OSPZ 37 C 120/2021-353

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Adélou Kohoutovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ Anonymizovaný odstavec ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_004⟫ o vyklizení nemovitostí

I. Žalovaná je povinna vyklidit pozemek parc. č. st. Anonymizováno – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 69 m2, jehož součástí je stavba čp. 367 – rodinný dům, pozemek parc. č. st. 724 – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 23 m2, jehož součástí je stavba bez čísla popisného, čísla evidenčního – jiná stavba a pozemek parc. č. 212/94 – zahrada o výměře 728 m2, to vše zapsáno na LV č. hodnota, katastrální území adresa, obec adresa, a vyklizené je předat žalobkyni, a to do 1 roku od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vyklizení žalované (po částečném zpětvzetí) z nemovitostí, které jsou v jejím výlučném vlastnictví, tj. z pozemku parc. č. st. 343 – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 69 m2, jehož součástí je stavba čp. 367 – rodinný dům, pozemku parc. č. st. 724 – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 23 m2, jehož součástí je stavba bez čísla popisného, čísla evidenčního – jiná stavba a pozemku parc. č. 212/94 – zahrada o výměře 728 m2, to vše zapsáno na LV č. hodnota, k. ú. adresa, obec adresa, (dále jen „Nemovitosti“). Žalobkyně Nemovitosti nabyla od žalované na základě kupní smlouvy ze dne datum. Žalovaná je ale dále bez právního důvodu užívá, nikdy je nevyklidila a nepředala žalobkyni. O vyklizení Nemovitostí byl u tituly před jménem jméno FO sepsán notářský zápis, na základě kterého již probíhá u zdejšího soudu exekuční řízení. V daném řízení však žalovaná sporuje notářský zápis jako exekuční titul a domáhá se zastavení exekuce. Žalobkyně proto z procesní opatrnosti podává tuto žalobu, aby se co nejrychleji domohla ochrany svého vlastnického práva.

Anonymizovaný odstavec

Anonymizovaný odstavec

Anonymizovaný odstavec

Anonymizovaný odstavec

3. Soud provedl dokazování následujícími listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 129 odst.1 o.s.ř.).

4. Z kupní smlouvy ze dne datum č. N 4/2018 soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi žalovanou jako prodávající a žalobkyní jako kupující. Žalovaná se zavázala na žalovanou převést vlastnické právo k Nemovitostem a žalobkyně se jí za to zavázala uhradit kupní cenu ve výši částka.

5. Z nájemní smlouvy ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně se jako pronajímatel zavázala přenechat Nemovitosti žalované jako nájemci k užívání po dobu od datum do datum. Žalovaná se jí za to zavázala hradit nájemné ve výši částka měsíčně, celkem tedy částku částka.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu datum soud zjistil, že jako vlastník Nemovitostí je v katastru zapsána žalobkyně. Vlastnické právo je omezeno dvěma zástavními právy ve prospěch právnická osoba. Nabývacím titulem je kupní smlouva Anonymizováno 4/Anonymizováno ze dne datum.

7. Z informace o pozemku k datu datum soud zjistil, že vlastníkem Nemovitostí je podle katastru nemovitostí žalobkyně.

Anonymizovaný odstavec

Anonymizovaný odstavec

10. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. spisová značka, konkrétně z rozsudku zdejšího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, soud zjistil, že žaloba, aby bylo určeno, že vlastníkem Nemovitostí je žalovaná (ve věci 8 C v postavení žalobkyně) se zamítá. Žalované byla stanovena povinnost zaplatit žalobkyni (ve věci 8 C v postavení žalované) na náhradě nákladů řízení částku částka. Dále z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka, soud zjistil, že odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve věci určení vlastnictví potvrdil. Ohledně nákladů řízení rozsudek soudu prvního stupně změnil a rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanou určil povinnou zaplatit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši částka. Krajský soud ve svém rozhodnutí vycházel z toho, že úmyslem žalované bylo převést vlastnické právo k Nemovitostem výměnou za zaplacení dluhů, a sjednat nájem Nemovitostí. Námitky, že žalovaná byla k podpisu donucena nebo že byla žalobkyní uvedena v omyl, měl soud za nedůvodné, stejně tak jako námitku neúměrného zkrácení či dokonce lichvy. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, soud zjistil, že dovolání žalované (v dané věci v postavení žalobkyně) bylo odmítnuto, neboť dovolatelka postavila veškerou svoji argumentaci na vlastních skutkových tvrzeních v řízení před soudy obou stupňů neprokázaných.

11. Z exekučního spisu zdejšího soudu sp. zn. spisová značka soud zjistil, že se jedná o exekuční řízení, které bylo zahájeno na základě exekučního titulu, kterým je notářský zápis ze dne 9. 1. 2018 Anonymizováno 3/Anonymizováno, N 5/Anonymizováno, se svolením k přímé vykonatelnosti. Oprávněnou osobou podle tohoto notářského zápisu je žalobkyně a povinnou osobou je žalovaná, která se zavazuje vyklidit a předat Nemovitosti do datum. Žalovaná se odmítá vystěhovat a jednání žalobkyně označuje za protiprávní, sporuje pravost notářského zápisu a z tohoto důvodu navrhla odklad a zastavení exekuce. Posledními rozhodnutími Krajského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka a spisová značka, byla žalovaná zcela osvobozena od soudních poplatků pro účely řízení o dovolání a pro dovolací řízení jí byl ustanoven zástupce. Zároveň bylo změněno usnesení soudu prvního stupně tak, že se exekuce odkládá do právní moci rozhodnutí o návrhu žalované na zastavení exekuce ze dne datum.

12. Z usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III ÚS 719/22, soud zjistil, že ústavní stížnost žalované byla odmítnuta z důvodu, že se jedná o zjevně neopodstatněný návrh. V návaznosti na skutkové zjištění obecných soudů Ústavní soud uvedl, že zájem uzavřít kupní smlouvu, aby Nemovitosti nebyly prodány v exekučním řízení, měla žalovaná, která věděla, že jiní zájemci s ní kupní ani žádnou obdobnou smlouvu uzavřít nechtěli. V tomto ohledu lze u žalované vypozorovat určitou tíseň, která ale nebyla vyvolána žalobkyní. Žalovaná pak dále Nemovitosti na základě nájemní smlouvy užívala, a pokud by si žalovaná opatřila dostateční prostředky, žalobkyně by jí podle všeho umožnila zpětný odkup. jméno FO specifické podmínky se pak odrazily i ve výši kupní ceny, která byla nižší, nikoliv však zjevně nepřiměřená.

Anonymizovaný odstavec

Anonymizovaný odstavec

Anonymizovaný odstavec

16. Podle § 1012 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen o. z.) vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit.

17. Podle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

18. Podle § 1042 o. z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

19. Co se týče posouzení předběžné právní otázky, komu svědčí vlastnické právo k předmětným nemovitostem, tak tam byl soud vázán rozhodnutím učiněným nalézacími soudu v rámci řízení o určení vlastnictví. V daném případě tak má soud postaveno na jisto, že žalobkyně je vlastníkem předmětných nemovitostí, neboť o této skutečnosti již rozhodl zdejší soud rozsudkem ze dne datum, č. j. spisová značka, jehož závěry byly potvrzeny odvolacím soudem, dovolání v této věci bylo odmítnuto, stejně jako ústavní stížnost. Závěry uvedeného rozhodnutí, v jehož výroku byla pro tuto věc vyřešena předběžná otázka, jsou tak pro soud závazné.

20. Nelze tak uzavřít jinak než, že žalovaná aktuálně užívá nemovitosti bez právního důvodu. Žalovaná si je existence této skutečnosti vědoma, neboť je s obsahem uvedeného rozhodnutí seznámena, avšak proti závěrům soudů učiněným v řízení o určení vlastnictví brojí a jak sama uvádí, po dokončení znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, který má v úmyslu nechat zpracovat, se bude domáhat obnovy řízení. Z uvedeného důvodu, a taky s ohledem na své zdraví a vztah k Nemovitostem, žalovaná i přes existenci zamítavého rozhodnutí o tom, že ona je vlastníkem Nemovitostí, Nemovitosti stále nevyklidila.

21. Pokud žalovaná odkazuje na titul morální, tak tam ve vztahu k okolnostem uzavření kupní smlouvy, soud opětovně odkazuje na rozsudky ve věci určení vlastnictví. Jak prvostupňový, tak i druhostupňový soud posoudili kupní smlouvu uzavřenou mezi účastníky jako platnou. Uvedly, že žalované nelze přisvědčit v tom, že byla uvedena v omyl, ani že byla k uzavření kupní smlouvy donucena. Zároveň plnění žalobkyně nebylo v hrubém nepoměru k plnění žalované a ani se nejednalo o lichvu. V neposlední řadě právě k problematice dobrých mravů Krajský soud v Praze ve svém rozhodnutí ze dne datum, č.j. spisová značka, uvádí, že „v daném jednání, spočívajícím v tom, že žalobkyně byla v důsledku svých dluhů donucena – byť ne zcela výhodně – prodat svůj majetek, nelze spatřovat nic, co by se příčilo dobrým mravům“.

22. Při posouzení otázky dobrých mravů v rámci tohoto řízení soud vycházel ze stanoviska občanského a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 6/2009, podle kterého se „skutečnost, že výkon vlastnického práva realizovaný žalobou na vyklizení bytu (nebo nemovitosti sloužící k bydlení) je uplatňován v rozporu s dobrými mravy, se podle okolností daného případu projeví buď určením delší než zákonné lhůty k vyklizení (§ 160 odst. 1 OSŘ), vázáním vyklizení na poskytnutí přístřeší či jiného druhu bytové náhrady, nebo i zamítnutím žaloby (pro tentokrát)“. Přestože toto stanovisko bylo přijatou v době účinnosti občanského zákoníku z roku 1964, je přiměřeně využitelné i v poměrech nynější úpravy, což je zřejmé např. z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, který se možností aplikace stanoviska podrobně zabývá: „Problematika dobrých mravů byla dříve upravena v § 3 odst. 1 obč. zák., avšak s účinností od datum je obsažena v § 2 odst. 3 o. z. a v § 8 o. z. vylučujícím ochranu při zjevném zneužití práva; judikaturu přijatou k výkladu rozporu výkonu práva s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 obč. zák. lze přiměřeně aplikovat i na výklad podle nynější právní úpravy obsažené v § 2 odst. 3 a § 8 o. z. (viz usnesení Nejvyššího soudu z datum, sp. zn. spisová značka, z datum, sp. zn. spisová značka, a z datum, sp. zn. spisová značka /ústavní stížnost podanou proti tomuto rozhodnutí odmítl Ústavní soud usnesením z datum, sp. zn. IV. ÚS 908/18/). I v poměrech nynější právní úpravy je tudíž využitelné (byť přiměřeně) stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze datum, sp. zn. Cpjn 6/2009, uveřejněné pod č. 6/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a to v tom smyslu, že skutečnost, že výkon vlastnického práva realizovaný žalobou na vyklizení bytu (nebo nemovité věci sloužící k bydlení) je uplatňován v rozporu s dobrými mravy, se podle okolností případu může projevit určením delší než zákonné lhůty k vyklizení (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) nebo i zamítnutím žaloby („pro tentokrát“). Zamítnutí žaloby však má být až poslední možností – ultima ratio, jak ve zcela mimořádných případech odstranit přílišnou tvrdost zákona (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z datum, sp. zn. spisová značka).“

23. Soud na tomto místě dává žalované zcela za pravdu a nepochybuje o tom, že je ve složité majetkové a sociální situaci. Předně je třeba poukázat na to, že se jedná se o osobu invalidní, která si prošla a v budoucnu ještě zřejmě bude procházet velmi náročnou léčbou. Dále nelze odhlédnout ani od toho, že žalovaná má k nemovitostem letitý a velmi vřelý vztah, chová v nich domácí zvířata a také v nich pracuje, neboť jí jako umělkyni poskytují dostatečný prostor a zázemí. Tato umělecká činnost je přitom jedním ze zdrojů příjmů žalované. Soud přihlédl také k tomu, že žalobkyně je právnická osoba, která se živí poskytováním zápůjček a úvěrů. A právě v takto popsaných okolnostech soud spatřuje příčinu toho, že výkon vlastnického práva realizovaný žalobou na vyklizení nemovitostí je v rozporu s dobrými mravy. Avšak tento rozpor soud neshledal natolik zásadním, aby odůvodňoval zamítnutí žaloby pro tentokrát. To by totiž v dané věci v podstatě znamenalo zamítnutí daleko dlouhodobějšího rázu, když nelze očekávat, že se majetková a sociální situace žalované za standardního běhu okolností nějakým výrazným způsobem zlepší.

24. Soud proto na tomto místě celou věc shrnuje tak, že důvody uváděné žalovanou, byť si je soud vědom její nelehké situace, nemohou být důvodem jejího dalšího setrvání v předmětných Nemovitostech bez jakéhokoli právního důvodu, a proto rozhodl o vyklizení předmětných Nemovitostí.

25. Nicméně i poté měl soud podle stanoviska k dispozici další dvě možnosti, jak mohl při shledání rozporu s dobrými mravy postupovat. Avšak co se týče první z nich, tedy poskytnutí bytových náhrad, to také nebyla možná cesta. Aktuální úprava daná občanským zákoníkem totiž tento institut pro danou situaci vůbec nepřevzala, a tedy se s touto možností v zákoně nepočítá.

Anonymizovaný odstavec

27. K obraně žalované soud ještě doplňuje, že ta směřovala především k neplatnosti notářského zápisu, žalovaná několikrát uváděla, že se jedná o falzifikát. Tato skutečnost nicméně není pro rozhodnutí v této věci, jak již bylo naznačeno výše, stěžejní. V tomto řízení soud vycházel z rozsudků o určení vlastnictví, ve kterých se nalézací soudy zabývaly a zkoumaly okolnosti uzavření kupní smlouvy na Nemovitosti a nikoliv okolnostmi sepsání notářského zápisu, který je zásadním dokumentem právě pro vykonávací řízení. V dané věci nelze shledat ani překážku litispendence, neboť jiné nalézací řízení v této věci nikdy neprobíhalo a ani neprobíhá, když exekučním titulem v probíhajícím exekuční řízení je právě notářský zápis se svolením k vykonatelnosti. Zároveň je třeba uzavřít, že povaha nalézacího a vykonávacího řízení je zcela odlišná.

28. Soud proto na základě všech výše uvedených skutečností rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, kdy podané žalobě jako důvodné vyhověl a žalované uložil povinnost vyklidit předmětné Nemovitosti a vyklizené je předat žalobkyni ve lhůtě 1 roku.

Anonymizovaný odstavec

Anonymizovaný odstavec

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.