému zápisu výlučného práva každé ze stran do katastru nemovitostí v souladu s dohodou o vypořádání. V této souvislosti jsou strany povinny si poskytovat všechnu součinnost, které se ukáže být nezbytnou k zápisu jejich výlučných práv (…)“.

8. Z dohody o vypořádání společného jmění manželů (dále jen„ dohoda o SJM“) ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně měla nabýt majetek v přibližné hodnotě nejméně 11 500 000 Kč a žalovaný v přibližné hodnotě nejméně 23 500 000 Kč a současně se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni částku 8 500 000 Kč jako finanční vypořádání. Dle citované dohody měl každý z účastníků nabýt do svého výlučného vlastnictví nemovitost. Součástí společného jmění účastníků dle čl. II. dohody byly mj. peněžní prostředky na účtech – přibližně 500 000 Kč na běžných účtech žalovaného a přibližně 1 000 000 Kč na běžných účtech žalobkyně. Podle čl. III. odst. 1 se měl žalovaný stát výlučným vlastníkem mj. rodinného domu a přilehlých pozemků v k. ú. obec a žalobkyně se měla dle čl. III odst. 2. stát výlučnou vlastnicí mj. bytové jednotky včetně podílu na společných částech domu a pozemcích v k. ú. část obce. V čl. III. odst. 3. účastníci vzali na vědomí, že pro provedení vkladu jejich výlučného vlastnického práva do katastru nemovitostí bude nezbytné k návrhu připojit originál rozsudku příslušného soudu, kterým bude manželství rozvedeno, a to s vyznačenou doložkou právní moci. Prostřednictvím čl. IV. účastníci sjednali finanční vypořádání, a to tak, že se v čl. IV. odst. 2. žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni částku 8 500 000 Kč. V čl. IV. odst. 3. se žalovaný na základě smlouvy o úschově zavázal složit do advokátní úschovy schovatele právnická osoba částku finančního vypořádání s tím, že tato částka bude žalobkyni z úschovy vyplacena po předložení dokumentů a za podmínek uvedených v čl. II. smlouvy o úschově. Pro odstranění všech pochybností sjednali, že povinnost k výplatě dle čl. II. smlouvy o úschově za podmínek tam uvedených je nedílnou součástí dohody o SJM, sdílí její osud a mezi účastníky nezaniká ani v případě zániku smlouvy o úschově. V čl. V. uvedli, že k návrhům na zápis do katastru nemovitostí bude předložen mj. rozsudek o rozvodu s vyznačenou doložkou právní moci.

9. Podle smlouvy o úschově finančních prostředků č. 2020 (dále jen„ smlouva o úschově“) uzavřené dne datum mezi žalovaným coby složitelem, žalobkyní coby oprávněnou a společností právnická osoba coby schovatelem se žalovaný zavázal složit do úschovy schovatele částku 8 500 000 Kč. Podle čl. II. odst. 1. této smlouvy schovatel vyplatí tuto částku žalobkyni po předložení (i) rozsudku o rozvodu účastníků s vyznačenou doložkou právní moci, (ii) rozhodnutí soudu o úpravě poměrů nezletilých dcer s vyznačenou doložkou právní moci, (iii) výpisu z katastru nemovitostí potvrzujícím, že žalovaný je výlučným vlastníkem nemovitostí v k. ú. obec, (iv) výpisu z katastru nemovitostí potvrzujícím, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí bytové jednotky a podílu na společných částech domu a na pozemcích v k. ú. část obce. Schovatel se zavázal, že po předložení předmětných dokumentů poukáže spravovanou částku žalobkyni do 2 pracovních dnů (čl. II. odst. 2). V čl. II odst. 3 byly sjednány podmínky, za kterých by byl schovatel povinen vyplatit žalobkyni částku finančního vypořádání, nedošlo-li by k zápisu vlastnických práv k nemovitostem ani do tří měsíců od právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků z důvodů na straně žalovaného.

10. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 14. 1. 2020, č. j. 20 P 64/2019-409, vyplynulo, že jím byla schválena dohoda účastníků coby rodičů nezletilé jméno a jméno o společné střídavé péči účastníků. Tento rozsudek nabyl právní moci dne datum.

11. Z rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 3. 4. 2020, č. j. 13 C 329/2019-93, soud zjistil, že jím bylo manželství účastníků rozvedeno. Tento rozsudek nabyl právní moci dne datum.

12. Z e-mailové komunikace mezi zástupci účastníků ze dne datum soud zjistil, že oběma byl rozsudek o rozvodu manželství účastníků doručen do datové schránky dne datum, o čemž se vzájemně informovali (zástupce žalovaného kontaktoval zástupkyni žalobkyně jako první) a dohodli se, že každý z nich připraví návrh na vklad za svého klienta.

13. Z e-mailu zástupkyně žalobkyně ze dne datum adresovaného zástupci žalovaného vyplynulo, že uvedeného dne zaslala zástupci žalovaného doručenku k rozsudku o rozvodu manželství, k čemuž uvedla, že se nedomnívá, že by na základě doručenek mohl katastr nemovitostí sám ověřit a konstatovat právní moc, a že by se tak dal návrh vůbec podat. Dodala, že návrh za svou klientku by podala na katastr, až bude mít k dispozici standardní rozhodnutí s vyznačenou doložkou o právní moci. Přílohou e-mailu byla doručenka, z níž se podává, že k doručení rozsudku č. j. 13 C 329/2019-93 zástupkyni žalobkyně došlo dne datum.

14. Z e-mailu zástupce žalovaného ze dne datum adresovaného zástupkyni žalobkyně vyplynulo, že uvedeného dne jí tento zástupce zaslal rozsudek o rozvodu manželství účastníků s doložkou právní moci a také téhož dne podaný návrh na vklad vlastnického práva žalovaného k nemovitostem v anonymizována dvě slova. Současně zástupce žalovaného požádal zástupkyni žalobkyně, aby podala návrh na vklad vlastnických práv žalobkyně k nemovitostem v část obce.

15. Z e-mailové komunikace mezi zástupci účastníků ze dne datum soud zjistil že tohoto dne zástupkyně žalobkyně informovala zástupce žalovaného o tom, že žalobkyně projevila přání podat návrh na vklad na katastrální úřad sama bez využití právních služeb. Současně zástupkyně uvedla, že žalobkyně nemá datovou schránku, pročež návrh pravděpodobně podá osobně na úřadě. Tuto informaci vzal zástupce žalovaného na vědomí.

16. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne datum k list vlastnictví vyplynulo, že žalovaný byl k tomu dni evidován jako výlučný vlastník rodinného domu adresa a čtyř pozemků, vše v k. ú. obec, spadajícím pod správu Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště Praha-západ. K zápisu dle dohody o SJM došlo s účinky ke dni datum; zápis byl proveden datum.

17. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne datum k list vlastnictví vyplynulo, že žalobkyně byla k tomu dni evidována jako výlučná vlastnice bytové jednotky číslo s podílem na společných částech domu a pozemku, vše v k. ú. část obce, spadajícím pod správu Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrálního pracoviště Praha. K zápisu dle dohody o SJM došlo s účinky ke dni datum; zápis byl proveden datum.

18. Z e-mailu zástupce žalovaného ze dne datum adresovaného žalobkyni soud zjistil, že zástupce žalobkyni informoval o zápis vlastnického práva žalovaného do katastru nemovitostí a konstatoval, že k podání návrhu na vklad žalobkyní došlo až datum. Žalovaný dle e-mailu nicméně souhlasil s tím, aby došlo k výplatě částky 8 500 000 Kč na účet žalobkyně bez dalšího odkladu, pročež zástupce žalobkyni požádal o sdělení čísla účtu a učinění dalších kroků. Zástupce žalovaného dodal, že v souladu s čl. IV. odst. 3 smlouvy o mlčenlivosti již není žalovaný povinen poukázat částku 32 500 Kč na následující měsíc.

19. Na naposledy uvedený e-mail reagovala zástupkyně žalobkyně dne datum, přičemž uvedla, že žalobkyně se na ní obrátila s žádostí o právní posouzení vzniklé situace. Vyjádřila přitom názor, že do doby skončení řízení o návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí mají účastníci hypoteticky možnost takové řízení zvrátit. I pokud by žalobkyni byla vyplacena částka finančního vypořádání, stále by mohl žalovaný odstoupit od uzavřených smluv. Žalobkyně proto chtěla vyčkat na provedení vkladu vlastnického práva. Do té doby a do výplaty finančního vyrovnání v souladu se smlouvami měla žalobkyně dle názoru zástupkyně právo na výplatu měsíční částky 32 500 Kč, k jejímuž dodatečnému zaplacení za měsíc červen stanovila žalovanému dodatečnou lhůtu do datum.

20. V e-mailu ze dne datum zástupkyně žalobkyně sdělila zástupci žalovaného (v reakci na jeho e-mail z datum s argumentací ohledně prodlení žalobkyně), že žalobkyně bezprostředně po nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství postupovala dle svých možností a dohodu nijak neporušila. Naproti tomu žalovaný nebyl oprávněn ukončit výplatu dohodnuté měsíční úhrady, pročež zástupkyně vyzvala žalovaného k úhradě platby za červen 2020, se kterou byl v prodlení, do datum.

21. V e-mailu ze dne datum, adresovaném zástupkyni žalobkyně, zástupce žalovaného konstatoval, že při kontrole katastru zjistil, že dne datum byla žalobkyně vyzvána k doplnění svého návrhu. Uvedl také, že žalovaný je připraven žalobkyni případně poskytnout jakoukoli součinnost nezbytnou k provedení zápisu jejího vlastnického práva s tím, že současně nadále nabízel okamžité uvolnění peněz z úschovy na základě souhlasného pokynu obou účastníků.

22. Na naposledy uvedený e-mail reagovala žalobkyně dne datum tak, že sdělila zástupci žalovaného, že ve věci zápisu do katastru nemovitostí zastoupena není a že se na advokátku obrátila pouze ohledně právního posouzení zastavení výplat pravidelných měsíčních částek. Uvedla také, že od katastrálního úřadu zatím nedostala žádnou výzvu k doplnění návrhu.

23. V e-mailu ze dne datum, adresovaném žalobkyni, pak zástupce žalovaného zejména uvedl, že výzva k opravě návrhu na vklad se zřejmě bude týkat nějaké drobnosti; že žalovaný nabízí okamžitou výplatu vypořádací částky, aby neležela na neúročeném účtu a aby je žalobkyně mohla dle svého uvážení investovat; a že zástupce žalovaného může převzít zastoupení žalobkyně v katastrálním řízení bez nároku na jakoukoli odměnu.

24. V e-mailu ze dne datum, adresovaném zástupci žalovaného, pak žalobkyně uvedla, že dosud nemá k dispozici dopis od katastrálního úřadu a že ve vztahu k výplatě vypořádací částky nemá důvěru v žalovaného a obává se, že by mohl po podpisu souhlasu s výplatou vypořádací částky mařit zápis vlastnického práva žalobkyně do katastru nemovitostí, a to s ohledem na skutečnost, že porušuje dohodu a neplatí žalobkyni sjednanou pravidelnou měsíční částku.

25. Na to reagoval zástupce žalovaného e-mailem ze dne datum, v němž mj. uvedl, že se účastníci neshodnou v otázce plnění dohod a že pokud by žalobkyně podala návrh na vklad do katastru nemovitostí včas, tak by tuto diskuzi nevedli.

26. V e-mailu ze dne datum pak zástupce žalovaného sdělil žalobkyni, že její vlastnické právo je zapsáno a požádal žalobkyni o zaslání pokynu k výplatě peněz společně s číslem účtu.

27. Z přípisu ze dne datum, adresovaného žalobkyni, soud zjistil, že zástupce žalovaného požádal žalobkyni o zaslání písemné instrukce k výplatě částky ve výši 8 500 000 Kč. Současně žalobkyni oznámil, že žalovaný s odkazem na čl. IV odst. 3 dohody o mlčenlivosti využívá tam uvedeného práva a s odkazem na pozdní podání návrhu na vklad a zdržení způsobené pravděpodobně nekoordinovanou změnou jména se necítí být a není povinen hradit, počínaje dnem datum, sjednanou měsíční částku (apanáž). Uvedl, aby žalobkyně předmětný dopis považovala za odstoupení od dané povinnosti ve smyslu citovaného článku.

28. Z návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí pro žalovaného ohledně nemovitostí v k. ú. obec vyplynulo, že tento byl vygenerován dne datum.

29. Z informace o nahlížení do katastru nemovitostí k řízení č. V číslo 2020 soud zjistil, že katastrální úřad obdržel návrh žalobkyně dne datum, kdy také došlo k zahájení řízení, a dne datum učinil výzvu k doplnění.

30. Z výplatních pásek za květen a červen 2020 vyplynulo, že žalobkyně byla zaměstnána u anonymizována dvě slova právnická osoba, přičemž v květnu 2020 odpracovala 5 dnů a její čistá mzda činila 7 476 Kč a v červnu odpracovala 22 dnů a její čistá mzda činila 13 284 Kč. V květnu 2020 žalobkyně čerpala ošetřovné od 5. do 11. dne a od 18. do 24. dne.

31. Z lékařských zpráv z anonymizována dvě slova v obec ze dnů datum, datum, datum, datum a datum vyplynulo, že nezletilá jméno dne datum uklouzla venku a upadla na levé předloktí, pročež byla její končetina zafixována a nezletilá následně ve výše uvedených dnech docházela do nemocnice na kontroly.

32. Z žaloby o výživné nerozvedené manželky soud zjistil, že ta byla datována datum a adresovaná zdejšímu soudu, přičemž ji žalobkyně podala proti žalovanému.

33. Z návrhu na vydání předběžného opatření soud zjistil, že ten byl datován datum a adresován zdejšímu soudu, přičemž jej žalobkyně podala proti žalovanému a navrhovala, aby soud žalovanému uložil povinnost zdržet se nakládání s vlastnickým právem k nemovitostem v k. ú. obec a v k. ú. část obce, jakož i s obchodními podíly, vozidlem, finančními prostředky, investicemi a obchodováním.

34. Z usnesení zdejšího soudu ze dne 15. 7. 2019, č. j. 7 C 257/2019-96, vyplynulo, že návrhu žalobkyně na vydání předběžného opatření bylo vyhověno. Usnesením zdejšího soudu ze dne 23. 9. 2019, č. j. 7 C 257/2019-191, pak byl zamítnut návrh žalovaného na zrušení předběžného opatření. Krajský soud v Praze svým usnesením ze dne 23. 10. 2019, č. j. 28 Co 284/2019-216, potvrdil rozhodnutí zdejšího soudu o nařízení předběžného opatření.

35. Z potvrzení RaiffeisenBank o historii pohybů na účtu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně obdržela od žalovaného čtyři platby po 32 500 Kč ve dnech datum, datum, datum a datum.

36. Z e-mailové komunikace mezi zástupci účastníků z období od datum do datum vyplynulo, že mezi účastníky vznikl v předmětném období spor o to, kdo z nich má uplatňovat daňové zvýhodnění na děti.

37. Ze společného pokynu složitele a oprávnění k vyplacení spravované částky, datovaného dne datum, soud zjistil, že tento nebyl žalovaným coby složitelem ani žalobkyní coby oprávněnou podepsán. Jeho obsahem měl být pokyn k vyplacení částky 8 500 000 Kč schovatelem.

38. Z detailu transakce číslo vyplynulo, že k výplatě částky 8 500 000 Kč žalobkyni z účtu společnosti právnická osoba došlo dne datum.

39. Z předžalobní výzvy ze dne datum vyplynulo, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby v této věci prostřednictvím své zástupkyně vyzvala k úhradě částky 65 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Dle související doručenky byla předžalobní výzva doručena žalovanému do datové schránky následujícího dne.

40. Z čestného prohlášení PhDr. jméno příjmení, Ph.D., anonymizována tři slova právnická osoba, se podává, že podle ředitele bylo nasazení učitelů v měsících květnu a červnu 2020 mimořádné, škola musela ze dne na den změnit všechny zaběhlé postupy, přenést prezenční výuku do režimu on-line, přičemž výuka probíhala dopoledne a následně bylo třeba provádět přípravu po samotné výuce. Veškerá synchronizace sboru dle ředitele probíhala denně do pozdních hodin. Žalobkyně byla dle tvrzení ředitele třídní učitelkou v prvním stupni, pro školu byla nezastupitelnou. Od datum došlo k umožnění návratu dětí a učitelů do školy k prezenční výuce, přičemž žalobkyně vyučovala od 8:40 do 12:35 hod. a následně vypomáhala v mateřské škole, a to konkrétně každou středu od 14:30 do 17:30 hod. Po náročném období ředitel vyhlásil na den datum ředitelské volno.

41. Z přehledů majetku klienta z datum a datum soud ničeho podstatného pro tuto věc nezjistil, neboť tyto přehledy časově značně předcházely rozhodné období měsíců květen až červenec 2020.

42. Z čestného prohlášení Mgr. jméno příjmení, učitelky anonymizována dvě slova právnická osoba, se podává, že on-line výuka na škole měla probíhat do datum; následně došlo k obnovení prezenční výuky za současného přijetí hygienických opatření. On-line výuka byla dle učitelky náročnější než prezenční výuka, třídní učitelky na prvním stupni při ní musely navíc spolupracovat. Výuka probíhala od 8:40 do 12:35 hod., další příprava v rozmezí dvou hodin probíhala odpoledne po výuce a na to navazovala další minimálně dvouhodinová společná konzultace učitelů. Od datum učitelky psaly závěrečná písemná hodnocení, která byla časově velmi náročná a časově náročné bylo též dodatečné kontrolování všech předchozích písemných výstupů žáků, které při on-line výuce nemohly být zkontrolovány. Učitelky odsouvaly veškeré své osobní záležitosti, snažily se vyhnout nákazy při přímém kontaktu s lidmi. První volny den dle čestného prohlášení měly až datum, kdy bylo vyhlášeno ředitelské volno.

43. Z návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, evidovaného pod č. j. V-31165/2020, soud zjistil, že žalobkyně podala návrh k bytové jednotce se souvisejícími podíly na společných částech domu a pozemcích v k. ú. část obce dne datum, a to osobně na podatelně Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, přičemž tento návrh byl vygenerován dne datum v 9:5 5:06 hod. Přílohou návrhu byla dohoda o vypořádání SJM, nikoli však rozsudek o rozvodu manželství.

44. Z listiny s aktualitami Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu soud zjistil, že od datum byly rozšířeny úřední hodiny na pondělí a středu od 8 do 17 hod., úterý a čtvrtek od 8 do 14 hod. a pátek od 8 do 12 hod. s tím, že nadále byl upřednostněn bezkontaktní způsob podání (poštou, elektronicky).

45. Soud naproti tomu zamítl návrh na dokazování sdělením České advokátní komory ze dne datum, neboť to se netýkalo podstatných okolností této věci; ze stejného důvodu soud zamítl návrh na dokazování nesrozumitelnou listinou s ručně vyhotoveným grafem (na č. l. 94). Na provedení těchto dvou důkazů žalobkyně ostatně nadále ani netrvala. Soud také zamítl důkazní návrhy na provedení výslechu Mgr. příjmení a PhDr. anonymizováno, a to pro nadbytečnost, neboť shledal, že i kdyby se po provedených výsleších ukázalo, že veškeré skutečnosti, které uvedli ve svých čestných prohlášeních, byly pravdivé (což žalovaný zpochybňoval), nezměnilo by to ničeho na níže uvedeném právním názoru soudu a na tom, že žalobkyně měla nárok na zaplacení částky 32 500 Kč za měsíc červen 2020, nikoli však za měsíc červenec 2020. Z obdobných důvodů soud zamítl návrhy na dokazování výpisem o pracovní době žalobkyně a o čerpání ošetřovného. Žalovaný oba tyto důkazy navrhoval za účelem zpochybnění pravdivosti čestných prohlášení Mgr. příjmení a PhDr. anonymizováno a ke zpochybnění tvrzení, že žalobkyni v podání návrhu na vklad bránily překážky spojené se situací ve školství (viz č. l. 121). Soud však shledal, že i kdyby se prokázalo, že na straně žalobkyně neexistovaly vůbec žádné překážky spojené s čerpáním ošetřovného a s extenzivní pracovní dobou, neměnilo by to ničeho na jeho níže uvedeném právním názoru. Za nepodstatné pro toto řízení soud považoval screenshoty o počtech covidových opatření, neboť těch se tato věc nijak netýkala a skutečnost, že v rozhodném období trvala epidemiologická situace ostatně je obecně známou. Za nepodstatné pro toto řízení soud pokládal to, z jaké konkrétní IP adresy byl dne datum vygenerován návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, když důležité naopak bylo pouze to, kdy byl tento návrh na vklad podán, k čemuž soud důkazy provedl. Za nadbytečné považoval soud také dokazování případnou dohodou o suspendaci plné moci, neboť již z e-mailu zástupkyně žalobkyně ze dne datum (jakož i z následných e-mailů žalobkyně) plynulo, že žalobkyně plnou moc odvolala a nadále si nepřála, aby za ní Mgr. příjmení činila úkony ve věci návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Soud pro nadbytečnost zamítl také účastnický výslech žalobkyně, neboť shledal, že i kdyby na straně žalobkyně byl dán nepoctivý úmysl, jak tvrdil žalovaný, a že i kdyby žalobkyni v dřívějším podání návrhu na vklad bránila situace ve školství a že pro zrušení zastoupení se rozhodla z majetkových důvodů, jak tvrdila ona sama, tak by to rovněž na níže uvedeném názoru soudu ničeho nezměnilo. Soud proto provedení takového důkazu považoval za nehospodárné a za prodlužující toto soudní řízení. Soud neprováděl ani dokazování lékařskou zprávou z října 2020, neboť ta se nevztahovala k rozhodnému období, a byla proto pro věc nepodstatná.

46. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl ke skutkovému závěru, podle kterého účastníci tohoto řízení jsou bývalí manželé a v souvislosti s rozvodem svého manželství a vypořádání společného jmění manželů uzavřeli dne datum několik dohod. Prostřednictvím dohody o mlčenlivosti se žalovaný zavázal hradit žalobkyni částku 32 500 Kč měsíčně vždy k 5. dni příslušného kalendářního měsíce až do okamžiku, kdy bude žalobkyni vyplaceno finanční vypořádání ve výši 8 500 000 Kč v souladu se smlouvou o úschově. V dohodě o mlčenlivosti se účastníci též zavázali postupovat tak, aby bezprostředně po nabytí právní moci rozsudku o rozvodu jejich manželství došlo k neprodlenému zápisu jejich výlučných práv do katastru nemovitostí, kdy žalovaný se měl stát výlučným vlastníkem nemovitostí v k. ú. obec a žalobkyně v k. ú. část obce. Dle dohody o SJM měla žalobkyně nabýt majetek o přibližné hodnotě nejméně 11 500 000 Kč a žalovaný o hodnotě nejméně 23 500 000 Kč a žalobkyni měl navíc zaplatit částku finančního vypořádání. Žalobkyně měla na svých běžných účtech přibližně 1 000 000 Kč a žalovaný cca 500 000 Kč. Účastníci vzali prostřednictvím dohody o SJM na vědomí, že přílohou jejich návrhů na vklad bude mj. rozsudek o rozvodu manželství s vyznačenou doložkou právní moci. příjmení finančního vypořádání ve výši 8 500 000 Kč byla složena do advokátní úschovy a k její výplatě mělo dle smlouvy o úschově dojít po předložení rozsudku o rozvodu manželství s vyznačenou doložkou právní moci, rozsudku o úpravě poměrů nezletilých dcer účastníků s vyznačenou doložkou právní moci a dvou výpisů z katastru nemovitostí potvrzujících, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí nemovitosti v k. ú. část obce a žalovaný v k. ú. obec. Rozsudek o rozvodu manželství účastníků byl vydán dne datum, právní moci nabyl dne datum, zástupce žalovaného jej s vyznačenou doložkou obdržel datum a téhož dne jej s doložkou zaslal zástupkyni žalobkyně. Ta zástupce žalovaného dne datum informovala o tom, že žalobkyni již nezastupuje a že žalobkyně sama podá návrh na vklad svého vlastnického práva do katastru nemovitostí, přičemž tak s ohledem na absenci datové schránky učiní pravděpodobně osobně. Zatímco žalovaný podal návrh na vklad ke Katastrálnímu úřadu pro Středočeský kraj, Katastrálnímu pracovišti Praha-západ dne datum a zápis byl proveden dne datum, žalobkyně podala návrh na vklad ke Katastrálnímu úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrálnímu pracovišti Praha dne datum a zápis byl proveden dne datum. Žalobkyně ke svému návrhu nejprve nepřiložila rozsudek o rozvodu manželství s vyznačenou doložkou právní moci a byla vyzývána k odstranění vad návrhu. K výplatě finančního vypořádání ve výši 8 500 000 Kč došlo dne datum a předcházela mu e-mailová komunikace mezi zástupcem žalovaného a zástupkyní žalobkyně i mezi žalobkyní samotnou, v jejímž průběhu žalobkyně odmítla přijmout částku finančního vypořádání dříve, než dojde k zápisu jejího vlastnického práva do katastru nemovitostí, a v níž zástupce žalovaného poukazoval mj. na prodlení žalobkyně, pro které žalovaný již od června 2020 odmítl hradit žalobkyni měsíční částku 32 500 Kč, která jí byla žalovaným zaplacena za měsíce únor 2020 až květen 2020 a nikoli již za měsíce červen a červenec 2020. Soud dále zjistil, že žalobkyně byla v rozhodné době učitelkou v soukromé anonymizována dvě slova právnická osoba, že její čistý příjem v květnu 2020 činil 7 476 Kč a v červnu 2020 pak 13 284 Kč a že od datum došlo k rozšíření úředních hodin Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu tak, že tyto byly v pondělí a středu od 8 do 17 hod., úterý a čtvrtek od 8 do 14 hod. a v pátek od 8 do 12 hod., přičemž preferován byl bezkontaktní způsob podání.

47. Podle § 548 odst. 1 o. z. vznik, změnu nebo zánik práv lze vázat na splnění podmínky. Je-li zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní. Podle § 549 odst. 2 o. z. podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou. Podle § 548 odst. 3 o. z., neplyne-li z právního jednání nebo jeho povahy něco jiného, má se za to, že podmínka je odkládací.

48. Podle § 549 odst. 1 o. z. k splnění podmínky se nepřihlíží, způsobí-li její splnění záměrně osoba, která není oprávněna tak učinit a které je splnění podmínky na prospěch. Podle § 549 odst. 2 o. z., zmaří-li záměrně, aniž je k tomu oprávněna, splnění podmínky strana, které je nesplnění podmínky na prospěch, považuje se podmínka za splněnou.

49. Podle § 550 o. z., je-li k účinnosti právního jednání určena počáteční doba, použijí se obdobně § 548 a 549 o odkládací podmínce. Omezí-li se účinnost právního jednání konečnou dobou, použijí se obdobně § 548 a 549 o rozvazovací podmínce.

50. Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

51. Podle § 1911 o. z., mají-li si strany navzájem plnit zároveň, může splnění požadovat jen ta strana, která sama dluh již splnila, nebo je ochotna a schopna splnit dluh současně s druhou stranou.

52. Podle § 1912 odst. 1 o. z., kdo má plnit při vzájemném plnění napřed, může své plnění odepřít až do té doby, kdy mu bude vzájemné plnění poskytnuto nebo zajištěno; to však jen tehdy, je-li plnění druhé strany ohroženo okolnostmi, které u ní nastaly, které mu nebyly a neměly být známy, když smlouvu uzavřel. Podle § 1912 odst. 2 o. z. v případě uvedeném v odstavci 1 lze také poskytnout dodatečnou přiměřenou lhůtu k splnění nebo k zajištění plnění a po jejím marném uplynutí odstoupit od smlouvy.

53. Soud na základě zjištěného skutkového stavu věci a shora citovaných zákonných ustanovení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 32 500 Kč za měsíc červen 2020, splatné dne datum.

54. Soud předně naznal, že pokud účastníci v čl. IV. 7. dohody o mlčenlivosti sjednali, že„ bezprostředně“ po nabytí právní moci rozsudku o rozvodu jejich manželství budou postupovat tak, aby došlo k neprodlenému zápisu jejich výlučných vlastnických práv do katastru nemovitostí, pak bylo třeba takto sjednanou lhůtu vykládat jako lhůtu, jež je synonymem lhůt jako„ bez zbytečného odkladu“,„ ihned“ či„ okamžitě“. Šlo o neurčitě stanovenou lhůtu, která každopádně byla lhůtou velmi krátkou, trvající v řádech dnů, maximálně týdnů, v co nejkratším časovém úseku, přičemž délku jejího trvání je třeba vykládat s ohledem na konkrétní okolnosti případu. V tomto ohledu soud odkazuje např. na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. 33 Cdo 3460/2019, kde byl takový výklad podán a kde též Nejvyšší soud objasnil, že je nutno zkoumat, zda dlužník bezodkladně využil všechny možnosti pro splnění své povinnosti, případně jaké skutečnosti mu v tom bránily (obdobně k výkladu takové lhůty srov. např. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 22. 10. 2008, č. j. 9 Ca 144/2007-27). Přiměřeně lze odkázat také na ustanovení § 1959 písm. e) o. z., podle něhož sjednání času plnění„ ihned“ znamená zásadně do pěti dnů.

55. Za dané situace, kdy bylo bezprostřední plnění spojeno s povinností podat návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, tj. s povinností podat jednoduchý návrh, jenž lze vygenerovat v jakoukoli denní či noční dobu a kterýkoli den v týdnu i online za užití uživatelsky nenáročné aplikace a k němuž též existuje nápověda na jeho vyplnění (což soud pokládá za obecně známé skutečnosti, které ostatně plynou též z provedeného důkazu návrhem žalobkyně na vklad do katastru nemovitostí), a kdy takový návrh s přílohami je zapotřebí již jen podat na příslušný katastrální úřad, by soud účastníky sjednanou lhůtu vykládal obecně jako lhůtu o délce v řádech dnů, maximálně jednoho týdne. Avšak v kontextu toho, že v měsíci květnu 2020 trvala pandemie covid-19 (což soud rovněž pokládá za obecně známou skutečnost, jíž i oba účastníci ve svých podáních a vyjádřeních argumentovali, byť s rozdílnými závěry), která stále ještě omezovala běžný chod veřejných institucí, ovlivňovala každodenní život občanů či rychlost doručování poštovních zásilek, lze lhůtu bezprostředního plnění pokládat za dvojnásobnou, tj. v délce nanejvýš dvou týdnů.

56. Soud nemohl souhlasit s názorem žalobkyně v tom, že postupovala v souladu s dohodou, podala-li návrh na vklad až dne datum, tj. přesně tři týdny poté, co její zástupkyně obdržela rozsudek o rozvodu manželství s vyznačenou doložkou právní moci. Soud zohlednil, že návrh na vklad nebylo nutné podat osobně na katastrálním úřadě (ba naopak z aktuality Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu vyplynulo, že tento způsob podání nebyl na rozdíl od bezkontaktního způsobu podání upřednostňován). Žalobkyně jej mohla podat zejména prostřednictvím pošty (což bylo dle zmiňované aktuality doporučováno), ať již sama např. cestou na nákup či k lékaři, či prostřednictvím přátel, rodinných příslušníků či sousedů aj. Pokud nedisponovala datovou schránkou nebo zaručeným elektronickým podpisem a nechtěla-li podání návrhu ponechat zcela na své zástupkyni, mohla se s ní alespoň dohodnout na tom, že návrh na vklad vyplní sama a zástupkyně jej prostřednictvím své datové schránky na příslušný katastrální úřad podá. Tímto způsobem by žalobkyně snížila náklady svého právního zastoupení a současně by jednala tak, aby bezprostředně splnila svou smluvní povinnost. Pokud žalobkyně nezvolila žádný z těchto jednoduchých způsobů, pak nelze dospět k závěru, že využila všechny možnosti ke splnění své povinnosti a že za daných okolností jednala bezprostředně.

57. Dále je nutno poznamenat, že žalobkyně při vědomí existence své smluvní povinnosti, kterou bylo třeba splnit v krátkém čase, dobrovolně zrušila své právní zastoupení a rozhodla se návrh na vklad podat sama, přičemž takové její rozhodnutí nelze dávat k tíži žalovaného. Byly-li časové možnosti žalobkyně v rozhodné době omezené, pak se její rozhodnutí vypovědět plnou moc soudu nejevilo jako racionální. V každém případě i při absenci právního zastoupení zde objektivně byly možnosti, které žalobkyně mohla využít, jak již soud uvedl výše (online vygenerování jednoduchého návrhu, jeho podání na poště např. s pomocí známých aj.). Nadto argumentaci žalobkyně, že na rozdíl od žalovaného neměla dostatek finančních prostředků na právní zastoupení, vzal soud za vyvrácenou na základě provedeného dokazování, neboť dle dohody o SJM žalobkyně měla ještě v lednu 2020 na svém běžném účtu cca 1 milion Kč a vedle (byť nízkého) příjmu ze zaměstnání jí žalovaný v únoru až květnu 2020 vyplácel částku 32 500 Kč měsíčně. Kromě toho dle dohod měla obdržet finanční vyrovnání ve výši 8 500 000 Kč (k čemuž též došlo). Argumentaci žalobkyně stran pracovního vytížení či starosti o děti soud též neakceptoval, a to z důvodů shora již uvedených. I kdyby totiž bylo pravdou, že žalobkyně byla natolik pracovně vytížená, že nemohla osobně zajít na katastrální úřad (ani v od května 2020 rozšířených úředních hodinách) a že první den, kdy tak mohla osobně učinit, byl den datum, tak by to ničeho neměnilo na tom, že zde byly jiné způsoby, jak mohla svou povinnost splnit dříve (proto soud k těmto tvrzeným skutečnostem neprováděl dalšího dokazování).

58. Žalobkyně mohla splnit svou povinnost podat návrh na vklad vlastnického práva k nemovitostem v k. ú. část obce do katastru nemovitostí nejdříve dne datum, kdy její zástupkyně obdržela od zástupce žalovaného rozsudek o rozvodu manželství účastníků s vyznačenou doložkou právní moci (viz e-mail z datum). Na rozdíl od žalovaného soud nezastal názor, že by žalobkyně svou povinnost mohla splnit dříve, když i dohoda o SJM v čl. III odst. 2 předpokládala, že k návrhu je třeba připojit originál rozsudku o rozvodu manželství s doložkou právní moci. Při zohlednění shora uvedeného výkladu by žalobkyně postupovala v souladu s dohodou o mlčenlivosti za předpokladu, že by návrh podala v období od datum do datum (tj. období dvou týdnů). Žalobkyně však návrh podala až datum, a to navíc vadně.

59. Soud dále naznal, že na věc lze aplikovat ustanovení § 549 a § 550 o. z. Účastnici v dohodě o mlčenlivosti sjednali, že žalovaný bude hradit žalobkyni částku 32 500 Kč měsíčně s tím, že jeho závazek měl zaniknout dnem, kdy bude žalobkyni vyplaceno finanční vypořádání ve výši 8 500 000 Kč v souladu se smlouvou o úschově, přičemž k výplatě naposledy uvedené částky mělo dojít po předložení dohodnutých dokumentů, mezi nimiž byl i výpis z katastru nemovitostí potvrzující, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí nemovitosti v k. ú. část obce. Takové ujednání bylo doložkou času ve smyslu § 550 věty druhé o. z., přičemž v souladu s § 549 odst. 2 o. z. platí, že pokud žalobkyně záměrně a neoprávněně zmařila zánik povinnosti žalovaného, resp. jeho oddálení pozdním podáním návrhu na vklad, je třeba považovat povinnost žalovaného za zaniklou již okamžikem zmaření jejího zániku. Soud k této problematice dále uvádí, že ve shodě s tím, jak žalovaný argumentoval ve svém vyjádření k žalobě, zastal názor, že závazek žalovaného bylo třeba považovat za zaniklý dnem, kdy by při normálním běhu věcí došlo k jeho zániku (srov. žalovaným citované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3661/2010).

60. Vycházeje ze shora uvedených východisek pak soud dospěl k závěru, že za okamžik zmaření zániku povinnosti žalovaného lze považovat den datum. Kdyby totiž žalobkyně podala návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí včas, tj. nejpozději dne datum, pak by při normálním běhu věcí byl vklad proveden do 30 dnů od tohoto data (srov. § 71 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve spojení s § 33 písm. a) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí), tj. právě do datum. K tomu lze pro úplnost uvést, že i pokud by hypoteticky vykládal lhůtu„ bezprostředně“ způsobem nejméně příznivým pro žalobkyni tak, že povinnost podat návrh na vklad do katastru nemovitostí měla splnit již datum, tak by při aplikaci výše uvedené úvahy považoval povinnost žalovaného za zmařenou ke dni datum po uplynutí třicetidenní lhůty. Žalovaný tak každopádně měl povinnost zaplatit žalobkyni částku 32 500 Kč za měsíc červen, splatnou dne datum. Soud se přitom neztotožnil s názorem žalovaného, podle něhož by při normálním běhu věcí ke zmaření výplaty částky 8 500 000 Kč došlo dne datum (či alternativně datum). Žalovaný takovou úvahu stavěl na tom, že pokud by žalobkyně stejně jako on podala návrh na vklad již dne datum, tak by ke vkladu došlo přede dnem datum, jako tomu bylo v jeho případě. Dle názoru soudu tímto způsobem ustanovení § 549 a § 550 o. z. aplikovat nelze a je třeba kalkulovat s celou třicetidenní lhůtou. To, že v případě žalovaného byl vklad proveden dříve, než předpokládal zákon, neznamená, že by tomu stejně bylo i v případě žalobkyně. To platí tím spíše v situaci, kdy o návrhu žalovaného rozhodoval Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-západ, zatímco o návrhu žalobkyně Katastrální úřad pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, tj. katastrální úřad jiný.

61. K aplikaci § 550 ve spojení s § 549 o. z. soud dodává, že žalobkyně dle jeho názoru neoprávněně ovlivnila okamžik zániku povinnosti žalovaného tím, že porušila svou smluvní povinnost bezodkladně podat návrh na vklad svého vlastnického práva do katastru nemovitostí. Nejednalo se přitom o nějakou náhodu, kterou by vlastním jednáním nebyla s to ovlivnit. Naopak, okamžik provedení vkladu vlastnického práva a s tím spojená existence výpisu z katastru nemovitostí potvrzující vlastnické právo žalobkyně (coby chybějící podmínka pro výplatu finančního vyrovnání dle čl. II odst. 2 smlouvy o úschově) byly navázány na jednání žalobkyně, jakým bylo včasné podání návrhu k příslušnému katastrálnímu úřadu. Nečinila-li žalobkyně takové kroky, které by vedly k urychlenému vkladu jejího vlastnického práva do katastru nemovitostí, a jednala-li naopak způsobem tomu odporujícím (vypovězení plné moci v situaci, kdy neměla datovou schránku; vyčkávání na chvíli, kdy se při svém nedostatku času bude moci na katastrální úřad dostavit osobně, namísto urychleného podání návrhu poštou), pak dle názoru soudu nelze než její jednání pokládat za vědomé, tedy i záměrné či promyšlené, pročež není namístě, aby měla vůči žalovanému právo na zaplacení částky 32 500 Kč i za měsíc červenec 2020. Soud přitom souhlasil s názorem žalovaného, že pandemii covid-19 nelze pokládat za automatickou omluvu pro pozdní plnění smluvních povinností. Její existence však může mít vliv na výklad lhůt, což soud výše zohlednil.

62. Pokud žalovaný uváděl, že z„ opatrnosti“ odstoupil dne datum od svého závazku platit žalobkyni měsíční částku ve výši 32 500 Kč podle čl. IV odst. 3 dohody o mlčenlivosti, pak soud dal zapravdu žalobkyni v tom, že předpoklady pro odstoupení od předmětného závazku dle citovaného smluvního ustanovení nebyly dány, pročež soud odstoupení nepokládal za platné. K odstoupení od závazku mohlo dojít tehdy, pokud by žalobkyně včas nepožádala ihned po splnění podmínek k výplatě finančního vypořádání o takovou výplatu, nikoli však z důvodu pozdního podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí, jak žalovaný uváděl v e-mailu z datum.

63. Žalovaný dále svou argumentaci opíral o ustanovení § 20 odst. 6 zákona o advokacii. Soud zde uvedenou právní úpravu nepovažoval za nikterak rozhodnou pro tuto věc. Již z e-mailu zástupkyně žalobkyně ze dne datum vyplynulo, že žalobkyně coby klientka ve smyslu citovaného ustanovení se rozhodla přijmout takové opatření, podle něhož měla návrh na vklad podat sama, bez pomocí své zástupkyně. To, zda eventuálně byly či nebyly splněny předpoklady pro odpovědnost zástupkyně za škodu, kterou žalobkyně případně utrpěla (jak uváděl žalovaný), na právní posouzení této věci nemohlo mít žádný vliv.

64. Soud nepřisvědčil ani argumentaci žalovaného týkající se ustanovení § 1911 a § 1912 o. z., založené na tom, že po dobu prodlení žalobkyně s plněním její povinnosti podat návrh na vklad nebyl žalovaný v prodlení se svou povinností hradit k jejím rukám částku 32 500 Kč. Ustanovení § 1911 o. z. dopadá na případy vzájemně podmíněných synallagmatických závazků, při kterých si smluvní strany mají plnit současně. jméno všechny závazky založené synallagmatickou smlouvou přitom musí být vzájemně podmíněné ve smyslu § 1911 o. z.; aby bylo toto ustanovení na věc aplikovatelné, musí se jednat o tzv. funkcionální synallagma. Obdobně pak i § 1912 o. z. dopadá na závazky, jejichž obsahem jsou vzájemná práva a povinnosti, jež jsou navzájem podmíněná. Taktomu však v souzené věci nebylo, neboť podání návrhu na vklad a následný zápis výlučných vlastnických práv do katastru nemovitostí byly jedním z předpokladů vedoucích k výplatě finančního vypořádání ve výši 8 500 000 Kč. Nešlo ovšem o případ, kdy by výplata finančního vypořádání byla protiplněním za podání návrhu na vklad, pročež citovaná ustanovení na tuto věc vůbec nedopadala.

65. Soud konečně nesouhlasil s tím, že by podání žaloby v této věci bylo možné považovat za zjevné zneužití práva ve smyslu § 8 o. z., které by nemělo vůbec požívat právní ochrany, když žalobkyni dle názoru soudu vznikl nárok na výplatu plnění za jeden ze dvou uplatňovaných měsíců roku 2020. Nelze přitom ani dospět k závěru, že by žalobkyně evidentně podala žalobu s tím, že by neměla žádný skutečný zájem na výkonu svého práva (jak se uvádí v žalovaným zmiňované judikatuře, např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 12. 2017, sp. zn. 22 Cdo 3001/2017), či že by podáním žaloby sledovala jiný cíl než úhradu požadované částky. Soud v této věci nespatřoval jednání žalobkyně ani za natolik odporující dobrým mravům, že by jí právo na výplatu plnění mělo být odepřeno i za měsíc červen 2020. Pokud žalobkyně vědomě a včas nesplnila svou povinnost podat návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, pak sankcí bylo při aplikaci § 549 a § 550 o. z. to, že povinnost žalovaného bylo nutno pokládat za zaniklou k dřívějšímu dni, než jinak dle dohod zanikla. I kdyby snad liknavost žalobkyně byla od počátku vedena cílem obohatit se na úkor žalovaného tím, že bude muset v její prospěch hradit pravidelnou částku 32 500 Kč o něco déle, než by tomu bylo, kdyby bezodkladně podala návrh na vklad, pak by soud rovněž aplikaci § 549 a § 550 o. z. pokládal za dostačující následek takového jednání, když nárok na zaplacení částky za měsíc červen 2020 by žalobkyni každopádně vznikl (i při absenci takového cíle, byl-li vůbec dán).

66. Ze shora uvedených důvodů soud žalobkyni v I. výroku tohoto rozsudku přiznal právo na zaplacení částky 32 500 Kč za měsíc červen 2020, a to i se zákonným úrokem z prodlení, jdoucím od datum do zaplacení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 o. s. ř. jako třídenní. Ohledně měsíce července 2020 soud žalobu ve II. výroku zamítl.

67. O nákladech řízení soud ve III. výroku rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků právo na jejich náhradu nemá, neboť úspěch žalobkyně (49 % při zohlednění příslušenství ke dni vydání tohoto rozsudku, viz I. výrok) a úspěch žalovaného (51 %, II. výrok) byl takřka shodný.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.