OSPZ 4 C 108/2018-489

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Smitkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce A, narozený Datum narození žalobce A, ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený Jméno žalobce B, ⟪LB:lb_004⟫ advokátem se Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, IČO: Anonymizováno, ⟪LB:lb_007⟫ sídlem Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ⟪LB:lb_008⟫ zastoupena Jméno Zástupce, ⟪LB:lb_009⟫ advokátkou se sídlem Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení 2 520 000 Kč s příslušenstvím

Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 8,75 % ročně od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

Žaloba se co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení zamítá.

Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši částka k rukám Jméno žalobce B, advokáta se sídlem adresa do tří dnů od právní moci rozsudku.

Předmětem řízení je náhrada za vodní dílo na pozemku ve smyslu § 59a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vodní zákon“). Ve věci byl zdejším soudem vydán mezitímní rozsudek dne datum, č. j. spisová značka, kterým bylo rozhodnuto, že žaloba je co do jejího základu důvodná. Rozsudek nabyl právní moci dne datum. Konečným rozsudkem je tak rozhodováno již pouze o výši náhrady.

Žalobce navrhoval, aby mu byla přiznána náhrada ve výši částka s úrokem z prodlení od datum do zaplacení. Návrh odůvodňoval tím, že na jeho pozemku vzniklo zákonné věcné břemeno, které jej zásadně omezuje ve výkonu jeho vlastnického práva. Při určení výše náhrady je třeba zohlednit zejména intenzitu restrikce, délku jejího trvání, podmínky nabytí obtížené nemovitosti, vliv omezení na cenu nemovitosti apod. V tomto případě přitom vede vodovod středem pozemku a zabírá 14 % jeho výměry. Jeho životnost je minimálně 100 let, tedy prakticky neomezená. V době nabytí pozemku žalobcem byl pozemek právně volný a plně stavební. Jedná se přitom o pozemek rodinný, přičemž jeho právní předchůdci k vybudování vodovodního řadu nedali nikdy souhlas. Stavba vodovodu je navíc provedena v rozporu se stavebním povolením; správně měl vést při okraji pozemku. Není přitom podstatné, že část omezení se netýká stavební části pozemku – do části izolační zeleně byl pozemek parciálně zařazen z účelového rozhodnutí žalované. Nadto se pozemek nachází ve velmi atraktivní lokalitě.

Žalovaná souhlasila, že pro určení výše náhrady je třeba zohlednit shora uvedené faktory. Poukazovala přitom na to, že v době umístění vodního díla byl pozemek ornou půdou. Umístěním vodovodu tak nebyl tehdy pozemek prakticky žádným způsobem omezen. Na stavební byl pozemek převeden 3 roky před účinností ustanovení § 59a vodního zákona; bylo tak učiněno čistě z vůle žalované. Bylo by nespravedlivé tuto skutečnost dávat teď žalované k tíži, neboť nebylo-li by jejího přičinění, žalobce by se mohl domáhat náhrady pouze za omezení na pozemku, který je ornou půdou. Dále pak převážná část zatížení není v současné době stavební (488 m2 oproti omezení v rozsahu 161 m2 na stavební části). Ohledně stavební části předmětného pozemku je pak třeba vzít v potaz, že výstavba je zde závislá na neurčitých podmínkách (lze zde stavět nejdříve v roce 2030, při splnění určité zastavěnosti v dřívějších etapách výstavby a pouze s regulačním plánem). Pozemek je navíc stále dle katastru ornou půdou, na které nebude možno po řadu let stavět a faktické omezení je tak minimální. Výstavba vodovodního díla byla zcela v souladu s veřejným právem. I pokud by tomu tak nebylo, nemůže to mít na výši náhrady vliv, jak bylo řečeno např. v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka. I ze soukromoprávního hlediska zde byl řádný titul pro výstavbu vodovodu – souhlasilo s ním JZD 1. Máj adresa, které mělo v tu dobu pozemek v užívání. Žalobcem předložené znalecké posudky byly značně nadhodnocené, znalec navíc nevzal v potaz, že část pozemku je vedena jako izolační zeleň; pozemek je navíc oceňován jako stavební, i když pro to nejsou splněny podmínky. Dokončení dostavby rodinných domů stojících na pozemku nebylo důsledkem přítomnosti vodovodního řadu; jedná se o černé stavby. S ohledem na všechny tyto skutečnosti navrhovala, aby byla žalobci přiznána náhrada ve výši částka.

Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav.

Žalobce nabyl pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa na základě darovací smlouvy od pana jméno FO a jméno FO (zjištěno z předmětné darovací smlouvy ze dne datum). Dříve tento pozemek vlastnili adresa a jméno FO (od srpna 1925) a ještě předtím (od ledna 1925) Jan a jméno FO (zjištěno z nedatovaného výpisu pozemkové knihy k předmětnému pozemku).

Před výstavbou rodinných domů na předmětném pozemku dala žalovaná předběžný souhlas k jejich výstavbě za dodržení určitých podmínek, přičemž do pozemku zasahují ochranná pásma obchvatu dálnice D1 a též silnice III/00314 a je proto třeba dodržet tato ochranná pásma, stejně jako další podmínky; o vodovodním řadu se předběžný souhlas vůbec nezmiňuje (zjištěno z předběžného souhlasu žalované ze dne datum a ze dne datum). V roce 2003 ohlásil žalobce žalované stavbu plotu kolem pozemku, k čemuž zaslal i jeho situační výkres, a dále mu byla povolena realizace vodovodní přípojky (zjištěno z ohlášení drobné stavby – oplocení ze dne datum, situačního výkresu oplocení z května 2003, z žádosti o připojení vodovodní přípojky ze dne datum a ze souhlasu s její realizací od právnická osoba spol. s r. o. ze dne datum). Splnil též podmínky pro připojení 4 vjezdů na pozemek (zjištěno z rozhodnutí právnická osoba adresa ze dne datum, č. j. D 2308/05-Se).

Proti konceptu územního plánu žalované podal žalobce v roce 2003 námitky, a to s ohledem na zavedení izolační zeleně na předmětný pozemek (zjištěno z těchto námitek ze dne datum).

Na předmětném pozemku se nachází 4 rozestavěné rodinné domy (zjištěno z cenového posouzení ze dne datum, vypracovaného jméno FO a nedatovaných fotografií pozemku). Stavby byly postaveny protiprávně, s dodatečným povolením nesouhlasila společnost právnická osoba. (IČO: IČO), neboť se stavby nacházely v ochranném pásmu zařízení distribuční soustavy (zjištěno z tohoto nesouhlasu ze dne datum). Stejně tak s tím nesouhlasila ani společnost právnická osoba. (tehdy ČESKÝ TELECOM, a. s., IČO: IČO), neboť stavba jí nebyla předem oznámena a domy jsou postaveny na kabelech v její správě (zjištěno z jejího vyjádření ze dne datum). právnická osoba rozhodl o odstranění těchto domů (zjištěno z rozhodnutí obecního úřadu adresa ze dne datum, č. j. SÚ-3183/05/OS/II/106). Exekuční řízení o odstranění staveb však bylo následně zastaveno odvolacím exekučním soudem pro marné uplynutí prekluzivní lhůty pro zahájení exekučního řízení; rozhodnutí nabylo právní moci dne datum (zjištěno z usnesení Krajského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka s doložkou právní moci). Dovolání i ústavní stížnost žalované proti tomuto rozhodnutí byly odmítnuty (zjištěno z usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka a z usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. IV. ÚS 3025/18).

Ze strany žalované byly již předtím snahy o nepovolení domů, jež žalobce začal stavět na předmětném pozemku. Rozhodnutím odvolacího správního orgánu bylo zrušeno rozhodnutí žalované o zamítnutí stavby rodinného domu, neboť obec nezákonně požadovala po žalobci vydání urbanistické studie; věc byla vrácena k dalšímu projednání (zjištěno z rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne datum, č. j. ÚSŘ 41724/03/Kro a z vyjádření žalované ze dne datum). Žalovaná se závazným právním názorem odvolacího orgánu neřídila, i žalobce však postupoval protiprávně, když na předmětném pozemku umístil nepovolené stavby (zjištěno z rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne datum, č. j. ÚSŘ/2688/04/Ko). Ani poté se žalovaná právním názorem odvolacího správního orgánu neřídila; odvolací orgán přitom v rozhodnutí vyjadřuje názor, že je možné předmětné stavby dodatečně povolit. Dále uvádí, že žalobce při výstavbě porušil ustanovení stavebního zákona, žalovaná však několikrát prolomila lhůtu k vydání příslušných rozhodnutí a ve věci nekonala (zjištěno z rozhodnutí Krajského úřadu pro Středočeský kraj ze dne datum, č. j. ÚSŘ/2397/05/Ko). Ani toto rozhodnutí žalovaná nerespektovala (zjištěno z rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne datum, č. j. ÚSŘ/1168/06/Ko). V rámci stavebního řízení pak ještě žalovaná podala námitky proti dodatečnému povolení předmětných staveb na pozemku (zjištěno z těchto námitek ze dne datum). právnická osoba adresa dospěl na základě vlastního šetření k závěru, že stavba předmětného vodního díla byla řádně povolena a zkolaudována. Podnět žalobce k zahájení řízení o odstranění této stavby tak jako nedůvodný odložila (zjištěno z přípisu městského úřadu adresa adresovaného zástupci žalobce ze dne datum).

Předmětný pozemek se dle územního plánu adresa nachází v lokalitě Z6 „jméno FO“ a spadá do plochy BI1,4 – rodinné domy, ZO – ochranná a izolační zeleň a Z25 – obchvat komunikace III/0031. Lokalita spadá do III. etapy, kdy je plocha sice zastavitelná, avšak nejdříve v roce 2030 a pouze pokud bude II. etapa výstavby využita alespoň na 80 % a zároveň bude do 5 let po splnění podmínek vydán regulační plán (zjištěno z územního plánu adresa).

Nad pozemkem se nachází nadzemní vedení vysokého napětí (zjištěno z vyjádření společnosti právnická osoba. ze dne datum).

Znaleckým posudkem doloženým žalobcem bylo omezení pozemku oceněno ke dni datum na částku částka. Cena byla zjištěna stanovením indexovou porovnávací hodnotou u stavebních pozemků ve výši částka/m2, průměrná cena nestavebního pozemku pak ve výši částka/m2. Tyto ceny byly určeny podle nabídek obdobných nemovitostí. Hodnota omezení byla vypočtena jako rozdíl jednotkových cen stavebního pozemku a ceny zahrady, v rozsahu omezení, tj. v rozsahu 649 m2. Tato metoda byla zvolena jako nejrozumnější, neboť v těchto částech nelze pozemek stavebně využít; lze zde stavět pouze drobné stavby. Pozemek je třeba oceňovat jako stavební, protože má stavební potenciál – bylo vycházeno z toho, že je pozemek určen k bydlení. Z nestavebního hlediska byl pozemek oceňován jako zahrada, neboť takto bude moci být pozemek fakticky využíván. Kabeláž vedoucí na pozemku zohledňována nebyla. Nebylo ani zohledněno, že část vodovodního řadu vede přes plochu obchvatu (zjištěno ze znaleckého posudku č. 2450/2019 ze dne datum, vypracovaného znaleckým ústavem profi-právnická osoba. a z výslechu zpracovatele posudku tituly před jménem jméno FO).

Znaleckým posudkem zadaným žalobcem byla zjištěna obvyklá cena předmětného pozemku na částku částka. Znalec cenu určil v porovnání se stavebními pozemky v okolí, jejichž průměrná jednotková cena činila částka/m2; skutečnost, že je pozemek zastavitelný až v rámci etapizace, nebyl pro určení ceny nikterak brán v potaz (zjištěno ze znaleckého posudku č. hodnota-124/2019 ze dne datum, vypracovaného jméno FO).

Dle znaleckého posudku zadaného žalovanou je obvyklá jednotková cena pozemků v adresa, které jsou užívány bez právního důvodu jinými subjekty, částka/m2 (zjištěno ze znaleckého posudku č. hodnota-088/2019 ze dne datum, vypracovaného tituly před jménem jméno FO).

Dle geometrického plánu tituly před jménem jméno FO činí celkové omezení vodovodní stavby na pozemku plochu 685 m2, přičemž vede přibližně polovinou pozemku (zjištěno z tohoto geometrického plánu). Dle geometrického plánu tituly před jménem jméno FO činí omezení 688 m2, z toho 488 m2 zaujímá v ploše izolační zeleně (zjištěno z geometrického plánu č. hodnota-299/2020 a technické zprávy k němu). Dle tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem je třeba předmětný pozemek oceňovat jako stavební ve smyslu zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů, neboť jsou pozemky fakticky zastavěny a skutečný stav má přednost před zápisem v katastru (zjištěno z jejího sdělení ze dne datum).

Vodovodní řad je veden pod třemi stavbami na pozemku, před čtvrtou stavbou (nejblíž k obci adresa) řad zahýbá přes silnici parc. č. hodnota (zjištěno z technické zprávy tituly před jménem jméno FO ze dne datum). Vodovodní řad vede po délce pozemku do jeho asi tří čtvrtin, kde odbočuje na komunikaci parc. č. hodnota (zjištěno z nedatovaného zákresu tituly před jménem jméno FO)

Dle znaleckého posudku zadaného žalovanou, činí tržní jednorázová náhrada obvyklé ceny za zřízení služebnosti spočívající v předmětném vodovodním řadu, částku částka. Hodnota byla vypočtena porovnávací metodou se smlouvami, jejichž předmětem bylo obdobné omezení. Jednotková cena pak vychází částka/m2, přičemž rozsah omezení činí 649 m2 (zjištěno ze znaleckého posudku č. A 116/2019 ze dne datum, vypracovaného znaleckým ústavem právnická osoba).

Dle znaleckého posudku zadaného žalovanou, činila obvyklá hodnota pozemku ke dni datum částku částka. Cena byla určena na základě porovnání s obdobnými pozemky stran lokality, dostupnosti, omezení daných územním plánem, existence sítí na pozemku apod. Jednotková cena k uvedenému datu dle znaleckého ústavu činí částka/m2. Ve vztahu k posudku znalce jméno FO tento znalecký posudek vytýká, že nesprávně vycházel z pozemku jakožto stavebního; pozemek není zcela zainvestovaný technickou infrastrukturou. To stejné lze vytknout i ve vztahu ke znaleckému posudku znaleckému ústavu profi-právnická osoba. při oceňování hodnoty omezení vodovodním řadem. Nadto byla u posudku profi-právnická osoba. podhodnocena jednotková cena zahrady. Dle znaleckého ústavu právnická osoba je cena znehodnocení v důsledku vodního díla částka, pokud by postupovala skrze stejnou rovnici, jako znalecký posudek profi-právnická osoba.; jednotková cena za zahrady je dle právnická osoba ke stanovenému dni částka/m2. Tato metoda výpočtu je však v daném případě nepřiléhavá a hodnota omezení je ještě nižší, protože řad zasahuje převážně do části předepsané jako ochranná a izolační zeleň (zjištěno ze znaleckého posudku č. A 166/2020 ze dne datum, vypracovaného znaleckým ústavem právnická osoba).

Žalobce vyzval žalovanou předžalobní výzvou učiněnou prostřednictvím právního zástupce dne datum k zaplacení částky částka dle §59a vodního zákona ve lhůtě do datum (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne datum).

Ze smlouvy o úhradě za náklady odběrného místa č. hodnota a z připojeného přípisu, ze smlouvy o uzavření smlouvy budoucí č. hodnota uzavřené mezi žalobcem a právnická osoba., ze souhlasu právnická osoba. s umístěním staveb ze dne datum, ze souhlasu skupiny ČEZ s umístěním staveb ze dne datum, z rozhodnutí žalované ze dne datum, č. j. 4503/20, z informativního výpisu z katastru nemovitostí ze dne datum k pozemku parc. č. 354/1 v k. ú. adresa, výřezu z internetové mapy k obci adresa, z kopie katastrálních map s vyznačením signalizačního kabelu ze dne datum, z vyjádření znalkyně tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem ze dne datum, nezjistil soud žádné podstatné skutečnosti.

Návrh na provedení důkazů výslechem znalce tituly před jménem jméno FO, výslechem tituly před jménem jméno FO, výslechem zpracovatele posudku právnická osoba a územním plánem adresa z roku 2000, soud pro nadbytečnost zamítl.

Skutková zjištění shrnuje soud takto. Pozemek žalobce nabyl bezúplatně, jedná se o pozemek rodinný již od roku 1925. Na pozemku se nachází rozestavěné rodinné domy, které jsou však černými stavbami. Pozemek je v katastru evidován jako orná půda, v územním plánu je však z větší části veden jako zastavitelný, ve zbytku pak jako plocha izolační zeleně, v drobné části jako plocha obchvatu. Vodovodní řad je veden téměř skrze střed předmětného pozemku.

Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud dle následujících právních ustanovení.

Podle § 59a vodního zákona je vlastník pozemku povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1. lednem 2002 a jeho užívání.

Stanovení výše náhrady za omezení vlastnického práva ve smyslu ustanovení § 59a vodního zákona je otázkou právní a jako taková náleží výhradně soudu. Ohledně konkrétního postupu soudu při stanovování výše náhrady za omezení vlastnického práva existuje bohatá judikatura, dle které náhrada „má být stanovena na základě úvahy soudu zohledňující veškeré konkrétní okolnosti případu, kupříkladu intenzitu restrikce, délku jejího trvání, podmínky nabytí zatíženého pozemku, skutečnost, zda již v době převodu vlastnického práva dotčená limitace oprávnění vlastníka existovala (srov. přiměřeně namátkou rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka), jakož i předpokládaný vliv příslušného omezení na tržní cenu nemovitosti (viz například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).“ (z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Okolnosti, kterými se soud při stanovení výše zabývá, však nejsou taxativně uvedeny a jejich vymezení tak náleží nalézacím soudům (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka).

Vlastník je omezen existencí zákonné služebnosti od účinnosti ustanovení § 59a zákona o vodách (tedy od datum) a to do budoucna, s účinky ex nunc; náhrada tak vlastníkovi náleží za budoucí omezení (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka).

V souladu se shora citovanou judikaturou tak vzal soud v potaz všechny podstatné skutečnosti, které mají na výši náhrady za omezení vlastnického práva vliv. Předně se soud zabýval okolnostmi nabytí pozemku žalobcem. Pozemek sice žalobce nabyl pozemek bezúplatně, na druhou stranu se však jedná o pozemek rodinný, kdy je v rodině žalobce téměř 100 let.

Co se týče okolností umístění vodovodního řadu, tak zásadním pro posouzení výše náhrady by byla pouze situace, kdy by se zřízením věcného břemene souhlasil sám žalobce nebo jeho právní předchůdci. V takovém případě by však věcné břemeno bylo na pozemku z titulu smlouvy a ustanovení § 59a vodního zákona by se neaplikovalo. V předmětné věci dali souhlas k umístění vodovodního řadu pouze jeho uživatelé, a to ještě v době před rokem 1989. Bylo by tedy nespravedlivé, kdyby souhlas pouhého uživatele (z dnešního pohledu nájemce) mohl zásadně omezit vlastníka pozemku na neurčitou dobu do budoucna a tím vyloučit jeho právo na přiměřenou náhradu. I pokud byl souhlas tehdy dán, tak to na výši náhrady s ohledem na shora uvedené nemůže mít nikterak zásadní vliv.

Otázka souladu výstavby z hlediska veřejného práva by pak mohla hrát roli pouze tehdy, kdy by k výstavbě vodovodu byl dán též soukromoprávní titul. Jinými slovy, pokud by žalobce, nebo jeho právní předchůdce s výstavbou určitého díla souhlasil, nicméně následně by bylo postaveno jiné dílo a spor by spočíval právě v nesouladu daného souhlasu s konečným stavem. To zjevně není předmětný případ. Ani tato otázka tak není pro určení výše náhrady podstatná.

Následně se soud zabýval samotným omezením, tedy jeho rozsahem a konkrétními dopady. Předně je třeba vzít v potaz, že stavba vodovodu nemá životnost stanovenou na konkrétní dobu. Jde tedy o stavbu určenou na dobu neurčitou, a tedy z časového hlediska se jedná o omezení prakticky trvalé.

Dále je podstatné, že vodní stavba prochází téměř středem pozemku, přičemž ve spojení s tvarem pozemku je toto omezení zásadní. Vodovodní řad sice nezabírá ani 20 % pozemku, je však podlouhlý a tím, že dílo prochází jeho středem, tak spolu s ochranným pásmem je prakticky vyloučena možnost žalobce pozemek stavebně užívat. Zdali bylo vedení řadu zamýšleno středem pozemku či nikoli není pro posouzení výše náhrady podstatné; s ohledem na ochranu oprávněných zájmů žalobce a naplnění účelu úpravy vodního zákona je třeba dát přednost faktickému stavu. Ohledně vedení vodovodu vycházel soud z vytyčení tituly před jménem jméno FO, který vychází ze zaměření tituly před jménem jméno FO, jenž jej provedl na objednání žalované, neboť toto vytyčení je dle názoru soudu věrohodné a poslouží jakožto dostatečný podklad pro učinění závěru o jeho umístění; vypracovávání znaleckého posudku o skutečném vedení vodovodu by bylo nadbytečným a bylo by v rozporu se zásadou ekonomie řízení.

Soud dále přihlédl k tomu, že pozemek se nachází v blízkosti u Prahy, přičemž je obecně známo, že tyto části okresu (adresa a okolí) se v posledních letech zásadním způsobem rozrůstají a lze očekávat, že tomu tak bude i nadále. Ceny pozemků jsou v těchto oblastech vysoké, jsou to velmi žádané lokality.

Co se týče povahy pozemku, tak v katastru nemovitostí je pozemek evidován jako orná půda. Z územního plánu je však evidentní, že pozemek ornou půdou není. Je naopak zjevné, že pozemek byl zamýšlen jako pozemek stavební, když je nyní zařazen z větší části do plochy bydlení v rodinných domech. Z menší části je pak zařazen do plochy izolační zeleně, resp. do plochy obchvatu D1. Nestavební plochy však byly na pozemek zavedeny až poslední úpravou územního plánu, když žalobce se ještě v roce 2003 námitkami bránil jejich zavedení. To však nemění nic na skutečnosti, že pozemek jako zastavitelný zamýšlen byl. Ostatně žalovaná dala ke stavbě rodinných domů v roce 2003 předběžný souhlas.

Žalobce se pozemek dokonce zastavit skutečně pokoušel. Ve stavebním řízení postupoval sice protiprávně, tomu tak však nebylo od počátku stavebního řízení, ale učinil tak až v jeho průběhu. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že si obstarával souhlasy od subjektů oprávněných z různých liniových staveb na pozemku, vypracoval vyměření plotu a účinně se bránil postupu žalované ve stavebním řízení.

Soud nezkoumal, zda byl postup žalované proti žalobci ve stavebním řízení účelový či nikoli, to není pro zdejší spor podstatné. Ze shora uvedeného je však evidentní, že pozemek byl jakožto stavební ze strany žalované zamýšlen.

Podle současného územního plánu je pozemek převážně zařazen do obytné plochy určené pro výstavbu rodinných domů. Podmínky výstavby jsou sice omezeny několika faktory, jejich splnění se však v budoucnu jeví jako reálné. Jednou z podmínek realizace zastavění je pouze plynutí času, další podmínkou je pak dosažení určitého rozsahu výstavby v předchozích etapách; s ohledem na výše uvedené se splnění této podmínky jeví soudu jako velice reálné.

Soud nesdílí názor žalované, že je to ona, kdo primárně změnil pozemek na stavební a bylo by nyní v rozporu s dobrými mravy a se spravedlností obecně, aby z toho nesla negativní důsledky. Změna pozemku na stavební byla sice učiněna čistě žalovanou, stejně tak je to však žalovaná, kdo je vlastníkem předmětného vodovodního řadu. Jakožto vlastník si měla být nepochybně vědoma, že přes předmětný pozemek vodovod vede. Bylo by tedy naopak nespravedlivé, aby negativní důsledky laxnosti žalované nesl žalobce, který byl v dobré víře, že jeho pozemek se stal stavebním, ochuzen o náhradu za omezení jeho vlastnického práva.

Stejně tak nesdílí soud ani názor, že v době umístění vodovodu byl pozemek pouze ornou půdou a tudíž by mělo být právo na náhradu minimální. Jak uváděno výše, náhrada je poskytována do budoucna, a to pro vznik zákonného věcného břemene. Předmětná právní úprava legalizuje přítomnost vodních staveb na cizích pozemcích. Není podstatné, jaký byl stav v době budování vodního díla (pouze, zda bylo postaveno před r. 2002, viz dikce § 59a vodního zákona), ale jak je vlastník omezován do budoucna tím, že toto vodní dílo je účinností § 59a vodního zákona legalizováno.

Omezení žalobce vzniklé v důsledku vzniku věcného břemene je s ohledem na vše shora uvedené zásadní. Pozemek žalobce je značně znehodnocen, a to jak co se týče případné budoucí výstavby, tak i pro účely případného prodeje. Vedle toho bude žalobce též omezen oprávněním provozovatele vodovodu na pozemek vstupovat za účelem jeho údržby a oprav.

Soud vypočetl hodnotu omezení stanovením jednotkové ceny za každý 1 m2 omezení a vynásobením plochy, kterou vodní stavba zabírá. S přihlédnutím ke všem provedeným znaleckým posudkům, ve spojení ke skutečnostem výše rozebraným, má soud za adekvátní náhradu jednotkovou cenu částka/m2. Tato částka musí dle názoru soudu nutně reflektovat tu skutečnost, že při ocenění pozemku je třeba vyjít z toho, jaké je jeho určení stanovené účinným územním plánem a nikoliv z toho, jakým způsobem jsou pozemky fakticky užívány, ani z toho jaký stav užívání je zapsán v katastru nemovitostí.( viz rozhodnutí spisová značka). Podstatné je tedy to, že většina pozemku náleží do zastavitelné části území( bydlení v rodinných domech). Vodovodní řad zabírá 649 m2 a náhrada tak žalobci náleží ve výši částka. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.

Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, přiznal soud žalobci též úroky z prodlení, a to počínaje dnem po marném uplynutí lhůty k plnění. Výše úroků je stanovena podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 3 o. s. ř. Soud přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení, neboť měl neúspěch pouze v nepatrné části a dále konečná výše plnění závisela zcela na úvaze soudu. Soud tak přiznal procesně úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení tvořenou soudním poplatkem ve výši částka, náklady právního zastoupení za 19 úkonů právní služby po částka (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, podání ze dnů datum, datum, datum, datum, datum a datum, účast na jednání dne datum, datum, datum a datum všechny přesahující 2 hodiny a účast na jednání dne datum a datum) podle § 7 bodu 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, paušální náhradou výdajů stanovenou podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v částce částka za každý z výše uvedených úkonů právní služby, náhradu hotových výdajů ve výši částka, náhradu za promeškaný čas za 60 započatých půlhodin strávených cestou na soudní jednání a zpět ve výši částka za každou takovou započatou půlhodinu podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu a náhradu 21% DPH ve výši 79 462, tedy v celkové výši částka.

Přiznané hotové výdaje sestávají z cestovného zástupce žalobce z jeho kanceláře na zdejší soud a zpět. Vzdálenost je 428 km za cestu tam a zpět, což bylo ověřeno na stránkách www.googlemaps.com, zástupce žalobce doložil spotřebu použitého vozidla technickým průkazem, přičemž výpočet i použité hodnoty odpovídají příslušným vyhláškám o cestovném. Stejně tak byl řádně účtován i promeškaný čas, když zástupce žalobce učinil cestu na soudní jednání celkem 6x, přičemž jedna cesta tam a zpět zabere necelých 5 hodin (tj. 10 započatých půlhodin) a za každou započatou půlhodinu náleží zástupci podle § 14 advokátního tarifu náhrada ve výši částka. Soud tedy i náhradu za promeškaný čas přiznal v plné výši (6x10x100).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ.

Neplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný navrhnout výkon tohoto rozhodnutí soudem.