OSPZ 16 C 218/2018-513

Okresní soud Praha západ rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. arch. Zdeňkem Blažkem jako samosoudcem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0, nar. Datum narození zainteresované osoby 0/0, bytem Adresa zainteresované osoby 0/0, Dravkov, ⟪LB:lb_002⟫ zastoupeného: Jméno zainteresované osoby 1/0, advokátka se sídlem Adresa zainteresované osoby 1/0, ⟪LB:lb_003⟫ proti žalované: Jméno zainteresované osoby 2/0, nar. Datum narození zainteresované osoby 2/0, bytem Adresa zainteresované osoby 0/0, Dravkov, ⟪LB:lb_004⟫ zastoupená: Jméno zainteresované osoby 3/0, advokát se sídlem Adresa zainteresované osoby 3/0, ⟪LB:lb_005⟫ na vypořádání společného jmění manželů

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na vypořádacím podílu ze zaniklého společného jmění manželů částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se proti žalované domáhal vypořádání společného jmění manželů. Uvedl, že rozsudkem Okresního soudu adresa západ sp. zn. spisová značka ze dne 11.1.2017 bylo manželství žalobce a žalované rozvedeno a toto rozhodnutí nabylo právní moci ke dni 28.2.2017. Žalobce dále žalovanou jak ústně, tak písemně požádal o vypořádání společného jmění manželů, žalovaná mu však sdělila, že obsah společného jmění manželů netvoří žádné hodnotné movité či nemovité věci. S tím žalobce nesouhlasí a uplatňuje tyto majetkové hodnoty:

2. Ještě před uzavřením manželství chtěli žalobce se žalovanou zakoupit od jméno FO a jméno FO, což jsou příbuzní žalované, nemovitost na adrese adresa, Dravkov, adresa (dále i jen nemovitost/dům ve Skochovicích), a to za cenu částka, aby tam mohli bydlet. Protože žalobce byl předtím ženatý a měl z tohoto manželství dítě, matka žalované prosazovala, aby nemovitost byla zapsána pouze na žalovanou. Proto žalovaná uzavřela s manžely jméno FO darovací smlouvu, kterou nabyla nemovité věci v katastrálním území adresa, pozemek p. č. st. 113, jehož součástí je obytný dům č. p. 40 do výlučného vlastnictví. Dále žalovaný uvedl, že žalobce a žalovaná z účtu žalované hradili manželům jméno FO pravidelně částku částka měsíčně a to do celkové částky částka. Manželé jméno FO nechtěli přistoupit na to, že za převod nemovitosti nezískají žádnou finanční částku, takže pokud nechce žalobce říci, že dohoda o darování byla neplatná pro obcházení zákona, pak částka částka byla půjčkou, kterou se zavázala žalovaná splácet manželům jméno FO v pravidelných měsíčních splátkách do zaplacení celé částky částka. Aby měli manželé Plaší zajištěno, že částka skutečně bude zaplacena, byla v darovací smlouvě uvedena povinnost nepřevést uvedenou nemovitost do 31.12.2007 na jinou osobu.

3. Dále žalobce uvedl, že co se týká samotné nemovitosti uvedené shora, která byla ve výlučném vlastnictví žalované, ze společných prostředků účastníků za trvání manželství byla provedena rekonstrukce domu. Hodnota takto provedených prací je částka, o které se zvýšila hodnota nemovitosti.

4. Žalovaná dále v období od roku 2002 do února 2007 podnikala v oboru nábytku, a pro toto podnikání měla zřízeny jiné účty. Takto získané peníze odklonila ze společných prostředků manželů.

5. Za trvání manželství byly dále vybaveny všechny pokoje v předmětné nemovitosti a zůstatková hodnota vybavení je částka částka. Stejně tak byla za trvání manželství zakoupena další movitá věc, a to osobní vozidlo Škoda Octavia, SPZ SPZ, rok pořízení 1998, jehož hodnota ke dni rozvodu je částka.

6. Dále ze společných prostředků účastníků byly také financovány opravy chaty rodičů žalované v Kersku a dále byla provedena z těchto prostředků rekonstrukce domu rodičů žalované na adresa. Hodnota těchto prací je v částce částka.

7. Dále žalobce uvedl, že žalobce a žalovaná pro své dva přátele prováděli od roku 2001 za odměnu rámování obrázků, které pak tito přátelé prodávali po Praze. Od počátku tyto peníze spravovala žalovaná, kdy je tato měla ukládat na různé účty rodinných příslušníků. Takto byly získány peníze cca ve výši částka, které byly vypláceny k rukám manželky, tedy žalované a žalovaná tyto peníze odnesla ze společné domácnosti.

8. Dále si žalovaná z odchodu ze společné domácnosti odnesla sebou veškerou hotovost a to částku ve výši částka, která byla v obálkách pod kobercem u dcery v pokoji a tyto obálky zmizely po odstěhování žalované.

9. Dále žalobce uvedl, že za trvání manželství vznikly žalobci závazky, pro které je nyní v insolvenci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH spisová značka. Jedná se o závazky u právnická osoba. ve výši částka, právnická osoba ve výši částka,právnická osoba ve výši částka a ČSOB, a.s. ve výši částka. Žalobce je sám povinen tyto závazky uhradit, jsou však součástí společného jmění manželů a měly by být řešeny vypořádacím podílem.

10. Žalovaná k věci uvedla, že žalobu v plném rozsahu neuznává. Uvedla, že co se týká oprav do nemovitosti ve Skochovicích, pak tyto byly provedeny již dávno, 15 až 20 let zpátky, a byly prováděny otcem žalované panem jméno FO, a to naprosto zdarma. Naopak žalovaný bez vědomí žalobkyně odvezl některé movité věci ze společné domácnosti. Stejně tak co se týká oprav dalších nemovitostí ve vlastnictví rodičů žalované, tyto prováděl sám otec žalované. Žalovaná žádné peníze při odchodu ze společné domácnosti neodnesla. Co se týká rámování obrazů, ohledně tohoto podnikání se snažil příjmy žalované prokázat žalobce již v opatrovnickém řízení ve věci tehdy nezletilé dcery účastníků jméno FO, ovšem podnikání žalované se mu prokázat nepodařilo. Co se týká závazků, ty jsou v určité míře předmětem vypořádání společného jmění manželů, ovšem pouze ty závazky, jejichž výše odpovídá obvyklé míře hospodaření.

11. U prvního jednání ve věci, kdy byla čtena žaloba, tedy dne 23.9.2021, kdy soud s účastníky provedl inventuru tvrzení, dal jim příslušná poučení o doplnění tvrzení a označení důkazů a zároveň řízení zkoncentroval podle § 118 b) o.s.ř., vzal žalobce částečně svůj návrh zpět a soud proto v části řízení zastavil. Soud jednak zastavil řízení pokud se žalobce domáhal vypořádání společného jmění manželů ohledně movitých věcí tak, jak tyto uvedl, a to tedy usnesením ze dne 23.9.2021, které ten den nabylo i právní moci. Stejně tak soud částečně zastavil po částečném zpětvzetí žaloby řízení co do části, kde žalobce žádal vypořádání prostředků ze společného jmění manželů použitých bez souhlasu druhého manžela do oprav a zařízení chaty rodičů žalované v Kersku a do rekonstrukce úpravy a výstavby rodinného domu rodičů žalované na adrese adresa. Toto učinil soud taktéž usnesením ze dne 23.9.2021, které ve stejný den nabylo právní moci. Dále byla žaloba vzata zpět v té části, kde se žalobce domáhal vypořádání společného jmění manželů, kde požadoval vypořádání příjmu žalované z jejího podnikání za období od roku 2002 do února 2007 v oboru nábytku. Zde soud také částečně řízení zastavil a to usnesením ze dne 23.7.2021 a ke stejnému dni toto usnesení nabylo právní moci. Stejně tak soud zastavil řízení v té části, a to po částečném zpětvzetí žaloby žalobcem, kde žalobce požadoval vypořádání vnosu ze společného jmění manželů do výlučného majetku žalované zhotovením vybavení kuchyně, kuchyňské linky včetně všech spotřebičů ( lednice, myčka, digestoř, vestavěný sporák, mikrovlnka, mixery, kávovary, fritézy ). Soud toto učinil usnesením ze dne 23.9.2021 a ke stejnému dni nabylo toto usnesení právní moci.

12. Soud tedy shrnuje, že předmětem vypořádání společného jmění manželů již nebyly žádné movité věci, když v tomto směru byla žaloba vzata výslovně zpět. Předmětem vypořádání společného jmění manželů pak zůstaly pouze tyto položky – jednak hotovost v částce částka, která byla odnesena žalovanou ze společné domácnosti, dále částka ve výši částka, kterou žalovaná vydělala rámováním obrázků při své podnikatelské činnosti, dále peněžní prostředky, které byly z účtu žalované zasílány manželům jméno FO v pravidelné částce částka měsíčně v souvislosti s převodem domu ze strany manželů jméno FO žalované, dále finanční prostředky, resp. vnos ze společného jmění manželů na výlučný majetek žalované, tedy peněžní prostředky, které byly použity na rekonstrukci domu ve Skochovicích.

13. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 11.9.1998. Bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu č.j. spisová značka ze dne 11.1.2017, který nabyl právní moci dne 28.2.2017. Z manželství účastníků se narodilo jedno dítě a to dcera jméno FO, nar. 14.3.1999. Z výslechu manželky, tedy žalované, soud při řízení o rozvod manželství zjistil, že zpočátku bylo manželství účastníků spokojené. Manžel se snažil, ale postupně se účastníci začali odcizovat, neměli společné zájmy, netrávili spolu volný čas, každý žil vlastní život jiným životním stylem. Manželská krize se za posledních pět let před rozvodem manželství začala prohlubovat, zatímco žalovaná se snažila mít vše v pořádku, chodit do práce, platit složenky, žalobce má dluhy, střídá zaměstnání, bývá v pracovní neschopnosti. podezřelý výraz stav žalobce a následná podezřelý výraz umocnila jeho povahu. Z výslechu žalobce soud v řízení o rozvod manželství zjistil, že manželé spolu nežili více jak rok a půl před rozvodem manželství. Jeho podezřelý výraz stav je zhoršený, má v hlavě dva kavernomy, trpí žaludečními vředy a tzv. Barrettovým jícnem. Bere si půjčky od nebankovních subjektů, podal návrh na zahájení insolvenčního řízení ( důkaz: rozsudek zdejšího soudu č.j. spisová značka ze dne 11.1.2017 ).

14. Ze shora provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový děj: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 11.9.1998. Bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu č.j. spisová značka ze dne 11.1.2017, který nabyl právní moci dne 28.2.2017. Z manželství účastníků se narodilo jedno dítě a to dcera jméno FO, nar. 14.3.1999. Z výslechu manželky, tedy žalované, soud při řízení o rozvod manželství zjistil, že zpočátku bylo manželství účastníků spokojené. Manžel se snažil, ale postupně se účastníci začali odcizovat, neměli společné zájmy, netrávili spolu volný čas, každý žil vlastní život jiným životním stylem. Manželská krize se za posledních pět let před rozvodem manželství začala prohlubovat, zatímco žalovaná se snažila mít vše v pořádku, chodit do práce, platit složenky, žalobce má dluhy, střídá zaměstnání, bývá v pracovní neschopnosti. podezřelý výraz stav žalobce a následná podezřelý výraz umocnila jeho povahu. Z výslechu žalobce soud v řízení o rozvod manželství zjistil, že manželé spolu nežili více jak rok a půl před rozvodem manželství. Jeho podezřelý výraz stav je zhoršený, má v hlavě dva kavernomy, trpí žaludečními vředy a tzv. Barrettovým jícnem. Bere si půjčky od nebankovních subjektů, podal návrh na zahájení insolvenčního řízení.

15. Soud provedl i další důkazy než ty, které uvedl shora, nevyvodil z nich žádné skutkové závěry kromě těch, o kterých uvede podrobně níže. Soud dále postupně uvede k jednotlivým zbylým položkám, které byly předmětem společného jmění manželů, jaké důkazy byly provedeny, co z nich soud zjistil, jakým způsobem poučoval žalobce k doplnění tvrzení a označení důkazů, případně stejným způsobem poučoval žalovanou.

16. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci ( § 132 o.s.ř. ). Soud vycházel z listinných důkazů a výpovědi svědků a účastníka.

17. Co se týká výpovědi svědků, soud vyslechl poměrně značné množství osob, celkem hodnota svědků a žalobce jako účastníka. Většinu svědků a žalobce vyslechl osobně, pečlivě sledoval, jak se chovali v jednací síni, jak spontánně vypovídali, i další okolnosti jejich pobytu v jednací síni. Na takovouto nezastupitelnost osobního výslechu účastníků a svědků, jejich vizuální i akustickou observaci a na velký význam při zjištění skutkového stavu nejednou upozornil ve své judikatuře Nejvyšší soud ČR (viz např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. spisová značka). Vzhledem ke podezřelý výraz stavu některých svědků soud však nemohl tyto osoby vyslechnout osobně, ale učinil tak prostřednictvím dožádání. Tak svědka jméno FO vyslechl prostřednictvím dožádaného soudu v Klatovech, stejně tak i jméno FO – otce žalobce, jméno FO – matku žalobce, a jméno FO – sestru žalobce, vyslechl prostřednictvím dožádaného soudu, a to Okresního soudu v adresa. Co se týká osob, které předseda senátu nevyslýchal osobně, pak jejich výpověď porovnával s výslechy jiných svědků, z toho, co zjistil z listinných důkazů a na základě toho soud zjišťoval jejich věrohodnost.

18. Co se týká výslechu žalobce jako účastníka řízení, tento byl vyslechnut jako účastník a tedy bez trestněprávního postihu při vypovídání nepravdy. Z tohoto hlediska soud i k jeho výpovědi přihlédl. Žalobce se neodchýlil od toho, co uváděl v žalobě, od svých skutkových tvrzení, pouze tyto upřesnil. Celkově však soud z takovéto výpovědi těžko mohl vycházet, zvláště pak, když tato byla v rozporu s jinými provedenými důkazy.

19. Co se týká výslechu dalších svědků, pak soud vyslechl jméno FO – dceru účastníků, kterou má za věrohodnou osobu, která vypověděla skutečnosti, které zažila při životě ve společné domácnosti s účastníky. Dále soud vyslechl jméno FO – tetu žalované, manželku zemřelého jméno FO, se kterým společně darovala žalované předmětnou nemovitost v k. ú. adresa. Svědkyně jméno FO vypověděla, jakým způsobem došlo k darování, jakým způsobem probíhala rekonstrukce v domě ve Vraném i důvody toho, proč následně z účtu žalované byla pravidelně měsíčně posílána platba manželům jméno FO ve výši částka. Její výpověď se shodovala s tím, co následně uváděli i svědci jméno FO a jméno FO, stejně tak s tím, co bylo tvrzeno stranou žalovanou.

20. Dále soud vyslechl tři svědky, kteří měli vypovídat okolnosti podnikání žalované při rámování, paspartování a lepení obrázků. Toto podnikání mělo spočívat v tom, že jméno FO zadával žalované práci, kdy tento jí dával fotografie, žalovaná následně zajišťovala materiál, který jí byl nařezán ze strany svědka jméno FO a ve spolupráci s jméno FO následně předmětné obrázky distribuovali dále prodejcům. Svědka jméno FO soud vyslechl osobně, tento popsal, co ve věci zažil. Soud jej má za věrohodného. Stejně tak soud osobně vyslechl svědka jméno FO, který popsal spolupráci se žalovanou poměrně věrohodně. Uváděl zhruba částky, které si mohla vydělat, rozsah práce. Následně však po jeho výslechu, kdy byly vyslýchány již další osoby a svědek jméno FO opustil jednací síň, sdělil žalobce, že mu svědek jméno FO napsal SMS, že si spolu dopisovali během jednání, což vzhledem k tomu, že svědek jméno FO uváděl, že se žalobcem žádný kontakt nemá a prakticky jej nezná, bylo velmi podivné. Žalovaný uvedl, že svědek upravuje svou výpověď, co se týká rozsahu prováděného díla žalovanou a finanční odměny, kterou žalovaná od jméno FO obdržela. Následně pak tento svědek zaslal soudu toto v listinné podobě. K takovémuto doplnění svědecké výpovědi těžko může soud za těchto okolností přihlédnout a považovat ji za věrohodnou. Co se týká svědka jméno FO, pak tento svědek nebyl vyslechnut osobně, ale jak je uvedeno shora prostřednictvím dožádaného soudu. U dožádaného soudu velmi podrobně popsal rozsah práce, která byla žalované zadávána, i změnu, která v rozsahu práce postupně byla během jednotlivých let. Svědek pečlivě popsal, kdy mohlo být vyděláno více, kdy naopak jen v řádech jednotek tisíců ročně. Uvedl, že dva roky, vzhledem ke své podezřelý výraz, nemohl vůbec nic dělat. Uvedl, že od roku 2010 jeho byznys stagnoval a posledních pět let spolupráce, tedy před rokem 2015, prakticky pomoc žalované nepotřeboval.

21. Dále soud vyslechl oba rodiče žalované jako svědky. Svědek jméno FO – otec žalované podrobně popsal, jakým způsobem, v jaké časové době, jak konkrétně byla předmětná nemovitost v k. ú. Vrané, jinak také označována ve Skochovicích, ve výlučném vlastnictví žalované, opravována. Svědek hovořil spontánně, z jeho výpovědi bylo zřejmé, že skutečně se na opravě podílel, že opravu především realizoval on, že co se týká pomoci žalobce, pak tento prováděl pouze pomocné práce. Jak svědek jméno FO uvedl „nemohl jsem dělat věci sám, potřeboval jsem, aby mně někdo něco přidržel a podržel. To byla práce tedy žalobce.“ Svědek podrobně popsal jednotlivý rozsah práce, i z jakého důvodu a v jakém časovém období toto bylo prováděno. Za těchto okolností soud považuje tohoto svědka za naprosto věrohodného, který vyprávěl spontánně, bylo zřejmé, že je zdatný řemeslník, že své práci rozumí. Stejně tak soud uvěřil svědkovi i v tom směru, že to byl on, kdo práci realizoval, že tedy on řekl zeťovi, tedy žalobci, co má koupit, případně, že pokud měl materiál doma, tak vzal svůj.

22. Dále soud vyslechl matku žalované, a to jméno FO, která popsala způsob života manželů účastníků. Potvrdila skutečnost, že žalobce byl často doma na neschopence, což také vyplynulo jak z rozvodového řízení, tak z řízení o péči o nezletilou jméno FO, vedené u zdejšího soudu. Stejně tak potvrdila tvrzení jejího manžela – svědka jméno FO, že materiál z části brali ze svých zdrojů a že práci realizoval její manžel jméno FO. Tuto skutečnost ostatně potvrdila i jméno FO.

23. Jak soud uvedl shora, před Okresním soudem v adresa byli v rámci dožádání vyslechnuti dále jméno FO, jméno FO – tedy rodiče žalobce a jméno FO – sestra žalobce. Rodiče žalobce uvedli, že dávali nějaké částky svému synovi. Jednalo se vždy o dary, nebyly to půjčky. Svědek jméno FO potvrdil, že peníze byly vždy pro oba, že se jednalo o částky mezi částka až částka. Svědkyně jméno FO naproti tomu tvrdila, že svému synovi dávala částku částka až právnická osoba Kč pokud přijeli, případně že to byla třeba částka částka na benzín. Také ona potvrdila, že se jednalo o dary, nikoliv o půjčky a jednalo se o dary pro oba. Svědkyně jméno FO dále uvedla, že žalobce pomáhal u otce žalované a otec žalované zase pomáhal jemu v domě ve Skochovicích. Sestra žalobce jméno FO uvedla, že spláceli dům strýci žalované.

24. Co se týká jednotlivých položek ve společném jmění manželů a ke zjištění skutkového děje z provedených důkazů, k tomu soud uvádí následující:

25. Co se týká hotovosti pod kobercem v dětském pokoji, tedy v pokoji tehdy nezletilé jméno FO, kterou tam měla zanechat žalovaná a která zmizela po odstěhování žalované ze společné domácnosti, když tyto částky byly v obálkách, a jednalo se o částku částka, k tomu soud uvádí následující. O existenci této částky vypověděl žalobce ve svém účastnickém výslechu ( důkaz: účastnická výpověď žalobce ). Žalobce navrhl k prokázání tohoto svého tvrzení výslech své nyní již zletilé dcery jméno FO. jméno FO takovouto částku nepotvrdila. Uvedla, že žádné peníze v hotovosti neviděla, neviděla pod kobercem žádné obálky s penězi ( důkaz: svědecká výpověď jméno FO ). Za těchto okolností má soud tedy za prokázané, že žádná finanční částka ve výši částka pod kobercem nebyla. Z provedených důkazů byl prokázán opak a soud obecně považuje jméno FO jako svědkyni za věrohodnější než jméno FO – žalobce jako účastníka. Vzhledem k tomu, že byl prokázán opak toho, co tvrdil žalobce, soud žalobce dále nepoučoval na označení důkazů dle § 118a odst. 3 o.s.ř. k těmto tvrzením.

26. Další položkou, která měla být vypořádána, byla částka ve výši částka, která byla v pravidelných splátkách částka měsíčně z účtu žalované posílána manželům jméno FO a jméno FO – tedy tetě a strýci žalované. V této částce, která byla uplatněna jako vnos ze společného jmění manželů do výlučného majetku žalobkyně, byly poměrně značné nejasnosti. Žalobce v tomto směru několikrát změnil tvrzení. Ve své žalobě ze dne 22.6.2018 výslovně uvedl: „Ještě před uzavřením manželství chtěli žalobce se žalovanou zakoupit od jméno FO a jméno FO, což byli příbuzní žalované, nemovitosti v katastrálním území adresa, obec adresa a to pozemek p. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je obytný dům čp. 40 za cenu částka, abychom tam spolu mohli bydlet. Protože žalobce byl již předtím ženat a měl z tohoto manželství dítě, matka žalované prosazovala, aby nemovitosti byly zapsány pouze na žalovanou a to se nakonec udělalo tak, že se uzavřela s jméno FO a jméno FO darovací smlouva, kdy nemovitosti byly darovány žalované. Protože však jméno FO a jméno FO chtěli za nemovitosti peníze, od počátku byla „ kupní cena“ částka hrazena i z výlučných prostředků, žalobce, později z prostředků ve SJM.“

27. Ve svém podání ze dne 24.7.2018 žalobce k této částce uvedl: „Žalovaná měla také nějaký osobní závazek k manželům jméno FO a jméno FO, který byl hrazen ještě před uzavřením manželství i z výlučných prostředků žalobce, tak ze společných prostředků za trvání manželství. Takto se hradilo měsíčně po dobu cca 11 let částka částka. Aby jméno FO měli jistotu, že peníze od žalované dostanou, byl dohodou omezen převod nemovitostí v kat. území adresa, které výlučně vlastní žalovaná.“

28. Vzhledem k těmto nejasnostem byl žalobce poučen u prvního jednání ve věci, aby tedy dotvrdil rozhodující skutečnosti týkající se uvedené částky, když není zřejmé, z jakého důvodu byla částka částka měsíčně posílána, co konkrétně měla představovat a jak tato souvisí se společným jměním manželů, které v tomto řízení má být vypořádáno.

29. Právní zástupkyně žalobce u jednání dne 23.9.2021 uvedla: „Poučení jsem porozuměla. Celá věc byla vedena snahou získat nemovitost ve Vraném nad Vltavou. Z její rodiny byla snaha získat do výlučného vlastnictví žalované tuto nemovitost. Za těchto okolností byla zvolena darovací smlouva. Manželé jméno FO nechtěli přistoupit na to, že za převod nemovitosti nezískají žádnou finanční částku, takže pokud nechceme říci, že dohoda byla neplatná pro obcházení zákona, částka částka byla půjčkou, kterou se zavázala žalovaná splácet manželům jméno FO pravidelně v měsíčních splátkách do zaplacení celé částky částka. Aby měli manželé Plaší zajištěno, že částka skutečně bude zaplacena, byla v darovací smlouvě uvedena povinnost nepřevést uvedenou nemovitost do 31.12.2007 na jinou osobu. Takováto dohoda byla. To mi prokazujeme jednak z dokladů, že byly hrazeny měsíční splátky, jednak z účastnické výpovědi žalobce, dále ze svědecké výpovědi matky žalobce, otce žalobce, což je pan jméno FO, bytem stejně jako matka, a jméno FO, když pan jméno FO již zemřel.“

30. Vzhledem k tomu, že následně u tohoto jednání bylo řízení zkoncentrováno a v tomto směru již nemohla být měněna tvrzení, soud bral za tvrzení strany žalující, že se jednalo o půjčku tak, jak právní zástupkyně žalobce uváděla, kterou se zavázala žalovaná splácet manželům jméno FO pravidelně v měsíčních splátkách. V tomto směru soud následně prováděl důkazy, které strana žalující ve věci navrhla. Navrženy byly výpisy z účtu, které byly soudu předloženy. Jednalo se o výpisy z účtu pana jméno FO, které poskytla žalobci svědkyně jméno FO – tedy teta žalované (důkaz: výpisy z účtu). Z těchto výpisu z účtu má soud za prokázané, že skutečně pravidelně každý měsíc v rozhodném období, tedy od roku 1998, bylo pravidelně hrazeno částka až do zaplacení celkové částky částka. K tomu, co bylo právním důvodem, z jakého důvodu žalovaná zasílala své tetě a strýci uvedenou částku, měla být vyslechnuta jméno FO jako svědkyně. Tato byla vyslechnuta na jednání dne 5.5.2022 a podrobně popsala, o co se jednalo. Uvedla, že se jednalo o pomoc pro manžele jméno FO na splácení hypotéky, kterou platili, tedy pomoc od manželů jméno FO. Popsala, jakým způsobem proběhla dohoda o darování předmětné nemovitostí ve Skochovicích a z jakého důvodu byla částka placena. Svědkyně ve věci uvedla: „V roce 1983 – 1984 jsme se přestěhovali do domu ve Skochovicích. Dům byl tehdy v dezolátním stavu, otec paní jméno FO nám pomáhal ho nám dohromady. Nebylo tam topení, nebyla tam voda, nebylo tam sociální zařízení. Pak jsme si po nějaké době ušetřili, koupili jsme si parcelu ve Vraném a následně jsme tam začali stavět nový dům. Na tom domě ve Vraném nám také velmi pomáhal otec paní jméno FO. Pak jsme se tedy rozhodli, že darujeme neteři za tu práci, co její otec pro nás udělal, ten dům ve Skochovicích. Co se týká těch peněz, které šly na náš účet od manželů jméno FO, to byla pomoc pro nás na splácení hypotéky, kterou jsme platili. Oni to nechtěli zadarmo.“ K dotazu předsedy senátu, co nechtěli zadarmo, svědkyně odpověděla: „Ten dům. Proto nám pomáhali splácet hypotéku.“ Soud dále svědkyni vyslýchal podrobně ohledně převodu předmětné nemovitosti a má z její výpovědi za prokázané, že manželé Plaší skutečně žalované darovali předmětnou nemovitost ve Skochovicích a v rámci rodiny fungovala vzájemná pomoc. Tak jako pomoci rodině žalované ze strany rodiny jméno FO bylo darování nemovitosti, tak rodina žalované, její rodiče manželé jméno FO, především její otec, jak vyplynulo i z jeho výslechu, pomáhal stavět nový dům manželům jméno FO ve Vraném a zároveň proto, když převedli manželé Plaší na žalovanou svou nemovitost ve Skochovicích, ještě rodina žalované vypomáhala s placením hypotéky. Takovouto dohodu ostatně potvrdil i svědek jméno FO ve své svědecké výpovědi. Svědek jméno FO uvedl, že on sám se přiženil do domu v adresa, který byl víceméně hotový a že se tedy rozhodl švagrovi – to znamená jméno FO pomoci při přestavbě domu ve Skochovicích. Ten pomáhal svědek jméno FO rekonstruovat a následně poté, kdy jeho dcera – tedy žalovaná otěhotněla, se s jméno FO domluvili na tom, jak svědek sám uvedl: „Švára mi na to řekl, ty mi tady pomáháš, mám ten barák ve Skochovicích, já ti ho dám. Ale měl ještě další podmínky s tím, že mu pomůžu. Pomůžeš mi tady a přenecháš mi chatu, co měl tchán v adresa. Já jsem mu tedy pomáhal na jeho domě ve Vraném, nebyl tam plot, ten jsem udělal, atd.“ ( důkaz: svědecká výpověď jméno FO a jméno FO ). K tomu soud uvádí, že převod nemovitosti, vzájemná pomoc co se týká darování finančních prostředků, nebo osobní pomoc při rekonstrukci jednotlivých nemovitostí, byla v rámci dohody širší rodiny, kde tímto způsobem si vzájemně vypomáhali a řešili případné majetkové problémy a bytové krize. Za těchto okolností má soud za prokázané, že se o žádnou půjčku nejednalo. Jednalo se o dar ze společného jmění manželů jméno FO třetí osobě a to manželům jméno FO. S tímto darem žalobce souhlasil, jak z důkazů, z časové souvislosti (pravidelné platby) i jeho účastnické výpovědi vyplynulo. Jedná se tedy o finanční částku, která nemůže být předmětem společného vypořádání manželů. S tímto předběžným názorem soudu byla právní zástupkyně žalobce seznámena na jednání dne 15.5.2023. Následně pak písemně uvedla ve svém podání z 26.5.2023, které došlo k soudu dne 31.5.2023, že „V žádném případě to nebyla půjčka, jak nesprávně uvedl soud při jednání 15.5.2023 ani dar, jak uvedla ve svém vyjádření žalovaná. Uvedla, že to mělo být jakési poděkování za to, že dům tak opravil a tak chtěla přispět jméno FO ke splácení hypotéky, který měl jejich nový dům podle znaleckého posudku vypracovaného pro stanovení výše darovací daně, byly nemovitosti rekonstruovány před 16 lety. Třebaže tvrzení žalobce je značně nekonkrétní, soud z něj dovozuje, že se mělo jednat dle tvrzení žalobce zřejmě o jakési splátky na kupní ceně.“ K tomuto soud uvádí, že strana žalující jasně změnila své tvrzení, označila předmětnou částku jako půjčku. Z provedeného dokazování bylo prokázáno, že se o půjčku nejednalo, nejednalo se ani o splátku kupní ceny. Ale jednalo se vzájemnou pomoc mezi příbuznými a tedy o finanční dar ze strany účastníků, který měl pomoci manželům jméno FO splatit hypotéku. V darovací smlouvě, kterou soud provedl k důkazu ( důkaz: darovací smlouva ), žádná podmínka vázající se ke splácení uvedené částky uvedena nebyla. Pouze je tam uvedeno, že nemovitost nemůže být převedena na jinou osobu do 31.12.2007, což by mohlo souviset se splácením uvedené částky, avšak soud opětovně zdůrazňuje, že uvedený závazek, který účastníci ústně projevili vůči manželům jméno FO, nemohl být nijak vymáhán v souvislosti s darováním nemovitosti.

31. Za těchto okolností má soud za prokázané, že částka částka nemůže být předmětem vypořádání společného jmění manželů jako vnos ze společného jmění manželů, případně z výlučného majetku žalobce do výlučného majetku žalované, když se jedná o peněžní prostředky, které byly darovány třetím osobám.

32. V tomto směru soud tedy stranu žalující již nepoučoval podle § 118 a) odst. 3 o.s.ř., když z provedených důkazů vyplynul opak a v tomto směru byla žaloba zamítnuta nikoli proto, že by žalobce neprokázal svá tvrzení, ale že z provedených důkazů vyplynuly jiné skutečnosti.

33. Další položkou, která měla být vypořádána v rámci společného jmění manželů, měl být zisk z podnikání žalované v částce částka, a to celkový zisk za rámování a paspartování obrázků za období od roku 2001 do roku 2017. V tomto směru soud provedl jednak výslech svědka jméno FO, dále svědka jméno FO a dále provedl listinné důkazy, které žalobce před rozvodem manželství odnesl z domu účastníků, a to jednotlivé poznámky žalované ohledně práce na tomto paspartování obrázků. Některé podklady byly datovány, některé nikoliv. Jednalo se o podklady za rok 2004, 2006, 2007, 2008, 2009, dále doklad o vykládce pro žalovanou roku 2007, dále dodací list na jméno odběratele jméno FO, příjemce jméno FO z roku 2006, dále fotodokumentace jednoho obrázku. Tyto důkazy soud provedl, nemohl z nich však zjistit žádné skutečnosti týkající se konkrétního rozsahu uvedeného podnikání, stejně tak ani zisku z tohoto podnikání. Dále byly provedeny dotazy na právnická osoba, právnická osoba, Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno na účty žalované, zdali tam nebyly nějaké finanční prostředky. U právnická osoba, právnická osoba a Reiffeisen Bank žádné účty žalovaná neměla. Přišla odpověď z Anonymizováno s tím, že na jejím běžném účtu byla ke dni 28.2.2017 částka částka. Ani tato částka neprokázala zisk z podnikání ve výši částka, jak byl tvrzen žalovaným. Zároveň tato částka, jak nebyla nikdy ze strany žalobce tvrzena jako částka k vypořádání v rámci společného jmění manželů, a zároveň i kdyby tak mohla být, pak nebyla učiněna ve tříleté lhůtě po rozvodu manželství, tedy do 28.2.2020 ( důkaz: odpovědi z jednotlivých bank). Jak již soud uváděl shora, ani z výslechu svědka jméno FO, ani z výpovědi svědka jméno FO, nemohl dojít k žádné konkrétní částce, kterou si mohla žalovaná za rozhodné období vydělat. Svědek jméno FO podrobně popsal, jakým způsobem u něj pracovala, jaký zhruba zisk mohl být, ale je zřejmé, že zatímco v lepších letech skutečně mohla částka dosahovat až částka ročně, v převážné většině let se jednalo o pouhé jednotky tisíc ročně. V některých letech dokonce žádnou práci ani nezadával. Za těchto okolností soud tedy opětovně na jednání dne 15.5.2023 poučil žalobce podle § 118 a) odst. 3 o.s.ř. o tom, že z provedených důkazů dosud tvrzení žalobce prokázána nebyla. Soud dal následně právní zástupkyně žalobce lhůtu k označení těchto důkazů. Právní zástupkyně žalobce ve svém podání ze dne 26.5.2023 navrhla tyto důkazy: vyžádání soudu od Finančního úřadu adresa, do jehož obvodu se ke konci manželství žalobce se žalovanou přestěhoval a kam spadá svědek jméno FO, jeho daňová přiznání z jeho podnikání alespoň z let 2014 až 2016 a zároveň se dotázal, zda proti svědkovi nebylo vedeno řízení pro krácení daně. Dále žádala od svědka jméno FO kopii dohody o práci nebo výdajové doklady o tom, že žalované vyplácí odměnu a v jaké výši a dále výslech svědka jméno FO, u kterého pro svědka jméno FO žalobce vyzvedával pasparty.

34. Soud se tedy otázal finančního úřadu ve shora uvedené věci a finanční úřad následně soudu sdělil, že chce v tomto směru znát důvody podle § 53 odst. 1 písm. c) daňového řádu, dle kterého musí postupovat. Vzhledem k tomu, že se o žádné takovéto důvody nejednalo, pak soud toto sdělil finančnímu úřadu a již se dále netázal. Dále se soud dotázal svědka jméno FO. jméno FO sdělil soudu ve svém sdělení ze dne 7.8.2023, že charakter a rozsah spolupráce s paní jméno FO nevyžaduje uzavírání písemné smlouvy, nearchivuje ani výdajové doklady. Dovoluje si znovu upozornit, že paní jméno FO je již přes pět let rozvedená a nerozumí tomu, proč se soud má zajímat, za jakých podmínek mu vypomáhala.

35. Dále soud vyslechl svědka jméno FO. Co se týká jeho výpovědi, k tomu soud uvádí, že ani jeho výpověď nepřinesla k otázce rozsahu a výše odměny žalované žádné bližší informace. Svědek jméno FO uvedl, že jak žalobce tak žalovanou zná, že si k němu jezdili vyzvedávat nařezané lepenky a kartony. Z jeho výpovědi dále vyplanulo, že se jednalo o poměrně malou zakázku.

36. Soud tedy shrnuje, že ani poté, kdy byl žalobce poučen podle § 118 a) odst. 3 o.s.ř. na označení důkazů k prokázání jím tvrzených skutečností, když z dosud provedených důkazů tyto skutečnosti nevyplynuly, ani z dodatečně provedených důkazů svá tvrzení neprokázal. Soud tedy uzavírá, že žalobce neprokázal skutečnost, že by žalovaná v průběhu manželství z podnikání získala částku částka, kterou by následně z tohoto manželství odnesla v hotovosti, jak tvrdil žalobce. A že by zde vznikl tedy nějaký nárok na vypořádací podíl. Soud dále uvádí, že z provedeného dokazování (výslech manželů jméno FO - rodičů žalované, opatrovnického spisu - spisová značka, rozvodového spisu7 C 86/2015) má soud za prokázané, že rodina účastníků rozhodně neměla po dobu trvání manželství nadbytek finančních prostředků. Žalobce byl často podezřelý výraz, účastníci byli odkázáni na podporu rodičů (svědkyně jméno FO potvrdila, že žalované dávala pravidelně tašku s týdenním nákupem), přestavovali domek svépomocí. Za takové situace je těžko představitelné, že by žalovaná - matka malého dítěte – někde ukrývala vydělané peníze za paspartování, shromažďovala je a následně v plné výši odnesla ze společné domácnosti. Pokud se tímto přivýdělkem nějaké finanční prostředky získaly, byly rodinou spotřebovány na běžný chod ještě za trvání manželství.

37. Dále soud stranu žalující poučil u jednání dne 5.5.2023 k doplnění tvrzení podle § 118 a) odst. 2 o.s.ř. s tím, že na věc má soud jiný právní názor a zároveň stranu žalující poučil na označení důkazů v té části tvrzení týkající se vnosů ze společného jmění manželů do nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalované, tedy předmětného domu ve Skochovicích. Soud odkázal zde na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. spisová značka, kde tento uvádí, že hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, se při vypořádání společného jmění manželů započítává zvýšená, tedy jako valorizace, jen pokud se tak účastníci dohodli. V tomto případě, jak vyplynulo z přednesu účastníků, stejně tak z provedených důkazů, k takové dohodě nedošlo. V tomto směru soud tedy poučil stranu žalující, že tedy nárok na vnos ze společného jmění manželů do výlučného jmění jednoho z manželů zde stále je, nikoliv však valorizovaný, ale skutečně v té výši, který byl skutečně vynaložen. Zde nebyly vylíčeny rozhodující skutečnosti a především nebyly prokázány. Právní zástupkyně žalobce byla poučena, že je třeba prokázat a dotvrdit jednotlivý konkrétní materiál, který byl zakoupen. Z provedených důkazů má soud totiž za prokázané, že co se týká samotné práce, tato byla realizována jako svépomoc ve spolupráci s jméno FO – otcem žalované, kterému pomáhal žalobce. Zároveň z výpovědi jméno FO i jméno FO má soud za prokázané, jak již uvedl shora, že část materiálu byla opatřena ze zdrojů, které měli přímo manželé jméno FO doma. Je však zřejmé, a to je mezi účastníky nesporné, že dům ve Skochovicích byl opravován, byl rekonstruován a že část materiálu byla hrazena z prostředků společného jmění manželů. Výši těchto prostředků však soud nemá za prokázanou. Z provedených důkazů, výpovědí jak žalobce jako účastníka, tak svědků jméno FO – otce žalobce, jméno FO – matky žalobce, jméno FO – sestry žalobce, nemá soud za prokázanou konkrétní částku, která byla na realizaci rekonstrukce nemovitosti vložena.

38. Po tomto poučení následně žalobce předložil důkazy a to jednotlivé jednak peněžní prostředky, které byly zaslány žalobci poštovní poukázkou, dále jednotlivé účtenky z obchodů, případně daňové doklady z obchodů se stavebním materiálem, především z OBI v adresa, dále fotografii, na které žalobce kope kanalizaci a dále znaleckými posudky. Co se týká návrhu na provedení znaleckých posudků, tyto soud k důkazu zamítl, když uvedené posudky neprokazují právě konkrétní částky, které byly vloženy ze společného jmění manželů účastníků do výlučného majetku žalované týkající se rekonstrukce předmětného domu, když tyto posudky oceňují celkovou rekonstrukci v celku. Zde soud odkazuje na to, co uvedl shora, že tedy má z provedených důkazů za prokázané, že rekonstrukce byla prováděna zdarma za pomoci jméno FO a část materiálu také byla ze zdrojů jméno FO, resp. manželů jméno FO. Znalecké posudky na to, který konkrétní materiál žalobce zakoupil, odpověď nedávají. Soud proto zamítl důkazy a to znalecký posudek č. hodnota-147/97 vypracovaný tituly před jménem jméno FO dne 23.11.1997, dále znalecký posudek č. hodnota-197/2000 vypracovaný tituly před jménem jméno FO dne 6.8.2000 a ocenění č. 044H/96 vypracováno jméno FO dne 22.4.1996.

39. Soud však má za prokázané, že určité peněžní prostředky rodiče žalobce účastníkům darovali. A má zároveň za prokázané, že tyto prostředky byly použity na rekonstrukci nemovitosti. Jedná se o peněžité prostředky v celkové výši částka, které byly prokázány složenkami. K tomu soud uvádí, že žalobce předložil soudu celkem devět složenek. Z toho u dvou složenek byl označen odesilatel jméno FO – otec žalobce, zbytek složenek byl označen jako odesílatel jméno FO jméno FO – matka žalobce. Uvedené složenky se odlišovaly adresátem, kdy na některých bylo uvedeno „rodina jméno FO“ na jiných však „Jméno zainteresované osoby 0/0“. Je zřejmé, že rodiče žalobce velmi dobře rozlišovali, které finanční prostředky darují přímo svému synovi a které darují oběma účastníkům. V tomto směru je tento listinný důkaz zcela jasný a průkazný a je zřejmé, že i rodiče žalobce i jako osoby bez právnického vzdělání si dobře uvědomovali, kterou finanční částku darují přímo svému synovi a kterou darují oběma účastníkům. To je zřejmé především na složence ve výši částka, kterou matka přímo daruje svému synovi, tedy jméno FO. V tomto směru soud neuvěřil výpovědi těchto dvou svědků – tedy rodičů žalobce, že vždy darovali peníze oběma. Z uvedených složenek, které soud provedl k důkazu, je zřejmé, že oběma účastníkům byla darována částka částka a to složenkou ze dne 14.1.2002 a dále částka složenkou ze dne 30.8.2011. Ostatní složenky provedené k důkazu svědčí o daru výlučně žalobci. Tyto vnosy pak nemohou být součástí společného jmění manželů, ale pouze částka ve výši částka. (důkaz: shora uvedené složenky)

40. Dále po shora uvedeném poučení žalobce předložil peněžní doklady o koupi materiálu převážně z obchodu OBI, v jednom případě z obchodu adresa. Jedná se o nákup dne právnická osoba.2016 v OBI adresa v částce částka, dne 19.10.2003 v OBI na částku částka, dále dne 7.4.2004 v OBI v částce částka, dále dne 14.11.2003 v OBI v částce částka, dále dne 9.1.2004 v adresa v částce částka, dále dne 21.4.2003 v OBI v částce částka, dále 9.12.2003 v OBI v částce částka, dále 4.6.2004 v OBI v částce částka, dále 26.10.2003 v částce částka, dále nedatované potvrzení z OBI v částce částka, dále 25.10.2003 v OBI v částce částka, dále dne 17.10.2003 v OBI v částce částka, dále 11.10.2003 v OBI v částce částka. Celkem tedy na koupi materiálu na rekonstrukci nemovitosti byla prokázána částka částka.

41. Celkem tedy spolu s darem od rodičů žalobce byl žalobcem prokázán vnos ze společného jmění manželů do rekonstrukce domu ve výlučném vlastnictví žalované ve výši částka. Z této částky pak soud dále vypočítával vypořádací podíl.

42. Dále uplatnil žalobce na vypořádání společného jmění manželů pasiva v rámci společného jmění manželů. Uvedl, že je na něj vedeno insolvenční řízení a že má závazky, které vznikly za trvání manželství a to u společnosti právnická osoba. ve výši částka, dále u společnosti právnická osoba ve výši částka, dále u společnosti právnická osoba ve výši částka, a u společnosti ČSOB, a.s. ve výši částka. Co se týká těchto závazků, tyto vyplynuly z listin týkajících se insolvenčního řízení žalobce a to přihlášek pohledávek uvedených věřitelů, které předložil žalobce k důkazu ( důkaz: přihlášky pohledávek v insolvenčním řízení žalobce ). Ostatně tyto částky ani strana žalovaná nezpochybňovala. Tvrzení strany žalované bylo, že jednak se v některých případech jedná o částky, které byly nad rámec běžného hospodaření a dále že byly uskutečněny až po odchodu ze společné domácnosti žalované a že žalovaná od nich právě neměla povědomost. Z opatrovnického spisu sp. zn. spisová značka vedeného zdejším soudem ve věci v té době nezletilé jméno FO – dcery účastníků, soud zjistil, a to z listinných důkazů založených ve spise i z účastnických výpovědí, že dne 31.7.2015 došlo k napadení nezletilé jméno FO ze strany žalobce a z těchto důvodů následně bezprostředně poté žalované s dcerou jméno FO opustily společnou domácnost. Od konce července 2015 spolu účastníci ve společné domácnosti nežili. Vzhledem k tomu, že půjčku od společnosti právnická osoba si žalobce vzal dne 27.8.2015 ve výši částka a půjčku od společnosti právnická osoba. ve výši částka si vzal 10.12.2015, má soud za prokázané, jak vyplynulo z listinných důkazů shora uvedených, že tyto finanční prostředky si žalobce zapůjčil až po odchodu žalované ze společné domácnosti a že tedy žalovaná o těchto nemohla mít povědomí. Zároveň soud zkoumal, zdali tyto finanční prostředky byly nad rámec běžného hospodaření či nikoliv, jak tvrdila žalovaná.

43. Co se týká příjmů domácnosti, toto strana žalovaná prokazovala pracovní smlouvou žalované v rozhodném období, tedy pracovní smlouvou ze dne 10.3.2012, kdy tento pracovní poměr skončil výpovědí ze dne 30.11.2019. Zde prokázala hodinovou mzdu v období za rok 2016 ve výši částka za hodinu, za rok 2018 v částce částka za hodinu, za rok 2019 v částce částka za hodinu. Jednalo se o zaměstnání servírky ( důkaz: pracovní smlouva, dodatky k pracovní smlouvě a výpověď žalované ). Za těchto okolností je tedy zřejmé, že majetkové poměry, když zároveň z provedeného dokazování opatrovnickým i rozvodovým spisem vyplynulo, že žalobce byl částečně finančně saturován svými rodiči, když byl v té době v poměrně časté pracovní neschopnosti. Je zřejmé, že finanční poměry rodiny byly poměrně podprůměrné. Za těchto okolností má pak soud za prokázané, že finanční prostředky půjčené od společnosti právnická osoba. ve výši částka a od společnosti právnická osoba ve výši částka byly nad rámec běžného hospodaření a zároveň se tak stalo po odchodu ze společné domácnosti, tedy žalovaná o nich nemohla mít povědomí. Součástí společného jmění manželů pak jsou tedy půjčky od společnosti právnická osoba ve výši částka a u ČSOB, a.s. ve výši částka, které si žalobce zapůjčil od těchto finančních ústavů ještě v době, kdy žalovaná s ním sdílela společnou domácnost, tedy mohla mít o těchto částkách povědomost. Celkem tedy na vypořádání pasiv ve společném jmění manželů připadá částka částka.

44. Ze shora uvedených částek soud tedy vypočítal vypořádací podíl v celkové částce částka.

45. Vzhledem k tomu, že předmětem vypořádání nebyly žádné movité ani nemovité věci, když buď nebyly v řízení uplatněny, nebo žalobce vzal žalobu zpět, ale pouze finanční aktiva spočívající ve vnosech ze společného jmění manželů do výlučného vlastnictví žalovaného, nebo pasiva, tedy částky, kterými se žalobce zavázal a jedná se o společný dluh manželů, za těchto okolností pak se rozhodnutí projevilo pouze právě ve vyjádření vypořádacího podílu.

46. Na shora uvedená skutková zjištění soud aplikoval příslušná ustanovení občanského zákoníku platného a účinného v době zániku manželství a podání žaloby, tedy zákona č. 89/2012 Sb. ( dále jen "občanský zákoník“, „o.z.“ ).

47. Dle ust. § 740 o.z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení, nebo zániku společného jmění.

48. Dle § 742 odst. 1 o.z. nedohodnou-li se manželé, nebo bývalí manželé jinak, nebo neuplatní-li se ust. § 741 o.z. použijí se pro vypořádání tato pravidla – a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné; b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek; c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek; c) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí; e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a rodinnou domácnost; f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění manželů.

49. Jak tedy vyplývá ze shora uvedených skutečností, bývalí manželé – žalobce a žalovaná – se nedohodli na vypořádání společného jmění manželů, společné jmění manželů bylo vypořádáno soudem ( § 740 o.z. ), který rozhodl tak v souladu se zásadami uvedenými v § 741 odst. 1 o.z., že žalované uložil zaplatit žalobci na vypořádacím podílu částku částka, což je částka, která byla ze společného jmění manželů vynaložena na její výlučný majetek, případně částka, kterou žalobce zaplatil na společných dluzích.

50. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 o.s.ř. za použití § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Společné jmění manželů bylo vypořádáno jednak částečným zpětvzetím, jednak paritně. Žalobce sice podal žalobu, soud této vyhověl, avšak v tomto případě ani jeden z účastníků nezavinil, že řízení bylo zahájeno, když bývalým manželům žádný předpis neukládá, že musejí o vypořádání společného jmění manželů uzavřít smlouvu. Žádný z účastníků pak neměl ve věci plný úspěch.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost stanovená rozsudkem splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.