OSPZ 41 C 53/2021-257

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Uhříčkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení 112 433,20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 112 433,20 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 342 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 228 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 228 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 359,20 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 67 276 Kč od datum do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 91 185,90 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu Praha-západ dne datum, ve znění pozdějších rozšíření a částečných zpětvzetí, domáhala po žalované zaplacení celkové částky 112 433,20 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené odměny za poskytování právních služeb. Žalobkyně uvedla, že je advokátkou a žalované poskytovala vícero právních služeb. Předmětem řízení po rozšířeních a částečných zpětvzetích žaloby zůstaly nároky žalobkyně na zaplacení: ⟪LB:lb_001⟫ -) 1) částky 12 342 Kč s příslušenstvím za zastupování v řízení o žalobě na splnění informační povinnosti, kterou žalovaná vede proti právnická osoba s. r. o. před Městským soudem v Praze pod sp. zn. 80 Cm 168/2020, přičemž odměna za zastupování nebyla sjednána mandátní smlouvou, a proto odměna za jeden úkon právní služby při tarifní hodnotě 50 000 Kč činila 3 100 Kč; žalobkyně právní služby vyúčtovala zálohovou fakturou č. Z2021/124 ze dne 14. 4. 2021 se splatností datum, jejíž součástí byl výčet poskytnutých právních služeb; ⟪LB:lb_002⟫ -) 2) částky 8 228 Kč s příslušenstvím za zastupování v řízení o žalobě na splnění informační povinnosti, kterou žalovaná vede proti společnosti právnická osoba před Městským soudem v Praze pod sp. zn. 72 Cm 168/2020, přičemž odměna za zastupování nebyla sjednána mandátní smlouvou, a proto odměna za jeden úkon právní služby při tarifní hodnotě 50 000 Kč činila 3 100 Kč; žalobkyně právní služby vyúčtovala zálohovou fakturou č. Z2021/128 ze dne 14. 4. 2021 se splatností datum, jejíž součástí byl výčet poskytnutých právních služeb; ⟪LB:lb_003⟫ -) 3) částky 8 228 Kč s příslušenstvím za zastupování ve věci odstoupení žalované z funkce jednatelky ve společnostech právnická osoba a právnická osoba, přičemž odměna za zastupování nebyla sjednána mandátní smlouvou, a proto odměna za jeden úkon právní služby při tarifní hodnotě 50 000 Kč činila 3 100 Kč; žalobkyně právní služby vyúčtovala zálohovou fakturou č. Z2021/127 ze dne 14. 4. 2021 se splatností datum, jejíž součástí byl výčet poskytnutých právních služeb; ⟪LB:lb_004⟫ -) 4) částky 16 359,20 Kč s příslušenstvím za zastupování ve věci vypořádání spoluvlastnictví žalované a jejího manžela k jejich nemovitostem v k. ú. Hořelice, přičemž ani v tomto případě odměna za zastupování nebyla sjednána mandátní smlouvou, a proto odměna za jeden úkon právní služby při tarifní hodnotě 1 225 000 Kč činila 13 220 Kč; žalobkyně právní služby vyúčtovala zálohovou fakturou č. Z2021/126 ze dne 14. 4. 2021 se splatností datum, jejíž součástí byl výčet poskytnutých právních služeb; ⟪LB:lb_005⟫ -) 5) částky 67 276 Kč s příslušenstvím za zastupování žalované ve věci výživného nerozvedené manželky, přičemž odměna za zastupování nebyla sjednána mandátní smlouvou, a proto odměna za jeden úkon právní služby při tarifní hodnotě 4,8 milionů Kč činila 27 500 Kč; žalobkyně právní služby vyúčtovala zálohovou fakturou č. Z2021/122 ze dne 14. 4. 2021 se splatností datum, jejíž součástí byl výčet poskytnutých právních služeb.

Žalobkyně tvrdila, že je plátkyní DPH, pročež požadovala vedle odměny za právní služby a tzv. paušální náhrady za jeden úkon po 300 Kč vždy též náhradu odpovídající DPH. Přestože žalovanou vyzvala předžalobní výzvou k plnění, žalovaná ničeho neuhradila.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a nároky v ní uplatněné považovala za odporující dobrým mravům a etice advokáta. Uvedla, že s žalobkyní měla uzavřeny mandátní smlouvy ohledně zastupování ve věci ochranných známek, úpravy poměrů k nezletilým dětem a rozvodu manželství. Ohledně žalobou uplatněných nároků mandátní smlouva uzavřena nebyla. Ve vztahu k zastupování v řízeních o dvou žalobách na splnění informační povinnosti a ve věci odstoupení z funkce jednatelky žalovaná uvedla, že ve společnostech právnická osoba a právnická osoba je společně se svým manželem jméno příjmení společníkem. Po rozchodu mezi nimi došlo k zásadním neshodám ohledně nezletilých dětí i ohledně podnikání. Žalovaná dne datum odstoupila z funkce jednatelky v obou společnostech a následně ztratila přehled o veškerém obchodním vedení obou společností, včetně přístupu k účetnictví. Proto byly obě žaloby na splnění informační povinnosti podány. Žalobkyně přitom byla podle § 16 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen „zákon o advokacii“) a podle § 6 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), povinna doporučit žalované nejvhodnější postup a současně jí poskytnout srozumitelné informace tak, aby se mohla s vědomím veškerých potenciálních rizik rozhodnout pro další postup a udělit žalobkyni coby advokátce jednoznačný pokyn. Žalobkyně jako profesionálka jednoznačně pochybila, pokud žalované doporučila odstoupit z funkce jednatelky v obou společnostech, když žalovaná následně ztratila nad společnostmi kontrolu a musela se informačními žalobami domáhat svých práv. Žalobkyně tedy nesprávnou radou způsobila nežádoucí situaci, ze které se následně snažila těžit poskytováním dalších právních služeb, pročež je nemravné, aby za takové právní služby požadovala odměnu. Žalované navíc nebylo zřejmé, jak žalobkyně dospěla k odměně za jeden úkon ve výši 3 100 Kč, a poukazovala také na to, že faktury byly pouze zálohové. K vypořádání podílového spoluvlastnictví žalovaná uvedla, že žalobkyně žalované v této věci neposkytla žádné právní poradenství, a proto není jasné, proč vyúčtovala odměnu za převzetí a přípravu zastoupení, a to navíc opět pouze zálohovou fakturou. Ve věci výživného nerozvedené manželky žalobkyně připravila toliko koncept třístránkové žaloby, a to bez toho, aby s žalovanou konzultovala předmět řízení a požadované výživné. Žaloba nadto nikdy nebyla podána. Hodnota měsíčního výživného ve výši 80 000 Kč byla mimo reálné možnosti a nebyla žalovanou schválena.

3. Žalobkyně v reakci na obranu žalované tvrdila, že žalovaná si explicitně přála, aby došlo k jejímu odstoupení z funkce jednatelky obou společností a koncepty odstoupení z funkce sama schválila. Žalovaná měla již před odstoupením, zejména po zhoršení vztahů s jejím manželem, pouze omezené informace o stavu a hospodaření obou společností, a dokonce ani subjekt, který pro společnosti vedl účetnictví, žalované neposkytoval informace. Žalovaná tedy vhled do společností neměla již před odstoupením. Poskytnutá rada ze strany žalobkyně tak byla správná, což platilo tím spíše v situaci, kdy právnická osoba s. r. o. měla závazky přesahující 1,5 milionů Kč, které nebyla schopna plnit. Následné podání informačních žalob pak bylo za daných okolností nejvhodnějším způsobem, jak získat vhled do hospodaření obou společností. Žalobkyně dále tvrdila, že žalované poskytovala i právní poradenství ohledně vypořádání spoluvlastnictví, o čemž měl svědčit dopis adresovaný manželu žalované. Tarifní hodnota 1 225 000 Kč vycházela z navrhovaného vypořádacího podílu a byla pro žalovanou výhodnější, než kdyby bylo vycházeno z hodnoty nemovitostí. Také ve věci výživného žalobkyně žalovanou zastupovala a poslala jí koncept žaloby, se kterým žalovaná výslovně souhlasila. Žalobkyně přitom nevyúčtovala v každé věci odměnu za úkon převzetí a přípravy zastoupení toliko formálně, neboť převzetí každé z věcí bylo spojeno s poradou.

4. Žalovaná dále zdůrazňovala, že žalobkyně se neměla spokojit pouze s přáním žalované odstoupit z funkce jednatelky, nýbrž měla poradit žalované nejvhodnější postup, upozornit žalovanou na rizika spojená s odstoupením z funkce a rozhodně neměla těžit z následného stavu, který sama vyvolala, generováním dalších právních služeb. Žalovaná navíc zdůrazňovala, že byla v postavení spotřebitelky, a proto měla žalobkyně jako podnikatelka ve smyslu § 1811 o. z. činit veškerá sdělení jasně a srozumitelně a informovat žalovanou o významu poskytovaných právních služeb a zejména o odměně za služby. V tomto ohledu žalovaná poukazovala především na nepřiměřenost odměny za poradenství ve věci výživného nerozvedené manželky. Poukazovala také na to, že žalobkyně jednala v rozporu s dobrými mravy a že zjevné zneužití práva nemůže požívat ochrany.

5. Účastnice učinily při jednání před soudem nesporným, že žalovaná byla jednatelkou právnická osoba s. r. o. a právnická osoba, že z funkce jednatelky obou společností odstoupila dopisy ze dne datum a že tyto dopisy sepsala za žalovanou žalobkyně. příjmení bylo také to, že žalobkyně zastupovala žalovanou v řízeních vedených před Městským soudem v Praze pod sp. zn. 80 Cm 168/2020 a 72 Cm 168/2020, konkrétně že v obou těchto řízeních podala jménem žalované žalobu. příjmení bylo též to, že žalobkyně sepsala jménem žalované žalobu o výživné nerozvedené manželky, a že ke dni vydání tohoto rozsudku byli žalovaná a jméno příjmení, společník právnická osoba s. r. o. a právnická osoba, manželé. Soud proto vzdal všechny tyto skutečnosti za svá skutková zjištění ve smyslu § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

6. Soud provedl dokazování a z níže uvedených listin zjistil tyto skutečnosti:

7. Ke dni datum byl jediným jednatelem společnosti právnická osoba jméno příjmení; žalovaná a jméno příjmení byli společníky této společnosti – každý s obchodním podílem o velikosti 50 %; žalovaná byla jednatelkou společnosti společně s jméno příjmení v období od datum do datum (viz výpis z obchodního rejstříku k této společnosti). K témuž dni byl jediným jednatelem právnická osoba s. r. o. jméno příjmení; žalovaná a jméno příjmení byli společníky této společnosti – každý s obchodním podílem o velikosti 50 %; žalovaná byla jednatelkou společnosti společně s jméno příjmení v období od datum do datum (viz výpis z obchodního rejstříku k této společnosti).

8. V návrhu na úpravu poměrů nezletilé jméno a jméno příjmení, datovaném datum, adresovaném zdejšímu soudu a sepsaném za žalovanou advokátkou Mgr. jméno příjmení, bylo uvedeno, že manželské vztahy žalované a jméno příjmení jsou narušeny, přičemž příčinou jsou neshody z pracovního života, které se přenášejí i do života soukromého. Manžel žalované dle návrhu postupně dostal pod kontrolu veškeré podnikání, včetně všech příjmů z podnikání, žalované nebyla vyplácena žádná odměna, byla odkázána na výběry z účtu, který byl v dispozici manžela žalované, resp. ovládaných společností. V návrhu bylo též uvedeno, že žalovaná příjmy svého manžela neznala, ale odhadovala je na několik set tisíc Kč měsíčně (viz návrh na úpravu poměrů nezletilých).

9. E-mailem ze dne datum v 17:50 hod. žalovaná požádala žalobkyni o co nejrychlejší zrušení její funkce jednatele ve společnostech právnická osoba a právnická osoba (viz e-mail z datum). V e-mailu z datum v 19:12 hod. žalovaná požádala žalobkyni o telefonický rozhovor, jehož účelem mělo být probrat„ co teď můžu a co ne“ s odůvodněním, že manžel žalované„ zakázal vstup do kaváren“ s tím, že jí bude dávat pouze peníze na jídlo (viz další e-mail z datum). Oznámením datovaným datum pak žalovaná odstoupila z funkce jednatelky společnosti právnická osoba i ze právnická osoba s. r. o. (viz dvě oznámení z datum). Oznámení o odstoupení z funkce jednatelky žalobkyně žalované zaslala e-mailem z datum k odsouhlasení a žalovaná s nimi e-mailem z téhož dne vyslovila souhlas (viz e-mailová komunikace mezi účastnicemi z datum). Oznámení byla odeslána následujícího dne poštou jméno příjmení i oběma společnostem (viz podací arch z datum).

10. Účastnice uzavřely dne datum mandátní smlouvu o poskytování právní pomoci ve věci úpravy poměrů k nezletilým dětem před a po rozvodu manželství žalované, přičemž žalobkyně coby advokátka vystupovala v této smlouvě jako mandatář. Žalovaná k věci dle mandátní smlouvy uvedla, že nezná příjmy svého manžela ani právnická osoba, avšak odhaduje, že činí několik set tisíc Kč měsíčně. Žalovaná za trvání manželství měla přístup k účtu, ze kterého vybírala peníze dle potřeby a platila dle potřeby, přičemž se jednalo minimálně o číslo tisíc Kč měsíčně. Náklady na zimní dovolenou činily asi 100- 150 000 Kč, měsíční hypotéka 30 000 Kč, školky dětí po 9 000 Kč a 23 000 Kč. Výživné proto žalovaná navrhovala pro dceru ve výši 50 000 Kč a pro syna ve výši 45 000 Kč (viz mandátní smlouva). E-mailem z datum žalobkyně zaslala žalované návrh na úpravu poměrů k nezletilým dětem a žádala o sdělení připomínek, na což žalovaná reagovala téhož dne, kdy uvedla, že denní tržby kaváren činí 300 000 Kč. Dále uvedla, že by v textu ponechala, že životní úroveň jejího manžela je vysoká a že na výživném jméno by požadovala 50 000 Kč a na výživném jméno 45 000 Kč (viz e-mailová komunikace z datum).

11. V e-mailu z datum pak žalovaná požádala žalobkyni o radu v několika záležitostech, a to ve věci jejího podílu v právnická osoba a právnická osoba, o nichž věděla, že jsou v zisku, že si půjčily 1,5 milionů Kč a že jejich obrat během léta činil 1,6 milionů Kč, dále o radu stran toho, že ji manžel vyhodil ze školy, která byla provozována právnická osoba s. r. o., dále ve věci„ vyplacení z domu“, který měla žalovaná a její manžel ve spoluvlastnictví a na který si vzali hypotéku, a dále ve věci předběžného opatření ohledně dětí (viz e-mail z datum). E-mailem z datum žalovaná požádala žalobkyni, aby vyzvala právnická osoba. jméno příjmení o předání účetnictví a o uzávěrku právnická osoba s. r. o. a právnická osoba (viz e-mail z datum).

12. V dopise datovaném datum a adresovaným společnostem právnická osoba a právnická osoba žalobkyně jménem žalované uvedla, že vzhledem k tomu, že dosud nebyla schválena účetní závěrka za rok 2019 a za tím účelem svolána ani valná hromada, neměla žalovaná informace o způsobu a výsledcích hospodaření společností za roky 2019 ani 2020, přičemž žalovaná potřebuje též podrobnější informace o hospodaření společností v letech 2017 a 2018, pročež požádala společnosti o splnění jejich informační povinnosti (viz dopis z datum); tento dopis byl odeslán oběma společnostem i jméno příjmení (viz související podací arch).

13. V e-mailové komunikaci z 16.- datum účastnice řešily možnost, jak zabránit manželu žalované v užívání anonymizována tři slova, jakož i to, že žalobkyně odešle výzvy k dodání kopií účetnictví (viz e-mailová komunikace z 16.- datum). E-mailem z datum žalovaná schválila výzvy ke splnění informační povinnosti, tj. k předání účetnictví a závěrek právnická osoba s. r. o. a právnická osoba (viz e-mail z datum). Výzvou datovanou datum žalobkyně jménem žalované vyzvala společnost právnická osoba ke zpřístupnění a vydání účetnictví, účetních závěrek, obratových předvah a účetních dokladů právnická osoba s. r. o. a právnická osoba (viz výzva z datum). Na tuto výzvu reagovala společnost právnická osoba tak, že požadovaná dokumentace z opatrnosti nebude poskytnuta, neboť žalovaná již není jednatelkou společností (viz odpověď z datum s obálkou).

14. Žalobou o splnění informační povinnosti, datovanou datum, se žalovaná zastoupená žalobkyní domáhala, aby jí právnická osoba s. r. o. umožnila nahlížet a udělat si kopii obratových předvah dle analytických účtů k datum, datum, datum a datum, dále účetních deníků za období let 2017, 2018, 2019 a část roku 2020 do datum, a dále aby jí umožnila nahlížet a udělat si kopii všech právních jednání učiněných společností v letech 2017 2020 s hodnotou plnění každého takového právního jednání převyšujícího částku 50 000 Kč ročně a též kopii pracovní smlouvy, smlouvy o výkonu funkce vč. dodatků, uzavřených mezi jmenovanou společností a jméno příjmení. V textu žaloby přitom bylo uvedeno, že jméno příjmení žalované dlouhodobě brání v přístupu k informacím o finančním a obchodním stavu společnosti, ačkoli jej o to žalovaná opakovaně žádala, pročež žalovaná nemohla řádně vykonávat svou funkci jednatelky, což byl jeden z důvodů, proč z funkce dopisem z datum odstoupila (viz žaloba o splnění informační povinnosti podaná proti právnická osoba); žaloba byla podána k Městskému soudu v Praze dne datum (viz související doručenka datové zprávy). O žalobě bylo vedeno řízení sp. zn. 80 Cm 168/2020, v němž žalovaná zastoupená žalobkyní podala vyjádření datované datum (viz vyjádření k žalobě z datum) a podané k Městskému soudu v Praze téhož dne (viz související doručenka datové zprávy). Žaloba pak byla změněna podáním ze dne datum, spojeným s návrhem na ustanovení procesního opatrovníka, tak, že žalovaná zastoupená již svým nynějším zástupcem Mgr. jméno příjmení požadovala navíc nahlédnutí do účetního deníku za období od datum do datum, do výpisů z bankovních účtů společnosti a do kompletního účetnictví společnosti, jakož i do právních jednání v období od datum do datum (viz návrh na změnu žaloby); toto rozšíření žaloby bylo soudem připuštěno (viz usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 7. 2021, č. j. 80 Cm 168/2020-37).

15. Další žalobou o splnění informační povinnosti, datovanou datum, se žalovaná zastoupená žalobkyní domáhala, aby jí společnost právnická osoba umožnila nahlížet a udělat si kopii obratových předvah dle analytických účtů k datum, datum, datum a datum, dále účetních deníků za období let 2017, 2018, 2019 a část roku 2020 do datum, a dále aby jí umožnila nahlížet a udělat si kopii všech právních jednání učiněných společností v letech 2017 2020 s hodnotou plnění každého takového právního jednání převyšujícího částku 50 000 Kč ročně a též kopii pracovní smlouvy, smlouvy o výkonu funkce vč. dodatků, uzavřených mezi společností a jméno příjmení. V textu žaloby přitom bylo uvedeno, že jméno příjmení žalované dlouhodobě brání v přístupu k informacím o finančním a obchodním stavu společnosti, ačkoli jej o to žalovaná opakovaně žádala, pročež žalovaná nemohla řádně vykonávat svou funkci jednatelky, což byl jeden z důvodů, proč z funkce dopisem z datum odstoupila. Dále bylo v žalobě uvedeno, že žalovaná dne datum požádala o nahlédnutí do účetnictví, čemuž nebylo vyhověno (viz žaloba o splnění informační povinnosti podaná proti právnická osoba); žaloba byla podána k Městskému soudu v Praze dne datum (viz související doručenka datové zprávy). Tato žaloba pak byla změněna podáním ze dne datum, spojeným s návrhem na ustanovení procesního opatrovníka, tak, že žalovaná zastoupená již svým nynějším zástupcem Mgr. jméno příjmení požadovala navíc nahlédnutí do účetního deníku za období od datum do datum, do výpisů z bankovních účtů společnosti a do kompletního účetnictví společnosti, jakož i do právních jednání v období od datum do datum a do smluv o výkonu funkce za totéž období (viz návrh na změnu žaloby); toto rozšíření žaloby bylo soudem připuštěno (viz usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 10. 2021, č. j. 72 Cm 168/2020-44).

16. E-mailem z datum žalobkyně zaslala žalované na vědomí dvě žaloby, které byly téhož dne odeslány k soudu a které byly přílohou tohoto e-mailu (viz e-mail z datum).

17. V žalobě o výživné manželky, datované datum, bylo za žalovanou zastoupenou žalobkyní požadováno po jméno příjmení výživné ve výši 80 000 Kč měsíčně počínaje okamžikem podání žaloby s odůvodněním, že manžel žalované zakázal přístup do kaváren, které generují denní tržby ve výši cca 300 000 Kč Tyto tržby dle textu žaloby byly odváděny k rukám jméno příjmení a právnická osoba s.r.o. Žalovaná měla v době trvání manželství dle textu žaloby měsíčně k dispozici částku 70- 80 000 Kč (viz žaloba o výživné manželky). E-mailem z datum žalobkyně žalované zaslala text této žaloby k prostudování a ke sdělení stanoviska, na což žalovaná reagovala následujícího dne tak, že s textem souhlasí, přičemž navrhla drobné korektury, jež se netýkaly výše výživného (viz e-mailová komunikace z 2.- datum).

18. Oznámením z datum společnost právnická osoba sdělila jméno příjmení, že právnická osoba s. r. o. je v nepříznivé finanční situaci, která vznikla zejména v důsledku vládních omezení zavedených v souvislosti s COVID-19, jakož i v důsledku ukončení činnosti žalované pro společnost, kdy žalovaná byla vlastníkem ochranné známky anonymizována dvě slova. V oznámení bylo uvedeno, že právnická osoba s. r. o. má vícero věřitelů a celková výše nesplacených závazků činila k datum částku 1 564 000 Kč, pročež byla jméno příjmení coby jednatel upozorněn na povinnost podat insolvenční návrh (viz oznámení z datum).

19. V e-mailu z datum žalobkyně žalované sdělila, že připravila dopis adresovaný jméno příjmení, v němž vycházela z tržní hodnoty nemovitosti 11 000 000 Kč a z vnosu žalované ve výši 750 000 Kč, načež dospěla k vypořádacímu podílu 1 225 000 Kč, a požádala žalovanou, aby si přiložený dopis prostudovala a sdělila, zda s ním souhlasí. Na to žalovaná reagovala dne datum tak, že s dopisem souhlasí a žádá o jeho odeslání (viz e-mailová komunikace mezi účastnicemi z 18.- datum). Dopisem datovaným datum žalobkyně jménem žalované informovala jméno příjmení o tom, že převzala zastoupení žalované ve věci zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, a to stavebního pozemku, jehož součástí je dům adresa, a orné půdy. Navrhla, že žalovaná by nemovitosti převzala společně s hypotékou a jméno příjmení by vyplatila částku 1 225 000 Kč (viz dopis z datum); tento dopis byl odeslán datum (viz související podací arch).

20. E-mailem z datum žalobkyně požádala žalovanou o telefonickou konzultaci. V tomtéž e-mailu se žalobkyně vyjadřovala k otázce zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, kdy uvedla, že nabízená cena 2 600 000 Kč za situace, že by žalovaná musela převzít i hypotéku, se žalobkyni jeví jako příliš drahá (viz e-mail z datum).

21. Notářským zápisem ze dne datum, č. NZ 385/ 2021, N 268/2021, sepsaným notářem Mgr. jméno příjmení na žádosti společnosti právnická osoba, bylo mj. osvědčeno, že nynější zástupce žalované příjmení příjmení se dotázal jméno příjmení na platby z bankovního účtu společnosti právnická osoba z let 2018 2020, jimiž měly být odčerpány finanční prostředky ve prospěch třetích osob bez patřičného protiplnění anebo bez právního důvodu, přičemž se jednalo o desítky plateb, které byly označeny konkrétním datem, částkou i protiúčtem. Současně Mgr. příjmení vyzval jméno příjmení, aby předložil k nahlédnutí veškeré smlouvy uzavřené jmenovanou společností, včetně pracovních smluv, výpisy z bankovních účtů od července 2020 a zprávy o propojených osobách (viz notářský zápis č. NZ 385/ 2021, N 268/2021 a s ním související listiny). Notářským zápisem ze dne datum, č. NZ 384/ 2021, N 267/2021, sepsaným notářem Mgr. jméno příjmení na žádosti právnická osoba s. r. o., bylo mj. osvědčeno, že Mgr. příjmení se dotázal jméno příjmení na platby z bankovního účtu právnická osoba s. r. o. z let 2019 2020, jimiž měly být odčerpány finanční prostředky ve prospěch třetích osob bez patřičného protiplnění anebo bez právního důvodu, a to bez souhlasu druhého jednatele společnosti, přičemž se jednalo o desítky plateb, které byly označeny konkrétním datem, částkou i protiúčtem. Současně Mgr. příjmení vyzval jméno příjmení, aby předložil k nahlédnutí veškeré smlouvy uzavřené jmenovanou společností, včetně pracovních smluv, výpisy z bankovních účtů od července 2020 a zprávy o propojených osobách (viz notářský zápis č. NZ 384/ 2021, N 267/2021 a s ním související listiny).

22. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 6. 8. 2021, č. j. 71 Cm 34/2021-8, byla žalovaná jmenována hmotněprávním opatrovníkem právnická osoba s. r. o. do doby jmenování nového jednatele valnou hromadou této společnosti (viz usnesení Městského soudu v Praze č. j. 71 Cm 34/2021-8) a usnesením téhož soudu ze dne 23. 8. 2021, č. j. 71 Cm 33/2021-8, byla žalovaná jmenována hmotněprávním opatrovníkem společnosti právnická osoba na dobu do řádného zvolení nového jednatele (viz usnesení Městského soudu v Praze č. j. 71 Cm 33/2021-8).

23. Nedatovaným dopisem jméno příjmení napsal žalované, že on i žalovaná jsou společníky obou právnická osoba s. r. o. a právnická osoba a že žalovaná je nyní i opatrovník. Dále uvedl, že účetnictví obou společností má po celou dobu žalovaná a že věděla a ví o všech aktivitách, spolupracích, službách, činnostech, platbách, stavech společností z pozice jednatele a také společníka, a že veškeré potřebné podklady měla a má (viz dopis jméno příjmení).

24. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 7. 10. 2021, č. j. 80 Cm 168/2020-57, byla právnická osoba s. r. o. uložena povinnosti umožnit žalované nahlížet a udělat si kopii obratových předvah dle analytických účtů k datum, datum, datum a datum, dále účetních deníků za období let 2017, 2018, 2019, 2020 a část roku 2021 do datum, a dále výpisu z bankovních účtů společnosti za období od datum do datum a kompletního účetnictví společnosti s odůvodněním, že žalobou z datum ve znění její změny se žalovaná celé jméno žalované domáhala splnění informační povinnosti, přičemž soudem ustanovený procesní opatrovník právnická osoba s. r. o. se neztotožnil s argumentací společnosti, nýbrž s argumentací žalované, která tvrdila, že je jí dlouhodobě bráněno v přístupu k informacím o společnosti. Soud tedy vyšel ze shodných tvrzení účastníků a dalšího dokazování neprováděl (viz rozsudek č. j. 80 Cm 168/2020-57).

25. Výzvou datovanou datum žalovaná, zastoupená svým nynějším zástupcem, vyzvala jméno příjmení, Mgr. jméno příjmení a společnost právnická osoba k předložení kompletní účetní dokumentace právnická osoba s. r. o. a právnická osoba a veškerých dalších podkladů souvisejících s obchodní činností obou společností (viz výzva z datum); tato výzva byla odeslána jméno příjmení (viz dodejka z datum). Výzvou datovanou datum žalovaná, zastoupená svým nynějším zástupcem, jako opatrovnice obou společností vypověděla plné moci, které byly ze strany společností uděleny společnostem právnická osoba a příjmení jméno, advokátní kancelář, s. r. o., a vyzvala obě společnosti k bezodkladnému předání veškeré klientské dokumentace související s poskytováním právních, poradenských či účetních služeb, a dále ke sdělení, jaké smlouvy o právních, účetních či poradenských službách byly uzavřeny, dále k tomu, zda byly nějaké takové služby poskytnuty, zda za ně byla hrazena nějaká odměna, kdy trvalo zastoupení či kdy a komu bylo poskytnuto účetnictví či jiná dokumentace (viz výzva z datum); tato výzva byla odeslána oběma adresátům (viz dodejky z datum).

26. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 1. 3. 2022, č. j. 72 Cm 168/2020-62, byla společnosti právnická osoba uložena povinnosti umožnit žalované nahlížet a udělat si kopii obratových předvah dle analytických účtů k datum, datum, datum a datum, dále účetních deníků za období let 2017, 2018, 2019, 2020 a část roku 2021 do datum, a dále výpisu z bankovních účtů společnosti za období od datum do datum, všech právních jednání učiněných společností v letech 2017 2020 a v období od datum do datum s hodnotou nad 50 000 Kč ročně, a dále pracovních smluv a smluv o výkonu funkce včetně dodatků uzavřených mezi společností a jméno příjmení v letech 2017 2020 a od datum do datum, přičemž v 1. odstavci rozsudku bylo shrnuto, že dle žaloby jméno příjmení ke dni podání žaloby bránil celé jméno žalované v přístupu k dokumentaci. Soudem ustanovený procesní opatrovník vyslovil s žalobním návrhem za společnost souhlas. Soud proto žalobě vyhověl, neboť dospěl k závěru, že společnost nesplnila svou povinnost umožnit nahlížení do dokladu a poskytovat informace společníkům (viz rozsudek č. j. 72 Cm 168/2020-62). Citovaný rozsudek byl opraven ve výroku o nákladech řízení (viz opravné usnesení č. j. 72 Cm 168/2020-69).

27. Žalobkyně je s účinností od datum plátkyní DPH (viz osvědčení o registraci k dani). Žalovaná žalobkyni e-mailem z datum sdělila, že si přeje změnit zastoupení ve všech řešených bodech a že žalobkyni zašle kontakt na Mgr. příjmení, který tyto záležitosti převezme (viz e-mail z datum). Na to reagovala žalobkyně dne datum tak, že žalované zaslala e-mailem s ohledem na ukončení právních služeb vyúčtování dosud poskytnutých právních služeb, a to mj. faktury č. Z2021/122, Z2021/124, Z2021/126, Z2021/127 a Z2021/128, a současně žalovanou požádala o jejich úhradu ve stanovené lhůtě (viz e-mail z datum).

28. příjmení fakturou č. Z2021/124 ze dne 14. 4. 2021 splatnou datum žalobkyně vyúčtovala žalované za právní služby ve věci žaloby o splnění informační povinnosti právnická osoba částku 12 342 Kč, přičemž účtovala za 3 úkony právní služby po 3 100 Kč – převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a sepis vyjádření, 3 paušální náhrady po 300 Kč a DPH ve výši 2 142 Kč (viz faktura č. Z2021/124). příjmení fakturou č. Z2021/128 ze dne 14. 4. 2021 splatnou datum žalobkyně vyúčtovala žalované za právní služby ve věci žaloby o splnění informační povinnosti právnická osoba částku 8 228 Kč, přičemž účtovala za 2 úkony právní služby po 3 100 Kč – převzetí a příprava zastoupení a sepis žaloby, 2 paušální náhrady po 300 Kč a DPH ve výši 1 428 Kč (viz faktura č. Z2021/128). příjmení fakturou č. Z2021/127 ze dne 14. 4. 2021 splatnou datum žalobkyně vyúčtovala žalované za právní služby ve věci odstoupení z funkce jednatele částku 8 228 Kč, přičemž účtovala za 2 úkony právní služby po 3 100 Kč – 1) převzetí a příprava zastoupení a 2) sepis odstoupení z funkce jednatele společností právnická osoba a právnická osoba a sepis pozvánek, a za 2 paušální náhrady po 300 Kč a DPH ve výši 1 428 Kč (viz faktura č. Z2021/127). příjmení fakturou č. Z2021/126 ze dne 14. 4. 2021 splatnou datum žalobkyně vyúčtovala žalované za právní služby ve věci podílového spoluvlastnictví částku 16 359,20 Kč, přičemž účtovala za 1 úkon právní služby po 13 220 Kč – převzetí a příprava zastoupení + korespondence s protistranou, 1 paušální náhradu po 300 Kč a DPH ve výši 2 839,20 Kč (viz faktura č. Z2021/126). příjmení fakturou č. Z2021/122 ze dne 14. 4. 2021 splatnou datum žalobkyně vyúčtovala žalované za právní služby ve věci o výživné manželky částku 67 276 Kč, přičemž účtovala za 2 úkony právní služby po 27 500 Kč – převzetí a příprava zastoupení a sepis žaloby o výživné manželky s návrhem na vydání předběžného opatření, 2 paušální náhrady po 300 Kč a DPH ve výši 11 676 Kč (viz faktura č. Z2021/122).

29. Předžalobní výzvou z datum žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částek vyúčtovaných mj. shora uvedenými zálohovými fakturami (viz předžalobní výzva) a tuto výzvu žalované zaslala následujícího dne (viz podací arch). Žalovaná po zahájení tohoto soudního řízení uhradila některé z původně uplatněných nároků, ohledně nichž již bylo toto soudní řízení částečně zastaveno, konkrétně dne datum došlo k úhradě částky 38 115 Kč (viz potvrzení o příchozí platbě z datum), dne datum částky 6 534 Kč (viz potvrzení o příchozí platbě z datum), dne datum částky 14 701 Kč (viz potvrzení o vkladu na účet z tohoto dne) a dne datum částky 19 480 Kč (viz potvrzení o vkladu na účet z tohoto dne).

30. Podle čl. 10 usnesení představenstva České advokátní komory číslo ze dne datum, kterým se stanoví pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže advokátů České republiky, je advokát při sjednávání smluvní odměny povinen klientovi poskytnout pravdivé informace o očekávaném rozsahu svých úkonů a na jeho žádost i úplné vysvětlení o výši mimosmluvní odměny v dané věci. Smluvní odměna musí být přiměřená a nesmí být ve zřejmém nepoměru k hodnotě a složitosti věci (viz etický kodex České advokátní komory).

31. Pro nadbytečnost soud zamítl návrhy na dokazování výslechem Mgr. jméno příjmení, neboť již na základě shora uvedených důkazů shledal, že žalobkyně žalované poskytla právní služby, za které se v tomto soudním řízení domáhala zaplacení odměny. Z téhož důvodu bylo nadbytečné provádět dokazování účastnickým výslechem žalobkyně, což platilo tím spíše v situaci, kdy výslech účastníka má soud provádět tehdy, nelze-li dokazovanou skutečnost zjistit jinak. Soud dále zamítl návrhy na dokazování listinami, které se vztahovaly k nárokům, jež nezůstaly po částečných zpětvzetích žaloby předmětem tohoto soudního řízení (tj. mandátními smlouvami uzavřenými ohledně jiných právních věcí, zálohovými fakturami k odměně za právní zastupování v nesouvisejících záležitostech, předžalobními výzvami, podacími archy či e-maily, které se týkaly jiných právních záležitostí než těch, které byly předmětem tohoto soudního řízení).

32. Na základě takto provedeného dokazování, jakož i na základě nesporných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně coby advokátka a plátkyně DPH zastupovala žalovanou ve věci odstoupení z funkce jednatelky ve společnostech právnická osoba a právnická osoba, přičemž v této záležitosti jménem žalované sepsala a odeslala dva dopisy o odstoupení žalované z funkce jednatelky, na základě kterých posléze došlo k výmazu žalované coby jednatelky z obchodního rejstříku. Žalobkyně dále dne datum podala v zastoupení žalované k Městskému soudu v Praze dvě žaloby proti společnostem právnická osoba a právnická osoba, o nichž byla vedena dvě samostatná řízení sp. zn. 80 Cm 168/2020 a 72 Cm 168/2020 a jejichž předmětem bylo splnění tzv. informační povinnosti obou společností. Ve věci sp. zn. 80 Cm 168/2020 žalobkyně jménem žalované podala dne datum též vyjádření (repliku). Obě věci byly skončeny rozsudky Městského soudu v Praze, jimiž bylo žalobám (ve znění jejich rozšíření) zcela vyhověno a oběma společnostem byla uložena povinnost splnit svou informační povinnost, a to tak, že tyto společnosti měly žalované umožnit nahlédnutí a opatření kopií do mj. obratových předvah za roky 2017 2021, účetních deníků za roky 2017 2021, pracovních smluv a smluv o výkonu funkce za roky 2017 2021 či do kompletního účetnictví. Žalobkyně žalovanou zastupovala též ve věci zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem vlastněným žalovanou a jejím manželem jméno příjmení, přičemž v této věci žalobkyně s žalovanou komunikovala prostřednictvím e-mailů jak ohledně způsobu vypořádání, tak i ohledně vypořádacího podílu ve výši 1 225 000 Kč, který měla žalovaná svému manželu nabídnout. Žalobkyně též jménem žalované zaslala jméno příjmení dopis z datum, v němž učinila konkrétní návrh na vypořádání spoluvlastnictví. Žalobkyně žalovanou zastupovala také ve věci výživného nerozvedené manželky, kdy v této záležitosti vypracovala návrh žaloby, v níž žalovaná po svém manželu požadovala na výživném částku 80 000 Kč měsíčně. Návrh žaloby zaslala žalobkyně žalované e-mailem z datum a žalovaná jej schválila e-mailem z následujícího dne. K ukončení zastupování ve všech záležitostech (nikoli pouze shora uvedených) došlo e-mailem žalované z datum, jímž žalovaná žalobkyni oznámila, že ji nadále bude zastupovat Mgr. příjmení. Dne datum žalobkyně žalované zaslala e-mailem zálohové faktury s vyúčtováním doposud poskytnutých právních služeb, přičemž shora uvedených právních věcí se týkaly faktury č. Z2021/122, Z2021/124, Z2021/126, Z2021/127 a Z2021/128 znějící na celkovou částku 112 433,20 Kč, které byly splatné dne datum s výjimkou faktury č. Z2021/126 se splatností 28. 4. 2021.

33. Po právní stránce soud věc posoudil zejména na základě níže uvedených ustanovení:

34. Podle § 16 odst. 1 zákona o advokacii advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit. Podle § 16 odst. 2 zákona o advokacii při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné.

35. Podle § 17 zákona o advokacii advokát postupuje zejména při výkonu advokacie tak, aby nesnižoval důstojnost advokátního stavu; za tím účelem je zejména povinen dodržovat pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže. Pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže stanoví stavovský předpis.

36. Podle § 22 odst. 1 zákona o advokacii advokacie se vykonává zpravidla za odměnu; od klienta lze žádat přiměřenou zálohu. Podle § 22 odst. 3 zákona o advokacii způsob určení odměny a náhrad advokáta, který vykonává advokacii samostatně nebo společně s jinými advokáty (§ 11 odst. 1), případně i jejich výši, stanoví Ministerstvo spravedlnosti po předchozím vyjádření příjmení vyhláškou.

37. Podle § 1 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), odměna advokáta za poskytování právních služeb (dále jen„ odměna advokáta“) se řídí jeho smlouvou s klientem (dále jen„ smluvní odměna“); není-li odměna advokáta takto určena, řídí se ustanoveními této vyhlášky o mimosmluvní odměně. Podle § 1 odst. 2 advokátního tarifu při stanovení nákladů řízení, jejichž náhrada se klientovi přiznává rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, se výše odměny advokáta určí podle ustanovení o mimosmluvní odměně, nestanoví-li tato vyhláška jinak; § 12 odst. 2 se neužije. Na to je advokát povinen upozornit klienta, jedná-li s ním o smluvní odměně.

38. Podle § 2 odst. 1 advokátního tarifu advokát má vedle nároku na odměnu advokáta též nárok na náhradu hotových výdajů a na náhradu za promeškaný čas za podmínek a ve výši stanovené touto vyhláškou. Podle § 2 odst. 2 advokátního tarifu jiné náklady advokáta, zejména náklady na běžné administrativní práce, jsou zahrnuty v odměně advokáta.

39. Podle § 3 odst. 1 advokátního tarifu smluvní odměna je ujednáním mezi advokátem a klientem o částce, za niž bude právní služba poskytnuta, anebo o způsobu jejího určení. Podle § 4 odst. 3 advokátního tarifu smluvní odměna musí být přiměřená a nesmí být ve zřejmém nepoměru k hodnotě a složitosti věci.

40. Podle § 6 odst. 1 advokátního tarifu výše mimosmluvní odměny se stanoví podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal.

41. Podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu, není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i dluhu. Při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok. Podle § 8 odst. 2 téhož předpisu, je-li předmětem právní služby opětující se plnění, stanoví se tarifní hodnota součtem hodnot těchto plnění; jde-li však o plnění na dobu delší než pět let nebo na dobu neurčitou, stanoví se jen pětinásobkem hodnoty ročního plnění. Podle § 8 odst. 5 advokátního tarifu ve věcech zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se vychází z ceny celé věci po odečtení ceny podílu klienta, směřuje-li návrh na přikázání věci klientovi nebo v případě návrhu na prodej věci. Směřuje-li návrh na přikázání věci ostatním spoluvlastníkům, vychází se z ceny celé věci po odečtení ceny podílu ostatních spoluvlastníků. V případě návrhu na reálné rozdělení věci se vychází z ceny celé věci.

42. Podle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu částka 50 000 Kč se považuje za tarifní hodnotu ve věcech rozhodovaných v řízení v otázkách svěřenských fondů, obchodních společností, družstev a jiných právnických osob, a dále ve věcech rozhodovaných v insolvenčním nebo obdobném řízení.

43. Podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu mimosmluvní odměna náleží za každý z těchto úkonů právní služby: a) převzetí a příprava zastoupení nebo obhajoby na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb, (…) d) písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, (…) m) sepsání listiny o právním jednání.

44. Podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka 300 Kč na jeden úkon právní služby.

45. Podle § 6 odst. 1 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle § 6 odst. 2 o. z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

46. Podle § 159 odst. 1 o. z., kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.

47. Podle § 1811 odst. 1 o. z. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Podle § 1811 odst. 2 písm. c) o. z., směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy a tyto skutečnosti nejsou zřejmé ze souvislostí, sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku cenu zboží nebo služby, případně způsob jejího výpočtu včetně všech daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění. Podle § 1812 odst. 2 o. z. k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje.

48. Konečně podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

49. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a shora citovaných zákonných ustanovení soud shledal, že žaloba je zcela důvodná. Vycházel přitom z toho, že odměna advokáta za poskytnutí právních služeb může být smluvní nebo mimosmluvní. Pokud se odměna advokáta neřídí jeho smlouvou s klientem, jako tomu bylo v tomto případě, kdy nedošlo k uzavření mandátní smlouvy ohledně žádné z pěti řešených právních záležitostí, řídí se ustanovením advokátního tarifu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2008, sp. zn. 33 Odo 670/2006).

50. Ve vztahu k nároku žalobkyně na zaplacení odměny za zastupování žalované ve věci jejího odstoupení z funkce jednatelky ve společnostech právnická osoba a právnická osoba, soud dospěl k závěru, že žalobkyně za žalovanou sepsala dva dopisy ze dnů datum, jimiž k odstoupení z funkce došlo, přičemž bylo v řízení prokázáno, že si žalovaná své odstoupení z funkce v obou společnostech výslovně přála a že žalobkyni instruovala, aby takové dopisy sepsala (viz e-mail ze dne datum). K výmazu žalované coby jednatelky z obchodního rejstříku u obou společností následně došlo, jak vyplynulo z výpisů z obchodního rejstříku. Soud přitom neshledal, že by žalobkyně žalované poskytla nesprávnou právní radu, resp. že by pochybila tím, že ji neupozornila na specifika, která s odstoupením z funkce jednatelky souvisela. Předně je třeba zdůraznit, že žalovaná, byť je možná právním laikem a ve smluvním vztahu s žalobkyní vystupovala v pozici spotřebitele, si jako jednatelka společností, tj. osoba povinna jednat s péčí řádného hospodáře a s potřebnými znalostmi a pečlivostí, měla být vědoma toho, co výkon funkce jednatelky obnáší a co je spojeno s odstoupením z této funkce. Z e-mailu, kterým žalovaná žalobkyni požádala, aby odstoupení z funkce zařídila, je patrné, že žalovaná v této souvislosti žádné pochybnosti neměla (ať již z toho důvodu, že si byla vědoma, co odstoupení z funkce znamená a jaké jsou jeho důsledky, či z důvodu, že tuto otázku s žalobkyní předem probrala, čemuž nasvědčoval další e-mail z datum, v němž žalovaná žalobkyni žádala o telefonický rozhovor).

51. Soud nadto shledal, že odstoupení z funkce jednatelky bylo rozumným krokem s ohledem na finanční nesnáze a neuhrazené závazky právnická osoba s. r. o. (viz oznámení právnická osoba z datum), za něž by žalovaná z titulu funkce jednatelky nesla odpovědnost, jakož i s ohledem na to, že žalovaná měla pouze omezený vhled do hospodaření obou společností. V tomto ohledu soud žalované nedal za pravdu v tom, že žalovaná vhled do společností ztratila až poté, co na základě nesprávné právní rady z funkcí odstoupila. Kupříkladu již z návrhu na úpravu poměrů nezletilých z února 2020, které jménem žalované sepsala jiná zástupkyně, bylo patrné, že žalovaná měla s manželem pracovní neshody a že on převzal kontrolu nad veškerým jejich podnikáním. O tomtéž svědčil také e-mail žalované z datum (před odstoupením z funkce jednatelky), v němž žalovaná uváděla, že jí manžel zakázal vstup do kaváren. O tom, že žalovaná nedisponovala potřebnými informacemi o finanční situaci i hospodaření obou společností, pak nepochybně svědčily obě žaloby na splnění informační povinnosti, které žalobkyně sepsala na základě informací od žalované a jimiž se žalovaná domáhala dokumentace zpětně od roku 2017, jakož i notářské zápisy, z nichž se podávalo, že žalovaná požadovala zpětně informace o společnostech za období od roku 2019. To, že žalovaná měla nějaké informace o fungování společností, jak naznačoval např. e-mail žalované z datum či oba notářské zápisy, přitom neznamená, že se jednalo o informace úplné a postačující.

52. Vzhledem k tomu, že žalobkyně a žalovaná neuzavřely mandátní smlouvu ohledně zastupování ve věci odstoupení z funkce jednatelky, pak bylo třeba výši odměny žalobkyně určit jako tzv. mimosmluvní odměnu podle advokátního tarifu. Soud v tomto ohledu vzal za prokázané, že žalobkyně převzala zastoupení žalované a sepsala za žalovanou dvě oznámení o odstoupení z funkce v obou společnostech, a proto jí přísluší odměna za úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) a m) advokátního tarifu. Tarifní hodnotu pak bylo namístě stanovit podle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, jako to učinila žalobkyně, neboť šlo o zastoupení ve věci penězi neocenitelné a současně ve věci obchodních společností. V souladu s § 7 advokátního tarifu, odměna za jeden úkon právní služby činila 3 100 Kč a žalobkyně vyúčtovala odměnu za dva úkony (přičemž za obě oznámení požadovala odměnu toliko za jeden úkon; druhým úkonem byla příprava a převzetí zastoupení). K tomu bylo třeba připočítat dvě paušální náhrady hotových výdajů v souladu s § 2 odst. 1 a § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 300 Kč a náhradu za DPH z těchto částek ve výši 1 428 Kč, neboť žalobkyně dle předloženého osvědčení o registraci k dani byla plátkyní této daně. Vznikl jí tak nárok na zaplacení celkové částky 8 228 Kč, jak požadovala a vyúčtovala zálohovou fakturou č. Z2021/127.

53. Co se zastupování v řízeních o žalobách na splnění informační povinnosti týče, mezi účastnicemi bylo nesporné, že žalobkyně za žalovanou dvě takové žaloby sepsala. Dále bylo prokázáno, že obě žaloby proti společnostem právnická osoba a právnická osoba byly k Městskému soudu v Praze podány a byla o nich vedena řízení sp. zn. 80 Cm 168/2020 a 72 Cm 168/2020. Soud také vzal za spolehlivě zjištěné, že žalobkyně za žalovanou v řízení sp. zn. 80 Cm 168/2020 sepsala kromě samotné žaloby též vyjádření ze dne datum, které téhož dne podala prostřednictvím datové schránky. Jak soud konstatoval výše, odstoupení žalované z funkce jednatelky v obou společnostech nebylo možné pokládat za důsledek nesprávné právní rady ani nebylo možné dospět na základě provedeného dokazování k tomu, že by žalovaná ztratila vhled do obou společností až poté, co k odstoupení z funkcí jednatelky došlo. Soud proto nedal žalované za pravdu v tom, že by žalobkyně jednala nepoctivě a že by v rozporu s § 6 odst. 2 o. z. těžila ze svého nepoctivého jednání nebo z nepoctivého stavu, který vyvolala. Bylo-li by tomu tak, pak by žaloba nesměřovala k vydání účetnictví či účetních deníků od roku 2017, nýbrž až od září 2020. Opačný závěr nelze učinit ani z dopisu manžela žalované, jehož obsah odporoval obsahu jiných z provedených důkazů. Obsah dopisu manžela žalované byl dle názoru soudu navíc ovlivněn tím, že žalovaná a její manžel spolu vedli a vedou mnohé spory. Ostatně přímo z rozsudků Městského soud v Praze ve věcech sp. zn. 80 Cm 168/2020 a 72 Cm 168/2020 vyplynulo, že i opatrovník dal žalované zapravdu v tom, že jí bylo bráněno v přístupu do požadované dokumentace.

54. Vzhledem k tomu, že žalobkyně ve věci žaloby, o níž bylo vedeno řízení sp. zn. 80 Cm 168/2020, převzala právní zastoupení a následně za žalovanou sepsala žalobu a repliku, příslušela jí odměna za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu. Tarifní hodnotu i v tomto případně bylo namístě stanovit podle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu ve výši 50 000 Kč, neboť šlo i zde o zastoupení ve věci penězi neocenitelné a současně ve věci obchodních společností. V souladu s § 7 advokátního tarifu, pak odměna za jeden úkon právní služby činila 3 100 Kč, a žalobkyni tak vznikl nárok na odměnu za 3 úkony právní služby po 3 100 Kč, k čemuž bylo třeba připočítat tři paušální náhrady hotových výdajů v souladu s § 2 odst. 1 a § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 300 Kč a náhradu za DPH z těchto částek ve výši 2 142 Kč. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení celkové částky 12 342 Kč, jak požadovala a vyúčtovala zálohovou fakturou Z2021/124.

55. Ve věci žaloby, o níž bylo vedeno řízení sp. zn. 72 Cm 168/2020, žalobkyně převzala zastoupení a následně sepsala i podala žalobu, pročež jí příslušela odměna za 2 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu při tarifní hodnotě 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, tj. odměna ve výši 2 krát 3 100 Kč, společně s dvěma paušálními částkami po 300 Kč a s náhradou za DPH ve výši 1 428 Kč, tj. celkem 8 228 Kč, jak bylo požadováno a vyúčtováno zálohovou fakturou č. Z2021/128.

56. Požadavek na zaplacení odměny za zastupování ve věci zrušení a vypořádání spoluvlastnictví žalované a jejího manžela soud rovněž shledal opodstatněným. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanou i v této záležitosti zastupovala, neboť žalovaná se na žalobkyni ohledně vypořádání spoluvlastnictví obrátila přinejmenším již prostřednictvím e-mailu z datum. Žalobkyně následně žalovanou v této věci kontaktovala e-mailem z datum, kdy ji požádala o prostudování a schválení dopisu manželovi stran vypořádacího podílu, což žalovaná učinila e-mailem z datum. S výslovným souhlasem žalované pak žalobkyně jméno příjmení zaslala dopis z datum, ve kterém se na něj jménem žalované v této záležitosti obrátila. Nebylo tak možné přisvědčit žalované v tom, že ji žalobkyně ohledně zrušení a vypořádání spoluvlastnictví vůbec nezastupovala. Pro situaci, kdy mezi účastnicemi opět nebyla uzavřena mandátní smlouva a sjednána výše smluvní odměny, advokátní tarif stanoví, že se tarifní hodnota určí na základě ceny celé věci po odečtení podílu klienta, má-li dojít k přikázání věci klientovi, jako tomu bylo v této věci. Vycházela-li tedy žalobkyně při určení tarifní hodnoty z částky 1 225 000 Kč, která odpovídala navrhované výši vypořádacího podílu, pak žalobkyně nikterak nepochybila, nýbrž respektovala ustanovení § 8 odst. 5 advokátního tarifu, a to navíc způsobem příznivým pro žalovanou. Vzhledem k tomu, že žalobkyně i v této záležitosti prokazatelně převzala zastoupení žalované, mohla po žalované důvodně požadovat odměnu za úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu ve výši 13 220 Kč při tarifní hodnotě 1 225 000 Kč, a dále paušální náhradu ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a náhradu odpovídající DPH ve výši 2 839,20 Kč tak, jak vyúčtovala zálohovou fakturou č. Z2021/126.

57. Konečně i nárok na zaplacení odměny za zastupování žalované ve věci výživného rozvedené manželky považoval soud za opodstatněný. I v této záležitosti žalobkyně poskytla žalované právní služby, neboť jejím jménem sepsala žalobu proti manželu žalované, v níž bylo požadováno výživné ve výši 80 000 Kč měsíčně. Mezi účastnicemi bylo nesporné, že k sepisu žaloby skutečně došlo, a soud nadto zjistil, že žalovaná takovou žalobu odsouhlasila e-mailem z datum, tedy souhlasila i s požadovanou výší výživného. Tvrzení žalované, že žaloba, kterou odsouhlasila, nemusela být tou, v níž požadované výživné činilo právě 80 000 Kč, soud nepřisvědčil z důvodu, že to byla právě žalovaná, kdo soudu v této věci k důkazu předmětnou žalobu předložil. Soud proto nepochyboval, že právě tuto žalobu znějící na 80 000 Kč měsíčně, žalovaná prostřednictvím e-mailu ze dne datum schválila. Výše navrhovaného výživného se pak nejevila jako nepřiměřená i s ohledem na to, že ve věci výživného nezletilých dětí žalované a jejího manžela bylo se souhlasem žalované požadováno na dceru 50 000 Kč a na syna 45 000 Kč za situace, kdy žalovanou odhadované příjmy jejího manžela měly činit několik set tisíc Kč měsíčně (viz mandátní smlouvu ve věci úpravy poměrů k nezletilým z datum a e-mailovou komunikaci ohledně výživného na děti z datum). Za nerozhodné pak soud pokládal to, zda žaloba o výživné nerozvedené manželky nakonec byla či nebyla podána k soudu, neboť právo na odměnu advokáta vzniká v souvislosti se sepsáním příslušného podání. Především sepis podání totiž vyžaduje čas a úsilí advokáta, za něž je namístě odměnu přiznat. Soud proto shledal, že žalobkyni příslušela odměna za dva úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu, tj. odměna za převzetí a přípravu zastoupení i za sepis žaloby. Tarifní hodnotu pak žalobkyně správně stanovila podle § 8 odst. 2 advokátního tarifu z částky 4 800 000 Kč, z níž odměna za každý ze dvou úkonů činila 27 500 Kč, k čemuž bylo zapotřebí přičíst též dvě paušální náhrady po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a náhradu za DPH ve výši 11 676 Kč. Žalobkyni tak vznikl i nárok na zaplacení 67 276 Kč, jak vyúčtovala zálohovou fakturou č. Z2021/122.

58. Soud nepovažoval za odporující dobrým mravům to, že žalobkyně v každé z pěti řešených záležitostí požadovala odměnu za úkon převzetí a přípravy zastoupení, a to s ohledem na to, že každá z pěti věcí byla rozdílná. Žalobkyně nepřebírala pokaždé stejnou věc, naopak každá z věcí vyžadovala určitý čas a úsilí. Nebyla-li uzavřena mandátní smlouva a v ní sjednána smluvní odměna, pak požadavek na zaplacení odměny za přípravu a převzetí každé z věcí neodporoval ani advokátnímu tarifu, ba naopak s ním byl v souladu. Za odporující dobrým mravům či zásadě poctivosti pak soud nepokládal ani to, že žalobkyně požadovala mimosmluvní odměnu, když mimosmluvní odměna je jedním z možných způsobů ocenění práce advokáta, předpokládaným právním předpisem. Soudu přitom ani nepřísluší posuzovat přiměřenost mimosmluvní odměny, jelikož advokátní tarif vychází z toho, že právě mimosmluvní odměna odpovídá kritériu přiměřenosti a že přiměřenost lze posuzovat pouze u odměny smluvní (sjednané), jak plyne z § 4 odst. 3 advokátního tarifu či čl. 10 etického kodexu České advokátní komory.

59. Překážkou pro důvodnost žaloby nebylo ani to, že žalobkyně žalované zaslala pouze zálohové faktury a nikoli faktury konečné. Soud v tomto ohledu vycházel z toho, že advokátní tarif splatnost odměny advokáta nikterak neupravuje. Proto při užití § 1958 odst. 2 o. z. soud považoval e-mail ze dne datum, jímž žalobkyně žalované zaslala všech pět předmětných zálohových faktur, za výzvu k plnění. Pro určení splatnosti a následného prodlení žalované pak bylo určující datum splatnosti jednotlivých zálohových faktur.

60. Soud dále shledal, že ani aplikace § 1811 o. z. a § 1812 o. z., jíž se dovolávala žalovaná, nebyla namístě. Soud souhlasil s žalovanou potud, že vztah mezi žalobkyní coby podnikatelkou a žalovanou byl vztahem spotřebitelským. Jak již však soud uvedl výše, mimosmluvní odměnu lze považovat za standardní způsob ocenění práce advokáta, přičemž tento způsob ocenění plyne z právních předpisů, kde je jasně stanovena konkrétní výše odměny, a žalovaná si nadto nemohla rozumně myslet, že by žalobkyni za poskytované právní služby neměla odměna příslušet. S tím musela být srozuměna pokaždé, když se na ní v právní záležitosti obrátila. I pokud by žalobkyně žalovanou neinformovala o konkrétní výši mimosmluvní odměny pro ten který případ, soud by za daných okolností neshledal rozpor s § 1811 odst. 2 o. z. Nadto je třeba zdůraznit, že ani případná aplikace § 1811 a § 1812 o. z. by žalované v této věci nemohla přivodit příznivější postavení. Pokud by soud aplikoval ustanovení § 1812 o. z., musel by nárok žalobkyně posoudit za použití § 2991 o. z. jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, když žalobkyně žalované nepochybně právní služby ve shora rozebíraných věcech poskytla. Výši takového bezdůvodného obohacení by pak bylo namístě stanovit právě na základě ustanovení advokátního tarifu o mimosmluvní odměně, neboť právě z těchto ustanovení dle názoru soudu plyne přiměřená výše odměny advokáta za právní služby. I při aplikaci § číslo, § 1812 a § 2991 o. z. by tak byl výsledek tohoto soudního sporu stejný.

61. Ze shora uvedených důvodů soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni celkovou částku 112 433,20 Kč, a to v souladu s § 1970 o. z. i s příslušenstvím, přičemž pro určení splatnosti každé jednotlivé odměny soud vycházel z data splatnosti dle příslušných zálohových faktur, z nichž čtyři byly splatné datum a jedna dne datum Lhůtu k plnění soud stanovil s ohledem a výši dlužné částky podle § 160 o. s. ř. jako patnáctidenní, aby měla žalovaná dostatek času k úhradě.

62. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni. S ohledem na to, že k částečným zpětvzetím žaloby v této věci došlo z důvodu na straně žalované, která plnila vždy až po podání žaloby či jejího rozšíření, je třeba žalobkyni pokládat za zcela úspěšnou účastnici. Její náklady sestávaly jednak ze soudního poplatku ve výši 6 498 Kč a jednak z odměny advokáta za 3 úkony právních služeb po 7 420 Kč při tarifní hodnotě 157 082,20 Kč podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), za 1 úkon právních služeb po 5 860 Kč při tarifní hodnotě 118 967,20 Kč podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu (částečné zpětvzetí žaloby), za 2 úkony právních služeb po 5 620 Kč při tarifní hodnotě 112 433,20 Kč podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu (druhé částečné zpětvzetí žaloby, vyjádření z datum), za 1 úkon právních služeb po 6 980 Kč při tarifní hodnotě 146 373,70 Kč podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu (vyjádření z datum spojené s rozšířením žaloby), za 1 úkon právních služeb v polovině hodnoty po 3 490 Kč při tarifní hodnotě 112 433,20 Kč podle § 11 odst. 2 písm. g) advokátního tarifu (účast při přípravném jednání dne datum) a za 3 úkony právních služeb po 5 620 Kč při tarifní hodnotě 112 433,20 Kč podle § 11 odst. 1 písm. d) a g) advokátního tarifu (vyjádření z datum a účast při jednání před soudem dne datum, které trvalo déle než dvě hodiny), tj. celkem 66 690 Kč. K tomu bylo třeba připočítat 11 paušálních částek jako náhrad hotových výdajů po 300 Kč, tj. 3 300 Kč, a částku 14 697,90 Kč odpovídající 21% DPH ze všech shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku). Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily 91 185,90 Kč Lhůtu k plnění soud stanovil opětovně podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako patnáctidenní, aby měla žalovaná dostatek času k úhradě. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.