OSPZ 8 C 339/2022-30

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Štěpánkou Tůmovou jako samosoudkyní ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupen advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti žalovanému: právnická osoba, IČO ⟪LB:lb_006⟫ sídlem adresa žalované ⟪LB:lb_007⟫ zastoupen advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_008⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_009⟫ o zaplacení příslušenství pohledávky

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení z částky 447,70 EUR od datum do datum ve výši 8,25 % a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 722,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Žalobce se svou žalobou domáhal, aby byla uložena povinnost zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení z částky 447,70 EUR od datum do datum ve výši 8,25 % a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč s odůvodněním, že žalovaný uzavřel se žalobcem konkludentně smlouvu o přepravě, když na základě objednávky žalovaného ze dne datum uskutečnil žalobce přepravu zboží za sjednanou cenu 447,70 EUR. Žalobce vystavil fakturu na cenu přepravy se splatností datum, žalovaný ani přes upomínku cenu za přepravu včas nezaplatil, k zaplacení došlo až na základě předžalobní výzvy dne datum. Zákonný úrok z prodlení ani náklady spojené s uplatněním pohledávky včas žalovaný neuhradil dosud, a to ani na základě další předžalobní výzvy ze dne datum.

Žalovaný navrhl žalobu zamítnout s odůvodněním, že nárok na úhradu příslušenství je promlčen podle čl. 32 Úmluvy CMR, když promlčecí doba činí jeden rok, začala plynout uplynutím tří měsíců od uzavření přepravní smlouvy, tedy datum, ode dne datum je pohledávka promlčena.

Na tvrzení žalovaného reagoval žalobce, který uvedl, že pohledávka promlčena není, neboť úhradou jistiny dluhu došlo k uznání závazku a počala běžet nová desetiletá promlčecí doba.

Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že žalovaný poptal u žalobce provedení mezinárodní silniční přepravy zboží z Německa do ČR dne datum v ceně 370 EUR bez DPH (důkaz: objednávka ze dne datum). Přeprava byla dle objednávky provedena (mezinárodní nákladní list číslo). Cenu přepravy 447 EUR vyúčtoval žalobce žalovanému fakturou se splatností datum (faktura číslo). Mezi účastníky je nesporné, že žalovaný uhradil částku 447 EUR žalobci dne datum. Z předžalobní výzvy ze dne datum bylo zjištěno, že žalobce žádal prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného, aby žalobci uhradil částku 447 EUR vyúčtovanou fakturou číslo se splatností datum, aby nahradil žalobci částku 1200 Kč jako náklady na vymáhání pohledávky a uhradil mu náklady právního zastoupení.

Po zhodnocení důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

Podle čl. 32 odst. 1. věta první vyhl. č. 11/1975 Sb. o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě CMR nároky z přeprav, na něž se vztahuje tato Úmluva, se promlčují za jeden rok. Podle čl. 32 odst. 3. téže vyhl. s výjimkou ustanovení odstavce 2 řídí se stavení běhu promlčecí doby právem platným u soudu, u něhož se právní věc projednává.

Podle § 2054 odst. 2 o. z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

Podle § 639 věta první o. z. uzná-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo.

V daném případě byla mezi účastníky uzavřena smlouva o mezinárodní silniční nákladní přepravě, podle smlouvy žalobce plnil – přepravu řádně a včas provedl (žalovaný žádným způsobem provedení přepravy či její rozsah nereklamoval), ve lhůtě splatnosti však žalovaný nezaplatil sjednanou cenu přepravy, která měla být uhrazena ve výši 447,70 EUR dne datum, byla přitom uhrazena až datum. Žalovaný se tak dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku. Je proto povinen zaplatit žalobci kromě již zaplacené jistiny dluhu i její příslušenství – zákonný úrok z prodlení ve výši dle § 2 nař. vl. číslo náklady spojené s uplatněním pohledávky rovněž ve výši dle § 3 téhož nař. vl., tedy 1 200 Kč.

Proto soud žalobě vyhověl v plném rozsahu.

K námitce promlčení uplatněné žalovaným soud uvádí následující. Je sice pravda, že obecně má být v daném případě promlčecí doba, její počátek a délka, posuzována podle Úmluvy CMR. A skutečně by pohledávka žalobce byla promlčena, pokud by žalovaný na svůj dluh do datum ničeho neuhradil. Ovšem stavení běhu promlčecí doby přímo dle úpravy v Úmluvě CMR se řídí právem platným u soud, který věc projednává – v tomto případě českým právem a konkrétně občanským zákoníkem. Vzhledem k tomu, že žalovaný dluh částečně plnil, a to z převážné části – celou jistinu dluhu – aniž jakkoliv zpochybnil, že by dluh byť jen částečně zpochybňoval, lze mít za to, že touto částečnou úhradou dluh (úrok z prodlení i náklady spojené s uplatněním pohledávky) zcela uznal. Začala tak plynout takovým uznáním nová desetiletá promlčecí doba. Námitka promlčení tedy není důvodná. Odkaz žalovaného na judikaturu – rozhodnutí NS sp. zn. 23 Cdo 1137/2018 jako na argumentační podporu přesvědčení žalovaného o promlčení nároku je nepřípadný, citované rozhodnutí vychází ze zcela jiného skutkového stavu, kdy dlužník dal před dílčí platbou zcela jednoznačně najevo, že zbytek dluhu neuznává, což v daném případě zcela nepochybně splněno nebylo.

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 722,50 Kč, kde 400 Kč představuje zaplacený soudní poplatek za žalobu, částka 300 Kč je sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby podle § 7, § 9 vyhl. 177/1996 Sb., 300 Kč režijní paušál podle § 13 odst. 3 uvedené vyhlášky, zástupce žalovaného učinil v řízení tři a půl úkonů (převzetí zastoupení, jednoduchá předžalobní výzva v rozsahu půl úkonu, žaloba, účast u jednání), proto odměna činí 1 0500 Kč, 1 200 Kč za 4 režijní paušály, dále náleží náhrada za 21 % DPH ve výši 472,50 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).

Doručením se stává tento rozsudek pravomocným a nároky z něj plynoucí vykonatelnými a lze se splnění uložených povinností domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.